Otázka zněla: kterak zabíti co nejvíce much jednou ranou? Odpověď byla jednoduchá: skloubit práci, studium a psaní v jediném projektu. Nejlíp kdyby se mi do toho vecpali ještě i mniši. Otázka číslo dvě zněla: vyskytuje se na fildě přednáška, která by mi pomohla v psaní?
Ale samozřejmě! Aneb základem úspěchu je vybrat si správnou fakultu a pak se podívat do mezioborů. Ta přednáška se jmenuje Staré knihy lékařské a vůbec přírodovědné. Jejím cílem jsou rukopisy a prvotisky na našem území. Výstup má být seminární práce. Čichám čichám hejno much. Ale neměla jsem tušení, jak velké!
Otázka zněla: jaké herbáře mohl mít k dispozici benediktin Severin?
Otázka číslo dvě zněla: kde to zjistit?
Správně položená otázka v sobě obsahuje víc než jenom odpověď. Nejbližší benediktinský klášter v okolí je Rajhrad. A teď to začne.
— Mají tam knihovnu. Ta knihovna je volně přístupná na základě jediného e-mailu. Zvlášť kouzelně působí, když člověk uvede, pro kterou organizaci hodlá bádat.
— Ta knihovna nebyla nikdy vyplundrovaná, ani v době, kdy byli v okolí Turci. Dokonce ani akce K (aneb Komunisti Kradou Kláštery) se jí nedotkla příliš, protože tam během 14 dní dorazil rozumný člověk z alma mater.
— Tento rozumný člověk a jeho studenti stvořili katalog plus asi tak metr dalších užitečných knih o dané knihovně. Jak říká pan knihovník, udělali si na tom pár doktorátů a docentur. Díky jim za to, dodávám já.
— Severin neměl k dispozici bestseller – Mattioliho. To je na něj moc mladé. Takže co bylo před Mattiolim? Poslední předchozí bestseller byl Albert Veliký. A těch pár století mezi nimi se nedělo nic?
— Haha, dělo! Já to tušila. Samozřejmě se používal Albert, ale pořizovaly se k němu prováděcí před… ech, komentáře. A praktické příručky lékopisů bez literárních nebo encyklopedických ambicí.
— Jeden takový jsem právě dočetla. Rukou psaná pracovní kniha receptů. Nejméně 10 rukou na 345 stranách. Když si člověk už zvykl na škrabopis a systém zkratek, přišel nový písař. Tu a tam už ho člověk znal z předchozích stran, protože každý druhý začínal tím, že předchozí recepty doplnil, poškrtal, upřesnil a občas škrtl celé a připsal vide p. x, kam napsal nový recept na totéž.
— Našla jsem tam spoustu nádher. Jestli je to původní tamní a ne v 18. století koupený rukopis, krásně ilustruje život kláštera. Začíná to recepty proti červíkům a škrkavkám, vším, nadýmání, průjmu a podobně. Pokračuje to kouskem, který mluví o popáleninách, a tam je můj nejlepší úlovek z celé knihy.
Herbarista se rozepsal o masti na popáleniny a uprostřed strany píše (cituju zpaměti): Léčí tak, že změkčí a zchladí popálené místo, takže se může zahojit. Léčí!!! Asi tam měl lazaret (kniha není datovaná, ale dá se určit, kam plus mínus půl století patří) a měl z toho hlavu v pejru a zjevně byl nesmírně šťastný, že na tu mast přišel.
Pak je tam jediný recept, kde je zaznamenané jméno písaře, a ten poznamenává, že si to opsal od kurfiřta. Tak jsme s panem knihovníkem přemýšleli, jak se to mohlo stát. A potom následují dvě pasáže s laudanem. Asi patnáct variant laudana. V prvním receptu herbarista vysvětluje pro blbý, co že je ta tinctura opii. (Laudanum je v podstatě macerát nezralých makovic v lihu rozmíchaný ve víně plus podle každého lékárníka pár podpůrných věcí.)
Tam píše krásnou věc: Vezmi zpola zralé máky z naší zahrádky… Následují varianty, kde se už stereotypně říká: vezmi tinkturu opia. Dostal mě recept na laudanum extra silné: smíchej tinkturu opia a výluh z cibulek lilií. To je vážně lék pro poslední chvíle, chybí u toho jen instrukce, že se nemocnému má před podáním medicíny poskytnout zpověď, aby umřel bez bolesti (to to laudanum) a smířený (to ta zpověď). Ale asi to dělali automaticky.
Myslela jsem, že tohle nejde trumfnout, ale druhý laudanista to dokázal: vymyslel laudanum bez opia.
— Takže mám dost přesnou představu, jak mohla vypadat osobní Kniha patentů.
— Ještě mě tam čeká to regimen salutis. Pak je tam jeden klasický herbář, těsný předchůdce Mattioliho.
— Paní profesorce se téma líbí a prý jestli z toho nechci udělat článek. Nevím, nejdřív to dopíšu a pak možná. Takže si nejspíš na osobní herbaristicko-klášterní úchylce rozšířím publikační činnost. He.
Ovšem to pořád není všechno. Nejlepší na konec. Pan knihovník mi slíbil, že se poptá mnichů, jestli by mi někdo nekonzultoval Whitinga. Prý to vypadá nadějně.
Tak. Některé mouchy ještě poletují, ale sesedají se mi krásně na jedno místečko a já se opatrně plížím a…
…PLÁC!
PRO LENKU S – ČLÁNEK O PĚSTOVÁNÍ BYLIN ČI ČEHOKOLIV JINÉHO BERU VŽDY A S RADOSTÍ (nod) TAK TO DEJ DOHROMADY A SPOLU TO K TOMU UVEŘEJNĚNÍ DOTÁHNEME! (inlove)
DÍK, UŽ JSEM ZAČALA TVOŘIT, NĚCO MALINKO UŽ JE V PC, SNAD O VÍKENDU NĚCO PŘIBUDE.KRÁSNÝ VÍKEND NEJEN TOBĚ A TVÉ RODINCE, ALE TAKY VŠEM.
Milá zlatá Io, díky za absolutně vyčerpávající odpověď. Domů jsem dorazila až teď, tak jsem si cos mi napsala přečetla a zbytek diskuse si dočtu, zítra, pozítří, popopo… Normální smrtelníci totiž ve většině případů nemají vůbec žádnou představu, jak jsou tyhle starý texty psaný. Já před pár lety chodila s jedním profesorem historie, tak jsem nakoukla jen pod úplný povrch, ale fascinující to bylo. Vlastně jsem si pak říkala, co mě na tom chlapovi tak bere a uvědomila jsem si, že je to tahle jeho historická profese (kromě toho krásně maloval a psal básně, některé i mě) a když jsem si pak přebrala jeho ostatní vlastnosti a některé charakterové vady, musela jsem ho s velikou lítostí pustit k vodě. A do teď se mi po tom lumpovi stejně zasteskne…
Ale! Hildegarda byla zajímavá i tím, že prý jako první popsala ženský orgasmus. A to tak přesně a přesvědčivě, že se pak vedly disputace, jestli ho taky sama prožila a nebo jen sepsala vyprávění nějaké nemocné, kterou léčila. Ale to jsem hodně odbočila od tématu 😀 Každopádně přeji krásnou dobrou noc a hodně další síly do bádání.
Historie je prostě sexy. :*
S ženským tělem byl strašnej problém obecně. Nejen v Evropě, i v takové baště lékařství, jako byla stará Čína. Tam směl lékař změřit pacientce jen puls. 🙂
Evropa neznala přílišný stud prakticky až do konce středověku – společné lázně nejsou problém – ale možná o to víc byl takový ten přirozený stud, co je vidět na nudaplážích. Neokukuje se, nebo ne moc. Krom toho se v Evropě nepitvalo (Arabové ano, což byl další důvod, proč měli tehdy vyspělejší medicínu). Lékař se dostal k nějaké té mrtvolce v rozsekaném stavu leda na bojišti (taky spousta dobrých autorů byla vojenskými lékaři, aspoň část svojí kariéry). A k tomu se ještě musí připočítat, že přílišná péče o tělo zavání peklem. Říkalo se tomu cuticura – péče o kůži, doslova – a znamenalo to fintilství všeho druhu, upřednostňování těla před duší. To má hodně blízko k obžerství, což je jeden ze sedmi smrtelných hříchů.
Pochopitelně lidi nepřinutíš, aby se nefintili, ale… prostě pro dokreslení tehdejšího myšlení.
Popisy fungování ženského těla byly i v salernské škole, kterou podle pověsti dokonce založila žena – Trotula. V jejich učebnicích bylo prý (nečetla jsem) podrobně popsáno, jak se liší ženské tělo od mužského, funkce pohlavních orgánů, všechno související s porodem a kojením… nevím, jestli i ten orgasmus, ale vyloučené to není.
Salerno byla taky jediná ze (tří) velkých lékařských škol, kde studovaly ženy.
Salerno bylo ze všech těchto tří škol (ty další jsou v Montpellier a v Toledu) nejstarší. Vrcholu se dočkalo tuším mezi 10. a 12. stoletím, v tom 12. ho začíná dohánět a předhánět Montpellier.
Hildegarda a vrchol Salerna se časově kryjí.
Salerno bylo ještě specifické tím, že si udrželo via Byzanc přístup k arabským pramenům a že tam nebyly pogromy na Židy, naopak, Židé byli tam v okolí velmi vážení (a tím se mohlo čerpat z jejich verze starověkého odkazu, a jelikož oni měli vazby na starověký Egypt…).
ALE. 🙂 Benediktini považovali světské Salerno za svého konkurenta, takže bych neřekla, že by opisovali.
http://www.abbayedefontenay.com/abbayedefontenay.htm
v opatství mají i zahrádku a domek pro bylinkáře
Xerxová! (inlove)
Ehm, pro jazykového negramota… ale obrázky hezký, to jo 🙂 .
Základní pěstební podmínky jednotlivých rostlin není problém dohledat, ale předpokládám právě, že mniši měli různé fígle a vychytávky na vylepšení půdy, jíchy všeliké atd. (Panejo, že měli i vyhřívané skleníky).
Holt to chce studovat, zkoušet a choulostivější nebo do dané lokality nepatřičné druhy buď obětovat, anébo jim obětovat – mnohem víc času a práce a nadšeného úsilí. Výměnnej obchod má rozhodně něco do sebe 🙂 .
Stopro měli, jenom jsem je ještě nikde nenašla zapsaný a soudíc podle tý knihy receptů by i kniha pěstební byla strašně stručná až zkratkovitá s tím, že modří vědí.
Regule totiž říká, že každý se má věnovat té práci, na kterou intelektuálně a nadáním stačí.
Takže takovej herbarista si vybral novice a toho zaučoval, dokud se neodebral k Pánu a původní novic se po něm pak stal herbaristou…
Ale člověk musí mít na paměti, že třeba takovej Mendel byl mnich, augustinián. Ty jeho objevy musely vycházet z letitýho pozorování.
A v klášterní knihovně se nemluví. Není to jako v univerzitní studovně, kde se taky nemá mluvit, a stejně tam lidi tu a tam promluví. Ve skriptoriu je fakt ticho, každej kouká do svýho. Žádnej internet. Žádný police s rušivejma knihama kolem. Člověk dostane od knihovníka na stůl svoje knihy, o který požádal, a pak tam má papír a tužku a to je vše. Mobil musí zůstat venku. Pití, jídlo – vyloučeno. Ono to strašně podporuje soustředění.
Jelikož herbaristova práce je podle regule modlitbou docela stejně jako práce ve skriptoriu, muselo to v zahrádce vypadat podobně.
Málo se to ví, vlastně skoro vůbec, ale Mendel nebyl až zas takový suchar a vědátor, za kterého je obecně považován. Mj. byl i ředitelem Moravské hypoteční banky (dost zajímavá práce pro mnicha, že?).
Proč ne? (Teda nevěděla jsem to, přiznám.) Vždyť i ředitel banky může být člověk se slušným morálním kreditem a ne nutně zloděj lupič. 🙂
Oni dřív mniši zastávali spoustu zajímavejch funkcí… původně z toho titulu, že byli jediní gramotní v širokým okolí, později… vlastně nevím proč, ale v dobách, kdy do kláštera chodili takoví ti třetí a další synové a ne jenom lidi opravdu děsně nábožensky zapálení, to dává smysl, aby měli víc uplatnění i mimo klášterní zdi. Taky jich bylo mnohonásobně víc.
Io, skvělé perličky (clap) . Prosila bych ještééé! I s vybranými recepisy a postupy a velezajímavými detaily (kupř. Mariina lázeň atd.). Rejdění ve starých knihovnách je nádherné a detektivně objevitelské. Ne každý je tak nadšený a hlavně zároveň jazykově a mnoha dalšími vědomostmi vybavený, aby mohl zdárně pátrat, takže velikej dík, že se dělíš!
Nemůžu se dočkat jara, až vysadím léčivé bejlí všeliké a vrátím se k mastem a lektvárům. Zatím bych si však mohla otevřít firmu… travičskou. Patřičných rostlinných ingrediencí je tu až až. A náhodou, mohl by to být náramně prosperující podnik. Už vidím reklamní slogan „Prudí vás tchýně, manžel, šéf? Potíží vás zbavíme hned!“ (chuckle)
Inu co, jak pravil Paracelsus – dávka činí látku jedovatou (wasntme) . Uškodit může i bejlí zdánlivě nevinné, na což mají lidi tendence zapomínat.
Mě ty perličky napadají, až dyž vidím reakce… pilně dopisuju! Ale dybys chtěla eště něco víc rozkecat, tak si řekni. Ukecaná, to já zas jo, to sem. 🙂
No, by mě momentálně krom jinýho hodně zajímalo, jak zvládli v klášterních zahradách pěstovat tolik nejrůznějších bylin, vyžadujících dost rozdílné podmínky, z různých koutů světa, na relativně malým prostoru. Nenarazilas na zmínky o zahradničení?
Louk, skvělý dotaz !!!! Též by mě zajímala odpověď.
O klášterních i jiných bylinkových zahradách bych se také ráda dozvěděla něco víc. Sic jsem něco četla, ale to nebylo o zahradách v našich podmínkách.
Jednak si předávali znalosti o míchání vhodný půdy, jednak uměli stavět skleníky vytápěný horkým vzduchem (nebyly všude), jednak fungoval čilej výměnnej obchod mezi klášterama téhož řádu (a míň čilej i mezi řádama). Když byly někde dobrý podmínky pro kytku x, napěstovalo se jí dost a mniši posílaní k bratrům o půl země dál brali s sebou pytle a piksle.
Když někde byl něčeho akutní nedostatek, poslal opat k sousedům. Taková tichá pošta mohla proběhnout celou Evropou v celkem rychlým tempu. Krom bylinky donesli samozřejmě i hory drbů. 🙂
Klášter byl soběstačnej a co neměl, to měli bratři. Na světskej trh se téměř nechodilo.
Ale *prodávat* léčiva v klášterní lékárně laikům, to jo, to dělali.
Pak se člověk nediví, že kláštery permanentně bohatly, když nedováželi, jen vyváželi. Oni měli to hospodaření dost zmáknutý.
Louk myslím si osobně ,na Tvůj dotaz ohledně počtu a rozličnosti bylinek je docela snadná odpověď. Nejsem tak docela nejzkušenější zahradnice, ale už toho mám taky j hodně vyzkoušeného na své pidizahrádce.ta zahrádka má rozměry 10×12 m a z toho lze využít beze strachu cca 3/4,protože pod tím zbytkem je hnusná a nebezpečná směs škváry, uhelného mouru, popela a štěrku se všelijakým jiným odpadem.Vtip v pěstování je v tom, že staří praktici dávno vypozorovali, že některé rostliny se s jinými na zahrádce a hlavně pod povrchem – v zemi – vůbec nesnášejí, takže se jejich kořeny od sebe zcela jasně odtahujou, jsou li blízko, takže kořenový bal se netvoří zdárně a rostliny nemaj sílu ani vzrůstat.Zato jiné dvojice až trojice rostlinek si naopak vzájemný dotyk kořenů přímo vyžádají, bo jeden druh podporuje růst kořání toho druhýho a vzájemně se třeba o i skvěle ochraňují proti škůdcům v zemi i nad zemí. a aniž to víš, tak třeba spousta v bylinek pochází ze středomoří, kde např.rostou na vápencovém podkladu, tudíž aby ti rostly správně, musíš jim dodat během vegetace třeba mletý vápenec. Zahrádkaření a bylinkaření je docela věda.Ale praxí se vypracuješ a chyu uděláš jen jednou, dvakrát ze začátku. Vím o tom své, bo mám na své zahrádce, kterou má mladší dcerka nazývá džunglí, spousty rozličných druhů nejrůznějších rostlin, ale jsou sesazené na záhonech právě tak, aby si vzájemně prospívaly a nevadily si.Když bněkomu říkám, že na zahráce pěstuju takovou spoustu rozličných druhů, nechtějí mi věřit, dokud neuvídí na vlastní oči.Pokud bys potřebovala poradit právě se snášenlivostí rostlin, ozvi se, zkusím naskenovat některé stránky ze svých moudrých zahrádkářských knížek a vypsat i asvé další zkušenosti.Nyní to ještě pujdwe, bo je venku na zahrádce ještě nevlídno a někde je zem stále zmrzlá, takže zatím jen vysívám doma do vaniček od ramy semínka rostlinek.
To bych si poprosila i já, letos asi konečně začneme zahradničit.
Lenko, člověče, napiš článek!
Dede ti to určitě pomůže odkapitálkovat…
Tvoje zkušenosti jsou veliký a bylo by škoda, kdyby se nemohly šířit.
IO, MYSLÍM, ŽE TOHLE BY TADY, MEZI ZVÍŘECÍMI CHOVATELI ,MOC NEUSPĚLO. VERZÁLAMI JSEM ČLÁNKY NIKDY NEPSALA, ABY S TÍM NEMĚLA DEDE MOC P=RÁCE. ONO STAČÍ, ŽE V MÍ ÉM TEXTU MUSÍ OPRAVOVAT HORY PŘEKLEPŮ, NESPRÁVNĚ UMÍSTĚNÝCH MEZER APOD. DEDE MÁ SVÉ PRÁCE NAD HLAVU, NECHCI JKÍ DALŠÍ PŘIDĚLÁVAT ČLÁNKEM, CO BY OPRAVDU ZAJÍMAL A ZAUJAL MOŽNÁ JEN PÁR JEDNOTLIVCŮ.
No, já myslím, že zahrádku (aspoň malou) tady má většina z nás a že by to zajímalo hodně lidí. A úprava typu písma těžká není, jsou na to potřeba zhruba tři kliknutí myší (plus pár dalších drobností, samozřejmě, ale moc času to vážně nezabere – klidně se nabízím, že ty úpravy provedu).
Přesně jak říká Aida.
Ostatně jediný zvíře, který se vyskytuje v mým dnešním článku, je ta vovec, co z ní udělali pergamen, co je na něm kus toho manuskriptu napsanej, a to ji ještě zmiňuju až kus před půlnocí – a vadí to někomu?
Prosím, prosím, napiš, kterak zahrad správně ničiti…
Prosím prosím, napiš zahradnický rozhledníček (inlove) .
Musíme sebe a tu zvěř taky krmit, a co je lepší než plody vlastní zahrádky?
MILÁ LENKO S, DĚKUJU ZA NABÍDKU, JSI HODNÁ! ALE LITERATURY MÁM POMĚRNĚ DOST, I O VZÁJEMNĚ PODPŮRNÝCH KOMBINACÍCH ROSTLIN (ZA SEBE JEN LITUJU, ŽE JE TOLIK PROSTORU VĚNOVÁNO ZEMDLENINĚ 😀 ), TAKŽE ONO FAKT NEZBUDE, NEŽ SE VRHNOUT DO PRAXE. A SOUSEDA MĚ UKLIDNILA, ŽE VE ZDEJŠÍM PODNEBÍ POSTAČÍ METODA ŽAVES. PRÝ PŘEDPĚSTOVÁVÁ POUZE ŘEPU A MELOUNY. ECH, KAM SEM SE TO Z VÝSEPNÍCH STUDENÝCH KONČIN DOSTALA…
LOUK, PŘECE JSI V ÚRODNÝM STEŘEDOHOŘÍ PŘECE! TU ZEM TI ZÁVIDÍM. JÁ O FAKTICKÉ ZÚRODNĚNÍ SVÉHO DŘÍVĚ ZAHRÁDKAŘENÍM NEDOTKNUTÉHO POZEMEČKU ,ALE BEZ ZBYTEČNÉ CHEMIE BOJUJU UŽ DOST DLOUHO. u NÁS JE JÍL VŠUDE, KAM POHLÉDNEŠ A NAŠE ZAHRÁDEČKA BÝVÁ ČASTO PODMÁČENÁ PRÁVĚ KVŮLI JÍLOVÉMO PODLOŽÍ. ALE JDE TO. SICE POMALU A PRÁVĚ S TĚMI HNOJIVÝMI A TŘEBA INSEKTICIDNÍMI JÍCHAMI MÁM I OBČAS ÚSPĚCH. A ZEMDLELINU PĚSTUJU TAKY A V DOST HOJNÉM POČTU. NĚ VŠAK VŠUDE. JÁ TOTIŽ RÁDA NEJEN JÍŠKU, ALE I BYLINKY A OVOCÍČKO VŠELIKÉ.A KYTIČKY NA MÉ ZAHRÁDCE NECHYBĚJÍ TAKY.JEN BYCH POTŘEBOVALA MÍT VĚTŠÍ POZEMEK, ABY SE TO VŠECHNO VEŠLO. PĚSTUJU SI VLASTNÍ ŘEPÍK, ŠALVĚJ, LEVANDULI, DOBROMYSL, OBOJÍ MÁTU,TŘEZALKU,TYMIÁN, MĚLA JSEM A ZŘEJMĚ ZAS BUDU MÍT I PUPALKU DVOULETOU I TEN OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ. MÁM BAZALKU, KORIANDR, PETŽELKU, LIBEČEK, PAŽITKU , ECHINACEU, MĚSÍČEK ZAHRADNÍ, NEPRAVÝ ŠAFRÁN( SVĚTLICI BARVÍŘSKOU),PLICNÍK,KOSTIVAL, A TAKY NĚCO DALŠÍHO NA SVOU CUKROVKU. KROM TĚCHTO ROSTLIN MÁM I MALINÍK A OSTRUŽINÍK , ZÁHONEK JAHOD. I ČERNÝ JEŘÁB SE TU NAJDE. NĚKTERÉ BYLINKY A ROSTLINY MÁM DOMA, ZA OKNY, NA VENKOVNÍM PARAPETU, JINÉ ZAS VENKU NA ZAHRADĚ, TŘEBA I V TRUHLÍKU.A VÍM, JAK JE PRIMA, ŽE O TĚCH ROSTLINÁCH MÁM HODNĚ INFO. DĚLÁM SI VLASTNÍ MASTI, OLEJE, TINKTURY I SIRUPY. PŘED ZAHRADOU MI ROSTOU PAMPELIŠKY, JITROCEL KOPINATÝ I VÝCHODNÍ,SPOUSTA SEDMIKRÁSEK, JETELE PLAZIVÉHO A KONTRYHELE, POD STROMY PŘED NAŠÍM PANELÁKEM JE ZAS FŮRA VIOLKY VONNÉ. POKUD MI NYNÍ ČAS DOVOLÍ, NAPIŠTE MI NA MŮJ EMÍLEK NEBO PŘES HADOPASI, ABYCH VĚDĚLA, OČ BY BYL OPRAVDU ZÁJEM. ALE UŽ TO DOST SPĚCHÁ, BO NA ZAHRADĚ MI VYLEZLY PRVNÍ SNĚŽENKY A ROSTE MI TAM UŽ DOKONCE 6. SKLIZEŇ ŠPENÁTOVÉHO ZÁZRAKU EMÍLIA F1 Z LOŇSKÉHO VÝSEVU
AJ, LENKO, PUPALKU DVOULETOU, NE KULTIVARY SAMOZŘEJMĚ, UŽ HODNĚ DLOUHO SHÁNÍM… PĚSTUJEŠ JI ZE SVÝCH SEMEN?
Io, tak sbírej, sbírej, čím víc materiálu, tím líp (inlove)
‚zkaz, šéfe! 🙂
ďakujem Vám za palcoidržňu a prosím pokračujte.Pred chvíľou som s Tomíkom hovorila,on sa cíti dobre,ale nič mu nepovedia,zajtra ide na operáciu a podľa stavu to buď uzavru alebo nie a budú ho chystať na ďalšie výkony a potom na kožné štepy.Sestra tam bude zajtra volať a potom uvidíme.Tomík si prečítal Vaše odkazy a bol dojatý,že máme takéto spoločenstvo a ďakuje./ pred brnením sa pýtal,čo robíme ,keď príde medzi nás nejaký taký,čo nám nadáva a vobec je to pako-divil sa,že takí medzi nás nechodia.A dnes mi poevdal,že je to podivuhodné,ale fakt sú tu len samí múdri ľudia.A ďakuje a držte ďalej,aby sa noha uzdravila a bola funkčná.Prosím.
držíme mocmoc (inlove) Je mladý, to zvládne. Musí (nod)
Verenko, spolehni se! (y) (y) pro Tomika. (h)
Verenko! Všichni na Tomíka moc myslíme, jsme s Tebou, držíme! (y) (h)
Neboj, verenko (inlove) , Tomík to zvládne. (y) Pozdravuj ho, prosím. (wave) (h)
Veranko, dočetla jsem se až teď. Budu na Tomíka moc myslet a věřím, že mu to pomůže. Mám takovou teorii – to, že na mne někdo myslí, to samo mi nepomáhá. Pomáhá to, že já VÍM, že na mne myslí. Dobře, že to Tomík ví (y) (h) (y) (h) (y) !
Verenko, taky držím a věřím, že Tomíkův mladý organismus se dobře zregeneruje (y) (inlove) .
Milá Verenko, dál na vás myslím a Tomíkovi držím palce. (y) (y) (h) (hug)
Verenko, věřím, že jeho mladý organismus to ukočíruje.
Já věřím, že Tomíkovi se noha zahojí a že do roka a do dne zase bude na nohou a když ne lyžovat, tak sáňkovat určitě.
Držím palce a myslím na něj (y) (h)
Taky si to myslím, mladý mládenec to zvládne (h) . A když ne sáňky, tak boby, z těch se padá líp, je to blíž k zemi (hug) .
Verenko, přiveď ho někdy na nějakou zvířetnickou sešlost, ať nejsme s Io pořád nejmladší 😉 . Že moc pozdravuji a držím (y) (y) .
Držíme všech 8! (dog) (y) (toivo)
Verenko, tak to je dobra zpráva a přeji ji nejen synovci, ale i celé vaší rodině, vždyť to musí být velká úleva pro všechny.
Verenko, myslím pořád. Rakouští doktoři s takovými věcmi mají spoustu zkušeností, udělají to skvěle a Tomík to zvládne, určitě!
Smečka pokračuje v palců, tlapek a ocásků držení (y) Tomík to zvládne, doktoři to zvládnou, mladé tělo regeneruje rychle… Jen s tou láskou k lyžím to asi bude nějakou dobu horší – než se člověk znova odhodlá… Tak ať je co nejdřív co nejlíp (h)
OT
Dám do dobrých rukou dvouletou fenku boxera, jménem Ája. (Než mně přejde vztek.)
Ája nekriticky,fatálně a já nevím ještě jak, miluje zajíce. Ty jsou teď přiblblí, tádydáda zajíci, jak říká Petra od Ešuse. (heidy) (heidy)
Dnes se vrátila (dog) za dvě hodiny, zatímco my s přednostou a hodným Daníčkem obráželi pole, louky, lesíky. Nakonec se vrátila k přednostovi a já v tu chvíli funěla z tříkilometrového kopce ,polem nepolem zpátky. Zuřivost se ve mně prala se strachem o tu mrchu. Mám já totok zapotřebí?! Stokrát poslechne a po stoprvní ji prdne v bedně a letí a letí. Vypadala jak rodná hrouda,blato od uší až po zadel.
Můj stav je těsně předinfarktový, s Ájou se nebavím, dobře věděla co udělala, k přednostovi se plazila s břuchem po zem,on na ni ale nikdy ruku svou nepoložil, leda hladil.
Než mně přejde zlost budu jí vyhrožovat, že půjde do útulku. (wait) :@ (wave)
lity, lity, lity… fakt tě lituju, protože to je opravdu o infarkt (nod)
Mě vytáčí Kosatka vlastně obdobně… Pětkrát jde na zahradu klidně, vykoná, co se po ní chce, počmuchá, housku kosákům vyžere a jde domů. Pošesté vyrazí tryskem, skáče na plot,seskočí ze skalky terénní vlnu, zapasuje se pod azalky… a pak táhne nohy „za sebou“, (devil) Taky ví, že nesmí… ale nedá jí to…
Holt Kosatku dravou jen tak nezlomíme (a vlastně nevím, jestli ji lámat chci (u) )
Taky bych chtěla pro Betu jen to nejlepší, chápu jak ti je.
Neměla bych sílu krotit tu její radost a plakala bych pro ty neposlušné nohy, Ach, jo, to jsou dilemata. Betušce posílám blemcáka, drž se děvče. (h) (wave)
Ája teď leží na gauči na zádech , rozvalená jak povětrná holka,babizna jedna, už pomalu vychládám.
Lity, lity, ale nevraždi ji, vyčítala by sis to… (heidy)
Šák to znáš, raději ubezduším sebe než pesa. (h)
Zase jsem kvikly.Tak znova.
To je o nervy… já jsem obě psice musela naučit nehonit, ale stejně vyběhnou, jen se cca po 60 metrech vrátí, protože vřeštím jak siréna. V tu chvíli je zvuk zatraceně pomalej….
Jj, šak taky sípu. (sweat) (wave)
Mňo, ale zasejc na druhou stranu… budeš tak zocelená, že tu budeš strašit ještě ve stodvaceti. Tedy pokud tě vzteky a strachy nešvihne (chuckle) .
Uff, často jsou na zabití, miláškové naši (whew) .
Mnó,jak si tak pamatuju Jessfígla, ty tu budeš do stodvaceti se mnou. (chuckle) (dog) (inlove)
Vidim to živě. Spokojeně (protože polodementně) dřepíme u ohýnku, popíjíme, bafáme z kalumetu a klábosíme… a nakonec nás budou muset odstřelit 😀 .
Máš pravdu, u nás adrenalinu rovněž dosti. Fíglík po setmění vřeští podél plotů jak šílenej (a není divu s takovou spoustou zvěře kolem). Že se jeden moc nevyspí, to je takňák v ceně. Ale ondyno se mi zdálo, že psík jančí dál než obvykle. Nakrátko nato zjištěno, že to jaksi není sen. Miláček lítal venku, v okruhu několika kilometrů, protože ňákej (mnoho nepublikovatelných výrazů) prostříhal veledíru v plotě. No, psejk se nakonec šťastně vrátil a díra zacelená, ale esli se mi kdos takový dostane pod ruku, tak ho vykostím (punch) . Tož tak (wave) .
Šmánkote, někdo si na vás dělá zuby ale Jessi tě nedá.
Musíš po dědině rozhlásit ,že jako doma nic nemáš než to zvíře. A budou mít po srandě. (angel) (wave)
Huhu, se děsím, do čeho to probůh lezu? Když má člověk jenom 40 sousedů, což je míň než náš panelák, a ty lidi všecky zná, tak mu hrozí *větší* nebezpečí než v paneláku? 8-|
Chich, navíc bych nelhala. Ešče teda dva koči, mnoho myšů a to je vše, vážení přátelé 😀 .
Marný platný, sme blízko města, které skladbou obyvatel jaksi zemský ráj to na pohled 😛 . Toť i odpověď pro Io – nevloupávaj se k nám sousedi 😀 . Teda krom toho jednoho umanutýho, kterej mě chce sbalit 😡 .
Na klasický vísce by měla být situace podstatně lepší, nejvíc v ohrožení je okolí větších měst a chatové oblasti.
Uf. (whew) Eštěžetak.
Upřímně, dost se těším, až se spleju všudypřítomnejch žebráků a bezďáků… Ne že bych se bála, ale je to strašně tristní – a já se vracívám z knihovny pozdě, po desáté, to už nejsou davy na ulicích, to už jsou houfy študáků v různým stádiu ožralosti a bezďáci, co si opatřujou v popelnicovým bufáču véču a pomalu si ustýlají. Dost mě to deptá.
Stejně tak přes poledne žebráci. Ne že jsou, ale že jich přibejvá a jsou mezi nima i hodně mladý děcka. Čerstvě dospělý.
Milionkrát raděj budu mít čistej les s gogo zajícema!
Louk, nechceš jim říct, že jim dáš všecky myše, že to tvý zvířata už ani žrát nechcou? (bat)
Milá Jenny, vím přesně jak se cítíš. Mám takových zážitků za sebou povícero. U nás jde taky o útěky ale důvody Garykových úprků jsou zcela jiné. Bojí se zvuků, ale nejde jen o střely a rachejtle. Může to být jakýkoliv jemu podezřelý zvuk. Tady na místě kde jsou všude kolem nás silnice se silným provozem jsem ovšem nenalezla jiné řešení než ho vůbec nepouštět na volno. Je to utrpení pro něho i pro mne. A výsledek je ten že vyráží proti lidem a k smrti je vyděsí. O tom mluvil Cesar Millan. Strach se může proměnit v agresivní chování. Garykovi bude 2.dubna už 6 let. K zlepšení asi nedojde a modlím se aby nedošlo k zhoršení a úplnému přechodu k agresivitě. (inlove)
Až se s Ájou udobříš tak ji za mne pohlaď a nevynech ani starouška Daníčka a obě kočenky.
Smajlík měl být za prosbou o pohlazení. Pro jistotu jich ještě pár pošlu. 😉 (inlove) (inlove) (inlove) (inlove)
Velká kočko ! Díky za pochopení. (inlove) (inlove) (wave)
Jej, to znám.
Můžeš se utěšovat aspoň tím, že ve zbarvení „rodná hrouda“ je v podstatě neviditelná a těžko po ní někdo střelí. mi když zdrhne bílý pes po zelené louce, je vidět velmi, velmi dodaleka. Když jsem pomalejší, a vidím startujícího psa pozdě, nezbyde mi než řvát, tleskat, rychle utíkat domů (pryč od psa) a doufat, že myslivci spí. Naštěstí, Gwenda už trochu zlenivěla a Ronyho to už taky samotného přestává bavit. A hlavně … nevenčím bez brýlí a krk už mám jako žirafa 🙂
Sem tu potfóru chvíli viděla pořád na horizontu, taky jak říkáš, krk jak žirafa. pořád mizela a zase se objevovala, vypadalo to , že kontroluje vzdálenost a váhá. Najednou však byla v zadeli a já taky. Léčím se. (envy) (chuckle)
ilá Jenny – krásná Aja si holt užívá naplno nejen vaší lásky, ale i svobody, které se jí u vás dosává. Ale musí to být opravdu na infarkt. Naše Trixie jen asi 2x vyrazila za auty (na jinak prázdné silnici), ale ten pocit, že nám jí přímo před očima někdo srazí a zabije … fuj. Naštěstí „Aja se vrací“
Jj, teď bude mít chvíli vodítkovej utrum. Maričko, kdybys viděla jak na vodítku poslouchá, néní hodnějšího psa. A zase mně oblafne. (chuckle) (h)
Milá Io, jen bádej, bádej, je to bezva. A díky za napsání o zkušenostech z detektivní práce, podravuj mnichy. 🙂 (wave)
Budu, ale musím je nejdřív vyšťárat, oni se přede mnou schovávaj v klauzuře. (makeup)
OT – dotaz
angličtináři, popř. děvčata emerická – jaký je rozdíl mezi „bobcat“ a „lynx“ ????
http://youtu.be/VndXm8M-7WQ
Bedulko, v podstate zadnej. Oboji je druh rysa. V latinske taxonomii oba maji slovo lynx. Docetla jsem na googlu. Jako treba zde: http://www.nrri.umn.edu/lynx/information/bobcat.html
lynx je rys ostrovid. Bobcat je rys – rysů je několik druhů viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Rys_(zoologie)
děkuji vám oběma!!!! 🙂
Rys Ostrovid je Lynx lynx, 6ije v Karpatoch a oproti tým americkým má toľko “ teček „, že p.Profesor Piškot by z neho lapil infarkt (rofl) .
Laudanum bych si asi dala- jinak mě z toho Holanďana (14), co ho vyfasoval domů Kuba, trefí šlak. A pro něho bych potřebovala něco na rýmečku a kašílek- jenže by to asi mělo být vyrobeno v EU, jinak tomu nebude věřit- a něco, po čem by přestal být taková hadrovitá fňukna. Naštěstí zítra odjede, ale dneska ráno už jsme byla zralá na něco uklidňujícího….
Co taková železná trubka? (devil)
Udělej mu solnou napářku – to ho vykurýruje z rýmečky, kašílku i fňukání. Akorát bude všude hlásat, že jsme národ surovců. No a ne 😉 ?
No a ty se něčím pořádně odměň, zasloužíš si to (angel) (inlove) .
Družební pobyt holandských mládežníků…. Také jsem to zažila. Juniorka měla na týdenní návštěvě nejprve jednu slečnu, po dvou dnech dvě a v půlce týdne už byly čtyři…. Pak už byl konec a já si užívala klid… .
Na rýmečku zkus Sterimar (je to solný roztok ve spreji), mám s ním výborné zkušenosti.
Ále, on má kdeco zanesený rýmou, smrkat nechce, jen si utírá nos, tudíž ho má odřenej (prý ho ve vlaku studoval 10 minut zespodu na odrazu v mobilu). Na ucpanej nos dostal Olynth, ale prý se tady léčit nebude a půjde radši v Holandsku do nemocnice. S rýmečkou. (wasntme)
Hergot, Matyldo, to je teda sila. No to vis, kdyz holt odjel z te civilizace… (fubar) tak holt musi trpet.
Je to očividně mamánek, opečovávanej, až to hezký není. Když ho v pondělí bolela hlava (a následně dostal tu rýmu), tak matička nejdřív volala nám, a pak i jemu. Na jednu stranu chápu, měla obavy, kluk je daleko. Na druhou stranu, hošík by z toho takovou kovbojku dělat nemusel. Ale z těch 25 kousků jich je prý takových většina. Že se víceméně štítí psic a když mu Světluch položila packu na koleno, tak málem vylítl- jeho problém. V seznamovacím dopise to měl schválně napsané, že máme v domě dva psy a kočku. Na druhou stranu nechce denně pařit do mrtva na rozdíl od jiných spolužáků. Takže to vždycky skousnu a to, že jsme od něj nikdy neslyšela poděkování, beru jako něčí chybu ve výchově.
Jj – znám z Němec. To si jeden zrovna říká, že Herodes byl velký král! 😀
RPUTI, HLEDEJ NÍŽ, PSALA JSEM NĚJAKÝ NÁMĚTY NA ČIŠTĚNÍ ORGANISMU,POTAŽMO KRVE. U MNE NA ZAHRADĚ JSEM UŽ JEDNU NEB DVĚ OSAMĚLÝ PAMPELIŠKY NAŠLA. VÍC DOLE
MATYLDO, VINCENTKU K INHALACI I JAKO SRPEJ DO NOSU JSI ZKUSILA? JINAK UPOZORŇUJU RPUŤ, ŽE AŠ ČKOLI MÉ PSANÍ VERZÁLAMI VĚTŠINOU NERADA ČTĚ, NECHŤ MRKNE NA MÉ RADY OHLEDNĚ ČIŠTĚNÍ ORGANISMU NĚKDWE DOLE. PÍŠU I UPOZORNĚNÍ NA INFO SCHVÁLNĚ SEM A VERZÁLAMI, ABY TO NEZAPADLO.
😡 Beru zpátky všechny nadávky na naše děti – jinde je to horší! (headbang) (fubar)
(devil) v=b, abych nebyla sprostá naplno. Tak toho už je příliš. Do nosu mu buď nasprejuj nebo dej pěstí, oboje mu tu rýmu spustí a bude pokoj. Na odřený nos je dobrý třezalkový olej, pokud budeš stále ještě naštvaná, tak alpa krém … no jo, ale to by ti chudák mohl bolestí umřít (headbang) .
Drž se, Matyldo, a stříhej metr. (h)
Tohle si doma rozhodně zavádět nebudu (flex) .
No počkej, a oni ti tví skauti zocelení pak taky přitáhnou výměnnýho pobyta… a uřvou se nad ním smíchy.
Ha. To by mu patřilo. (devil)
Tos mi připomněla jeden o zvířátkách:
(*)
Austrálie. Skáče klokanice, co dva skoky se zastaví, z kapsy vystrčí zobák tučňáček a šíleně blinká.
Jižní pól: Všichni tučňáči stojí břichy k sobě, vytvářejí kruh, uprostřed něho se klepe malý klokánek a nadává:
„Zatracený výměnný pobyty!“
(*)
(rofl) (rofl) (rofl)
Milá Io, já tak úplně nevím, do jakého století Severina placíruješ, ale dílo svaté Hildegardy z Bingenu (též z benedikt. řádu) muselo už být minimálně mezi učenými té doby hodně proslulé a nacházet se v opisech v bededikt-klášterech. Nebo se mýlím? Viděla jsem o ní úžasný film, který natočili němci a hráli v něm čeští herci. Musela to být naprosto vyjímečná a úžasná ženská.
A moc by mě zajímalo, v jakém jazyce ty pracovní knihy receptů jsou, v latině? němčině? Přečíst staré typy písma je pěkná dřina, máš můj veškerý obdiv… (y)
Severin se narodil 1520 a když ho nezabiju předčasně (za což by mě Dede zlynčovala nejmíň (wasntme) ), může se dožít půldruhýho století.
Ta pracovní kniha, co je o ní článek, je latinsky a dva tři recepty z ní makarónsky latina / němčina, ale názvy rostlin a minerálů a postupů jsou vždycky latinsky. (I když mi trvalo čtvrt svazku, než jsem pochopila, že „pone in BM“ znamená „dej do Mariiny lázně“ (balneum Mariae), čili nevař na ohni, ale nad párou / na vodní lázni. Jsou tam zkratky tohohle druhu – srozumitelný pro alchymistu nebo lékárníka, děsný pro mě. A to nějaký ty běžný alchymistický a téměř všechny astrologický klikyháky znám. (Je tam krásný slovo, aqua (znak pro Venuši)iana – venušská voda. A tak to vypadá.)
Ty Flores pauperum, co jsem chtěla číst dneska (ale nakonec sedím v MZK nad Černým, páč Rajhrad má jenom do tří a je tam nějaká nová holka a knihovník je qůli ní přísnej na bádatele zvenčí, aby si nezvykala hned ze startu na bordel, a já nějak nestíhala a přišlo mi zbytečný trmácet se dvě hodiny pro hodinu a půl práce pouhou), takže ty Flores pauperum jsou celý latinsky, žádný okultní symboly, ale zato každý druhý slovo ligatura. To písař vynechá nějaký snadno domyslitelný písmenka a nad slovo udělá krucánek, že tam něco vynechal. Dělalo se to kvůli ušetření místa a aby se psalo rychleji. Funguje to jako naše dnešní zkratky – oni to uměli číst bez problémů, já šílím.
Písmenka samotná jsou ten nejmenší problém, na trochu jiný tvary normálních, plně vypsaných písmen si člověk zvykne rychle.
Jo, Černý je česky a pěkně renesanční tisk, to už je až na pár těch spřežek a divný -s- v podstatě náš dnešní systém.
Stejně seš borec (y) Závidím, chtěla bych to umět. Knihovny, zvlášť ty staré ,ve mě vyvolávají touhu sednout a všechno přečíst.
Jó, tady je Hildegarda.
Kaštane, s Hildegardou je to strašně divný.
Hildegarda byla ještě před Albertem Velikým, opravdu byla benediktinka, ty spisy jsem většinou četla (v originále; ani nevím, jestli už existuje překlad). Jsou psaný hodně kreativní (ale krásnou! ne kreativní z neznalosti! děvčica si prostě hrála s jazykem!) latinou. Ta paní byla zjevně velmi uměleckýho založení – uměřenost, souměrnost, neskutečnej smysl pro obraznost, neskutečnej rozhled (na mnišku v té době úžasnej výkon, ona je lepší než většina chlapů z její doby, a to se mohla začít vzdělávat později než oni, až v klášteře), úplně neuvěřitelná inteligence.
Jenže. V léčitelství se jako jediná z celýho okolí plus mínus 300 let řídí lidovou medicínou a ne tím, co páni učenci vyčetli z Bible, autorit a humorální teorie napasované na astrologii.
To je důvod, proč jí to (dodnes) funguje.
Ovšem totéž je nejspíš důvod, proč ji nikdo necitoval a proč se na ni v podstatě zapomnělo, až dokud ji na začátku minulýho století neobjevil jeden Rakušan, co pak podle ní začal vymýšlet v současnosti používanou alternativní medicínu – tu, co je zaměřená na prevenci a na zdravej způsob života.
To zapůsobilo jako rozbuška a rázem se vyrojili takoví jako Kneipp, aura-soma a tak dál.
Do té doby bylo z preventivní léčby známo prakticky jenom lázeňství.
Holka prostě strašně moc předběhla dobu a provinila se tím, že byla ženská, že jí to myslelo a že si teorie testovala realitou a ne Biblí a Aristotelem.
Schválně uvádím extrémy jako Kneippa a aura-somu. Hildegarda není šarlatán, Hildegardiny recepty nejsou barevný vodičky a spousta víry – to byly spíš vodičky jejích současníků… Jenže v tom pozdním 19. / raným 20. století už to bylo naopak, vědecká medicína víceméně fungovala…, jenže na bázi chemiatrie (chemická léčiva) a téměř úplně se zapomnělo na to, co bylo součástí lékařství celou antiku a velkej kus středověku: žijte zdravě a s velkou pravděpodobností neonemocníte; držte půsty a tělo si odpočine a tyhle věci. Toto je to, co Hildegarda zpracovává.
Moderní doba v tom uviděla, že to *není* chemiatrie, a začala prozkoumávat (po mnoha staletích zapomnění) tento směr; až k homeopatii a podobným věcem, které „nejdou vědecky vysvětlit“, s poukazem na to, že Hildegarda funguje a taky se vědecky nevysvětluje.
Potíž je, že některý terapie jdou víc směry najednou (třeba ty léčebný posty), některý věci vypadají jako šarlatánství, i když možná nejsou, a důvod je, že nechápame, proč fungujou (tady je myslím homeopatie), a některý věci opravdu šarlatánství jsou a fungujou jenom proto, že lidská psychika toho zvládne strašně moc (placebo efekt). A lidi, kterým třeba vadí vedlejší účinky současnýho hlavního proudu medicíny, prostě skočili po Hildegardě jako po spáse před příliš invazivním a destruktivním (ze svýho pohledu) klasickým léčením. A začali prostě zkoumat, co by tak tím směrem ještě mohlo bejt.
Do stejný doby patří nadšení jógou. Ona taky funguje, a některý její deriváty jsou vysloveně šarlatánství. O něco mladší je nadšení reiki. Dtto.
Eh, koukám, že spisuju diskusní příspěvky pomalu o délce článku zase… 🙂
Io, jen tak dále! I s těmi články, i s příspěvky (f) Vždyť ono se to čte jako detektivka… (h)
Téda, skoro ti toho tvého koníčka spojeného s prací (studiem) závidím. Já nějak nemám tu posedlost či co. I když pár starých knih jsem v životě studovala, tak takové perly to nebyly.
A něco na neustále se vracející rýmu a kašel si tam nenašla? Rysinka se dneska vrátila od dědečka zase s rýmou (headbang) Rysíka vlastně nikdy nepřešla od začátku ledna. Asi začnem s raníma studenýma sprchama, až ta rýma zmizí. Musím se zeptat našich, kdy s tím začali u nás. To mám za to, že jsem se podivila, že neteř a synovec jsou pořád nějak nemocní. Od té doby to přešlo na nás. Chtěla jsem něco dodat, ale radši jsem to smazala, protože by to mohl někdo zaslechnout a náležitě mi to vylepšit (angel)
Hm… hodně tekutin, hodně pohybu? Aneb jak pravíš, otužování? To se osvědčilo mně. Plus správný oblečení – ani horko, ani zima. A možná se postarat, aby doma nebyl moc suchej vzduch.
A kupodivu, nesmrkat. Teda dokud jde dejchat.
Tělo zjistí, že tudy ne, přátelé, a přizpůsobí se…
Mí středověcí tvrďáci nepovažovali rýmu za problém, takže o ní nepíšou. Fakt je, že svíčky čadí, olejový lampy čadí, krby čadí, stěny se v zimě potí, z polí se práší, z nedlážděných ulic se práší… oni museli být buď děsně odolní, nebo frkali furtumfurt.
Io, to musi byt strasne zajimave studovat. A primo v klasterni knihovne. (clap)
Milá Io, jsi nádherně „praštěná“ (myslím v dobrém!!), tohle je radost číst.
Nějak mi ušlo, proč bude domeček Makový – snad v něm nehrká? Nebo je obklopen vlčími máky a chrpami a rmenem 🙂
Tak to vím, on je totiž docela prozaicky v Makově 🙂 .
😀 JJ, teda takhle suché řešení bych u Io neočekávala (rofl)
Máky, chrpy a rmen klidně dodám! (rofl)
Ale asi plnokvětý máky a chrpy, kvůli babičce. Ta je pěstovala a měla je moc ráda. (h)
a helemese – taky jsem se chtěla zeptat, ale nějak mi přišlo, že „se“ to samozřejmě ví a nějako jsem se ostýchala…. (chuckle)
Četla jsem letmo: (fubar) obklopen vlčími mákem, chrpami a rumem ! ! !
Hele ale to je možná ještě lepší než ten rmen! (d)
Líp voní a víc zahřeje (chuckle) !.
To mi připomnělo, Io, recipe:
Kapka krve dračí,
deset kapek žluče,
teplé srdce ptačí,
pokud ještě tluče.
Skoč, můj mourku, skoč a skoč,
varem v kotli pozatoč!
Kdopak pozná, z čeho to je?
Rusalka?
HankaW. byla rychlejší… 🙂
Holky, jste dobrý. Oko z mloka a hada močidláka zezdola z Macbetha bych věděla, a naši vlastní klasiku ne. (blush)
Tak si přečti ještě tohle, protože ty dámy upiklily ještě ledacos (chuckle)
http://www.proza.ru/2006/02/15-203
Bradbury je geniální! (Právě jsem to dočetla.)
A Pratchettovy Soudný sestry znáš?
Nee, půjčíš?
Jasně! Aji pohyblivý vobrázky! (Ale prvně vem knížku.)
Oko z mloka
z žáby prst
z čuby jazyk
z krysy srst. 😀
A já to vezmu bez odhalení receptury a s odkazem jinam :
Já bába po bohu
pomohu kde mohu
a kde nemohu
nechám Pánu Bohu. :S (think)
Proč mi mizí moje velectěné jméno? (chuckle)
Nejsem zvyklá je pokaždé vyplňovat. 🙁
Jejda to je krásný bádání! Stejně jako třeba hledání souvislostí mě před starými písemnostmi fascinuje představa, že tu nad papírem seděl můj předek, třeba, drbal se na hlavě při přemýšlení jak formulovat myšlenku, napil se vína, pohladil psa po hlavě, vyhodil kočku od kalamáře a vůbec, choval se jako lidé ted a tady. Jenom měl k tomu horší světlo, jiné pracovní prostředky, možná ho škrábala kutna, ale na druhou stranu mohl být ponořen do moře ticha a v klidu malovat svá písmenka. Tedy pokud mu někdo zrovna nedrancoval klášter.
Moje fantazie ujíždí příliš rychle. On asi mnich nebyl můj předek, že ano.
To nikdy nevíš, i mniši mají svoje osudy, a navíc, do kláštera se dá vstoupit v každým věku a i moji herbaristi to dělali. Tuhleten, jak on se jenom… co přeložil ty arabský spisy… však já si ho najdu, mám ho naškrábanýho v sešitě hned vedle čísla na pejska Lunu. Tak ten byl původně muslim, nejdřív pojezdil celej svět a seštudoval, co mohl, pak se dostal do Salerna (zprávy se různí, jak a proč, ale mně se líbí ta, že ho v Itálii při kšeftech sklátila choroba, tak šel ke kovářovi a ne kováříčkovi), tam zjistil, že Evropa nemá skoro žádný lékařský spisy, chytila ho filantropie, odjel domů, dal se do studia medicíny a sběru knih, po třech letech se vrátil a krz nějaký ty peripetie se nakonec usídlil v Monte Cassinu u benediktinů (nejen konvertoval, ale fakt se stal mnichem) a tam posledních 20 let svýho života překládal arabský spisy napsaný na základě antických spisů, kterýma raní křesťanští otcové pár staletí předtím zhrdli.
A to není jedinej. Taky vím o biskupech, kteří nepřijali svěcení (ale úřad vykonávali), dokud se jejich starším bratrům nenarodil syn a nedožil se dospělýho věku. Obzvlášť v rodech blízkých královským se to dělo. Církevní sliby jsou prý pěkná věc, ale sichr je sichr. 🙂
Takže proč bys nemohla mít mnicha předka, žejo.
(A ta kutna je fakt škrábat musela – vlna na holý tělo…)
No vida! I mnicha můžu mít za prapra (červenající se smajlík – ono mě to vyhodí, když ho tam namaluju).
Ibn Sínu myslíš?
Nee… Avicenna nekonvertoval, ten jenom konzultoval… momentik… Constantinus Africanus! Ten to byl!
Milá Io (inlove) , klobouk dolů. (y) Ať už se zaměříš na žížaly nebo na mouchy, je to špica. (nod)
Jen mě mrzí, že nemám čas číst Tvůj web, ggggrrrr. No nic, až (někdy) budu v důchodu, koupím si všechny Tvé sebrané spisy a budu číst a číst a číst. (nod) (h)
Přeju všem krásný den. (h)
Nojo, Vave (inlove) , když ty máš spoustu krásný a důležitý práce s dekama a tak podobně… ti zbejvá jedině se rozdvojit…
… ale znáš ten trik se zrcadlem? Ráno do něj půl hodiny zírej a pak ho místo sebe pošli do práce. (bug)
Yes, I’m posting comments too quickly. Tentokrát vopravdu jo, počítači, jelikož jsem v poklusu na vlak směr Rajhrad…
Ohoho, chňá, nebudeš. Což nevíš, že nejmíň času mají důchodci. (chuckle)
Takové bádání musí být jak detektivka. Nebo o tom aspoň tak píšeš. Se těším na další.
Díky! (h)
Bez detektivky ani ránu! 🙂
Milá Io, tohle je úchvatné bádání! (inlove) Jsem zvědavá na výsledky a je mi úplně jasné, jak by si to užívala mamina – magistra farmacie a bylinkářka v jednom 🙂 Tak bádej, bádej a podávej průběžně zprávy 😛
Tvoji maminku bych byla strašně ráda poznala – to bych si sedla k ní do lékárny do kouta a psala si poznámky, až by mi od tužky tuha lítala… (inlove)
Jsem taky z rodu lékárnického a mojí mamce kamarádi přezdívali „Babička Livie“ – a to i když u toho byla, ona měla poměrně vražedný smysl pro humor. Io, určitě byste si rozuměli, konec konců svatojánský olej, mazání z kaštanů a podobné věci mohli znát už benediktini v šerém dávnověku.
A něco mi říká, že bychom si dobře pošpitali i spolu, ačkoliv laik, vyhledávání pramenů a šťourání se v minulosti miluju (když na něj mám čas), i když je ta „moje“ minulost kapku bližší, asi tak 1500-1700 n.l.
Určitě si dovedeš představit, co to se mnou udělalo, když při pořádání knihovny z pozůstalosti jednoho důstojnéhjo pana profesora na mě vypadl výtisk Černého herbáře z roku 1517. Byl sice poškozený (chybělo asi 6 stran), ale i tak… 🙂
Ježkovovoko! Pošpitaly, samozřejmě. Omlouvám se, do příště se naučím shodu podmětu s přísudkem.
Černého Nigera právě čtu! Máš kolorovanou verzi, nebo černobílou? Moje verze sídlí ve vitríně, protože má hezký vobrázky (v té knihovně se i provádí) a má tu a tam díru ve stránce. Zvící dvacky.
Bohužel, Io, ten Černý mi neříkal nikdy „pane“ 🙁 Skončil zřejmě v depozitáři univerzitní knihovny jako všecho z pozůstalosti dotyčného pana profesora (nebyli jsme příbuzní). Ale nějaké „poklady“ doma přece mám: prvních asi 12 ročníků Živy od roku 1862, pěkně svázaných a značně zajímavých. Taková vědecká studie o vlivu šněrovaček na ženský organismus… joj! A nebo dobrodružné cestování pánů botaniků po tehdy ještě asi značně divoké Dalmácii… to muselo být ve své době ohromné dobrodružno. Je škoda, že jsme si tak zmenšili zeměkouli…
A fakt jsi dobrá, to, co děláš, se mi moc líbí. I to, JAK to děláš.
Jůůů! Cestopisy po divočině a divoké příšernosti šněrovačkové!
Měla jsem to na sobě a fakt je, že v tom se nedá pohybovat jinak než zvolna a důstojně, jinak sebou člověk hned sekne. Stlačená bránice toho moc neudejchá. A pro těhotný to taky muselo bejt hodně zdravý.
Já mám doma starší typ šněrovačky, šité podle renesance. Ta tolik brutální není, ovšem záda rovná parádně- v tom se nějaký hrbení provozovat nedá 🙂
Po dedeckovi lekarnikovi zustal Mattioliho herbar. Jako ditko jsem si v nem listovala. Pak se odstehoval do Prahy. Tim myslim ten herbar. Po druhem dedeckovi lekarnikovi mam par sklenenych doz na tinktury, vcetne dozy na Tinct. opii croc. Akorat nevim, co znamena to „croc“. Jo, a bylinkarilo se u nas vydatne taktez.
Jůůů!
Já měla děsný cukání, když vyšel v Levnejch knihách… snad na něj někdy zbude…
Zkratku nevím, jen se dohaduju, ale třeba by věděl LJ od JJ?
http://www.fagron.be/nl/17186
jasný jak facka, ne? (rofl) (rofl) (rofl)
Aha. Bezva, dík za nalezení.
A teď jsem náhodou našla tohle (i ten krokus v tom je): http://www.pharmawiki.ch/wiki/index.php?wiki=Tinctura_Opii_crocata
Tyjo a karafiát a skořice, hmmm…
Že bysem to někdy zkusila stvořit?
Nebo nějaká místní lepší lektvarnice?
Spíš LJ od JJ, ten určitě magistraliter dělat umí.
Malé OT (Io snad odpustí ale musím se pochlubit): naprali Půa radoaktivním elixírem, vrazili ho do tunelu a koukali kde v jeho tělesné schránce dojde ke střetu hmoty a antihmoty. Pak z toho usoudili, že potvora odporná, se kterou se Pů rval skoro dva roky, dostala tak strašně do držky, že se nejenže stále nevzpamatovala, ale nadále skomírá a lze očekávat že zcela zhebne.
Tak. Devatenáct, chichi. 🙂
To je bezva, drž se.
Se s dovolením přidám. Pů drž se a potfóře zmar. (h)
Milý Pů, raduji se s tebou. Ať potvora odporná dál skomírá až nakonec zhebne. (y) (y) (h) (happy)
Kdepak anonym, Velká kočka. 🙂
Nechť chcípne! (flex) Sviňa hnusná. A Půovi Vivat! Hurá! a Na zdraví! (d) (y)
(y)
Pů (h) !!! to je ta nejlepší zpráva měsíce! Jsi pašák, nakopal jsi tu hnusačku do – eh – hlavy. A tak to ma byt.
Stále držím palce (y) (y) a pevně objímám (hug)
(y) (y) (y) (sun) (h)
Hurá! To budu mít poprvé v životě radost, že něco pojde (chuckle) . Jen tak dál, Pů (y) .
Hurá, to je skvělý, ať ta mrcha chcípne 19x!
Pů, to je skvělá zpráva (h) (h) (h) (h) (y) (y) (y) (y)
Pů je moc šikovný medvídek (y) Drž se, Pů!
(y) Skvěle, Pů! Nádherná zpráva – tak ty skomírající zbytky chyť pěkně pod krkem a drrrrrž! Drž, dokud nezhebne úplně. Veselá mysl – zdraví půl, ale to ty víš (h)
Milý Pů,
sleduji Tvůj boj a strašně Ti držím palce.
Můj tatínek v pondělí boj se „svou“ sviní definitivně prohrál.
Věděli jsme, že porazit nepůjde nikdy, ale místo předpovídaných pěti dal skoro celých osm.
Zázraky se dějí, a tak nepřestávejmě věřit v lepší zítřky.
To je mi líto. Je mi moc smutno za každého mého „padlého bratra ve zbrani“, i toho kterého jsem neznal. Moc zdravím. ;(
Je mi to líto, SaN. (u) (hug)
Pů, gratuluju! (y)
Tak to halt je v životě, jeden hurá a duhý smutek.
SaN (hug)
Pů blahopřeju a držím, ať to vydrží (y)
SaN, to je mi moc líto… ;( (u) , ale aspoň to statečně natíral té mrše vošklivé o pěknou chvilku dýl!
(hug)
SaN ! (h) (hug)
SaN (u) (u) (u)
Pu, to je uplne fantasticka zprava! (hug) (hug) (party)
Pů, paráda. Poslední dobou na tebe nějak víc myslím – moje drahá švagrová teď zrovna tu bitvu taky prožívá a když jí zrovna není nejlíp, tak mi lezeš na mozek ty a hned je mi lépěji. Mrchu jí vydloubli z mozku, teď ji chemicky udolávají a snad se to podaří, stejně jako u tebe
Vivat Pú, pereat sviňa!
A JUCHÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!! (dance) (dance) .
Jen tak dál milej Pů, jen tak dál (y)
Prima zpráva! Jen tak dál (f)
Medvídku, jseš velkej a statečnej bojovník!
Gratuluju, to chce opravdu hodně velké odhodlání tuhle mrchu přeprat. (y) (rose1)
Držím (y) (y) (y) do dalšího boje. (sun)
(nod) Šikovný medvídek Pů (nod) Fakt (nod) Opravdu (nod)
Pů, skvěle!!! Seš bojovník nejudatnější (h) .
PŮ, BLAHOPŘEJU A PŘEVELICE TI TOHLE VELIKÉ VÍTĚZSTVÍ Z CELÉHO SRDCE PŘEJU. NEDEJ SE ANI DÁL, BO TA MRCHA SE OBČAS ZNOVU CHCE VRÁTIT.DRŽÍM TI VŠE, CO MOHU POSTRÁDAT, ABY SE TOBĚ UŽ VRACET NIKDY NEHODLALA.
No, však jsme věděli od samýho začátku, že to dokážeš, že jo 😉 (inlove) !
Pů, gratuluji. Ale ten rozdíl v pocitu, s jakým jsi „zajížděl do tunelu“ a s jakým jsi pak odcházel z nemocnice. Tedy pokud jsi odcházel a ne se blahem vznášel.
SaN to je naopak smutná zpráva a je mi to moc líto.
OT. Verenko, držíme všechny palce a tlapky Tomíkovi
Io – bezva.
Hele, když už se hrabeš v herbářích – nebyl by tam nějakej recepísek na čištění krve? Momentálně mě to dost zajímá.
Hemodialýza je poměrně složitý proces, to by bylo na samostatný manuskript. 😉
Nemám na mysli hemodialýzu, ale bylinkové směsi.
Já vím, dělám si legraci, potažmo srandu.
Nebyl tam, ale co jsem vysledovala v herbářích, „čaje na čištění krve“ mají většinou urologický složení, čili že vyčistíš krív přes ledviny. 😀 Myslím, že tam většinou bývala kopřiva, a je fakt, že z kopřivy se po… jedna radost. (blush)
Nejspíš je to takový kódový sdělení pro „vyhodit z těla odpadníma trubkama, co jen možno – zvýšit průtok v odpadních trubkách“.
Pokud jde o mechanismus působení a kopřivu, tak má Io 100% pravdu, Rputi. Základ takových čajů je obvykle herba urticae, neboli listí kopřivy. Některé recepty dále obsahují list maliníku, ostružiníku a/nebo černého rybízu, jiné zase kořen čekanky, lopuchu a pampelišky… V každém případě kopřiva vede, pročež se doporučuje dodržovat pitný režim, že aby se člověk nedehydratoval, a neužívat víc než čajový šálek denně po dobu nejvýše 1 měsíce. Jo – a taky by neměl mít nemocné ledviny.
Babička Livie scripsit… 🙂
Tyjo, Terro-san, a ta sedmikráska…? Sedmikráskový kořeny a jarní sedmikrásky v salátě? Ne jako hlavní látka, ale jako přídavek? Se mi to tam taky nějak plete a nevím proč.
Sedmikráska se považovala kdysi téměř za všelék, Io 🙂 Obsahuje spoustu zajímavých látek, vařil se z ní jarní pročišťovací čaj, ale hlavně se asi používala do čajů na odhlenění, zmírnění kašle a příznaků nachlazení. Taky na podrážděný žaludek…no, vždyť píšu – všelék 🙂
A ty látky v ní jsou účinný, nebo je to zas jeden z těch symbolických případů, co má léčit, protože má kytka duchovní konotace (jako ta lilie)?
Že bych si ji někam vervala do nějakýho imaginárního receptu, až bude Severin nějakej tvořit…
(Jo, bacha, Severinovy recepty nejsou vždycky ověřený praxí – třeba ten thornvaldovský s tou rtutí, co je ve Rhodu, to fakt nedoporučuju…)
Io, pokud vím, tak sedmikráska se objevila jako léčivka někdy na konci středověku. Obsahuje třísloviny, saponiny, slizy (proto to odkašlávání), hořčiny a látky podobné např. rutinu (apigeninové deriváty), ale většinou se tvrdí, že „složení obsahových látek není přesně – nebo úplně – známé.“ Zřejmě to bude pěkný cocktail 🙂 Používala se vnitřně i zevně (koupele při ekzémech, lupence, masti na drobná zranění), a podle všeho to nebylo jen placebo. Dneska se moc nepoužívá, protože se nedá pěstovat „na poli“ – podobně jako kopřivy – a sběr je pracný. Sbírají se buď květenství nebo celá „herba“. Radix je neúčinný.
Díky moc moc moc! (inlove)
Jo, recepisů mám povícero, ta kopřiva se zejména doporučuje jarní, mladá.
Já si jen činím takovej soukromej „vejzkum“ v souvislosti s těma zatracenejma haxnama. Začíná to být zatraceně zajímavé.
Jakmile budu vědět víc, tak sepíšu.
Jen s tím nesmím za felčarama, rána bych nedožila… 😀
Proti otokům budeš mít věci na vyhánění vody z těla, což je prakticky to čištění krve, ale možná tam budou jiný podpůrný složky nebo navíc nějaký bylinkový zábaly – na podporu lokálních lymfatických cest, který můžou za to, že se vyčerpá přebytečná voda ze spodku těla a nestejká tam a nehromadí se. Takže možná i nějaký opatrný bylinkový koupele s masážema (třít nohy hrstí bylin a sedět přitom ve vodě z těch samejch spařenejch bylin), nebo zábaly ze spařenejch bylin a myslím soli (nevím jestli studený nebo teplý) a určitý druhy masáží. Ale o tom už vím moc málo. Učili mě masírovat od srdce ke končetinám, jenže mám dojem, že tady to bude naopak… ale víš co, ověř si to.
To by věděla Lenka S. Jinak můj tatínek bral na odvodnění noh nějakou formu hořčíku, jestli se mi to nějak neplete – rozhodně sem večer pošlu muže, aby prověřil, jestli to opii croc. je crocata (f)
Taky to může být zkratka od croceum – šafránový, opiová tinktura se šafránem by mi smysl dávala. Moc už se ale ve farmakologické latině nevyznám, je to hodně let, co jsem s ní naposled přišla trochu víc do kontaktu a pamatuju si tak maximálně „misce ut fiat pulvis“.
P.S. Možná má být ten rod jinak (ženský), když je to ta tinktura.
Jestli tam ten krokus fakt dává smysl, tak tinctura opii crocea (šafránová tinkruta opia). Já si právě nebyla moc jistá, co má co dělat dohromady krokus a mák. Co přesně to dělá?
Rozdrť na prášek, hehe, pěkný.
io – já už to řeším – to je v pohodě.
Teď jen lapám další informace, neb se mi „puzzle“ dává dohromady.
RPUTI, POKUD NEJSI PYLOVÝ ALERGIK, DOBRÝ JE I KVĚT A PLOD ČERNÉHO BEZU.TAKY VÝTEČNĚ ČISTÍ KREV I ČERNÁ ŘEDKEV, ČERVENÁ ŘÍPA A TAKY ČERNEJ KOŽEN. VŠE JE DOST MOČOPUDNÝ A POMÁHÁ TO I NA JATERNÍ POTÍŽE.
RPUTI, HLEDEJ NÍŽ V DISKUSI.
Teda Io, tohle je úžasné. Skoro lituji, že jsem se kdysi dala na jiný obor. Nejen ráda čtu tvé povídky, ale ty reálie jsou snad ještě zajímavější (protože se to nedá vymyslet).
A OT k chřipce. Posilování imunity je celkem na nic. To může pomoci na rýmy a podobně. Opravdová chřipka (ta se čtyřicítkou a bolavým celým člověkem, která prakticky nejde přechodit) je jiný kalibr. Já s tou potvorou dělám každý rok (nebo skoro každý, vloni jí bylo málo). A 2x jsem ji při tom v práci chytla (během asi 15 let). Od té druhé se nechávám pravidelně očkovat a mám pokoj. Rýmu nebo kašel chytit můžu, ale chřipku jsem už20 let neměla. Očkovací látka se každý rok přizpůsobuje tomu, jak ta potvora mutuje a za těch 20 let byla jediná „nová varianta“ před 3 lety Mexická (nesprávně, leč rozšířeně zvaná prasečí), na kterou původní očkování nefungovalo (ale včas se dovezlo nové). A to jsem byla těch prvních 15 let proti očkování, že je to blbost, že chřipka mutuje! Do poslední zkušenosti, kdy my zdraví neočkovaní jsme byli div ne na umření a staří rodiče (očkovaní) byli zdraví). Chřipka mutuje, ale ne tak rychle, aby se to během jedné sezóny projevilo. Očkování funguje na 85-95% (podle věku, zda je člověk poprvé nebo opakovaně, podle imunity..)
Že je očkování zátěž? Je, ale malá (srovnatelná s tím, když třeba zmokneš a prochladneš). Chřipka je zátěž veliká a otevře cestu všem dalším infekcím na celou sezónu a naruší slušně imunitu sliznic.
Myslím, že očkování má něco do sebe – jak jsem už psala včera, mamka (očkovaná) chřipajznu chytila a tři týdny s ní válčila, ale … neměla horečky, kašel ni rýmu, jen ji bolel celý člověk. Když se týden kurýrovala sama, zavezla jsem ji k doktorovi, který zkonstatoval typickou chřipku, ale antibiotika nepředepsal, neboť mamina neměla v těle zánět (teď to u doktora zjistí ihned z kapky krve).
Předpokládám, že za mírný průběh nemoci může to očkování, za dlouhý průběh zase mamčin věk, velký stres (který teď máme) a celkově lehce oslabená imunita.
Ona by na chřipku stejně antibiotika nepomohla (je to virové onemocnění a na viry antibiotika neúčinkují), pomohla by jen při nějaké sekundární (bakteriální) infekci.
Potvrzuju tvoje slova o chřipce a očkování, milá Evo. Sice nejsem odborník jako jsi ty, ale zase jsem si to zažila na vlastní kůži (whew) – včetně devastace organismu a zničení imunity před mnoha lety, což se doteď nepodařilo úplně dát do pořádku. Očkování věřím, protože vidím výsledky – dokonce i na sobě 😛
Dede,Evo Ž, ygo a ostatní souhlasící s očkováním, musím se hlasitě Připojit k souhlasu. Moje v na vlastní kůži před lety tvrdá zkušenost se zmeškaným očkováním ( chytlia jsem tehdy lehkou virózu těsně předtím, nežli praktikům vakcíny proti chřipce dorazily) a dopadla jsem opravdu velice tvrdě. Tehdy jsem doslova podle doktorů utekla ne jen z horbníkovy lopaty, ale vlastně téměř z rakve. Oboustranný těžký zápal plic,zánět pohrudnice a taky voda na plicích,10 dní strávených na JIPce s nepřetržitým 24 hodinovým přísunem života dárného kyslíku do masky a pak skoro rok neustálých dýchacích potíží a dechové nedostatečnosti i v klidu, to byl celkový výsledek jediného hnusného chřipkového viru,který na mne úpřeskočil při ošetřování mého jiřího, ktwerý s chřipkou zápasuil týden a ležel při ní jak kláda. No, od té doby hlídám okamžik, kdy k praktikovi dojde nová vakcina. Já mám očkování zatím zdarama, ale Jiří si vakcinaci pravidelně každoročně platí. Od té doby, co se oba pravidlně necháváme očkovat, já neznám vůbec ani kašel ani nějakou sebe slabší rýmu. Můj Jiří sic občas obyčejnou rýmu chytne, ale tohle je jasně důsledek jeho pracovního vytížení a neustálý styk s lidmi na pracovišti , ve vlaku i v ostatních dopravních prostředcích.Ale jeho rýma mívá spíše charaktrer velmi slabého náznaku. Protože mám už tak dost dalších problémů a nemocí, nemusím mít ještě chřipku, tudíž se pravidelně očkovat nechávám a Jiří to dělá taky. a i proti té „prasečí“ chřipce jusem se nechali očkovat oba taky, i když se vedly dlouhé diskuze pro i proti vakcíně. Už nechci riskovat, protože jedna jediná zkušenost mi bohatě na celý život vystačila.
JEŠTĚ K TOMU ČIŠTĚNÍ ORGANISMU BYCH K DODANÝM RECEPTŮM A BYLINKOVÝM RADÁM DOPLNILA NĚKOLIK VELICE DŮLEŽITÝCH DALŠÍCH BYLIN I ROSTLIN , NA KTERÉ UŽ CELÉ ROKY VĚŘÍM NEJEN JÁ SAMA.ONO ČIŠTĚNÍ ORGANISMU MUSÍ ZAČÍT HLAVNĚ OČISTOU ZANEŘÁDĚNÝCH A NĚČÍM PŘETÍŽENÝCH JATER. tUDÍŽ DENNĚ BYCH ZBAŠTILA NALAČNO 1-2 ČAJOVÉ LŽIČKY ROZDRCENÝCH NEBO ROZEMLETÝCH SEMÍNAK OSTROPESTŘECE MARIÁNSKÉHO. pOKUD NĚKDO NEPOZŘE TUTO VELICE NECHUTNOU A HOŘKOU MEDUCÍMU, NECHŤ SI OPATŘÍ V LÉKÁRNĚ 60 %LÍH, SEMENA OSTROPESTŘCE NADRTÍ A DO SKLÍNKY NS LIHEM NALOŽÍ. tÍMHLE SE VYROBÍ DOCELA POŽIVATELNÁ TINKTURA Z OSTROPESTŘCE. 3-5 POL. LŽIC DRC. SEMEN SE ZALIJE 200 ML TOHO LIHU, SKLÍNKA SE DOBŘE UZVAVŘE A VSTRČÍ SE TO VŠE DO CHLADU A TEMNA, KDE SE VŠE NECHÁ ZRÁT 3-4 TÝDNY.DENNĚ SE OBSAHEM POTŘESE. PO TŘECH TÝDNECH SE OBSAH PŘECEDÍ PŘES GÁZU NEBO JEMŃOUČKÉ SÍTKO. SEMÍNKA SE VYHAZUJÍ, SKLÍNKA SE OPĚT DOBŘE UZVAVŘE A NECHÁ SE ZAS V TEMNU A CHLADU. KAŽDÝ DEN SE TINKTURY UŽÍVÁ 1 ČAJ. LŽIČKA NALAČNO. KROM TÉHLE TINKTURY LZE JEŠTĚ DNES ( DOKUD ZEM NEZMRZLA A JE VIDĚT, KDE U Ž VYLÍZAJ NENÁVIDĚNÉ PAMPELIŠKY) VYRÝT KOŘEN PAMPELIČKY, TEN DOBŘE UMÝT A ROZSEKAT NA KOUSKY . POKRÁJENÝ KOŘEN VAŘÍME CCA 10 MINUT KLOKOTEM A VZNIKLÝ VÝVAR PIJEME NĚKOLKRÁT DENNĚ.NA VÝVAR STAČÍ 2 VĚTŠÍ KOŘENY PAMPELIŠKY A 250 ML VODY . K ČIŠTĚNÍ KRVE MŮŽE POMOCI I VÝLUH Z NATĚ PŘESLIČKY ROLNÍ NEBO ASPOŇ NATI VŘESU.OBĚ BYLINY (PŘESLIČKU A VŘES )LZE DOBŘE I ZKOMBINOVAT. STAČÍ OD KAŽDÉHO LŽIČKA SUŠENÉ NEBO I ČERSTVÉ NATI.OPĚT V ZALIJEME 250 ML VODY A VAŘÍME CCA 10 MINUT. nA ČIŠTĚNÍ KRVE I ODVODNĚNÍ LZE BAŠTIT TAKY ARTYČOKY.KROM TĚCHTO BYLIN VELICE DOBŘE KREV ČISTÍ TAKY OBYČEJNÉ BRUSINČÍ, BORŮVČÍ A TAKY PLODY-TEDY BRUSINKY A BORŮVKY.JE TOHO HODNĚ A UŽ LZE NĚKTERÉ BYLINKY I NAJÍT.
JEN VELICE DŮRAZNĚ UPOZORNÍM NA TO, ŽE KOPŘIVY VELICE SNADNO ODVÁPNÍ ORGANISKUS, TAKŽE POZOR NA JEJICH DLOUHODOBĚJŠÍ UŽÍVÁNÍ ZEJÉNA U ŽEN V PŘECHODU I PO NĚM.TĚCH BYLIN NA VYČIŠTĚNÍ JE VELICE MOC, ALE NE VŠECHZNY MAJÍ RYCHLÉ NEBO DLOUHODOBĚJŠÍ ÚČINKY. JÁ VĚŘÍM HLAVNĚ NY VYČIŠTĚNÍ JATER.PAK UŽ JDE VŠE SNADNĚJI, ALE FAKT POZOR NA TO ODVÁPNĚNÍ KOSTÍ U KOPŘIVY.PŘEJU VŠEM POTŘEBNÝM A MARODNÝM RYCHLÉ UZDRAVENÍ BEZ NÁSLEDKŮ A VŠEM, KDO PĚSTI PRO ŠTĚSTÍ DRŽET POTŘEBUJOU , TĚM DRŽÍM, I KDYŽ SE ZROVNA NEOZÝVÁM.
POSLEDNÍ , ALE VELEDŮLEŽITÁ DOUŠKA K SEMÍNKŮM OSTROPESTŘCE: POKUD NECHUTNAJÍ SEMENA VELICE HOŘCE AŽ TRPCE, NEJSOU TO SEMENMA POUŽITELNÁ, BO JSOU UŽ STARÁ A NEÚČINNÁ.
Podrobně, přesně, důkladně – díky, Lenko (inlove) .
Ono je to s chrípkou trochu komplikované. Keď som ešte pracovala vo veľkej fabrike, vedenie zakúpilo vakcinu a zaočkovať sa mohli dať bezplatne všetci zamestnanci, kt.chceli. (Však sa to oplatí ak zamestnanci nezostanú PN). Lenže ouha! Prišiel úplne iný kmeň chrípkového vírusu a PRVÍ ochoreli tí, čo boli zaočkovaní (sweat) .
Spomínam si, ako sme raz, keď ešte žili moji rodičia, všetci 3 naraz dostali chrípku. Ležali sme v posteli a susedia nám chodili kupovať chlieb a mlieko, aby sme nezomreli od hladu (mm) .
To muselo být poměrně dávno. Posledních 20 let se nestalo, že by se ve vakcíně netrefili. Poslední nečekaný nový kmen byl v 70. letech kmen Chabarovsk (pravděpodobně uniklý z ruského asi vojenského výzkumu). Chřipku a očkování sleduji už přes 30 let a to profesionálně. Z toho asi 20 let jsem přesvědčený zastánce očkování (do té doby jsem se mu posmívala, až i na mě došlo…)
Já jsem se očkování bránila a každou zimu se klepala od jedné virózy ke druhé- obvykle se ztrátou hlasu, což je pro mě katastrofa. Letos jsem vyměkla a nechala se očkovat. Zatím mluvím pořád 🙂
Právě proto, že se reálný reálie nedají vymyslet a že mi přijde, že opravdovej život je mockrát fantastičtější než většina toho, co by si člověk vymyslet mohl, jsem si řekla, že to zasadím do reálný doby a místa. (inlove)
Chřipka: no, já se nepovažuju za lékaře nebo odborníka. Já se snažím pracovat povětšinou hlavně s vlastním a pokud možno ještě zdravým tělem a držet ho zdravý (což se mi daří, i když na něj ve škole plivou bacily docela usilovně). Ale fakt nevím, jestli je to tím, co dělám, nebo dobrou dispozicí, nebo tím, že se chřipajzna prostě vzdá před mojí paličatostí. (bat)
Je fakt, že nemám ráda léky a neberu je, dokud nemusím. Znáš takový ty lidi, co si dají k snídani půl misky pilulek – na trávení, na dobrou náladu, proti svědění zad a jiný nezbytnosti. Tak tohle nedělám a výsledek je, že na mě aji acylpyrin funguje strašně silně.
Ale chápu, že jelikož vím v téhle oblasti celkem prd, nemá cenu kecat do opravdu vážnejch případů. Ty posílám k doktorovi. Alternativa je fajn, enemže moje alternativa je spíš dieta – v antickým smyslu „způsob života“, ne ta hubnoucí – a když už se nemoc zakousne, je to určitě málo.
Daří se mi, že se nezakusuje, a víc od toho ani nečekám.
Teda nezakusuje – pokud se nerozsekám někde na žíněnce, žejo. 😉
hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Pokud studentíka téma semestrálky baví, tak je to vždycky paráda. Protože to se to bádá a sepisuje vlastně samo 😉
V noci jsem byla na zahradě a byla úžasná zimní hvězdná obloha (*) (*) (*) Orion v plné kráse, srpek měsíce… ani mi nevadilo, že mrzne a já jsem venku jen v pantoflích (chuckle)
Taky jsem tak večer stála a byla to krása, která brala dech 🙂 A poslala jsem po hvězdičkách pozdrav naší Veram (h)
Z Makovýho Domečku budou taky vidět, tam jim nikdo neotravuje noc do oranžova… (*) (*) (dance)
Milá Io – tedy kdyby ty ses s němým pohádala a pak ho „na usmířenou“ pozvala na oběd….no nevím, jestli by dotyčný neměl před návštěvou opravdu sepsat závěť a vyzpovídat se. Já bych se v takových knižních pokladech nejen nevyznala, ale asi by se mi o tom v noci zdál (a to jsem fanda do bylinek). Tvoje bádání muselo být jak pročítání obrovských čarodějnických knih v pohádce. (Podobně jako, když jsme předminulou neděli byli na Macbethovi a kdo zná, ví co tam ty tři čarodejnice přídávají do svých lekvarů ). O laudanum vím pouze to, že se jím opájel Sherlock Holmes, když byl v depresi a že to je – samozřejmě – i smrtící nápoj.
Každopádně obdivuji tvoji snahu být ve svých povídkách co nejpřesnější. Holt jsi si výběrem doby na sebe sama upletla „masochistický bič“ – je to fuška, ale jistě tě to nesmírně baví. Povídku o otci Severinovi jsem četla a bylo mi ho moc líto (až trochu moc krutý konec), ale tak tenkrát jemu podobní skončili. Přeji ti, aby literární paní Můza nebyla na svoje polibky nikdy skoupá.
Oprava – kdyby ses s „někým“ pohádala (ne s „němým“ 🙂 )
A já si zrovna představovala Io jak se se hádá s němým – to by byl koncert (chuckle) . A jak Io znám, tak by si to užili všichni, i kolemjdoucí (nod) .
Ono to tak skoro vypadá, když se Io hádá, pardon, diskutuje (wait) … napřed si poslechne jeho argumenty, pak vytáhne ty svoje, utluče ho s nimi a nepustí už ho skoro ke slovu. Jen velmi odolní jedinci zvládnout občas tiše pípnout námitku, která je vzápětí převálcovaná, jinak zůstávají němí (inlove) … no, drobet přeháním, ale většina z vás už nebyla v hospodě po Dedeině autorském čtení, kdy si k nám přisedl jeden můj kolega fyzik a dali s Io typický spor, jestli je lepší experimentální vybavení nebo čistě hlava na myšlení (rofl) . On se fakt nedal, takže to byl koncert (rofl) (rofl) (rofl) .
Ale oba protivníci odcházeli s vzájemnou úctou, dokonce se dost řehtali 😀 .
Jen bádej, piš a publikuj. A jen houšť a větší kapky (h) .
Když já jsem měla trošku připito… (blush) jinak bych ho možná pustila ke slovu i na jednu minutu z deseti!
Ale byl statečnej a nedal se a hádání bylo supr. (inlove)
Jo, bylo to takové … filosofické téma (think)
http://www.youtube.com/watch?v=3dnw-pwprqE
OT – Bola som svedkom, ako sa na autobusovej zastávke hádali hluchonemí chlapec a dievča. Samozrejme v znakovej reči. Nerozumela som ani ň, ale podľa výrazu tvárí a zúrivej gestikulácie som usúdila, že sa asi hádajú 🙂 .
Ale pohľad to bol naozaj zaujímavý (chuckle) .
Jé, Maričko, tak já přihodím fiktivní historku.
Mistr Severin pozval kohosi na večeři. Dotyčný zbledl, zapotácel se a slabým hlasem zamumlal, že je to pro něj čest.
Lisa se doma zeptala, čeho že se ten člověk tak polekal. Přece kdyby nechtěl přijít, tak nemusí, ne?
„Pozvání od mistra lektvarů se neodmítá,“ vysvětlil jí mistr Severin. „Kdybys odmítla, dala bys mu najevo, že se bojíš, že by tě mohl otrávit. Ale pokud tě otrávit opravdu chce, tak to jednoduše udělá. A pokud nechtěl, odmítnutím jsi ho urazila.“
(pi)
Popůlnoční poznámka: zítra pokračuju v Rajhradu, takže si přepíšu to laudanum bez opia a dám ho zde v plen. A budu mít určitě pár podrobností k tomu dalšímu rukopisu, co se ukázalo, že není regimen salutis, ale pár podivných seznamů a aspoň tři uznávané středověké učebnice svázané v jednom svazku dohromady. Typicky chybí první strana, tentokrát tři první strany, teda ony nechybí, ale nějaký pra… ehm, sus domestica je vyrvalo z vazby a rozcupovalo na kousíčky, takže informace o vlastnictví knihy jsou v kýblu. Pokud nerozluštím ten děsnej škabodpis na deskách. 🙂
Milá Io, takové bádání je vlastně detektivka a z tebe se stal detektiv. Přeji ti těch mnoho much najednou pod plácačkou!!! 😉 (y) (y) (inlove)
Díky, Kočko! Kdyby se povedlo do toho zamotat i toho opata Whitinga, měla bych autentický konzultanty na ten plánovanej román… vžjová, to by už nebyla jenom moucha, to by byla tse-tse!
Ale Io, tse-tse neee, to by mohli čtenáři třeba usnout a to by byla škoda nad dobrým literárním dílem! Ale taková drvodělka fialová to je óbr moucha.
Jestli to nebude tím, Alex, že drvodělka je samotářská včela a nikoliv moucha 🙂 Pardon, nesnažím se „rejpat“, to jen tak pro pořádek… Ale hmyzoň je to krásný a dost lidí se ho bojí – úplně zbytečně. Žihadlo nepoužívá a hezky samotářsky si vychovává svých pár potomků.
Nojo, fakt, včeločmelák takovej, ňunínek! (bug)
Jsem si ji schválně našla.
http://www.veslavkove.cz/soubory/galerie/obrazky/_602/_614/_4_20110616_1592767430.jpg
Jů – tak toto je vlastně fčelka? Já ji u nás semtam potkávám, a pořád jsem dumala, co to je za ftáka … teda za hmyzáčka. Taky se mi líbí – je to ještě větší bombarďák než čmelák.
Vážně?
já na zahradě jen mrkla a vzala nohy na ramena
Takové obludy já nemusím 😀