Stojím ve sprše, sahám pro šampon a zkouším z lahvičky nějaký dostat. Ač s ní klepu jako profesionál, nic neleze. A sakra – že by po dlouhém předstírání, že už je úplně na konci s dechem, ten šampon skutečně došel? Neuvěřitelné.
Řekla bych, že tenhle jev musíte taky znát. Ať už má člověk v plastové lahvičce šampon, pleťové mléko nebo krém, vždy se jeho životnost dělí do tří fází. V té první obsah vytéká snadno a rychle. V té druhé je třeba s lahvičkou třepat, posléze i klepat, aby se člověk k obsahu dostal. No a ta třetí znamená definitivní konec.
Logicky by člověk čekal, že fáze č. 1 bude nejdelší, ale to je omyl – nejdelší je fáze třeso-klepací. Jeden si na ni tak zvykne, že je nakonec proti vší logice překvapen, když už nevyklepe nic.
Nepřipomíná vám to něco? Mně ano – život některých lidí. Takových, kteří bez řečí dělají, co se jim řekne a dělají to dobře. Což obvykle znamená, že té práce dostávají pořád o kousek víc. Když potom přijde únava a později vyčerpání, tak se neozvou, protože dobře reagují na třesení a klepání. „Však ty to zvládneš! Není tu nikdo jiný, kdo by to uměl! Vždycky jsi to přece dělal ty! Snad bys to nevzdával?“
A oni se tak pořád snaží, byť jim to dá stále víc práce, a hůř se zotavují. A jejich okolí si zvykne, že v té poloprázdné nádobě stále něco je. Jenže pak přijde konec, protože ten přijít musí. Zhroucení, nemoc, nebo i smrt.
Jenže člověk by se neměl nechat dohnat ke konci ani jinými, ani sebou samým. Kolikrát to ze strany okolí není ani tak zlý úmysl, jako spíš zvyk. Vždyť to tak dlouho fungovalo! Člověk však naštěstí není jednoúčelové zařízení, jako třeba šampon, a může se svému osudu vzepřít. Klíčem je vždy změna, a často nemusí být ani moc velká. Prostě vyskočit dřív, než se žába uvaří.
Jen tak mezi námi… jak jste na tom zrovna vy?
Já teda nevím, (a týká se jenom prvního odstavce, skutečně jenom šamponů 🙂 ), ale dobrá metoda, jak dostat zbyteček z plastu je uzavřít lahev, uchopit jí za dno a švihnout rukou. Odstředivá síla dělá divy 🙂
Bude zle.
Dočetl jsem se, že doba ledová přišla na zeměkouli v minulosti zcela náhle. Vychýlila se totiž zemská osa. Důkazem toho jsou zamrzlí mamuti,které nacházejí na Sibiři. Mají v žaludku ještě trávu, co jinak roste okolo rovníku.
Ach, co nás čeká!! Už nevěřím na oteplení.Zemská osa, potvora jedna se zase pohla! Už je to jisté!
Jednou mě archeologové vyškrabou při oteplení z ledovce a budou nad tím vrtět hlavou, že mám v žaludku jahody.
Nechám si raději v kapse účtenku z Kauflandu, ať nezadám příčinu k falešným teoriim.
Kdybych zmrzl před vámi, tak věřte, že jsem vás měl tady rád !!
Obávám se, že DL již začíná…
WWW, ty jsi poklad! Jahody mám od Alberta a nebýt tebe, shnijou mi v kuchyni!
To je velice šlechetný nápad, milý www. Kdo ví, možná za Tebe někdo v budoucnu dostane i Nobelovku, páč díky Tobě odhalí, že jahody v zimě neznamenají dvanáct laskavých měsíčků, nýbrž dobrotivý Kaufland. (y) (chuckle)
Ale fuj, ještě že jsem to nečetla ráno. Dost ze života…
Obávám se, že moje žába už plave v docela teplý vodě 😛 .
Milá Zano (inlove) , tak nějak. (tmi)
No … dokud plave …
Jak to říkal Steve McQueen „… zatím je to dobrý!“ u každého patra, okolo kterého letěl hrdina je story volným pádem.
Takže, drazí moji – ZATÍM JE TO DOBRÝ! Stojím na hlavě (viz Alča) a před použitím nutno zatřepat, ale pořád tam něco je … 😉
Taky mam zrovna pocit, ze ze me nekdo vymackal co slo a peclive me zaspuntoval. Takze nejen, ze nejde dolit ani ta voda (ani rum), ale jeste jsem celej zmackanej.
Jen mam pocit, ze uz jsem zmackanej tak dlouho, ze uz bych se po odspuntovani do puvodniho tvaru nevratil.
Tak pravdivost tohohle článku si uvědomuju moc sama na sobě – taky nevim, kdy mám dost. Nejhorší je, když má člověk pocit, že udělal chybu, že na chvíli vypnul. Zrovna teď jsem měla víkend volnej (nahlášenej min. 2 měsíce dopředu) a byla jsem mimo net (jestli se nezbláznim, tak bude rozcestník 😡 ) a během tohoto víkendu se zmršila závěrečná fáze jedný věci, na který dělám plynule od vánoc (nestihnou se zapracovat připomínky ke grafice textu, musí to do tiskárny). Říkám si, že když si to pak někdo bude chtít přečíst, tak si to přečte, i když bude mít korespondující obrázky na různých stránkách a na některý z obrázků si bude muset vzít lupu (přestože jiný jsou nelogicky zbytečně veliký). A když si to nebude chtít přečíst, tak by si to stejně nepřečetl, i kdyby se pan grafik potrhal ochotou a vymaloval tam všechno, co by nám na očích viděl. Ale stejně to zamrzí…
A děkuju za pampelišky na pozadí, malý sluníčka mi udělaly radost (inlove)
(wave)
Našla jsem ho! 🙂 A pampelišky jsme tam dali na první jarní den – aspoň virtuálně to jaro máme 🙂
Pampelišky jsou moc krásný, ale zatraceně předčasný. Takhle bylo před rokem: http://1234zana.rajce.idnes.cz/Botanicka_od_zacatku_brezna_2012_a_ZOO_24.3./
Achich Zano, netrap mě… jsem tu vězněm šíleného vichru a mám toho plný zuby. Pro meteorology jsme teď sever – tedy málo srážek, ale o to větší mráz a vichr horských kvalit. (tmi)
Je to jasný – leden si to přehodil s březnem – ten šupák udělal dětem vánoční prázdniny na bahně a leden se teprve teď opravdu rozšoupnul…
taky miluju zimu v zimě, ale ne prakticky na konci března (headbang)
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Zeťák se vrací domů a na prahu ho vítá tchyně s koštětem v ruce. Zeť se zarazí a ptá se: „ Copak maminko, zametáte, nebo odlétáte?“
(coffee) Vinšuju všem klidný večer, hezké sny
a pěkně se vyspinkejte. (coffee)
Chichichi
„Ale ne, zeťáčku, přijela jsem k vám na návštěvu.“
„A jak se dlouhou zdržíte?“
„Dokud vám to bude milé.“
„No ale kafe si ještě dáte?!“
uááááááááá! voba jste koni! (y) (chuckle) (rofl) (whew)
Oba dva !!! Se picnu !! (chuckle) (rofl) (h) (wave)
(rofl) (rofl) Už jsem taky tchýně, tak aspoň vím, jak mám přivítat mladé, až přijedou na Velikonoce – s koštětem! (chuckle) Budu stylová… 8)
Ten první vtípek – od JoVo – jsem kdysi zažila in natura na mé alma mater (ne na vlastní kůži, jen jako divák), bylo to bohužel odůvodněné a v té chvíli i opravdu vtipné a případné (a to říkám jako stará feministka). No a ten druhý od Ygy mi cosi důvěrně připomíná. 😉
Tak jsem jednou dala tomu příspěvky žeroucímu skřítkovi za pravdu. Sežral můj brblavej komentář a dal sem místo toho JoVáskův (a Ygy) Rozverníček. Díky milý skřítku, že dáváš pozor, aby tu byly ty správné věci (h)
Jéééééé JoVo, to jeden zeťák se rozhodl, že koupí přeci jen tchyni něco pěknýho ke kulatým narozeninám.
A protože znal její číslo bot, tak jí šel koupit boty.
Zabalte mi je jako dárek, povídal v obchodě.
A prodavačka na to, „ale jako dárek se nekupují praktické věci“!
Aha, zadumal se ten zeťák: „tak mi je dejte o dvě čísla menší…..
Hele, Anežko, to se sešli dva kamarádi: „Tak co jsi vybral tchýni k narozeninám?“ „Já čokoládu.“ „Hm, já jí vybral vkladní knížku.“
JoVo, krása a tvrdá realita zárověň. Mně hned naskočili dva lidojedi u oběda.
Jeden z nich po chvíli ticha zničeně praví: Když ta tchýně je tak hnusná…“.
„Tak sněz samotný brambory „, zazněla odopověď druhého.
Jeden děsnější než druhej (rofl) (rofl) (rofl) !
O.T. Zdravím Kim a Asteris, které se přišly i v té zimě podívat a zde je pár fotek ze sobotního skvělého Dyzajn Márketu: http://krejg.rajce.idnes.cz/Dyzajn_Market_23.3.2013/
(sun)
Musím říci, že to bylo moc pěkné, spoustu zajímavých věcí, Bláža tam měla krásné kousky, to je konečně vidět na fotkách; jen teď nejsem v situaci, kdy bych si mohla nějaký kousek odnést domů. A všichni prodejci jsou hrdinové, já tam byla jen asi hodinu a přišla jsem domů zmrzlá jak preclík 🙂
Ježiš, to musel být očistec, v té hrozné zimě. Šperky jsou moc pěkné a i celková atmosféra akce vypadá sympaticky.
Bláža měla krásné šperky a děkuji jí ještě jednou za pozvání na akci. Páni a dámy, tam by se bylo bývalo mohlo utratit peněz, takové to byly zajímavé výrobky. S ohledem na panující počasí: teplota -3 st., rosný bod -10 st. a pocitová teplota -11 st. – koupila jsem si super teplou vlněnou plstěnou zimní čepici 😉
(wave) a maminku zdravím taktéž! (wave)
Mamka tě zdraví do dáli a zveme na kávičku (coffee) s bábovkou, až se vypravíš zase do metropole.
Kujú… velice, bude se těšit, uvidíme jak to zvládnu v nastávajícím jaru. (h) (wave)
cože nastávajícího?????
To nic, je vidět, že Jenny je fakt přepracovaná … že prý JARO (fubar) ! Kde?! Kdy?!! Jak?!!!
Nééé,do hlavy nééé, já myslela tak někdy kolem června.To bude krásný jaro! (punch) :@ (f) (sun) (wave)
Kim si koupila přenádherný klobouček a moc jí slušel! U koho jsi ho vlastně koupila? My měli plynovou lampu, takže nás to hřálo zezadu a téměř celý den na nás svítilo sluníčko, takže to bylo o to lepší. Další Márket bude v červnu, to snad bude příjemněji (sun)
Našla jsem vizitku – obchůdek Mumraj z Jihlavy.
Vše moc krásnééé ! Škoda, že to počasí nepřálo.
Lidi, u nás fučí jak na Vídrholci,vichr cloumá okny, když pootevřu ventilačku mám tu úplnej luft. Vane vítr z hor.
Leni, taky jste si asi u toho ND užili. (h) (wave)
Leni, máš na Kvítkách překrásné nové kousky, dneska jsem nakukovala!!! ale s pohledem na teploměr jsme Dyzajn Market a celý výlet do Stověžaté Matičky vzdali, resp. výlet přeložili, až bude to…. jak se to… jaro?
Zbaběle jsem zůstala doma (doh) . Zvláštní – v zimě mi zima nevadí. Na konci března jo…
Blážo, díky za dokumentaci, doufám , že jsi nenastydla.
Milá Dede, tak já jsem zase jiný „koupelnový“ druh: strašlivě mě štve, když mi v situaci, jakou popisuješ, daná substance dojde. Mám proto odporný zvyk kupovat si pokud možno průhledné obaly a takové druhy šamponů, mýdel a pod., ke kterým existují náhradní náplně. Tyto syslím. Obaly, které už odmítají vydat svůj obsah dobrovolně, bez milosti odhazuju. Mno, kdybych měla tolik prozíravosti i pokud jde o mou vlastně „náplň“, možná jsem si mohla některá dobrodružství loňského roku ušetřit. Jenže po bitvě je každý frajtr generálem, a já už teď taky vím, že nepostradatelných jsou (v lepším případě) plné špitály.
Takže doporučuju neředit, netřást, neždímat (nenechat sebou třást a se ždímat). Včas sáhnout do zásob, a doplnit plnohodnotný produkt…
Jinak tu je venku slůňo, ale zima jak v Charkově na vagzále… 😀
tohle podepisuju…jsem kočka-sysel: drogistické zboží nakupuju ráda, často, do zásoby a využívajíc akce, jakmile se tyto naskytnou,jakož i členské karty všech drogerií tyto poskytujících :-)kromě toho miluju ty barevné obaly, kterými zejména naše oblíbené Radoxy slynou! o klidném pocitu při pohledu na troje megabalení toaletního papíru ve sklepě nemluvím 😀 je to drobná radost, ale hezká.. tolik drogerie. z druhého pohledu na věc, tam zhusta ulítám, nedbajíc moudré věty mojí drahé pratety Anny : „dávat můžeš , jen co máš v pytli nad ouvazkem“ v zápalu práce nebo zařizování nebo pomoci druhým se dokážu protřepat, zamíchat, vyždímat a zastavit se až těsně před úplným vysosnutím. mám se pořád co učit…
Milá DeDe.
Napsala si pěknou úvahu, jen co je pravda.
S lidma je to podobné, také v tom smyslu, že do nich člověk nevidí. A když třeba zjistí, že je zle, tak už jim zatřepání spíše uškodí.
A teď k tomu původnimu problému. Ve vaně je snadná pomoc.Zmáčkne se ten vyprazdněnej obal, ponoří do vody a pustí. Nasaje vodu a protože tam nějaké zbytky daného produktu vždy ještě jsou, dostaneme zředěnější směs, ale k umytí to stačí.
Pod sprchou je to o něco složitější, ale ne neřešitelný problém.
Tak mě napadá, co těm lidem v koncích, dát taky nějakou novou náplň?
Pravda, už to nikdy nebude jako dřív. Ale tak jako se s tím šamponem , či sprchovým krémem , byť zředěným, docela dobře umyjeme,tak ta nová náplň u lidí by mohla působit stejně.
Ještě není konec, ještě to funguje !!!
A hele, dvojité trojité (wave) On terra říkal něco o návratech přízraků – nebít, prosím. Každopádně je fajn, že jsi tu.
Ale s tím ředěním náplně mi to, alespoň u lidí, moc šťastné nepřijde. Jo, ještě to funguje, ale pak je ten konec už smutně definitivní – v lahvičce je jen trocha vody…
Ale tak to bohužel je. Co mám na to napsat, že z toho nemám vůbec radost? To se ví že ne !!
WWW máš pravdu,
ještě není konec, zatím se koukáme na kytky shora.
Sákryš, chlapi jedni hromský, necháte tech zemdlelých řečí!
Podle toho jak vám to myslí, jste pěkní čiperové, tož do boje junáci ! (ninja) (h) (wave)
To je moc dobře, že to funguje, milý www. (y) A podle toho, jak Ti to píše, tak myslím, že jsi s tím ředěním vodou ještě ani nezačal, a ještě hodně dlouho nebudeš muset. (nod)
dneska vydrželo (sun) i po víkendu – dobíjí baterky dokonale (nod) . Hned je líp (až na ta špinavá okna (chuckle) – na ně se dohrabu snad zítra)
Okna?!? V týhle kose?!?!?
Sebevrahyně!
Pro Xerxovou to néní žádnej problém. Ona jen vymění zimní sandálky za letní a je to. (rofl)
Jó a hlavně nezapomenout na okna od sklepa. (chuckle) (rofl)
Propánajána, Xerxová – okna? V tomhle čase? A jestli budeš tvrdit, že přece příští týden jsou velikonoce… no jo, jsou, ale ať to nejdřív někdo zkusí vysvětlit té zimě. Předevčírem jsme byli v rámci jakési školní akce „topit Moranu“ a pravdu měl jeden studentík, když prohlásil, že lépe než topit, by bylo tou Moranou si zatopit. Bylo hodně pod nulou a celé mi to přišlo takové malinko nepatřičné – asi jako ta tvoje okna…
Si někde upadla na hlavičku? (fubar) (wasntme) . Špinavá okna máš celou zimu, tak se to pár dní navíc nezblázní, stejně má na Velikonoce pršet, tak ti to zmokne… 😛
nemám je špinavá celou zimu… (wave) Já nemám ráda špinavá okna. Chci vidět ven na zahradu – nevedu záclony – a proč na sýkorku parukářku koukat skrz špinavá okna…
Rukama v práci nepracuju a tak se mi žíly nezkrátí…
No, dobře, no. Nevím, jak je v Liberci, ale v Přerově tak fouká a mrzne, že bych neumyla ani jednu tabuli a vypadla bych z okna zmrzlá jako nanuk.
v Hradci byla dneska taková zima a fujavec, že jsem myslela, že mě to po cestě z práce odnese až na pole, brrrrr 😀 já chci jaro!!!
(fubar) Podle mého názoru existují dva případy, kdy nastává konec.
1) Když člověk ztratí zájem o humor.
2) Když se člověk ráno probudí a zjistí,
že je mrtvej. (tmi)
Hezký den. (chuckle)
Milá Dede,zasejc si uhodila hřebíček přímo do hlavičky. BUM!ˇ :@
Někdy se dá jet malou chvíli i úplně naprázdno,setrvačností, pak se to ovšem zadře a oprava je drahá a náročná, něco málo o tom vím. (ninja)
Pak nadchází čas odpovědí, kdo vlastně jsem a kam jdu a času je náhle dost. (wave)
Jojo, zrovna včera mi z tuby padaly poslední kapky. Holky by mohly vyprávět, jak jsem vždycky čtvrt hoďky vnímala (a něco odnesla nebo zařídila) apak zas dvě hoďky chodila jako mátoha a jenom po paměti vykonávala, hrozně pomalu, nadiktovaný úkol.
Bohužel budu ten šampon ještě dlouho potřebovat.
Tak do něj doliju trochu vody a budu doufat, že se na chvilku vzpamatuje.
Ale černá smečka je ochotná spát tak, že jsme stulené všechny dohromady. To je skoro zázrak, protože Penny nerada spí na dotek od jiného psa.
Milá Io,uvědom si, že voda je vzácná, nedolívej ji,jinak do budoucna voda dojde. Brzy přijde jaro, to opravdové, šetři trochu síly a počkej aspoň na sluníčko. Musíš si odpočinout!
Opatruj se ,hlavně potřebuješ vydržet. (hug) (inlove)
Pohlaď za mně Pen a Mel. (dog) (dog) :*
(h) (h) (h)
ani čas ani spánek ani síly (ani to teplíčko) nejde poslat po netu, škoda… Držte se.
OT – po delší době hlásání z liščí nory 🙂
Ari roste, za dva týdny, co byla u nás, přibrala 2,4 kg, prodloužily se jí tlapky a je ještě hlučnejší, protože objevila, že umí strašlivě zavrčet a zaštěkat. Trochu je potíž v tom, že tím umí vylekat i sama sebe (chuckle)
S Berry jsou už prima dvojka, Velká Černá má většinou trpělivosti dost, jen občas nechá průchod mírné zlomyslnosti a štěně zlobí (wasntme)
Jinak když jsme byly s Ari na očkování, tak byla z velkého světa (parkoviště u Billy a ulička k veterináři) vykulená až kam, ale nebála se. Potěšilo mě, že se pořád ujišťuje, že jsem poblíž a se mnou za zády odvážně podniká výpady do neznáma. Asistentka u veta se jí moc nelíbila (chovala ji!), ale doktor ano – zajímavé, přitom doktor jí dával injekci. Jak je hlučné štěně, tak při očkování ani nepípla.
Další poznávací akce nám hatí počasí – mrazivý vichr mi vadí, pořád děsně kašlu, takže jsme venku měně často, než bychom mohly být.
Tady je pár novějších fotek 🙂 http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_doma_-_Ari_roste%2C_ale_to_jaro_snad_nikdy_nezacne/
Jéé, super fotky, psiskám to tak sluší 🙂 A lední medvěd už vypadá jako pes (inlove)
Holky jsou kouzelný – obě! :*
Jméno jste vybrali moc dobře, já s ním mám jen drobnou potíž – jmenuje se to Arinka a je to úplně jinej pes, než jsem byla 15 let zvyklá. Zvláštní pocit … 🙂
Já jí Arinko skoro nikdy neříkám – jen Ari, potom už různé tvary od Arulína, přes Ariari až po Arrivederci (chuckle)
Takže měj v mysli pořád tu svoji Arinku, s Aryou by se ti ani mentálně plést neměla 🙂
Což myslím platí i pro Arinku strakatou (zvanou Arín (rofl) )
Ještě odpovědi ke komentářům u alba:
Ano, čistě bílej pes se taky nefotí nejlíp 🙂
Načechraný kožíšek znamená, že jsem ji předtím učesala (chuckle) Jo a chovatelka měla pravdu – opravdu je samočistící. Stačí ji nechat uschnout a většina špíny z ní opadá a pak už stačí doma jen uklidit 😛
Kšírky jí v kožichu opravdu mizejí, což v jednom směru omezuje jejich účinnost – jsou totiž reflexní a co reflexním povrchem, který není vidět, že…
Jak piští na tom videu, tak to nepláče – to jen má nekonečné poznámky, případně stížnosti. Pokud náhodou zapláče, zní to jinak (taky jsem si musela zvyknout)
Proč je mraveniště v kleci, to netuším – ani kdo tam klec dal. Ale mravenci tam spokojeně žijou co se pamatuju, tak jim to asi nevadí (pokud to něčemu nepomáhá) 🙂
Dede, ta klec je tam, aby jim to nikdo nepobořil – třeba jen pes na to skočil.
Jo, taky bych se přikláněla k té ochraně – možná trochu netradiční, ale prý se to používá zvlášť proti žlunám. Jo, proti těm zeleným šplhavcům s červenou čapkou, pro které jsou lesní mravenci a jejich vývojová stadia neodolatelná ňamka. Různé konstrukce se taky dělají proto, aby se mraveniště např. nesesunulo po svahu (většinou palisáda a pár prken), nebo jako příprava před transferem – přenesením mraveniště jinam. To je vždycky hodně choulostivá operace…
(wave) Dede, nediv se, že se jí asistentka nelíbila. Ari je přeci jenom ženská dáma a tak se jí budou asi víc líbit klucííí! (tmi)
Tedy, těm to sluší… jako psovi uši. Oběma. A Malá Bílá už začíná krásně „psovatět“. Představa Ari v půlmetrovém prašanu je ovšemť zcela neodolatelná. Tak ať vám to pořád skvěle klape a šlape… (h)
hm, prej že moc quickly… tak uvidíme.
Jůůůůů, míšánci krásní obě dvě. (dog) (dog) (inlove) (wave)
Zdravím.
V roce minulém jsem se musela rozhodnout zda sebou nechat třepat nebo v práci skončit a začít si užívat důchod.Odešla jsem a nelituji.Je pravdou,že penízků je méně,ale ten klídek.Na začátku jsem pořád měla pocit,že když se zastavím a nedělám nic,je to špatné a bude průšvih.Teď je to už v pohodě,dělám si co chci a kdy chci.Užívám si i se zvířátkama a těm se taky líbí,že je panička s nimi doma.
OT …… grrrrrrr!
Dede promiň, ale musím si postěžovat.
Cajfix, já bych ty lidi přetrhla! Mám tu jednoho kandidáta na psí útulek. Hergot!
Můj nájemník má slečnu. Slečna je pitomá. Tak pitomá, že si k jezevčíkovi, kterého nějak spoluvlastní vybrala dalšího psa – Jack Russell teriéra – jedno z nejpaličatějších a nejtemperamentnějších psejků s výrazným sklonem k destruktivní činnosti. Naprosto nevhodného pro začátečníky nemající dost času neustále se psem někde lítat.
Chovatelka je navíc naprosto nezodpovědná osoba, protože štěnískovi je teprv 6 týdnů.
„Cos mu dal jíst“, tázala jsem se majitele Peti. „Mlíko s piškotama.“ Vyjádřila jsem se nelichotivě o jeho inteligenci a vyhnala ho koupit Tatru a jogurt. Že se štěnískům masíruje bříško samozřejmě netušil….atd.
Herdekhimllaudondonerwetr, já mám vzteka! :@
Rputí, co blbneš (s prominutím) – v šesti týdnech fena štěnatům už dávno nemasíruje bříško (to tak do necelých dvou týdnů). V šesti týdnech už může prcek mít s mlékem dost problém, a je to jedno, jestli je to mléko z krabice nebo Tatra, má oboje vysoký obsah laktózy, kterou už štěník nemusí strávit (šílený průjem). Štěněti by měli koupit granule pro štěňata malých plemen, piškoty s mlékem opravdu nejsou krmením pro štěně.
Ta Tatra se ředí 50:50 a je to celkem osvědčené. Na kvalitní granule pro štěňata samozřejmě peníze nemají, tady se to živí, jak se dá 🙁
Ale copak jídlo, na to bych dohlédla, horší je, že je to pro začátečníka těžko zvladatelný pes, který potřebuje vybít maximum energie, protože jinak se nudí a ničí.(Pro správného páníka je to naopak pejsek k pohledání.) A s běháním okolo Bechyně já už holt nepomůžu…
Mně hlavně štve tahle naprostá nezodpovědnost, že si někdo jen tak pořídí „nějakého“ psa, pak ho nezvládá a útulky pak praskaj ve švech …. (devil)
Pravdu máš, milá Rputi a poslední dobou je to skoro vždycky chudák raslík, protože lidi si myslí, že to je přece jen malej pejsek, tedy žádná práce a málo jídla to sežere… (devil) Věřím, že množírny jedou na plno.
(Nedávno se mi podařilo pořízení jednoho raslíka vymluvit – věřím, že pro dobro obou stran 🙂 )
Raslík je totiž ten chytrej pejsek z amerických filmů a videí. To jsem slyšela už mockrát. Z toho asi logicky vyplývá, že se chytře zabaví sám a bude páníky oblažovat vtipnými kousky.
„Nalistovala“ jsem Peťovi wikipedii a když si přečetl co tam o raslíkovi píšou, začal blednout. Tak doufám, že se mi ho podaří dokopat k tomu, aby psa vrátil. Jak k tomu chudák psejk příjde?!
…Je velmi aktivní a v případě nedostatečného vytížení psíka je zde riziko, že se bude nudit. To projevuje poměrně svérázně. Ničením bytu, kňouráním a rozčilováním se. Pokud si však chceme pořídit veselého, pohyblivého, charakterního psa, se kterým budeme trávit hodiny venku v dešti, ve sněhu a v tropických vedrech a se kterým budeme provozovat agility, budeme mu do noci házet venku balonky a ráno v šest hodin se budeme radovat z toho, jakou má psík zase veselou náladu…
Ano, myslím, že to by byl přesně pes pro mě. Tak maximálně třetí den bych ho v těch šest ráno trhnul mezi dveřma.
Jen by mě nikdy nenapadlo si takového pořídit 🙂
Netrhnul. Příroda je moudrá a proto mu nadělila mimořádně hezký a roztomilý obličej 🙂 jinak by to plémě dávno vymřelo. A jen dokresluji: prvních několik let Pikáčkova života se nikdo z rodiny nezastavil a míčky se házely 24 hodin denně sedm dní v týdnu 🙂
Někteří lidé jsou velice necitelní. Hlavně když je někdo plný nadšení vzbudí v šest ráno. 🙂
Komu nedovolil raslák usnout, toho nevzbudí 🙂 ale dobrá zpráva je, že teď je mu devět let a už je kapánek klidnější. Zrovna teď třeba spinká 🙂
Jen prolétám, ale tohle jsem zahlédla tak musím. Dostalo se mi do ruky takové samolepkové album se psy snad z MFDnes. Jestli si dobře pamatuji, tak z loňského podzima. Otvírala se mi kudla v kapse, když jsem u každého malého psa četla, že je vhodný pro začátečníky, raslíky nevyjímaje. A taky u kokršpanělů, kterých byly před lety plné útulky, protože cca dvouletí či tříletí začali být agresivní na pánečky, kteří je zapomněli vychovat včas. A je to pořád dokola, jen plemeno je jiné a nekouše pány, ale jejich věci.
je to stejný,jako když v nějaký pitomý soutěži vyhrála holka co cvičila borderku…taky ji pak chtěli všichni a divili se, ž ejim dom avšechno ničí,protože jít ven znamenalo obklusat během 10 minut panelák….. já bych je za to mlátila…..myslím ty lidi. (fubar)
Jojo je to tak, nějeká nanynka nebo nanyňák uvidí někde pejska a moc ho ctějí, jenže vůbec nevědí co vlastně jakékoliv šteně potřebuje. Hlavně, že se frajeří před kamarády. No a pak, když pejsek omrzí(on taky dělá loužičky a mě nikdo neřekl, že má chodit 6ktát denně ven)tak se nešťastné zvířátko odloží do útulku. Flákala bych takový blby mokrým hadrem…Coto je za lidi!
Připadám si trošku divně, ale já tyhle problémy nemám. Kupuji si totiž zásadně všechno v takových tubách a baleních, že se to dá postavit vzhůru nohama. Takže koupím třeba zubní pastu, krém na ruce, šampon, kuličkový respirant atd. a hned od nova je stavím na širší základnu – na vršek. Většina je natolik tekutá, že při otevření je buď k dispozici obsah, nebo už není v tubě nic – takže netřepu.
V práci je to to samé – pokud se mi chce, dělám i více než musím, pokud ne, dokážu odmítnout. Jako největší problém bych ale v této oblasti viděla osobnost šéfa. Já jsem měla v posledních letech štěstí na šéfku, která se o nás vlastně nestarala – pokud bylo všechno jak mělo být, neotravovala nás a hodně chválila. Nejhorší to bylo, když seděl šéf ve vedlejší kanceláři a jeho ego ho nutilo nejméně jednou za hodinu vylézt a rozdat úkoly, což značilo sbalit rozdělanou práci a dělat na něčem, co nemělo smysl, nebo mohlo počkat. Pak se durdil, že nutná práce není hotova. Tak jsem příště s naivním výrazem zašla za ním a požádala ho, aby stanovil priority – co dřív a co později. A najednou byl klid.
Když jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání, tak se mnou třepali uplně všichni a dost drsně. Nastoupila jsem totiž po člověku, který po intenzivním třepání za týden začal vyvíjet nějakou činnost. Uštvali mě za půl roku. Po dvou měsících na neschopence jsem usoudila, že dokud nedám výpověď, tak se nevzpamatuju (volali mi domu nejen z osobního, kdy se vrátím, ale i jednotliví lidé se svými problémy). V druhém zaměstnání jsem si mnohem víc chránila své zdraví, ale ve třetím se jelo zase nadoraz. Ale byly jsme na to dvě a držely se vzájemně.
No a teď? V půlce února jsem měla pocit, že padnu na hubu hned, jak opadne obrovský stres s termínem. Teda vlastně dvěma. A podpořený opakovanýma chorobama obou dětí. Bylo mi hodně zle, ale nedopadla sem. Zato mi umřela babička. Tak jsem jela radši dál, protože kdybych padla, zůstala bych v posteli a měla moc času na přemýšlení.
Teď konečně mělo přijít tak dlouho očekávané zvolnění a místo toho asi začnem zase zuřivě zařizovat. No ale jestli to klapne, tak na konci je VLASTNÍ bydlení. Tak teda holt nepadnu a pojedu dál. Kdyby aspoň Rysince nerostly ty zuby. Už tři měsíce jí lezou špičáky. Chvíli rostou (s řevem a horečkama, minimálně jednou naprosto přesně lokalizovanou horečkou na tváři, ve zbytku těla jen slabě zvýšená teplota) a pak dají týden či dva pokoj. A když to nejméně čekáme, prořve další dva dny a noci.
Když synovi rostou zuby dávám homeo chamomilla vulgaris, když byl malý tak na lžičku nebo vypít z lahve, později rovnou do puse a rozkouše to.
Karakal, drž se a ať vám to s bydlením klapne (y) !
Jsem ve fázi, kdy se silně třepe a moje okolí se udiveně ptá- a proč to děláš? Proč neděláš něco jiného za víc peněz? A proč se pořád rozčiluješ? a proč…
Jo jo. Platí, že čím víc vůl táhne, tím víc se mu nakládá. Na Tahiti mají takový dobrý zvyk: když už toho má dotyčný subjekt dost, řekne: Jsem fiu, se vším praští a jde pryč. Já to dělal také tak, občas k velké zlosti svého okolí, což mi bylo ukradené, neb jsem si to mohl bez rizika dovolit, protože jsem dobře věděl, (a moje okolí také), že absolutně nehrozí, aby to dodělal někdo jiný. Dnes už to neřeším vůbec, neb jsem v zaslouženém důchodu a dělám pouze to, co mne baví, pouze když mám chuť to dělat a jen tak dlouho, dokud mám chuť to dělat. A tak je to správné, tak by to mělo být vždy a všude. (blush)
Jenže to nejde. I s tím hovnocucem musí někdo jezdit.
A to máš pravdu a představ si, že někdo jezdí s h/ovnocucem rád, v kabině máš teplo,rouru připojiš a zase odpojíš a smrádek nezabíjí. Někdy si říkám, že je to lepší práce než dělám já,hlava čistá, ostatní se umyje. 🙂 (wave)
Řidič hovnocucu je na tom líp, než doktor v nemocnici. Může si jezdit kdy a kam se mu to hodí, odpovědnost žádná, plat srovnatelný a hlava čistá. Kdysi dávno mi říkali: Seš dobrej, na montážích je tě škoda, pojď dělat šéfa, budeš na tom po všech stránkách líp. Posla jsem je kamsi: Na montážích jsem byl svým pánem a nikdo si nedovolil mne nějak buzerovat. (kdy to budeš mít hotový? Až to bude. A kdy to bude, termín je za dva dny! Až to dodělám. A až to bude hotový, tak se ozvu. A teď nezdržujte, jinak to bude trvat ještě dýl. Nojo, ale prémie budou v čudu! To není můj problém, každá práce potřebuje svůj čas; začalo se později, tak se taky později skončí.)
Krakonoši, to je dobrá rada pro kardiochirurga uprostřed operace… (whew)
V určitých případech možná ano. Někdy je pro lidstvo dobrodiním, když pacient operaci nepřežije. A pokud bych chtěl dělat doktořinu, jako že ani náhodou, musel bych se zařídit pochopitelně jinak. Ale trvám na tom, že práce má být zábavná, osvěžující a dobře placená, jinak to není práce, ale otročina. Ale pokud se někdo rozhodne, že chce být masochistou a dřít do padnutí, je to jeho volba.Průšvih nastává tehdy, když to začne považovat za normální a nutit k tomu i své okolí, pak platí jediné: Kdo včas uteče, vyhraje.
Připomíná mi to tři fáze dobrých skutků: první fáze – dobrá vůle, druhá fáze – samozřejmost, třetí fáze – povinnost.
Tohle jsem neznala, ale je to přesné! Díky Pavle 🙂
Tak tak, dáš-li někomu dar poprvé, poděkuje. Dáš mu dar podruhé, ani nepoděkuje. Dáš potřetí, rozbije ti hu^B^Bústa, žes nedal větší.
Mám o fázi víc – doliju trochu vody.
Dolévání vody problém jen mírně oddálí 😛 🙂
hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Já myslím, že taky záleží na tom, jestli někdo občas trošku toho šamponu do lahvičky nedoleje 😉 Nějak baterky nedobije 😉 Takové ztřeštěné psisko, které zakusuje vodítko i paty, dítko zavelící „babiko malovat“, polovička s úsměvem na tváří… To pak práce ráda počká. Musí počkat, protože není na světě sama.
Ale je pravda, že občas je lepší použít i jiný šampon, nebo trošku špinavou hlavu a pošetřit na chvíli, kdy bude fakt potřeba…
Betka zvládla v pořádku náročnější víkend, navíc proložený hrabáním pod lískou i borovicí a přenášením deky… Taky činnost ne zrovna pro její záda ideální.
ještě doplním – mínus jedenáct… sníh na zahradě stále trvá…
Milá Dede (inlove) , to je téma! (whew) Jak to řekla Rputinka? Netřepat?!
Přeju všem krásný den! (h)
začala jsi tak pěkně Dede, čekala jsem další érotiku a ono nic (angel)
Netřepat, prosím! 😉
A pokud možno – ani nemíchat! 🙂
A Dede napsalas to moc hezky. Ta prirovnani jsou dost trefna 🙂
Napada mne jeste, ze je nezbytne mit urcitou miru sobeckosti…aby si clovek taky nechaval trochu pro sebe a umel vcas rici „NE“.
No nic, ted uz mi to moc nemysli. Odnesu napucnuteho mladeho pana do postylky a na par desitek minut to taky zalomim.
Tím Ne, je potřeba začít a hlavně vydržet, na Ano je dost času až protistrana upraví své požadavky do bezbolestně realizovatelné podoby. A umění říkat, např. podomním prodejcům a podobným otrapům znamená leckdy značnou finanční výhru.
Verim tomu, ze kazdy máme v sobe plno instinktu, ktery nas vcas upozornuje, ze se blizime k „care“. Ale bohuzel to umi malokdo rozklicovat. Prvni „zachrannou“ fazi organismu je nemoc. Znam nekolik lidi,kteri uplne ukazkove pri „nezvladnuti“soucasneho stavu byti pravidelne onemocni. Nicmene se nedovedu vyjadrit uplne presne. Odbornik na slovo vzaty,to vse řekl zde:
http://m.idnes.cz/xman/rozhovory/clanek.A130206_111925_xman-rozhovory_fro.idn
Blbe je pokud ta nemoc brani vyreseni problemu.
Problém, který se do tří dnů nevyřeší sám, si nezaslouží naši pozornost.
To byl moc dobrej článek!