Abych snad předešel jedovatým poznámkám některých čtenářů tak podotýkám, že píšu jen když „mě políbí múza“ a text se hrne na monitor sám od sebe a nikoliv, když si někdo myslí, že by bylo dobré napsat o tomhle tehdy či onehdy. Proto píšu o minulém Silvestru až skoro o Velikonocích.
Mnozí víte, že poslední den a hlavně noc v roce tu slavíme v kruhu kamarádů trampů v bývalém skautském výcvikovém středisku, které před časem jeden z kamarádů koupil a náležitě zvelebil. Potom nám provedl, co zrovna nemusel, a umřel. Jeho žena ale v tradici pokračuje a tak Silvestr 2012 připomínal menší potlach.
Tentokrát se nesjeli kamarádi pouze ze Sydney a přilehlého okolí, ale dojeli i kamarádi z okolí odlehlého. Brisbane, Gold Coastu, Melbourne a Adelaidy. V rozlehlých prostorách v buši stály karavany a obytné přívěsy různých značek, velikostí a vybavení. Spaní pod širákem zapadlo u většiny trampů do říše vzpomínek. Mimo tradičního potlachu, kdy se všichni sjedeme na Velikonoce, se stejně v poslední době během roku sjíždíme jen na funusech kamarádů, tak proč se nedát dohromady na Silvestra, že ano.
A tak v horkém, pozdním letním odpoledni, v tetelícím se vlhkém vzduchu postávaly a posedávaly, pokud možno ve stínu, skupinky kamarádů a kamarádek v družném rozhovoru. Počasí nám přálo, nepršelo, akorát že bylo jak v sauně. Aby snad hovor neváznul, tak byly nabízeny různé mňamky a hlasivky se mazaly různými alkoholickými zázraky, v mnoha případech doma s láskou vyrobenými a tudíž nadmíru lahodnými.
Před soumrakem ženské za pomoci několika chlapů připravily v kuchyňce u haly švédský stůl takových dobrot, že se srdce smálo a žaludek plesal. V hale jsme však tentokrát nebyli, pod korunami eukalyptů byl vzdoušek přece jen dýchatelnější a na trávníku je místa habaděj.
Díky kamarádům, co dojeli z odlehlého okolí, nám potom ke zpěvu vyhrávaly nejen kytary jako obvykle, ale hned celá kapela, kde nescházelo banjo, mandolína a basa. Co se událo po jedenácté hodině večerní, vím jen z vyprávění.
Ne, neztřískal jsem se jako ten dobytek a neupadl do deliria tremens, na to by stejně bylo příliš brzy, to se dostavuje později po požití koňské dávky alkoholu, ale tělo odmítlo dále spolupracovat a tak jsem ho musel urychleně dopravit domů a umístit do horizontální polohy.
Z ústního podání však vím, že trampské oslavy Silvestra 2012 v Sydney na Warragambě dopadly k všeobecné spokojenosti a to je dobře. Třeba se na tom příštím Silvestru zase všichni setkáme.
Atmosféru této události přiblíží zájemcům fotky a videa s písničkami na Rajčeti. http://hillbilly.rajce.idnes.cz/Silvestr_2012
Georgi promiň, včera mi naprosto zoufale nešel net a je zázrak, že jsem vůbec udělala Zvířetník. Tak jsem neubojovala pochvalné slovo, ale mám jich plno (inlove) Ta videa byl skvělej nápad, člověk měl hned pocit, že tam je s vámi…
Mily Jirko, ta videa se mi moc libila. Cisi z toho pohoda. A dostala mne ta pisnicka Montgomery. Na tu mam zajimavou vzpominku. Ja jsem ji za sve doby v CR neznala. A takhle jsme pak jednou byli s Chetem v Olomouci na vanocnich trzich a nejaka kapela to hrala na jevisti. Chet zpozornel, protoze mu to pripomnelo pisnicku z obcanske valky – ovsem popularni u unionistu, tak mu to prislo divny, kde se tam plete to Montgomery. V originale se to jmenuje Just Before the Battle, Mother. Taky dojak, ale uplne jinej. A tak jsem mu to prelozila a Chet byl pohnut, jak z toho Cesi udelali jizansky dojak, ze by sklenene oko nezustalo suche. No a pak to jeste videt odzpivane v busi… Stejne je svet zajimavej prave nekdy treba v tech malickostech. 🙂
No právě, Hano, Montgomery je takový doják, že mně to vždycky dojme – jak říkám, i zatvrdlé kuří oko zaslzí. Ale ono to k trampinku patří, to je ta romantika …
Přesně Hanko, tohle mě napadlo, když jsem si videa pouštěla (inlove) A „Montgomery“ miluju, jsem schopná ho procítěně kvílet třeba ve sprše (chuckle) Ostatně, jak se Chetovi líbí naše trampské písničky? Jako muzikant je nějak vnímat musí… 🙂
Ano, ano, to je ta pravá oslava, žádná nuda, kamarádi, vlastní zpěv,kytary na živo, potlach jak má být. Zažívám to jednou do roka , vždy po srazu na Skalným (cvičné lezecké skály), kousek pod Hostýnem.
Přeji , ještě moc a moc takových potlachů, dobré nálady a oudů, co drží pohromadě. Díky! (h)
Jo, takhle by měl Silvestr vypadat. Tak si ho ještě mnohokrát zopakujte (y) !
Krásný videjka -člověk je najednou 40-50 let zpátky….
Co dodat? Úžasné. Tak se má slavit. S kamarády a od srdce.
Přeji, drahý příteli ještě hodně takových Silvestrů.
Fotky jsou báječné.
Georgi, ty vaše potlachy jsou fantastické (y) .
Jirko – mám moc ráda tvoje úterky, ale marný platný, snad nejvíc mi dělají radost zprávy z potlachů. A fotografický doprovod je jako vždy super (videa si nechám napotom, až tu budu sama).
Myslím, že tak by se měl slavit Silvestr – s dobrými kamarády pod hvězdami. Moc pozdravuju ty klučiska a děvčiska, co zapoměli zestárnout – lehký krok a málo prašné cesty, děcka.
Tak jako mi připadá zvláštní slavit Vánoce na pláži, tak u Silvestra by se mi to naopak moc líbilo. A rozhodně při takovéhle akci by to bylo prima, lepší, než se doma povinně veselit- já to nějak neumím, obvykle hrajeme stolní hry, abychom si ťukli o půlnoci a pak se odklidím se psicemi do pelechu 🙂
Na JJM zatím neprší, ale včerejší sluníčko už zalezlo- asi abychom si moc nezvykali- ale je pravda, že nesněží…
teda Georgi tahle věta mě dostala :
“ Ne, neztřískal jsem se jako ten dobytek a neupadl do deliria tremens “
Po ránu jsem se od plic zasmála.
Jinak Silvestr to byl dle fotek vydařený.
A jak říká klasik : Nejcenější na světě nejsou věci, ale zážitky.
A Georgi pošlete nám sem do střední Evropy trochu sluníčka (sun) (sun) (sun)
Včera se sice trochu snažilo a vykouklo na nás po dlouhé době,ale dnes zase (rain)
Ale buďme rádi, že nesněží.
(y) a taky 😀 a krom toho (clap)