Každý aparát dnes má volbu MAKRO a prodává se spoustu MAKRO příslušenství. Obvykle jde však jen o reklamní slogan ve stylu používání slov super a hyper.
Jaro se nezadržitelně blíží, ze země začínají rašit krásné jarní květy, pupeny se nalévají a stromy a keře se za pár dní obalí květy. Vylétají včely a další hmyz a příroda se probouzí k jarnímu shonu. Ve fotografovi to vyvolává touhu všechno to pučení a shon zachytit a to pěkně zblízka a v detailu.
Dnes chci napsat něco o makrofotografii. V teorii se říká, že makrofotografie je takové zobrazení, které přenese obraz reálného předmětu na políčko filmu v poměru velikostí 1:1, nebo dokonce jej ještě zvětší. V digitální fotografii asi můžeme přijmout tezi, že políčkem filmu se rozumí ekvivalent kinofilmového pole (36×24 mm).
Rašení
Takže věc o velikosti asi 3,5 cm zabere celou šířku fotky. Při 10MB čipu je počet pixelů na šířku cca 3800. Pokud má náš monitor rozlišení na šířku mezi 1600 bodů (nejběžnější rozlišení u notebooků) a 1920 bodů (full HD), znamená to, že na šířku monitoru zobrazíme předmět asi 1,5 cm velký. Tolik teorie abychom věděli, jaké fotky jsou makro. Ale jak na to?
Hlavně musíme fotit velmi zblízka. S tím jsou spojeny dvě základní obtíže. První je dostatek světla. Fotíme zblízka a tudíž hloubka ostrosti je malá. Proto nedokážeme zaostřit na bližší i vzdálenější místa předmětu současně. Musíme zvolit vyšší clonové číslo, ale zase ne moc velké, aby se nezačaly projevovat barevné vady (pro fyziky ohyb na štěrbině, pro ostatní duha na okraji linií). Akorát je asi 16, záleží to na objektivu. Vyšší clona je důležitá pro větší hloubku ostrosti. Všimněte si nízké hloubky ostrosti na obrázku zrnka máku.
Zrnko máku na ubruse
Profesionální makro fotografie, například velmi zvětšeného hmyzu, které můžete vidět v časopisech, se dokonce dělají jako série se zaostřením na přední, střední a zadní část a výsledný obraz se složí ve fotoeditoru. Tohle je pro nás nedostupné a proto se zaměřím na jednoduchou fotografii. Obrázek fotíme najednou. Proto to větší přiclonění.
Pak ale musíme zajistit dostatek světla. Mělo by být pokud možno rozptýlené, bez ostrých stínů. Často se mi stalo, že jsem si při focení sám objekt zastínil svým vlastním aparátem a hlavou Snažte se koukat, odkud jde světlo.
Druhou potíží je pohyb. Protože je focený objekt blízko, i sebemenší pohyb aparátu, například otřes při zmáčknutí spouště, může fotku rozmazat. Mohli bychom si pomoci velmi krátkým časem, to ale zase snižuje množství světla, které dopadne na čip. Dobrá volba je stativ. Mnohdy stačí jednoduchá malá trojnožka, zídka, kámen, cokoli, co stabilizuje ruku.
Zástupce hmyzu, častý námět
Anebo lze předmět přisvítit, ale na vestavěný blesk zapomeňte, z tak malé vzdálenosti neosvětlí předmět rovnoměrně. Blesky pro makro jsou dosti drahé a hodí se jen k některým aparátům, ale při focení venku mnohdy stačí list bílého papíru, nebo nějaký světlý předmět jako kabelka a podobně, který dokáže odrazit dost světla od slunce na přisvícení.
Pokud fotíme zrcadlovkou, nebo obecně aparátem s výměnnými objektivy, je nejlepší volbou použití speciálního makro objektivu. Umožňuje zaostření na opravdu krátké vzdálenosti, protože jsou pro tento účel konstruovány. Dále pak je možné použít předsádkové čočky, ale levné a velmi dobré řešení jsou mezikroužky, které se vsadí mezi objektiv a tělo aparátu. Ty ovšem snižují celkovou světelnost soustavy, takže jsou použitelné jen v dobrých podmínkách.
Miniaturní svět mechu má své kouzlo
U některých kompaktů lze také dokoupit předsádkové čočky, obvykle si ale musíme vystačit s možnostmi základního objektivu. V návodu k aparátu, nebo pokusem se dozvíme, jaká je nejkratší vzdálenost, na kterou ještě můžeme zaostřit. Je dobré to vědět předem. Až budeme potřebovat rychle udělat fotku, budeme vědět, jak blízko ještě můžeme jít. Musíme to ověřit na výsledném obrázku. Hledáček může předmět zobrazit pěkně a objektiv už zaostřit nemusí.
Také doporučuji použít scénický program na focení zblízka, obvykle označený květinkou. Ten samozřejmě nepomůže dalšímu zvětšení nebo zaostření, to je dáno objektivem, ale pomůže nastavit clonu a čas na optimální hodnoty. Při dobrém osvětlení získáme ostré prokreslené fotky.
Pár mých pokusů o fotku zblízka a makro, víceméně historicky seřazených, najdete na rajčeti:
http://jakkel.rajce.idnes.cz/z_blizka
Přeji mnoho radosti z probouzející se přírody a „dobré světlo“.
Jakkeli (y)
Jakkeli (inlove) , děkuju za bezva článek. Když na svém foťáku nastavím makro, skoro vždycky to fotí s bleskem. Asi to jde nastavit i jinak, jenže to bych musela pátrat a zoušet (whew) (tmi) , případně číst návod, ale na to já nemám nervy (shake) .
Tak se musím spokojit s tím, že áchám nad fotkami jiných. (y) A já se s tím spokojím velice ráda. 🙂 (nod)
Děkuji za komentáře a zkoušejte a zkoušejte. Ono se to povede. 8)
Bezvadny clanek. To makro jeste jakz takz zvladam, ale stejne si rikam, cim mam lepsi fotak, tim horsi fotky. Kdyz ono to toho dela tolik, ze to proste v te hlave neunesu.
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Paní baronka Weinsteinová pořádá večírek při příležitosti svého vstupu do společnosti.
Vše, jak se zdá, pokračuje k úplné spokojenosti, ale náhle, zrovna když se podává káva, rozpačitý šum mezi dámami.
„Paní baronko, u vás se kostky cukru nabírají z cukřenky prostě rukou?“
„No jistě, co by na tom mělo být zlého?“
„No víte, paní baronko, ono to není zrovna košer, když pánové jdou na záchod, no a pak na ten cukr sahají.“
„Ah tak, ale co s tím?“
„Nejlepší věc, co můžete udělat, je pořídit kleštičky, nejlépe stříbrné.“
Baronka slíbí toto nedopatření napravit.
A zanedlouho se u ní opět schází vybraná společnost na večírku.
„Ale paní baronko, co to má být, kde jsou ty kleštičky?“
„Jen se račte zajít podívat na pánský záchod, tam jsou v plné připravenosti.“
(coffee) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny a pěkně se vyspinkejte. (coffee)
Muhehe, Jovásku! (y) (chuckle) (rofl) Lepšé vtip na uvítanou jsem si ani nemohla přát. 🙂 :*
A jdu číst, co jsem zameškala.
Ono taky jde o to, kde pánové studovali.
To tak stojí dva u pisoáru, dokonají, co dokonat mají, jeden si jde umýt ruce, kdežto druhý odchází.
„To nás, studenty Oxfordu, učili, že po výkonu si myjeme ruce.“ … „To nás, studenty Cambridge učili, jak si ty ruce nepočůrat.“
(chuckle) :* (chuckle)
Moooc hezký, oba 😀 (y) 😀 !
Díky Jakkeli za další bezvadný návodník (inlove) Přiznám se, že naposledy jsem si opravdu ručně rychtovala foťák v době, kdy jsem používala svoji maličkou Smenu fotící na kinofilm (wasntme) Teď jsem ráda, když si umím přizpůsobit manuál na kompaktu a moje fotky jsou pouze „novinářské momentky“ a snímky vypadající trochu umělecky se mi povedou pouze v případě, že fotím zajímavé počasí (blush)
Ale umím ocenit krásnou fotku a jsem ráda, že je tu tolik nadaných fotografů – pořád mám na co koukat 🙂
Jakkeli, hrozně ráda tohle čtu. Tedy přiznávám, že jen čtu – přiznávám a skoro se stydím (ale jen skoro 😉 ).
Krásný kuřátka, ty jsou nejlepší!
Jo a pak taky oceňuju poučku: „pro fyziky ohyb na štěrbině, pro ostatní duha na okraji linií“.
Jakkeli, prostě jsou lidi, co fotí a ti ostatní, co čumí. Přiznávám druhou skupinu, i když semo tamo se něco podaří (viz http://jiny-honza.rajce.idnes.cz/NATO_2012/ ). Na to, že fotím kompaktem to ujde. A makro nechám těm, co to umí – třeba tobě.
P.S. Denně obdivuju ten dárek – ty fotky jsou dokonalé.
Jakkele, moooc obdivuji lidi kteří umí. Ty umíš! Já ne. Nevím, jestli je to vrozená debilita, nebo panika z těch různých hejblat, ale probíhá to asi takto.
Prosím tě, vem foták a vyfot to!! Rychle!! No jooo, ale kde se to mačká? Ježiš dyt sem ti to říkal už…. tam néé, vedle! A nekouká se do toho velkýho… prosím tě dej to sem, to snad není možný!
Myslím, že mě můj muž mockrát nechce.
no rychle to taky neumím. Než vytáhnu foťák z batohu a než zjistím co to to „VYFOŤ TO“ je, tak je to pryč 8)
Tak na tohle ZÁSADNĚ reaguji předáním foťáku.
Makro mám moc ráda, dopřála jsem si i makro objektiv:-) Pár fotek je třeba tady:
https://picasaweb.google.com/112902565671703871569/Flowers92012#
Ta letící fčela se ti obvzlášť povedla.
Taky moc pěkné. Já mám 50mm makroobjektiv, ne 100, tak musím jít blíž. 🙂
Ta sluncovka na konci je skvělá.
Jakkel zase jednoška s hvězdičkou. Krása. (clap) (y)
Jenny to má za 5. (chuckle)
tady od rána slůní (sun) . Dneska jsem dopoledne doma a tak jsem ráno s Betší vyrazila do lesoparku. Krása – kočičky kvetou, ptáci řvou, veverky na neolistěných stromech jsou dobře vidět… nikde nikdo, psice na volno, já se kochám. Na loukách měkko, bezsněžno, v lese zbytky rozbředlého sněhu, na cestách ledovcové kluziště. Kudy si myslíte, že chodila ta blbka ?? (devil) … Ano – většinou po těch ledových cestách a nohy jí jezdily na všechny strany. Když jsem odbočila mimo cestu, začala pro změnu lítat jak prdlá, skákat přes kmeny (fakt se jí snažím brzdit, ale to se nedá (tmi) ) , Když přičtu včerejší procházku těžkým sněhem a vysazení léků je jasné, proč teď chodí zase jak pajdavec obecný… Ale vyhrabání jámy v bahýnku pod lískou si neodpustila. A já jí neodpustila omytí noh v kýblu
tak už i tady (rain)
pěkně jste si to užily holky, pěkně. Ono je to těžký s tím bržděním, páč zas pak co by z teho ten psák měl, z teho života? 🙂
no právě… (inlove) Ráno jsem jí zakázala seřvat nějakou nebohou, do práce spěchající, paní. Nerada, ale stála u mě. Když jsem ji pochválila, jak to zvládla, tak se jí huba roztáhla do širokýho úsměvu a tryskem vyrazila „za paní“. Stihla ji – pravda brzdila v pletivu sousedovic zahrady, ale stihla ji na posledním metříku „svého“ plotu. Pyšně se vracela „vidělas, jak nadskočila (chuckle) ! Já to stihla ! Hlídat se musí !! “
Rozrytá zahrada, viditelně zhoršený pohyb psice… ale ta tlamajzna rozchechtaná je lepší, než otrávený smutný pes na krátkém vodítku.
Úplně zdravá už asi nikdy nebude, ale doufám, že šťastná bude stále. Jen se musí najít alespoň trošku schůdný kompromis (wait)
heh, já jí vidím, mrchu kosatkovitou 😀 jak si tak (dance) štěstím, že se jí to povidlo. Navíc – předtím poslechla, přece ne? Byla za hodnou, pochválilas jí, tím pádem už jasně přestalo platit, že nesmí 😀 (rofl)
Jo já si myslím, že je prostě lepší trochu povolit, protože to by ten tvor pak prostě už neměl život a k čemu by to pro něj bylo. Radost v životě prostě být musí, jinak to život není. Až sama bude vědět, že to nejde, tak to nepůjde a bude za tu důstojnou. Podrbej ji, slintafku lítací 😀
Pentax K-01. APS-C snímač, objektiv Pentax 35 se světelností 2,8 zaostřuje od 5 cm. Fotky se ukládají v RAW+ po stažení do počítače rozměr A3 s hustotou 400 pixelů. Po vytištění je zvětšení proti focené realitě minimálně pětinásobné. Fotky mají kolem 40 MB, takže posílat jdou jen přes Skype chat a ukládat někam bez komprese a tím zmršení už vůbec ne. Výsledky jsou takové, že jsou bez dodatečných úprav použitelné pro profi tisk.
Jakkeli (y) Neumím. Závidím.
stalo se:paní v obchodě s fotoaparáty… dlouho si je všechny prohlížela… já čekala až mi ten můj vyčistí.
prodavač: A jaký fotoaparát si přejete? Mohu Vám pomoci?
paní s povzdechem: pro debila pane,pro debila….
než jsem se složila úplně u toho pultu, stačila ta paní zachytit nejen moje křeče smíchu,ale i prodavačův výraz a omluvně špitla: Nemyslím manžela, ten aparát je pro mne.
a tím to dorazila 😀
Taky tak nakupuji,buď žádám technologiii „pro blbý“ případně aparátek blbuvzdorný. Prodávající pochopí co mají před sebou a většinou jsou velice vstřícní 🙂
sharko (rofl) (rofl) (rofl) to jsem tam snad stála já! Tohle jsou přesně situace, který vyrábím 😀
Jakkeli, díky za nalejvárnu. (y) Co se člověk nakroutí aby tu pidivěc dostal!! 😀 úplná hotová hadí žena kolikrát 😀
Jakkeli – tak to je téma pro mne. Já bych tak ráda uměla fotit makro, ale, jak sám říkáš, mám problémy jak se světlem (zastíním foťákem), tak se zaostřením. Navíc jsem velmi málo pohotová, takže než se našteluju, je objekt focení v sakrech (chuckle) .
Tvoje fotky jsou moc dobré – ty žluté houbové prstíčky se taky vždycky snažím vyfotit. Vůbec focení hub je na vyšší dívčí – kupodivu, ač se nehýbou, tak málokdy mi vyjdou ostré a dobře vykreslené. Většinou mám fotku jakéhosi rozmazaného lívance.
hehe, koukám, že kuřátka oblibujeme všichni 😀 taky mááám, taky máám 😀
Jen aby řeč nestála – tady na dálném východě se tohle zove ohníček a kuřátka se říká něčemu jedlému (liškám?).
pořid si Ygo malinkej kapesní stativ….fotí se to pak lépe….
Jojo, stativek je k nezaplacení, mám takový pidi na ohebných nožkách za pár korun. Pokud objekt neutíká, dá se i v hodně špatném světle nafotit krásný obrázek – na samospoušť.
No, jak píše níže Xerxová. Musíš lehnout na břicho do louže a štelovat 😀
Kdysi jsem měl foťák (kinofilmový) kde se dal hledáček vyměnit za takovou matnici, co se pak koukalo sezhora, jako např. na flexaretě. Dneska nemám, ale novější foťáky mívají výklopný display, který poslouží stejně. Tedy aby si člověk nemusel lehat na zem. 😀
Vy jste dobří – než si já lehnu na břicho, sněženka zvadne. Ale na druhou stranu, než se vyštrachám nahoru, vykvetou konvalinky …
Já jsem při focení kandíků na Medníku také zválcoval hezký kus lesa. Ono to totiž jinak nejde, k malé kytce si lehnout musíte. Ale jako rehabilitace odoperované páteře dobrý.
(rofl) Ygóóóó (rofl)
Ygo!!! (rofl)
(wave) Ygo, to nemá chybu. (clap)
Jojo, Juniorovu výtku „fotograf si pro záběr lehne do louže močůvky i do mraveniště a klidně do obojího najednou a ty frfláš, že bys musela vylézt na zídku?“ jsem slyšela bezpočtukrát.
Jeho obvyklá fotící pozice je dost legrační, aby si nemusel lehnout, tak klečí, opřený o lokty široce roztažené, brada skoro na zemi a zadek trčí k nebi. Největší prča je, když takhle fotí Rózu, co běží k němu. Ta totiž ten úprk končí skokem na fotografovu hlavu a krk.
Hezké obrázky máš.
Dobré ránko,
děkuji za článek, dost se s tím trápím. Zvlášť teď v zimě, kdy fotím doma a bylo málo světla. A taky mi odchází můj malý a milý foťáček
hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Ano – zalehlý páník v poloze ležícího střelce, vytahaná fotobrašna, extra stativek, extra blesk… to znamená, že nějaký brouček či minikvětinka jsou nablízku (chuckle)
Moc hezky se tvoje články čtou.
Mávám a přeju krásný den. Za chvíli odjíždím a vracím se až později večer, pak si teprve přečtu články.
Přeju všem krásný den. (h)
Nalejvaj se pupence,
nalejvaj se mraky,
nejsem mrak ni pupenec,
naleju se taky.
(nod) (nod) (nod)
Ale ty nááááásledky!
No to jo, když jsem byla ten pupenec, sem to zvládala ňák líp (chuckle)
Jen si dééj, seš mladééj ! (chuckle) (rofl) (music) (party)
Jakkeli, moc ráda čtu tvoje články. Vzbuzují ve mně – nikdy nerealizovanou – touhu porozumět svému fotoaparátu 🙂
Jsou dvě možnosti: Ta rychlejší; postup metodou pokus/omyl, a pomalejší; studovat návod. Pochopit ze strojového, laikem upraveného překladu co tím či oním chtěl básník říci je někdy nadlidský úkol, zejména když je návod prošpikován odkazy. Pokud okazu podlehnete, dostanete se na stať, která s právě studovano problematikou absolutně nesouvisí a skončíte u dalšího odkazu. 😛 Já jsem návodk Pentaxu studoval několikrát, pak jsem to vzdal a dva dny experimentoval. Zjistil jsem, že návod, pokud by ho psal odborník přes foťáky, by mohl být klidně o 70% tenčí.
Problém návodů je v tom, že překladatel obvykle dostane pouze text … ne už to co návod popisuje. Když má štěstí, dostane ten originál (nebo hůř … bez možnosti ozkoušení výrobku provedený překlad z japonštiny/korejštiny/čínštiny do agličtiny) i s obrázky.
Tak tak. Překladatel neví, co vlastně překládá a protože chce být důkladný, vznikne dílo, které je sice fakticky správné, ale prase aby se v něm vyznalo. 😀