Tuto legendu nám vyprávěli lidé kmene Wirangu co žili u městečka Ceduna na západním pobřeží v Jižní Austrálii u velké zátoky.

Před dávnými a dávnými časy se od severu řítil po obloze k zemi veliký meteorit. S ohromným rachotem dopadl na pláně nedaleko osady Eucla. A protože byl tak veliký, tak vytvořil v zemské kůře velkou prohlubeň. Meteorit se odrazil zpět, vysoko na oblohu letěl dál nad mořskou hladinu Velké Australské Zátoky, kde s ohromným hřmotem, syčením a prskáním zapadl pod hladinu.

Meteorit byl po své cestě vesmírem rozžhaven a tak ve vodě vytvořil velké množství vodní páry a všelijakých plynů. Nebyl to však obyčejný meteorit. Ve skutečnosti to byl duch Tjugud. V hlubokých vodách, nedaleko, spala žena – duch Tjuguda. Tuto všechen ten hluk vzbudil a velice rozzlobil. Zařvala a s ní zaburácely i všechny přírodní živly. Vichr fičel krajinou, kterou bičoval hustý lijavec a strhoval sebou hustý, vířící prach.

Ze spojení dvou duchů, Tjugduda a Tjugudy se zrodil člověk. Nebyl to však člověk obyčejný, ale člověk ohromných rozměrů, obr. Vynořil se z hlubokých vod zátoky a plaval labyrintem krasových jeskyní, které jsou zde pod zemí a ústí do moře. Pak se jednou jeskyní na pláni Nullarbor vynořil na zemský povrch.

Tak se zrodil člověk kmene Wirangu, obyvatel pobřeží. Wirangu se vydal směrem východním. Jak se na obra jeho velikosti slušelo, tak kroky obrovskými. Při každém jeho kroku se země zatřásla a kde došlápl, vznikla prohlubeň. Tyto skalní prohlubně se později zaplnily vodou a jsou to skalní tůně, které dnes v tomto kraji vidíme. I dnes se dá lehce sledovat jeho cesta, kudy šel, od jedné tůně k druhé.

Když došel k místu, kde dnes leží osada Coober Pedy, tak byl už velice hladový. Proto si vyhledal trochu jídla a zapálil si oheň. Ten byl však velmi prudký a vydával ohromné množství tepla. Spousta vody z těla člověka tak skanula do okolní země, kde byla zachycena kameny obsahující už bez toho hodně vody. Nádherné barvy zuřícího ohně byly tak vdechnuty do těchto kamenů. Přeměnily vodu do nádherných barev. A to je barva opálů, které zde dnes stále nacházíme.

Do češtiny převyprávěl George Švehla