DOTAZ: Jak se bránit falešnému nařčení a výhrůžkám?

Milí Zvířetníci, omlouvám se za nepříliš akurátní téma, ale nutně potřebuji pomoc, poradit. Jak asi vidíte okolo sebe pomalu všichni, národ pejskařský se dělí na uklízeče a lajdáky. Podle zastoupení těchto skupin je chodník, trávník, záhony u silnice buď hovénekprostý, nebo ne.

 

 

Já patřím mezi uklízeče dosti poctivé, navíc Majda si to jako dobrá hospodyně nosí pěkně domů na dvorek . Ovšem pytlíček máme s sebou vždy, a vzhledem k tomu, že Majdu neustále čekuji, přihrbeného psa si prostě všimnu.

O to více mne štve, když se mi už dvakrát stalo, že jsem byla nařčena z toho, že po svém psu neuklízím. Nikdo nemohl vidět bobkující Majdu bez toho, že bych se za ní nevrhla s pytlíčkem. To, že se musím dohadovat, to mne sice vytáčí, ale budiž, podívám-li se na stav chodníků, nedivím se ani tolik. Ovšem dnes ráno jsem absolvovala ten druhý rozhovor a zatrnulo mi, protože dotyčný pán mi naprosto bez skrupulí řekl, že si mám dát pozor, jinak budu mít problémy.

Tak a už jsem u jádra pudla. Já vím, že za námi nezůstane jediné hovénko bez sebrání, a to i extravilán na místech, kam chodí i maminky s dětmi. Na čelo si větu UKLÍZÍM PO SVÉM PSOVI vytetovat dát nemohu, a co mám dělat, abych ty problémy neměla??? Jsem já nebo Majda ohrožena na zdraví či životě?? Jak si mám dát proboha pozor, když to, z čeho mne nařkli, prostě nedělám? Máte někdo nějakou zkušenost, radu?

Možná se vám zdá, že zbytečně čeřím vody, ale ten náš mazel si bohužel asi klidně buřta vezme. Ten pán, co mi to řekl, je dost zvláštní a nechce se mi domýšlet, co znamenají problémy v jeho podání. Mám se někde vznášet v meziprostoru, když potřebuju projít se psem přes město? Jestli někdo máte zkušenost či radu, tak prosím sem s ní.

Zatím jsem napsala starostovi, jestli mohu být obci v řešení celého hovénkového problému nějak prospěšná. Jestliže budou uklízet všichni, nebudu se muset strachovat o Majdino zdraví. No, tak tohle je teda hodně velká utopie, takže fakt nevím, co s tím.

 

 

Aktualizováno: 27.3.2013 — 16:15

42 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Tak to tady, zpoza bučka, pozoruji. A už se srdéčko rozběhlo o sto péro. Neb jsem se rozčúlila.
    Po svých psech, už léta, uklízím všude. To se mi velice vyplatilo, když se v byt. družstvu hlasovalo pro zákaz chovu psů v bytech. Všichni sousedé od nás se ozvali, že jim pes, pokud je vedený jako Třináctých Brianka nevadí a prosadili, aby se posuzoval případ od případu. To víte, že jsem to obrečela. A z vděčnosti uklízím stále. Také mě děsně štve, že čubička přes ulici, běhá venku bez dozoru a protože cítí naše psíky, vytentí se zrovna před naší brankou. A druhému sousedovi s čuvačem jsem řekla, že mu to nadělení příště hodím na schůdky. A byl pokoj.
    Jinak jsem za těch pár mých let se psy učinila zkušenost, že agresivní jsou většinou ti, kteří se domnívají, že mají navrch a kompenzují si tak své mindráky.
    Sprostě na mě hulákají mladí kolisti (ti,co jim na cestě se svými psy zavazím). Staří spíš pozdraví a pochválí Chipsinky, že ustoupí do trávníku a uvolní jim cestu. Když my, starší tůristi jsme zvyklí se na cestě spíš pozdravit, než nadávat, abych daly ty potvory do guláše.
    Na ulici mě už dlouho nikdo neseřval (klepyklep). 1) jsme malé město a dost se tu známe. 2) při mé postavě si může někdo zkusit mi vyhrožovat 3) stařenky raději naložíme do auta a vyvezeme do přírody.

    Bohužel, daň ze psa je daň a ne poplatek ze úklid, jak se mnozí z nás domnívají. Takže sáčky jsou vlastně záležitost majitele, stejně jako úklid.

    Radu, která by stoproc. fungovala, dát neumím. Ona ani taková universálka neexistuje. Ale, myslím si, že na hrubú ďůru hrubá lata. Prostě nachystat se proti překvapení, naučit se dopředu patřičně pádnou odpověď, aby z Tebe vypadla dřív, než chlap domluví. To s tím, že jeho atak byl nahlášen MP, je myslím, dosti dobré.

    1. ad 3) chápu, že vyvážet psíky autem do lesů, luk a polí je luxus, který je, pro mnohé, nedostupný.

  2. Na vycházky chodím se zásobou pytlíků a po svých psech bobky sbírám. Problém mám s jednou starou paní na kraji vesnice. Okolo její zahrady se někdy vracíme domů z vycházky. Ona asi sedí stále u okna a pozoruje cestu. Plot obkládá větvemi, aby k němu psi nemohli. Teď přidala ostříhané túje a náš zvědavec je dneska za pochodu očuchával. Okamžitě se otevřelo okno a začala na mě křičet, ať ji přestaneme znečisťovat prostředí a že jí tam psi stále ser… Snažila jsem se jí vysvětlit, že moji určitě ne, jenže ona je hluchá a pořád si jen mlela svou. Už se mi to stalo několikrát, ale co s ní, když domluvit se je nemožné? Já vím, je stará, ovšem dost mě štve, že to mám odnášet za jiné.

  3. Tento článok mi pripomína situáciu spred pár rokov, kedy sa do našej rodiny navážali susedia, že Max robí denne potrebu predne pred vchodovou bránou. Celkom som ich chápala, naozaj pes robil potrebu každé ráno pred našou bránou, akurát to nebol náš pes ale pes z vedľajšieho baráku, s paničkou, ktorej to bolo očividne jedno. Opakovane som ju žiadala, aby po psovi zbierala, ukazovala som jej to, pýtala som sa jej, či sa jej to zdá normálne, že pred našou bránou je niekoľko desiatok výkalov po jej psovi v rôznom štádiu zaschnutia… Ale nepomohlo. Raz mi praskli nervy, zobrala som vrecko, všetko som pozbierala (bolo toho 17 kusov) a zaniesla som to pred vchodovú bránu baráku, kde žila táto milá pani. Tam som to vkusne naaranžovala, že nebolo ako z tej brány vyjsť bez toho, aby človek do niečoho stúpil. Od toho dňa pred našou bránou nebolo nič. Pani ma síce dodnes nezdraví, ale to prežijem 😉

    1. A moja skúsenosť s agresormi – vždy mám so sebou niekoľko vreciek, a keď niekto začne do mňa skákať, ukážem mu sáčok so slovami, nech si hľadá iného, na kom si môže vyliať zlosť…

  4. Já mám pravidlo DO NIKOHO SE NESÉŘU, ALE BĚDA, JAK SE NĚKDO NASÉŘE DO MĚ! To si pak nese důsledky se vším všudy. Takže já bych na pána vlítla sama a řekla mu, že jeho výhrůžky nehodlám tolerovat a pokud v tom hodlá pokračovat, nebude se stačit divit. Zatím mi tato strategie vždy zabrala (pravda ale je, že asi vypadám od přírody bojovně). Nehledě na to, že na tohle člověk musí být nátura…. Každopádně ňovňa uklízím jak po své zvěři, tak kdykoli nějaké zahlédnu u nás v ulici, protože nechci okolí dávat žádné záminky. A stejně – ten pajtáš, co mi chodil pravidleně sejřit za dveře – byl sousedův a bylo to z čiré nenávisti k Pikanovi. Normálně se vám ten malej bílej spratek rozhlédl a když nikdo nikde nebyl, letěl a udělal hovínko přímo před mejma dveřma do dvorka 🙂 Dlouho mi vrtalo hlavou, kdo to asi dělá a pak jsem ho jednou přistihla, když jsem koukala z okna. Hrozně jsem na něj zařvala a od té doby už to psíček nedělá. ale oceňuji jeho strategii 😀

  5. KOŠ – Košík – náhubek – Sakranechtonatomnose!
    Ale podle fotky -jasně – beru zpět. Pardon.

    Tak košík. Ten my máme, hned dvakrát. Plátěnej, se suchým zipem a je to otázka dohody. Chvíli to čubizna vydrží, než nastoupíme a vystoupíme, v jedoucím prostředku se obvykle dovolím okolí a TU-VĚC jí stahnu z nosu. A pak bude mlsek!

    Občas si dopřeju luxus (dobře vydělávám, tak holt utrácím) a jedu z čubiznou z delší procházky autobusem. V těch našich Kotěhůlkách moc lidí na Prahu večer nejezdí, takže v buse jsou 2 -3 lidi, Na lesní zastávce nastupuji sama se psem. Nejenže za čubiznu platím, jako za sebe = dospělého, ještě musíme mít koš, tedy ona. Jasně, beru, je to v přepravním řádu, není to otázka diskuse, je to moje povinnost, Někdy ji musím splnit, někdy ne. A tak ten košík nosím s sebou, je to skladné, připne se to kamkoliv.

  6. tady je každá rada drahá… asi bych pánovi odsekla něco v tom duchu “ já po svém psovi uklízím. vyberte si někoho jiného na vaše invektivy. a jestli mě nenecháte na pokoji, budete mít problémy VY“ zkombinovati možno s radami předřečníků ( nahrávky, oznámení PČR atd, venčení s dvoumetrovým ranařem) držím tlapky, ať zůstane jen u řečí a vydržte!!!

  7. (talk) Achich to je zapeklitý problém – určitě to chce kombinaci více postupů. (f)

    A hlavně: NEDEJ SE! Nedej se zastrašit. Počítej s tím kverulantem a připrav se na něj. nenech se tím znechutit a ber to jako sport.

    Stěžuj si na policii – stojí to čas a nervy, donutit je, aby sepsali protokol. Nedej se odbýt. Vyhrožuje Ti někdo? Ano. Pak neváhej a ten čas a energii obětuj.Pokaždé, když se s tím setkáš – je to sice náročné, ale jednou na něj ti policajti dojdou.
    Jo a taky bych si ty jeho výhrůžky nahrála – třeba by stačilo vytahnout mobil, postrčit mu ho k nosu a říct: Tak a teď pěkně nahlas, ať se má můj advokáít čeho chytit…

    Dvoumetrovej chlap – to je moc dobrá metoda!

    Pytlík s bobkem v kapse – striktně předaný dotyčnému – to by taky mohlo zabrat. A tím myslím POKAŽDÉ, když ho potkáš! Schválně – kdo se bude komu vyhýbat, he?

    Ale hlavně – košík na tlamu Majdě – otrávenej buřtík jeden pes slupne, aniž by si toho někdo všiml.

    Zrovna dneska jsem s láteřením na tu blbou čoklovou sbírala bobky do pytlíčku. Čubizna si usmyslela udělat bobek přesně u vchodu do
    ohrazeného dětského hřiště uprostřed panelákoviště, přitom na pole to bylo 50 metrů… A zrovna ráno, když lidi větraj a kouřej na balkónech a tak…

      1. teď mě napadlo, že vůbec nevím, kde máme koš (košík tomu říkat odmítám (chuckle) ) Beta se ho naučila z cvičných důvodů snášet na čumáku jako mládě a od té doby jsem ho hledala vždy jen na dovolenou (kdyby byl někdy někde potřeba) Protože nikdy nikde potřeba nebyl, už s námi koš na poznávací zájezdy nejezdí…
        Po Betě uklízím, a na rozdíl od Krakonoše musím říct, že zdaleka nejsem jediná. Uklízí taky v okolí opravdu skoro každý. Horší jsou volně vypuštění psíčci, kteří nejsou „pod vlivem“

        1. O volně pobíhajících psíčcích mi ani nemluv. Jeden místní komundíra takhle volnomyšlenkářsky venčí svého kokra, krom toho, že neví, kde jeho pes je a co by se mu mohlo stát (nebude přece – narozdíl ode mne, která psa akorát stresuje výcvikem, jak jsem se dozvěděla 😀 – svého psa omezovat), neví přesně tím pádem ani to, kde jeho pes bobek zanechá. Když je mu to vytčeno, s bohorovným klidem, kdy ještě to prase, zahodí cigáro /asi podle hesla všechno je všech (devil) /, odvětí, že to je přírodnina, která se rozloží. O tom, že by se zajímal, že jeho pes obtěžuje háravý feny, o tom se ani nerozepisuju, když se tak stane a majitel fenky jeho kokra odstrkává nohou, a on se tam náhodou i vyskytne, vyjede na majitele fenky, co mu kope do psa (devil) , bože to je vůůůůůůůůůůůůůl . Pardon, muselo to ven 😀

  8. Milí moji, děkuji všem i těm , co kárají a neradí. Po vsi chodí Majda na vodítku, ovšem pytlík pod ocáskem jako kočároví koně v Praze nemá. Navíc je to čubička a dost velká a když značkuje, tak si halt přičapne, což neznalému může být impulzem k běsnění.
    Nicméně na obec jsem napsala již včera a přátelského radního mám také osloveného – neboli jsem Bimboušovi řekla, že se možná brzy zbaví psa i ženy.
    Není to jen o tom uklízení hovínek, je to o té bezmoci dokázat, že se chovám zodpovědně.A to v čemkoli, jsem děsnej pitomec a dodržuju zákony a vyhlášky a prostě všeckno. Takže na začátku prochajdy seberu první hovénko, které potkáme, neboli to co rómský Turbo denně naděluje tza naše vrata a takto vyzbrojena vyrazím do ulic.

    1. Inko – myslím,že to co navrhuje Rpuť, vůbec není od věci, zajít na policii a sdělit, že vám bylo vyhrožováno. A jakmile pána uvidíte, na nic nečekat, jít k němu a sdělit mu, že o jeho výhrůžkách už na policii vědí.

      1. Také si myslím, že nejdůležitější je, aby se neodvážil fence ublížit. Proto jeho výhružky nahlaste a zaprotokolujte, a jemu sdělte, že jste se takto pojistila pro případ, že se něco stane.

  9. Vezměte si do kapsy jeden pytlík s něčím hnědým uvnitř, nemusí to být pravé 😉 A až pán zase bude prudit, vytáhněte ten pytlík a se slovy „Teď jsem to sebrala, ještě je teplé, sáhněte si“ mu to strčte pod nos 😀

  10. No to je ale hrůza … on si někdo dovolil houknout na pejskaře a, ač je to skoro neuvěřitelné, trefil se na jednoho co po svém miláčkovi uklízí a tady se řeší trestní oznámení a vyhrožování fyzickou likvidací za pomoci namakaného kámoše.
    A pak se divíte, že se, těm co neuklízí, nikdo neodváží nic říct, dokud mu vyloženě nebouchnou saze.

    1. No dobrá, milý Jendo, a co teda radíš Ince, které je vyhrožováno likvidací jejího psa, přestože ona si po něm uklízí?

      Co bys dělal ty, kdybys jako jeden z mála nevrážel při tangu do spolutančících a přesto by si tě vyhmátl nějaký chlápek, že ti srovná fasádu, protože do něj strkáš?! Tady přece nejde až tak o ten psí odpad, ale o to, že se určitým nařčením a určitým lidem nejde bránit.

      Pochop, on se ten pes nevykadí přímo před dotyčným (i když jsou prý i takoví, kteří to umí na povel), aby mohla Inka okamžitě přiskočit a sebrat pejskovi přímo pod zadkem a chlápkovi před očima!

      1. Přinejmenším bych chápal, že to že někomu bouchnou saze ještě neznamená, že své výhružky také hodlá splnit.
        Nejrozumější reakce je neurazit se, neplánovat preventivní humanitární bombardování a pěkně si s dotyčným zanadávat na pejskaře co neuklízí. Máloco lidi spojí tak, jako když si spolu pěkně na něco zanadávají. Nejspíš to není někdo s kým by Inka chtěla jet na dovolenou, ale rozhodně je lepší být „ta co se mnou souhlasí“ než „ta co na mě poštvala toho přerostlýho …“.
        Nespravedlnost světem vládne, zvykejte si dámy. Ten pán tam ta hovna, mezi kterými kličkuje, taky sám nevysral.

        1. Tenhle postup není špatný, pokud je ovšem na druhé straně debaty aspoň průměrně příčetná entita. Pokud si ale ten chlap prostě vyhlédl ženu, které rovnou natvrdo vyhrožuje, tak to je jiné. Hm, chtěla bych vidět, jestli se stejným tónem a slovníkem vyrazí i za prokazatelně neuklízejícím nařvancem majícím na vodítku pitbula. Je to hloupé, ale mnohem častěji mi z různých důvodů kvůli psovi (často i jeho existenci – sbírám a na hřiště psy nepouštím) vyhrožovali (takové lidé se najdou všude) když jsem chodila s jezevčíkem. Když jdu se dvěma ovčáky, mám klid.
          Ono je to tím, že s normálním, byť frustrovaným jedincem by se nejspíš Inka dohodla – není žádný asociál. Ale tyhle nenávistné výlevy jsou prostě jiné kafe.

          1. Tak tak – s normálně nasr…štvaným člověkem se dá domluvit – hlavně proto, že i mně vadí neuklizené psí pozůstatky – ale s člověkem, který není přístupný rozumné argumentaci (mám pytlík v kapse a jsem ochotná a schopná ho v případě potřeby použít) je to téměř nemožné.

            A na druhou stranu – jak přinutit majitele, aby se sehnuli a odebrali? Když mám po ruce sáček, tak nezištně nabídnu (a že ho většinou mám – dokonce i v plesové kabelce), ale když nemám, tak jsem poslána do Pihele, že zrovna jim došlo balivo … a že příště …

    2. milý Jendo,asi jsem tě dost nepochopila – toto není nějaký “ jeden“ – je to naše kamarádka, Zvířetnice a její pes. a požádala nás o radu, jak se bránit zjevně nespravedlivému nařčení a nadto pohrůžkám. nevím, proč by si měla nechat takové chování vůbec líbit. neuznávám postup ustupovat před hulváty v čemkoliv, zejména ne před takovými, kteří si nezjistí relevantní informace a potom svoji nahromaděnou zlobu vylejí na první vhodný objekt. že se vytrácí slušnost a respektování pravidel, je bohužel obecně známá pravda a je to velice smutné. a je také pravda, že ti slušní většinou ustupují, kam až to jde a sprosťákům pšenka kvete. pořád ale platí, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého a je potřeba se bránit před nespravedlností, aby si člověk nepřestal vážit sám sebe. je celkem jedno, jestli se zastávám sama sebe, svojí rodiny, přátel nebo zvířátka, v jehož vlastnictví se nacházím. dovol otázku,prosím: ty vždy jen ustupuješ a nebránil by ses? určitě tomu tak není 🙂

  11. Nerada to říkám, ale obávám se, že to není o uklízení a neuklízení. I kdybys sebou nosila patnáct sáčků a polovinu z nich plných, takoví „pánové“ si vždy najdou nějaký důvod pro vyhrůžku. Jak už bylo napsáno, jediná obrana je v tomhle případě útok. Ať už velkým kamarádem, hrozbou volání policie, nebo podání nějakého oznámení proti němu. Hlavně se nedat a nedat na sobě znát, že tě to rozhodilo. Io má pravdu, ať straší jinde :^)

  12. Milá Inko – kdybych to brala jako srandu, poradím ti chodit už s plným pytlíkem a pak pánovi s ním mávat před nosem, že JÁ UŽ MÁM SEBRÁNO!

    Ale sama se s tímto jevem potkávám – ač sbírám i tam, kde to fakt není třeba (zarostlé okraje budoucích stavebních parcel), tak je se na mne mračeno a demonstrativně odhazováno lopatou exkrement (který NENÍ prokazatelně náš, neb je už suchý jak troud) pod mé nohy – opravdu mi nezbude nic jiného, než souhlasit s tím, že mnozí pejskaři jsou spíš prasečkáři (a souhlasím vehementně, neb i mne dost naštve, když jsou hovínka všude kolem – hlavně v naší předzahrádce (chuckle) ) a potřásat hovňopytlíčkem.

    No – abych řekla pravdu, zase se tak nedivím těm nesběračům, neb najít v naší lázeňské a historicko-turisticky významné obci koš na odložení upotřebeného sáčku, je běh na dlouho trať. A chodit celou vycházku s plným sakem není žádná radost 🙁

    1. Do konce března je u nás splatný poplatek za psy – jsme na vesnici, která byla za komančů připojena k Přerovu, a tak dumám, za co vlastně platím – psí hovínka v dědině TS nesbírají (v Přerově na to mají h-cuc), stojany se sáčky jsem neviděla ani ve městě…Prostě další daň, kterou si město vylepšuje svůj rozpočet.

      1. No tak to my máme ještě ve zlatě (chuckle) – při pláci dostaneme roličku sáčků s tím, že po spotřebování si můžeme na obec zajít pro další (stejně tak je to i s pytly na separovný odpad). Ale mně vadí, že v okrajových částech (t.j. mimo blízké okolí zámku) na odpadkáč nenarazíš. A házet použité pytlíky do soukromých popelnic je mi žinantní (i když to v krizových situacích dělám) a chodit po vesnici s páchnoucím pytlíkem je mi zas eklhaft! Tož co potom s tím, že …

  13. Proti takovému drahouškovi mi kdysi pomohlo, že jsem se domluvila s dvoumetrovým, metrákovým kamarádem, co dělá ve volných chvílích vyhazovače na tancovačkách, počkala s ním před barákem a když drahouš vyšel, pouze jsem prohodila: „To je von.“ Kamarád se za drahoušem nepříliš rychle rozběhl a drahouš před ním utíkal až na zastávku jak zajíc a od té doby mi dal pokoj.
    A to mi hrozil, že mě bude šmírovat kamerou, a do Penny mi na potkání rovnou kopal.
    MP nepomohla, domluvy nepomohly, nic nepomohlo. Až prohnání dvoumetrovým metrákovým kamarádem ano.
    Tohleto jsou zbabělci, co si musí řešit svoje mizivý egíčko na ostatních lidech, aby ho vůbec dokázali najít. Těm má cenu se postavit silou a pohrozit fyzicky. Pak se sesypou (a vyberou si jinou oběť).

  14. LIKO, TO JE VÁŽNĚ PROBLÉM, ALE NIC LEPŠÍHO NEŽ RPU´T A JINÍ VYMYSLIT NEDOKÁŽU. MY PO HOKINOVI UKLÍUÍME VŠICHNI POCTIVĚ, ALE PŘESTO NA TRÁVNÍKU KOLEM NAŠEHO PANELÁKU JE HO… VELICE JNOHO A HODNĚ VELKÝCH.NYNÍ MNE NAPDALO, ŽE VE TVÉM OKOLÍ MUSÍ ŽÍT CHOVATEL STEJNĚ VYBARVENÉHO NEBO PODOBNĚ VELKÉHO PSA.TEN CHOVATEL JIST+Ě NEUKLÍZÍ A PES SE NA DÁLKU DÁ SNADNO POPLÉST. POKUD BY MNE CHLAP JEŠTĚ NAPADL, POŽÁDALA BYCH HO O JASNOU-TEDY FOTOGRAFICKOU DOKUMENTACI, KDE BY BYL PROVINILEC ZACHYCEN. DNES SE DÁ PŘECE VŠE SNADNO PROVÉST MOBILEM . MÁM SAMA HODNĚ VELKÝ DOPAL NA ZDEJŠÍ PEJSKAŘE. MÁME KOŠ NA PSÍ EXKREMENTY PŘÍMO PŘED DOMEM, ALE BERE MNE DOSLOVA ČERT, KDYŽ ZJISTÍM, ŽE NEZODPOVĚDNÝ MAJITEL (PODLE VELIKOSTI EXKREMENTŮ TO JISTĚ JE PES VĚTŠÍCH ROZMĚRŮ, NECHÁ SVÉHO MILÁČKA VYS… PŘÍMO POD TYČ KOŠE A JDE DÁL). ALE POČÍHÁM SI NA TYHLE TAKYCHOVATELE A BUDE ZLE. UŽ JEDNOU JSEM SE POKOUŠELA NESBĚRATELE HO… VYCHOVAT, ALE RADĚJI TU NEUVEŘEJNÍM, JAK JSEM TO DĚLALA. BYLO TO HODNĚ ÚČINNÉ A BUDU MUSET SVOU VÝCHOVU OPĚT V CO NEJBLIŽŠÍ DOBĚ ZOPAKOVAT.VÝCHOVNÝ ZÁSAH MĚL DOCELA DLOUHÝ ÚČINEK.MUSÍM JEN VYSTOPOVAT, KDO MÁ TOHO VELKÝHO HAFA, CO NÁM TU PRAVIDELNĚ A ZATÍM BEZTRESTNĚ SE.. NA TRÁVNÍKY KOLEM CELÝ BYTOVKY. A BUDU ASI MUSET POŽÁDAT I SOUSEDY, CO MAJÍ MALÉ DĚTI, KTERÉ SI TU PAK BĚHEM ROKU V TĚCH EXKREMENTECH MUSEJ HRÁT A BĚHAT TŘEBA ZA MÍČEM. JA TO HNUS A DĚS. SAMA MÁM SÁČKY STÁLE U SEBE A SBÍRÁM I PO CIZÍCH PSECH. ALE NESMÍRNĚ MNE ŠTVE, ŽE KLIDNĚ VE MĚSTĚ UPROSTŘED CHODNÍKU JE HROMADA PSÍHO HO…A NIKOMU TO NEVA.NÁPAD S MAKETOU KAMERY ASI POUŽIJU.

  15. No, já bych to řekla velmi stručně – obrať se na toho, kdo má v popisu práce pomáhat a chránit, protože tohle vyžaduje obojí. Ale zkušenost velí podívat se spíš po někom solidním z městské policie, ti ostatně mají kontrolu psů a s nimi spojenou problematiku ve své náplni.
    Pokud jsi někde na vesnici, pak je nejlepší asi vybrat někoho slušného ze zastupitelstva a přednést mu to jako problém obecný – někdo chodí a bezdůvodně vyhrožuje lidem.
    A poslední (hodně důležitá věc): většinou jsou tohleto lidi, kteří jsoou permanentně naštvaní, nespokojení, potřebují si na někom vylít zlost, ponížit, ukázat svou nadřazenost. Sama vím, o čem mluvím – pro slušného člověka je moc obtížné snížit se na jejich úroveň (myslím vyjadřováním), ale zkus to. A pak taky pomůže, když začnu štráchat v tašce, jako kdeže mám ten mobil, abych si ty vyhrůžky nahrála…
    První pomoc je – v žádném případě nedat znát, že to na mě zapůsobilo.

  16. Inko, těžká rada, také jsem se s tím už setkala. Ale také už jsem byla jedním pánem, co dobrovolně opečovává městský trávník, pochválena, že jsem první pejskařka, kterou vidí po svém psovi uklízet (už je to pár let, dnes nás je věřím už víc.) Poradila by ti, když začne mluvit a hartusit, v klidu z kapsy vytáhnout a ukázat pytlík na hovínka, přisvědčit, jak je děsné, že to někteří nedělají a jak tě to také štve, když Majda třeba nějaké cizí očichává. A dále bych zkusila koupit třeba i jen maketu kamery, dala ji někam k bráně a na zeď pověsila ceduli, že objekt je střežen kamerovým systémem. A obrnit se trpělivostí a úsměvem a hořkost zapít něčím dobrým. Je to nespravedlnost, chápu tě, ale v zájmu klidného příštího života je lépe zkusit vše řešit po dobrém, než to hrotit – obzvlášť, pokud je pán „divný“. Držím palce, ať se situace u vás uklidní!

  17. ahoj Inko,
    Rpuť má svým způsobem pravdu, pak mám pro tebe ještě návrh, kamera k Vám, aby v případě nějakého postižení Majdy (a to bych toho parchanta dojela zabít osobně), byly důkazy..to, že dotyčnej bude protestovat,že byl natáčen bez souhlasu- to klidně může, vyřídíš si to s ním mimosoudně…a nebo na barák dáš ceduli-pod kamerovým systémem a má vymalováno-číst umí. navíc, chodit s mobilem a dokumentovat,kde Majda kálí a že je po ní uklizeno,mi přijde na hlavu…a plést si Majdu a Tebe s někým jiným-to už je vrchol!!! (hug)

  18. Pokud je mi známo, mají být psi venku na vodítku a mají mít košík, tedy alespoň tam, kde by mohli, byť i teoreticky, někoho ohrozit. Takže košík, vodítko a pustit na volno jen tam, kde ,,problémy“ nehrozí. A místo placky ,,Volím Karla“ si poříďte placku ,,Po svém psu uklízím“ Ale dotatečně velkou a jednu dopředu a druhou na záda. 🙂

      1. U nás máme takovou jakousi městskou vyhlášku. V Rokycanech ji mají taky a v obou případech ji málokdo bere vážně. Když pak MP po takovém ignorantovi vyjede, skončí to převrženým kočárkem a řvaním o porušování lidských práv. (je zajímavé, že o lidských povinnostech se v takových případech taktně mlčí.) A hrbaté psy na dětském pískovišti nejen já opravdu nemusím. (běžný obrázek nejen u nás). Paničky drbou na chodníku a jejich pejskové dětem zkypřují písek na hřišti – bohužel.

        1. Takže vyhlášku mají u vás, v Rokycanech, v Brně a možná ještě někde. Nepište proto laskavě tak, jako by to byla povinnost obecná všude v ČR.

        2. Kdysi byla na téma vodítko a náhubek ve PPČ (pro bezpsí = Pes přítel člověka, kynolog. časopis) dost obsáhlá diskuze. Neznám už přesnou citaci zákona, ale…. V zákoně to tak uvedeno není a městská vyhláška nesmí odporovat nebo zpřísňovat zákon. Myslím, že je tam uvedeno, že buď náhubek a pes musí být pod přímým vlivem psovoda, nebo vodítko. Oboje není, u neagresivního psa, nutné.

      1. Madam, nevím jak vy, ale situace u nás je taková, že jsem nikdy nikoho neviděl, že by po svém miláčkovi bobo sebral. Pejskové mi nevadí, z většinou z našeho okolí se dobře znám a jsem s nimi, i s jejich majiteli zadobře. Venku chodím preventivně se sklopenou hlavou, takže se mi daří se nežádoucím ozdobám komunikací, (a že jich u nás je, zejména před veterinou), úspěšně vyhýbat a kvalitně prohnojené dětské hřiště mi také nevadí, děti jsou dospělé, vnoučata odrostlá a navíc bydlí jinde. Pytlíky na bobky sice ze stojanů rychle mizí, ale kčemu je kdo používá ví jen bůh a svatý Václav, k uklízení psích bobků zaručeně nikdo. A tohle je, bohužel, běžná situace na většině území ČR. Kdysi jsem slyšel toto: Když mám za psa platit, tak ať to po něm uklidí ten, komu platím! Logiku to sice má, ale…

  19. Inko, pokud se ti to stane ještě jednou, odsekni, že v tom případě bude mít problémy on, protože na MÚ již leží podepsané prohlášení kdo a kdy ti vyhrožoval.
    A skutečně bych to prohlášení na ten ouřad donesla.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN