Žijeme na jihu Alabamy, v oblasti, kde se pěstují buráky, bavlna, soja a kukuřice. Když se řekne Alabama, převážné většině lidí se asi vybaví bavlníkové plantáže a černí otroci. Nebudu dělat chytrou a popisovat dějiny státu, ve kterém žiji. Minulost amerického Jihu jistě každý zná a dostupných informací je spousta. Stejně bych to lépe nesvedla. Chtěla bych vám ale trochu více přiblížit sklizeň bavlny, když už nám tu roste u nosu.
Na bavlníkových plantážích nedřeli jen otroci. Na menších soukromých polích pracovali celé rodiny bělochů a stále žijí spousty těch, kteří si na tuhle dřinu pamatují. Bavlna se totiž ručně sklízela ještě v sedmdesátých letech minulého století. Česací stroje byly mimo finanční dosah, stejně jako kolikrát i traktor na odvoz sklizené bavlny. Takže naložené valníky dále táhli mezci a bavlna se česala ručně. Po ručním česání zůstala pole dokonale čistá, žádný chomáček bavlny nepřišel nazmar.
Dnes tady na polích ohnutá záda neuvidíte. Od setby až po sklizeň práci zastanou stroje. Bohužel po jejich zásahu na poli spousta bavlny zůstane. Chomáčky při zemi a především celé keříky bavlny při krajích polí bývají často zcela nedotknuté. Někdy při jízdě autem kolem pole na první pohled ani neodhadnete, zda je sklizené, či ne. Mohu jen polemizovat, proč tomu tak je. Možná to má co dělat s příslovím, že „čas jsou peníze“.
Velcí farmáři mají vlastní stroje, ti menší si je půjčují a sklízí podle pořadníku. Jeden česací stroj dokáže velké pole sklidit během dvou dnů. Cena bavlny závisí nejen na sklizeném množství a kvalitě (délce vlákna, „lint“), ale i na její čistotě. Opadané listí z keříků se drolí a na lehké chomáčky bavlny snadno nalepuje, spolu s ostatní nečistotou („trash“).
Farmář si asi umí vypočítat, zda se mu vyplatí (časově i finančně) sklízet i spodní, méně čistou bavlnu, nebo sebrat rychleji jen tu čistou, lepší kvality. Aby stroj projel pole podruhé asi nestojí za to. Možné je i to, že bavlna je zasetá pouze na semena pro příští rok (jak jsem se dočetla, že se to dělá) a na nějakém kile navíc jím tolik nezáleží. Každopádně mi sklizeň na zdejších polích přijde nedbalá, stovky kil bavlny při ní přijdou nazmar.
Oproti tomu v Texasu jsme viděli, jak po sklizeném po poli jezdí pomaloučku velké „vysavače“. Dlouhou, širokou a ručně ovládanou rourou (husím krkem), krok za krokem vysávají veškeré zbytky bavlny (z keříků i ze země) a pole zanechají dokonale čisté. Proč to tak nedělají i zde, nevím. Zbytky keříků se někdy z polí sklidí a odvezou, jindy stroj všechno rozseká na drobno a zaorá.
Alabama je ve sklizni bavlny až na osmém místě v žebříčku 17 států jižní poloviny USA, kde se bavlna pěstuje. Nejvíce bavlny roste v Texasu a samotná Amerika je ve světové sklizni až na třetím místě – za Čínou a Indií.
Bavlna (White Gold – bílé zlato), roste dlouho, 180 až 200 dnů. Seje se v březnu nebo v dubnu a sklízí v říjnu až listopadu. Že začala sklizeň, poznáte i podle bílých chomáčků a větších chuchvalců bavlny roztroušených podél silnic nebo poletujících vzduchem. Vypadávají při převozu sklizené bavlny nebo při přesunu česacích strojů. Od poloviny září se bavlníková pole zbarvují do běla a krátce před samotnou sklizní vypadají jako zasněžená. Pole se totiž postříká chemikálií, která způsobí seschnutí a opadnutí listů – tzv. „defoliation“.
Při sklizni se používají tři hlavní stroje. „Cotton picker“ – zubatá česací mašina, která zabere šest, někdy i osm řad bavlny najednou. Řady jsou dost daleko od sebe, takže i tenhle kolos jimi může snadno projíždět. Vzadu stroje je velký sběrný koš, do kterého česací hřebeny bavlnu foukají.
Když je koš plný, přijede „Cotton Holler (Fill Wagon)“ s velkou drátěnou korbou, do kterého se bavlna přesype. Náklad je odvezen ke kraji pole k přistavenému lisu – „Cotton Press“. Je to ohromný kontejner s hydraulickým lisem na posuvných kolejích. Lis popojíždí tam a zpět a vsypanou bavlnu rozhrnuje a stlačuje. Z lisu je stlačená bavlna vysunuta ven ve formě velké bílé „cihly“, tzv. Modul. Má rozměry 9x4x3m, váží deset metrických tun a jeho povrch je zakrytý ochrannou plachtou. Podle velikosti pole bývá na něm po sklizni vyrovnáno deset i více modulů. Z pole jsou někdy odvezeny hned, jindy tam zůstanou ležet déle.
Na jejich odvoz se používá nákladní vůz, vyrobený přesně na míru modulu. Má na podlaze řady posuvných pásů a výsuvnou plošinu. Plošina modul podebere, auto couvá a celou bílou cihlu v neuvěřitelně krátké době spolkne. Modul je odvezen k dalšímu zpracování do „Ginu“. V postupech zvaných „cotton ginning“ jsou moduly rozcupovány, zbaveny semen, vyčesány a srovnány na vlákno a čistá bavlna stlačena do balíků („bales“). Semena se dále využívají jako krmivo pro dobytek, k lisování oleje a dalšímu zpracování. Všechny „cotton bales“ mají standartní váhu 500 liber (226,8kg) a z ginu putují rovnou do přádelen.
Než v r. 1793 Američan Eli Whitney vynalezl mechanické oddělování semen z bavlny, dělala se tahle práce ručně. Kdo to nikdy nezkusil, nedovede si tu dřinu představit. Před lety jsem mluvila s jednou paní (92 let), jejíž rodina kdysi pěstovala bavlnu. V době sklizně, muselo každé dítě ještě před spaním naplnit svoji botu semeny z bavlny. Podle ní to byla spravedlivě rozdělená práce, protože malé dítě mělo i malou botičku.
Vynález Ginu tuhle práci mnohanásobně zjednodušil a tím poptávku po bavlně katapultoval na světový trh. Byla to doba, kdy bavlna americkému Jihu kralovala. „Cotton was King“ a plantážníci podle toho i královsky bohatli. Ovšem znamenalo to nutné rozšiřování plantáží a tím i „nutnost“ většího počtu otroků. Takový začarovaný kruh.
Každý chomáček bavlny je rozdělen na čtyři, nebo pět dílků (pramenů). V celém chomáčku je v průměru 24 semen. Ale vycupovat třeba jen jeden dílek je děsná práce. Menší, oválná semena jsou ve vláknech bavlny doslova zarostlá, musí se z ní silou vyškubávat a i tak zůstávají obalená jemnými zbytky bavlny (tzv. Linters). Šílená práce!!! Já si s cupováním bavlněných chomáčků teď už jen tak hraji při procházkách s Trixie. Na první pohled semena v bavlně vůbec nejsou vidět, ale stačí chomáček zmačknou. Bavlna se semeny je prostě nepoužitelná.
Když jsem zde před léty poprvé viděla růst bavlnu, rozhodla jsem se vycupovat si jí na polštářek z čisté bavlny. Přinesla jsem si tehdy domů celý pytel bavlny, která zůstala na poli po odvozu modulu. Původní nadšení mi vydrželo tak dva dny. Pak jsem měla rozpraskaná bříška prstů a bolely mě ale celé ruce. Polštářku z „vlastní bavlny“ jsem se rychle a ráda vzdala.
Polí s bavlnou je v našem okolí hodně, ale téměř všechny doprovodné fotky jsem dělala u našeho oblíbeného pole. V jeho středu stojí „ptačí strom“ o kterém jsem psala u článku o hřadování ptáků. Je to od nás nejbližší pole, kam jezdíme s Trixie na procházku. Míst, kde může Trixie běhat na volno tu máme málo. Proto, když na tomhle poli sklidí úrodu (bavlnu nebo buráky), chodíme tam hodně často. Největší výhoda pole je ta, že je vzdálené od frekventované silnice. Přesto se tam dá zaparkovat, protože v blízkosti jsou provozní budovy. Trixie stále honí auta, nejsme schopni jí to odnaučit.
Na tomhle odlehlém poli může volně běhat, aniž bychom museli mít oči kolem hlavy, takže je to pohoda i pro nás. A sama Trixie se tam těsí i z jiného důvodu. Po sklizni bavlny zůstanou na keřících spousty nerozvitých tobolek (cotton bolls) a Trixie miluje, když jí je házíme (poplivané). Sotva se na poli trochu rozkouká, už se otáčí, abychom jí házeli. Radostně za tobolkou vyrazí a vyčmuchá ji i ve vzdálených řádkách. S mávajícím ocasem ji nese zpět, strčí nám hlavu mezi kolena a chce být pochválena.
Pak svůj úlovek rozcuckuje a nadšeně čeká na další hození. Asi tak po desátém hození ji to na čas omrzí a jde si čuchat po svém. Nerozvité tobolky bohužel časem na poli seschnou. Popraskají, jsou příliš lehké na házení a už se nedají trhat na cucky. Také se na nich udělají ostré špičky, které zřejmě Trixie píchají do pusy a hra jí přestává bavit. Abychom její zábavu prodloužili, dokud jsou tobolky zelené, natrháme si do auta plnou krabici do zásoby. Zakryté v autě vydrží přeci jen o něco déle.
Než vyrazíme na pole, naplníme si těmito „míčky“ kapsy. Zajímavé je, že má tuhle hru spojenou s bavlníkovým polem. Na jiných místech o tobolky vůbec nemá zájem, dokonce se za hozenou ani nerozběhne. Vzhledem k mírné zimě, posekané pole dost brzy zaroste trávou a Trixie má na běhání louku. Když pole zjara zorají, končíme tam i my. Tixie nám velmi brzy dala najevo, že v nerovné oranici jí běhání ani trochu nebaví.
Pokud můj laický popis sklizně bavlny chcete vidět „živě“, pusťte si odkaz na video. Na netu je podobných hodně, tohle je názorné a není tam žádné zbytečné (anglické) povídání, Video je sice ze Severní Karolíny (nad HankouW), ale u nás se sklízí úplně stejně.
http://www.youtube.com/watch?v=r_RC0kdP4qI&feature=player_detailpage
Druhé video názroně ukazuje, jak pracuje „Cotton gin“. Je sice o dost delší, ale můžete si ho posunem myši zrychlit a zkrátit. Já tohle zpracování bavlny znám také jen z televize, na vlastní oči jsem to nikdy neviděla.
http://www.youtube.com/watch?v=HmhT41ELfKY&feature=related
A tady jsou doprovodné fotky.
http://marickac.rajce.idnes.cz/pole_s_bavlnou/
Dodatek k poslední fotce a videu (#67, 68). Při procházkách s Trixie před návratem domů máme takový rituál. Když se Trixie u auta napije, hodíme jí něco, pro co ráda běhá. Ona s tím přiběhne zpět pro pochvalu (ale nevydá) a hrdě si trofej odnese až do auta. A my můžeme nastartovat. Na fotce tohle udělala s tobolkou bavlny, na videu jí manžel hodil frisbee.
Včera už jsem nestihla psát, takže ještě dneska
Ri, jsem ráda, že jsem ti mohla dokreslit bavlníkový obrazec “před balíky”. Ano, na ty záhadné odborné výrazy jsem na netu také narazila, jsem ráda, žes je sem pro úplnost připsala, můj článek byl i bez nich dlouhý až dost a tak jsem to schválně vynechala. Stejně to asi bude patřit spíše do “budoucího” povídání od Xerxové.
Emtesko, cítím se poctěna, že bude můj článek “přiřazen k studijním materiálům”.
A dodatečně děkuji všem ostatním, kdo moje povídání pochválili.
Týno, máš krásné děti. Klučina je moc roztomilý a obě holčiny by mohly být dvojčata. Je to neuvěřitelné, jak jsou si podobné – ta nádherná obrovská kukadla, kudrny, tvarování úst. A bráška se jim už také začíná podobat.
Maričko, moc zajímavý článek. Jeden čas jsem pracovala v Benaru, to byl podnik na zpracování bavlny v Čechách. Tam jsem zjistila co je stapl (průměrná délka vlákna), skaní (stáčení několika vláken dohromady, jinak příze není pevná), tex (tloušťka vlákna), den (15 den neznamená, že punčochy vydrží 15 dnů, ale i tak dvaceti-dení punčochy vydrží déle) a spoustu jiných znalolostí, které člověk v běžném životě využije 🙂
jenže to všechno začínalo až balíky. Dívám se na ty kombajny a lisy a přemýšlím, kolik se toho dá vymyslet a zmechanizovat … tyhle technické obludy mě fascinují.
A stará řemesla také.
Pokud někdo (Io ) touží po opravdovém polštáři … bavlníkové pole nevlastním, ale můžu zajistit zaručeně přírodní bio-kachnu 😀
Milá Maričko,
to je moc zajímavý článek obzvlášť pro nás zemědělce. To, čemu se u vás říká defoliation,se u nás používá třeba u slunečnice a říká se tomu desikace a těm přípravkům desikanty, protože způsobují zaschnutí zelených částí rostliny.
A je taky velice zajímavé, jak se liší způsoby sklizně stát od státu. Každopádně jsem dostala od MLP rozkaz stáhnout článek a přiřadit k jeho studijním materiálům.
OT-tak dlouho jsem slibovala, že Vám ukážu potomkyně a potomka, že letní fotky už nestihnu. Ale mám tu várku čerstvých, ještě trochu vlažných obrázků. Kdo má zájem, může vstoupit
http://faustyna.rajce.idnes.cz/Vsichni_tri_v_listopadu
úžasně krásný fotky překrásných dítek (nod) Umíte (nod)
No, děti docela umíme. Fotky tentokrát obstarala kamarádka mojí neteře-taková šikovná holka, dokonce i nějakou fotosoutěž vyhrála. Jen miminí fotky zkoušela poprvé. Ale povedly se, máme jich přes 300, byla fuška vybrat jen pár
No prosím, takhle mají vypadat fotogenická mláďátka!
Bezva smečka (inlove) !
Máš nádherné děti, milá Týno a klučík je prostě celý ty (inlove) Líbila by se mi dívčí fotka – ty a tvoje dcery – ty vaše úžasné kudrny… 🙂 Ferda musí být hrdý až na půdu, že vás všechny má (h)
Máš krááásné capíšky (rofl) (rofl) (rofl)
Týno,náááádhera!! Máte být na co pyšní! (inlove)
Taky se mi moc líbí, jsou úžasní s těmi loknami (h) … jestlipak je František (nepletu se?) bude mít taky?
Vypadá to, že se mu kudrnky taky nevyhnou. Nad ušima a vzadu už se to kroutí
Teda Týno, máš ukázkový mrňata! Na té fotce, kde jsou všichni tři, to je jak reklama na spokojené děti 🙂
Nedávno mě napadlo, že je prodám do reklamy 😉
Pokud ne na vědecké experimenty … http://www.youtube.com/watch?v=AsWxkU0g9Z4 😉
Krásné fotky krásných dětí, milá Týno. (inlove) Blahopřeju vám všem, že se máte. 🙂 (h)
A prosím, písni mi svou adresu, potřebuju Ti poslat vydražené věci + výhru za tipovací soutěž. Děkuju Ti. (f)
Ó, my se máme.
Adresa šla
ZOO Brno – přímý přenos z porodního boxu medvěda ledního
http://www.zoobrno.cz/cs/videogalerie/
Nojo, ale hledej třičtvrtěkilový morče v takový haldě chlupů. Malýho Kamčatku jsem třeba uviděla jen díky tomu, že si máma protáhla záda.
Milá Maricko – díky za super rozhledník. Jasne, ze bavlníková pole znám jenom z oné zde jiz profláklé písne od Plavcu, a tak jsi mi opet rozsírila obzory.
A fotky se mi líbí – Trixinka je stále krásná.
YGo děkuji !!!!
Moc prima rozhledníček, Maričko, díky. Dost často mě překvapuje, kolik hospodářskejch plodin jsou krásný kytky – u nás bejval občas len, to bylo hezký pokoukání (nebo hlávky zelí – toho špičatýho Roprachtickýho…).
Pardon, ten první odkaz jsem dal blbě, to nebylo o bavlně. Tak znova:
http://www.youtube.com/watch?v=whRicc1CCTc
Páni !!!! Tak to jste mi udělal obrovskou radost. Tohle miluju. !!! Díky!!!!! (music) (dance)
Joe Venuti – krasnej art deco prohibicni jazz. 🙂
Tak třeba ještě trochu hudby 🙂
Pickin‘ Cotton 1928
http://www.youtube.com/watch?v=Ivfy2AInsZw
King Cotton (dechovácká klasika)
http://www.youtube.com/watch?v=7XQBEr0bHsI
Před časem měla jet Dede a spol do Hejnic. A já jí slíbila vymyslet výlet. Z akce nakonec sešlo, protože tenkrát nasněžilo… Ale nám se v hlavě probudily vzpomínky na údolí Štolpichu a skály kolem Ořešníku…
Naposled jsem tam pochodovali se štěníkem Xerínem a Lídou, která si za ročníkový projekt vybrala téma „Jizerskohorské budčiny“. A my jí tenkrát slíbili, že s ní vyrazíme pro vlastní „autorskou“ fotodokumentaci.
Bylo tam nádherně i dnes. Zbytky staré „alpské silnice“ jsou impozantní, vody na Štolpichu moc není, ale i tak se na Velký vodopád kouká s pokorou. Když se k tomu přidá slůňo prosvítající v bučinách, staré dřeveřské a lesácké pomníčky, lesklá střecha hejnické baziliky hluboko pod námi, vichr, závěje nad kolena navázého bukového listí na cestě… paráda.
Chicht – tak nějak mám chuť psát spíš další Jizerky než textil (chuckle)
Eh, a co takhle napsat oboje? (wasntme)
hele – někdo už to napsal…
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/356
Moc pěkně napsáno a nafoceno, skoro jako od vás :* . Štolpišská silnice je nádherná.
Taky přidám nějaké čtení – z deníků ošetřovatelů goril. Jsou tam všechny potřebné drby, hlavně o Kambě.
http://hobby.idnes .cz/brezi-gorila-kamba-zoo-praha-d1i-/gorily-v-zoo.aspx?c=A121122_125552_gorily-v-zoo_mce
(mezera za idnes)
Díky, jsou to nervy…
Se roztrhl pytel – Cora dnes porodila. Medvíďata jsou dvě a podle zvuku z kotce proběhlo kojení. Tak malé palečky pro dva malé ledníčky, první dny jsou kritické.
Děkuju za odkazy, Lásková. (inlove) A palce držím jak zimníčkům, tak Kambušce. (h) (y) (h)
Když už máme nedělně volněji, tak neodolám a přidám odkaz na křest Nedopovídek v Hradci
http://www.rozhlas.cz/hradec/pehacko/_zprava/novinarka-ing-dagmar-ruscakova-krest-knihy-nedopovidky–1137848
To musel být moc krásný křest. A slušelo ti to (inlove) .
tsss – někteří už tady odkaz dávno vywebili a já už to slyšela
Já taky (rofl) už včera, povidali tam, že se budou nechat ty Nedopovídky koupit přímo v tom Radioklubu, tak to pujdu vyzkoušet (jinak nevim, jak bych to dopravovala…)
Bylo to moc hezký (rose1)
S chuti a rada jsem si poslechla. A jeste jednou gratuluju. (h)
Se s dovolení připojím a ještě jednou gratuluji. (handshake)
Poslechla jsem si hezký rozhovor a prohlédla přiložené fotky ze křtu (autorce to na nich moc sluší). S hanbou zjišťuji, že jsem ještě negratulovala (skutek, utek), tak honem napravuji a vřele ti Dede gratuluji a knížce přeji obrovský úspěch. (clap) (clap) (clap)
Jdu pomáhat choti hrabat spoooustyyy jehličí spadaného z borovic. Choť hrabe, já odnáším jako podestýlku kolem Trixiných palet a pod nízké větve stromů, kde lehává. Loni tam bylo jehličí nastláno dobře 30cm jako duchna, ale slehlo a rozpadlo se to, už z toho zůstala jen tenoučká vrstva. (flex)
Milá Dede – s radostí jsem si poslechla jsem rozhovor a moc se na knízku tesím. Mám takový plán – schovám si ji na dovolenou (ale nevím, jestli to vydrzím … stejné plány mívám s cokoládou (chuckle) ). Uz si to predstavuju – budu si ji císt na plázi a cásti (vytrzené z kontextu) budu házet smerem k mé sestre, které nebude jasno, proc se chechtám ci brecím (neco podobné delám s knízkami Ivana Krause) a bude mi ji rvát z ruky, aby si to prelouskala sama. Akorát se nesmís zlobit, knízky v mém vlastnictví vypadají nekdy dost uboze (cím oblíbenejsí, tím ubozejsí) – semtam pocákané vodou (slanou ci sladkou), vínem ci kafem, mastný otisk palce (ano, mám ten neblahý zlozvyk, ze ctu pri jídle) je celkem bezný, kdyz uz tam není dokonce obtisk celého krajíce chleba se sádlem a horticí. Jenda mi knízky stále zavírá a vkládá zálozky – nechávám je totiz bezne otevrené a hrbetem navrch. Tak nevím – nemela bych si rovnou koupit dve? Jednu na ctení a jednu na chlubení?!
Jak knízky miluju, tak je masakruju – a myslím, ze kvoli mne z knízek zmizel ten zakládací canfourek – jako díte jsem totiz kazdý, s prominutím, sezrala (chuckle)
Milá Ygo, ty jsi zvíře! (rofl) ještěže jsem po jídle a nesnažila se jíst u počítače (wasntme)
Jo, omazlené mám knihy taky a taky čtu u jídla, takže mám pochopení (inlove) Doufám, že Nedopovídky budou zdravě ušmudlané (chuckle)
Blahopřeji, muselo to být velmi vydařené. (rose1)
Vypadáš tam úžasně, Dede, akorát si to nestačím poslechnout, mám pořád kalup, ale já si tu chvilku určitě najdu (h) .
Všechno nejlepší Kateřinám, Katkám, Kačenkám i Kačerům (inlove) , ať se jim daří a svátek náležitě oslaví (party) (^) (d) (dance) (f) (f) (f)
Všechno nejlepší, ať se vám daří (^) (rose1) (^) (rose1)
všechno nejlepší (rose1) (rose1) (rose1)
(nestihla jsem smajlíkovou stopětkovou diskusi – jestli si něco nedovedu představit, tak jsou to gratulace a paclodržny bez smajlíků)
Všechno nejlepší,všem Kateřinám. (handshake) (rose1) (f) (d)
Kateřinám v každé podobě všechno nej (f) (f) (f)
Všetko najlepšie každej Kataríne,Katke,Kačke,Kačerovi k dnešnemu sviatku.Katarína je na blate,tak snáď budú Vianoce na ľade.Tak hovorí pranostika,alebo tu už nič nikto negarantuje?
(call) POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ !!! (call)
😡 Dnes má svátek Kačer. Přejeme všechno nej, nej a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_16_2012/#Kacersv_2012_.jpg (f)
Dobré ráno všem – tak už máme vyšúrovanou terasu, neboť blbíci utekli z ohrádky a spokojeně čůrali, kde se dá. Včerejší fotky našich blonďáků jsou zde http://montdesoleil.rajce.idnes.cz/Vrh_D_-_mame_jeden_mesic/
Milá Ivo, ti jsou nádherní a muchlací. Musí to být velká radost.
Pěkné ráno přejeme se Sisskou všem, už jsme vylítané a jdeme chvíli něco dělat. Úmyslně říkám jdeme, protože Sisska při všem intenzivně „pomáhá“. 😀
Muchlací jsou (inlove) , díky tomu, že jsem je musela týden krmit z lahve, tak jsou to závislácí a chtějí se pořád mazlit a chovat. Bohužel mám zatím nové mazliče jen pro dva 🙁
Neboj, jsou kouzelní a začínají se vyvíjet ze štuclíků v osobnosti, teď musí co nejvíc lidí vidět fotky a uvidíš, že se pánečci najdou (inlove)
Ivo,to jsou rození modeli a modelky, muchlací kožíšci, krásní. (inlove)
Jsou krasni. Krasne vybarveni a velke tlapy, do kterych musi dorust a cumacky, ktere se prodlouzi. Tak ted jenom, at najdes dobre zajemce.
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům těm 🙂 , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Jdem ven. Jizerky stále bezsněžné, tak jedeme nahoru.
Jo, tak kdyz jste davali odkazy na ruzne verze te pisnicky Pole s bavlnou, tak tady je odkaz na uplne puvodni verzi. Slozil ji kolem r. 1940 Leadbelly. Je to takove to minimalisticke blues z hlubokeho Jihu. Nevim, jak se vam to bude libit, ale v jednoduchosti je nekdy krasa.
http://www.youtube.com/watch?v=46h56pidCiE
Hanko, nádhera. Díky. M.
Maričko,beyva článok a ja som sa ešte navyše po skoro 3O rokoch dozvedela,čo to kvitlo a poletovalo pri kraji cesty po mojich potulkách vnútrozemim Turecka.A ke´d k tomu Xerxová doplní o tkaní bavlnz,zase budem za hviezdu a možem machrovať. A aj budem.
Betuláskov Tvoje videjká sú vždy milé a vlastne tie zvieratká sú milé-rada ich pozerám.
Pitrýsek nech Garuška ešte dlho žije aprináša Ti radosť.16 rokov-to už viem aj ja,že je užasné!A ozaj,písala si niečo o nej a mne to ušlo?
Dneska jsem cestovala, tak vám pošlu fotky z výstavy betlémů z Hodonína: http://malcka.rajce.idnes.cz/2012_11_24_vystava_betlemu_hodonin
Pitrýsku, ať společný čas Garuškou strávíte co nejlépe pro vás obě.
Maričko, ráno jsme článek přečetka a hodně mě zaujal. A přípodotky xerxové napovídají, že by ten Rozhledník fakt mohl být! O bavlně vím vcelku houbelec a něco navíc by neškodilo 🙂
Milá Maričko, (inlove) článek jsem četla dvakrát a nesmírně ho oceňuju. Nejen je dobře napsaný, ale přibližuje jednu z nejstarších řemeslných technik a mě rozčiluje, když takovým základním vědcem nerozumím, Mám povědomí o tom, k čemu byl kolovrátek (měli jsme ho na chalupě stejně jako tkalcovský stav), ale o bavlně jsem nevěděla skoro nic – jen pár tklivých písní a poznámek z různých románů. Což je ostuda.
A Xerxová, prosím prosím, napiš pár rozhledníků! 🙂 trochu poučení nikoho nezabije a já jsem velmi zvědavá. Nebo aspoň u vás na škole někoho k psaní donuť (chuckle)
Pitrýsku, je to smutné, když odejde pejsek, ale šestnáct let… to je u normálního psa skoro zázrak a u knírače dobrá výdrž 🙂 Tvoji pejsci měli v životě kliku a myslím, že i u tebe by teď měla převažovat vděčnost, že vám bylo dopřáno tolik krásných společných let (h) Hladím na dálku Garušku, ať jí to skoroštěněčí poskakování ještě chvíli vydrží (sun)
Dede, děkuji za pochvalu a za opravdu videa (za avizo mailem)
OT
Pamatujete na slávu kolem ledních medvíďat v Brně? Tak čekají další mimi, začátkem prosince.
Pětiletý Tom žije v Praze s dvěma holkama a takovouhle lososí zmrzku dostal k narozkám:
http://jdem .cz/wwjc6
(mezera mezi jdem a tečkou)
A ještě pár fotografií naší budoucí maminky Mojinky – takhle čeká na své mimi:
http://www.flickr .com/photos/luismayclara20011/
(mezera za flickr)
Bětulásková, moc děkuju za odkaz. Moja už není žádná slečinka, je to překrásná, zdravá a dospělá gorila. V očích má, ale pořád tu šibalskou něhu… jsem trochu naměkko, když ji vidím dospělou…
moc se těším na její mimčo 🙂
Děkuji všem za milé komentáře
Xerxová – právě proto, že jsem se dočetla, že zdejší bavlna je velice kvalitní (druh Upland) nechápu, proč s ní tak plýtvají. Každopádně bych se ráda něco více o bavlněné látce více dozvěděla. To co jsem popsala rozhodně není nic nastudovaného, je to především „okoukané“ v reálu a vyčtené z netu. Takže odborný výklad „pokračování bavlny“ bych rozhodně uvítala. Že bavlna roste i jako strom jsem netušila.
Aleno s Maxem – bavlna na polích je jednoletka. Sází se rannější a pozdní satba. Ta první bývá vyšší, na tom „našem poli“ mi sahala skoro po ramena. Ta pro pozdní sklizeň bývá nižší, sotva po kolena. Ta tady ještě stále na polích je. Někdy první satba nevzejde a musí se sít podruhé nebo i potřetí. Odlistnatit pole je velká alchymie (dělá se pro snažší a čistší sklizeň). Postřik se musí namíchat podle kvality bavlny, navíc nesmí moc foukat vítr, nebo hned druhý den pršet. Listy se zničí, ale rostlina jen částečně, proto se musí sklízet během několika dnů od postřiku, jinak začnou vyrážet nové lístky. Když jsem bavlníkové pole viděla popré, také jsem nějak nemohla pochopit, že na něm se semen vyrostla „čistá vata“ taková bavlna opravdu na dotek je.
Bedo – Xerxová detailněji popsala změnu chomáčku bavlny v nit, ale tady je odkaz, kde je to názorně ukázáno, co se v přádelnách děje. A ano, nejdůležitější je to stáčení vlákna (vláken)., což dodá niti pevnost. Já to zkoušela na procházkách přímo z chomáčku (tedy vlákna nebyla stejnoměrně „učesaná“ ), ale moc hezká nit z toho nebyla, trhalo se mi to – prostě to chce rychle se točící vřeténko a bavlnu předem upravenou.
http://www.youtube.com/watch?v=kH_b3Heo48I
Liko – malá Rusty je něžné, úžasně společenské a rozkošné zlatíčko, jsme moc rádi, že jí máme. V úterý jde na kastraci, tak držte palce. Chystám se o ní časem zase něco napsat.
Měla jsem roky v předsíni velkou kameninovou vázu a v ní velký „pugét“ bavlníkových stonků. Dixie ani Smoky si toho nevšímaly. Zato Rusty, zatímco jsem byla, pugét objevila a než to manžel zjistil, větvičky byly vytahané a roztroušené po celém domě. Takže po návratu jsem místo hezké dekorace našla v garáži krabici s jejími zbytky. Už jsem si další do vázy nedala.
Pitrýsku, bavlna vúbec nevodní. Určitě jsem si ke květu hned v začátcích musela čichnout, ale protože mi žádná vůně neutkvěla v paměti, asi tam nebyla. A moc držím palce starušce Garušce, abyste se všichni vzájemně ještě nějaký čas užili
bavlník stromový – Gossypium arboreum. Ale pro textiláka to zajímavé není… na polích se to pěstovat nedá.
Maričko, díky, já jsem v nadšení nad článkem zareagovala dřív, než jsem viděla fotky, z nich je to jasně patrné. Jenže odkazy jsem si stihla prohlídnout až pozdě večer. A tloukla jsem se do hlavy. Ale stejně mě pořád zajímají další podrobnosti, je to pro mě lákavé, neznámé a cizokrajné téma.
Milá Maričko, díky za zajímavé psaní o bavlně.Mám ráda bavlnu a konečně vidím jak se opravdu sklízí. Je dobře, že doba tak technicky pokročila, musela to být děsná dřina.Zvlášť když nevidíš už ani začátek natož konec pole.
Pohlaď za mne Trixii, zdarvím i ostatní Vaše zvířátka. (inlove) (wave)
Děkuji všem zúčastněným a Xerxové zejména za úvod do bavlnologie. Len celkem chápu, ale bavlnu jsem vždycky považovala za naprostou exotiku. Vážně by mě zajímal další výklad, článeček, přednáška.., bylo by možno? (inlove)
A že se bavlníková větvička prodává v květinářství je pro mě naprostá novinka. Buď jsem ji už viděla a nepoznala, anebo se tady na venkově nevyskytuje. Obojí je možné, ale já do květinářství moc nechodím.
Bedo, podívám se na půdu, mám dojem, že je tam někde kolovrátek. Třeba by na nějakém Pražení předvedla tentokrát Xerxová, jak se přede nit.
Aleno, to by ovšem byla bomba!!!! (clap) (y) (nod) 8)
no jo,už asi 10 let to je, co ji registruju v kytičkářstvích…..
Ahoj Maričko!
Tak si, při čtení Tvého krásného článku, poslouchám pořad Mirka Černého plný country muziky. Připadám si, jako bych seděla na kraji bavlníkového pole. Jen to pošmourné pozdně podzimní počasí nad Valticemi, mi ne a ne napodobit rozpálené nebe nad ním. A tak mě napadlo…. Jak voní bavlna? To jsi nenapsala.
Byl, tady u nás, malý obchůdek, kde kamarádka prodávala takové ty milé zbytečnosti, kterým říkám „pracholapky“. Misky, svícny, tácky, prostírání. A také tam měla „voňátka“. Ráda jsem si tam chodila kupovat coton olejíček do aromalampičky. Byla to moc milá a příjemná vůně. Aromalampa svítívá, když stříhám pejsky. Mám dojem, že při některých vůních, jsou pejskové klidnější, stejně jako při dobře zvolené hudbě.
Tož, Maričko….. jak voní ta bavlna, když kvete na poli?
Tento víkend nezačal šťastně. Včera navečer se rozzvonil můj mobil a hlas kamarádky se naprosto nezvladatelně třepal. Bleskem jsem pochopila….. za Duhový most odešel, pár dní před šestnáctinami, první Pitrýsek – pejsek Aksan. A tak jsme plakaly do mobilu obě. Narodil se jen pár minut před Agarkou-Garou.
A ona to snad věděla. Měla, včera, velice špatný den. Bála jsem se, že to bude také její den poslední. Jen ležela, nejedla, vodu jsem jí do tlamky pouštěla lékařskou stříkačkou. V noci chodila stále ven, na dvorek. Nějak ji zase zlobilo zažívání. Ale také tam jen tak stála s hlavičkou země. Kolébala se na ztuhlých nožkách, když šla pomaličku domů. A potom ležela v křesílku vedle mojí postele a já ji držela za tlapku. Dnes je trochu lepší. Dokonce na dvorku popoběhla, skoro jako štěňátko. Tak mám věnujte vzpomínku. Ať mi ještě nějaký čásek ta moje malá kamarádka vydrží.
Pitrýsku (h) (hug) (dog) (h)
Hanicko Pitryskova, drzim palce Garusce i tobe. (u) Cas nam a zviratkum měří nekdo jinej. My jen koukame na ty hodiny…..
Pitrýsku, jsou to smutné věci. Myslím na tebe. (hug)
Pitrýsku – je to smutné, ale vlastně je to i krásné. Dva skorošestnáctiletí sourozenci z vrhu. Požehnaný psí věk. Krásná práce chovatelky (inlove) spokojení pesani.
Já dneska kromě Betky hlídám Rička (bavorský barvář – patnáct let). Je to prevít gerontí (devil) – na procházky kratičké ho vodím, mazlit ho chodím, do pelíšku opatrně skládám a protože trucuje (není rád bez páníků a byl málokdy „odložen“), tak se mi vysr…l na koberec. (chuckle) Ještě půl hoďku a vrátím ho babče
Pitrýsku ! (h) (hug) (h)
(h) (h) (h)
Ptirýsku to je mi líto (u) (hug)
Gerontík Penny mává spřízněné duši a drží těžce zkoušený drápky na palcích! (h)
Až přijde ten její čas, on tam na ni počká a ty budeš vědět, že tam má průvodce, který šel vždy před ní….a Garušce se půjde lehčeji..i když Tobě lehko nebude…
Já Vám oběma přeju,ať to čekání není není pro nikoho trápením (h) (hug)
(h)
Hani!!! Mamca jeste ne, jeste je brzo prejít pres duhový most. Vzdyt by tu nechala sirotku … a být psím sirotkem ve dvanácti letech, no to se nedelá! Doufám, ze dnes je Garusce lépe a ze jeste nejaký ten pátek tady bude. Moc drzím palce a objímám tebe i Garus a Týnu a Shelmi i Mnouka – drzte se! (h) (h) (hug) (hug)
Toya s príchodem chladných dnu náramne ozila – na vycházkách dokonce vesele pobíhá (i kdyz cím dál víc pripomíná zájicka Bezusácka se svým poskoky) a v pohode zvládá i puldruhé hodiny svizné chuze (ech – vcera jsme mírne zabloudily za postorenskou hájenkou – sly jsme na dvacetiminutovou vycházku ve tri odpoledne a byly jsme rády, kdyz jsme do auta nasedly presne ve trictvte na pet … za tmy (chuckle) – nejak nás to hodilo k hájence u Randes vous)
Pitrýsku! (inlove) (hug)
Je to smutné, ale Xerxová má pravdu v tom, že je to i obdivuhodné, krásný věk pro pejsky z Tvého chovu. (h)
Pitrýsku, myslíme na tebe (h) (hug) (h)
Pitrýsku, ať vám čas jde pomalu (h) (y)
Tak už jsem zvládla i prohlédnout videa a fotky, Maričko, je to fascinující. (clap)
Nejvíc mě dostala ta „fabrika“ na čištění a balení bavlny: všechno mechanizované, ale igelitový pytel se tam zavírá – obyčejnou žehličkou! :O (y)
Maričko, díky. Vždycky vybíráš ohromně zajímavá témata, věci, které tak nějak známe a přesto člověka nenapadne přemýšlet, kde a jak se vzaly.
A máš moc pěkné fotky (a videa).
Netušila jsem, že bavlna tak krásně kvete – připomíná mi trochu pokojové javory.
Početla jsem si a pokoukala, děkuji!
Maričko, a co Rusty? Aspoň aktuální foto by bylo?
a stejně si pořád p*d umím představit, jak se z chuchvalců stane tričko 🙁 … vlastně teda asi hlavně přeměnu v nit (nějak předpokládám, že je nějaká fáze niti, ze které se potom „utká“ látka)
jo, odsemenění je hrozná, ba takřka nemožná věc, zato na hraní je to fajn i se zrníčky – tvrdí moje holčičky:
http://velky_medved.sweb.cz/obr/bavlna.JPG
děkuju, Maričko, za článek i fotky (h) (h) (h)
no – lnářský způsob výroby příze (a dál včetně výroby oděvnické) je dobře popsán ve vzdělávacím filmu pro nejmenší – Jak krtek ke kalhotkám přišel (chuckle) Další doporučenou literaturou by mohla být ta O třech přadlenách (chuckle)
Příze – no, vřeteno, kolovrátek… před pár desetiletími součást skoro každé podhorské chalupy. Každý mrňous znal a chápal, jak se příze dělá, jak se tká tkanina. Dneska obtížně vysvětlitelný „zázrak“
Jo a tričko neutkáš – je pletené (nod)
Přidám http://www.predeni.cz/stranky/historie.htm
tak teda upletené, to máš fuk (rofl) … !ale je mi to divný, to čučím 😛 )
podstatné je, mi furt uniká (navzdory krtečkovi a trojici přadlen), jak z chuchvalce může vzniknout nit!!!!!!! (headbang) (headbang) (headbang) …teda – je tam někde i fáze nitě (nebo nějakého vlákna), ne? :O
Xerxová, taky se přimlouvám za ten Rozhledníček – a prosila bych ho podrobně a polopatisticky (nod)
na začátku je vlákno. Balvna, vlna, len… je to děsně hubený titěrný a dlouhý tak od dvou (bavlna) do dvaceti (dlouhá vlna) centimetrů.
Z toho se procesem předení vytvoří příze. Důležité je zakrucování – prostě si vem pár vláken z vaty – urovnej je do svazečku a žmoulej je mezi prsty jedním směrem – jak zakrucuješ a současně tááááhneš – vzniká ti příze. Nepravidelná, málo pevná, nehezká… ale jako proncip by to mohlo být jasné.
Jednoduchá příze je různě tlustá, často se seská několik jednoduchých do jedné tlusté. Z přízí se dál plete nebo tká.
Tkanina má vždy osnovu a útek (tedy dvě kolmé soustavy nití) provázané v různých vazbách. Nejjednodušší je plátno. Podstatně složitější je třeba vytkání vzoru na damaškovém povlečení…
Pletenina je z oček – má jednu nit, která se provazuje ve formě pletacích oček dál a dál… Jasně – ne všechno vzniká jako svetr od babičky na dvou jehlicích. Ale trička jsou opravdu pletená, tak jako většina prádla, punčoch, ponožek, svetrů…
Princip předení, tkaní i pletení je mocmoc starý… a ten princip je vlastně stále stejný
AHA!! no prááááááávě!!!!!! ty píšeš: „na začátku je vlákno“ – a to je ten fór, že mě to jako vlákno (tzn. v mém vidění něco „podlouhlého“) nepřipadá (shake)
no já snad půjdu asi cupovat tu vatu!!! (clap)
ale děkuju za odpověď, trochu víc tomu rozumím… chicht, to s těma dvěma jehlicema mě samozřejmě jako námitka taky napadlo, ale to už jsem raději neventilovala, abych ebyla úplně za vola (rofl)
no – tak typické vlákno je jedna „neviditelná“ pidisoučást vaty nebo třeba jeden chlup z angorský kočky. To je základní věc, ze které se tvoří příze.
Vyčesanou srst z peršana (kočičák byl v majetku jedné kolegyně) jsme na fakultě v poloprovozu v pohodě předly…
Toho by se mohli chytit autoři detektivek – vražda alergika na kočky pomocí perské šály … 8)
V nějakém časopise jsem jednou viděla článek o majitelce kolie. Schráněla si vyčesanou srst svého miláčka a potom si upředla a upletla „kolií“ svetr. Na procházkách budili pozornost, byli krásně stejnobarevní. (chuckle)
Okamžitě jsem začala spořit vyčesané chlupy mých psů. Ale to bylo taky všechno, dál jsem se nedostala.
V naší školce učila moje kolegyně děti příst vlnu. Už se nepamatuji jestli jsme měly roztočené vřeteno a nebo kolovrátek. Před předením se musela ovčí srst „karda“ to je česat, mykat. K tomu bylo mykadlo, vlastně dvě mykadla. (To jsem si našla ve slovníku, znala jsem názvy jenom švédsky.)
Z rozčesané vlny se teprve předlo. Je to moc krásná práce. Rozčesaná vlna se taky může vložit mezi dvě látky, prošít a pak třeba ušít hřejivou vestu. Plánů jsem měla mnoho ale skutek utek, nikdy jsem je nerealisovala. Do haldy nastřádaných psích chlupů se mi nakonec dali moli. (Tak teď nevím, skloňuje se slovo mol podle vzoru pán?)
Obdivuji vynalézavost a tvořivost lidí různých řemesel. Vezměme třeba takovou voňavou práci se dřevem. Že odbočuji od předmětu? Ale dřevo má taky vlákna. A viskosa je vlastně z dřevovlákna. 🙂
Pokud je to mol coby hmyzák, pak ano. Mol v chemii by byl podle vzoru hrad.
Ústav pro jazyk český je celkem internetově zdatný a takovéhle věci člověk v jejich příručce snadno najde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=mol
Milý Jendo díky. Po těch 44 letech stále obklopena švédštinou už potřebuji nějakou tu radu a podporu. A ještě mi zcela nedošlo že na internetu je absolutně všechno. 😉 :O
Ještě dodám, že tkanina se od pleteniny velmi jednoduše pozná, pokud do ní lze buď posvítit laserem nebo ji dát před oko, které se dívá na malý bodový zdroj (vzdálený plamen svíčky, LED dioda, vzdálená pouliční lampa atd.). Tkanina, jak má útek a osnovu, má obdélníkovou symetrii, což je krásně vidět na difrakčním obrazci, který je při uvedeném pokusu vidět (jsou i cvoci, kteří ze vzdáleností jednotlivých bodů počítají tloušťku niti použitých v útku a nití použitých v osnově 8) ). Pletenina, jak se pořád připlétá očko k očku, tuto obdélníkovou symetrii nemá, spíše inklinuje ke kruhové nebo nepravidelné struktuře. (wait)
Xerxová, pěkně prosím, jeden textilácký rozhledníček, Krteček už mi přestává stačit 🙂 (mimochodem, jak tam čáp láme, neměl by taky vochlovat, čili třít ten rozlámaný len mezi horní a dolní „čelistí“ zobáku až do oddrobení stonků z vláken?). A pěkně polopatisticky.
Maričko, moc krásný rozhledníček, díky za něj. Mimochodem, okamžitě mi naskakuje píseň Cotton Fields (Pole s bavlnou). Kdo to podle Tebe nazpíval nejpěkněji? Já bych asi hlasovala pro Plavce (Rangers) no a hned po nich Johny Cash (chuckle) …
P.S.: Když byla řeč o Krtečkovi a lnu, provaznictví je taky fascinující řemeslo … nejste někdo odborníkem?
Pro inspiraci třeba
http://www.provaznickemuzeum.destna.cz/pages/index.php
hele – pokud se budeme bavit o specialitách typu mokrého předení lnu… a rozdílem mezi rosením a máčením a tak (chuckle) … tak nás odtud vynesou v zubech (rofl)
Stejně už tady skoro žádná přádelna nezůstala… Lnářství vyhynulo…
Rozhledníčky by šly. Ale jaké :O Technologie?? Materiály?? Vazby a vzory a jejich názvy – třeba rozdíl mezi vaflí a kanafasem ?? Je toho moc a těžko hledat rozumnou míru a starvitelnou formu. Rychle to nebude…
Pokud bys vážně něco potřebovala pracovně, tak se klidně ozvi a můžeme vochlovat (chuckle) i dostavy počítat…
Fšecko! (angel)
Já to někde zneužiju (a budu za machra)…
Například teďkon jsem zjišťovala, jaký byly vrstvy pánskýho oděvu v renesanci (německej kroj) a jaký tam byly obvyklý, resp. neobvyklý / drahý barvy.
Největší šviháci chodili v modrým, prosím pěkně, páč indigo bylo nejdražší barvivo, a doublet je takový to sako, co se pod to nosila košile a přes to takovej ten monstrózní Rudolfův plášť s fretkou. 🙂
Pěkně prosím všecko, do kanafasu za chvíli zalezu, ale o vaflích jsem si myslela, že je to k jídlu (wasntme). Zrovna nedávno jsem přemýšlela, co by mělo být elementárními znalostmi, hádám, že otázka „a mamí, jak se dělá to tričko?“ přijde už brzy. A malýmu jedna věta nestačí… (rofl)
Ano s touhle písní u mne jasně vyhrávají Plavci. Zpívají hodně podobně (ale podle mého lépe) jako “The Jordanaires”, známw kvarteto z padesátých let, které doprovázelo různé populární kapely, ale asi nejvíce si je lidi pamatují jako doprovod Presleyho (já se o skupině dozvěděla až od manžela). Jak tuhle píseň zpívá J.Cash se mi 2x nelíbí i když jinak ho mám docela ráda.
Tady je jak to zpívali The Jordanaires
http://www.youtube.com/watch?v=DFdIZ_EZwpk
Díky. Odkaz na to, jak to zpívá Karel Gott, Ti raději posílat nebudu. 😐
procházka typicky podzimní – mocmoc listí pod nohama, slůňo jen opravdu hodně nesměle vykukuje ze za mraků, psů a lidí plný les… inu víkendová klasika městského lesoparku.
Protože páník za chvilku odjíždí a nebude večer čas na Betí týdeníček, vyšel už teď.
http://drporkert.com/dogy/images/beta/1112/index.html
Kupodivu tady je od rána hezky, skoro jasno…
…Když se řekne Alabama, převážné většině lidí se asi vybaví bavlníkové plantáže a černí otroci…
…a mě se vždy vybaví Forrest Gump! Krásný předadventní víkend přeju! 🙂
Přesně, Alabama je pro mne navždy Forest a kukuřičná pole !
No jo, devcata, ale vetsina jizanskych exterieru v tom filmu je natocena v Jizni Karoline, zejmena ve meste Beaufort a okoli. Vcetne scen z Vietnamu – ty jsou ze subtropickych ostrovu Hunting Island a Fripp Island v tomtez okrese. To nic proti Alabame, ale holt Jizni Karolina se docela dobre umi prodat v Holyvůdu.
I tak to Hani je možné, ale to my holky z Prahe nevíme 😀
Milá Maričko, nemám ráda oblečení z umělých vláken a tak se snažím kupovat zboží bavlněné. Teď konečně vím jak keřík bavlny vypadá, jak kvete a jak dozrává i jak se s vlákny bavlny zachází. Nějak mě nenapadlo po tom sama pátrat a tak jsem moc ráda že jsi pro mne ten neznámý svět objevila. Děkuji! (happy)
Moc zajímavé, Maričko. (inlove) Jsem ráda, že jsi zase napsala, ráda Tě čtu. 🙂
Surovou bavlnu jsi jednou dovezla na Pražení, opatrovala jsem ji jako oko v hlavě, protože nesmírně zajímala košky. Taky se jim časem několik těch puklých plodů s „vatou“ povedlo ukrást, jeden poslední mám ale pečlivě ukrytý (ano, správně, tak pečlivě, že nevím kde).
Xerxová (inlove) , udělej nám přednášku o bavlně, prosím! Je tu pár piškbab, ty to bude zajímat velmi, ale myslím, že my všichni nosíme bavlněné věci a bude dobře o nich vědět víc. Třeba já jako dítě jsem brala jako bavlnu jen úpravu mako (jestli to říkám správně), tedy bavlnu, co je na tričkách. A o zástěrové bavlně jsem se domnívala, že to je plátno a že mě lidi šidí, to přece není bavlna! (blush)
Stejné to mám s hedvábím, v mé představě mi nejdřív naskočí takové to obvyklé Ponge 5, co bývá na šálkách a šárcích, to je ale prý vlastně to nejhorší hedvábí.
Takže kdyby ses ujala osvěty v oblasti textilu, byla bych moc ráda.
Přeju všem krásný den! (h) A Io (inlove) , ajť žížaly tancujou, jak Ty pískáš. 🙂
Vave, možná už to tu někdo zmínil, dnes bohužel nemám mnoho času číst diskuzi, ale téměř v každém květinářství se dají koupit nádherné silné větvičky puklé bavlny. Pravda je že snítka stojí i 90,- Kč, ale v dobré váze , třeba já ji mám v koupelně, udělá neuvěřitelnou a především elegantní parádu. A ano…jak už někdo psal, nejen Trixie se to líbí, naše kočky bavlníkové šešulky milují, vědí, že nesmějí cupovat, páč se pak moc zlobím, tak u vázy alespoň sedí a hledí…a hledí…a hledí… 😀
Ja jsem rozpukle bavlnikove šešulky davala na vanocni stromek spolu s ceskymi slamenymi ozdobami. Loni po odzdobeni jsem šešulky nechala nejakou dobu bez ohlidani na konferencnim stolku a Kuliferda si myslel, ze je to nejlepsi hracka, co jsem mu kdy podstrcila, protoze se tak kraaasne cupovaly. (cat) A letos jsem si neporidila nahradu. Jeli jsme kolem poli nedavno, ale ve smutecnich tmavych odevech a nechteli jsme se prochazet polema v nalestenych botach a cestou zpatky jsme si ani nevzpomneli, ze bychom meli nejake nasbirat. Jedeme tam pristi vikend, tak snad neco jeste bude.
Přemýšlím Hani, jak hezký musí být stromek s šešulkami bavlníkovníku. Taky přemýšlím jak rychle budes letos stromek na zemi po dozdobení. Už léta chystám stromek v předstihu v předvečer vánoční. Kdysi jsem to dělala kvůli dětem, aby byly ráno překvapené, že Jéžišek přes noc zapracoval, teď už to dělám, abych měla štědrý den už jen leháro a pohodu. Loni stromek kočky sejmuly dvakrát už dopoledne, pak jsme ho přivázali stužkou ke klice okna, pak už jen pinkaly čokoládové bonbóny a kuličky. Byl to záběr, uff. Mimochodem… dá se Ti nějak přes příbuzné poslat víno až do Émeriky ? Mail máš, napiš… ráda bych Ti poslala trochu toho moravského sluníčka…
Jak já bych byla ráda, kdyby kočeny zbožně seděly a hleděly, ale zejména pro Rózinku je každá váza VÝZVA, nebo spíš NEPŘÁTELSKÝ VETŘELEC, a jako s takovým s ním musí být naloženo. Poslední vázu sejmula dnes v pět ráno, i s dlouhou růží, kterou jsem dostala ve čtvrtek.
Nicméně velice děkuju za tip, milá Leny-aewyn. (inlove) Až zase najdu kousek odvahy dát nějakou vázu všanc, tak si bavlnu opatřím. (nod)
P.S. Prosím Tě, jak jsi docílila toho, že Tvoje kočky vědí, že nesmějí, a RESPEKTUJÍ TO? Moje košky vědí jen to, že nesmějí. (tmi)
Ty seš tak naivní, Vaví! Vysoká váza s dlouhou růží, to sou mi nápady v domácnosti s korzárkou!
Já už dávno opustila myšlénku i jen malinečké fialečky v placatém květináčku, to za prvé. Za druhé vysoké vázy jsem darovala přítelkyni, která sice má kočky, ale nemá mezi nimi Rozárky a Babetky.
A vůbec, co vysoká váza!? Tudle jsem si kejchla nad Puskou, která se mi velebila mezi hrudí a klávesnicí a docílila jsem čaje v klávesnici a rozbití bytelného placatého tchibo hrníčku.
Dobrá otázka na kterou nemám odpověď 🙂 Vždycky houknu „nesmíš“ a pak to buď vyjde nebo ne 🙂 Něco budu mít asi v hlase, protože můj muž často říká tu vtipnou hlášku: „…no jo, ale ten tón, ten tón !…“ 🙂
Zajímavé – nějak to zatím unikalo mé pozornosti. Dík!
(sun)
hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Historie (ona i současnost) textilu je velmi zajímavá. Bavlníků je mnoho odrůd – od těch víceletých (i stromových) až po jednoleté – ty se pěstují na polích njevíce. Liší se nejen délkou a jemností vláken, ale i odstínem bílé (či žluté) barvy. Průšvih u kombajnové sklizně je především zralost vláken. Nejkvalitnější jsou vlákna, která obsahují hodně celulózy. „Ručně“ se nedozrálé tobolky nechávaly na keřích (případně se dosklízely na podruhé). Kombajn bere vše. Pokud je správně sklizeň načasovaná, tak to až tak nevadí (úspora lidí, času, peněz je proti ruční sklizni neuvěřitelná), pokud si někdo stroje „půjčí časově nevhod“ , může prodělat…
Jsem se trošku rozepsala… ale o bavlně bych vydržela i dýl – tak na tři přednášky by mi to vyšlo (chuckle)
No tak se do toho put! Rozhledníků není nikdy dost 🙂 (y)
Maričko, ten bavlník je, pokud vím, vytrvalý keř. Neublíží mu to nucené shazování listů? Nebo jak dlouho vlastně vydrží tahle kultura na poli, než se musí zaorat a znovu vysít?
A zrovna včera jsem si četla o Carlu Perkinsovi, začínal s prací na bavlníkových polích v šesti letech, pocházel z opravdu chudé zemědělské rodiny. Tak jsem tu bavlnu asi přivolala. Nikdy jsem tu „surovou“ bavlnu naživo neviděla, docela ráda bych si na ni sáhla, ale asi to není nic až tak zvláštního. Jen ten pocit, že sahám na kus americké historie.
Je to jednoletka
Bavlníkové větvičky mívají v obchodech, kde se prodávají suroviny pro „suchou“ vazbu – větší květinářství, různé Baumaxy atd. Tam si můžeš sáhnout 🙂
Maričko, můžeš za to, že si tu u horečnýho dopisování žížal (musím mít hotovo, posláno a doručeno do 30.!)broukám něco o tom, jak tam dřou, v polích s bavlnou. 😀 Ostatně tou písní zůstávám striktně v tématu. 😀
Žežral mi rozbor jména Tobiáš a Dede to nenajde, páč mě žežral ten, co píše, že posílám komentáře moc rychle! (To udělá vždycky, když nekopíruju. Zákon padajícího chleba s máslem.)
Jen by mě tak zajímalo, když je ručně sklizená bavlna jednak kvalitnější, jednak se sklidí dočista dočista, za jak dlouho se sklidí takový pole v porovnání se strojním sklízením?
A trochu mi to připomíná chmel. Většina jde strojem, ale na speciální piva se sklízí ručně.
A polštářek z vlastní bavlny, teda, mít možnost si vycupovat polštářek z vlastní bavlny…! Jaká je ta kytička na dotek?
Ioannino,
jak dlouho trvalo sklidit celé pole ručně, to opravdu nevím (záleželo i na jeho velikosti), ale při psaní článku jsem narazila na informaci pro představivost. Při ručním česání jeden člověk potřeboval 9 minut na očesání 20 bavlníkových keříků. Oproti tomu stroj za 30 vteřin očeše 1200 keříků. Velký rozdíl, že ? Ale otázkou zůstává, kolik bavlna za sebou stroj zanechá. Při ručním česání se bavlna sklízela postupně několik dnů (od východu do západu, někdy jen s hodinovou přestávkou). Proto pole pak zůstalo dokonale čisté (pro Trixie by tam žádné zelené “míčky” nezůstaly).
Jistě většína z vás zná krásný film „Místa v srdci „ (Places in the heart). Odehrává se v Texasu a ta dřina při ruční sklizni bavlny na rodinném poli je tam téměř hlavním tématem.
Také Spisovatel John Grisham napsal moc hezkou knihu „A Painted House“, na základě jeho vlastních vzpomínek na dětství v padesátých letech, když byl čas sklízet bavlu.
Chomáček bavlny je na dotek měkoučký přesně jako vata.
Na vysvětlení jména Tobiáš se těším.
Io, zkusila jsi při ztraceném komentáři se vrátit o stránku zpátky? Mně se pak ten komentář objeví znovu.
A ještě honem se zpožděním velká gratulace Pudlíkové k maličkému Tobiáškovi. (clap)
Je to moc hezké jméno i když já jsem osobně žádného Tobiáše nikdy nepoznala. Ale musí to být dost stare, a asi i tradiční jméno, protože mě se při jeho vyslovení vždy vybaví Prodanka a otec Jeníka – Tobiáš Mícha.
A také přeji Fredíkovi ještě nějaký ten pátek se svými paníky a až přijde den D, aby odešel v klidu a bez bolesti.
OPRAVA !!!!! (wait) (wait) (wait)
Omlouvám se za chybu v článku. Já popleta jsem Dede poslala odkazy na dvě stejná YouTube. 🙁 To druhé “ginning cotton“ měl být tenhle odkaz.(whew)
http://www.youtube.com/watch?v=HmhT41ELfKY&feature=related
Maricko, to je bezva, ze jsi to sepsala. Zrovna jsme se o tom zase nedavno bavili s Chetem, kdyz jsme jeli pred 14 dny na pohreb jeho tety a cast cesty byla kolem poli s bavlnou. Ty jeste nesklizene mi pripominaji pocukrovanou cokoladovou buchtu. A Chet taky premital, jak nedbale sklizena ta pole jsou. Oni hlavne pestovali tabak, coz taky byla drina, ale nejak na hektar vydelali vic na tabaku, nez na bavlne. Ale jak dnes se ta poptavka po tabaku snizuje, tak vidime cim dal vic bavlny na tradicne tabakovych polich.
A moc se mi libilo video s Trixie ritualem, jak si pak naseda do auta.
Hanko, děkuji za komentář. To víš, že jsem si při psaní vzpomněla na Cheta, kdysi jsi dala odkaz také na krásné fotky bavlníkových polí. A tak trochu jsem doufala, že Chet bude mít nějaké zdůvodění (a ty ho přetlumočíš), proč jsou ta pole tak nedbale očesaná? Jak vidno, také neví – škoda.
Ano, Trixie tuhle rutinu miluje. Bílá Sadie do auta (říkáme mu „Dog mobil“) vyskočí jako laň, přímo na sedadlo. Trixie to jde trochu hůře, nejprve do auta „vkorčí“ a pak buď vhupsne oběma zadníma nohama, nebo jedna po druhé a pak teprve vyskočí na sedadlo. A když při tom drží v puse třeba tohle frisbee (které nepusí, dokud nesedí), je to ještě trochu nemotornější nasedání a dodat do k filmu už by bylo moc dlouhé video.
nevím, co je vede k nedbalé sklizni, ale možné je to, že se jedná o „běžnou“ krátkovlákennou bavlnu. Délka vláken je důležitý parametr pro zpracování i konečné vlastnosti výrobku. Nelze příst žádný materiál, jehož délka je pod jeden centimetr (a to ani na ručním kolovratu, ani v super moderních přádelnách. Balvna má vlákna krátká. Běžně kolem dvou tří centimetrů. Ale na americkém jihu se daří pěstovat i „superdlouhé bavlny“ délka až kolem pěti centimetrů – jsou to nejkvalitnější a nejdražší druhy – tam si myslím, že se „zbytky“ na poli nechat nevyplácí…
Dalším hitem současnosti jsou výrobky z bio bavlny – tato vlákna se pěstují s ohledem na životní prostředí – bez umělého odlisťování a hlavně se vlákna nebělí. Výrobky jsou pak docela podivně barevné – nic moc – ale zaručeně šetrné k přírodě. Proto se šlechtí nové druhy, které mají přirozeně výraznou okrovou barvu vláken.