V sobotu 16. 3. 2013, po 22 letech společného života, se Kirsty s Petrem obrabčili. Jejich synek Tomáš má už rok a tak aby bylo všecko legální a v cajku. Zde se takovému dítku s „tongue in cheek“ říká „premature baby“. Tedy žertovně, že ano, předčasně narozené. Řádně donošen však byl.

Veškeré přípravy probíhaly průběžně prakticky už od Vánoc. Nějaký ten týden před dnem D začala Míla péct sladké dobroty a Kirsty dávala dohromady „booklet“. Tedy pár stránek k obřadu, jak bude co probíhat. Vše bylo postupně připraveno a domluveno v místě jejich bydliště a Petrova narození, tedy ve čtvrti Glebe, co je od „city of Sydney” co by kamenem dohodil.

Protože my i rodiče Kirsty bydlíme asi 80km na západ od mladých a dějiště svatby, tak vyjíždíme o půl deváté ranní do horkého a hlavně jako sauna vlhkého dne Ne, neprší, počasí nám bylo po celý den přívětivé, ale tu saunu si udrželo a nás tak trochu potrápilo, zvláště pány v oblecích. Měl jsem tak možnost náležitě propotit nově pořízený oblek. No co, aspoň čistírna vydělá, že ano.

V 9:45 dopoledne jsme se jako na koni objevili v domečku nastávajících manželů. Kirstiny rodiče už byli také v pohotovosti a tak jsme klábosili a sledovali, jak se chystají mladí. Mezi tím se dostavil i oficiální fotograf, příjemný Asiat, asi čínského původu. Mně nezbylo než si z auta donést můj foťák a začít mu konkurovat a fotit přípravy, lidi a různé předsvatební peripetie.

Pak jsme do našeho auta naložili květiny na výzdobu oltáře a odjeli k nedalekému kostelu. Tento má zrovna přední fasádu v opravě a tak je obehnán lešením. My jsme se však přiblížili rafinovaně zezadu, kde byl pro nás otevřen školní dvůr jako parkoviště a přes zahradu jsme vešli bočním vchodem. Obřad v katolickém kostele Sv. Jamese, tedy po našem Sv. Jakuba, kde byl před necelým rokem křtěn Tomášek, proběhl jak už to je v římsko katolickém rituálu zvykem. Ostatně i my jsme měli svatbu u Sv. Jakuba ale ve štatlu v Brně. Ovšem to bylo v minulém století v roce šedesátém šestém.

Potom jsme se přesunuli k intimnímu posezení do nedaleké restaurace jen s rodinou a několika blízkými přáteli naší omladiny, kde jsme si zapráskali žaludky samými dobrotami.

Nevěstka, pardon, nevěsta, byla ve slušivém bílém a do kostela ji dovezl klasický, tradiční londýnský taxík. Černá, nablýskaná nádhera, vlastním jménem – jak tu je zvykem, „Gypsy Rose“ tedy „Cikánská Růže“ a s přátelským řidičem, Angličanem, co táral londýnským dialektem cockney. Tomášek byl také vyparáděný v černých kalhotách, bílé košili a černým motýlkem. Po obřadu následovalo velké focení na zahradě kostela a potom přesun do nedaleké hospody.

Zde nás konečně osvěžily převážně alkoholické nápoje. Po třech hodinách v tom dusnu a horku přišly náramně vhod. V hospodě vrněla klimatizace a příjemně snižovala jak teplotu tak hlavně vlhkost vzduchu. „Limuzína“ Gypsy Rose, pak dovezla i novomanžele s potomkem. Ještě než opustili útulnou kabinu vozidla, tak dopili šampáňo, co jim řidič naservíroval, vyprostili potomka z dětské sedačky a za klapotu závěrek fotoaparátů zapadli do hospody k ostatním.

Jak se sluší a patří, tak za čilého štěbetání byly servírovány samé dobroty. Na závěr tříhodinového hodování nastalo slavnostní nakrojení svatebního dortu, přípitky a jak je zde zvykem – proslovy. Ned, tatínek Kirsty, to moc pěkně obstaral za rodičovstvo a pak se dali slyšet Petr i Kirsty. Pokud jim to půjde ve společném životě dál, jak mluvili, tak bude mít Tomášek fajn rodinu. Ostatně mají už dvaadvacetiletou praxi a tak by to mělo vyjít.

Na celé té akci jsem stačil „vypráskat“ bezmála 600 fotek, které teď na počítadle zpracovávám a vybírám. Jak na album na DVDéčko ve vysokém rozlyšení na vypálení, tak na album na Rajče. Spěchat nemusím, Novomanželská rodinka odlétla hned v pondělí na 10 dnů na Hawaii, kde se bude uprostřed Pacifiku rekreovat a mít „Havaj“. Takže když to zvládnu do čtrnácti dnů tak to bude v pohodě.

Fotky najdete zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/2013_03_16_Kirsty_Petr_svatba/