Byla jsem nedávno poňouknuta, abych napsala něco o pěstování růží a tak tímto se o to pokouším. Sepsáno s pomocí dvou knížek – 100 nejkrásnějších – růže a Moderní zahrada + něco málo vlastních zkušeností.

Růže jsou jednou z nejstarších kulturních rostlin. Jsou to rostliny mírného pásma severní polokoule, převážně Evropy a Asie.

Botanické třídění růží je docela složité, viz Wikipedie, takže se běžně používá zahradnická klasifikace:

1. velkokvěté

2. mnohokvěté (polyantky)

3. keřové (sadové)

4. pnoucí

Na první pohled není mezi sadovými a pnoucími až tak moc rozdíl, snad v síle výhonů a jejich délce. Sadové ale mají nejblíž k původním botanickým druhům, měly by být odolnější jak na výkyvy počasí, tak proti škůdcům a chorobám.

A trochu jiné dělení – keřové, stromkové, půdopokryvné (plazivé) a miniaturní (zakrslé, skalkové).

Křížením a pěstováním nových druhů se zahradníci zabývají cca 200 let, nové druhy vznikají každoročně a odhad počtu – tisíce.

New Dawn

Než si na zahrádku vybereme a zasadíme růže, měli bychom vědět následující:

Velkokvěté nebo mnohokvěté růže bychom měli mít u zdi nebo plotu radši jen v jedné řadě (i když jeden z mých pramenů píše o minimálně dvou řadách…). Přesněji je to vždy dilema – dvě řady do sponu budou hezčí, ale zase se to bude hůř ošetřovat. Pokud máme záhon přístupný z obou stran, lze ve dvou i třech řadách. Je to kvůli přístupu při pletí a řezu.

Tyto růže se pravidelně stříhají a jejich výška v létě bude do cca jednoho metru.

Sadové (znám spíš z knih a parků) a pnoucí (ve skutečnosti pnoucí nejsou, potřebují oporu, ale pokud nejsou příliš vzrůstné, není to nezbytně nutné) mohou vyrůst klidně do tří i více metrů. Jsou krásné, ale je nutno počítat s tím, že se čas od času musí prořezat a to je akce na tlusté rukávy a optimálně motorkářské rukavice.

Vím, o čem píšu – vždy se mi velni líbila pnoucí světle růžová New Dawn. I zasadila jsem ji do svahu nad lavičku k velikému kovovému oblouku, na každou stranu jednu. Prvních pár let to bylo bez práce, ale pak… Je neskutečně pichlavá, staré výhony prosychají, je nutno ji nůžkami umravňovat, aby se dalo projít po horní cestičce…

Jednou za cca 2-3 roky je nutno vzít pilku, vyřezat u země staré výhony, vypreparovat je z toho zbytku… Prostřihat ty zbylé z jižní strany oblouku, aby ho váhou nevyvracely… Vyvázat nové výhony, které vlají do prostoru a brání průchodu… Přiznávám se, zalévá ji jen déšť, já ne.

Plyne z toho poučení, pokud pnoucí růži chceme, zajímat se nejen o to, jak je vzrůstná, tak i o to, jak je na tom s trny (správně botanicky ostny).

Mám za kaktusáriem pnoucí bílou růži jménem Máňa Böhmova, ta je beztrnná. No bílou… loni měla z nějakého důvodu část květů růžových. Že by z důvodů pro růže nevhodně mrazivé zimy? (Nikdy mi tak děsně růže nepomrzly a to jsem je měla přihrnuté kompostem – na rozdíl od letoška, kdy jsem to kvůli neskutečně mokrému podzimu neudělala). S tou problémy nejsou – prořezání je bez problémů.

New Dawn poupě

 Stručně o pěstování

Stanoviště: řekla bych skoro každé, nevhodný je prudký úpal (ale kde je v zahrádkách mezi domky slunce od východu do západu?), hodně větrné místo a úplný stín.

Půda: běžná dobrá zahradní, literatura praví, že optimální je pH6. Pokud máme malou hloubku slušné země a pak už jen jíl, opuku a tak podobně (můj případ), musí se pro výsadbu kopat větší jámy a vyplnit dobrou zeminou odjinud, vyzrálým kompostem, případně koupit pytel substrátu pro růže.

Výsadba: optimální je podzim, cca od poloviny října až do poloviny listopadu. I později, záleží na příchodu mrazů. Lze sázet i na jaře.

Kvalitní sazenice by měla mít minimálně tři jednoleté výhony a nepoškozené a alespoň 20 cm dlouhé kořeny. Je vhodné sazenici přes noc namočit do vody. Před zasazením odstraníme poškozené kořeny, ostatní zakrátíme. Z nadzemní části odstranímě tenké a zelené – nevyzrálé výhony. Ty zbylé při podzimní výsadbě nezakracujeme.

Přes připravenou jámu dáme lať a sázíme tak, aby místo štěpování na kořenovém krčku bylo cca 3-5 cm pod úrovní záhonu. Kořeny se v jámě nesmí ohýbat – podporuje to růst „vlků“. Takže buďto prohloubit jámu nebo zastřihnout kořen ještě o kousek. Zasypáváme zemí s kompostem, potřásáme sazenicí, aby se zemina dostala mezi kořínky. Když máme tak 2/3 jámy plné, zem přimáčkneme, zalijeme, a doplníme zem nejen do úrovně záhonu, ale trochu i nakopčíme. Před příchodem mrazů nakopčíme ještě víc – dávám 2 lopaty kompostu na růži, tj výsledná krtina je cca 12 – 15 cm. Podle literatury by to mělo být víc, 20-30 cm.

New Dawn květ

Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami:

Velkokvěté a mnohokvěté 35-50cm, určitě víc rostlin v řadě (nebo dvou až třech řadách do sponu). Velkokvěté mohou být různých barev s podobným květem (nemíchala bych klasické a tzv anglické).

Mnohokvěté – v jedné skupině by měla být jen jedna barva.

Sadové a pnoucí 0,8 – 1,8 m, klidně jen jedna jako solitera, u více si dovedu představit i různé barvy, ale pokud by byly blízko sebe, přimlouvala bych se za podobně velké květy.

Máňa B 2

Další péče:

V první řadě je to řez.

Velkokvěté a mnohokvěté růže:

Řežeme na jaře, osvědčilo se mi brát nůžky do ruky, když růže začínají rašit. Tady v Praze to bývá začátkem dubna. Podle literatury i mých zkušeností je menší chybou řezat později, než moc brzy. Pokud totiž na ořezané růže přijde mráz, poškodí je mnohem víc, než kdyby řezané ještě nebyly. Občas řežu a na koncích větviček jsou cca tří, čtyřcentimetrové výhonky…

Začnu rozhrnutím nakopčeného krtince.

Pak odstraním suché části a hodně staré výhony – to je někdy i na pilku. Pak všechny slabé výhonky a ty, které rostou dovnitř keře. Zbylé zakrátím – mohutné míň (klidně nechám 6 i více oček) a slabé víc (3-4 očka) tak, aby poslední očko směřovalo ven z keře. Stříhám cca 5-8 mm nad očkem.

A mohu čekat na konec května a první květy.

Máňa květ

A teď ještě velmi důležítá věc: pokud chceme, aby nám velkokvěté růže kvetly celé léto, je nutné odkvetlé květy odstraňovat s relativně dlouhým stonkem, až za prvním pětičetným listem. A tak, aby nový výhon rostl ven z keře. Květy se stonkem odstraňujeme hned, jak začnou vypadat nepěkně, nečekáme, až opadají okvětní plátky.

U mnohokvětých a pnoucích růží se odřízne odkvetlé květenství nad prvním listem. Tak praví literatura. Ale já odkvetlé mnohokvěté – polyantky řežu stejně jako velkokvěté, tj minimálně včetně prvního pětičetného listu.

Keřové a sadové růže:

Jarní řez se v podstatě nedělá, jen případně drobný kosmetický – odstranění pomrzlých větviček.

Hlavní řez je po odkvětu a je to v podstatě průklest. Nemusí se udělat každoročně a záleží na nás, jestli keř necháme mohutnět, nebo ho budeme chtít udržovat pokud možno ve stávající velikosti.

Bílá Máňa

Zálivka:

Růže mají kořeny dost hluboko, až 0,5 m, takže pokud zalévat, tak méně často, ale o to důkladněji.

Literatura praví 30-50 l na m2, neboli 1-2 konve na rostlinu, ráno nebo k večeru. Pokud se zalévá hadicí, tak jen zem, ne listy (mohly by se tím podpořit houby a plísně). Přiznám, že se zálivkou docela šetřím a musí být alespoň 14 dní bez deště, abych zalila.

Přihnojování:

Teorie praví v předjaří plné hnojivo, např Cererit 60-80mg/m2, v polovině května a koncem června hnojivá zálivka, například Kristalon.

Snažím se na jaře použít Kristalon start a pak v květnu a červnu Kristalon květ a plod. Případně nějaká podobná jiná hnojiva, která zrovna používám na ostatní květenu.

Na podzim lze přihnojit síranem draselným a superfosfátem. Důležité je se od poloviny léta vyhnout dusíkatým hnojivům – výhony by byly málo vyzrálé a tím i snáze napadnutelné mrazy a chorobami.

Beztrnná

Údržba záhonu s růžemi je trochu problém. Jsou pichlavé… Zkoušela jsem kdeco, plít, neplít a nechat zarůst trávníkem (plevelníkem), netkanou textilii, speciální drcenou kůru pro růže a nakonec jsem se vrátila ke klasickému pletí. Kombinuji to přes léto s nastýláním posekanou trávou. Jednak nezahlcuji tolik kompost, za druhé tím bráním volně loženým kočičákům, aby si v růžích dělali záchod, za třetí zemina záhonu pomaleji vysychá a přece jenom to omezuje růst plevelů. Trávu ale nikdy nedávám těsně k výhonům, vždy nechávám mezeru cca 2-3cm.

Volně ložení kočičáci škodí i před zimou a v bezmrazé zimě – rozhrabávají nakopčené krtince u jednotlivých růží. Takže řez tůjí a tisů provádím v listopadu a ořezaným materiálem přikrývám potřebné záhony, prostor mezi růžemi a skalku.

Škůdci a choroby velmi stručně

Mšice, buďto je spláchnu tlakovou vodou z hadice, nebo stříknu Pirimorem či jiným přípravkem proti ssavému hmyzu na rostlinách.

Jednou se mi vyskytly jakési housenky vyžírající poupata – byly vysbírány ručně a zatím se znovu neobjevily.

Bělavý povlak na listech i poupatech – padlí – používá se postřik na bázi síry.

Chorob a škůdců je samozřejmě mnohem víc a přípravků proti nim také, ale přiznávám, že v téhle oblasti jsou moje znalosti mizivé. V případě potřeby zajdu do příslušné prodejny a nechám si poradit.

Miniaturní

Ještě jedna zajímavost. V sousedství je řadu let zanedbaná zahrada, dům čeká na rekonstrukci a o zahradu se nikdo nestará. Nejen růže byly ponechány osudu – jsou dvoumetrové, zarostlé nesekanou trávou a přesto rostou a kvetou. Původně velkokvěté, pravidelně řezané růže se přetransformovaly v sadové… A to odhaduji jejich věk minimálně na 40 let, spíš víc.

Kromě dvou záhonků velkokvětých růží a několika pnoucích mám ještě jednu nízkou beztrnnou – je zřejmě z původní výsadby, prorůstá kdoulovcem, šíří se zemí výhony z kořenů (to dělá obyčejná šípková růže taky), má jednoduchý květ, dělá šípky a je moc hezká.

Další (a určitě podrobnější) informace najdete tady:

http://www.ruze.cz/

Těším se na vaše poznatky z pěstování růží.