ČLOVĚČINY: Velikonoční košt 2013

logo ŠvehlaTéto ušlechtilé kratochvíli, pod heslem „do němoty, neb střízlivý nás nedostanou“, se zde mezi klokany věnuje většina dříve narozených kamarádů. Více jako polovina, spíše drtivá většina, vlastní ilegální domácí palírnu, ve které pálí to, co je schopno zkvasit a tak vytvořit alkoholický kvas.

 

 

Takto získaný kvas pálí v zařízeních různé kvality a provedení. Prostředí takové ilegální palírny je obvykle malebný, kouzelně provoněný kout někde v garáži, dílně nebo „shedu“. To poslední je specifikum čistě australské a jedná se o boudu, chatrč nebo jen místnost určenou pouze zdejším mužům, kde se mohou věnovat svým zálibám bez nebezpečí, že budou vyrušováni a nebo dokonce obtěžováni ženskou přítomností. Každá chytrá, správná a slušně vychovaná Australanka se shedu zdaleka vyhne a do jeho tajemného nitra ani nenahlédne.

Takto s láskou a něžností vyrobené destiláty je nutno s radostí a vervou konzumovat. Po horkém australském létě nastává tato chvíle na podzim, obvykle krátce před Velikonocemi, řekněme o Svatém týdnu na Zelený čtvrtek. V tuto dobu jsou už kamarádi trampi – penzisti na místě. Někde v buši, kde se bude odehrávat tradiční potlach a kam se sjíždějí z celé Klokánie.

Takže mimo klábosení a sdělování posledních novinek, hry na různé hudební nástroje a zpěvu, si navzájem nabízejí svoje výtvory k ochutnání a „odbornému“ posouzení. Paliči jsou potěšeni, když kamarádům jejich výtvor chutná a je kladně přijat. Zapřádají odborně hluboké rozhovory kterak co a jak kvalitně nechat zkvasit a potom citlivě vypálit. Zařízení mnohých palíren je různorodé. Od těch nejprimitivnějších po „sofistikované“, připomínající chemické laboratoře, kde je však vše z nerezu a mědi, s termostaty udržující stálou, optimální teplotu kvasu v chlazeném či vyhřívaném sudu. Nemenší pozornost je věnována pozdějšímu zpracování výpalku, tedy destilátu, kterého bývá z třicetilitrového kotle kolem 4,5 litru.

Tento ve své surové kvalitě bývá obvykle nepitelný, devadesáti i více procentní alkohol by odvážlivci propálil kotel. Takže destilát takto pozorně získaný je nutno bedlivě ředit destilovanou vodou, obvykle pod 50 %. Dále pak, podle gusta, chuti a fantazie, je možno z takto naředěného destilátu „tvořit“. Tato lidová a všeobecně vítaná tvořivost je zde značně rozvětvena a tak vznikají chuťové zázraky neskutečných kvalit k radosti všech zúčastněných. Receptury k tvorbě toho či onoho jsou vzájemně vyměňovány a detaily výroby náležitě prodiskutovány. Bílou hůl se zde nikomu zatím vytvořit nepodařilo, všichni vidíme, že furt nic nevidíme, jako už dlouho před ochutnávkou.

Když se snad stane „pracovní úraz“ a někdo v klínu přírody dostane nátisk a pak se „ztříská jako ten dobytek“, tak v buši to nikomu nevadí. Kamarády takto sťatý jedinec spíše pobaví a nebezpečí jako v civilizaci nehrozí ani omylem. Krajina je přívětivá, auta tu nejezdí a země je měkká. Kdyby snad dotyčný upadl do ohně, tak ho, než stihne ohořet, kamarádi vyndají. Eventuálně přihlížející klokánek wallaby se aspoň pobaví a o lidech si potom myslí své.

Takže vznikají nejen kořalky různé chuti, barvy, a zápachu, povětšině pro úspěšně stárnoucí chlapy, ale i chutné likéry různé viskozity a jemnosti pro jejich dámské protějšky. Každý mlsný jazýček si tak přijde na své.

 

Nyní, když se to nehlídá, se může ochutnávání a popíjení zvrhnout. Buď v nevázanou pijatyku a nebo protáhnout do zimního slunovratu nebo až do jara. Zdejší horké léto této činnosti moc nepřeje, po pár panácích je jeden hned jaksi unaven. Pokud si některý z nás začne podezřele často notovat hymnu alkoholiků z šerého dávnověku let padesátých, tak je na místě kamarádská pomoc. Takže při zaslechnutí popěvku se slovy:

 

„Alkohol, to je moje milá,

alkohol, v tom je moje síla,

kdybych já měl alkohol,

tak bych se hned zpil na mol“

 

vyhlašujeme všeobecnou pohotovost. A tak nám nezbývá než se navzájem hlídat, aby se snad některý z nás nestal starým kořalečníkem – notorikem.

 

 

Aktualizováno: 29.4.2013 — 21:24

19 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jé – takové skvostné téma a já se dostala sem až dnes.
    Jojo – pálí se všude a všecko. U nás se ředí na 50 % – to je prý pálenka nejlepší (chuckle)

    Jsem to tu už jednou říkala, jak můj vlastní strýc vyřvával ráno v autobuse – jeďa do zaměstnání – že už potřebuje vypálit a starosta (tehdá předseda národního výboru) mů ještě nevrátil inštrumenty.

    U nás se říká, aby nikdo nevěděl,o co se jedná (chichichi), že se vaří hadí polívka – odovzeno od měděného „hada“, který je důležitou součástí paličské technologie.

    Ještě k oné místnosti pro chlapy (shedu) – chachachá, žádný irský vynález, každý pravověrný moravský slovák má svou baju! Jak se to od nás dostalo do Irska a následně do Austrálie fakt nevím (shake).

  2. A Georgi to se po domácku pálí legálně? Tady ve Švédsku je to zakázané a trestné.
    Nevím jak je to s vínem ale to se snad vyrábět může. Alespoň tu prodávají takové soubory na výrobu.

  3. Též patříme k těm, kteří pálí, když je co. Pravda, v posledních letech tu máme spíše zásoby ze sklepa, málem již archivní, protože úroda nebyla nic moc, ovšem, až se, jak doufám, znovu zapojí do péče o sad paní markýza (a malí markýzové), tak snad bude lépe. Tedy, abych to uvedl na pravou míru, ty archivní zásoby nám zatím bohatě stačí, neboť jsme konzumenti jen umírnění.

  4. 🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂

    Dva opilci čtou noviny: „Koukej, Karle, tady píšou, že alkohol zkracuje život na polovinu. Kolik Ti je?“ „Třicet.“
    „Vidíš – kdybys nepil, bylo by Ti šedesát!“

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný večer
    a hezké sny. (coffee)

  5. Kořalka je důležitá, tady u nás pálí všichni včetně starosty a policajtů. A když před pár lety v jednom baráku vybuchl při pálení kotel, tak se do protokolu oficiálně napsalo, že bouchl plynový kotel. To, že ty meruňky byly cítit po celých Pavlovicích, nikdo neřešil. (rolf)

  6. Když mi umřela maminka, zbylo po ní strašně moc kompotů. A zavařenin. A pampeliškového medu. Odvezla jsem to na chalupu, protože mi to bylo líto vyhodit. A přidala k těm dalším tunám kompotů, zavařenin a pampeliškového medu. Pak jednou nastala situace, kdy bylo zapotřebí vyklidit sklep. Mezitím jsem navštívila košt kořalek ve Vizovicích, kde se posuzovaly vzorky z domácích pálenic. A tam jsem se dala do řeči s pánem, který měl vlastní pálenici a řeč došla i na ty kompoty. „Tož, daj to do barela a pošli a já z toho vyrobím parádnú kořaličku“ zněl konečný verdikt. Byly toho 3 obrovské barely. Med, zavařeniny, kompoty, vše se smíchalo a vzniklo asi 50 l opravdu kvalitní ovocné pálenky 40%. Nazvaná byla „Albeřická sklepovice“ a máme jí dodnes. Problém byl sehnat tolik lahví na uskladnění. Ale na dalším testu domácích pálenek rok poté získala druhou cenu!

  7. Jirko, tohle je nosné téma! (chuckle) Tady na severu platí tosamé jako na jihu – nepálí se jen v kostele a na policejní stanici. Já mám slíbeno vybavení až dodělám nějaké opravy. Pak se snad přidám.
    Jinak pálit se dá skoro ze všeho – jediné, z čeho to nejde, je prý banán. Ten totiž díky svému složení nezkvasí, ale shnije. Já už pil i pálenku z jahod, malin (ty jsou naprosto špičkové), ale i ze smrkových mladin – ta je jen pro hóóóódně odvážné. Ale jak praví můj šéf, na špatné pití jsem ještě nenarazil, vypít šlo zatím všechno.

  8. Jiří, můj přednosta má svůj shed také, dole v garáži. Bohužel přes něj musím chodit do prádelny a to je smůla. Pro mne. Když vidím snůšku těch POTŘEBNÝCH věcí…… (devil Aparatura na destilaci se zaplaťpánbu nekoná!

  9. Jednou jsem jela tramvají a za mnou se bavili dva „kluci“ asi tak kolem 40 let. Jeden vyprávěl, že zdědil po tetě domek s velkou zahradou, velký sad – samé ovocné stromy. Bylo to na podzim – a bylo nutné všechno sklidit a přiměřeně uložit. Říkal, že nevěděl co s tím, povidel, marmelád a kompotů že mají doma ještě plný sklep, protože teta stále zavařovala. Ale že přišel soused a poradil ovoce sebrat a vypálit. Tak se do toho se sousedem dali. Poslední věta zněla: „mě to tak zachutnalo, že bych klidně vypálil i kedlubny“.

  10. ÓO ako mi je to známe!! Ano,aj my sme pálili-teda otec a mama ako matematička mu prepočítavala grády a riadila chemickú či vlastne fyzikálnu časť tejto činnosti.Otec mal všetko medený kotol s takou pokrývkou-upchávala sa cestom,z nej šli rozne hadice,sklene chladiace trubky,voda z vodovou,ktorou sa sústava chladila a nakoniec výsledný produkt,ktorý sa v praviidelných intervaloch meral v takej úzkej nádobke s tyčkou-ukazovala stupňe alkoholu .Vidím to ako dnes:mama prepočítavala,otec koštoval a my deti sme vedeli,že to nesmieme nikomu povedať.Najskôr boli okna otvorené,ale ked vôňa nadobudla neslýchané rpozmery,okno sa zatváralo-aj tak spodní susedia sa trúsili pod vymyslenými dôvodmi a dostávali koštovné.To boli odborné debaty a ako stupala spotreba alkoholu,tak sa prešlo na politizovanie A to už bolo nebezpečné!Z tej doby mi utkvela veta o nejakom vlakovom nešťasti na Morave,keď údajne až naskočil rušen na vozne vlaku pred ním a bola kopa mrtvych a komouši z toho chceli urobiť politicky motivované nešťastie.Georgi,odvtedy som pila množstvoú no fuj,ale je to pravda/ kvalitného alkoholu,ale ta naša domáca marhuľovica,či terkelica to bola panečku paráda.A vidíme všetci.

  11. Australskou kořalku neznám, zato víno ano- a to množství klokaního sluníčka je v něm hodně znát. Už jsme ochutnala různá a moc dobrá 🙂

    1. Matyldo, aniž bych se domáhala reklamy – jaká? Okusila jsem běžné „Příští zastávka Klokan“, jak pracovně říkám označení Next, a ráda bych získala tipy, aniž bych dalšími zkouškami „fedrovala“ řetězce.

      A jestli projdu, s čímž mám hodně velké potíže, tak všechny zdravím! Na prvního máje, o státním svátku, se snad propasíruju.

  12. zajímavé povídání Georgi.
    Ale já mám ráda víno.
    A to vaše australské s klokanem na etiketě je moc dobré.

    Míša

  13. Dobre rano, serdecne zdravim protinozce a s podekovanim za poutavej clanek o chlastu, zaroven posilam upozorneni:
    Ja mam shed, skoro vsichni nasi soused vlastni shed a myslim ze shed byl vlastne v sedmnactem stoleti z Irska vyvezen zaroven s provinilci, kteri byli do Australyje zavleceni za trest.
    Uz se rozhlizim, kde koupit destilacni pristroj – v shedu je stale mista dost… (wave)

    1. Že Vás tu vidím, dělala jsem dneska sekanou, tak jsem do jedné šišky přidala najemno nakrájená rajčata dle Vašeho receptu, a do druhé jsem přidala scezenou konzervu nadrobno nakrájených sterilovaných paprik. Obojí moc dobré!

      1. Jeeezis, diky Ivo…akorat tam pstradam aspon jeden ten klasickej se snekem. Ale uz o tom uvazuju! (wave)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN