Milí Zvířetníci! Některé z vás si asi vzpomenou na knížku Veveřácká kronika, kterou jsme si vlastním nákladem vydali v roce 2005. Knížka zachycovala osudy divoké veverky Pinky od ledna 2002 do podzimu 2004, tedy necelé tři roky z jejího pohnutého života.
V dalších letech jsme z prodeje Veveřácké kroniky částečně financovali chod naší záchranné stanice pro nalezená veverčata, pojmenované po hrdince knihy (www.veveratka.cz). Po vyprodání Veveřácké kroniky jsme stáli před rozhodnutím, jak se „vypořádat“ s podobou druhého vydání. V mezidobí jsem totiž dopsala stejně dlouhé pokračování (jakousi „Veveřáckou kroniku 2“), zachycující osudy Pinky v dalších čtyřech letech po těch popsaných v původní knize, tedy celou druhou polovinu jejího života.
Původně zvažovaná varianta dotisku původní Veveřácké kroniky a souběžného vydání pokračování v samostatné knize se ukázala být komplikovaná výrobně i finančně, a tak jsme se nakonec rozhodli pro řešení, které je trochu zvláštní, ale z pohledu čtenáře nejkomfortnější. Tedy nedotiskovat původní knihu, ani samostatně nepublikovat její druhou část, ale vydat Veveřáckou kroniku v nové, definitivní podobě, zahrnující jak starší text, tak jeho nově dopsané pokračování. Tato varianta nám též dala možnost vrátit se s osmiletým odstupem k textu „první“ Veveřácké kroniky, důkladně ho zrevidovat, opravit některé nepřesnosti a též ho plynule „propojit“ s novými kapitolami.
Rozsah knihy tím narostl na dvojnásobek a „nová“ Veveřácká kronika, kterou jsme si právě přivezli z tiskárny, tak má více než 500 stran. Obdobnými změnami jako text prošly i její obrazové přílohy. Drtivá většina barevných i černobílých fotografií je v knize z roku 2012 publikována poprvé, protože jde o snímky vzniklé až v letech po prvním vydání Veveřácké kroniky.
Veveřácká kronika tím získala definitivní podobu, protože teď je v ní zachycen celý život Pinky, od dětství až do stáří (dožila se neuvěřitelných sedmi let). Neznám jinou knihu, v níž by se někomu podařilo pozorovat „divoké stvoření“ tak dlouho, po celý jeho život, v přirozeném prostředí… Jejím napsáním jsem ale Pinky splatila svůj vnitřní dluh, který jsem k ní pociťovala – štěstí a radost, kterou mi nabídla tím, že jsem ji mohla tak dlouho pozorovat a být svědkem všech dojemných peripetií jejího života, od „partnerských“ vztahů až po obětavou výchovu mnoha vrhů mláďat…
Na první vydání Veveřácké kroniky mi přišla spousta ohlasů a vím o řadě „zvířetnic“, které si ji oblíbily do takové míry, že si ji kupovaly opakovaně a používaly ji jako dárek všem těm, kdo mají rádi přírodu a zvířata v ní. Řada spokojených čtenářských ohlasů je zaznamenána i na diskuzním fóru přímo na naší webové stránce, kde si lze knihu objednat. Proto se odvažuji vám knížku „nabídnout“ i teď, když vychází v definitivním vydání.
I tentokrát jsme si knihu vydali vlastním nákladem a prodáváme si ji v maximální míře sami, tak aby výtěžek z ní byl co nejméně snížen o provizi distributorům a jiným prodejcům. Celý výtěžek totiž opět použijeme na chod naší záchranné stanice, kterou jen za letošní rok prošlo 106 veverčat z celé České republiky.
Budu moc ráda, když si Veveřáckou kroniku objednáte a kromě požitku z četby tím nepřímo pomůžete i naší záchranné stanici. Knížku lze za 400 Kč objednat vyplněním jednoduchého formuláře na speciální objednací stránce (www.veverackakronika.bloudil.cz), kde najdete i úryvky z recenzí a výše zmíněné diskuzní fórum o ní. Knížku vám pošleme okamžitě, poštovné je zdarma. Zaplatíte až ve chvíli, kdy si doma zkontrolujete, že je knížka v pořádku, buď převodem na účet, nebo složenkou (pokyny k platbě vám přijdou mailem po odeslání objednávky). Fotografii obálky a několika dvoustran, ukazujících, jak je kniha graficky řešena, najdete u tohoto článku.
A ještě jedna „drobnost“. Protože jsem se krátce po prvním vydání Veveřácké kroniky vdala a změnila příjmení, vyšla kniha poprvé pod jménem Kateřina Mojžíšová, zatímco nové vydání je podepsáno Kateřinou Soukupovou. Můj manžel Petr mi pomáhal s oběma vydáními knihy a společně se staráme i o mláďata v naší záchranné stanici.
S veverčím pozdravem
Vaše Katka Soukupová
Dneska jsem si udělala krásnou hodinku u Katky a jejího manžela a veverek…. lidičky, tam je nádherně i v zimě a v mrazu.. (heidy)
Abyt, Sharko – je mi moc líto, co jsem se právě dočetla (u). Vždycky hledám vhodný slova a nenapadá mě nic, jen to, že přeju ať čas trošku tu bolest ohladí.
Nové koťata se u nás pomalu zabydlují. Zatím spí v kleci, hlavně aby měly pokoj od ostatních koček a psů, ale dneska už běhaly po kuchyni 🙂
http://jakkel.rajce.idnes.cz/nova_kotata
Trochu OT: loni jsem k vánocům dostala zvlhčovač vzduchu s ionizátorem zn. Dormeo Mador. Používala jsem ho od prosince do dubna, pak jsem ho vymyla, uložila. Protože tu mám přesušený vzduch z ÚT a hodně mi teče krev z nosu, tak jsem ho chtěla znovu nainstalovat. Naplnila jsem nádobu předepsaným množstvím vody a spustila. Ozval se šílený pískot a pára nikde. Vypla jsem ho, zkontrolovala, vylila vodu, vyčistila, co se dalo, naplnila a vše se opakovalo. Tak jsem volala na zákaznické centrum, číslo bylo na internetu. Tam mi řekli, že musím přístroj reklamovat tam, kde jsem ho koupila, s paragonem a krabicí. No, nevím, kde byl koupen, krabici nemám, paragon už vůbec ne. A prý v zákonné lhůtě záruky 2 roky přístroj vymění, ale POZÁRUČNÍ SERVIS NEMAJÍ! Na dotaz, co s tím pak, když se to porouchá po těch 2 letech mi bylo řečeno, že se přístroj vyhodí. Sakra – umím si představit vyhodit topinkovač za tři stovky. Ale přístroj za dva tisíce teda fakt ne! Nejdříve jsem napsala dost ostrý dopis dovozci a pak jsem vzteky chtěla krám prohodit zavřeným oknem i mřížemi. Nakonec jsem ho znovu vylila, vysušila a rozebrala na prvočísla. Vůbec tomu nerozumím, takže jsem pohýbala nějakými součástkami a zase ho smontovala zpátky do původního stavu. Doplnila jsem vodu a se vzteklou jiskrou v oku jsem ho spustila. NO A ONO TO FUNGOVALO! Teda dokonce funguje i nadále. Už se nám dýchá mnohem lépe.
Akorát je zarážející, že firma, která denně inzeruje své dokonalé matrace v půlhodinových relacích v TV za šílené peníze a nabízí kdeco, NEMÁ ŽÁDNÝ SERVIS! Přístroj paninko po dvou letech nefunguje? No, tak ho klidně vyhoďte a kupte si nový!
Tak od této firmy doma už nechci ani pastičku na myši.
Na každý pád, pokud nezabere výhružka vyhozením z okna, jako v tomto případě, reklamuješ u firmy, kde jsi zboží koupila, ne v místě. Takže třeba koupím hrábě v OBI v Havířově a reklamovat musím sice v OBI, ale v Mladé Boleslavi nebo v Kolíně, nebo kde zrovny jsem. Z toho se nemůžou vycukat (ale můžou to zkoušet 🙂 )
Dormeo (rofl) ani zadarmo…hele a musej to vzít i bez krabice, a kdyby sis zavolala na ČOI, tak ti řeknou, co všechno můžeš…. a jestli nemáš paragon, tak stačí vědět, kde jsi to koupila, stačí ti sebou svědek nebo dva 🙂 a napiš mi přesně typ,já si stáhnu návod a případně servisko, myslím, že když se to přestane používat,že by se to mělo propařit anticalc prostředkem, podobným nebo totožným, co se dává do žehliček….
a mám ti pocit,že jsi mi loni psala,že je z Intersparu…
http://www.dormeo.cz/doplnky/vodni-filtr-mador.html
hlavně se musí měnit ten vodní filtr..rozchodila jsi to, dobrý…ale máš to rok a vyměnit by asi potřeboval…..
Tak mě napadá, co kdybychom tu knížku objednali veram? Mira z ní může při návštěvách veram předčítat a ukazovat obrázky. Když Katka pošle knížku obratem, ještě ji stačíme s Dede vzít do nemocnice příští středu.
To je výborný nápad, jen je potřeba ke knížce dodat i předčítatele (h) .
Abyt je mi to líto. (u)
Katko z Veverkova, děkuju. Dneska knížka dorazila a já ji ještě večer zaplatím, i když peníze odejdou až zítra, bo jsem nestihla dát příkaz k převodu před uzávěrkou. Ale dneska si budu číst a číst.
Milá Katko (inlove) , děkuju za informaci o nové Veveřácké kronice. Určitě si ji objednám, přesto – nebo právě spíš proto – že mám tu kroniku první, Mojžíškovou. 🙂
Hlášení z marodky:
Anka je na tom snad líp, ATB má ještě na pět dnů. Rozárka dostala ATB na další týden, zánět se sice zlepšil, nicméně přetrvává. Pak další kontrola moči. Nejhorší je to s Bertíkem, špatné oči má pravděpodobně na svědomí herpes vir. Takže se vydáváme na dlouhou cestu. Prosím vás, kdo máte zkušenosti s tímto virem, mohli byste se o ně se mnou – s námi všemi – podělit? Děkuju.
Teda Vave, ty máš doma taky pěknou marodku!
Držíme palce. (y) (h)
Na oči MVDr. Beránek. Zkus si třeba do té ordinace jen zavolat o radu. Tam to opravdu funguje a poradí i po telefonu.
Držím co to dá!!! Takových marodů… (y) (y) (y)
(y) (h) držím marodům palečky….
Děkuju, Sharko. (f) A kočičí maminy je mi líto (u) – někde se ztratil můj příspěvek. 8-|
Tedy, Vave, máš to doma opravdu pěkný veterinární lazaret… Ale k věci: Veterinární ordinace Jinonice, jmenovitě pak MVDr. Pavel Santar. Léčil už Kulicha I. Bojovného, když mu v bitce vysekli oko (o to druhé díky vetovi nepřišel a do konce svých dnů na něj viděl), a taky zcela nedávno Ebonyho, který si přinesl recidivu herpes vira zřejmě ještě z doby „předútulkové“. Dr. Santar mě ujistil, že ta bestie umí přetrvat i několik let, než se projeví… Přes oko má teď Ebíš dlouhou šmouhu (jizva po zacelené díře v rohovce)a v určitém úseku zorného pole vidí jen světlo a stín, ale o oko nepřišel. Tolik naše vlastní zkušenost s herpes virem v oku kocouřím. Držím palce, aby se všechno u vís co nejdřív srovnalo, a zase pádím (chvátám, chvátám, nemám chvíli klid 😀 )
;( Abyt, takže Scarletka dělá společnost za Duhou našemu Darečkovi ;( . I když máme mrňavku Darečka (dnes páníkem překřtěného na Přírodní katastrofu (chuckle) ) stejně mě vždycky píchne u srdce a sevře se mi v krku, když si vzpomenu na Našeho Darka (h) .
Katko, díky moc za všechny zachráněné veverky, přesto přeji, aby jich v budoucnu bylo přeci jen méně, než těch 106. A knížce přeji prodejní úspěch.
Abyt – chudáček Skarlett, to je mi moc líto. A jak mám rozumět tomu „bylo to rychle a divně a přišla umřít domů“??? Až to trochu přebolí, napiš prosím víc. (u)
uffff – dnešní cesta z Liberce do Jablonce na vernisáž našich fakultních výtvarníků byla výživná… Silnice kalamitní, ale je fakt, že místní řidiči jsou zvyklí (hihihi – představuju si, kdyby tohle bylo v Praze (chuckle) ).
A napadlo sněhu zase mocmoc
OT – omluva veveruškám!
Hledala jsem úplně něco jiného a cestou našla tohle video na konci článku. 4 minuty a dojmou Vás, zaručuji. Zvuk nutný.
http://vlastovka.info/2012/12/04/nejlepsi-videa-se-spicimi-pejsky/
smutné OT: Za Duhu odešla Velká Mamina, zahradní kočka,co milovala na de vše svoji svobodu – kočičí maminka mojí Majolenky a Riiných zrzků Cipísků. Koťatům bude 12.12.2012 půlroku, 4 mají domov, pátý bílozrz- mazlivý Verunek na svoje doma čeká.
A já tu řvu a řvu a řvu…..
http://madamjardinier.rajce.idnes.cz/Maminina_Kotata_nar.12.7.2012-_po_mesici%2C_dvou%2Ctrech_a_v_depozitu%2Cje_uz_jen_Verunek..posledni_kote./#DSCF2820.jpg
Milá Sharko, vždydˇ víš, to je rub toho, že je máme, že s námi žijí a mají rády. Moje koč Scarlett už také zlobí za Duhou a chybí mi tak, že o tom ani nemůžu mluvit. Ale doufám, že si život se mnou užila, zrovna tak jako ta tvoje. (cat)
Abyt! (u) (hug) „Moje“ Scarlett? ;( Kéž je jí svět za Duhou dost velký a krásný, pro Scarlett jen to nejlepší je dost dobré. (nod) (h)
Vave, tos napsala moc hezky! Ano, pro Scarlettku jen to nejlepší je dost dobré (h) .
Ovšem chudáci nápadníci nebozí, vznešenou madam uhánějící (chuckle) . Promiň, Abyt. Ale dyť víš! (inlove)
já vím, byla moje taková „detašovaná“ , vykrmovala jsem ji společně s Irenou Šestikočkou, aby měla mlíko,aby byla silná,aby na zimu měla zásobu..učila tahle poslední koťata všemu,co potřebovaly, nosila jsem ji ukazovat malou Majolenku,aby viděla,že se má u mě dobře, když jsme jí ji na 6 týdnech sebrala, protože malá měla bacil,kterej by ji bez ATB zabil… no mám doma její kopii, takže bude pořád se mnou, jen už nebude na tý zahradě…já se s tím nějak vyrovnám, je jí líp, běhá si za Duhou,má tam plnou misku a je zas ta mladá bezstarostná kočka…vím, ž ejich je venku moc..nebudu vozit jídlo už pro ni, ale těm,co tam jsou…jen si ji musím odbrečet, musím se s tím smířit… (u) (rose2)
vím jak ti „abyt“ chybí Scarlett, jako mě Šarik…já je vždycky obrečím víc jak lidi…. a ten mi chybí moc ;(
Šárko, a proč sis nepořídila dalšího pejska? Já vím, že žádný už takový nebude, ale pomohl by zředit smutek na únosnou míru.
už by to Ivo nebyl Šarik a já ho stále i po těch letech , hledám v každým ovčounovi a choďákovi… místo jednoho psa mám 8 koček, jsou jiné a přece i ony mají některé jeho pohyby,zvyky… Šarik byl jen jeden… (h)
(u)
Děkuju vám, chtěla jsem dát vědět až to přebolí, ale svezla jsem se teď se smutnou Sharkou. Bylo to rychle a divně a přišla umřít domů. Spí teď pod jedličkou v lese nad řekou.
A za Duhou? Hm, Louk, je mi to jasný. Povaluje se hraběnka slastně na vypolstrovaném křesílku, obklopena kořícím se stádem nyjících ctitelů všech kocouřích barev a velikostí.
Abyyyyt! (y) Úplně jasně ji vidím, a pokud mě nešálí zrak, v pravé pacce má vějíř. 🙂 (h)
Vějíř! Nojo, jak jinak. 😀
Dík Vave a (y) pro tvé košky.
sharko a abyt, to mne moc mrzi s vasema kocenkama. (u) (u) Ja jsem taky na jare prisla o milou pani Holsteinovou a moc jsem se4 o to nedelila, protoze tam mne ta ztrata zasahla vic jak obvykle. Ale nekrolog ji napisu jednoho dne.
Ale kočenky… to je mi moc líto (u)
Sharko (hug) , byla to krásná kočička a díky tobě se měla dobře. A v Majolence máš její pokračování (h) .
Líc a rub, život a smrt, štěstí, aby srdce kvetlo a slzy, aby smutek umyly.
Jsou to taková chlupatá semínka štěstí na té naší cestě, zaháčkují se nám do srdce a už se nikdy nepustí…. (sun) a (rain)
Rputi, napsala jsi to i za mne. Chjo. já vím, je to smutek. (u) (u)
Sharko, Abyt… (u)
Koťata jsou nádherný, zrzečci.
A na Scarlett a Velkou Maminu nezapomenem.
Dobrá zpráva! A dík za všechny veveruchy! (sun)
hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Na stránky (heidy) (heidy) koukám, počty veverčat znovunavrácených přírodě jsou úžasné.
Objednám… Vilém s Františkou za chvilku veverkám dorostou (nod)
Sněhu hodně, mrzne…
No toto, ještě není 12.12. (heidy)
jsem zvědavá,jak k Tobě dobruslím s prachama a dobrotama pro Veverky, co jim dovezla Inka. (hug)
KATKO, VELICE SE UŽ TĚŠÍM NA ZÍTRA, JELIKOŽ MI PŘED NĚKOLIKA DNY OBJEDNANÁ VEVEŘÁCKÁ KRONIKA MÁ ZÍTRA PŘISTÁT VE SCHRÁNCE. A NEDÁM JI NIKOMU,DOKUD JI NEPŘELOUSKÁM A NEPOTĚŠÍM SE. TU PRVNÍ KNÍŽKU JSEM NESTIHLA DOČÍST, PROTOŽE MI BYLA ZABAVENA MLADŠÍ DCEROU, KTRERÉ VŠICHNI PŘÁTELÉ I DĚTI Z TURISTICKÉHO ODDÍLU ŘÍKAJÍ VEVERKA. JEN VÍM, ŽE NAŠE VĚRKA BYLA Z KNÍŽKY DOSLOVA UNEŠENÁ . VÍM, ŽE TO S NOVOU KNIHOU NEBUDE LEPŠÍ, TAKŽE JI HODLÁM ZATÍM UTAJIT.