V pátek 19. října odešel za Duhový most náš kocour Darek. Nebyl ani přestárlý, ani nemocný, ale někdo mu ublížil. Nevím kdo, ani jak, ale zemřel u pana doktora na stole, když jsme ho museli vyprovodit za Duhový most.
Ráno se nabaštil a vyšel na prohlídku kočičích stezek, tak jako už 14 let. Po poledni jsem přijela z nákupů domů, nechala stát auto venku. Za deset minut manžel šel se smetím ven a u vchodových dveří, kterými jsem já před chvílí přišla, našel ležet Darečka naříkajícího, na boku a těžce dýchajícího otevřenou tlamkou. Jinak na něm nebyl zkřiven ani jeden z těch jeho krásně bílých chloupků. Jenom na pravé straně v místě kde končí žeberní oblouk, byla malilinká nenápadná skvrnka jako nehet od palce, jako povrchové ušpinění.
Pan doktor byl na cestách, ale vrátil se rychle domů a zjistil, že plíce kolabují, oproti předešlému dni má obrovsky zvětšená játra (shodou okolností předchozího dne jsme byli u pana doktora na injekcích, takže Darka prohlížel), krvácení v dutině hrudní nebo břišní nepotvrdil, organismus podle sliznic, byl celkem dobře prokrvený. Píchl mu nějaké injekce a dal mu 4 hodiny k dobru, co se bude dít.
Nechtěl ho uspat hned, Darek i podle nedávných laboratorních výsledků byl na svůj věk zdráv. Darek spal, ale po čtyřech hodinách se probudil a začal opět naříkat, dýchal stále těžce. Tak jsme jej uložili do koše na prádlo, do přepravky jsem ho nechtěla cpát a jeli jsme. Teprve když po injekci skonal, potvrdilo se podezření, že přece jenom došlo ke vnitřnímu krvácení.
Pan doktor říkal, že to ani nemuselo být auto, opravdu jeho bílý kožíšek nevypadal jako po strážce s autem, ale kdo ví. Kočky nemají devět životů, jak praví jedna z dalších hloupých lidových tvořivostí. Jsou ve skutečnosti křehké a hlavně velmi senzitivní k infekcím. Stačilo, aby ho někdo nakopnul nebo po něm něco hodil. Nevíme a nikdy se nedovíme, co se stalo.
Naše slepá, kdysi tak klidná ulice se stala nebezpečnou. Před dvěma lety (po třiceti letech co tady bydlíme) odhodilo nějaké auto sousedům mladého kocoura. Ten byl na místě mrtvý. Před třemi lety nahoře nad zahradami zabil pes našeho „ztraceného“ Kryšpína. Ano, po roce jsem se tuhle skutečnost dověděla od jedné ze sousedek, neprozradila čí pes, ale protože se trošku vyznám ve psech a vidím, jak který je vychováván, nebo spíše vůbec není vychováván, asi tuším, který pes to byl. A nyní Dareček.
Mění se naše, kdysi tak poklidná ulice. Mladí lidé v této lokalitě jezdí rychle, agresivně. Je jenom otázkou času, kdy místo koček bude obětí dítě. Pláču pro Darečka a současně mám jakýsi strach a obavu z věcí příštích. Manžel ho právě pohřbil v předzahrádce, kde vysedával u plotu a sledoval dění okolo. Chybí mi ta úhledná, bílá postavička.
;( (cat)
Alex, je mi moc lito Darecka, hlavne kdyz jste to vubec necekali. Nas prevazne bilej kocourek Glen umrel pred nekolika lety na trombozu obou zadnich noh. Glen byl kral vsech stromu a jeho bracha Pepa ho na ty stromy nasledoval. Skoro kazdy den, kdyz jsem prijizdela z prace, tak se na mne z dubiska usmivaly dve kocici hlavicky, jedna bila, jedna cerna – zertovala jsem, ze jsou jak kukackove hodiny. Od doby, co Glen umrel, uz jsem Pepu na strome nevidela. Ale stejne, jak se kazdy den vracim domu, tak u brany kouknu nahoru a ty dve cernobile hlavicky tam (v duchu) vidim. Doufam, ze taky budes vidavat Darecka v predzahradce a casem v tom nebude uz smutek, ale usmev. (h)
Alex, je mi moc lito Darecka, hlavne kdyz jste to vubec necekali. Nas prevazne bilej kocourek Glen umrel pred nekolika lety na trombozu obou zadnich noh. Glen byl kral vsech stromu a jeho bracha Pepa ho na ty stromy nasledoval. Skoro kazdy den, kdyz jsem prijizdela z prace, tak se na mne z dubiska usmivaly dve kocici hlavicky, jedna bila, jedna cerna – zertovala jsem, ze jsou jak kukackove hodiny. Od doby, co Glen umrel, uz jsem Pepu na strome nevidela. Ale stejne, jak se kazdy den vracim domu, tak u brany kouknu nahoru a ty dve hlavicky tam (v duchu) vidim. Doufam, ze taky budes vidavat Darecka v predzahradce a casem v tom nebude uz smutek, ale usmev. (h)
Alex, je mi moc lito Darecka, hlavne kdyz jste to vubec necekali. Nas prevazne bilej kocourek Glen umrel pred nekolika lety na trombozu obou zadnich noh. Glen byl kral vsech stromu a jeho bracha Pepa ho na ty stromy nasledoval. Skoro kazdy den, kdyz jsem prijizdela z prace, tak se na mne z dubiska usmivaly dve kocici hlavicky, jedna bila, jedna cerna – zertovala jsem, ze jsou jak kukackove hodiny. Od doby, co Glen umrel, uz jsem Pepu na strome nevidela. Ale stejne, jak se kazdy den vracim domu, tak u brany kouknu nahoru a ty dve hlavicky tam (v duchu) vidim. Doufam, ze taky budes vidavat Darecka v predzahradce a casem v tom nebude uz smutek, ale usmev. (h)
Alex, je mi to moc líto, to je kruté. Naše je stejně stará, jsem v tuto chvíli opravdu ráda, že je bytová.
Alex… (hug)
Alex – je mi to moc, moc líto. Myslím na Tebe, ať Ti slzy trošku pomůžou.
milá Alex, to je mi moc líto.
Myslím na vás.
Míša
Milá Alex, ani to nemuselo být auto a s nějvětší pravděpodobností nebylo. Já bych nepátrala a nepřemýšlela proč. Měl krásný dlouhý život a pokud mohu prosit, právě je ta doba posledních koťat, je jich všude plno, navštiv nějaký útulek a tam určitě nějaká krásná postavička bude.
Budu vypadat jako kruťák největší, ale moje kočky chodily, chodí a budou chodit ven. Naše ulička je klidná a přesto se jí občas auto prožene. Gerontíci chodí sousedovi na zahradu nebo se povalují na střeše, Batman a jeho melody group jsou na té uličce, povalují se po autech, lezou po střechách…..Může se jim něco stát tak jako se může stát i doma. Zatímco já mám gerobntíky už dvanáct a půl roku, moje sestra v Praze má už třetího kocoura. Oba měli nádor, ten druhý prý?? po očkování proti vzteklině.
nevypadáš jako kruťák….já ti rozumím, ale já je třeba na Polabinách pustit nemůžu a ani bych to neudělala….
a víš jaký mám nervy, když odjíždím od Vás,že mi tam některá z těch koček vběhne pod kola….
Já bych je na chalupě taky ven nepustila.
Silnice, vedoucí hned vedle chalupy je nebezpečná, jezdí po ní šílenci, na té naší rovince to pěkně rozpumpují, aby vzápětí před zatáčkou a kopcem museli zase zbrzdit.
Řítící se tahač se dřevem rychlostí více než nepřípustnou na té úzké silničce si servítky nebere s ničím.
Ríša, ten je starý mazák, je tam zvyklý, Zrzík by asi moc ven nechodil, je rád, že je doma a má „své jisté“, ale zvědavý Melíšek by se tutově šel podívat, co to je za zvláštní zvíře, co se k němu blíží. Nikdy venku nebyl, žil jen doma. Ten by byl první na řadě.
Mila Velka kocko,
Garyk podle mne za nic nemuze, clovek , ktery se ohani ukopanim je velmi divny…ten dobry pes to poznal a hryznul ho. Doufam, ze nic z toho nebude a ze budete v pohode. Mooc zdravim statecneho rytire a jeho pani.
A Alex, hladim po tlapce…
Alex, to je smutné
Promiň Alex, že si tady postěžuji.
Tak už je tady to čeho jsem se po celou dobu bála. Garyk dnes kousl jednoho pána.
Před odpolední procházkou jsem šla i s Garykem do polského obchůdku pro minerálku a pro noviny. Garyk byl na osmimetrové rolovací šňůře jejíž pouzdro jsem měla navlečené v pase. Před krámkem přivázaný počkal a pak jsme šli s nákupem domů. Já v jedné ruce nákup a v druhé moje hůlky. Vyčural se na rohu řady obchodů a najednou zaletěl se štěkotem za ten roh. Myslela jsem že se tam objevil pes či kočka, ale ne. Stál tam dvoumetrový pán a držel se za stehno. Pochopitelně mi to hned dal a že jestli se můj pes někdy dostane do jeho blízkosti že ho ukope k smrti. Garyk často na lidi štěká a párkrát už proti některým vyrazil, psala jsem tady o tom. To štěkání nebylo agresivní, spíš že by je rád pozdravil od čehož já ho zdržovala. Teď už když vidím že někoho potkáváme zavelím „sednout a čekat“ aby se uklidnil a nenapadaly ho nějaké pitomosti, štěkání v takové posici lidi tolik nevyděsí. No je to tak, strach přešel v agresi. I když si nemyslím že kousl tak silně spíš se jen ohnal. Džíny dvoumetrového chlapa byly vcelku tak si nemyslím že měl stehno roztržené. Garyk se ožene i po mně když mu omylem šlápnu na packu. Při mé váze se vůbec nedivím, musí to bolet.
Odehrálo se to všechno za rohem a já nic neviděla. Ten pán nesl narvanou nákupní tašku, jestli s ní třeba Garyka nezasáhl, co se přesně stalo nevím.
Ale jsem z toho moc smutná. Měla jsem psy vždycky na volno a děti je milovaly. I malí caparti házely psům balonek který jim oslintaný psi radostně nosili a vkládali do dětských ruček. A Garyk musí být stále přivázaný aby neutekl když někde něco bouchne. Nechávala jsem děti hladit i Garyka. S tím je konec, nemohu na něho spoléhat. Přišlo to ve chvíli kdy jsem si říkala že konečně nacházíme společnou řeč, že si začínáme rozumět. Porozumět našemu poděšení a předvídat jeho reakce není lehké.
Taky teď vzpomínám že Garykova sestra Nelly už kousla několik lidí do nohy. Že by to bylo v genech?
Ať je to jak chce jsem z toho nešťastná. 🙁 (think) Budu se teď všem a všemu na procházkách vyhýbat. :^)
Je taky možné, pokud takto vyhrožoval (ukopáním), že ta agrese vyšla od něj, třeba do Garyka kopl a ten mu to vrátil.
Velká kočko, Garyk to neudělal bez příšiny natolik koliáky známe. Ten pán se nejspíš po něm ohnal anebo z něho něco divného cítil. Třeba mu jen někoho připomněl. kdo mu někdy ublížil. Ony kolie nemají rády agresivitu. A Garoušek ho nekousl, jen štípl a to oni umějí pořádně. Náš Lux, ten zase chodí štípat Janu aby s ním šla na procházku. A Jana má kolikrát i modřinu a on z toho má vysloveně legraci. Nebo vůbec na sebe nesmíme doma zvýšit hlas, protože jde hned udělat pořádek, strašně nás seřve.
Na tohle byl mistr náš první pes Bača. Jak se doma zvýšil hlas už u nás stál a packou nás napomínal a upomínal. Asi by manželé v rozporu neměli chodit na terapii ale mít doma kolii. Všechno by se v klidu vyřešilo. 😉 🙂
Co dodat? Je to moc smutné a znám to. (u) (rose2)
Škoda kocourka, Alex, snad na ta další zlá tušení nedojde.
Zvládněte to nejlépe (hug) (h) , ona to CD tak dlouho nenechá.
Alex!!! je mi to moc líto (u)
snad Tě malilinko potěší Terrynkova další splněná zkouška, ZPU1, krásná poslušnost!!! až překvapivě skoro 100%, jen stopu jsem mu pokazila….ale ztrátu jsme na poslušnosti dohonili..
Alex, je mi to strašně líto. (u) Někdy to tak chodí. Dala jsi Darečkovi to nejlepší, co jsi mohla – život kočičí. NIc si nevyčítej. Vím, mohl ještě pobýt, to si člověk bude pořád říkat, ale měl krásný život, žil ho se vším všudy. Za to ti patří velký dík. (u) (u) (u) (u)
Řekni Darečkovi tam za Duhu, aby pozdravoval Micinku a Micánka, že za nimi jednoho dne přijdu.
Milá Alex, není co dodat, každá smrt je počátkem života a každé zrození počátkem smrti. Buďte ujištěni, že i klokani jsou s vámi
Alex, jsme tu všichni s Tebou a hladíme po tlapce. (hug) (inlove) Je mi to líto. (u) (rose2)
Alex, až teď jsem si všimla, že tu je ještě jeden článek.
Chudák Darek, chudáci vy… ;( Takovej krásnej kocourek to byl (u) . Je mi to moc líto.
Je mi to moc líto, chápu, jak ti je. (h)
(h) Moc moc všem děkuji, že na mne myslíte. Ta díra, mezera v každodenním bytí a soužití se zvířátkem, která tak náhle vznikla je opravdu veliká a docela mne zaskočila. V červnu to bylo 14 let co k nám Darek přišel, jako malý prcek se zlomenou nožkou. Podívám-li se ven na zahradu z okna, očekávám, že objevím někde na trávě nebo mezi kytkama bílou postavičku. Podívám-li se na prosklené dveře na zahradu, čekám, že tam bude sedět a domáhat se vstupu domů. Raději jsme odpoledne odjeli na procházku i s Klérkou do Moravského Krasu. Pomohlo to jenom na dobu, co jsme byli venku. Problém nastal, když jsme přijížděli k domu. Bílá postavička, která nás vítala, kdykoliv jsme se vraceli domů, nikde. ;( .Moje babička v takových situacích říkávala, že čas je nejlepší lékař. Doufám, babi, že jsi měla pravdu !
Alex! (u) Našla jsem tu smutnou zprávu až teď, ach, tohle jsem nečekala ani ve snu. Objímám Tě (hug) a pevně věřím, že CD a Dareček už najdou cestu, jak zmírnit váš smutek. (h)
Alex, (hug)
Milá Alex, jsem alespoň na dálku s Tebou. (h) (h) (h)
Alex! Uz bylo vsecko receno – je mi moc líto Darecka, tebe a Jury. (hug) (hug)
Alex, myslím na tebe (h)
To je mi moc líto.
My jsme sice jednou stranou domků v zahradách, takže pro kočky zdánlivě ideální, ale druhou stranou jsme u rušné silnice, u zastávky autobusu a naproti přes ulici je škola. Proto naše kočky prostě ven nepouštím, ať se jim to líbí, nebo ne (naštěstí se zdá, že jim to ani nijak nevadí).
V současné době ochočujeme malého zrzavého bezocasého trojnožku, který k nám chodí pravidelně na jídlo. Od totálního plašana udělal od začátku roku veliký pokrok k naprostému závislákovi na mazlení. Už má za sebou i první očkování a čištění uší, ještě ho čeká přeočkování a kastrace. Jen s naší smečkou zatím vůbec nevychází, zkoušeli jsme to a byl to takový bengál, že zatím zůstává venkovní. Ale živím v sobě naději, že po kastraci se trochu zklidní a postupně to zvládneme. Bojím se hlavně, aby se s tímhle postižením nestal terčem nějaké školní partičky, které tu čekávají na autobus. Malý trojnohý kocourek by mohl být bohužel vděčným cílem.
Krásný kocour… taková zbytečná ztráta (u)
Alex aspoň na diaľku Ťa hladím.
Ach Alex …. (h)
To je mi moc líto, Alex. Moc. (u)
Ach ne! To se nemělo stát! (u)
Darečku pozdravuj všechny moje kočičky tam za Duhovým mostem. (inlove)
Milá Alex, objímám tě! (hug)
Darečku (rose2)
Alex (hug)
Jak já Ti rozumím s tou změnou poklidné ulice. I u nás k takové změně došlo. Jsme úzká ulice, bez chodníku, dvě auta se zde nevyhnou. Děti si zde hrávají na cestě. Přesto zde poslední dobou jezdí auta zběsile. Je tomu asi měsíc, co jsem si říkala něco podobného … „před týdnem kočka, dnes pták (obojí uprostřed rovného, relativně přehledného úseku), je to jen otázkou času, kdy se něco stane nějakému dítěti“. Doufám, že se mýlím. Doufám….
Je mi to tak líto Alex ! Ale… vydrž holka zlatá on se k Vám Dareček vrátí, jen bude možná strakatej, nebo černej a dokonce bude možná holka. Kočky mají velký smysl pro humor a cestu zpátky naštěstí dokonale znají… nebude to trvat dlouho, věř mi. Někdo TOMU říká CD, někdo Osud, ale to je fuk, hlavně, že to funguje.
Nám se Pipinka vrátila dokonce rozdvojená… máme Samíka a Mášu, vždycky to byla poťouchlá dáma. ;( (h)
(h) je mi to líto (h)
Sbohem, Darečku. Já ten Zvířetník neměla otvírat, teď proslzím neděli…
ach ne!!!!!!! můj milovaný Dareček!!!!!!!!!!!! měla jsem pro něj velikou slabost, mám jeho fotku i v mobilu – Alex věděla co k němu cítím, tak mi jednu poslala
brečím tu a mám bezmocný vztek na ty lidské hyeny, co dokážou udělat něco takového – Darečku, měj se už jen dobře za tím Duhovým mostem a pozdrav tam moji první Zuzanku (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u)
Drž se, Darečka už to nebolí. Naše Micka odešla ve dvanácti – zřejmě spadla ze stromu, žádné viditelné zranění, ale byla divná. První RTG dobrý, podezření na otřes mozku, o den později plíce plné tekutiny, 48 hodin od úrazu byla mrtvá.
Alex, to je mi moc líto. Nejhorší jsou ty první dny, člověk se pořád podvědomě rozhlíží, kde pes nebo kočička je, a znovu si uvědomuje, že už není. (u)
Z hloubi duše nenávidím lidi, kteří dokážou ublížit těm nejbezbrannějším, dětem a zvířatům.
Milá Alex, už tu zase bulím jak ta plačka ;(
Je Darečka moc líto, i když jsem si osobně nikdy jeho hebký kožíšek nepohladila, podle fotek a Tvého vyprávění to musel být kouzelný kocourek. (u)
Já v pátek zažila taky otřes – jeli jsme přes Černý Most a proti benzínce ležela dvě bezvládná tělíčka černých, sotva odrostlých koťat. Jedno bylo v pangejtu zkroucené, druhé se ještě zřejmě snažilo dostat na trávu nad lemem silnice, ještě mělo tlapičku nataženou….. Já jsem v tom autě zkolabovala a brečela celý večer. Zřejmě se šla koťata proběhnout a někdo je srazil. Ať už úmyslně nebo ne, to už nikdo nedohledá, ale ten pohled byl strašný. Doma jsem hladila černého Melíška až se divil, co se mi to stalo a jen si olizoval kožíšek mokrý od slz.
I kdybych někdy měla možnost žít na chalupě, nepustím je ven a nepustím. A nebudu to považovat za jejich trápení, ale za ochranu.
Alex drž se a ona si CD poradí. Moc na Tebe myslím. (h)
Milá Alex, je mi to moc líto, achjo
(hug) objímám tě Alex….tvoje psaní bych vytiskla a naházela všem lidem do schránek ve Vaší ulici…Darečkovi za Duhou přeju už jen pohodu a doufám, že mu tam ostatní prozradili,že ti jejich lidi,co pro mě měli vždy pohlazení,vlídné slovo,teplo a dobrou baštu,tam jednou přijdou za nimi….a oni jim zase budou vrnět v náručí….