V říjnu mají v naší famílii narozeniny tři díftky. Tedy nutno dodat, že bývalé, protože fšem jim už je přes 40, takže báby budou v přechodu co by dup. A to potom jejich manželům vypuknou ty správné radovánky.
Jsou to ale ženy veskrze moderní a s množením nikterak nepospíchaly a tak všechny tři oplývají mláďaty od pěti měsíců do osmi let. Jó to v dobách kdy naše generace geriatriků byla ve věku dorosteneckém, tak po okolí byly v jejich věku babiček čtyři přehršle.
Tato událost opět poskytla ženským v rodině důvod k chystání, vyvařování a pečení. Sice zdaleka ne tolik jako když probíhá podobná sešlost u nás doma, ale na zaprasení vnitřností samými dobrotami to také stačí.
V pondělí, 1. října jsme měli u klokanů svátek práce a tudíž volno. Ne, do průvodu jsme nikdo nešli ale, zato jsme se všichni, těsně po poledni, sjeli k naší schovance Blance. To proto, že oni si na zahradě vybudovali rekreační resort a tak proč ho zadarmo nevyužít, že ano. U pěkného bazénu je ještě dostatek místa na pohodové posezení a hodování.
Takže krátce po poledni jsme dojeli my dva s Mílou a autem naloženým jak dobrotami tak i dárky. Než jsme si stačili sednout u bazénu do stínu, tak dojela rodinka Martina a Edity a vzápětí začal šrumec, jak to už děti dovedou. Počasí přálo, bylo slunečno a přívětivo. Teplota jarní, kolem 25°C a ve stínu pivečko a vínečko náramně chutnalo. Dámy se trošku rozšouply, konzumovaly flašky šampusu s jahodami, děti po posilnění zahučely do ledové vody bazénu a pak se třásly jako sulc i když byly na slunku. Prostě mládí. Do vody 18°C by většinu dospělých nikdo nedostal a já se do vody která nemá více jak 35°C nevnořím.
Moje ze starožitnictví vypůjčené tělo by protestovalo, tak proč ho dráždit, když zrovna seká dobrotu. Mezitím dorazili i Kirsty s Petrem a cvaldou Tomem. Za necelé 2 měsíce, co jsme ho neviděli, nejenže vyrostl, ale také patřičně nabyl na objemu. Z oblečení vyrůstá dřív, než ho do něj stačí rodiče obléct. Tuším, že se mu zanedlouho začnou řezat první zuby a pak jim nastane ta správná zábava. Jinak to je klučík pohodový, dlabe jako Otesánek a má živý zájem o okolí, zvlášť když se něco děje, jako toto odpoledne.
V pohodové zábavě, pojídání a hlavně popíjení jsme se ani nenadáli a bylo k páté odpolední, stíny se prodloužily a nastal čas k návratu do domovů. Tedy Petr s Kirsty a Tomem to měli 80 km, ale my jen 15 a zanedlouho k nám dojeli Martin s Editou na týden odložit děti, protože jsou školní prázdniny.
Takže jsme na přechodnou dobu skončili se dvěma mláďaty. Ta jsou od včerejška u své druhé babičky, kde se baví s čokoládovými a kudrnatými bratránky Tristanem a Russelem, aby se dnes odpoledne vrátili k nám.
Fotky najdete zde http://hillbilly.rajce.idnes.cz/2012_10_01_rodinne_oslavy_narozek_u_Blanci/
Jiří, že jsem tak zvědavá – jakou řečí vlastně mluvíte s vnoučaty?
Pokud vím, tak anglicky. Vnoucata cesky neumí, jenom poznají, kdyz dedecek nadává (nod)
Ano, presne tak, YGO, kleplas hrebicek na hlavicku
Ad první odstavec.
Optimální pro chlapa je povít dvě dcery s partnerkou kolem 30-32 let. To má pokud to po 15 letech nezahluší na svatozář políčeno. Žena v přechodu a k tomu dvě puberťačky v tom nej věku je fakt síla. Jediné, co nás udrželo bez vzájemné újmy na zdraví byla zvědavost jakého to exota zase potkám s dcerunkou u dveří.
A bych jim to moc neusnadňoval, byla moje oblíbená otázka. „Tak to jste Vy? Ten Zdeňek, co o něm dcera včera hovořila?“ To jméno bylo úmyslně špatné.
Milý Jirko – tvoje rodina je super. Na fotkách vypadáte všichni tak šťastně. Holkám přeju do dalších let zdraví a spokojenost a hodně hodně takových setkání.
Rodinné posezení na zahradě je báječná záležitost, taky to v rámci možností provozujeme. Tak ať se můžete potkávat dál 🙂
Na poslední fotce to vypadá jako by měl Tom nad hlavou svatozář 😉 . A ona je to nějaká výšivka (to až jsem si vzala brejle).
Přeji celé vaší množící se rodince hodně zdraví!
S tou svatozáří mě to také napadlo. Tak at mu to aspon chvíli vydrží (angel) !
Georg, díky za sdílení s tvoji rodinou, ráda si vás prohlížím. Mějte se pořád stejně rádi!
Tomášek je krásnej velkej kluk (h). Přiznávám, že si ho prohlížím víc, když je to ten spoluzrozenec našeho chlapáčka. Jen u nás trochu míň vlasů a víc zubů (trojzubec)
No – ono se to za takových šedesát roků srovná (chuckle) (chuckle) – jak vlasy, tak vlastní zuby.
A taky bys mohla dát Františka do placu. (clap)
Jojojo, se chystám, už dlouho se chystám. Ono to nakonec klapne
Georgi,Georgi neboli po našem Jiříčku,
já vám dám, že “ báby “ po 40-cítce budou v přechodu cobydup.
Ale máte pravdu, potrefená husa se ozvala.
Je mi 46 let a přechod už na mě za rohem kývá.
Já ovšem začala s množením hned po 20-cítce a to hned 2 x za sebou.
Mladší syn Pája se pomamil a tak už jsem 2 roky štastná babička vnoučka Samuelka.
Jinak Georgi ty vaše rodinné sešlosti jsou nádherné a je moc dobře, že je dodržujete.
Také se to snažím v naší famílii dodržovat.
Užívejte si v Klokánii tepla a sluníčka. U nás začíná typický podzim.
Míša
Hepčo 😀 – jinak Franta měl kamaráda, kterej vypadal po čtyřicítce pořád jako klučík. Ovšem měl pubertální dceru, takže vícekrát se ho u dveří individuum pravděpodobně mužského pohlaví tázalo: „hele vole, je doma ségra?“