Většina těch, kteří se rozhodli mít akvárium, si do něj vybírá rybičky bez ohledu na jejich původ z té či oné zeměpisné oblasti. Pokud se určité druhy akvarijních ryb majiteli akvária líbí a lze předpokládat, že rybky se navzájem budou dobře snášet, pak spolu mohou docela dobře žít ryby pocházející z různých částí světa.

V takových akváriích mohou být kupříkladu vedle ryb, jejichž domovinou jsou řeky Indonésie a jiné z hlediska akvaristiky bohaté oblasti Asie také ryby pocházející Afriky, Austrálie a Ameriky. Musí se jen dbát na to, aby v akváriu byly vytvořeny podmínky, které rybám z různých biotopů budou vyhovovat. Když se třeba někomu líbí hrotočelec indický, jehož domovinou jsou řeky Indie, Pákistánu a Nepálu a chce jej v akváriu mít, pak na dně nádrže musí být silná vrstva jemného písku.

Tato ryba dorůstající 20 centimetrů a připomínající hada se totiž ráda zavrtává do dna. Akvárium pouze s hrotočelci by bylo v podstatě „prázdné“, neboť tyto nádherné ryby vydrží přes den ležet celé hodiny zavrtané v písku, odkud pouze vykukují, v klidu a bez pohybu pozorují dění kolem sebe a ožívají teprve v noci, kdy se vydávají za potravou. Do takové nádrže se již nebudou hodit ryby, které jsou zvyklé při hledání potravy ustavičně přerývat dno ani malé rybky, které by hrotočelci mohli považovat za potravu.

Naproti tomu spousta větších akvarijních ryb původem z Afriky nebo také z Amazonie, např. skalára amazonská, se do takového akvária hodit budou. Jen musí být pamatováno na jeho velikost, která by neměla jít pod 200 litrů. Ale i v podstatně menších nádržích kolem 50 litrů můžeme chovat ryby z rozdílných biotopů, pokud budeme respektovat jejich nároky. Stačí se při výběru osazenstva akvária a volbě jeho velikosti řídit informacemi, které jsou dostupné nejen v akvaristických příručkách, ale v hojné míře i na internetu.

Lapidárně by se dalo říct, že ve společenském akváriu by se ryby neměly navzájem napadat a měly by mít shodné nároky na kvalitu vody, její teplotu a také na krmivo. Také by nemělo dojít k přeplnění akvária rybami. V každém případě se lépe vyjímá akvárium, kde budou tři druhy akvarijních rybek po pěti exemplářích od každého než přeplněné nádrže, kterým se nelichotivě říká „rybí polévka“.

Neonka obecná

Zvláštními akvárii jsou takové nádrže, které nám představují určitý biotop. Nejvíc chovaných akvarijních ryb má svůj původ v rozsáhlých tropických oblastech povodí Amazonky, což je území o rozloze dvou třetin Evropy. Amazonka se svými přítoky a pralesy je z hlediska akvaristiky stále terra incognita, kde o překvapení, spočívající v objevech nových druhů ryb, není nouze.

Pokud by někde měl být ráj akvarijních rybek a akvaristiky, nejspíše by to bylo povodí Amazonky, sahající od peruánských And až k Atlantickému oceánu. Odtud pochází nepřeberné množství akvarijních rybek. Je to domovina nádherných ryb a všem známé ryby jako jsou neonky nebo skaláry, které symbolizují akvaristiku, pocházejí právě odtud. Snad proto je mezi biotopními akvárii nejvíc takových, které jsou zařízeny tak, aby svou dekorací, rostlinami a živočichy představovaly určitou amazonskou oblast.

V biotopním akváriu se proto dekorace, ryby a rostliny volí v souladu s přírodními podmínkami určité oblasti. Cílem je akvárium, které co nejvíc odpovídá tomu, jak to vypadá v určité lokalitě. Jde vlastně o napodobeninu přírody. Hejno deseti stříbřitě zlatých skalár vysokých (nezaměňovat se skalárou amazonskou a jejími četnými mutacemi!), zdobených černými pruhy, majestátně se vznášející v 1000 litrovém akváriu (200 litrů je minimem pro jeden pár) mezi spletí kořenů a větví je takovým unikátním biotopním akváriem. Musím se přiznat, že jsem takové akvárium neviděl jinak než na fotografiích. Na spočítání chovatelů skalár vysokých v Česku by nejspíše stačily prsty jedné ruky. Podobně jako jsou akvaristickou ikonou skaláry, jsou jí i mnohem drobnější neonky. Tak jako skaláry, zná i neonky každý.

Hejno neonek obecných při krmení

I když jsem za dobu, co mám akvária, měl ryby z tropických oblastí celého světa, nejraději jsem měl ty, jejichž domovinou je Jižní Amerika. Především různé druhy teter (i neonky patří mezi tetrovité ryby) a jihoamerických sumců od těch větších až po drobnější pancéřníčky.

Když jsem před časem předělával 93 litrové akvárium, které je v provozu nepřetržitě od roku 1988, vzpomněl jsem si na svého otce. Měl jedno velké společenské akvárium a několik menších akvárií a jednou řekl, že nejkrásnějším akváriem by byla nádrž s hejnem neonek. Rozhodl jsem se, že se o něco takového pokusím.

Nejsem příznivcem ustavičného předělávání akvárií. Spousta na různých internetových stránkách prezentovaných nádrží, jak je vidět na první pohled, má krátkou životnost, jsou „vyšperkovány“ jen pro tu „prezentaci“ a dlouhé trvání mít nemohou. Domnívám se, že jednodušší řešení nádrže je vždy lepší než různé „efektní“ dekorace se spoustou druhů ryb a rostlin. Snažím se podle svých zkušeností akvárium zařídit tak, aby nějaký ten „pátek“ vydrželo a dalo se na ně koukat nejen po jeho založení, ale i za 2 – 3 roky. Měl jsem nádrže, jejichž interiér bez větších změn vydržel 20 i více let, takové ambice ale už nemám.

Ze starého zařízení jsem použil jeden kořen, několik kusů břidlice a sopečné kameny, které jsem kdysi nasbíral na svazích jedné sopky v Nízkém Jeseníku. Na dno jsem dal vrstvu tmavšího štěrku a do pozadí umístil větší kořen sahající ode dna až skoro k hladině. Někteří akvaristé si kořeny vyhledávají sami v potocích, pokud ale takový kořen nebyl dostatečně dlouho pod vodou, není do akvária vhodný. Naštěstí v akvaristických prodejnách je velký výběr různě tvarovaných kořenů, které již nebudou „pracovat“ a plesnivěním tak akvárium neohrozí. Kořen jsem důkladně propláchl horkou vodou a pak na něj nasypal sůl, vyčistil ho kartáčem a znovu umyl v horké vodě.

Dno jsem osadil několika druhy echinodorů, pocházejícími z oblasti povodí Amazonky, použil jsem ale i rostliny z jiných oblastí. Jako ve svých ostatních akváriích, i zde jsem dal do rohu vodní čerpadlo Atman-200 napojené na filtrační pěnu Bioakvacit částečně zahrnutou štěrkem a průtok čerpadla nastavil na minimum. Pozadí akvária jsme namalovali s vnučkou akrylovými barvami na kus tvrdého papíru z krabice od počítače. Tak jsme si představovali změť různě tmavých kořenů propletenou v temné zeleni, jak by mohla vypadat v tropické pralesní říčce.

Dva pancéřníčci panda hodují na tabletě

Váhal jsem, zda do akvária dát neonku obecnou (Paracheirodon innesi), které se také říká tetra neonová nebo neonku červenou (Paracheirodon axelrodi). Neonka červená se někdy nazývá „pravou“ neonkou, obě neonky jsou ale krásné, což vynikne v hejnu. Nakonec jsem se rozhodl pro neonkou obecnou. Důvodem byla určitá choulostivost neonky červené, zejména v tom, že tato rybka vyžaduje teplotu vody minimálně 24 stupňů Celsia na rozdíl od neonky obecné, které svědčí spíš nižší než vyšší teploty a optimální je teplota vody kolem 19–20 stupňů. Řídím se zásadou, že čím méně různé techniky, tím lépe. Takže používám v akváriu topné tělísko jen tehdy, je-li to nezbytné. Teplota v místnosti, kde je akvárium, kolísá od 21 stupňů v zimě do 24 v létě a toto rozmezí bude neonkám obecným vyhovovat.

Akvárium je umístěno daleko od okna, takže na ně nedopadá přímé světlo. To je výhodou, protože neonkám nesvědčí příliš světla. Z toho důvodu jsem zvolil i neobvyklé osvětlení nádrže pouze dvěma 15 W zářivkami red tropical. Světlo není tak zářivé jako u zářivek, které odpovídají slunečnímu světlu, přitom toto „temné“ světlo s načervenalým nádechem je vynikající pro růst rostlin v akváriu. Spínací hodiny jsou nastaveny tak, že se v akváriu svítí od 9 hodin do 21 hodin s hodinovou přestávkou od 12 do 13 hodin. V ostatních akváriích se svítí stejně dlouho, jen bez polední přestávky.

U neonek jsem se rozhodl pro hodinovou přestávku z toho důvodu, že to jsou ryby, které vyhledávají stinná místa. Jejich přírodním prostředím jsou pralesní potůčky, kde protéká čirá, ale místy také hnědě zabarvená voda. Ostatně blízká příbuzná neonky obecné, neonka červená žije o tisíce kilometrů dál směrem k Atlantiku v přítoku Amazonky Rio Negro (Černá řeka), jehož pralesní vody jsou pověstné černým zbarvením. Zde je vidět, že i „napodobování“ přírody má své meze. Cílem vytvořit „dokonalé“ biotopní akvárium nemůže být nádrž, v níž by se rybky ztrácely ve vodě, zabarvené půdou a tlející vegetací.

Postupně jsem do akvária dal 18 neonek obecných. Do akvária jsem je vpouštěl vždy po šesti v rozmezí několika týdnů. Neonky dokonce v akváriu nakladly jikry. Chov neonek ale vyžaduje oddělenou nádrž a zvláštní péči o jikry, takže se nakladené jikry rozpadají. Prvním rybkám trvalo nějakou dobu, než se naučily na lehké zaklepání na krycí sklo připlouvat na místo krmení. Je zajímavé pozorovat, jak se nové rybky k těm starším obyvatelům akvária připojují a jak se od nich rychle všemu učí. Na klepání, signalizující blízké krmení, nereagují připlutím jen ty „zkušenější“, ale i ty nové, které ve všem své starší druhy napodobují.

Po čase jsem do akvária dal čtyři pancéřníčky panda (Panda corydoras). Je to – podobně jako neonka – také hejnová ryba, žijící ale především na dně. Tento nádherný malý sumeček (5 centimetrů je maximální velikost) pojmenovaný podle medvídka pandy, kterého svým zabarvením připomíná, byl v horním povodí Amazonky objeven v roce 1969. Ještě počátkem 80. let byl akvaristickou raritou a ve Velké Británii byla jeho cena (za jednu rybku) 40 liber. Díky zdařilým odchovům se u nás prodává přibližně za cenu od 30 do 50 korun.

Přestože neonky obecné i pancéřníčci panda pocházejí z horního toku Amazonky, z oblasti peruánských And, do dokonalého biotopního akvária tomu mnoho chybí. Je to především akvárium na „koukání“. Jak se ale obecně říká – a mnohé to v životě potvrzuje – některé nepravidelnosti a nepřesnosti mohou být prospěšné. Zatím to vypadá tak, že soužití neonek s pancéřníčky panda je naprosto bezproblémové. Osazenstvo nádrže, mezi které patří také jeden vodní šnek Ampullaria australis, rovněž domovem v tropech Jižní Ameriky, je tak kompletní a o další druhy se již rozšiřovat nebude.

Plž Ampullaria australis

Neonky krmím Tetraminen jednou, někdy i dvakrát denně a vždy takovým množstvím, které ryby zkonzumují do dvou minut, takže žádné krmivo nestačí klesnout na dno. Občas jim dám pro změnu rostlinné krmivo Flora. Pancéřníčkům dávám jednou denně tabletu (zatím stačí polovina) určenou pro ryby, které přijímají potravu ze dna. Akvárium s čistým množstvím vody kolem 75 litrů, hejnem neonek a skupinou 4 pancéřnířků panda velkou údržbu nepotřebuje. Stačí jednou měsíčně vyčistit přední a boční sklo a vyměnit asi třetinu vody. Zadní sklo od řas nečistím. Ani polyuretanový filtr Bioakvacit jsem dosud nevypral. Odebranou vodu nahrazují čerstvou vodou téže teploty, do níž přidám maximálně 5 ml hnojiva pro rostliny.

Ať pozorujeme neonky zblízka nebo z dálky, kdy jejich hejno vypadá jako zářící svatojánští broučci, vždy nás pohled na takový zázrak přírody uchvátí. Není divu, že neonky patří mezi ikony akvaristiky.

Foto autor