Milí Zvířetníci, jak už někteří z vás víte – z našeho hadopasího fóra nebo jiných zdrojů – vydalo letos občanské sdružení Kočičí naděje stolní (týdenní) kalendář. Ten zvířetnický se letos nějak promeškal, a tak bych vám chtěla nabídnout ke koupi tento. Nejen že si pořídíte praktického pomocníka, ale zároveň tím přispějete na opuštěné kočičky, protože CELÝ výtěžek z prodeje jde na úhradu jejich potřeb.
Všechny fotografie v něm obsažené představují kočičky v péči KN, takže možná si tam dokonce i vyhlédnete svého budoucího chlupatého přítele. V každém případě ale pomůžete dobré věci a i vám budou určena následující slova předsedkyně sdružení, Hanky Smejkalové
Beda
Vážení přátelé,
nejprve bych Vám velmi ráda poděkovala jménem celého občanského sdružení Kočičí naděje, tedy jménem všech lidí, kočiček i pejsků za koupi tohoto kalendáře. Díky tomu totiž přibude mnoho plných kočičích bříšek, bude zaplaceno mnoho veterinárních účtů a budou se moci dovybavit kočičí depozita nezbytnými potřebami pro byť dočasný, ale spokojený a plnohodnotný život našich čtyřnohých přátel.
Kočičí naděje coby občanské sdružení vznikla v roce2008 atehdy byly kočičky bez domova přijímány pouze do dvou depozit, tedy domovů dvou zakladatelek. Během času se k nám přidalo dalších pár obětavých lidí, kterým nebyl smutný život těch snad nejubožejších a často nejvíc opomíjených tvorečků lhostejný, a depozit, tedy domovů, kde se ubytovaly nešťastné čtyřnohé chlupaté bytosti, přibylo.
V našich depozitech nyní žijí stovky kočiček, bohužel všechny se do kalendáře nevešly. Přesto se v něm ale seznámíte s kočičkami, které v našich depozitech v současné době žijí, které se v nich léčí nebo se již vyléčily – a které trpělivě, ale i nedočkavě čekají na toho, kdo jim dá skutečný, trvalý domov, spoustu lásky a bude o ně pečovat až do konce jejich dní.
Vždyť kočky jsou všechno, co my nejsme, jsou sebevědomé, záhadné, krásné a elegantní při všem, co dělají. Jsou nepředvídatelné, neposlušné i drzé. Jsou prostě takové, jaké se rozhodly být. Spí s námi, ladí tlukot svého srdce s naším, vrněním odhánějí smutky, rozzáří nám den a sdílejí s námi i prázdnotu tmy. A my je milujeme, protože nám dávají život…
Doufáme, že Vás náš kalendář nejen potěší, ale že se třeba i na chvíli zastavíte a zamyslíte nad tím, jak jsme my, lidé, nastavili život na naší planetě, co může každý z nás udělat pro to, aby se vývoj měnil k lepšímu, aby se prioritou nestal jedinec, ale celek, aby do sebe vše zapadalo tak, jak má.
Rádi bychom, abyste si při pohledu na naše překrásné kočičky uvědomili, kolik peněz, námahy a velmi často i slz zoufalství a bezmoci se skrývá za každou kočičkou, kterou se snažíme vrátit zpět do života, ale i jaké štěstí cítíme, když se nám podaří pro některou najít nový a láskyplný domov – a kolik energie a chuti do práce nám každá taková znovu milovaná kočka posílá od své nové rodiny zpět.
Třeba některá z těchto kočiček, které na Vás hledí z kalendáře, najde domov právě u Vás. A kdyby se náhodou stalo, že právě ta Vámi vybraná kočička již měla to veliké štěstí a nový domov během přípravy kalendáře nebo průběhu celého roku našla, určitě byste se u nás setkali s jejími kamarádkami, jejichž fotografie se sice do kalendáře nevešly, ale které jsou stejně krásné, stejně mazlivé a se stejnou touhou a nadějí na Vás u nás čekají.
Za všechny bytosti z Kočičí naděje Mgr. Hana Smejkalová, předsedkyně o. s.
Kalendář si můžete objednat na mailové adrese kocicinadejeaukce@seznam.cz a také zde pod článkem v diskusi. Formát je praktický A5, což dobře vyhoví i těm, kteří kalendář zaplňují různými poznámkami (jako třeba já).
Cena za jeden kus je 170 Kč bez poštovného, to pak činí 40 Kč, ale po Praze kalendář ráda kamkoli rozvezu a vzhledem k právě plánovaným srazům v Praze i v Brně lze využít také pružnou, ale zároveň spolehlivou logistiku Zvířetníku.
Bedo, dva prosim …..email dodam, jak potvrdis nebo na Hadopasech?? Jsem uz zase uplny zabukista, ale tentokrat pouze z pracovnich duvodu, nic nestiham. Jsem v praze, takze mohu objednane kousky nekde vyzvednout a zaroven hned zaplatit. A mam uz darek pro sebe a kamaradku 🙂
vzkaz pro Taťána Kellnerová!
děkujeme za objednávku (h) ale prosím o vyčištění schránky, není možné odeslat mail, protože schránka je plná!!!
děkuji (inlove)
Dneska se jedna moje kolegyně rozčilovala na téma náš stát a charita a prý kdyby se stát staral, charita by nebyla potřeba. Nejsem si jista, zda se sebebohatší a nejuvědomělejší stát obejde bez charity. U zvířátek je to jednoduché – pokud se do určité doby nenajde majitel, udělá se definitivní gesto. Zatím tato vymoženost u nás není a proto se moje charita soustředí na zvířata. Moje maminka například leta podporuje Unicef a potom postižené spoluobčany a nějak nedovede pochopit, proč já kočky a psy. Má ráda sestřina kocoura, ale je to pro ni “ jen “ to zvíře. Takže starost a péče ano, ale do určité míry. Plýtvat penězmi na záchranu zvířete už jí nejde na rozum a já se ani nedivím, ani to neodsuzuji. Pokud ti, kteří mají stejný názor jako ona jsou charitativní směrem k dětem, starým lidem a postiženým, je vše v pořádku. Bohužel ani takových není tolik, kolik by bylo potřeba.
Na vesnici se stále na kočky pohlíží jako na spotřební materiál a ještě stále je vidět pes na řetězu. Znám spoustu pejsků, kteří nikdy nebyli za plotem.
Byly doby, kdy jsem dělala radost dětem z DD…ale pak ve mě převážilo rozhodnutí, pomáhat spíše zvířatům… ne že by to děti nepotřebovaly, ale nějak mám pocit, že zvířata to potřebují víc. A dělá mi radost,že jim můžu něco dát a nejen o vánocích….
Takže si letos nadělíme s kočkama a kocourem nějaký hračky a zábavný předměty, upečeme si rybku a zavěsíme novej pelíšek s beránkem, kočkám nadělím kastraci (6x), kterou kocour dostal loni… s Pavlou jsem domluvila,že až jim dojdou všechny dárky pod Kočičí vánoční strom, že mi dá vědět,čeho se jim nedostalo a to pak dokoupíme a dodáme (já bych práskla tu Zvířetníkovou osobu,co se na tom podílí,ale ona by práskla pak jednu mě…)
No a lidem mým blízkým nadělím taky – no jasně , kalendář Kočičí naděje…a nadělím ho i sobě.
PS: dárek dala depozitu u Pavly s předstihem Beda (hug) …tak by o tom mohla napsat, jak se stěhuje z Prahy do Sezemic pračka (chuckle)
sharko, nestraš!!! (headbang) 😀
Mně se zdálo, že to byla naprosto hladká a dobře zorganizovaná akce (h)
hlavně jestli pere 8) (y)
to jo,ale ty Bediny nervy, že jí tam zůstane a bude přes ni skákat jak přes kozu 🙂