V sobotu 4. 5. 2013 budete mít možnost – v rámci programu Dračích slavností v Trutnově – uvidět družstvo přadlen, jak přímo na místě z čerstvě ostříhané vlny z ovce upředou a upletou svetr. Pouštíme se do tohoto dobrodružství už po čtvrté a věřte, že nikdy není dost natrénováno! Vy jste ještě neslyšeli o světové soutěži „Ze zad na záda“? Tak si přečtěte něco o její historii.
Historie Mezinárodní soutěže Ze zad na záda
V roce 1811 v Newbury v Berkshire ve Velké Británii byla uzavřena sázka o tisíc liber, zda je možné během jednoho dne přenést rouno z ovce na člověka, tedy ostříhat ovci, spříst vlnu a uplést z ní kabát. Akci sledovalo kolem 5 000 diváků, kabát byl hotov za třináct hodin. Po skončení byla ovce snědena a zapita mnoha doušky piva na oslavu celé události.
Dnešní soutěž začala roku 1992, kdy mladému nadšenému přadlákovi ze Scottish Wool Centre (Centrum skotské vlny) v Aberfoyle ve Skotsku Richardu Snowovi diagnostikovali nádor štítné žlázy. Jeho přáním bylo založit fond pro výzkum rakoviny a inspirací mu byla téměř 200 let stará výzva Ze zad na záda (Back to Back). Událost vzbudila v Británii mimořádný zájem, nejenom jako důmyslná propagace vlny, ale i díky založení fondu pro výzkum rakoviny.
V témže roce se v Austrálii konala podobná soutěž. Týmy reprezentující fotbalové kluby (The Cats, Geelong, Victoria a West Coast Eagles ze západní Austrálie) soutěžily v předení a upletení klubových šál z čerstvě ostříhané vlny.
Když se v roce 1994 členka australského předváděcího týmu Wendy Dennis zúčastnila čtvrtého Světového kongresu pro chov barevných ovcí na univerzitě v britském Yorku, navštívila také Scottish Wool Centre. Na základě každoročních soutěží ve Skotsku a Austrálii, v kombinaci s fondem pro výzkum rakoviny, bylo zaseto semínko a byla vytvořena pravidla Mezinárodní soutěže.
Podle těchto pravidel se týmy skládají z ručního střihače, ovce a sedmi přadlen-pletařek. Tým má časoměřiče, přísedícího a dohled. Každý tým má pro soutěž své vlastní místo konání (týmy se tedy nemusí fyzicky setkávat na jednom místě ani ve stejném čase) a rovnost podmínek je zaručena tím, že všechny týmy postupují podle identických pravidel a podle přesně stanoveného vzoru (svetru).
Zahajovací soutěž podle nových pravidel se konala v roce 1995 a zúčastnilo se jí devět týmů ze tří australských států, Skotska a Shetlandských ostrovů. Zvítězil tým Shetlandských ostrovů v čase 5 hodin 57 minut a 58 sekund. Scottish Wool Centre vybralo na kampaň výzkumu rakoviny více než 1 350 liber.
V roce 1996 se zúčastnilo 22 týmů, 16 v Austrálii ze čtyř států, USA se zapojily týmem z Michiganu a Velká Británie měla týmy ze Skotska, Shetlandských ostrovů, Devonu a Cambridge. Shetlandský tým byl opět neporazitelný, když překonal svůj vlastní žhavý rekord z roku 1995 o 39 minut. V následujícím roce jej snížili o dalších devět minut a drželi jej až do roku 2004, kdy tým Merriwa, Nový Jižní Wales v Austrálii, prolomil 5ti hodinovou bariéru časem 4 hodin, 51 minut a 14 sekund. V následujícím roce se několika týmy k původním zemím připojila Kanada.
Během několika krátkých let se Výzva rozšířila pozoruhodnou rychlostí. Je to jednoduchá a přímá metoda propagace vlny, která se „ze zad“ ovečky dostane „na záda“ přadleny pouze starodávnou dovedností ručního sříhání, předení a pletení. A načasování se shoduje s australskými dlouhými víkendy v červnu a letní turistickou sezónou na severní polokouli.
Rekordní časy
Světový rekord | 4 hodiny 51 minut 14 sekund | Merriwa, New South Wales 2004 |
Australský rekord | 4 hodiny 51 minut 14 sekund | Merriwa, New South Wales 2004 |
Rekord Britských ostrovů | 5 hodin 9 minut | Islesburgh, Shetland Isles 1997 |
Japonský rekord | 5 hodin 36 minut 11 sekund | Takachi Sheepship, Hokkaido 2004 |
Novozélandský rekord | 7 hodin 5 minut 24 sekund | Canterbury Combo, South Island 2001 |
Kanadský rekord | 7 hodin 25 minut 30 sekund | InSein Yarnspinners, Manitoba 2001 |
Rekord USA | 8 hodin 33 minut 31 sekund | Challenge Takers, Michigan 1996 |
Podle International Back to Back Wool Challenge Story přeložil Pavel Linhart.
Naše parta přadlen, pletařek a střihačů je první z kontinentální Evropy, která se této soutěže zúčastnila. V roce 2010 jsme vybojovali druhé a šesté místo na světě!
Tým č.1 ve složení Karel Švarc – střihač, Tereza Havrdová, Jana Kiedroňová, Daniela Linhartová, Alena Rádlová, Ines Šťovíčková, Jana Stupková a Anna Tůmová dosáhl času 6 hodin, 52 minut a 10 sekund.
Tým č.2 ve složení Milan Slunečko – střihač, Pavel Klevcov, Jitka Knězů, Daniela Linhartová ml., Miroslava Marešová, Jana Stupková ml., Eva Uxová a Iveta Zastoupilová získal čas 7 hodin, 44 minut a 13 sekund.
Je velmi prospěšné, když zároveň pracují dva týmy, protože se vzájemně hecují. Letos jsme postavili pouze jeden tým, uvidíme, jakého času dosáhneme… Velmi záleží na tom, jaké budeme mít ovce (letos nám opět poskytne ovce na stříhání pan Pavel Mach a budeme pracovat s plemenem romney).
Jak už jsem se zmínila, natrénovat to nelze, samozřejmě během roku pleteme a předeme, ale tahle soutěž je pro nás něco jako pro koně na Velké Pardubické Taxis – ani ten se v tréniku neskáče… Pokaždé si během soutěže říkáme, že už nikdy!!!! nikdy do toho nepůjdeme, když si lepíme puchýře na prstech a ruce nám kroutí křeč z držení jehlic. A když došijeme poslední steh na svetru, přijde uspokojení z toho, že jsme to zase zvládli, že jsme ten příkop přeskočili a že jsme prostě dobří!
Fotky jsou z minulých ročníků, které probíhaly v Pelhřimově na festivalu rekordů a kuriozit.
Pokud budete někde poblíž, přijďte se za námi v sobotu podívat. Měli bychom sedět někde na pravém břehu Úpy před obchodní akademií.
Mirko díky!! Parádní akce, jste dobří,je to nádhera, dobrá věc se podařila.
Tu únava při akci znám, napřed se dušuju, že už nikdy a pak zas jak ten trotl jdu do toho znovu a znovu. To je život, náádhera.
Také OT: tady je pár mých fotek ze Slatiňan – setkání bylo moc fajn.
http://jagri.rajce.idnes.cz/Dubeni_2013_-_Slatinany
Pěkná fotoreportáž. (clap)
Jj, moc pěkná.
Malé OT: Dnes jsme měli s pánečkem sportovní den. Zajeli jsme si po cyklostezce do Rajhradu, který je známý benediktýnským opatstvím a Památníkem písemnictví na Moravě. Kuk, Ioannino. Ani jsem se nepídila, zda právě bádáš, hned jsme jeli zpět. Tady je pár fotek.
http://dig.rajce.idnes.cz/Cyklostezka_do_Rajhradu
Alex, moc hezké fotky, všechno kvete, vše je krásně zelené a opatství je moc hezké.
Jajko (výše), hezké fotky stejně jako ty od všech ostatních, kteří nám (včera) přiblížili váš po všech stránkách úspěšný výlet.
Alex a Jajko, to jaro z tech fotek primo vola, mava….
Zajímavá fotoreportáž. (clap)
To vypadá fantasticky až neuvěřitelně. Nicméně zásadní otázka zní: kdy zhruba se bude stříhat ovce?
Díky za odpověď.
No pravda, to jsem nenapsala, já hlupák starý, hlava děravá! Začínáme v 9.00 v sobotu!
Lehké O.T. – vižla Baila mého syna a snachy právě poprve rodí. Prozatímní skóre je 3 klučínci a jedna holčička. Je šikovná, všechno zvládá sama, miminka jsou pěkná, akorát je velký zájem o holky… Ach ta příroda! Tak nám držte palce a Baile taky, to víte, první moje pravnoučata ;o))
(y) držím, ať vše dobře dopadne a jsou také nějaké vižlí slečny, ať nezklamete nadšence 🙂 .
Óóó.štěnici, ty my rádi. Držíme palečky.
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Plzeňák, Brňák, Pražák a Ostravák se sejdou v hospodě. Ostravák si dá Ostravar, Brňák Starobrno, Pražák Staropramen a Plzeňák Kofolu.
Ostatní se ho ptají, co to dělá? A Plzeňák odpoví: „KDYŽ SI VY NEDÁTE PIVO, TAK JÁ TAKY NE!“
(coffee) Přeji všem přítomným klidný večer
a hezké sny. (coffee)
Páni, to musí být tak úžasná akce! Budu držet palce, i když asi budu daleko 🙁 .
http://hobby.idnes.cz/gorila-moja-s-mladetem-niky-je-chrani-dve-/gorily-v-zoo.aspx?c=A130429_003950_gorily-v-zoo_mce
Som v službe a je tu len jeden počítač a musí byť na prácu-tak len nakúkam.Všetko si prečítam zajtra v druhej robote,kde vedia,že sme v 21.storočí a mám počítač len pre seba.
tak teraz OT-ale dôležité.1.Borku v utorok začína u nás sezona špargle/chrestu/ Sú tu rozsiahle plantaže,špargľa za hubičku a ja ju milujem.Robím ju na rozne spôsoby a udajne i dobre.Ale Tvoja wiskyho bude určite famozna-hoď pár receptov,pls.
2.YGO,dokedy budeš v Radave?Ve´d tu v okolí bývam a Termálne kupele sú z časti na pozemkoch mojich predkov!!Ozvi sa,dobehnem.
3.Jenny spomeň si,naša sestrička je podstarostka v radave a veľmi by sa chcela s Tebou zoznámiť,aby získala nejakú inšpiráciu/písala som Ti o tom/No a tak ten obecný vejlet by mohol byť veľmi radostný a všetci by ste sa zoznámili/Ako tá družba za socíku/Tiež sa prosím ozvi.
No,už mi narvozne nakukujú,tak padám preč.
Verenko, písni mi na emilka svetlicko@seznam.cz,prijeďte kdykoliv, prozatím nikam nejedu, snad jen do Prahy májové, jestli mi to vyjde a pak už zase do práce, mám mnoho rozděláno. Jen dej vědět alespoň pár dnů dopředu.
Ráda Vás uvidím.
Mirko, to je převelice zajímavé a jako ostatní, o soutěži jsem nic nevěděla.
Kdo získá upletený svetr (když už ho neoblékne nahatá ovečka, jak navrhla Dede)? Dá se nosit? Jaký je vzor pleteného svetru (na obrázcích to nerozeznám ? Je udaná jeho standartní velikost – na kolik ok se musí začít jednotlivé části a je udaná velikost jehlic? Ve vašen článku o vlně mě tenkrát zaujal výraz mastné „potní vlny“ – tak to je asi ta, z níž pracujete. U střihače – ano, počítá se rychlost, ale co když ovci zraní? Jdou za do nějaké „časové body“ dolů? Co když je kvůli tomu i trochu zakrvácená vlna – smí se to? No jo, mám otázky – ale když já se tam bohužel nemohu jet podívat i když by mě to moc zajímalo. Budu držet palce, abyste se probojovali na přední místo.
Maričko, to není soutěž na rychlost pro střihače. V těch sedmi hodinách se nějaká ta minuta ztratí a vůbec nejde o to, jak rychle je ovce ostříhaná. Prakticky to probíhá tak, že ovce sedí na zadku střihači mezi nohama, my s kolovraty sedíme taky na zadku, ale u kolovratů. Na pokyn časomíry střihač ustříhne několik chomáčů pěkné vlny, hodí každé přadleně jeden a zatímco ovečku v klidu dostříhává, my už šlapeme ;o)). Za ty roky, co to děláme, jsme ještě na téhle soutěži úraz neměli, i když náhoda je blbec a stát se samozřejmě může – ovce se lekne nějakého zaječení či zvuku auta, trhne sebou a už můžeme šít… Ovšem střihači berou účast v této soutěži jako prestižní záležitost, tak se opravdu snaží. V Pelhřimově jsme měli oveček víc, my jsme si vybrali, ze které chceme plést, ty se stříhaly jako první a pak v průběhu dne bylo ještě stříhání jen tak, pro lidi, s komentářem – byla tam vždycky spousta diváků. Doufáme, že v Trutnově to bude také tak.
Svetr je veliký, pánský, je přesně předepsaný počet ok a řad, vzor a tloušťka jehlic. Nejotravnější je právě to počítání řad, používáme různé značky (takové ty barevné kroužky nebo barevné kancelářské sponky) vždycky po deseti řadách.
Pokud se našim chlapům podaří udělat nějaké fotky, pokusím se vzpomenout si na heslo na Rajče, které bohužel vyletělo komínem s mým bývalým počítačem (vlastně by mělo být v došlé poště, cóóóž?) a dát sem nějakou fotogalerii. Chlapy tam máme na servis, abychom nemuseli přerušovat práci, krmí nás „do zobáčku“ jednotlivými sousty a vaří nám kafíčka a čaje. Jeden rok v Pelhřimově dělali soutěž o nejdelší klobásu a poté, co překonali rekord, nás přišel krmit klobásou vlastnoručně pan starosta a hejtman kraje Vysočina ;o)).
Mirko, to musí být báječná atmosféra a jsem ráda, že Marička má tyhle dotazy. A když je to z té „potní vlny“ to je potom ten svetr také tak nepromokavý? jako třeba ty lyžařské fusekle, jak jsme se o nich dočetli při Tvém posledním článku ;).
Jo a přimlouvám se, mrkni do pošty na přihlášení k Rajčeti a dodej časem až budeš mít klid nějaké doprovodní fotky na Rajčeti.
A ještě něco. Nechystáte se někdy uspořádat podobnou soutěž na Zlobici?
No uvidíme! Jo, to jsem nenapsala o tom svetru – jeden jsme věnovali Muzeu kuriozit v Pelhřimově. Protože celá soutěž má pomáhat výzkumu rakoviny a boji proti ní, snažíme se je vždycky vydražit a výsledek věnovat na Ligu proti rakovině. Bohužel zájem je dost malý. Moc nepromokavý ten svetr není a dost smrdí, mám-li být upřímná. Tak jak je, nosit fakt nejde. Navíc jak je pletený různými pletaři, je pruhovaný – každá pletařka plete jinak a každá přadlena jinak kroutí vlnu. Mně se to teda líbí, ale každý to neskousne. Jeden mám na Zlobici – teda vypraný, stav se, můžeš se na něj podívat!
Ještě pro Maričku – kraje jsou pletené hladce – obrace 1+1, jinak lícový žerzej, líc hladce, rub obrace. Rovné až nahoru, tam opět pruh hladce obrace a lodičkový výstřih. Rukávy nají pružnou manžetu a pak se rozšiřují. A je opravdu obrovský, jsem kus baby a přesto ho mám do půlky stehen.
Mirko. díky za zodpovězení dotazů a dobarvení soutěže. Tak to jsem ráda, že tady je stříhání ovcí pouze „na zakázku“ rovnou do ruček přadlen. Představa jak jste krmeni muži přímo „do zobáčků,“ aby rozžhavené jehlice nevychladly, je skvělá.
Obleče nějaký dobrovolník při slavnostním zakončení hotový svetr na sebe? Jistě musí hřát, když je upleten doslova „horkými jehlicemi“. A mám další otázky? Z kolika díků je svetr upleten? To každá pletařka dostane přidelený svůj díl – záda, předek, rukáv (nebo půl rukávu, pokud se i ten sešívá)? Takže v každém týmu jsou přadleny a pletařky a sotva přadlena upřede první klubíčko, předá pletařce a ta začne plést. Taková štafeta, kdy pletařka pak netrpělivě čeká až jí přadlena „předá“ další klubíčko..Plést umím, ale kdybych měla plést na čas, tak mi z nervozity bude asi padat každé druhé oko. Fotky na rajčeti by byly moc fajn.
No jasně, po ukončení soutěže se samozřejmě do něj oblékáme všichni, kromě nás dozorující komisař a pan Vladimír Hron, který nás v Pelhřimově vždy vyhlašoval! Jakmile se mi podaří navázat na Rajče a případně zrobím nějakou fotogalerii, dodám usvědčující fotky.
Napřed předeme všichni. Pak někdo zavelí – mám napředeno kus, dodejte mi další cívku! Ze dvou částečně napředených cívek jednonitky začne seskávat dvounitku, zatímco autor darované cívky už spřádá na další cívku další jednonitku. Jakmile jsou dvě cívky seskány, smotáme klubíčko a první pletařka začne nahazovat oka. A plete. Pokud je ve družstvu dost pletařů, plete tak dlouho, dokud se jí nezačnou kroutit ruce a až začnou,předá jehlice odpočatým a začne opět příst. Předení je méně namáhavé, téměř až relaxační. Pokud ovšem jsou ve družstvu pouze čtyři pletaři, je to něco jako předání pádla převozníkovi, pak už následuje pouze trápení. Proto je důležité angažovat co nejrychlejší a nejvýkonnější pletaře. Je důležité, aby všichni uměli vše a mohli se vystřídat. To, že nás chlapi krmí do zobáčků, myslím vážně, my to fakt bereme děsně vážně! Takže když musím jít čurat, musí někdo chytit jehlice a plést, dokud se nevrátím a to si po cestě protřepávám ruce, abych vydržela plést lépe a radostněji. Pletení je rozhodně limitující.
Jo a svetr se skládá ze čtyř dílů.
Mirko, ústně by na moje dotazy stačila chvilka, písemně to trvá déle, takže to oceňuji a moc vám děkuji za všechny podrobnosti. A ještě jedn otázka úplně na konec. Pan Pavel Klevcov (z vašeho týmu č.2) je …hm, jak je mužský rod od přadleny ??? a i plete? Že píšete „pletli, předli“ ne jen v ženském rodě. To se prosím jen zvědavě ptám,ale nedivím. Já totiž jednoho pletaře svetrů znala osobně.
Spoustu fotek z akcí Back to Back najdete na
http://www.dalin-praha.cz/a486.php?more=1
je tam i Pavel Klevcov, jak plete.
Mužský rod od přadleny je přadlák.
Jéé Pavle, děkuji moc za odpověď a odkaz. Krásné obrázky a přeji všem soutěžícím mnoho dalších úspěchů.
Jenom abyste věděli, že žiju (chuckle) . dnes ráno jsme byli ve Lvicích a odpoledne ve wellnes centru v Podhájské. Je tu horko horko horko – nojo, jih!
A akce Ze zad na záda je výborná. Moc se mi takové aktivity líbí. Jste šikovní
(wave) To je dobře, že žiješ!!! (chuckle)
Šiš, Mirkóóó, u Úpy poblíž nebudu, ale budu vzpomínat a hecovat ostatní Zvířetníky, aby drželi všechny palce!!! To je ohromná soutěž, tak se děvčata, pánové a ovečky držte!!!
A ty úspěchy předešlé, dodatečná gratulace (f) !
Velice fandím lidem co něco dělají s nadšením. (y) (y)
Možná že jenom proto že jsem po ztrátě profese to velké nadšení pro něco jiného nenalezla. Asi jsem nehledala dobře, v cizím neznámém prostředí je to vždycky zavádějící a nadmíru těžké. Nebo se vymlouvám a jsem vlastně neschopná? 😮 (wasntme)
Koupila jsem vlněnou přízi a po sto letech vyzývám své artrosou zkroucené a napuchlé prsty k činnosti. Pravděpodobně na kulatých drátech aby se tíha pleteného trochu eliminovala. Je jen trochu nejisté jestli k realisaci vůbec dojde. Holt ta spontanita a počáteční nadšení je dost bržděno bolestivostí. 🙁 :S
Je tu někdo s takovými zkušenostmi? :O
Jedno VELIKÉ OT PRO BORKA
Konentář pod nedělním článkem:
„….Preju hezkou nedeli krakoro, a troufam si odhadnout ze budete asi tak z Chomutova, Mostu nebo Litvinova, podle vaseho zpusobu vyjadrovani soude…tam je to taky samej kreten! “
Borku, Borku vol prosím slova 🙁 Všude žijí lidé a v tom regionu fakt nežíjí jen kreténi a ta zapšklá osoba, fakt ne 🙂 🙂
Nic, než výkřik zoufalce. Ale jedna dobrá zpráva: loužičky ve výtahu zmizely. Aspoň něco.
Sejdou se dva důchodci v domově u snídaně:
Ahoj, co budeš dnes dělat?
Nic.
Ale to už jsi dělal včera!
Jo, ale ještě to nemám hotový.
Já jedu zítra fotit vstavače bledé. (v Čechách rostou jen na čtyřech místech a právě mají čas rozkvětu).
Jo a ještě jedno OT – kdo chce vidět Princeznu Špindíru, koukněte sem 🙂
http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_doma_-_Princezna_Spindira/
Jezuskotku, to je slaďoučká špindírka.
OT: Hurá sláva, odeslala jsem práci, teď ještě aby za ni taky přišel nějakej chechták. Zbylé chechtáky kupím a musím akutně pro písek, kuře a paštiky a to v tomto pořadí.
(clap) Krásná Princeznička Špindírečka!!! (tmi)
Ten melír vypadá zajímavě … 😀
Už budujete psí koupelnu?
spíš bude potřebovat větší úklidovou komoru než koupelnu. Až čubinka oschne, stane se zase zářivě bílá. To bahno opadá… doma… na podlahu… (chuckle)
Psice má samočistící kožíšek (nod)
Milá Dede, přes všechnu špínu neztrácí princezna Ari na šarmu.
To mi připomělo malého hraboše Garyka. Dnes nehrabe, nikdy není sám a upoutanému na vodítku se špatně hrabe. 🙁
Princezna Spindira je naprosto roztomila. A koukam, ze se ji uz prodluzuje cumacek. (star)
Dede, Ari je krásná polární liška, a když holt nemůže lovit ve sněhu, hledá alternatívu. A jak už zase povyrostlááá !
.Dorůstá do svojí maminy. Je moc hezká
Tak tohle se mi strašně líbí! 🙂 Je to soutěž ve velice praktickém umění, takovém, které by si lidé měli pořád připomínat – jeden nikdy neví, kdy bude vděčný za znalost, jak upříst přízi…
Tedy s jednou výjimkou – tu ovečku fakt nemuseli hned sníst! (wasntme) Mně by se spíš líbil jiný závěr – nahatou ovci potom do toho svetru oblíknout (chuckle)
Ale pokud se něco nestane, tak do Trutnova dorazím! Aspoň něco se děje a mám to za rohem.
Sharko – Dubení muselo být skvělé, ale teprve dnes končím s atb, takže jsem jen obdivovala fotky…
No to víte, to bylo barbarské devatenácté století… ;o)) My je na tom náměstí samozřejmě nejíme, ale nebudu tajit, že jinak jsou většinou na maso chovány.
To, že se na Shetlandských ostrovech vyučuje na základních školách předení a pletení, mě nadchlo, to jsem nevěděla!
Ten anonym jsem já, neuvědomila jsem si, že i tady se mi v novém počítači zrušilo přihlášení….
teď přemýšlím, jestli to nebyly Faerské ostrovy či Orkneje… ??? Prostě kus nehostinné severské Británie…
Jen vím, že předmět jako povinný neuhájili, ale jako volitelný v osnovách zůstal zachován. Původní řemesla a vzory s tím spojené jsou pro ně dodnes docela podstatnou částí příjmů…
blbnu úplně – Faerské ostrovy fakt nejsou britské…
Našla jsme to- psali to v The Shetland Times. Krouhli to kvůli šetření ve školství. Pletení prý nejen udržovalo tradice, ale nechávalo vyniknout i méně studijně nadané žáky a byl to i prostředek k uklidnění, což dnešní často nervózní děti ocenily.
jsi dobrá – já si nemohla vůbec vzpomenout, kde jsem to četla (no v těch jejich novinách fakt nee (chuckle) ) , abych to mohla jako informaci potvrdit. Jsi dobrý hledač (nod)
Chicht – někoho možná pletení uklidňuje, ale mám pocit, že někoho může i rozčilovat (rofl)
Obávám se, že je to i můj případ- cokoli pletu nekonečně dlouho a ještě u toho zuřím 🙂
A proto už nic nepletu… bo bych se na tym dratě oběsila. :))
Ani nevím, už je to fakt mnóga lět tamů nazád co jsem to zkoušel. Jediné co vím je, že jsem moc utahoval.
Já taky vyzkoušel kdeco.
Co k tomu dodat – to je opravdu šetření na správném místě…
Skopovou kýtu na česneku můžu. Ve čtvrtek jedu ochutnat husacinu do Slovenského Grobu.
Nejen na česneku…
To musela být báječná akce. Netušila jsem, že to jde takhle rovnou. Myslela jsem, že před předením se vlna musí čistit a prát a sušit. A jenom vyčesat nestačí. Já už to umím jen s těmi jehlicemi.
Ale abyste viděli, že i jinde se blbne na kvadrát, tak v Litomyšli v sobotu zahájili lázeňskou sezónu. Litomyšl lázně ducha. Na duševní strázně v Litomyšli lázně.
http://bubusa.rajce.idnes.cz/Litomysl_lazne_ducha_-_2013/
třeba někoho poznáte…
Bubáčku, tebe určitě! 😀 A co teprve ten fešný flašinetář… 😉
Pěknýýý! (clap)
(clap) Krásná fotoreportáž. (clap)
Tedá, že vám to dámy slušelo!!!!
Bubu, to byla hezka zalezitost. To by se mi libilo.
To je úžasný! ˇSkoda, nedostanu se, ale držet palce vám budu moc. Takový krásný bláznovství!!
Dokud si lidi umí takhle hrát, je život fajn 🙂
Tak to je moc krásnej nápad! 🙂
hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Krásná akce. Moc se mi to líbí.
Nedivím se, že pravidelně „bodují“ Šetlendy – vloni se tam hodně diskutovalo o změně školních osnov – chtěli z nich odstranit povinný předmět pro všechna dítka prvního stupně – předení a pletení… A „světe div se“ – i v dnešní moderní době se zrušení tradičních technik zpracování vlny setkalo s velkým odporem. I tatínků – kteří s úsměvem vzpomínali na své školní pletená dílka.
Fakt to mají v osnovách? To je skvělé, u nás mě mrzelo, že spousta škol zrušila pracovní vyučování a nahradila je informatikou. Děti dneska neumí vzít jehlu do ruky ani zatlouct hřebík- škoda…
Mirko, to je fajn, když se lidi k něčemu takovému vyhecují 🙂
Jé, děkuju moc za opravu, Xerxová (inlove) – to jsem špatně fixovala. (blush) Mezi čtením a psaním jsem byla s Ankou a nějak se mi to v hlavě pomotalo. To zas bude den! (chuckle)
Milá Mirko, Vy a Vaše parta jste nádherní cvoci! (h)
Vůbec je celá akce úžasná, má mnoho rovin a to se mi moc líbí. Děkuju Vám za informaci, o tomhle jsem vůbec nevěděla.
Do Pejřimova se o víkendu nedostanu, ale budu vám držet palce, abyste to zvládli s co nejmenším počtem puchýřů. 🙂
Přeju všem krásný den. (h)
letos ne v Pelhřimově, ale v Trutnově. Nechci tě opravovat (wait) – ale aby si někdo nezafixovcal špatné místo a nešel je hledat na Vysočinu…
Tedy, o tom jsem nikdy neslyšela, vůbec si nedovedu představit, že se to dá tak rychle stihnout, moc se mi to líbí. To bych ráda viděla, díky moc za informaci o skvělé akci!
Tak jsem to přečetla a můžu říct jediné. To je fantastické. Tak moc bych to chtěla vidět naživo. 😀