Královna ráno ukázala princi veliký rybník u lesa, dala mu malé zlaté sítko a řekla: „Jestliže tím sítkem tam ten rybník do večera vyleješ, Zlatovlásku ti dám; pakliže nevyleješ, přijdeš o hlavu“.
A máš to, princi, to je výzva jako hrom. Tak se ukaž, jak si s tím poradíš. No nic, princi velmi brzo dojde, že tento úkol nebude nijak snadný, ale už v následujícím odstavci přikvačí ku pomoci čarující Zlatovláska s liškou Ryškou. Tohle by se chlapům dělat nemělo. Správný chlap se má s výzvou poprat. A správná ženská konec konců taky.
Pohádky jsou skvělé tím, že je zaručen dobrý konec. Jakpak by to probíhalo ve skutečném životě? Hodil by princ flintu do žita a vzal nohy na ramena, anebo by výzvu přijal? A jak by si s ní poradil?
Sedřel by se do bezvědomí při vylévání vody z rybníka či při kopání odvodňovací strouhy sítkem na čaj? Nebo by začal bádat v oblasti fyziky pevných látek, diagnostikovat, plazmovat, leptat či napařovat, dokud by neupravil povrchové napětí sítka tak, že by udrželo vodu stejně spolehlivě jako šufánek?
A neztratil by se mu z očí původní cíl? Po hodinách práce v laboratoři, studia, přednášek, referátů, tahanic o prostředky na výzkum by se stal uznávaným odborníkem, jezdil by na konference, přednášel odborné veřejnosti, a možná by ani nezaregistroval, že se mezitím sličná Zlatovláska vdala, povila šest zlatovlasých dětí, a z křehké krásky kultivovala v metrákovou babu princmetálovou. Byl by pro něj důležitější původní cíl nebo cesta k jeho dosažení, i když ho zavedla někam úplně jinam?
Přijmout výzvu je vždy ošidné. Člověk je vytržen z dosavadního stereotypu, je donucen mobilizovat to nejlepší, co v něm je, a objevit v sobě dosud netušené schopnosti. Čelit výzvě nemusí být jednoduché, ba přímo to může být nesnadné, nepříjemné a bolestivé. Tisíckrát musíte padnout na ústa, a po tisící prvé musíte zase vstát.
Můžete slavně zvítězit nebo neslavně prohrát. Ale i ta prohra je oslazena pocitem, že jste bojovali a nedali jste se lacino. A že jste se o sobě dozvěděli zase něco více, protože v boji nejlépe poznáš charakter.
Milí Zvířetníci, přeji vám hodně odvahy čelit výzvám, které před vás budou postaveny.
Tady se moc pekne pres den povidalo. Byla jsem bohuzel behem dne prilis vytizena, abych neco pripsala. Ale chci rict tohle. Kdyz jsem odchazela do Ameriky (1981), tak se slovo „vyzva“ v cestine nevyskytovalo – tedy urcite ne v tom vyznamu, jak o nem pise JJ. Bodejt, vzdyt jsme kolektivne kraceli k jasnym zitrkum. (wasntme) Z toho duvodu jsem mela problem pochopit pojem slova „challenge“, ktere zde uz v te dobe bylo in,tedy oblibene. Dnes uz to vim, ale pusobilo mi to zkraje jiste spolecenske nebo pracovni problemy.
Dospěla jsem k názoru, že náš „problém“ je pro Američana „challenge“, a pokud je to skutečně problém, pak spíše „issue“. Slovo „výzva“ znám z prčózního hecování – jak se nakonec potvrdilo i ve zdejší plodné diskusi 🙂
Mas v podstate pravdu, Liko. I kdyz se to obcas pouziva i za ten pojem „problemu“. „I love a challenge!“ To je ta cast vyznamu, ktera je in, a ma to byt pozitivni. Na druhou stranu, kdyz nekdo ma „issue“, tak, zejmena v pluralu – „the man has issues“ – spis znamena, ze je to cvok. Proste je to v kontextu. Ja jsem jazykove obojetna, ale casto (bohuzel) paralelni. Prekladatel by ze mne nikdy nebyl.
Děkuji za upřesnění „issues“(inlove) Ještě jsem si vzpomněla, jak nás jeden učitel nabádal „There are no problems, only challenges“! Většinou když se někdo vymlouval 🙂
Ono by se to dalo doplnit „There are no problems, only challenges, even if you have your issues!“ (rofl)
Liko, yes! S tim ze da hrat.
Když se dnes diskutuje o výzvách…
Princ a Zlatovláska byli pozvaní na firemní večírek. Vecírek byl, jak už večírky bývají, tématicky zaměřený, ve stylu Disco.
Zlatovláska moc dobře ví, že Princ není večírkový typ. Princ naopak ví, že Zlatovláska ráda tančí a že by ráda na večírek šla.
Tak si milý Princ řekl: „to je výzva“, oblékl „disco košili“, na krk pověšil třpytivého zajíce (ze Zlatovlásčiny truhličky pokladů), Zlatovláska se také nastrojila a spolu tančili a veselili se až do rána :-).
… a princi se v záři reflektorů kromě zajíce blýskala i svatozář, protože před takovou výzvou se musel jít ten rybník schovat (chuckle) … takového prince upřímně závidím a přeji v jednom (inlove) 🙂
Princ zapomněl jednu důležitou věc. Špunty do uší. DJové na podobných párty většinou trpí pocitem, že musí z reproduktorů dostat všechno co jde. Coz je mimochodem jeden z důvodů proč jsem se vždycky podobným akcím vyhýbal.
(Odkaz na náhodně nalezený eshop … http://www.auris-audio.cz/spunty-do-usi-pro-muzikanty-a-dje/1331655286-6 )
To zní skoro jako kdybych byl nebo aspoň znal prince. Tak to myšlený nebylo 🙂
Jejda, to mas obetaveho Prince. 🙂
JJ krásne napísané a príspevky pod článkom sú bezva.A výzva je pre každého niečo iné,mnohí to ani výzvou nevoláme,len to urobíme a buĎ si utreme prach zeme z úst,keď vstávame a najskôr vrávorave pokračujeme,aby sme nabrali síl k ďalším výzvam,alebo bez pádu to úspešne vykonáme…
Moja výzva / a to vzhľadom k mojej šikovnosti výzva je/bude v sobotu smaženie fánok/Božích milostí/Bude to moja premiéra.Bolo by užasné,keby mlsotník v piatok sa venoval tejto skrz naskrz fašiangovej téme-šišky/koblihy/ a fánky/božie milosti/-vyhlásené kuchárky tu predsa sú!!Ak prežijem, podám správu.
Verenko, držím, palce, aby se nekonaly popáleniny a Tví kolegové neměli spoustu práce!
Verenko, název fánka slyším opravdu poprvé. Tak budu (y) aby bylo jen veselo a veliká dobrota. (sun)
Verenko, nemusíš čekat do pátku http://neviditelnypes.lidovky.cz/mlsotnik-koblihy-0eh-/p_zviretnik.asp?c=A090226_170655_p_zviretnik_dru
Doporučuji přečíst i diskusi, kde jsou recepty na vdolky, boží milosti a především na koblihy v mikrovlnné troubě z pera WWW (rofl)
Ano, ta diskuse tehdy byla podnetna, a nejen ze strany WWWW. Nejak mi WWWW s Anezkou chybi.
Verenko (wave)
moje mamina původem ze Slovenska dělávala boží milosti – pamatuji si jen vyválené těsto /velikosti a tvaru malého talířku/ jako na nudle, které rádýlkem 3x projela skoro do konce, trochu vytřepla aby se proužky těsta oddělily, potom jakoby poskládala a vidličkou urovnala do vysoké vrstvy rozpáleného tuku v malém kastrůlku a smažila. Výsledek byl úchvatný a hojně pocukrovaný. Tenkrát jsem měla jiné zájmy než vaření a jelikož je mamina už drahně let za duhou, už mi neřekne jak dělala těsto. Kolikrát jsme je vyráběly i na svatby v rodině a vždy to byla atrakce.
Na internetu je hodně receptů na boží milosti ale žádný na ty „naše“… Budu ráda jestli se podělíš o ten Tvůj. 🙂
Nepochybuj, Verenko, že výsledek bude skvělý 😛 a nezapomeň dát do těsta džin (čo to rátám, rum!), aby moc nesákly tuk (ten džin by taky pomohl, ale vůně by byla netradiční (chuckle) ).
Keď celý deň rátam, navečer táram. (blush)
Milá JJ (inlove) , děkuju Ti za vtipné a krásně napsané podloubnutí k zamyšlení. Všem pak děkuju za diskusi; jak to vypadá, taková výzva není žádná sranda. A někdy to dokonce ani není výzva. (wasntme)
Děkuji všem (h) (blush) .
Jo, a pak přijde jednou etapa, kdy princmetálová Zlatovláska přebírá a přebírá papíry zdolavatele výzev. Těch zdolaných je multioborová K2 a na jejím vrcholu je uložen plán cesty na Everest jako formulovaný soubor výzev pro ty další. Je to ale pro osamělé lezce strašně vysoko. Kdo by se tam drápal. A Zlatovláska sedí dole a přemýšlí o životním cyklu polní trávy.
(h) třeba ještě bude horolezců, co se budou drápat (třeba i za hodně dlouhou dobu)
Milá Baty,
to zní hodně pesimisticky. Neboj se, on těm výzvám jednou někdo neodolá. Jen je třeba mít o nich povědomost. (h)
Mimochodem, kdepak je ten slibovaný rozhledníček? (inlove)
Už se peče, kvůli němu se zase začaly prohrabovat ty papíry. A naštěstí byly ty dotyčné na místě, nedotyčné jsou ještě v chaosu.
Jsi poklad (inlove) .
Optimistické, snesitelně mravoučné, vtipné – a hlavně krásně napsané! Díky.
Díky za všechny komentáře. (h)
Moje momentální výzva má HV 30kV, MAXMAG 1 000 000, SE, SEinBEAM, BSE, BSEinBEAM, LoWVacuum regime, EDX, WDX, …. a dává mi pořádně zabrat. Ale nelituji. Kdo uhádne, co to je, má bod 😛 .
JJ – já si tipnu: elektronový mikroskop. Snad i se scanem?
🙂
Uhodla, Terro,
máš bod (y) . No a výzvy se kupí (wasntme) . Kolega se včera dostal na rozlišení 10nm. Prý jestli dám víc (chuckle) .
Tak 10 nano už je docela pěkný výkon. Já už jsem s těmihle potvůrkami dlouho nepřišel do styku, tak jsem si nebyl jistý…
tsss (wave) taky máme na katedře rastrák… Už jako studenti jsme ho směli z dááálky obdivovat (tedy byl jiný než ten dnešní) Krásná mašinka, co umí krásné obrázky.
Já to neumím – my na to máme lidi
Já na to pak taky měl „člověka“, a bylo to strašně nespravedlivé. Vždycky když jsem nějakou tu mašinku ochočil a navzájem jsme se pochopili, byl mi přidělen „člověk“, že abych se nemusel rozptylovat technickými detaily. Hm. Ale když odhlédnu od toho, že mě laboratorní mašinky vždycky hrozně bavily a cítil jsem se tudíž zkrácen ve svých zálibách, je to rozumné, „mít člověka“. Rutina se výrazně podepíše na rychlosti i vzájemné srovnatelnosti analýz…
Ona je to pravda, milý Terro (omlouvám se za překlep v předchozím). Ten člověk mám být já (a kromě mě se s tím učí zacházet taky dalších šest osob, abychom pokryli poptávku, ale na mě zbylo i to administrování, nákupy a řešení průšvihů). Fakt je, že zkušenosti, rutiny a postupy se musí „vysedět“, někdy dost pracně. Ale odborně rosteme s každým vzorkem (chuckle) (občas ho vracíme pěkně podepsaný, ale věda si žádá oběti (blush) ). No a ve chvíli, kdy mám dojem, že lepší už to být nemůže, mi mikroskop vždycky něco decentně vyvede, aby mi srazil hřebínek. Asi abych nezpychla (wasntme) .
A je to takový ten mikroskop, co nepotřebuje pokovovat vzorky?
Ano, v principu umožňuje mód nízkého vakua pozorovat i nepokovené, málo vodivé vzorky. Představa je, že v nízkém vakuu (7-150 Pa) se budou zbylé atomy plynu ionizovat, ionty se srazí s povrchem vzorku a odvedou z něj přebytečný povrchový náboj. Na některé vzorky to i funguje, ale ovládat tento režim je vysoká operátorská, protože operátor musí nasměrovat elektronový svazek do mikrometrového otvoru oddělovací clony. Když jsem tento režim zvládla a hrdě to předvedla zadavateli, pravil kolega, že prima, ale že by chtěl větší zvětšení, než kolik je v tomto režimu rozlišení (ono je vždycky něco za něco). Někdo neví, co chce, a nedá pokoj, dokud mu to nedám (chuckle) .
Jinak lze pozorovat bez pokovení i bez režimu nízkého vakua, ovšem záleží na typu vzorku, požadovaném zvětšení, a hlavně na šikovnosti operátora, co dokáže všechno zobrazit. (wave)
Jojo, nebude to takové jednoduché 🙂 Připomnělas mi totiž jednu moji výzvu, takový hezký mikroskopářský problémek (já teda nejsem mikroskopář, jen těžím z plodů jejich práce… 🙂 )
Povídej … to mě zajímá. A jestli máš dojem, že nás odsud vynesou, napiš mi přes Hady (inlove) .
(chuckle) slovo výzva mám bohužel dneska spojené s vypisovanými termíny grantů a projektů… FUJ (chuckle)
😀 Výzva k podání nabídky… Odkud já to jenom znám? 😀
😀 Furt o trochu lepší než výzva k vypsání výběrového řízení 😛 … nejlépe: najděte tři firmy, které vyrábějí … když má na dané zařízení monopol jediný výrobce (think) 😀
znáááám to (fubar) Výběrko úplně na všechno…
Pěkné. Ale v mojí verzi by princ vydražil královské sítko na aukru a za stržený peníz povolal firmu rybníksosák, která by vodu přepravila do požadovaného místa. Tím by řádně splnil zadání a ještě posílil ekonomiku království.
Ale zase na druhou stranu, to že zlatovláska přispěchala s pomocnou kouzelnou hůlkou bych brala jako příslib toho, že ani v budoucnu nebude chudák princ stát proti výzvám sám. A že jich v případě dobrého konce pohádky ještě bude 😀
Pěkný článek, ale musím to trochu odlehčit. Vůbec nechápu proč, ale při slově „výzva“ se mi okamžitě před očima zjeví jedna osoba a přímo ji slyším…. (chuckle) Kdopak uhodne, která to je 🙂
Jistěže, Asterisko, spojení Jarka a výzva je neodpáratelné. Podobně jako Asteris a lasička 😀 .
No to jsem si mohla myslet! 😀 Jestlipak ty nemáš nějakou podezřele dobrou paměť. (mm)
Já to slovo výzva nějak nemám moc ráda. V poslední době je výzva úplně všechno, i plnění věcí zcela samozřejmých.
Význam slova se někam jaksi uposunul.
Abyt, mám podobné pocity – ale jestli ono to nebude tím, že se nám do češtiny „posunul“ další anglicismus, a to sice slovo „challenge“. Oni ti Amíci mají za „výzvu“ hodně věcí, kterým my říkáme jinak…
Jo, tuhle jsem někde četla, že pro kohosi byla výzva upéct koláč. 😛
A s těmi anglicismy, zatím nejvíc mě zaujalo prohlášení, že se cosi bude řešit NA kulatém stole. Asi podle vzoru – na tý louce zelený.
No, Abyt pro někoho to jest výzva upéct koláč (whew) Jako pro některé ctěné zvířetníky spáchat cokoli z ručních prací (wasntme)
Nevím, co se ti nepozdává. Jsme tací, pro něž upíknutí koláče může být výzvou životní. Dycky je to o úhlu pohledu 😛 .
To nebylo o vaření, omyl a mnou špatně zvolený příklad, mea culpa.
V současnosti se slovo výzva může vztahovat k čemukoliv. Když si někdo třeba nerad čistí zuby, tak vyčistit si je, je pro něj taky výzva? Tedy pokud si je radši nevytrhal sikovkama.
Naznačuješ, že kupř. u ranního vstávání se nejedná o výzvu? U tebe? Abych si mohla správně utřídit pojmy…
Ale vážně. Za sebe mám asi s výrazem výzva poněkud problém. Možná proto, že nejsem ambiciozní? Se vždycky v něčem ocitnu, ani pořádně netuším jak, a pak už jen horečnatě krauluju jak nejlíp umím a jak dech stačí. To bych teda výzvou nenazvala a nic jinýho se mi nevybavuje.
Ne, to není výzva, to je tortura!!! (headbang)
Možný bonmot by mohl znít, že život je výzva. Ale život je život a výzva snad cosi postatného v něm. Rozhodně ne vaření pudinků.
A to nemluvím o výzvě k podání vysvětlení. 😀
no tak třeba naše /a myslím, že i terrovic a další kočky řeší zásadní věci zááásadně NA stole, hranatém i kulatém. významné pohledy na paničku/ páníčka a nespokojené bručení nemají ze země ten správný důraz 😀 přičemž zásadními věcmi míněno např. „vydej šunku“ “ kde je pískací míček?“ “ proč jsi srolovala na noc šustivý tunel?“ apod. 🙂
NA zeleném stole chtěl cosi řešit president bankovní unie.
Že by hledali pískací míček?
😀 Abýýýýt, máš mne na svědomíííí 😀 .
Já nevím, Alex – šlo o šéfa bankovní unie… nebyl to spíš ten šustivý tunel?
Uuááááá! Jste koňové všichni! Vidím zrakem předsedu bankovní unie, jak s pískacím míčkem zalézá do šustivého pytle na zeleném stole, zatímco členové rady pasou jeleny … nebo snad hříbátka? (chuckle)
Jinak samozřejmě není výzva jako výzva. Kupříkladu vypořádat se s nedožerností může být pro někoho výzva. Jiný se může ptát: stojí mi to za to? A komu tím pomůžu?
…. no jo, už běžím, mám tu výzvu povlíkací, to je ale život! Že bych přehodnotila jednu píseň? Bez výzvy nelze žít … tralala (music) … (wasntme) (chuckle)
Dámy, zabudli ste na jednu maličkost. U predsedu bankovej únie ten šustící TUNEL nie je z igelitu, ale z PENĚZ.
Veškeré výzvy, které přede mne byly v dosavadním životě postaveny, jsem řešil rychle, razantně a s použitím co nejjednodušších a nejůčinnějších, i když pro mé okolí často zcela nepochopitelných prostředků. Takže mi pak zbývala spousta času na to, na co jsem měl zrovna chuť. Např. v době, kdy hmoždinky a vidiové vrtáky ještě nikdo neznal, vrtal jsem díry do zdí běžnými vrtáky a následně zatloukal dřevěné kolíčky. Bylo to mnohem rychlejší a jednodušší, než sádrování špalíků a pan mistr nemohl pochopit, jak to, že plním normy na 200%, nepotřebuji sádru a po pracovním zásahu není nutno malovat. Teď už mi žádné výzvy nehrozí, neb si v klidu užívám zaslouženého důchodu a pokud by se nějaká vyskytla, udělám s ní krátký proces.
Krakonoši já Tě obdivuji!!! Ty jsi snad specialista i na plížení ve vysoké trávě.
Omyl milý JoVo – v nízké trávě!
A ještě je přitom zcela neviditelný.
On mi Krakonoš někoho připomíná … akorát se nemohu rozhodnout jestli ten nebo onen (wait) .
(tmi) Že by Lenin? (tmi)
Ech JoVo – ještě toho trochu! (tmi)
Já měla na mysli echt českého hrdinu – Brouka Pytlíka převlečeného za Ferdu Mravence … kolikrát při četbě páně Krakonoše mi maní v mysli vytanou slova, pronesená mistrem Högrem „hodím to lázo, žeáno …“
(rofl) (inlove)
Nerejte do něho, když si to nezaslouží (shake) , dřevěné kolíčky byly opravdu dobrý vynález, mohu potvrdit. (nod)
No to určitě byly – akorát netuším, z čeho byly ty špalíky, které zasádrovávali nedovtipní spolupracovníci. A taky, čím byly dělány díry, do kterých se ty špalíky vsádrovávaly – možná majzlem?! A konečně předpokládám, že ty díry nedělal obyčejnou vrtačkou do železobetonových panelů – to by rekord netrhal (shake)
Moc se mi líbí, že Krakonoš plnil plán na 200 % (chuckle)
To bylo Ygo taky dřevo – máme ve zdi obojí. Jenže dřevěný hranolek je asi 3x3cm a 2cm do hloubky, což se muselo sekat majzlem (předpokládám) a sádrovat (určitě, bez toho to vypadávalo ze zdi – ověřeno).
Dřevěný kolíček se strčil do vyvrtané díry, a protože to sedělo vcelku přesně a šroub dřevo ještě roztáhl, drželo to bez sádry. Akorát vrtač nesměl být vrták a musel se se všemi kolíky trefit přesně tam, kde měly být (nikoliv podle hesla „centimetr žádná míra, milimetr žádná míra“).
Čím vrtali do železobetonu, to fakt netuším, u nás se to musí vidiakem a s fortelem (už to umím 😛 ). Možná byl tenkrát beton měkčí nebo chlapi tvrdší (think) … koneckonců, Ioaninna dodnes vrtá vrtačkou z Merkuru (party) .
K tomu mne nikdy nikdy nedonutil, ani v tělocviku, (X x za pět), ani na vojně, (Jste neschopen vojenské služby, tady máte doklad,vymazáváme vás z evidence – 1972 po třech týdnech u útvaru a pěti v ÚVN Střešovice).
asi tak: je dobře vždycky vědět, co chci / a co určitě ne…ale taky pozor na přání, zpravidla se vyplní…:-)
JJ, ale čím je člověk starší tak si říká ať se s výzvami perou ti mladí, my se také prali, a fest (wave) ! I když! Jak tak přemýšlím i nyní jsou přede mnou výzvy a musím se prát. A není to vlastně to, no, jak se tomu říká? Život :O ???
Jo, Alex – to bude von! Syčák jeden… 🙂 Držím se celý dosavadní život jednoho přísloví, které pravi, že není hanba upadnout, ale zůstat příliš dlouho ležet. Jen se mi tak nějak čím dál tím hůř vstává.
Teróóó (y) (y) !
On člověk občas přemýšlí jestli prostě nezůstat ležet. Pěkně v poklidu se otočit na záda, do pusy stéblo trávy, zavřít oči a prostě se natáhnout 🙂
Myslíš něco takového?
(music) (music) (music)
Dnes už jsem starší a vím, co vím.
Mnohé věci nemůžu a mnohé smím
a když je mi velmi smutno, lehnu do mokré trávy.
S nohama křížem a rukama za hlavou
koukám nahoru, na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.
(music) (music) (music)
(Jarek Nohavica)
Asi tak nějak 🙂
No jo, Jendo – ale tohle „padání a vstávání“ je jaksi nedobrovolné. Nevím, jak ty, ale já když sebou bolestivě a nedobrovolně praštím o zem, zjistím polohu, vyplivnu několik tesáků a vytřu si bláto z očí, tak na snění se stéblem v puse moc nemyslím. Spíš na rychlou a pokud možno ráznou odvetu. A nebo na to, abych přežil – záleží na krkolomnosti pádu a síle facky.
To podle mě záleží na tom, jestli člověka poslala na zem facka, nebo jestli se plahočil, až se mu pod uchozené a pletoucí se nohy přimotal nějaký kořen osudu… Pokud je příčinou pádu nějaké takové zakopnutí, tak se to poležení v trávě může zdát jako docela lákavá varianta…
Určitě – tohle beru, Kaa. Je to prostě risk – buď si poležím a naberu síly, které mi momentálně chybějí… nebo si poležím a už se nezvednu. Zkusit se to musí.
Ono se o tom musí přemýšlet? (rofl)
Jo. 🙂 Jen se člověku někdy tak nechce! 😛
Milá JJ – krásně napsané. Jo, to, co píšeš, je ideál, ale realita života bude kapánek jinde (jak poznamenaly Louk a Rpuť). Avšak máš pravdu, aspoň někdy by měl člověk přemoct svou lenost a nějakou tu výzvu zvednout.
Ale co mi udělalo radost, ten citát z pohádky Zlatovláska – Karel Jaromír Erben to uměl podat. A vidím obrázek Zlatovlásky, ana hází sítko do té vody – úžasné ilustrace od Artuše Scheinera. Někde ji musím u našich pohledat, taky kus mého dětství.
Ahoj Ygo,
myslíš to vydání na křídovém papíře, s krásně orámovanými stránkami? V tom jsem si směla doma číst jen za odměnu za mimořádné činy (wave) .
ANO! Škoda, že teď už se tak krásně ilustrované pohádkové knížky nevydávají – prý neodpovídají dětskému naturelu! A přitom já si zrovna v této lebedila.
Já měla to štěstí, že mi knížky nebyly přidělovány- ono taky bylo těžké mne od nějaké odtrhnout (iďa domů z knihovny, tak za tu cestu jsem jednu knížku přečetla. Pravda, byla to pouť přes celou dědinu a navíc dokopca, ale přesto víc jak půldruha kiláku to nebylo – budu to muset změřat – tak si myslím, že to byl celkem dobrý výkon). Ovšem je pravda, že všecky knížky mého dětství a dospívání jsou notně očtené.
(wait) Omyl, Ygo, zaplaťpánbůh jsou i vyjímky. Na podzim jsme koupili v Levné knize tuhle nádheru (h)
http://www.levneknihy.cz/zlata-kniha-pohadek/d-94001-c-960/
(je to styl té mojí Zlatovlásky, myslím, že stejný ilustrátor).
Jinak jsme taky spřízněné knihou: mě vždycky pobuřovaly ty limity v knihovně, kolik knížek si můžu půjčit 😉 . Divím se, že po tom všem čtení mám oči plus mínus v pořádku.
Jinak: domácí knihovna mi byla přístupná celá (maximálně s upomínkou: to ještě nečti, nevezmeš si z toho všechno, vem si radši tuhle), jen Zlatovláska byla za odměnu – o to víc si pamatuji každou stránku …
Ježíš, ta je krásná! Až půjdu kolem Levných knih, tak asi neodolám.
A vem si s sebou hodně peněz (chuckle) . Ona je to sice Levná kniha, ale když si dáš do košíku České pohádky, Krásu nesmírnou, tu knihu o pověstech na hradech a zámcích, nějaké knížky pro dítky, …. věř zkušeným, já takhle dopadnu vždycky (wasntme) .
Jo, hezky napsaný (y) .
Cynik si povšimne hlavně větičky, která tak pěkně vystihuje stinnou stránku toho překonávání sama sebe a vytrvání („že se mezitím sličná Zlatovláska vdala, povila šest zlatovlasých dětí, a z křehké krásky kultivovala v metrákovou babu princmetálovou.“) – tak nějak vypadá realita všedního dne 😛 .
Ale jo, hezká slova, dokonce moc hezká.
Jen mne u toho napadá spíš Hamlet: „Slova, slova, slova…“
Realita bývá drsnější.
Když je kafe dopité, tak na dně zbývá jen lógr a je vám bačkoru platný, jestli je oslazenej!
Taky se mi vybavila spíš pachuť na jazyku. Máš pravdu, Rputi, realita bývá mnohem drsnější.
Přesto, JJ, napsáno moc hezky!
myslím, že kdyby byl normální a ne „velký inteligent“ by uvolnil stavidlo, chlapi si poraděj 😀
viz Gordický uzel (angel)
pravda, pravda – musela jsem si vyrolovat zpět nahoru, a vážně se tam píše, že RYBNÍK
sharko, máš u mě bod!!!!!! (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
No – jestli mne paměť neklame, tak ten rybník se měl přemístit na kopec (je to tak, JJ, nebo je to v jiné verzi?) – tudíž vytáhnout stavidlo by bylo platprtné. Ono to nejjednodušší nebývá nejlepší. Ovšem někdy je to naopak – čím jednodušší tím lepší. Zkrátka to chce vždycky dobře poslouchat, co se po jednom chce a pak ještě i popřemýšlet, jak na to.
hele,o tom v článku řeč není,je tam jen ,že vylejt…tak před stavidlo do průtoku strčí ten cedník…. (chuckle)
ostatně, Gordický uzel se všichni snažili rozplést, rozetnout ho napadlo jen Alexandra Velikého
Geniální řešení jsou vždy ta nejjednodušší. A s jakýmkoli problémem je to stejné, jako s exkrementem: Čím víc se v něm hrabeme, ve snaze ho rozpitvávat, tím víc smrdí.
Dle Erbena vylít, Zlatovláska vyvařila, což je nastejno (chuckle) .
(nod) moc hezká slova (wave)
„Můžete slavně zvítězit nebo neslavně prohrát. Ale i ta prohra je oslazena pocitem, že jste bojovali a nedali jste se lacino. A že jste se o sobě dozvěděli zase něco více, protože v boji nejlépe poznáš charakter.“ JJ, tohle by se melo tesat. (h) Jeste tak snad k tomu „Non, je ne regrette rien“. Dostala jsi me tim.
Někdy je lepší neslavně, ale se ziskem prohrát, než slavně, ale zdevastovaně zvítězit, viz Pyrrhos.
Díky (h) (blush) .