„To maslo třeba dať do studenej vody, ako to robili naše babky,“ řekl prodavač v bačovské uniformě, když mi podával půlkilovou hroudu másla, zabalenou v mikroténovém sáčku. „Ale to jsme přece dělali doma taky,“ vyhrkla jsem, „když jsem byla malá, neměli jsme ledničku.“ A v tu ránu jsem stála u našeho špajzu s policemi potaženými voskovaným plátnem a ukládala dovnitř malý modrý kastrůlek s osminkou másla v lehce osolené vodě.
Na máslo prodávané v hroudách jsem si vzpomněla také, musely mi být tak tři čtyři roky, když jsem klečela u pultu na poličce na tašky, s nosem přilepeným ke sklu chladící vitríny. To bylo v době, kdy se mléko ještě prodávalo do přinesených bandasek.
Později se už prodávalo mléko i máslo balené. Chodívala jsem pro půlku másla, paní prodavačka mě vždycky opravila, osminku chceš?, zeptala se, a já jsem vždycky přikývla a sledovala, jak bere kostku másla, přesně na střed přikládá nůž a stlačuje ho oběma rukama až k prkýnku, a pak dořezává staniol. Překrojené půlky pak balí do předem nařezaných papírů, ne celé, ale jen kousek nad řeznou stranu, a zahýbá okraje papíru tak, aby se nerozbalil. Jednu polovinu uložila do vitríny a druhou na pult, k ostatnímu nákupu.
Byly to úhledné balíčky, ale mě nijak netěšilo, když jsem je viděla připravené za sklem. Milovala jsem ty obřadné, přesné a ladné pohyby rukou, ať už krájely chléb či máslo, vážily čokoládové bonbony, brambory nebo maso, anebo markovaly nákup na staré stříbřité kase s velikými klapkami.
Doteď mě nejvíce fascinují lidské ruce, obličeje si tolik nepamatuju, protože se často ostýchám nahlížet lidem do očí, jako se ostýchám dívat se rozsvíceným oknem do bytu. Po pravdě, ostýchám se dívat nepokrytě, ale kradmo nahlížím tam i tam.
Ale to jsem hodně utekla od tématu, když jsem se takhle rozpovídala. Ačkoli – vždyť se přece říká, ten mluví, jak když másla ukrajuje, tak se snad tolik nestalo.
Přeju vám krásný den, stejně dobrý a voňavý jako chleba s máslem, vytaženým z modrého kastrůlku s otlučenou pokličkou.
A jestlipak Vave víš, že i dneska se dá koupit máslo na váhu?
Tady na Smícháči, kousek od metra je krámek, kde krom jiných vychytávek jako jsou kozí sýry, domácí jogurt, mají i to máslo na váhu
Ano? To jsem nevěděla, děkuju. (f) A prosím, kde přesně to je? Neznám moc Smíchov, je to u Anděla? U Smíchovského nádraží?
hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Copak copak ?? Já vstávat musím, Vilík už má poledne… řádí a ječí a chce ven… Tma netma… (chuckle)
Chichi, v zimě budete muset chodit ven s lucerničkama jako broučci. (chuckle) :*
My si teprve pro chlapečky pojedeme. 🙂
Přeju všem krásný den. (h)
Ahoj Xerxová, až budeš mít čas, jukneš ještě k sobotnímu článku? (blush) Datum vydání bylo zadáno správně a stejně včas nevyšel… měla jsem včera strašné potíže s netem, pořáíd mi to padalo, tak kdo ví, jakej trphajzlík na tom zapracoval (whew)
Jinak přeju krásnej den s vnoučatama 😀
OT – Deky z lásky
Nově se šije pro Agátku a pro Nikolku: http://www.dekyzlasky.cz/deky-z-lasky/
Aido, děkuju za odpověď u vejražky. (f)
No jasně, Editko (inlove) , u babičky jsme brali jedině chleba vejražku. (nod) Nikdy mě nenapadlo přemýšlet, proč zrovna výražka-vejražka, ale teď bych to ráda věděla. Bylo to podle použité mouky, nebo co vlastně ten název znamená? 8-|
Je to podle stupně vymletí zrna na mouku, odborněji zde (zhruba od strany 149, dá se do toho kliknout „číst“): http://vydavatelstvi.vscht.cz/katalog/uid_isbn-80-7080-530-7/anotace/
Konvy s mliekom v mliekarňach a na konve zavesené dve odmerky jedna litrova a druhá pollitrová, fľaše s mliekom a podľa aluminiového úzaveru mlieko buď obyčajné alebo plnotučné, maslo krájané napoly a maslo jednotka a dvojka – zelená, tri druhy chleba, biely, vyrážkový a čierny a všetky tri voňali lepšie ako dnešných tridsať. Tuším som sa vrátila do detstva a spomínam si, ako som ulamovala a pojedala kúsky puknutého chleba. 🙂 Keď si predstavím dnešné blbnutie s hygiénou a balenými potravinami, tak nechápem, ako sme to vôbec v zdraví prežili.
OT – Ellie přestala kulhat, Fleur se udělalo až moc dobře a dneska si s tím obrovským břichem jen tak cvičně třikrát vyskočila do otevřeného kufru v autě (headbang) . Jinak to byl týden – v úterý se mi pokazila sušička na ovoce, opravila jsem svépomocí, ve čvrtek jsem zjistila, že mi netopí starší z praček, špinavé a mokré prádlo jsem přendala do druhé, vypralo se a když jsem šla pro další várku, tak mi spadla čelist, protože i ta novější hlásila poruchu. Opravář byl více než ochotný a přijel už dnes, a překvápko, OBĚ pročky mají shořelou spirálu, přičemž ta starší vydržela cca 14 let, novější odešla pět týdnů po záruce…Tak doufejme, že podmínka TŘÍ pokažených věcí byla splněna a zase bude dva roky pokoj.
Děkuju vám všem za vzpomínky, zajímavé tipy a odkazy. (f)
Slunko (inlove) , určitě bude líp. (y)
Hepčo (inlove) a ostatní Míši (inlove) , přeju všechno nejlepší k svátku. (f) (h)
Vave, ten se ti poved´ (inlove) .
Hepčo, Miki a další Míši – všecko nej (h) (rose1) (rose1) !
Připojuji se k obojímu: moc pěkné čtení a vše nejlepší všem oslavencům (h) .
OT pro Karolinu ohledne hoveziho na sardelkach. Chet to snedl a s chuti!!!!Jak jsem rikala, pripomnelo mi to recept babicky. Nevarila jsem to, co jsem v Americe, castecne proto, ze Chet kdyz jenom slysi o sardelkach a sardelove paste, dela xichty a to ze on teda jest nebude. V utery vecer jsem varila chili con carne na nejakou soutez v praci a zbyly mi dve velikanske krasne rostenky. Tak jsem si vcera rikala, ze si to udelam pro sebe na sardelkach. Chet se xichtil. Ale xichtit se prestal, az jsem odkryla poklicku (chuckle) . Velmi opatrne ochutnal, zamyslel se, a pravil, ze je to vlastne moc dobry. Akorat jsem tam nedala kapary (na ty ma prednosta taky fobii), ale na konec jsem pristrouhla citronovou kuru a zakapla citronovou stavou. Takze Karolinko dekuju a dekuje i Chet. (inlove)
Tak to je pro mne opravdu báječná zpráva. (h)
Jsem ráda, že chutnalo i Chetovi. (inlove)
Vavéééé, díííky za téma. Vzpoměla jsem si také na mlékárnu, na rohu, kam jsem chodila s bandaskou pro mléko (s ouřady v Bruselu by to muselo seknou 😀 ), a pro hroudy másla, také jsme neměli ještě ledničku a nemohu si vzpomenout jak jsme máslo uchovávali.
V 50. a 60. letech, kdy bylo ,,v módě“ samozásobování pitnou vodou, (na chatě ho používáme pořád, proč nemít kubík za 2 Kč?) se vyráběly domácí vodárny Darling a jedním z typů byl Darling arktis. V tlakovém zásobníku, čili jakési obdobě expanzní nádoby byl vložen odkládací prostor, který byl okolní vodou chlazen na teplotu vyčerpávané vody, čili od 9 do 12° C. Bylo to levné, poměrně účinné a bez nároků na další odběr energie. Dnes už podobná zařízení nikdo vyrábět neumí, (nebo nechce?!?) 😀
Taky jsem jako malá chodívala s babičkou do mlíkárny na náměstíčku. Asi jsem trochu mladší, protože rozlévané mléko do bandasky už nepamatuji, v té době se mléko prodávalo ve skleněných lahvích s ALU víčkem, stejně jako smetana, šlehačka a jogurty. Podle barvy a počtu pruhů na víčku se poznalo, co se v lahvi nachází. Paní prodavačka taky krájela kostky másla napůl a pak je tou nezabalenou stranou přilepila na takové malé tvrdé papírky. Kromě másla a mléka se koupil ještě kus krájeného sýra, vejce do papírového pytlíku (nebylo jednoduché donést je bez úhony v tašce domů), krájené droždí, rohlíky. Pak se šlo naproti k řezníkovi a nakonec ještě na velké náměstí do cukrárny pro nějakého slaďocha – milovala jsem hlavně kokosky, oplatkové kornoutky plněné čokoládovým krémem nebo koňakové špičky. Do té cukrárny jsem někdy chodívala i v neděli před obědem s širokou termoskou v síťovce pro zmrzlinu. Paní prodavačka ji nabírala z hlubokých válců v pultu a tou záhadnou půlkulatou cvakající lžící sázela kopečky do termosky. Všechno už je to jen v mých vzpomínkách.
Jsem na tom podobně – taky jsem až lahvová 😛 Vyrůstala jsem v Praze, takže máslo krájené z hroudy mě zcela minulo, na konve s mlékem mám matnou vzpomínku ze Dvora, ale musela jsem být moc malá. Navíc si spíš pamatuju koně, co ty velké konve vozil – inu kůň byl důležitější než mléko 😀
Jinak máslo jíme hodně málo, na chleba většinou mažeme sýry typu Lučiny a pod to máslo nepotřebujeme. (margaríny nejíme) Nevím, co je euromáslo, ale Jihočeské, které kupuju nejčastěji, není špatné, ani to Čerstvé z Polabských mlékáren, či odkud je. Na chleba jsem hodně mlsná a péct si ho nemusím – hned tady v okolí je několik výborných pekáren, takže si můžu vybrat podle chutě a nálady. 🙂
Mně taky máslo krájené z hroudy minulo. Zato se ale pamatuji, že se kupovalo máslo „jednička“ (s modro-červeným potiskem) na mazání na pečivo a máslo „dvojka“ (tzv. stolní máslo se zeleným potiskem na vaření). Nevím, v čem byl rozdíl, klidně jsem si namazala i „dvojku“ a nepřišlo mi nijak jiné. Než jsem to mohla prozkoumat, tak „dvojka“ zmizela z trhu.
Na chleba jsem taky hodně mlsná, a to v tom smyslu, že mám odjakživa a až dodnes ráda jen čerstvý chleba typu Šumava (případně „konzumní“ chléb). Musí být čerstvý, s křupavou negumovitou kůrkou, vevnitř měkký, soudržný a mírně vlhký, na chuť mírně nakyslý od kvásku a voňavý po kmínu. Druhý a další den už mi tak nechutná, protože se začíná stírat ten rozdíl mezi kůrkou a střídkou. Naštěstí u nás v marketu a i u řezníka dělají půlky i čtvrtky, takže můžu kupovat vždycky čerstvý, aby se hned spotřeboval. Jiné „novodobé“ chleby, které často chutnají jako upečené z pilin, mi nechutnají.
Máslo krájený z hroudy mě minulo taky, ale pamatuju moc dobře, jak na chatě (kousek od PetryK. 😉 ) byl v kuchyni sklípek – taková díra velikosti menší ledničky, schovaná pod poklopem v kuchyni 🙂 . A tam se dávalo máslo vybalený a ponořený do vody.
Pro mlíko jsem tam chodila s bandaskou, ale myslím, že v Praze tou dobou už bylo lahvový.
Máslo I. a II. pamatuju, nikdy se mi nezdály rozdílný až do doby, kdy jsem byla v jináči. V tu ránu mi začalo dvojka máslo strašně smrdět, dělalo se mi z něj vysloveně na zvracení (whew) . Po pravdě řečeno, moc dobře mi nebylo ani z jedničky, ale tu jsem většinou ustála.
Dvojka máslo může být teoreticky z kyselýho mlíka, zatímco jednička bude asi „čajový“ – čili ze sladkýho mlíka. Nebo bude dvojka přepouštěná. Oboje extrapoluju z babiččiny kuchařky.
Mlíko do bandasky znám, znám! Chodila jsem na chatě pro mlíko od krávy. Jinak normálně z historie osobně znám jenom krájený osminky a flaškový mlíko.
Dvojka máslo bylo máslo mrazírensky skladované.
Z Brna si pamatuju už jen ty láhve (a pak samozřejmě stále tekoucí pytlíky) a máslo balené, z velmi útlého dětství ve VM (žila jsem tam do cca tří let) i ty konve a bandasky, hroudy ne; mlékárna byla o několik domů od našeho. Pro chleba jsme s dědečkem chodili o kousek dál, do malé pekárny, právě pro „vejražku“, jak o ní píše Vave.
Podle MLP – byvšího prodavače – bylo máslo I. čerstvé, II – bylo vlastně totéž, jen prodlelo nějaký čas v mrazírnách, a blokové máslo bylo „Sdělano v SSSR“ a dodávalo se v osmadvacetikilových blocích.
V obchodě pracoval v sedmdesátých a osmdesátých letech.
Díky všem za vysvětlení ohledně másla I a II. Některé dnes běžně prodávané máslo prý taktéž prodlévá nějakou dobu v mrazácích, akorát, že to nevíme, protože dnes to není nijak označeno. No na poživatelnost to nemá žádný vliv, takže je to asi jedno.
Nezapomněli jsme dneska na Hepču-Míšu ? Jestli máš dneska svátek, tak všechno nej a ať se Ti daří na co sáhneš! (rose1) (rose1) (rose1) (h) (rose1)
Totéž přeji i ostatním i skrytým .
Milá Míšo-Hepčo – všecko nejlepší k svátkovému dni, hodně dobrých lidí kolem sebe a splň si jedno tajné přání. (rose1) (f) (rose1) (f) (rose1) (f)
Všem Michalkám a zejména Hepčám 😉 všechno nejlepší (rose1) (rose1) (rose1) (sun) (^) (d) (dance)
(f) Všechny Míšenky, Michalky i Miki, užívejte si svátkové odpoledne (f)
Milá Míšo-Hepčo a všechny Michaely všechno nejlepší k jmeninám. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)
Mila Miso-Hepco (a pripadne dalsi skryte Michaely – zadna jina mne momentalne napada – tak prominte) vsecicko nejlepsi k svatku. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (^)
😡 Stavíme se do fronty gratulantů, přejeme všechno nej, nej a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_15_2012#Hepcasv_2012.jpg (f)
K svátku Míšám všechno dobrý (rose1) (rose1) (rose1) .
Vave, to jsem si krasne zavzpominala na bandasku na mliko a vazene maslo v mlekarne u rybnika. I na to maslo v kastrulku s vodou na chate, protoze tam tez lednicka nebyla – protoze tam nebyla elektrika, akorat kdyz se zaplo dynamo na benzin a to byl rachot a cele udolicko zahalene v modrem dymu.
Vave, dík za další pěkný článek.
Pokud jde o čerstvé (a dobré) máslo, kdo máte poblíž prodejnu mlékárny Orrero, vřele doporučuju. Mají vážené, dvakrát týdně čerstvé, za rozumnou cenu a moc dobré. No a když už tam budete, kupte si nějaký jejich sýr, taky doporučuju. http://orrero.cz/RenderTable.aspx?TabRef=aboutus
To maslo potvrzuju – je vynikajici. A Grand Moravia jako nahrazka parmezanu je taky moc fajn. Tahle prodejna totiz existuje v Olomouci, proto to znam.
A na máslo byly speciální teracotta nádobky. A taky formy. Na trhu maminka nakupovala zformované máslo s ornamenty a kytičkami. Ale za války s tím bylo utrum.
Velká kočko, tvarované domácí máslo zrovna vyklopené z dřevěné kytičkové formy mám nyní ve vlastní lednici a je skvělé chuti i vůně.Oproti kupoovanému v obchodě tohle domácí máslo jde skvěle a snadno namazat, i když jsem ho zrovna vyndala z chladu ledničky. všechny ty potíže se ztuhlostí v krámě koupeného másla jsou způsobeny právě přidávanou vodou, která jeho neroztíratelnos telnost za studena fakt dělá.A JEŠTĚ JEDNA PRIMA ZPRÁVA PRO VŠECHNY PLZEŇÁKY. V PLZNI, PŘÍMO NA AUTOBUSOVÉM, A TAKY VLAKOVÉM NÁDRAŽÍ A TÉŽ V PODCHODU U TESCA JE PEKAŘSTVÍ MALINOVÁ. POPTEJTE SE, KDO MÁTE ČAS A CHUŤ, NA JEJICH KVASOVÝ CHLEBA. TEN JE SIC V DOST JINÉ CENOVÉ KATEGORII, ALE OPRAVDU JE SKVĚLÝ A VYDRŽEL MI BEZ JAKÉKOLI POHOROMY A ZMĚNY CHUTI A KVALITY CELÝ TÝDEN. STAČILO MI DÁT HO( BEZ IGELITŮ A MIKROTÉNŮ (!!) DO CHLEBOVKY A PŘIDAT K NĚMU JEDNO JABLÍČKO. KDYŽ JSEM SI VZPOMNĚLA, JABLÍČKO V CHLEBOVCE JSEM OBDEN MĚNILA A KONTROLOVALA, ABY TŘEBA JABLÍČKO NEZAČALO HNÍT. pRO AIDU:tohle sdělení jsem psala verzálami schválně, aby si plzeňští nebo příchozí do plzně stačili všimnout. přeju všem krásný víkend. Tu je od rána doslova mlíko a mrholí. Kdyby náš Hokinek mohl zabíjet pohledem, už tu od rána nejsem.A patrně moc antispam zlobím, bo musím spočítat dost složitý příklady.
no jooooo, máslo ve vodě – to si pamatuju z našich dovolených pod stanem, kde nebyla lednička a ešus s vodou v něm zabalené máslo stával na severní straně ve stínu od stanu… a já nechápala, k čemu je dobrý, když ta voda přece musela mít stejnou teplotu jako okolní vzduch, hm hm…
a jak se níž píše o chlebu, tak zrovna včera jsem si tu vyhledala starý článek Ioanniny o jeho pečení, bo se na to chystám… u kamarádky jsem totiž pojedla úžasný chleba – a představte si, byl doma upečený, ale z koupené směsi… jen nevíme přesně, které ze dvou, tak hodlám upéct z poloviční dávky najednou oba – no, myslím že to bude „výživné“ a možná to vydá i na nějaké hlášební sem (rofl) (rofl) (rofl) … tak mi kdyžtak držte palce (chuckle)
Všmožné a hodně užitečné rady ohledně pečení domácího chleba má na svých stránkách paní Klára z Kopce, vřele doporučuju: http://conovehonakopci.cz/?page_id=1430
Jinak, naši mládežníci (dcéra a její kluk) se taky dali na pečení, chleba (kváskový) dělají ob den-ob dva dny, a i když je jen z pekárny, je moc dobrý. Už jsme se s nima i domlouvali, ať nám tak jednou za týden udělají jeden bochník pro nás, kupovaný nám – ve srovnání s tím jejich – už vůbec nechutná.
V jaké pekárně to pečou? Mají nějakou s vlastním nastavením funkcí?
Ježiš já nevím, musím se zeptat. Nejspíš je to ale něco úplně obyčejného, tipuju. Ale ten chleba je fakt excelentní.
Jestli můžu poradit – jsem dlouholetý pekař chleba, odrovnala jsem několik pekáren (doslova). Jako nejlepší se mi jeví pekárny Panasonic, jsou jednohákové, míchací mísa není jen výlisek, ale je odlévaná, na rozdíl od jiných pekáren se dá vyměnit u mísy ložisko s těsněním. Dá se koupit typ s automatickým zásobníkem přísad (oříšky, rozinky). Mají přes dvacet programů, využívám tak čtyři. Nedá se naprogramovat vlastní, ale nikdy jsem nepochopila k čemu by mi to bylo dobré, protože kvásek bych tak jako tak dělala v míse (pokaždé potřebuje jinou dobu – podle teploty, tlaku…) Jedinou „nevýhodou“ je to, že je pekárna „na výšku“, takže je trošku problém ji otevírat pod horními skříňakami. Jako obrovské plus bych uvedla velmi tichý provoz, pokud se nezvolí program s přísadami, tak ani v průběhu míchání nepíská…
http://www.panasonic.cz/html/cs_CZ/3477353/module/general/compare/productsCategory.html
Mám už léta nerezovou Eta Sympatic, jednoháková na výšku, jsem naprosto spokojená. Navíc je snadno přenosná, má ucho (v létě ji stěhuju na chalupu).
Jo milé dámy, tak vy takhle moderně. Takovou pekárnu já jsem neměla a nemám.
Moje bochníky kvašené v keramických mísách byly položeny do slaměných košíků na poslední kvašení a pekly se v obyčejné troubě. Měly krásný vzorek těch košů na povrchu otištěný, byl na nich křížek vyznačený nožem (někdy i tři křížky když byl bochník větší) a byly po upečení popraskané jako důkaz správného kvašení. (happy) Prý to hnětení těsta na chleba rukama vtiskne do chleba radost a lásku. (inlove) 😉
Tak tak 🙂 . Platí i buchtách a koláčích.
O lecčems.
Pravda je, že u nás se už chléb dělává v pekárně. Nebo se koupí „lučanskej“ je moc dobrej.
To s tím hnětením, proto taky budu dělat chleba rukama furtumfurt, i kdybych náhodou měla na pekárnu. 🙂
A v ošatce kynu taky a dělá mi to to samý co tobě. (inlove)
A poslední chleba byl opravdovej kváskovej, i když kvůli chybě, protože jsem začala dělat těsto, když jsem byla už moc unavená, takže jsem ho nechala přes noc, jenom jsem smíchala věci a nepracovala ho, a ono mi tak krásně vykvasilo a vylezlo z mísy a pak požralo ještě kilo mouky. 😀
Vave, přenesla jsi mě do mého dětství. Tam, kde máme domeček jsem s babičkou chodívala vyšlapanou cestičkou kolem kapličky k paní Šafkové. Měla takový ten klasický koloniál, kde byl ještě staré police, násypné truhly na mouku i na kafíčko. V chladící části byla pod obrovským zvonem hrouda másla, ze které paní Šafková ukrajovala do voskovaného papíru přesně na váhu. A mléko se lilo do připravené bandasky. Ráda jsem s babičkou chodila k paní Šafkové. Ten obchod vydržel až někdy do 80. let, později už všechno bylo v pytlících a balíčkách a potom to časem začalo moc a moc upadat. Paní Šafková zestárla, socialistický obchod tam neposlal ochotnou prodavačku, která by se o to starala jao o vlastní jako paní Šafková. A krámek, o který se celou dobu starala s péči vlastníka a maloobchodnice z 1. republiky tak zašel na úbytě. Koneckonců těm super… a hyper… by dnes ani konkurovat nemohl.
A na mém zaprášeném milovaném Starém Městě pražském? Pan Baštecký už ve svém koloniálku prodával pouze balené potraviny, ale ten zvláštní duch tam byl pořád. Jenže pan Baštecký podobně jako paní Šafková odešel tam, kde se obchodníkům daří a mohou navždy svobodně prodávat, co je jim libo, a s ním zmizel i ten krámek, kde jsem si kupovala čoko a přitom si rozbila koleno.
Vave, taky mám ráda, když prodavač nebo prodavačka umí zabalit zboží, že balíček drží a přitom jde rozbalit a nemusí se roztrhat. Zhusta a hlavně v řeznictví a uzenářství plesknou cosi na papapír, udělají hňác hňác hňouc a jakousi kuli zmuchlaného papíru mi podají.
A pak si vzpomenu na strašně protivnou ale šikovnou paní z mlíčáku, co pečlivě kleštičkama nebo lopatkou narovnala zákusky na tácek, hladký tenký papír zvedla, párkrát přeložila, pak si jednou rukou přidržela jednu stranu, aby založila boky, a pak totéž na druhé straně. A já to donesla domů neopatlané. Naproti tomu jsem viděla slečnu v supermarketu (u pultu s uzeninou, sýry, lahůdkami,…), jak rukavicí od šunky a buřtů hrábla po šlehačkovém dortu, pleskla to do plastové krabičky (jsem čekala, že otře prst od šlehačky o hranu krabky)a při psaní kodu, připleskla víčko krabičky na dort. Nevydržela jsem a cosi jedovatého uprskla.
Podobně v našem řeznictví v Penny. Prodavačka má tu igelitovou rukavici,vezme maso,pleskne na váhu. Tou samou rukou pak vezme bankovku,položí na váhu a hledá peníze nazpět.Tak jsem se ozvala,omluvila se,ale myslím,že to dělá běžně. Její pan kolega řezník má zase oblíbený zvyk hodit účetnku do sáčku s masem.
Cheche, jsem myslela, že jsem neobyčejně prudící, když jsem právě u Zemana v Penny tento nešvar vytýkala. Koukala na mě děvčata dost …. ehm. Že nechápou, co se mi nelíbí. Rukavici mají proto, aby nesahaly na šunku rukou. Jo, peníze se počítají v té rukavici? Cože? Vidlička? A co jako máme dělat dřív? Nejsem notorický stěžovatel, ale když se pan vedoucí nechal zapřít, tak jsem popsala vztah zaměstnanců k hygieně rovnou na firmu. Pan vedoucí si na mě za dva dny počkal a hodlal mě shodit s kola. Nechodím k nim, ale jak koukám, jejich vztah k hygieně se zlepšil. A pan vedoucí se změnil v energickou paní 😛
V našem Penny je firma Novák, ale jak vidno jedno jaká firma, všude je to o lidech.
to mám speciálně zkušenost v Tescu, asi maj takovej pokyn, dělají to tam všichni – dají to do mikrotenovýho sáčku, ten zakroutěj a přes to zakroucený přelepěj samolepkou z váhy – bez totálního roškubání toho pytlíku to ven nedostanete :@
Ano Bedo !!! Totálně zašmodrchaný v mikroténu. No kocour Samík jak já říkám to má rád složitý, cupovat takovej pytlík se šunkou je slast pro něj, já u toho „rostu “ 😀
Jo jo, se čtvrtkou másla může dojít ke ztracení v překladu. Moje ségra chtěla recept na dort a zavolala mé mamce. Máma diktovala a pak řekla: „dáš tam čtvrtku másla“. A tak tam ségra dala čtvrtku másla a manželovi pak k dortu mohla jako další dárek přidat i kladivo a majzlík. Volala pak mámě a plakala, jak jí to máma mohla udělat. No, každá holt vyrůstala v jiné době 😀
Přeju všem krásný den (h) a omlouvám se, že nemůžu vzpomínat s vámi, do odpoledne bohužel budu mimo počítač.
také si pamatuju, když jsem byla hodně malá, jak v mlékárně babička kupovala nakrájené máslo.
A vzpomínáte na mléčné bary ?
A lahůdky ?
Na gril ?
Občas mě tam maminka vzala a dali jsem si čtvrtku kuřete dohromady. Byla to moc velká dobrota.
V dnešní globalizované době máme jen velké halové hypermarkety.
Mě to kouzlo malých krámků chybí.
A tak chodím vždy jedenkrát za 14 dní u nás v Plzni na farmářské trhy. Nakoupím zeleninu a ovoce, sýry.
A navrch si dáme výbornou topinku od Kočků, když přijednou.
Míša
topinky od Kočků a jejich krásná keramika..jó, na jejich topinky a klábosení starého pána se moc těším, topinka pečená na kaborkách,potřená sádlem s česnekem a posýpnutá solí ze staré slánky…mňam. Seběhly se mi sliny 😛
Ať si kdo chce co chce říká, ale nejlepší topinky jsou z friťáku. Opravdové vepřové sádlo, nakloněný rotační košík, do něj uleželejší chleba a za max. 15 minut máte krásné zlatočervené topinky, do hloubky propečené bez bílých fleků a černých příškvarků… Prostě paráda jak pro Alcron. K tomu ještě ze sousedovy zahrádky česnek, (darovaný)…
Každý pátek prodává kousek odsud malá mlékárna máslo a různé sýry. Máslo je v ceně másla z obyčejného malého krámku, chuť jako před padesáti lety. Moje stabilní objednávka je dvě másla a půl kola Nivy. Kdo jede na odpolední směnu a může se tam stavit, ten mi to přiveze. Ještě se nestalo, že bychom měli zbytek staré a už novou Nivu. O másle raději nemluvím. Ale i v obchodní síti se dá najít máslo, které chutná stejně jako dřív – jako Krušovice.
Jinak co se týče potravin a jejich kvality, naprosto jednoznačně se vyjádřil včera šéf SZPI pan Šebesta. Docela jsem se při sledování provzdušnila, infarkt mi pro nejbližší dobu opravdu nehrozí. Pokud člověk poslouchá ty bláboly z úst odborníka – bože byl to dokonce chviličku ministr zemědělství – nabyde dojmu, že cokoli z naší produkce je nepoživatelné, nekvalitní a falšované. Tož snad raději zajeďte kdo můžete do Německa ( s jeho neuvěřitelnými průšvihy ohledně masa ) nebo rovnou do Polska
Inko,založ kancelář na uvádění věcí na pravou míru,jako ji měl Saturnin..on s dědečkem upravovali romány, ty upravuj hlásání odborných odporníků nebo odporných odborníků? (chuckle)
U nás už měsíc jezdí každou středu auto a z repráků se line bučení a j eslyšet kravské zvonce…Mléko,přivezli jsme Vám mlééééko, bůůůů, cingylingy bůůůů…mlééééko…
no,j ezajímavé pozorovat to rojení,jak se sbíhají lidi s bandičkama a nebo nakupujou do skleněných lahví,co jim z auta prodají a stočí jim mléko…tenhle rambajs můžu, kde jsou ty časy, kdy k nám jezdila pojízdná prodejna,udělaná z autobusu…
a jestli zase někdy pojedete do Podmitrova, tak vyzažte na MITROV, tam na farmě, se Vám seběhnou sliny, domácí mléko,máslo a nádherný maso….a sýry.
O tom, že by v Německu měli na krámě plesnivé, nebo zelené maso, jako u nás opravdu, ale opravdu nic nevím. Zato vím, že si mohu vybrat 4 druhy kotlet: s kostí a sádlem, bez kosti se sádlem, bez sádla s kostí a bez obojího, vše za max. 40% českých cen. (Přivezeno předevčírem). 😀
Teda kam do toho Německa jezdíte? My do Pasova a v září jsme byli v Drážďanech a i když tam některé věci levnější byly, tak maso za 40% české ceny jsem tam fakt nikde neviděla.
Drážďany, Elbe park. Po D8 až na rozbočení Leipzig/Brlin, pak doprava a hned za mostem přs Labe odbočit na Radebeul, ale ne až tak moc. A čtvrtka voňavého perfektního másla při kursu 25 Kč/ € vyjde na 13 Kč. U nás stejně kvalitní nedostanete vůbec (Albert) a hodně mizernější je o víc než polovinu dražší. Nojo, ono je rozdíl platit DPH 3% nebo 17%. 😀
Jj – my měli takovej bílej ucháč. To ovšem ještě máslo bylo máslo. Joj, to byla dobrota!
Rputi, byla to lahůdky lahůdek a ještě taky třeba práce s výrobou. Častokrát jsem kolíbala smetanu v menší máselničce a velice ráda jsem se podílela i na domácím a pouze kiváskovém chlebu, který byl pečen v opravdové a dřevem vytápěné peci. strloukání másla bylo docela jednoduché a zábavné, ale kvásek a pečení chleba byla fakt dost dřina. Píkávalo se hodně bochníků najednou. Chkebíček vydržel a chutnal bez jakýchkoliv změn na kvalitě(-O nějakém zplesnivění nelze mluvit vůbec!) celých 14 dní. A na podplamenice, které byly vždy mou nejoblíbenější pochoutkou a vlastně jakýmsi bonusem každého pečení chleba,na ty zapomenout nedokážu. Byla a stále jsem veliký mlsoun a kvalitní chleba ocním vždy. A domácí, kváskový( ne z kvasnic- vlastně z droždí) si cením nejvýš.
Pečení chleba jsem nezažila , ale dobře si pamatuji, jak to vonělo celou ulicí, když se pekly housky a bandury ….ňam!
Český chleba jsem se naučila péct tady ve Švédsku. V tom šedesátém osmém tu byl chleba jen sladký. Fuj! (puke) Oni prý Švédi když se trochu vyhrabali z chudoby tak tu drahocennost jako byl cukr se rozhodli přidávat do chleba aby byla jako spravedlnost a všichni se poměli.
Žitný chléb který jsem pekla musel kvasit tři dny. A jaký byl! Měla bych zase začít péct. Už ne kvůli pro mě odporné sladké chuti švédského chleba ale kvůli ceně. Dnes už jsou tady k sehnání chleby všeho druhu, to jak přicházeli cizinci ze všech koutů světa a taky zavrhovali ten sladký a tak si vymohli jiné druhy chleba. Ty jejich rodné. 🙂
Jo a máslo tu bylo jen slané. Dovedete si představit jak chutnalo cukroví pečené se slaným máslem? Dodnes mají slané a extra slané máslo ale nakonec se objevilo i neslané. Asi taky ti ďábelští cizinci. 😉
A teď tohle. Syn jedné české rodiny studoval v Norsku a u své bytné se stravoval. A velice moc vzpomínal na neslané máslo. Hodná paní bytná mu s velkými obtížemi neslané máslo sehnala. Ale jaký byl její údiv, když si její podnájemník celý šťastný namazal chleba neslaným máslem a před jejími nechápavými zraky si namazaný krajíc chleba posolil. :O
posolil – auuuuuuuuuuuuuuuuuuu, Kočko, málem jsi mě sundala ze židle na zem, jak se tu chechtám (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
No kupodivu to chutná úplně jinak.
Máš pravdu milá Ivo, tím se právě český studentík bránil. Navrchu posolený neslaným máslem namazaný chleba chutná naprosto jinak než namazaný už slaným máslem. 🙂
To s tim slanym maslem je fakt. Byla jsem z toho mimo, kdyz jsem prijela do Ameriky -na zacatku 80. let se nesolene maslo nedalo skoro sehnat. Ma to uplne jinou konzistenci – napr. se lip roztira, ale naprosto postrada takovou tu sladko-mlecnou chut. Posuulit si to muzu sama.
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Ježkovy voči – my jsme starý (chuckle) , co všechno pamatujeme (chuckle)
Budu trošku za Krakonoše. Protože mám nákupní možnosti německé „za humny“ – tak si máslo vozím. Máslem myslím máslo – náhražky nepoužívám ani na pečení. Je levné a hlavně dobré…
Mám dovolenou – Lída dneska s dítky dojede už dopoledne, tak ať mají nájezdníci (inlove) navaříno.
děkuju, Xerxová za to přání. Zrovna dnes je to pofoukání třeba. Ale určitě bude líp.
To jsi se, Vave, trefila do zrovna do věcí, na které v poslední době často vzpomínám. Na to, jak takovými půl litrovými a litrovými odměrkami paní prodavačka nalévala mléko do bandasek, na máslo a sýry ukrajované a balené do papíru. Ale spíš proto, že moje současná osobní posedlost jsou obaly, a igelitové zvlášť. Každý s prominutím prd je zabalený zvlášť, deset prdů pak do dalšího obalu.., atd. Fakt je to nutný? Copak neexistuje už něco jako zlatá střední cesta, ve všem?
Tak tohle mne taky vytáčí. Deset minirohlíčků, každý zvlášť zatavený v pytlíku, všechny v jednom velikém pytli. Hygienická minibalení čehokoli (např. smetana do kávy balená po lžičkách).
Všudypřítomné pytlíky. Proč bychom si třeba rohlíky nemohli nabrat do papírového pytlíku? Nebo ovoce?
protože to na pokladně musíš vysypat,pokladní ti nemusí věřit,že máš v pytlíku papírovým 10 housek…ale v Globusu je u pečiva mají-oranžové, tam je svět ještě jakž takž v pořádku 😉
V Albertu si můžeš vybrat. Papírové sáčky beru hlavně na teplé pečivo. Mají je s průhledným pruhem, kterým je vidět obsah. Tak vysypávání zboží u pokladny odpadá.
Tedy provokovat tady s máslem zrovna když brusel rozhodla, že v čemsi co se už nějakých padesát let jmenuje (dvojslovný termín) „Pomazánkové máslo“ je málo mléčného tuku a proto se to musí přejmenovat. Očekávám, že bude následovat kakaové máslo, arašídové máslo, sojové mléko a záchodová mísa. Ta taky neni žádná mísa. Dyk je v tom dole díra. Spotřebitel je mentálně zaostalý právě rozmrzený neandrtálec a je třeba ho chránit. Aby si třeba omylem nekoupil jam, když chce marmeládu. Protože ta pravá, jediná povolená marmeláda je z citrusových plodů … což je jednak hnusné a nepoživatelné a druhak původně levná náhražka za původní portugalskou marmeladu z ovoce zvaného marmelo (česky kdoule). Což aby byla sranda dokonalá, se podle eunařízení nesmí prodávat pod názvem marmeláda, protože kdoule jaksi není citrus. Spotřebitel nesmí být klamán!
Pomazánkové máslo je mléčný výrobek ze zakysané smetany, obohacené sušeným mlékem nebo sušeným podmáslím, obsahující nejméně 31 % hmotnostních mléčného tuku a nejméně 42 % hmotnostních sušiny. Podle evropské legislativy je „máslo“ pouze výrobek s obsahem nejméně 80 % mléčného tuku, „třičtvrtětučné máslo“ (60 – 62 %) a „polotučné máslo“ (39 – 41 %).
Proboha, jak vzniklo polotučné a třičtvrtětučné máslo? Patrně skrze porodní proces via EU. Ochutnat to opravdu nechci.
JENDO, BINGO!!Taky s těmi čachry a zákazy EUmnesouhlasím. U mne doma se už spoustu roků důsledně rozlišují a používají dva pojmy: u nás totiž marmeláda= čistý ovocný rosol bez kousků ovoce. Ale džem u nás znamenalo vždy a znamená stále pochutinu, co docela velké kusy ovoce obsahuje. Vrátím se ještě k máslu domácímu. Naše mladší dcerka si v blizoučkém okolí bydliště a zcela náhodou našla sedláka, jehož mléčné i masné produkty jsou nejen neuvěřitelně skvělé, ale cenově s těm průmyslově vyráběnými nesrovnatelně levné. Dneska jsem dopila 1,5 litru neodstředěného a před 14 dny svařeného mléka, co jsem si před 14 dny od dcery dovezla.Konzistence tohohle mléka je o něčem jiném a cena se srovnat fakt nedá. a v lednici mi trůní i skvělé domácí máslíčko a taky vynikající a domácí tvarůžek.Musím uznat, že tvarůžku už je jen malinko, ale já si ho mlsám jen tak a uždibuju po malých kouscích jako lahůdku. vězte, že za celý nákup, sestavený z 1,5 litru čerstvě nadojeného mléka, 250 g domácího másla a 1,8 kg zcela čerstvého tvarohu jsem zaplatila pouhých 106 Kč. Trochu závidím dceři, která se může kdyl koli pro tyhůe dobrotky vydat. Je to fakt pěkná procházka i s kočárkem s malou Adélkou. A rozlévanémléko a vážené máslo velice dobře pamatuju taky. Prodávaly se ho dva typy, ale tak jako bývá dnes, u nás balené nebylo. Kupovala se jednička( prý lepší jakosti) a pak se taky vážila z celé veliké hroudy právě taky dvojka, což bylo máslo údajně méně jakostní třídy. Moje babička mne pro dvojku máslo posílala vždy, když se doma něco mělo péct.No, často jsem tohle vážené máslo cestou od mlíkařky uždibovala, takže jsem domů často přinesla malý kousek a dostala jse pořádně za mlsnost vyhubováno.A ještě jedna dnes už dávná vzpomínka. pamatuju taky, že ještě před cca 3,4 roky se v naší bělské samošce prodávaly i stejně vážené kvasnice!Mockrát jsem byla babičkou vysílának mlíkařce, abych úp přinesla za třicet nebo padesát halířů droždí . No, doznám, že droždí jsem donesla úpokaždé neporušené, jelikožn mi nechutnalo. ale dnespřesně vím, že 10 g droždí tehdy stávalo desetník a bylo nesrovnatelně jiné než to, co se dneska koupí jako kostičky v alobalu. Z toho váženého se vždycky dala krásně udělat drož’dová pomazánka nebo knedlíčky do polívky. Jó, dneska už tyhle dobrůtky a vymoženosti zmizly v propadlišti dějin.Nejsem staromilec, ale vězte, že tu vůni a chuť váženého másla cítím na jazyku ještě dnes. A vážené droždí, které se krájelo zvláštním strunovým kráječem přímo z veliké, cca kilové kostky , mi chybí převelice. Z dnešní maličké kostičky v alobalu se totiž tak dobrá pomazánka nikdy nepovede. Jde patrně o nějaké trošku jiné droždí, ale hlavně je ho velice maličko.
U nás mají v malé sámošce naproti vážené droždí, 10 deka je za 3 koruny. Ony nám doma ty buchty a vánočky nakynou tak nějak líp. Taky si děláme drožďovou pomazánku, nejen že chutná, ale je i zdravá.
Kim!!!!! kde je ta sámoška s váženým droždím????????? Lenka má svatou pravdu a z toho dnešního v kostičkách sice pomazánku udělám, ale – NENÍ TO ONO… bože, jak já bych si dala tu opravdickou, miluju ji!!!!!! (h)
vážený kvasnice maj v každým venkovským koloniálu…no teda v okolí Bystřice nad Pernštejnem a pomazánka je z něj boží..miluju drožďový knedlíčky v polívce a kvasnicovou pomazánku…. mňam, slint,mňam 😛
Brrrrrrrrrrr. Zvedá se mi kuft jen jak to čtu.
Kdyby něco takového hodlal pozřít nějaký rodinný příslušník, tak odcházím z bytu a vracím se až po pořádném vyvětrání.
No nic … každej sme ňákej.
Jendo, vony jsou ňáký divný, bléé drožďová pomazánka….
Praha 7, Strossmayerovo náměstí, roh proti kostelu sv. Antonína.
děkuju, Kim – asi si tam příležitostně sjedu!!! (y)
Jendo,padesát ne, táta ho začal vozit z Bíliny, když mi bylo 12….takže tak 32 let…. (blush) Pomazánkové máslo,cena 5,-Kčs .
Jendo, ne že by do toho EU mělo něco být, ale je pravda, že už když se pomazánkové máslo začalo vyrábět, tak jsem nechápala, proč nějakou smetanovou pomazánku pojmenovali zrovna pomazánkové máslo, když to nemá s máslem lautr nic společného. Jediný důvod, který mě napadá, že tím chtěli inspirovat lidi, aby si to mazali na chleba místo másla.
Vpostattě souhlas. To se ovšem mělo, pokud vůbec, řešit když se to zavádělo. Teď už je to zavedený, známý název, který nikoho nemate. Když si představím kolik tahle šaškárna už teď stála, tak se mi otevírá kudla v kapse.
No a kolik ještě bude stát – jenom kolik se zaplatí za vymyšlení nového názvu a vzhledu … a co s těmi starými krabkami?
buď se na to vykašlou a dojedou starý obaly nebo je přelepěj….. já bych byla rebel…českej nápis nemate nikoho,pokud si teda zase bratia nebudou stěžovat v Bruseli (Brusel podle vzoru pr..l )
A což přejmenovat pomazánkové máslo, (protože ono to skutečné máslo opravdu není, i když chuťově nic proti), na máslovou pomazánku? Úředníciv Bruselu by zase měli co dělat. (rofl)
„máslo dvojka“ – nepamatuju si hroudy, ale veliké bloky, ze kterých prodavačka v mlékárně ukrajovala „čtvrtku dvojky, prosím“
Máslo na váhu mají pravidelně na našich farmářských trzích na Kulaťáku, ale kultura prodeje je tak příšerná, že stánek obcházím obloukem. A ačkoliv opravdu jsem ochotná si připlatit za výjimečnou kvalitu, tak 250 Kč za kilo másla ve mně vzbuzuje spíš zvědavost, zda bych si uměla máslo vyrobit sama. Třeba jednou dostanu od Ježíška máselnici jako moje oblíbená BettyMcD. A třeba se mi to, narozdíl od ní, povede (rofl)
To je proto, že se to jmenuje „farmářské“ trhy. Když něco musí mít takový in a trendy název, tak nemůžeš čekat normální ceny. 😉
Já doporučuji Český grunt (nebo jak se to přesně jmenuje). Tam sice také mají máslo drahé, ale prodávají ho jak se má a navíc se s těma srágorama z krámu (made in EU) nedá vůbec srovnat. A to nemluvím o tom božském chlebu, který tam kupuji. Oni tam tak něšjak mají vůbec všechno dobré, což ovšem moje dietka zrovna nevidí ráda 😀
Nejbližší prodejnu mám 100 km daleko. Tak to si asi sjedu do Rakouska, přece jen to jen 40 km 🙂
Teda – jak su stará tak su hlúpá! Proč mne nikdy nenapadlo si jít nakoupiti do Rantálu?! Dyť to mám skoro stejně daleko jako do tesca?
a co Mitrovský dobroty-zavážejí Brno:
http://www.mitrovskydvur.cz/cs/aktuality/rozvozy-vyrobku-do-brna-i-prahy.html
Já jí měla taky daleko,ale naštěstí už jsou i u nás v Kladně. A ten chleba – ten fakt chutná týden stejně. Asi by chutnal i déle, ale já ho vždycky sežeru 😀
copak máslo – ale ten chleba by mě zajímal… dá se koupit i někde v Praze? hm, aby chutnal týden??? třetí den už mi plesniví 🙁
Koukni na wwwnasgruntteckacz, v Praze mají už asi šest prodejen. ChlEba by v nich mohl být… a je fakt DOKONALEJ.
Na máslo nepotřebuješ maselnici, stačí mixer nebo šlehač. Zato potřebuješ čerstvé neosbírané mléko. Není to nijak složité, pokud teda uhájíš šlehačku. U nás smetana přebývá, tak vyrábím máslo skoro každý druhý týden
http://www.mitrovskydvur.cz/cs/aktuality/rozvozy-vyrobku-do-brna-i-prahy.html
a másla budeš mít dost i masa…stačí objednat a nebudeš litovat…zavážejí Prahu a Brno….
Ty stránky nefungují a jejich stránka prodejny je funkční jen z půlky. Jen úvod a recepty, sortiment se neukáže.
jim napiš,nebo zavolej,mail i telefon tam jsou,mě ty stránky jdou….
http://www.mitrovskydvur.cz/cs/aktuality/rozvozy-vyrobku-do-brna-i-prahy.html
Já jezdím do Holešovic, kde jsou trhy také a máslo tam mají od 160,- do 180,- Kč, podle typu.
Je vynikající, můžeš si ho koupit kousek, jaký si vybereš.
Na týdenní až desetidenní večeře nám stačí balení tak za 50,- Káčé. Je to víc, než koupené profibalení v supermarketu, ale aspoň si pochutnám.
A já máslo mooooc ráda.