PSI: Kaprfíldová a žehlící ořechová bábovka

Kaprfíldová? No jasně, řeč je o Rozárce. Rózička už totiž zrušila všechny vítací květináče (sama vítá velmi zodpovědně), polínka nanosila (do koše, na terasu, do garáže,…) a usoudila, že na zahradě je nuda, tak velmi pečlivě prověřuje psotěsnost plotu.

 

 

Uvolněná spodní hrana pletiva jí dovolila, aby se podplazila a skočila do tújí na druhé straně. Co na tom, že pod plotem je opěrná zídka, vlastně zeď tak metr dvacet vysoká. Túje se ukázaly být něco jako krabice pro kaskadéry. Chlapi pak strávili plodné odpoledne s kleštěmi, když každý drát pečlivě zakroutili na vodící drát. Naposledy se jí povedlo uvolnit pletivo od sloupku a propasírovala se ven. Příště snad proteče skrz pletivo jako terminátor T1000.

 

 

Naštěstí máme prima sousedy a sousedky, takže při posledním útěku mi přišla sms „až budeš hledat Rózku, je u nás“. Rozárka totiž došla k sousedům. Mezi brankou a terasou potkala nazdobený truhlík na okno a vytáhla z něj plastové šípky (pravděpodobně usoudila, že se ke chvojí, kudrnaté vrbě a dalším přírodninám nehodí). Pak zabušila pacinou na prosklené dveře.

„No nazdar, co ty tady, Rózičko? Kdo mi to tady hospodařil?! Ty potforo jedna nenechavá!“
„Jsem se přišla podívat a trošku jsem ti vylepšila ten truhlík, takhle je hezčí… A hele, čím to krmíš kocoury, koukej, jak syčí, to má po granulích?“
„No tak pojď, ty útěkářko, jen si zobni, kocouři se beztak jenom vofrňujou.“
„Chroust chroust, mlask mlask, dooobrý. Já žádný nedojedky nenechávám, koukej.“

 

 

Poté, co se naše pusinka zlobivá napapala, usadila se na gauč vedle paní domu, odložila si jí čuňu na klín a dělala oči. A když se prospala, Alena našla popruh, uvázala ho k obojku a vyrazily na procházku. Takže ta naše čůza na tom ještě vydělala procházku navíc.

A já pak žehlila ty rozchroupané šípky ořechovou bábovkou. A jak se peče Žehlící ořechová bábovka? Záleží na tom, jestli je sousedka Alena taky kamarádka. A protože moje sousedka Alena kamarádka je, stačí docela obyčejná bábovka.

 

 

Žehlící ořechová bábovka
4 vejce, 1,5 hrnku tmavého cukru, 1 hrnek hladké a 1 hrnek polohrubé mouky, prášek do pečiva, půl hrnku rozpuštěného másla, hrnek mléka, 2 hrnky ořechů a 1 dcl rumu.
Postup je obvyklý, metoda žáves – vejce a cukr ušleháme, to vejce na zemi necháme vyblízat čubě. Přidáme zbytek surovin, promícháme a pečeme ve vymazané a vysypané formě při 170°C.
Po vychladnutí pocukrujeme a odneseme ke kamarádce.

 

 

Aktualizováno: 29.11.2012 — 20:04

121 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Milá Rozinko, já se tu pinožím nad domácími pracemi a úplně tě zapomenu pochválit. Jsi opravdová krasavice inteligentní. Na tebe si nepříjdou. Jsi stále o krok napřed, jako správná Hudinka. Nebo Kaprfíldka? Moc ti to sluší. A tetě Báře taky. Jéééje. Takový krásný holky. (sun) (clap)

  2. Jejdamane, sice diskutuju dole o jídle (taky o čem jiném, že, jsem dost monotematická), ale vůbec jsem se nepochlubila – přes víkend tu máme (spolu s dcerou, dočasnou majitelkou) na opatrování úplně malé kočkátko, kluka. Je celý bílý, jen ouška, ocásek a pár skrnek po těle má mourovaté, je to takové to úplně nejmenší kotě, co už může od maminky, je hrozně roztomilé. Bohužel to vypadá, že i kdybychom chtěly/i, opravdu žádné zvíře nemůžeme mít, obě s dcerou už docela dost frkáme a a otékáme, holt alergie. Dcera ho opatruje jen dočasně, kotě půjde do dobré rodiny a bude mít velikého kamaráda, jednu moc hodnou tibetskou dogu.

    1. Zdravím, Aido, to je škoda, že si ho nemůžete nechat, takového drobka (cat) roztomilého. Ale půjde do dobrých rukou, bude mít doma vlastní šplhadlo s ocasem (rofl) .
      Ráda tě zase někdy uvidím (h).

      1. Já taky, bohužel netuším, jestli mi to toho 14. vyjde, pořád něco máme (když už jsme se trochu otřepali z nejhoršího), ale vynasnažím se.

  3. Takže hlásání o koláčích:
    protože maso, maso a zas maso umím podstatně lépe, tak jsem už předem pochybovala o úspěchu kynutých koláčů s přebytky marmelády, kterou jsem měla v úmyslu zpracovávat dále tímto způsobem. MLP si kdysi tvorbu marmelád lehce vynutil, když nám zbylo ovoce, ochutnal, prohlásil, že jsou naprosto skvělé, ale dál kupuje jogurty s džemy a můj návrh, že by třeba mohl koupit jen bílý a míchat si do něj tu domácí, shledal zcela nepraktický.
    No, vzala jsem na pomoc chytrou kuchařku, vše jsem poctivě odvážila a dbala návodu. První chyba byla, že jsem kvásek zadělala v CELÉM obsahu mléka a ne jen v trošce, což jsem si přečetla až později.
    Těsto vypadalo zpočátku krásně – hezky se to odlupovalo od stěn mísy, ve které jsem zadělala, tak jsem ho šoupla na teplíčko radiátoru.
    Po cca půlhodině jsem to šla zkontrolovat a ta nedomrlá placka mě docela vyděsila. Kynout? Ani omylem.
    No, otráveně jsem to nechala být s tím, že to max. vyhodím do odpadků a šla si po další práci.
    Za další půlhodinu bylo těsto dvojnásobné a tvářilo se velmi sympaticky.
    Tak jsem dala na plech pečicí papír a jala se patlat placičky, do který jsem udělala důlky a pořádně naplnila těmi marmeládami. Trouba už byla horká a tak jsem to tam vrzla.
    Výsledný produkt byl – příšerně vyhlížející neforemné placky s nahoře napatlanou marmeládou, ale vykynuté do kulatých bochánků (kde skončily ty důlky, to netuším), marmeláda sem tam lehce vytekla na ten papír, nicméně – CHUŤ ÚŽASNÁ. Sežrali jsme na posezení ještě teplé koláčky ze třetiny jednoho plechu – to bude noc plná vášní a levitující kocouři, zbytek byl uložen na sobotu a neděli.
    Takže už vím, co nedělat a co dělat, čeho se nebát a jak si poradit s těmi důlky, aby v nich náplň vydržela. Vzpomněla jsem si, že maminka udělala vyšší placičky a uprostřed důlek až téměř na průhledno jedním závažíčkem ze sady. Tak to pro příště.
    Chudáci rackové. Mají smůlu!

    1. Babička taky dělala důlky závažíčkem.
      Jsem ráda, že se koláče povedly. Já dělám nejošklivější dorty ve střední Evropě, ale většinou chutnají velmi dobře. Tak jsem si s tím nedělám hlavu.

    2. No, vypadá to na slibný začátek, ty „mouchy“ se časem vychytají. Já mám na koláče tajný recept, který mi kdysi před dvaceti pěti lety prozradila mamka mého ex- (i jeho současné zákonité manželce ho neprozradila, asi ve mně cítila spřízněnou duši, v ní ne), doteď funguje, jen jsem jí tehdy doporučovaný olej nahradila máslem. Zrovna v neděli jsem podle něj pekla, pekáč honzovek s povidly, děti (syn, dcéra a její kluk) je snědli ještě teplé. Kynutého těsta se není třeba bát, ono to fakt jde.
      P.S. Tajná „finta fň“ pro líné hospodyňky mého typu: není třeba dělat kvásek, stačí rozmíchat kvasnice v předepsaném množství vlažného mléka, přidat vejce nebo jen žloutky (já dávám na půl kila hl. mouky 3), rozpuštěné máslo a zadělávat. Kynout se to nechá trošku dýl než obvykle a výsledek je vždy vynikající – kromě honzovek z toho dělám i koláče na plech, normální i „dvojctihodné“.

      1. JJ přesně takhle jsem to udělala: do vlahého mléka kvasnice a pak žloutky. Akorát ta mouka byla polohrubá. Dle receptu. A kynulo to fakt dlouho.
        Ale výsledek byl chuťově skvělý, vzhledově bych asi dostala tu nejnižší známku, ale kašlu na vzhled. Na prodej nebyly!

        1. JJ taky umí zadělat na koláče 😛 , ale nemám moc času. Naštěstí jsem loni dostala „druhé ruce“ – kuchyňského robota schopného umíchat i kynuté těsto. Sice by se mělo s láskou propracovávat vařečkou, dokud se nebudou dělat bubliny, a že to ještě umím, ale teď to nechávám robotovi. Pěkně mu to pochválím, jak to hezky vymíchal, a taky jsou to koláče dělané s láskou (h) . Někdy hezčí, někdy ošklivější, ale u nás se sní všecko – na procházku k řece se u nás po mém pečení chodí málokdy …

          1. Já mám „robota“ dvounohého – MLP, všechna náročnější těsta u nás dělá on, i to na ty nedělní honzovky dělal. Jednak ho to baví, jednak má větší sílu.
            P.S. Ale teď mám – co se pečení týče – naprostého favorita: nehnětené, dlouze kynuté těsto na chleba (gůglovat: no knead bread). Už jsme to vyzkoušeli snad 5-6x, veeeliká dobrota – kupovaný chleba mi stejně až na výjimky nechutná, kór když teď tak nehorázně podražil, aspoň v našem Albertu jo, tenhle nám vydrží (než ho sníme) 2-3 dny (mezitím se zadělá na další), náklady na jeden středně velký bochník jsou poloviční oproti těm v obchodě, chuť 1000x lepší, a ta kůrka (kůrku a patky mám na celém chlebu odjakživa nejraději).

          2. Já zase miluju vánočky. 😛 Od častějšího pečení mě spolehlivě odradilo na ruční práci náročné zpracování těsta. Až jednou jsem byla víc mlsnější než líná a napadlo mě dát do hnětače jen 3/4 mouky, zbytek ingrediencí podle receptu, nechat dobře prohnětat – klidně i 10 minut – a pak dosypat zbytek mouky. Je fakt že robot začne dost funět, ale 3 stupeň to spraví. Akorát musím těsto usilovně zaštouchávat do mísy protože vzlíná, ale vzniklé těsto nemá konkurenci! Klidně upeču i 3 kousky za svátky. Ňam ňam, dneska peču kontrolní vzorek a vánoce v dohledu.

  4. Milá Bubu, protože se povaluji už týden s virózou v pelechu, mám absťák ve vaření-pečení. Tak jsem dnes vyzkoušela tu báječnou ořechovou bábovku a musím prohlásit – je to špica!!! Moc dobrá věc, asi na zítřejší snídani nezbyde, a to jsem doufala, že bude i v neděli ke kafi…….

    1. To jsem ráda, že se povedla a chutná. A nejlepší je, když buchta nepřežije čtyřiadvacet hodin.

  5. Bubu,ta poslední fotka je úžasná. A bábofffku určitě vyzkoušíme 🙂
    No a jedno malé OT: Berušku a Barnabáše se mi povedlo vrátit zpátky k opičím rodičům a bráškovi a funguje to (inlove) Jejich rodná matka Xantipa teda napřed prohlásila, že tři děti nikdy nechtěla a nechce ani nadále a šla se schovat do boudičky,ale teď už se o ně se mnou hádá,protože Skřeti se samozřejmě chodí pusinkovat se mnou a ne s ní. Vyvrcholilo to dnes: Ona je teda Xantipa trošku psychopat i normálně, ale dneska ma mě začala útočit docela tvrdě. No,dostala pár facek a nechala jsem jí chvíli přemýšlet… chyba! Zepředu to viditelně nešlo, tak to jakoby vzdala…nenápadně mě obešla… a zarafla se mi přimo do … no, tam kde záda ztrácí své dobré jméno (rofl) . Přihlížející kolegové to smíchy málem nepřežili a já jsem nějak taky neměla sílu na spravedlivou odvetu!

    1. gratulace veliká (nod) To je pro ně důležité, stát se spúrávnými opičáky. Při vší úctě k tvé osobě (chuckle) – lepší praštěná Xantipa než sebedokonalejší člověk

    2. Lucko, děvče šikovné, moc se mamině nediv. Já bych taky nechtěla tři děti najednou, ale … asi by mi to nedalo (think) . Ovšem ten výchovný pleskanec si zasloužila, a hned , s odstupem se bude tvářit „za co, to jsem si nezasloužila“! Xantipa (angel) je holt nomen omen.
      Tak ti přeji, aby se kousanec zacelil co nejdřív (h) .

      1. Když u ní ty výchovné pleskance nějak nefungují a že jich už bylo (devil) A to mě ještě respektuje nejvíc,kluky normálně vyžene z voliéry (rofl)

        1. Občas mám chuť zchladit mládence kýblem vody, to by taky mohlo zabrat. Ale jak vidím, jsi z vaší garnitury nejrespektovanější, tak to možná nebudeš potřebovat. Lucko, jsi úžasná a děkuji ti za malé opičáky (h) .

    3. To je teda potfora ta Xantipa. Ale je bezva, že se povedlo jí ty její děti zase „vnutit“. Jste pašáci.

      1. Gratuluju (inlove) To je báječná zpráva. Nojo, lepší jedna Xantipa, než hejno chovatelů 🙂 Ale je to potvora. (punch)

    4. Chichi! Přesně vidím – doufám, že jsi aspoň měla džíny a tudíž chráněnější pozadíčko.
      Prima, že jsou skřetíci u mamči, i když je ta máma psychouš. (chuckle)

      OT: Kičinka je na rozsypání a může to být každým dnem, každou hodinou. Všichni věříme, že porod bude snadný jako všechny dřívější, a pak zatneme usilovné palce pro Kambu.
      Ledňáčci v Brně sosají, řvou a spinkají a tak už by snad mohli přežít – za chvilinku k řevu a chrochtání při kojení začnou pomalinku přidávat bublání a brumlání a bafání. Medvědí řeč je halt složitá…

  6. zožralo mi to príspevok.Tak znovu.Chýba mi hlásanie od Karolíny:ako skončil zápas s buchtou a marmeládou?Vôbec:žije KarolínaK maškarnému plesu.Práve taký sme mali minulý týždeň na op.stredisku V Nitre.Ja som bola prosím „čierna vdova“-na dedine mojej babičky sa hovorí“čírna dova“.Vraj som bola dobrá,Apartný klobúčik na stranu,jemný závojíček a v ruke kafemlejnek.
    teraz asi musím niekoľko minút čakať,ano?

  7. Dneska odpoledne jsem dostala nezvyklý domácí úkol. Masku na Viléma – povinné téma zvíře, materiál – jen textil – jde o bazénový karneval a skončí asi všechno ve vodě… Žádný papír, žádné barvičky… Termín – k odvozu v neděli mě trošku zaskočil… protože zítra zvířetničím v Praze.
    A tak tedy rychlopráce výtvarnošicí. Našila jsem ouška na čepici (zrušila jsem páníkovu temně modrou – rozstříhala a zmenšila). Ouška ozdobila střapečky z umělé kožešinky. Našla starou dlouuuuhou černou chlupatinu umělotinu (původně kolem krku na svátečním mém kostýmu) – úžasný ocásek. Temně modré kamaše i rolák má – modrý kocour (asi velký mainský – když má chlupaté uši) snad bude stačit (chuckle)
    Fakt se nenudím – mezi tím házím a házím a házím. Protože padá a padá a padá. Možná zítra autobus z Liberce vůbec nevyjede…

    1. Vave – ta se opravdu povedla. Obrázky jsou krásně doplněné barevnými kostkami a nápad s pastelkami je vynikající – Jamala opravdu umí!

      1. Přesně, včetně toho, že když je deka kloučkovi na klíně, vidí z ní právě krásně barevnou část. To muselo dát přemejšlení. (y)

      1. Poprosila jsem Myšičku o přáníčka, udělala s Myšátky spoustu krásných. Mám radost, že to tak bezvadně funguje a že děti dělají pro děti. (h)

        1. Vy jste takové šikulky (h) a Myšátka taky (h) … nezasloužila by si za to nějakou pěknou vánoční odměnu?

  8. hle ju potvůrku 🙂 hezká fenka!!!a mazaná 🙂

    zítra jedeme na poslední letošní výstavu do Nitry, tak si na nás třeba vzpomeňte….

    1. Pája,zajtra mám dennú 12-ku práve v Nitre na op.stredisku-tak kdyby neco-tak 155 a pomoc vyšleme.Žartujem,určite sa nič nestane,škoda,tak blizko a nebudem môcť prísť sa pozrieť.

      1. tak třeba příště 🙂 a kdyby něco tak určitě zavolám 🙂

        příští rok určitě na Slovensko pojedu 🙂

  9. OT – Opsáno z FB:

    Ve zprávách říkali, že by každý, kdo vyrazí na cesty v tomhle počasí, měl mít s sebou řetězy, lopatu, deku, rozmrazovač, tažné lano, baterku, hever a náhradní kolo … no vypadal jsem ráno ve vlaku jak idiot …
    😀

  10. Jó, koza útěkářka! 😀
    Připomnělo mi to mou první, Rikinu, ta si taky myslívala, že všude dobře, jinde líp. Vyléčila ji z toho až paní Juřičková blahé paměti, která ji přesně takhle taky poznala (žebrající v kuchyni, myslím, mám dojem, že Rikča k nim normálně nakráčela na statek a prý, co tu máte k sežrání? Dáte? My tam roky a roky dávali auto do stodoly, takže to tam dobře znala), takže ji poznala, ale pak se povídání liší. Vzala metličku, zpráskala žebračku, co že nehlídá chatu a jak že si to myslí – a šup – zavřela ji na půdu na seno. S miskou vody, bez suchého chleba. A poslala vzkaz, že máme psa u nich na seně.
    Vzkaz došel až druhej den ráno (bylo to v dobách silně předmobilových), takže když jsem vězenkyni ze samotky přebírala, měla za sebou už celou noc (ztratila se při pravidelný večerní samoobchůzce).
    Vyléčilo ji to a tenhle její třetí útěk zůstal jejím posledním. 😀

    K těm samoobchůzkám: má drahá matička nechává psy na chatě se toulat. Plot tam být nesmí a mé drahé je buřt, kde čokla má, prý se čokl vrátí. Jo, vrátí, až obejde a obžebrá celý údolí. Možná se paní Juřičková snažila mé drahé něco naznačit (stejně jako to teď dělá mátina kamarádka – „Nessy mi chodí kakat na zahradu!“ – mátina odpověď: „Tak jí to nedovol a vyžeň ji, lepni ji.“ – mátin komentář: „Ta XY je blbá, představ si, stěžuje si mně, že jí Nessy chodí kakat na zahradu, má ji vyhnat, no ne?“) – jak vidno, naznačování nevedlo a nevede nikam. Tehdy jsme se jenom strašně bály o psa, babička a já, a babička tuším nesla nějakou tu žehličku. Leč obsah žehličky mi už vypadl z paměti. 🙂

    Hrníčková žehlička! Bubu, miluju tě! Až budu mít troubu, a ne troubu-janka paliče, zkusím. (^)

  11. Pretože aj u nás má sviatok Ondrej, alebo Andrej, dovolím si niečo načisto OT:
    V prvom rade chcem zablahoželať p. Andrejovi Ruščákovi a zaželať mu veľa úspechov pri manažovaní Zvířetníku.
    A teraz k veci. Už viac ako 100 rokov sa u nás v Brezne v tomto období ( 29.11. – 1.12) koná Ondrejský jarmok (teda jarmark). Pozháňajú sa výrobci, kupci a priekupníci z polovice EU a ponúkajú všetko možné aj nemožné od perníku až po sedacie súpravy. Aj keď Brezno má zodpovedné renesančné námestie, námestie praská vo švíkoch a priľahlé ulice rovnako.No “ Sodoma a Komora „.
    Dnes som si zaslintala na 2 veciach:
    a) balónikoch všemožných tvarov a rozmerov a ľutovala som, že už nemám 5 rokov,
    b) u stánku so “ skalkami“, ako ja nazývam polodrahokamy. Ametysty, acháty ( brúsené a leštené), všemožné odrody kremeňa v prírodnom aj spracovanom stave,tyrkysy,hematit atď, všetko v prírodnom, poloopracovanom stave, alebo vo forme šperkov. Tak som tam stála asi pol hodinu, hladkala všetky kamene, aby som z nich nabrala energiu, a nakoniec som to nevydržala a kúpila som si náušnice z jaspisu ( červenohnedý žilkovaný kameň).
    Takže aj na tomto “ Ondrejskom “ som si urobila aspoň malú radosť. Obvykle také masové podujatia neznášam.
    Milí Zvieratníci, Byvajú aj u Vás takové jarmarky?
    Prívesok na krk a náramok už mám.

    1. Zrovna dneska tu otevřeli všechny tři vánoční trhy.
      Takže jsem nakráčela, dala svařák a štramberský ušiska a jala se kupovat dárky pro kolegy. Chybí mi už jenom jeden. 🙂
      Trhy s drahokamy jsou tady poblíž každoročně v Tišnově, ale nepamatuju si, kdy. Nesmím tam, neb a protože bych tam nechala majlant. 😀

    2. Na náměstí Republiky (což mám málem u východu z práce), je už léta stánek s kamenama. Vždycky ze mě něco vyrazí (makeup) .

    3. Yetti, to snad neni mozne!!!! BRezno! Znas Jasenie? Odtam pochazela babicka z maminciny strany a dosud tam máme vetsinu vesnice (nejak) pribuznych. Kdyz jezdim do Jasenie, tak bud busem do Podbrezovej, ale uz jsem se parkrat provezla i do Brezna. Jednou mne taky na me premlouvani autobusak ve tri rano vysadil mimo zastavku na hlavni, jak je odbocka a ja tam stala v te totalni tme, poslouchala huceni lesu a pripadala si doma. Ten kraj miluji!!! A tri doliny z Jasenie a ten zvlastni ne/kopec Ziar nad Jasenim. Kdyz tam jsem, tak si na ten kopec jdu na pul dne sednout a jen tak koukam a citim, ze tam jsem spravne….
      Uz jsem tam dlouho nebyla, naposled pred 3 lety. Chybi mi to.

  12. Bubu to je krasny povidani 🙂 Rozara je holt koza Roza a sousedy pozlatit 🙂 s receptem jsi mi neuveritelne kapla do noty- orechovou bapofku MILUJI a dobrej recept jsem nemohla sehnat. Hned zitra ji zkusim uklohnit!!!!!!!

  13. Bubu – moc hezké povídání a super recept na bábofku. Jenom dotaz – ten cukr fakt musí být tmavý? nestačí obyčejný písek – rafinovaný a bělený (my, kolenvrtky, šetříme aj na cukru (chuckle) )?!

  14. Recept – zakončení – správně! :O
    Rozhodně u nás se nesmí nechat taková věc, jako bábovka nebo buchty, na talíři na stole. (pi)

    Ta naše koza pitomá česká strakatá psice blbá, za drahý prachy léčená na zažívací potíže a na drahejch granulích chovaná, sežrala čerstvé buchty, které jsem zapomněla na stole – a to z trucu, že jsem jí zavřela do chalupy, když venku bylo takový srandy s porážením stromu a jeho rozřezáváním a vůbec, ale vůbec jsem jí nedovolila skákat na ty zábavný lidi s těma úžasnejma vrčícíma věcma v rukou…

  15. Milá Bubu.nomen is omen-keby sa Rozka menovala Zorka,tak by bola čisto domáca,jemná dáma-proste Zorka.
    Blahoželám Jane Ba.-ako vždy všetko šťastie sveta a k tomu kúsok neba.Ale pozor:dnes je na Slovensku Andreja-a keďže FF je na pul Slovák-som presvedčená,že oslavuje.A aj jemu patrí vyššie uvedené o šťastí.

      1. No hej,Zoriny sú mrchy,ale Zorka je Zorka,A ešte sa da na ňu volať medzinárodne Aurora,alebo maďarsky Hajnalka.Kto to má!

        1. Dzeržinski? (chuckle) U nás Jitřenka v kalendáři není. Zdravím, Verenko, a těším se na sraz (h) .

      2. Zorina kradla vejce a slepice, jestli to není nomen omen. Jó, moc rádi ji naši příbuzní vyměnili za poklad Belu (h) .

  16. nefouká, sněhu je jen asi 10 centimetrů a není moc mokrý… Najednou se z venku ozval podivný zvuk, kouknu z okna – na zem se nese z borovice závěj sněhu, padá malá větev, ale hlavně jedna velevětev je zlomená… Bohužel není dolomená, tak schlíple bimbá vysoko nad zemí… Pohled nic moc…
    Překvapilo, mě to – olámal je často mokrý těžký sníh nebo vichřice… ale dneska není ani jedno

  17. Jo a držte mi palce.
    Zjistila jsem, že máme doma přemarmeládováno. A tuhle pan domácí donesl z trhu koláče s džemem a tvarohem, byly moc dobré. Pochvaloval si náramně a že prý zase nějaké koupí, až tam pojede. Tak mě napadlo, že bych mohla zkusit upéct kynuté koláče s nějakou tou marmoškou, která ve špajzce překáží. Jenže mé pečení sladkostí je diskutabilní a tak netuším, co z toho vyleze jako výsledný produkt. Uvidíme, v nejhorším případě si udělám vycházku k Vltavě a nakrmím pár hladových racků.

  18. Bubu – nejni nad prima kamarády, že jo? To pak člověk velmi rád upeče vynikající žehličkovou bábofku (y) Podle složení to vypadá velmi mňam. Hodlám vyzkoušet. A doufám sobecky, že se nebudu muset dělit 😀 😀 ořechy miluju.

    Společný foto obou labradůrek je moc hezký.Sluší jim to.

    1. Ještě dodám – my jsme včera – tentokrát za dozoru máteře – pekly vanilkové rohlíčky – dala jsem do nich hoodně oříšků, krásně se mi opražily, jsou vy-ni-ka-jí-cí. Nevím čím to, ale pořád kolem sebe cítím oříškovo vanilkovou vůni. Moooc příjemný, ale jde mi huba šejdrem, mám na ně chuť 🙂

        1. to bohužel nemám /páč jinak bych si natajňačku reguléreně fetovala 😀 /. Vůbec nemám tucha, kde se to bere, jen to tak příjemně vždycky proběhne kolem…. zlehýnka… aby se nerozplynula…. 😀

            1. s Ešátorem to nic společnýho mít nemůže, páč to by pak znělo:

              ….nebezpečnou rychlostí produsá kolem, pošlape nohy, zpřeráží kolena, smete všecko v cestě…..

              Dneska ráno mi předvedl opět svůj majstrštyk – šlápnul mi na bačkoru v momentě, kdy noha už byla v kroku, takže bačkoru přišpendlil k zemi, tělo pokračovalo v chůzi…….., ešče sem se nepřizabila, ale jednou mu to vyjde 😀

  19. OT – hlásání: Musím prásknout, že JanaBa (h) má dnes narozeniny a já jí přeju všechno nejlepší (inlove) , zdraví a obecně odolnou duševní a tělesnou konstituci, aby ve zdraví přežila dospívání svého nádherného, přítulného, leč poněkud nad normu aktivního retrívřího dorostence Scotta 😀
    Tak Jano, všechno nej! (f) (party) (^) (dance) (f) (dog) (cat)

    1. Všechno nejlepší, Jani (inlove) , hlavně hodně zdraví a pevné nervy na chlupatého dorostence. (chuckle) 🙂
      (f) (sun) (^) (d) (music) (f) (sun)

    2. Milá JanoBa, blíženko v majetku poněkud rozjíveného retrívřího jedince, přeju všechno nejlepší ať už se doprkýnka ti potrlíci trochu zklidní. (h) :* (f)

    3. Milá JanoBa – hodně štěstí, zdraví a spokojenosti, takdy dobrých lidí kolem sebe a dostatek peněz. (rose1) (rose1) (rose1)

      Jo – není na čase napsat něco o tom, jak nám Scottík dospívá?

  20. Rózička je krásná psová a moc jim to oběma sluší.
    A Tvůj styl vyprávění nemá chybu! (chuckle)

  21. Bubu, skvěle napsaná příhoda a dobře vypadající recept. (inlove) Jen ne moc pro nás, Marek nic s ořechy nerad a přece jen je on hlavní cíl mého pečení (já bych se neměla na koláče radši ani dívat (tmi) )

    Jinak Rózička je krasavice inteligentní a útěky jsem si užila i s Berry – ta se tehdy v Anglii potulovala po usedlosti a hledala svatební hosty (chuckle)
    Ovšem elegance obou psích dorostenkyň je nesrovnatelná – Berry v tom věku vypadala jako čert a moc se od té doby nezměnilo 🙂 Koukej… http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Anglie_-_Se_psy_na_plazi_v_Bournemouth/#IMG_4299.JPG

      1. Dyk je krásná! co vidíš?!
        Teda na té první trochu budí respekt, ale na té druhé (jen s jedním uchem nastojato) má hrozně milej kukuč.

    1. Dede (inlove) , to je přece typický zástupce, vlastně zástupkyně Vlčíka písečného ušatého, to já náhodou vím naprosto přesně. (wasntme) (chuckle) :*

  22. Krásný fotky a ta poslední je přímo nádherná. Klidně by mohla být na titulní straně knihy o labradorech.

  23. les úžasný – bílý, tichý, psoiliduprázdný. Zimní pohádka (inlove)
    Psice na jednom místě přeskakuje padlý strom (který by na druhé straně cesty mohla pohodlně podlézt – ani by se nemusela moc shýbat – psi velikosti labradorů podbíhají bez potíží). Naše dáma podlézat nebude. Skáče. Dneska ji zmátla sněhová vrstva (skákala o těch 10 cm výš) a navíc jí podjely zadní nohy a tak zůstala jak houpací koník viset na kládě na pupku – ani jedny nohy nedosáhly na zem (chuckle) . Zachránila jsem ji – dokonce jsem odolala pokušení fotit a raději záchrannou akci nezdržovala, aby nespadla.
    Řádila v té sněhové nadílce jak štěně. Prostě stárnoucí dozí dáma s doporučeným klidovým režimem… (tmi)

    1. Xerxová, ty mě prostě týráš! Ne, že bych ti to nepřála, ale museli jste si nechat všechen sníh pro sebe??? U nás je prd a na horách (myslím tím Krkonoše) jakbysmet.
      A kosatku naprosto chápu! Taky jsem stárnoucí dáma, ale přes kládu, kterou ostatní podlézají, bych nepřeskočila 😛
      Tak ji za mě podrbej! 🙂

    2. ééééééééjch Xerxová – bohapustě závidím .
      Moje představivost mě táhne z kanclíku do bílých hor. 🙂

      tady zbyly dvě vločky na trávníku – tedy u nás doma, tady dole v Prahé nejni nic krom hnusoby.

    3. Xerxová,moc Tě prosím, buď krkoun, neposlouchej Dede a nic nám sem dolů pod Liberec neposílej – myslím sníh,mráz a podobný radovánky. (h) 😉

      1. Ty dvě jsou nějaký divný, já bych se taky bez těch zimních příšerností obešla. Vždycky říkám, že praotec Čech byl pěknej blbec a nechal se zlákat tím strdím, místo toho, aby táhl dál na jih 😉

          1. Pche – jsem pro změnu kalendáře: jaro – léto – podzim – vánoce (wait) . A jaro by mělo začít nachlup přes na Tři krále.

            Vsadím botky důchodky, že Praotec dorazil do Kotlinky na konci jara. Kdyby to bylo v únoru, tak by se ani horolezčením na Řípu nezdržoval a tamtyvnohy za Alpy k teplému moři.

            Eště že Pradědek Morava to protáhl aspoň do Dolnomoravského úvalu (nod)

          2. Zima? No možná na horách. Pro ty co o to stojí.
            Já, děkuji pěkně, radši rozumnější teploty.

            1. Tak tak. Zimu raději vynechat. 4 měsíce jaro, 4 léto a 4 podzim a takhle hezky pořád dokola. (rofl)

      2. Neboj Sharko, když to Xerxová pošle na hory a k nám hned pod ně, tak vy tam dole v nížinách nemáte problém 🙂 (sun)

  24. To je zajímavé, že psí puberťáci mají sklon zdrahat. Včera jsem po telefonu radila a konzultovala, jak najít zdrhlou Dixie (letošní Áji štěně). Nakonec se osvědčila policie – dali jim kontakt na odchytovou službu a zjistili Dixie bude muset strávit noc v útulku (v 9 večer už tam nikdo, kdo by jim psa vydal nebyl). Ale majitelé věděli, kde aspoň potfora je.
    Přitom v obou případech (u Bubu i u majitelů Dixie) to není špatná péče. Potvory jsou rozmazlený, nacpaný. Vycházky jim nechybí. Asi touha po dobrodružství…
    Róza je hezká.

    1. Oni nejen psí – šmrdolím se před chvílí v chodbě, když slyším důrazné: „Čičičičíí! Čičíí!“ Honem přepočítám svoje kočky – to je reflex, zavřu do pokoje, vlítnu do kalhot a pantoflí a vrhám se na pomoc – ale to už sousedka z nejvyššího patra stoupá k bytu a nese si mouráčka, co si letos pořídila, a hubuje ho, že utekl až do přízemí.
      Je to jeho jubilejní třetí únik v půlroce a tak již jsme ve vchodu trénovaní. Současně se mnou se vyřítily dvě další sousedky připravené k lovu pubertálního kocourka, ale bábovka asi nebude. 🙂

      1. Jojo, zpovykaná potvora to je. Zdrhá z nudy. Přitom se procházkuje, snažím se zaměstnávat kebuli, hladová ani žíznivá není, má na zahradě kámošku, ale stejně občas usoudí, že venku by byla větší prča. Nikdy nezdrhla z naší ulice, vždycky se šmrdolí okolo baráku a shání člobrdu, co si bude hrát.

  25. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Holkám to sluší, je vidět, že puberťák už na výšku je skorohotov (nod) Bábovku vyzkouším, jen ji naleju do pekáčku… jsem líná vymazávat bábovkovou formu a tak jsou všechny naše bábovky placatý (chuckle)

    Venku je bílé království. Sněžilo celou noc, všechno je obaleno mokrým čistým kabátkem. Ploty, větvičky, střechy… Mám dneska dovolenou (nestíhám ji o prázdninách dovybrat) a tak jen co bede světlo na focení, vyrazím s Betuší do lesa

    1. To musí být hezký… dneska to můžu říct, protože nikam nejedu a tudíž neřídím 🙂 Tady byly ráno mínus dva a je tu šedivá deka, jenže z ní asi nic nespadne…

    2. Ta fotka je asi měsíc stará, dnes má Rózka mírnou výškovou převahu (tak 2-3 cm v kohoutku). Včera ji Junior převážil a má 29 kg. Bára se drží na svých 36 kg.
      A bábovka je vhodná též jako dortový korpus. Vyzkoušeno s kávovým krémem.

      1. Kvůli bábovce bych ti Rózu zacraňovala aspoň jednou týdně 😉 Na rozdíl od Rózy však nemám ideální váhu…

  26. Miluju Rózičku :* a miluju Tvá vyprávění, milá Bubu (inlove) . Zcela nepochybně bych milovala i žehlící bábovku, kdybych měla Rózičkovou sousední kamarádku. 🙂
    Jelikož ale nemám, tak asi budu muset co? Tak asi budu muset péct, nebo si nechat zajít chuť.
    Nejspíš si budu muset rozpočítat pastelky, nemaje kopretin: Jsem líná, jsem mlsná, jsem líná, jsem mlsná, jsem ….
    Přeju všem krásný poslední předadventový pátek. (h)

  27. V mém případě na dobré ráno,Petro 🙂 Mám před sebou dneska nezdravě dlouhý den (odevzdáváme projekt, a aby to nebylo tak jednoduché, tak v Jihlavě).
    A díky nejen za povídání, ale i za Žehlící bábovku… bude se hodit, až se vrátím. Takhle třeba k punči – co?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN