ROZHLEDNÍK: Jak se slaví australské Vánoce

Advent a Vánoce v zemi klokanů se od evropského stereotypu trochu liší. Už jen tím, že se odehrávají v plném létě, kdy se teploty ovzduší mnohdy blíží ke 40°C a lidičky, domácí zvířata, divá zvěř ba i hmyz má jedinou myšlenku. Jak se ochladit.

 

 

Nemusím snad předesílat, že vánoční oslavy a zvyky byly do Terra Australis přeneseny bílými osadníky až po roce 1788. Navíc to byli osadníci ne vždy svobodní a slušní, ale v té době převážně trestanci ze staré dobré Anglie, hrubých mravů a temných myšlenek. Před výše zmíněným letopočtem žilo domorodé obyvatelstvo spokojeně v době kamenné a společnosti prvobytně pospolné v naprostém souladu s okolní přírodou, i když ne už mezi sebou navzájem.

Takže do Klokánie byly exportovány vánoční zvyky z tehdejší Velké Británie, které v té době patřilo, ve formě kolonií, půl světa. Tyto se od vánočních zvyků ve středu Evropy poněkud lišily a liší se doposud.

Australské Vánoce však neprobíhají jen v plném, horkém létě, ale i v době letních školních prázdnin, které obvykle začínají v půli prosince a končí počátkem února. A tak se v mnoh případech stává, že rodinka slaví Vánoce utábořená někde v buši nebo u moře na své letní dovolené.

Kolem Vánoc se často stává, že krajina je pod závojem kouře z hořícího buše. Za horkých a suchých letních dnů není o požáry buše nouze a tak se obyvatelům vyskytuje další „zábava“. Hašení požárů a ochrana domečků aby snad také nevzplály. Hašení těchto požárů zastávají převážně velice dobře vycvičení a připravení dobrovolní hasiči, kteří neváhají zasáhnout tam kde je to třeba a tak v mnoha případech jedou pomoct hasit i několik stovek, nebo i tisíc kilometrů daleko.

Když pomineme komerční vánoční třeštění, které v obchodech a nákupních střediscích začíná už počátkem listopadu, tak příchod vánočních svátků nám hlásí ozdobené domečky a na večer i se světly. V asi posledních deseti letech se tento způsob dekorací rozmohl do té míry, že pak po večerech rodinky projíždějí pomalu auty ulicemi a obdivují jak kdo má domeček a jeho okolí světelně ozdobeno.

Zhruba dva týdny před Vánoci některým autům a i náklaďákům vyroste sobí paroží. Jsou to ohavná, kýčovitá udělátka z drátů a hadrů připevněná k předním sloupkům, hned vedle zpětných zrcátek. Co tím chtějí majitelé těchto „dekorací“ říct moc dobře nevím, ale být sobem, tak uteču až někam za Altaj.

Příchod Vánoc nám zde hlásí také příroda. Původní australský keř, zvaný „Christmas bush“, tedy vánoční keř, (Ceratopetalum gummiferum) rozkvétá v okolí Sydney asi tři až čtyři týdny před Vánocemi krémově zbarvenými drobnými květy, aby tyto pár dnů před Vánocemi změnily barvu na temně rudou. Takže jakmile se tyto keře začínají červenat, tak je nejvyšší čas pořizovat dárky svým bližním. Kvetoucí větvičky z tohoto keře se také používají k dekoraci v domovním interiéru.

V každém státním hlavním městě se před Vánocemi pořádají velké koncerty zvané „carols by candlelight“, tedy koledy při svitu svíček. Tyto se konají pod širým nebem a účast jde do tisíců, většinou rodinky s dětmi. Na podiích zpívají a hrají populární kapely a zpěváci, ale zpívají všichni kolem. Na závěr bývají i ohňostroje a toto vše je možno vidět i doma na obrazovce televizoru v přímém přenosu.

Ovšem „carols by candelight“ zde mají už dlouhou tradici. Hodně škol a městeček a malých osad pořádají ty svoje. Účast bývá hojná, jsou teplé večery a je to zábava pro celou rodinku. Takže místní parky, sportovní areály, břehy řek a jezer večer ožívají a krajinou se nesou vánoční koledy a v davu blikají svíčky. Často se tak děje na Štědrý večer, protože australské Vánoce se slaví až na Boží hod, tedy 25. prosince ráno.

Tyto koledy vznikly v krajích kde je na Vánoce zima, sníh a led. Slova koled tak kontrastují s okolní letní přírodou. Proto se stalo, že jistý počet koled byl obdařen novými slovy vhodnými k roční době, kdy se zde zpívají. A také byly složeny originální koledy australské.

Abych snad upřesnil, kdy začínají vánoční oslavy. Když pomineme dobu adventní, tak pro ty, kterým jsou Vánoce oslavou příchodu Spasitele Ježíše Krista, začínají půlnoční mší svatou. Takže věřící křesťané slaví od počátku 25. prosince, tedy od půlnoci a ráno, když se probudí, najdou nadílku pod stromečkem, co jim tam nadělil, Santa Claus. Takže v rodinách s malými dětmi vstávají všichni velice časně, děti dospělákům dospat nedají.

Ovšem Santa Claus a jeho sobí spřežení by ve zdejším letním podnebí mohli utrpět úpal a tak Santa Claus pošle soby odpočívat někam do stínu a do saní zapřáhne velké klokany. Sám se zbaví teplého oblečení a mnohdy chodí jen se směšnou červenou čepičkou na hlavě, červeným kabátkem a bílým plnovousem, avšak v kraťasech a vietnamkách. Zajímavá podívaná.

Takže většina rodin se schází na Boží hod ráno a dopoledne a mají ten den i společný, slavnostní „Christmas dinner“, pořádaný kolem poledne. Tento se skládá s tradičního pečeného krocana a jiných tradičních jídel vhodných do mrazivého podnebí. Tak se není co divit, že v ten den hodně lidí trpí přejedením a pak odfukují ve stínu, nebo vánku klimatizace, či na jednotkách intenzivní péče.

Proto se dnes hodně rodin uchyluje ke studeným obloženým mísám, opékaným rybám, nebo krevetkám. Toto vše doprovází vydatné popíjení piva. Ve zdejších letních vedrech je pitný režim opravdu důležitý. Díky tomuto, jsou na Štědrý den zdejší rybí tržnice bohatě zásobeny a ještě bohatěji navštěvovány nakupujícími.

Na Štěpána se mezi sebou navštěvují přátelé a kamarádi, předávají si dárky, baví se rožněním dobrot, popíjením piva a tlacháním. Tento den se zde jmenuje „boxing day“. S boxem jako sportem však nic společného nemá, zato má hodně společného s boxem jako krabicí.

V tento den dostávalo v krabicích dárky sužebnictvo a jiný personál starající se o chod sídla panstva. V Sydeny je v tento den odstartován známý a tradiční závod námořních jachet. Závod se jede zhruba po tři dny a noci ze Sydney do Hobartu na Tasmánii. Mnohdy značně bouřlivým mořem. Na tento start se sjedou podívat desítky tisíc diváků, co lemují břehy krásného sdyneyského zálivu Port Jackson a jeho výjezdu na širé moře „The Heads“.

Za posledních více jako 40 let co jsme v Klokánii se zde mnohé postupně změnilo a mění čím dále rychleji. Imigranti jako my si dovezli vánoční zvyky ze svých zemí a tak o pestrost není nouze. V poslední době dokonce i takovou, že Vánoce už povedení politici nazývají „holiday season“, v obavách aby snad neurazili etnickou menšinu menší než 2,2 % populace, zato ale velice vokální, ba přímo uřvanou a svých „práv“ se dožadující.

 

 

Aktualizováno: 14.1.2013 — 20:07

17 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jo, ta touha mit zasnezene vanoce je nejak v nas zakorenena. I kdyz vlastne je to svym zpusobem blbost, protoze Betlem pod snehovou pokryvkou sichr nebyl. (chuckle) Ale ta idyla, a ti pastyrici, jak se chystaji do Betlema, a co s sebou musi vzit na cestu. Dojimaji mne nektere valasske koledy, kde do batuzku pro Jeziska pakuji i slivovicku, aby se malej zahřál. (h) Ale jak v Australii, tak i zde obcas v tom relativnim teple lidi sili. Letos na Vanoce lilo. Jeli jsme 25. rano na vychod k bazinam a kus cesty je takova neliba krajina s hodne chudoby. A pred tema mobilnima domkama se v blate topili velci nafukovaci snehulaci, sobove, rozverni Santove. No, je to tak krapet depresivni, ale zase asi z toho musi mit ty lidi radost, a tudiz budiz jim prano. Ale mam rada ve meste pekne a vkusne vyzdobene domy zvenku, decentni svetylka, pekne ozdoby. Jo a na vanoce zde uz kvetou kamelie, a to je moc pekne. Mame velikou jedlicku s ceskymi slamenymi ozdobami a tu a tam nejake pamatecni od mamy a po babicce, a Chetuv zeleny traktor a krasny Lone Ranger. A ty kamelie letos kvetly prilis brzo, tak jsem jich donesla dovnitr moc a zasazovala jako ozdoby do huste jedlicky. Takze vlastne kulti multi.

    1. Jo, a ty sobi rohy na autech tu maji taky. Anebo velike adventni vence (bez svicek) s cervenou masli privazane na predek auta. Tak z toho se mi dela krapet koprivka, i kdyz jsem jinak zde docela dobre domestikovana.

  2. Milý Jirko – díky za přiblížení atmosfery klokaních Vánoc. Jenom by mne zajímalo – když tedy se vánoční zvyky převzaly od Angličanů – jak je to s tím vánočním polenem, jestli v Klokánii taky hoří přes celé svátky (v tom horku!).

    A je mi docela líto, že Vánočky začínají až Božím hodem – vždyť jste ochuzeni o jeden sváteční den (nod)

  3. Trochu O.T. – volební

    Milý Georgi, možná Tě bude zajímat, že v rámci sobotního volebního zpravodajství jsem zažila mírný šok. (whew) Ukazovali výsledky v prvním kole prezidentských voleb po celém světě, všude byla fialová barva knížete Karla, jen v Austrálii červená barva Miloše Zemana. Lapla jsem po dechu, ale moderátorka to naštěstí rychle uvedla na pravou míru. V Austrálii se zaregistrovalo celkem 24 voličů ve dvou volebních okrscích, z nichž jeden čítal pět voličů. A to byly právě průběžné výsledky po sečtení hlasů v tomto volebním obvodě. Naštěstí ve druhém obvodě zvítězil kníže Karel, takže v dalším zpravodajském vstupu už byla Klokánie celá fialová. Tolik malá volební perlička. 🙂

    1. Ještě že tak. Kníže na hrad! Stejně nechápu proč pro svoje občany pobývající v zahraničí Česká republika nezřídí korespondenční volby, jako jiné civilizované země. Nad dostavením se na zatupitelský úřad za účelem voleb mnohý volič ohrne nos, už jen z toho důvodu, že zde to pro něj mnohdy znamená cestu i několik tisíc km.

  4. Australské klokaní spřežení 😀
    Ale asi jde opravdu jen o zvyk. No na našem Jihu také žádná zimní romantika není, ale přeci jen je zde v tuhle dobu trochu chladněji, než u vás (i když právě teď je tu pomalu letně, +27 a to je pod mrakem). Ale nedávno zde ve zprávách říkali, že tam u vás současná vedra drtí předešlé rekordy a meteorologové dokonce museli na jejich teplotní stupnici přidat další temnější fialovou

  5. Jiříku, přiznám se, že to teplíčko o Vánocích je nad moji bujnou fantazii. Asi není tak bujná. (blush)

    1. Ovšem představa jakéhokoli vozidla taženého klokany je strašná. A to i kdyby se je nějak podařilo sesynchronizovat.

  6. Jen tak mimochodem, některé vánoční zboží se v obchodech objeví někdy už v září.
    A včera (pondělí) jsem už v jednom supermarketu viděla velikonoční čokoládová vajíčka.

    1. Judith, tu je to plus mínus stejně. Za chvíli se dočkáme vánočního zboží v půlce léta.

      Hmm, byť George australské svátky podrobně popsal, stejně se mi obtížně představují. Asi bych měla potíž navodit si sváteční náladu, odjakživa spojenou s chladem a krátkými dny. Ale nejspíš jde o zvyk.

  7. Keřík jsme si vygooglila, vypadá moc hezky. A nemívá Santa místo bermud červené plavky lemované bílou kožešinkou? By mi to přišlo takové stylové 🙂

  8. Milý Georgi,
    děkuji za krásný a zajímavý článek od protinožců a těším se na další (inlove) .

    Vánoce uprostřed léta – to prostě CHCE inovace. Představovala jsem si Santu s klokany, letní vánoční koledy, pak jsem koukla na internet a mé představy byly hodně slabý odvar reality (třeba tohle http://www.australiantimes.co.uk/entertainment/top-five-aussie-christmas-carols-poll.htm ). Kdepak Narodil se Ježíšek, koupíme mu kožíšek 🙂 .

    Ty parohy na auta by se měly dělat bez větvení, aspoň by bylo jasné, kdo v tom voze jede 8) . Ale to, co se mi opravdu líbilo, je ten adventní keř Christmas bush, je to nádherná rostlina, ještě s tak úžasným kalendářovým načasováním kvetení (inlove) .

    1. Cheche už si představuju, jak ty jedeš do Klokánie a v bytě bude Jiří a Míla s tvojí smečkou a návodem formátu 5xA4, jak milášky krmit a opečovávat (rofl) Myslí, že by ani tu půlnoční nestihli.

  9. zajímavé čtení.
    Vůbec si neumím představit Vánoce se 40 C ve stínu.
    Ale jak se říká, jiný kraj jiný mrav.
    A Vánoce jsou hlavně o rodině.

    Míša

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN