ROZCESTNÍK: Z bláta u bledulí na prosluněné louky u hradu Pernštejn

0427ale1_1 Je přesně polovina dubna, pondělí. Z TV jsme se před pár dny dozvěděli, že v údolí Chlébského potoka začaly jako každoročně, kvést bledule. Chystám se na ten zázrak přírody kouknout už několik let, ale pokaždé mi do toho něco přišlo. Rozhodla jsem se ze dne na den.

 

 

 

O víkendových dnech nikam nepojedeme, po bledulí reklamě v TV bylo jasné, co se bude v okolí malé vesničky Chlébské asi dít. Takže pondělí, pondělí ráno. Do akce jsem přizvala ještě sousedku „odnaproti“, nadšenou kytičkářku, orchideářku (její manžel jezdí po světě za orchidejemi). Páneček se přizpůsobil. Po tak dlouhé a smutné zimě byl rád, když s prvními slunečnými dny vyrazí někam na výlet.

Na silnicích už byl klid a modrá, bez jediného mráčku obloha, slibovala nádherný den. Směr Tišnovsko, dál na Vysočinu a za městečkem Nedvědice s krásnou dominantou hrdého hradu Pernštejn šup na uzounkou silničku klikatící se podél potoka Chlébské do nitra kopců Svratecké hornatiny po zelené značce. Už od hlavní silnice podél potoka dámská část výpravy s nadšenými výkřiky obdivovala mohutné trsy bledulí.

V údolní části Chlébského byl ještě chlad, dokonce rybník, u kterého jsme zaparkovali byl ještě zamrzlý. To hlavní překvapení nás teprve čekalo. Za posledními domky na zelené značce, na loučce někdo postavil dřevěnou boudu, s názvem OBČERSTVENÍ U BLEDULE. Za ní malé parkoviště zatím prázdné. Jenom starší manželé se přezouvali do gumáků, ověšeni fotoaparáty.

 

0427ale1

 

Zatrnulo mi, protože naše promokavá turistická skoroletní obuv nemohla s masivními gumáky konkurovat. Zřejmě stálí návštěvníci bledulí, věci znalí. Nu, nevadí, zkusíme, jak uspějeme. Potok souvisle hučel, plný vody, ale nikde nevybřežil. Na cestách však bylo plno bláta z právě rozpuštěného sněhu, ale šlo to.

V těchto místech, u parkoviště, se už jednotlivé trsy bledulí slévaly do bílých ploch. Tady, na suché Moravě opravdu zázrak přírody. Údolí Chlébského potoka je vzácný východní výskyt bledule jarní. Mohu potvrdit. Již mnoho cibulek, zakoupených v zahradnictvích, to na naši jílové suchopárné zahradě po pár letech vzdalo a záhadně zmizelo.

Jak jsme postupovali proti proudu potoka, bylo údolí stále těsnější a stinnější, ale potok hučel množstvím kaskád, těsně kolem vody na malých loučkách kvetly miliony něžných bílých kvítků …a voněly!!! Ranní slunce prozářilo šikmými paprsky vysoký les ve strmých svazích a rozehrálo hru stínů a světel. Byl to balzám na dušičky všech lidí, kteří se začali pomalu trousit po cestě. Ověšeni fotoaparáty s úsměvy na tvářích, zuřivě fotili nebo natáčeli tu krásu kolem. V jednom místě se ještě bělal zbytek sněhu, ale dlouhá zima už je pryč!

 

0427ale2

 

Po návratu k autu se nám stále nechtělo zpět domů. Napadlo mne, že zavedu pánečka a sousedku na vyhlídku na hrad Pernštejn, kterou jsme před rokem, v květnu, objevily s Evou a Waiki na cestě z Podmitrova. Po dobrém obědě v příjemné hospůdce, v závětří, venku na terase, na břehu říčky Nedvědičky jsme vyrazili do obce Pernštejn a pochodovali vzhůru po Pivovarské cestě k hradu a od něj po stoupající vrstevnici na louky na protějším svahu.

Tam jsme potkali jediné živé bytosti, v široširém okolí, tři koníky stále ještě v zimní srsti, v rozsáhlé ohradě. Odtud byl už jenom skok na Marialaube a kochání se výhledem na impozantní hrad pod námi.

Po dlouhých, mrazivých, stále zamračených dnech letošní zimy to byl nádherný výlet do světa plného slunce. V přiloženém albu je pár fotografií na přiblížení atmosféry. Ale hukot vody, nebo vůni prosluněných luk u hradu, si musíte představit sami, to současná technika nedokáže. Nebo příští rok vyrazit za moravskými bledulemi sami!

 

Fotky najdete zde: http://dig.rajce.idnes.cz/Bledule

 

 

 

Aktualizováno: 26.4.2013 — 20:42

151 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Alex – to je nádhera!!!! Vůbec jsem o ničem takovém netůchala!!! Moc krásný díkuju za zprostředkování.
    Já jsem vděčná za svý tři bledule (nějak se jim u nás nedaří), dvě jsou u Murphyho hrobečku a jedna se snaží pod lískami.

  2. Tak Vás zdravím ze zahraničí-z jižního Slovenska, v Radavě kousek od Podhajske – jsme tady za účelem zotavení se a termálních koupelů. Chichi – cesta sem proběhla tak, jak jsme zvyklí – zabloudili jsme a tetokrát dokonce dvakrát. Poprve hned za hranicama v Kútech a pak jsme kroužili okolo Trnavy a ne a ne trefit na tu pravou cestu (chuckle) . Prostě klasika. Ale nakonec jsme trefili. Takže dva dny se budeme ráchat v teplé vodě a užívat si léta, neboď tady už je. Zítra prý až osmadvacet stupňů celsiových (whew) – tak to doma ještě nemáme.

    1. Šiš YGO, to ti přeji, zotav se děvče pořádně, zasloužíš si to. Měj se nááádherně ! Ahóój !!!
      Až pojedu já do Podhajské, tak jedině vlakem, už jsem to zjišťovala, dáme obecní vejlet. :))

    1. P.S. Já ani MLP tam naštěstí nejsme, jen na jedné fotce je náš kluk a na několika dalších jeho australská spolužačka, kterou vzal sebou.

      1. Mila aido…je mi trapne se zde opetovne presentovat jako naprosty ignorantsky kreten, lec ma zvidavost je neukojtelna…takze: co znamena MLP . . . prosim? 😉

  3. 🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂

    Inkvizitor povolal městského rabína k soudu a řekl mu: „Svěříme osud tvého lidu do rukou Božích. Vkládám do této krabice dva lístky. Na jednom stojí ,vinen‘, na druhém ,nevinen‘. Vytáhni si jeden.“
    O tomto inkvizitorovi bylo známo, že by nejraději vyvraždil všechny Židy, a v tomto duchu jednal
    i tentokrát, na oba lístky napsal ,vinen‘.
    Rabín vytáhl z krabice lístek a spolknul jej.
    „Co to děláš?“ zařval inkvizitor. „Jak teď soud pozná…..“
    „To je jednoduché,“ řekl rabín. „Podívej se na lístek, který zůstal v krabici. Je-li na něm ,nevinen‘, pak jsem spolknul lístek, na němž zřejmě stálo ,vinen‘, ale je-li na lístku v krabici ,vinen‘, pak jsem si vytáhl lístek s nápisem ,nevinen‘!“
    Ten rabín byl moudrý!

    (coffee) Přeji všem přítomným hezký nedělní večer a klidný spánek. (coffee)

  4. Děkuji že jsem si mohla v duchu slézt Kočičí hrádek, milá Bedo a milý jakkeli.
    Právě jsem dopisovala povídání o pradědovi. Ferdinand Kocij byl lesním Slatiňanských lesů u hraběte Auschperga. Právě jsem vzpomínala na babičku Barboru jeho dceru a tu přišla naše droboučká panenka Daisy a zatančila na klávesnici svůj taneček. Text pochopitelně zmizel a já už nemám síly začit znova.
    Podle fotografií jste si Dubení opravdu užili. :o)

    A mám to za 3, do třetice všeho dobrého.

  5. Mila Alex, to je krasa. A jak jsem koukala na ty fotky okolo Chlebskeho potoka, tak jsem si uvedomila, ze jsme tam s Chetem byli. Nejdy zkraje 90, let, v kvetnu, to uz tam ty bledule nebyly. Protoze jsem si naplanovala vylet starou Skodovenkou na Pernstejn, a bratr mi rikal, a na mape naznacil, ze tam je krasne udoli a potok, a ze to musime videt. A sichr je to ono.

    Bledule v prirode jsem nikdy nevidela, ale zato je velmi dobre znam sklenene. Muj dedecek po meci umrel, kdyz mi bylo 3 a pul roku. A nekolik let jsme meli doma jeho urnu na takovem kulatem stolku a vedle urny byla vazicka se sklenenyma bledulkema. Anebo to mozna byly konvalinky????

    1. a já všem Dubeníkům děkuju za účast , za báječnou společnost, za krásné počasí děkuji matce Přírodě, všem fotografům za super fotky, za dobré jídlo kuchaři z hospody U Zámku a těším se na IV.Dubení 😀

  6. Dotaz.

    Kam jinam se mám s ním obrátit než na Zvířetník. To co jsem dneska ráno viděl, to mi vyrazilo dech. A tak se ptám, jestli je to možné.
    Lítá mi tu plno ptáků, jak je už kolikátou zimu krmím, tak si ma mne tak trochu zvykli.
    Stojím v garáži, vrata otevřená a pokuřuji, Najednou naproti na javor přiletí sojka, zároveń s kosem a málem se na tý větvi srazili.

    Myslel jsem si. Ale bylo to jinak.Sojka kosa odehnala, on odletěl vedle na větev a tvářil se vyloženě uraženě. Pak zase k ní a sojka ho zase hnala.Kos poodletěl, koukal po mě připitoměle, jako, co tomu říkám? To se opakovalo vícekrát.
    Kosák se prostě do sojky zamiloval a ona s ním nechtěla nic mít. Vyloženě ho to trápilo. Pokoušel se ještě několikrát přiblížit, ale ta potvora ho hnala. Byl na něj žalostnej pohled, cítil jsem s ním, ale nevěděl jak mu pomoci.
    Jo a ten dotaz: je to vůbec možný, aby so kos zamiloval do sojky. Prosím o kvalifikovanou odpověď, abych mohl klidně dneska spát.
    Děkuji !!

    1. milé dvojité trojité… To byl jasně pokrokový kosí úderník. Pochopil, že zůstat u obyčejných hnědých kosic není ta správná budoucnost. Kosice hnízdí – přiletí párek strak, vyžene kosici a ta si může ječet jak chce a stejně jí stračeny mláďata sežerou. Jó kdyby mláďata hlídala matka sojka ??? A nebo takový krahujík. Přiletí, kosici si odnese a jen hromádku peří a zobák nechá (někdy tedy i nožky)… Jó na sojku, na tu si netroufne, ta je větší než on – malý draveček…
      Takže tatík kos myslí pokrokově, na budoucnost rodu se zodpovědně chystá… a tak si vyhlédnul dámu svých snů. Jen ji teď musí přesvědčit, že ona nutně potřebuje parťáka v černém fráčku se žlutým zobanem
      (chuckle)

    2. No jo, milý www,
      (music) láska je láska, když choděj sojky s kosama, láska je láska (music) ,
      aneb jaro je jaro! 🙂

      Milá Kim (h) a milý Krejgu )h) , přeju vám všechno nejlepšé k narozeninám.

      1. Připojuji se k s přáním k narozeninám milá Kim. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)
        Krejg asi kytku nechce, tak posílám pohlazení. (wave)

  7. To jsou krásné bledulky a fotky vůbec. U nás v lese taky všechno nádherně kvete, až se člověk bojí šlapat na zem.
    Z koníků padají v chuchvalcích zbytky zimní srsti a u rybníka pro žáby není kam šlápnout.
    No a v práci nám nastal totální baby boom. Začalo to lemuřími dvojčátky, z nichž jedno mi právě spokojeně spí na klíně. Je to kluk, byl ten slabší a nepřežil by, takže dostal jméno Doby, krabici Nutrilonu a mě jako náhradní matku. Už to spolu táhneme měsíc. Doby je naprosto úžasné miminko, miluje své lidi a krásně baští – bohužel pro mě i v noci.
    O další zábavu se postaraly surikaty Agne a Charlie. Agne čekala první miminka a nebylo to úplně bez problémů. Poslední dny jsem se skoro bála odejít, ale mamina nakonec bez problémů porodila čtyři děti přesně o velikonočním víkendu.No,nejmenší holčička nakonec dělá společnost Dobymu, na maminu to bylo opravdu moc. Můj spánkový deficit zvolna narůstá, ale tihle dva za to opravdu stojí!

    1. Jé, Lucka má zase jesle na 24 hodin denně. To musí být zápřah. Kéž se miminům daří. A ty se musíš naučit spát RYCHLE, jiné řešení nevidím. (inlove)

    2. Lucko, to je úžasné, čemu všemu ty už jsi byla matkou (chuckle) Prosím foť a třeba někdy i stručně piš – jsme všichni zvědaví a zároveň ti moc držíme palce, abys mimina vypiplala (a sama to ve zdraví přežila) (inlove)

  8. R O Z V E R N Í Č E K

    – jen nevim jestli jsem hoden toho, abych prispel do teto neoficialni podrubriky, tak jen prosim o shovivavost a laskave svoleni, lec nemohu odolat a o tuhle nadhernou blbost se s vami, mili zviretnici, musim podelit::

    Jeden muž stál před soudem, protože zabil svou ženu. Soudce: „To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu.“ Muž: „Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.“
    Soudce: „To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu.“
    Muž: „Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.“
    Soudce: „Vždyť to, co nám teď říkáte, vám ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení.“
    Nato se muž rozhovořil:
    „Odehrálo se to následovně. Bydlíme ve 13.poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rozkošná rodina hotelového portýra, která má tři děti. Je ovšem strašné, že jejich děti zůstaly od přírody neobyčejně malé. Ten 12letý měří 80 cm a ten 19letý 90 cm.
    Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká:
    „V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové.‘.
    Já říkám: „Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové.“
    „Ne“, říká moje žena, „pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy.“
    Já říkám: „To je pigment.“
    „Ne,“ říká moje žena, „pigment je to, na co psali staří Římané.“
    Já říkám: „To je pergamen!“
    „Ne“, říká moje žena, „pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ….“
    Pane soudce, musíte ocenit, že jsem ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec. Tedy moje žena:
    „Miláčku, koukni se, co zde stojí!“ Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: „Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15.“
    Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: „Ale miláčku, to je francouzská kniha a francouzský text. Tady stojí: La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV. To znamená: Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV.“
    „Ne“, říká moje žena, “ to musíš překládat doslovně: La Marquise – slunečník, Pompadour – kabelka, la Maitresse – učitelka, Louis XV – pasák 15. (Pozn.: franc. Lése čti Luis značí přeneseně označení pasáka prostitutek).
    „Já to musím konečně vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře.“
    Já říkám: „Ty myslíš lektora.“
    „Ne,“ říká moje žena, „lektor byl antický řecký hrdina.“
    Já říkám: „To byl Hektor a ten byl z Tróje.“
    „Ne,“ říká moje žena, „Hektor je plošná míra.“
    Já říkám: „To je hektar.“
    „Ne,“ říká moje žena, „Hektar je nápoj bohů.“
    Já říkám: „To je nektar.“
    „Ne“, říká moje žena, „Nektar je řeka v jižním Německu.“
    Já říkám: „To je Neckar.“
    Moje žena: „Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo.“
    Já říkám: „To se jmenuje duet.“
    „Ne“, říká moje žena, „duet je, když mají dva muži souboj se šavlí.“
    Já říkám: „To je duel.“
    „Ne,“ říká moje žena, „duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak.“
    A dál, pane soudce, dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil…..“
    Nastala chvíle mlčení.
    Poté soudce vstal a vyřkl ortel:
    „Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora …“

    1. Podobnost čistě náhodná len obráceně.
      Paní sedí doma, manžel leží na bílem prostěradle,kolem svíce a je viditelně neživý. V tom zvoní sousedka a žene se rovnou dovnitř. Probůh paní Vopršálková, co se stalo?! Mno, to bylo takhle. Šli jsme kupovat boty. Po obchůzce 10-ti obchodů se manželovi konečně jedny zalíbily. Vyzkoušel je a já se pořád ptala. Co pata, netlačí? Co paleček,netlačí? Co šířka, není bota úzka? Jsou dost pružný ? Chvíli v nich choď, dobrý jó ????? Fakt dobrý???
      Zaplatíme,jdeme domů, manžel znovu zkouší ty boty a v tom povídá, drahouši,víš co, musíme ty boty zítra vrátit, voni mně trochu tlačí !!
      No, nezabila byste ho ?!

      1. Jo, Jenny, tak takhle si kupoval boty nas otec. Okruh hledani te spravne botky se rozsiroval mimo Olomouc do Prostejova, obcas i na Brno doslo. A skoro vzdycky mu byly za dva dny male. Ale mama ho neubezdusila, jen sama byla na pokraji mrtvicnych stavu.

      2. (whew) Život přináší různé příběhy,
        to takhle leží muž na smrtelné posteli, už si v duchu odpočítává zbývající čas, když tu ucítí lákavou vůni koblih. Sesbírá poslední síly, doplazí se do kuchyně
        a natáhne se po jedné koblize.
        Vtom přiběhne manželka, plácne ho přes ruce a kříčí: „Necháš to, to je na pohřeb!“ (tmi)

  9. Milá Alex, krásné fotky,potěšila jsem se s bledulkami.Díky !!
    Tak nějak si představuji svůj konec, někdo mně odnese v krabičce a do důlečku vysype tak aby ze mně mohla vyrůst nějaká ta bledulka, sasanka,či něco podobného, to mi musí splnit. 🙂
    Nejdou mi smajlíci 🙁

  10. Až teď jsem se dostala k počítači! Nic jsem nečetla, fotky neviděla, ale protože se bojím, že už se sem zase nedostanu (odpoledne čekáme návštěcu), tak musím rychle napsat, že včerejšek byl úúúúúplně úúúúúžasný. Dokonce mi ani spolucestující v autě neřekly: „Sklapni, už nejdeš posouchat!“ No ale cestou spět už sem i docela mlčela, už sem byla celkem vykecaná. Počasí mňamózní, krmě chutná a dokonce jim to ani netrvalo tu hodinu a půl, jak strašili. Akorát, kdyby byla porce menší, dala bych si i zmrzlinový pohár, takhle sem si nechala zajít chuť.
    Děkuji moc všem a hlavně organizátorce Sharce! (rose1)

    1. Ještě štěstí, že jsme tam nebyly obě. Já jsem taky taková nevymluvená, moji kamarádi z města jezdí již pomálu, každý má starosti sám se sebou a tady na dědince, cokoliv řeknu je přetřásáno a rozebíráno ze všech stran , tak raději moc nemluvím a pak se tady vykecávám. Ale neboj,tohle všichni chápou. :))

        1. Myslím, že zrealizuji nabídku, hned jak to trochu půjde,teď mám ještě pořád záhul. Díííky!!!! Pozdravuj smečku.
          Pořád i nejdou smajlíci, tak páááá. 🙂

      1. na Dubení jsi ještě nebyla…tak přijeď ..bude zase za rok v dubnu 😀

        mohla jsi přijet i neohlášeně…..

  11. Moc hezký článek Alex, četla jsem již včera a fotkama se kochala už dříve. Ale že je to okolí Brna krásné.

  12. (whew) Dotaz. Nevíme jest-li má Kim svátek nebo narozeniny. A také nevíme zda je to člověk, kočka nebo pes. (tmi) Kytička je připravená, chybí doplnit svátek, či narozeniny.

    P. S. Také vám nejdou smajlíci vložit? Musím je vypisovat slovně.

        1. Nejspíš narozeniny, protože se určitě nejmenule Vlastislav (chuckle)

          Tak krásný narozeninový den, milá Kim, hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a dobrých lidí kolem sebe (f) (f) (f) (smajlíky taky vypisuju)

            1. Milá Kim, všechno nejlepší k narozeninám, pěkně si to užij a hlavně to zdraví vinšuju, za celou naši smečku a též moc zdravím maminku !!!

    1. Moji milí zvířetníci, děkuji vám za přání i povídání k narozeninám, dnešní den byl sice u nás v metropoli studený, ale měla jsem ňam jídlo a pití, hezky jsem si popovídala a budu se snažit realizovat všecka přání, bude to sice fuška, ale určitě to stojí za to…

  13. Dobre rano vsem!
    Zajimalo by mne, ktery chytrak vymyslel, ze kojene deti nejsou nemocne?????
    Rafulda, jak bylo v patek to hrozne vedro-byl venku, zrejme se zptil a ofouklo ho. Ted ma rymu jako tram. Jdou z nej uplne bile chuchvalce slizu. Kdyz si kejchne, tak mu visi nudle a ma teplotu… Odsavame nos, v noci jsem mu dala ibalgin pro deti, mam tu kapicky do nosu ro takove male usmrkanky, ale nejak nevim co dal – jak mu pomoci. Nemate nejake rady z praxe?????

    1. Hmm, myslím, že nic neurychlíš, ale já miminko otáčela na bříško, aby nepolykalo hleny. Prostě podložit plínkou a být trpělivá. Chudinka mimi. (inlove)

      1. Taky jsem ti chtěla napsat zvednout matraci pod hlavou- myslím tím podložit nohy postýlky třeba knížkama, ale byla jsem kvíkly. Jen ti bude trochu klouzat dolů, ovšem poteče to ven a nebude se s řevem pořád budit. Když byly moje děti malé, věděli jsme prd, a tak jsme s nimi pořádali experimenty- třeba jsme v místnosti se soplícím miminem velký kus od postýlky zapálili aromalampu s troškou eukalyptu. Ono to pomáhalo dost, ale dneska určitě někdo chytrej řekne, že je to nesmysl a alergizuje to. Tehdy byly názory na alergii někde jinde, ale já bych dala všeho zlatý střed.

    2. Milá Heduš, to říká nějaká statistika, že kojené děti jsou méně nemocné. Ale tak už to bývá, že jsou extra zdavé nekojené i extra nemocné kojené a všechno mezi tim. Nejdůležitější je odsávat. Nevím, co máš za kapičky, ale většinou stačí proplachovat třeba Libenarem a odsávat. Něco silnějšího sem dávala někdy na noc, aby se jim lépe spalo, ale jinak se jim moc kapat nemá. Stejně tak ten Ibalgin, jen když má horečku noc velkou, nebo vypadá, že ho něco bolí. a pak prostě chovat, chovat, zvednout matraci pod hlavou, aby nespal uplně naplacato a počkat, až se to zlepší. Na bříško se teď nedoporučuje, ale pod dozorem můžeš. No a počkat až to přejde. Držím palce, ať je to jen ta rýma.

      1. Milá Heduš, určitě ho vypolohuj, jak ti radí výše. Jinak pokud by to slezlo z nosu níž, takhle malé děti si ještě neumějí odkašlat. Takže pokud by nedej bože v něm začalo i chrastit a vydával by takové ty typické zvuky, co je vydává i dospělý, když si nemůže odkašlat, pomůžeš mu tak, že si ho vhodně podložíš (on ještě nesedí, co?) a hřbety rukou mu budeš poklepávat na žebra na zádech – začneš dole nad ledvinami a budeš klepat stále nahoru až nad lopatky, ten poklep uvolní hlen a vynese ho nahoru, po několikerém proklepání buď zakašle nebo polkne. Jo, a neděs se, pokud ti bude k té rýmě blinkat nebo dostane hlenovitý průjem – tělo se čistí jak umí.
        Tak se drž a zvládejte co nejlíp.

        1. Dekuji moc za rady! Podlozila jsem ho uz vcera pres den a fakt to pomohlo. Libenar mam, vytiram mu tim nosik, doktorka rikala nekapat, ze je ňos prilis blizko ousek a mohlo by to preskocit. Ibalgin jsme uz nedali, teplota se drzi kolem 37. Rafulda jeste nesedi, takze diky moc za tip na dostani hlenu ven, kdyz by zacal chrcet. Zatim jen uplne malinko pokaslava. Ale ty hnusne hleny z nej jdou porad, zacina to houstnout. A omlouvam se, ze tak resim obycejnou „rymu“ ale zkusenosti nemam a u toho prtouska je to takove…..

          1. Heduš, hlavně odsávat. Pořádně, a jakmile je to jen trochu potřeba. Nevím, co máš za odsávačku, já doporučuji takovou tu na vysavač. Je to jediná, která mi dokázala z dětí vytáhnout vše. Je to sice „na palici“, já odsávala x-krát za noc (což je s vysavačem fakt sranda 🙁 ) ale uši jsme zatím uchránili! Jinak, pokud nos zalehl (i po odsátí mimi dýchá pusou, pouští se při kojení, protože se potřebuje nadechnout a nosem to nejde), já kapala Nasivin. Dělá se pro nejmenší v kapkách (vypadá to jako sprej, ale nestříká, kape) a ten nos uvolní. Já nevím, mně přijde, že je lepší kapat a udržet nos čistý a průchozí, než nechat nateklé sliznice, což znemožňuje dýchání nosem a pořádné vyčištění. A i na ORL nám říkali, že největším rizikem pro přenos infekce do uší je, když to v nose zůstává. Je fakt, že to bylo u staršího dítěte, ale přide mi to logické i u mimin.
            Jo a laktační poradkyně mi kdysi dala jako tip vytírat nosík při rýmě mateřským mlíkem, že tam jsou protilátky a působí desinfekčně, takže to urychluje léčbu.

  14. Zdravím všechny v mokrém studené ránu! (inlove) Naše třešeň se zrovna za tohoto počasí rozhodla nechat vykvést pár kvítků – asi na zkoušku, jestli to vydrží. Snad jo, dodávám já 🙂
    Jinak všechno nejlepší milé Kim (f) (inlove) (party) a spolu se Zanou žasnu – vážně už je našemu coursingovému šampionovi už deset let? 🙂 Tak ať se mu pořád dál daří!
    Maričko… ta hadí kůže tedy je! Brr. jsi dobrá, žes nejen nakoukla, ale i pořídila dokumentaci. (nod)
    Jinak na sandvice http://sandvika.rajce.idnes.cz/ jsou zase nové fotky. Nic fotograficky kvalitního, jen pár dalších obrázků ze života štěněte. 🙂

    1. Štěnice je to krásná (nod) . A roste jako z vody. A Berrýška je úžasná (nod)

      Tady od rána (rain) a tak jsme Betku (i sebe) vyvezli do Českého ráje k Branžeži na zhruba hodinový okruh lesními písečnými cestami. Kolem skály a borovice. Paráda – Betka nadšená, klusala daleko před námi a užívala si průzkumničení.

  15. OT? není to OT? k článku to není, ale sem to určitě patří

    děkuji všem za krásné a opravdu vydařené Dubení – zejména samozřejmě sharce za jeho zorganizování (inlove) … počasí bylo skvělé (na mou prosbu sluníčko (sun) ), koně nádherní, ve stájích byly i KOČENKY (h) (cat) , procházka byla fajn a Kočičí hrádek kouzelný, lidičkové úžasní a zrádýlko mňamózní (vypila jsem litr kofoly (chuckle) ) – co víc si přát? za rok jedu zas!!! :*

    doufám, že sem brzy přibudou fotky, „někteří“ (zejména mistr jakkel) fotilo o sto šest, pár jich mám tentokrát dokonce i já (y)

    hihi, a koukám, že včera už padli všichni, že se nikdo neohlásil už večer (rofl)

    1. Musím se připojit ke chvále: DUBENÍ se opravdu moooc povedlo, někteří zaměnili koně za odrostlá koťata – byli tam dva malí „Melíšci“, tak jsem je střídavě nosila v náručí a střídavě je hlídala, protože chodili po hřebčíně s námi jako doprovod. A Beda si „odlovila“ mourinku, která s ní oddaně chodila v náručí od stáje ke stáji. Počasí skvělé, ani vedro ani zima, jídlo famózní a celé se to moooooc vyvedlo. Ještě jednou díky za zorganizování.

      1. aaaaaach, Agátka!!!!! (h) (h) (h) … nechala se nosit, neskutečně vrněla, držela se mě za rameno a prý i slintala blahem (dozadu si nevidím)… myslím, že to byla tamější kočičí maminka… kocourci nás opravdu doprovázeli a byli sladce kotěcí, oba černí – předpokládám, že nade mnou píše Karolína, když je překřtila na „Melíšky“

        snad budu s kočičkou i zvěčněna, jakkel pilně dokumentoval úplně vše 8)

        1. Nevím proč jsem Anonym, dopsala jsem si jméno, ale vůbec se nezobrazilo.
          Jistě, že jsem to já a „Melíšci“ byli kouzelní, chundelatí, heboučcí a měli držtičky jako britky. I ten kožoušek o tom svědčil. Zřejmě šel někde kolem maminky britský kocour.
          Netuším, kterého mrňouse jsem střídavě v náručí nosila, střídali se oba. Byli fakt k sežrání (nebo k odvozu domů!!!!), ale to by mě kluci hnali.
          Jo a ta noha mi v noci pěkně otekla, ale to jen tak na okraj. Mám tam modřinu jak podšálek, ale nic nalomeného.

        1. Kim, vše nej nej (h) (h) (rose1)

          Blážo, už deset? ale co se divím, Nynyšce bude letos 11… tak ať je vám spolu dobře ještě dlouho (h) (h) (h)

  16. Hezkou neděli všem! Po třech dnech veder, kdy jednomu bylo vedro i v kraťasech a tílku je konečně pozdnědubnovo. Ale opět co? SUCHO!
    Pro Maričku:
    hadí kůže je krásná a kokon je tak šikovně zamimikrován!
    LJ od JJ – seknul jsi se povoláním, měl jsi být textařem a mohl jsi vyhrát TýTý!

  17. hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům těm 🙂 , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    počasí je uplakané, ale tráva roste jako z vody. A nejen tráva, už se i keře a stromky oblékají do zelených kabátků (nod) . Betce voda dneska nevadí, nechce ze zahrady…

  18. Milá Alex, tyhle jarní kytičky jsou úžasné nejen svojí krásou, ale taky tím, jak jsme se na ně dlouho těšili.
    Díky, je to pastva pro oko.
    A dnes jsem viděla první blatouchy, svítily jak sluníčka. Jinak teda spíš mokro, zataženo a zima…

  19. Milá Alex, tohle je náš oblíbený krásný jarní výlet, bohužel, letos jsme se nedostali, takže díky za připomenutí. Z Nedvědických pamětihodností jsi vynechala pouze famózní štrůdl (:P) , ten taky stojí za hřích :).

    Mávám všem.

    1. JJ se zde ovšem nepochlubila, že před pár lety při jednom z těchto pravidelných výletů na bledule složila o tomto výletě písničku, tak ji sem vložím, snad mě za to nezakousne.

      Když jsem mašíroval k Nedvědici
      měl jsem pětistovku v prkenici
      ve foťáku měl jsem kvítek bílý
      boty se nám bahnem obalily.

      Vyrazili jsme si na bledule
      výletu by byla jenom půle
      kdybychom městysem proletěli
      štrůdl ani neviděli.

      RFR:
      Já jsem si ten štrůdlíček
      na talířek dal
      abych na ty bledulky
      v sladkém vzpomínal.

      V cukrárně nám uvařili kávu
      pijem ji a pějem na ni slávu
      kdo má mokrou nebo zmrzlou nohu
      dá si raděj sklenku grogu.

      Pětistovka na útratu padla
      nezbylo do vlaku na sedadla
      a tak mašírujem k Brnu pěšky
      příště půjdem na macešky.

      RFR

      Text je samozřejmě přehnaný, v cukrárně mají ceny přiměřené a nikdy jsme se nemuseli vracet do Brna pěšky.

  20. Včera při procházce se Sadie jsem našla hadí kůži. Občas jí někde najdu, ale vždycky jen kousek a už úplně suchý. A naše malé ještěrky na zahradě se svlékají po částech, kousky kůže na nich visí a ony si je většinou stahují a baští je. Včera jsme šli po lesní cestě, kolem takové větší louže v bahně v údolíčku. Jak jsem se tak rozhlížela, zahlédla jsem, jak do vody sjel had. A na okraji louže ležela jeho čerstvě svlečená kůže. Manžel mě odrazoval, ať tam dolu nelezu, ale zvědavost mi nedala, tak jsem kůži podebrala klackem v vytáhla. Takhle vlhkou a lesklou jsem jí viděla poprvé. Odhesla jsem si jí domů a vyfotila (anžto foťák jsem zrovna neměla s sebou). Hadů se bojím, ale ta kůže byla zajímavá a detaily krásné. Tím, že jí had při svlékání vlastně obrátí naruby, tak byl vzor takový prolamovaný. A prvně jsem viděla i svlečenou hlavu i se šupinami na očích.

    Tady je pár fotek

    http://marickac.rajce.idnes.cz/Hadi_kuze

    1. Krásný úlovek!
      Hm, chtěla jsem taky připojit usmívajícího se smajlíka, a oni mi dnes stávkují.

    2. Bětuláskovo, možná máš s užovkou pravdu. Tady je tolik druhů hadů, že i kdybych ho byla viděla naživo, tak jsem stejně nevěděla. Takhle jsem jen viděla tmavého hada rychle se zavlnit do vody.

      Mám takováto překvapení ráda, příroda je nejlepší učitelka A dovolím si přidat do stejného alba ještě jednu fotku. Ta je přes 2 týdny stará. To jsem šli zase s Trixie po louce, podél hustých stromů a keřů. Na jedné vyšší větvi jsem si všimla listu s hnědou „bukvicí“ zvláštního tvaru. Abych si jí blíže prohlédla, list jsem utrhla. Jenže !!! on mi začal na dlani skoro poskakovat, uvnitř bukvice se něco hýbalo. Docela mě to vylekalo, ale roztrhnout jsem to nechtěla , bála jsem se, co na mě vyskočí. Tak jsem list odnesla zpět a napíchla na tenký klacík větve.Doma jsem hned zkoumala, co to mohlo být. No a našla to. Nebyla to bukvice, ale cocoon a to, co jsem cítila na dlani, byl přerod kukly na motýla (tedy podle tvaru spíše noční můra). Možná kdybychom tam nějakou dobu počkali, stali jsme se svědky i jeho výletu. Vím, že had svléká kůži a že než je motýl je housenka a „zakuklená kukla“ (kdesi zavěšená???), ale oboje jsem na vlastní oči viděla až tady poprvé. Na internetu jsem našla tenhle skvělý (anglický) odkaz. Když si zarolujete až úplně dolů, je tam delší i když zrychlené video celého postupu metamorfózy.

      http://lifecycle.onenessbecomesus.com/cocoon.html

      Děkuji za komentáře u alba a snad se Alex nezlobí za moje OT.

      1. tohle snad nebude az tak uplne OT:
        R O Z V E R N Í Č E K

        Chtěla bych být housenkou:
        Žereš – žereš – žereš – žereš – usneš – probudíš se – a jsi krásná!

    3. Hu, had, krásnýý. To jsem ještě neviděla. Je to ale chytrý živočich prověřený věky. Škoda, že tohle nám po hadech nezůstalo, někdy bych se ráda převlékla. :))
      Maričko, díky!! Úžasně vystihnutý okamžik a pohotově vyfocený.

  21. 🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂

    Po venkovské silnici šlapal starý Jošua Baume
    s obrovským nákladem dříví na zádech. Plahočil se do táhlého kopce, něco cedil skrz zuby, nadával.
    „Nejsem nic víc než zvíře!“ Vtom mu otep sklouzla z ramenou a on se rozkřikl: „Už nemůžu! Ať přijde anděl smrti a vezme si mě!“
    A anděl smrti se okamžitě zjevil. „Volal jsi mě?“ „Eee… nemohl bys mi pomoct to naložit zpátky na záda?“ povídá stařík honem.
    Mravní ponaučení: lidé dávají přednost bídě před smrtí.

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný sobotní večer, hezké sny a těšte se na neděli. (coffe)

    1. Já bych mu JoVo řekl: samosebou , že jsem tě ty pacholku nezbednej volal. Nemohl bys vzít polovinu (alespoň) nákladu a pomoci mi do toho táhlého kopce. A nečum tak blbě!!

      1. No jo, milý www, jenže Ty jsi mazák, vždyť jsi putoval s Ježíšem. 🙂 (h)

        Jovásku (h), dnes opět skvělý … ani se mi nechce říct vtip, prostě dnes zase skvěle ze života. (y)

  22. OT hlavně pro Vaví a Dede.
    A Sharku a Radku… Kdepak já a Dubení, teď jsem skončila 12hodinovou šichtu nad texty (práce na dohodu) a do pondělka ještě musím 9 článků zlikvidovat.

    Ale k Ótúm: Vaví, tuhle ses ptala na Upitku. Zde videjko. Upita má nějaký kožní problém, tak ji pan chovatel natírá a potírá a holka je moc poslušná. V záběru se mihne i její parťák Ron. Natírací klec moc pěkná není, ale prostředí mají hezké – skoro pořád jsou venku v krásné přírodě (jesi se holka vosypala z toho vedra, suďbůh).
    https://www.facebook.com/photo.php?v=448059078614692&set=vb.100002318110841&type=2&theater

    1. OT k Shindě „dvorské“. Shinda bude mít na podzim miminko. 🙂
      Takže co nevyšlo s Tadaem ve Dvoře, vyšlo teď.
      V Moskvě, kam přijela koncem loňského léta, si rychle v rodině zvykla. Letos v únoru se narodilo mládě samici Kiri, tak se to tam bude taky časem pěkně hemžit.
      V poměrně dlouhém videu se aspoň mrkněte na Shindina muže Vizuriho (hned od začátku se láduje), jinak jsem viděla fotogalerie ze zoo a gorilí pavilon je tam opravdu pěkný, takový tajuplný, plný kmenů a prolízaček a schovávaček.
      http://www.youtube.com/watch?v=Tvleb1g6tbU

    2. Nemůžu si pomoct, pro mě jsou oranžoví lidé nejdojemnější ze všech primátů. (h) Upitka je až dojemná, jak spolupracuje.
      Děkuju za obrázky, milá Lásková. (h)

      1. Je strašně rozumná – všimla sis, jak si nechala dát injekci? Ošetřovatel řekl: „Levé rameno, tohle rameno“ – a ona se nastavila, šikulka.

  23. Krásné fotky, připomněla jsme si, jak jsme se byla v Chlébském podívat před pár lety s dětmi. Vypadalo to tam úplně stejně- koberce bledulí, mokřady, hučící potok a spousty lidí(byli jsme o víkendu), kteří ale ukázněně chodili po cestičkách, aby tu nádheru nepošlapali.
    Zavonělo mi tu bledulově a přitom jsme dneska sázela muškáty a ostříhávala odkvetlé hyacinty.

  24. Prima výlet, Alex a tradičně krásné fotky! Tak jsem aspoň viděla jihomoravské bledule, když už jsem se nevypravila k nám do Pekla. Nějak se to letos nehodilo a jistě tam bylo tentokrát hodně mokro a blátivo, když tak dlouho ležel sníh. I když – vzpomínám na loňskou nebo předloňskou výpravu za bledulemi s Denisem, kdy bylo teplo a relativně sucho a přesto se dokázal neuvěřitelně zaprasit – do Pekla vkročil coby strakatý pes a vyšel jako pes černý, jen s pár puntíky na nose!

  25. http://drporkert.com/dogy/images/beta/0413/index.html

    Je sobota a tak Betka vywebila deníček. Ano, dostala prášek. Ale ne kvůli „výletu“ minulou neděli, ale kvůli jejímu neustálému hlídacímu režimu na zahradě. Je prdlááááá (tmi) a pořád lítá a skáče a tryská a leze na plot… Venku chodí dobře (tedy s ohledem na důchodcovský dozí věk) , pokud nezačne blbnout a chodí normálně. Blbý je, že jsem ji ještě nikdy neviděla jít normálně (chuckle)

    1. Nejvíce se mi akční Beta líbi, jak jako laň vyskakuje „z mlází“ a přebíha cestu

  26. Zdravím všechny! Já jsem také netušila, že voní, ale v tom obrovském množství to asi jinak nejde 😉 . Spíš mne fascinoval potok. Krásně hučel, byl plný vody, což pro mne, obyvatele naprosto vyprahlého koutku, je nevídaná krása a zážitek. Za pár týdnů už tak vesele hučet nebude :-(.
    Borku, k té Tvé včerejší sekané. Mazala jsem k našemu důvěryhodnému řezníkovi a umatlala jsem co? Sekanou. Půlku jsem udělala zdravou – zahustila jsem ji ovesnými vločkami a tu druhou půli jsme ugrilovali a byla fakt výborná, takže díky za inspiraci.
    Přávidím dubenícím Dubení. Ve Slatiňanech jsem se stavovala několikrát, většinou cestou z kladrubského hřebčína. Je tam na obou místech, pro koňáka, ráj na zemi <3 .

  27. JO a ještě otíkoidní hlášení o černé smečce. Melina pelichá. Vypadá to, že měla celou zimu podsadu a štěněčí srst, jestli je to vůbec možný, protože teď začíná mít ty chlupy takový hrubší a časem to nejspíš bude huňatější dlouhosrstá Penny. 🙂 Pořád je hodně měkká na ovládání, pořád se špatně učí, protože je na jednu stranu děsně divoká, na druhou stranu se rychle vyleká a zpanikaří, že něco udělala blbě a že dostane bití, ale už to s ní jde čím dál líp. Co už umí, to dělá ráda, protože je za to vždycky chválená, a začíná konečně pomalinku chápat, že když ječím, je potřeba běžet ke mně, jelikož někde v okolí je nebezpečí větší než můj řev. 😀
    Včera jsem vzala psice a džó a šla si trochu zacvičit. Penny to zná a brala to strašně s nadhledem. Melly se držela poblíž Penny a bylo vidět, jak člověčin respekt v těch jantarových očičkách raketově roste. Ony ty pohyby musí být naprosto jednoznačný – ten pes si musel myslet: A sakra, ona fakt umí zabít! Takže sekala dobrotu. Ale musím ji pochválit, několikrát si ke mně v průběhu cvičení přišla – na zavolání – a byla pohlazená.
    Jo a místní soused si myslí, že když on má psa blbce, u kterýho neví, kdy kousne a kdy ne, tak že i já budu chtít mít na pozemku kotec s pletivem i nahoře a že mě přinutí, abych i já vodila psice permanentně na špagátě. Ta jeho fena zdrhá, kdykoli může, což chápu, protože se z té zahrady nedostane a i na zahradě smí být jen pár ubohých hodin ze dne, jelikož je potřeštěná a ječí jako siréna. Je to labrador. Je to první agresivní labrador, kterýho jsem v životě poznala.
    OK, ode mě by se byla nechala hladit, když jsem k nim přišla, ale soused ji „pro jistotu“ odtáhl…
    Takže je spíš jenom blbě vychovaná nebo vůbec nevychovaná a blbě nebo vůbec socializovaná.
    Chlápek si dělá ramena, že je z Brna. Jako on. Že není z té díry tady. 😀
    Bych ho chtěla vidět s takovým čoklem na kterýmkoli městským výběhu. Vykousali by ho do týdne.
    Co už. 🙂

    1. io – když jsem si z útulku vzala Hera (kříženec hovíka) – údajně cca 4měsíce – byl pokrytý dvoucentimetrovými, v podstatě mrtvými chlupy. Po asi 10 týdnech slušné výživy ty chlupy pustil. Najednou!
      Děs – běs, kudy prošel, tam byla zem hustě pokrytá!
      Takže jsem ho uvrhla do vany a tahala z něj chlupy po hrstech. Po té koupeli to pustil všechno.
      A já pak stála nad černou vanou a přemýšlela co dělat, abych neucpala odtok – nakonec jsem to vytahala sítem.

      Bylo toho tolik, že jsem fakt měla strach, že budu mít ze psa naháče. A ono ne! On vlastně přechlupil během 24 hodin a pak už mu rostla typická hovawartí mírně zvlněná lesklá srst.

    2. V takovém případě se dá pohzení otrávené návnady pochopit, i když by ji měl zkonzumovat spíš páneček. Pejsek by se nejspíš umravnit dal, ale co s blbcem?

      1. ???????? Mentalni pripad nebo umyslna provokace – v kazdem pripade tohle je muj posledni komentar k tehle osobe.

        1. Abyste se nepo… Nicméně ten pán by měl být zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Udělat z labradora Nervózní uřvanou fůrii je opravdu ,,výkon“! A jedno moudré přísloví říká, že jak je něčeho moc, tak je toho příliš, což platí i o neukázněných pejskařích; zrovna předevčírem mi jeden takový čoklík, nedbaje hysterického řevu paničky, vlítl rovnou pod auto. Dělat s tím nic nešlo, vylétl zpod zaparkovaného auta, pod kterým byl schovaný a neomylně rovnou pod kolo.

        2. Ke stejnému závěru jsem dospěla už vloni po diskusi o státních úřednících a velice mě těší, že jsem se nepletla – viz reakce na tvůj příspěvek. Jak že se jim říká? Trolové?

          1. Rybrcoul asi nebude troll, to je moc nezne oznaceni, napsat na Zviretnik takovou zhovadilost dokaze bud jen permanentne neukojenej, smesnej, rudou navnadou otravenej a zapskle zaprdenej starej kreten…nebo snad tatrman, kterej si jeste nesrovnal ve svy potapany makovici, ze je uz davno jina doba a ze se svyma nazorama by mel jit opruzovat spis na novinky.cz!
            Preju hezkou nedeli krakoro, a troufam si odhadnout ze budete asi tak z Chomutova, Mostu nebo Litvinova, podle vaseho zpusobu vyjadrovani soude…tam je to taky samej kreten! (wave)

            1. Borku Borku asi už nebudeš, ale pozor na slova. Všude žijí lidé a nejen tá zaprdlá osoba 🙁 Fakt v tom regionu nejsou samý kreténi, fakt ne 🙂

              1. Konečně jsem našla, na co jsi reagovala později, milá Akden. Musím se k Tobě připojit – Borku, to bylo hodně silné. Každý někde bydlíme a určitě není vhodné paušalizovat.

  28. Alex, to musel být parádní výlet. Taky jsem nevěděla, že bledule voní! Budu si tam muset někdy zajet, třeba příští rok, mám to tu kousínek.
    Jo a víte, jakých kytek je tady kolem ale takový strašný tuny, že oči přechází? Petrklíčů. Ale fakt – na některejch loukách je jich skoro víc než trávy!

  29. V severních Čechách jsou bledule naprosto běžnou ozdobou zahrádek a vykvetly už před třemi týdny. Pěstování na zahrádce, pokud máme k dispozici alespoň slušnou, tedy ne jílovitou, mírně kyselou půdu a rostliny nejsou nadměrně zastíněny stromovým patrem a znepokojovány obrýpáváním, rovněž není problém, ani vysokoá vlhkost není v zahradní kultuře podmínkou. To samé platí i pro sněženky; na zahrádkách vokolí Prahy rostou oba tyto ,,vzácné“ druhy mnohem hojněji, než v přírodě.

  30. Díky Alex, nádherný výlet a nádherné fotky! Já bledule miluju snad odjakživa. To proto, že v údolí u naší chalupy (hory, potok, údolí V tvaru) jich také na jaře rozkvétají celé koberce. Takže jako dítě jsem byla přesvědčena, že to je normální a hledala jsem sněženky, protože mi přišly zvláštnější:))

  31. Krásný výlet, milá Alex. Děkuju za reportáž a kouzelné fotky.
    Přeju všem krásný den a dubenícím ať Dubení vyjde znamenitě.

    (stále mi nejdou dělat obrázky, fňuk!)

  32. za chvíli odjíždím Dubenit, tak si článek přečtu až zítra, ale posunu sem ze včerejška jedno OT – Zvířetnický pelíšek

    dovolím si dát sem prosbu o pomoc pro „andílky“ – http://www.kocicioaza.estranky.cz/clanky/s.o.s.-pro-andilky/

    nějak nejsem schopná napsat moc víc, docela mě to vzalo… založila jsem k tomu i téma na Hadech, tak tam prosím koukněte!!! MOC DĚKUJI předem

    zvláště pak prosím Moravské sestry, zejména pokud mají v dosahu Vyškov a jeho okolí!!!

  33. Milá Alex to je ale nádhera. Já jsem snad bledule nikdy neviděla kvést a tak jsem nevěděla že voní.
    Takhle tady kvetou sasanky, jsou jich celé koberce. Už jsem jich pár viděla ale koberce to ještě nejsou.
    Nějak jsem toho moc za život nestihla a teď už je vlastně pozdě. Snad si to vynahradím v příštích životech. 😉 :o)

    1. Krásný výlet, krásné fotky. Letos jsme si jara moc neužili, tak aspoˇn na obrázcích 🙂

  34. Díky za nakouknutí. Mám vždycky strach, když se o bledulkách mluví v médiích. Aby to někdo nezničil, nešel udělat schválnost.

    1. Vyhubit bledule v našich podmínkách nejde, i kdyby se někomu podařilo nějaké přírodní naleziště zničit, stále jich bude dost a dost. Horší je to s bledulí letní, ta je opravdu vzácná a roste jen na dolním toku Moravy. Od bledule jarní se pozná tak, že kvete o něco později a na květní lodyze má vždy aspoň dva květy. Já mám teď s výrobou fotek také pauzu, počítadlo je na upgradu, (procesor, paměti, grafika, vyčištění) a bude až v pondělí odpoledne.

        1. Jsou také u Křivého jezera a v Lipníku nad Bečvou, kde prý ale byly uměle vysazeny. A teď by měly začít kvést. Na první pohled vypadají stejně, jako bledule jarní, liší se jen více květy na jednom stonku.

  35. a dneska mám eDubení, j etu sice pošmourno,ale zima není…tak uvidíme…už se na Vás všechny moc těším…. (f)

    1. Užijte si to v mých rodných končinách. Budu tam v duchu ťapat a klábosit s vámi. (wave) Třeba (sun) vykoukne.

      1. Velká kočko,ty tam s námi budeš, máš i vizitku připravenou..a všechny fotky uvidíš….. (h)

        i veram má připravenou svoji vizitku…i ona bude s námi… (h)

  36. hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Krásná procházka. Cítím vůni kytiček, slyším hukot potoka i zpěv jarem vzbuzených ptáčků (nod) A znovu vidím majestátní hrad (nod)
    U „nás“ se na bledule jezdí do Pekla, taky vždy zcela bílo – kdysi Peklo na Zvířetníku popisovala Hanča, která to má „za humny“ (wave)

    1. A víš co jich je na Rašovce anebo nad 6elezným Brodem smer Loužnice ? Teď už jsou odkvetlé – škoda, letos vydržely krátce.

        1. Vím (nod) – na Rašovce jsme byli bledulit před pár lety. A taky jich je hodně kolem pramenů Ploučnice – tam jsme byli loni. I na Jítravou je údolí bledulí – prostě v našich končinách žádná velká vzácnost. Letos jsme je propásli. Tak snad alespoň vyjde úpolínová louka pod Bukovcem – ale na tu je ještě chvíli čas – sníh tam slezl teprve tento týden. Procházka to bude tak akorát na současnou Betí kondici.

          1. Pro Prahu a okolí – Andělské schody, čili louky u staré silnice z Mníšku na Voznici. Upolíny, orchideje a další, vše v množství hojném a brzy v rozkvětu.

          2. Jindro,tu úpolínovou louku jsem viděla kvést jenom jednou v životě. Nikdy jsme to nestihli. Tenkrát to bylo na Medarda, nevím jak to pokvete letos, je nějaké zmatené.

            1. je to tři roky, co jsme na Jizerce byli se zanou a Frantou. Bylo to kolem 20. května. A úpolíny byly v plném květu. I lýkovce.

            2. Letos to vidím na konec května až polovinu června. A moc pěkná upolínová louka je i U Křížků poblíž Mar. lázní. Rostou tam i kosatce sibiřské.

  37. Alex, to musela být krása, ty bílé koberce !!! Je „bledá jak bledule“ je opravdu přesné vyjádření. Já jsem bledule „na živo“ neviděla už ani nepamatuji. A tak jsem i zapomněla, že voní. Jsem ráda, že počasí nezklamalo a výlet se povedl. Všechny fotky jsou moc hezké.

    Přeji všem kdo jedou „dubnit“ příjemné posezení, talíře plné dobrot, ať se vám pusy nezastaví a ani digitály nezahálí.

    Bolku, včerejší článek, návaod na sekanou i fotky byly skvělé. Manžel sekanou rád, ale přiznávávm, že už jsem jí dlouho nedělala a budu to muset napravit.

    1. Borku – pardón, sakra já se picnu. Nevím, proč už podruhé píšu Bolek (i když nechci). Já jsem večer z nás dvou poslední u počítače, takže to napíšu, odešlu a počítač vypnu. Chyba mi došla až zase později. Omlouvám se.
      My půjdeme snídat a u vás už je půl dne pryč. A teprve pak si pročtu diskuzi.

      1. Ohoooo! Mila maricko-mne to vubec neva!
        A i mi to skoro lichoti, i kdyz vsichni vime, ze opravdovej Bolek je jen jeden, at si medialni kaspari kecaji, co chteji!
        Diky a drzim fingers crossed at se vam ta sekacka povede! (wave)

        1. odpustte prosim…Maricka s velkym M, samozrejme!…ostudny preklik se raciti vloudil…eee ..ee.. co to kecam?
          -vlouditi racil…ach ty nedele po sobote… (party)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN