PSI: Venčím, venčíš… se venčí

Dneska jsem vzala psice ven se proběhnout chvíli po poledni, než mi začne odpolední maratón hodin angličtiny. Strakaté dámy zajásaly a na vodítkách se poslušně hnaly na konec ulice. Jenže tam se ozvalo naléhavé zamňoukání. Maceška se rozhodla nás na procházce doprovodit.

 

 

Následně jsem vedla kus cesty Světlušku ocasem dopředu, protože Maceška mi šla dva metry za pravým ramenem (asi se začala vzdělávat v oblasti chování pistolníků z westernu) a Světluš si na ni rozhodně chtěla dohlédnout. Posléze jsem psice pustila z vodítek, ale na povel nechaly kočku být a věnovaly se vlastnímu čuchání.

Kočka stále klusala s námi a občas zamňoukala, abych věděla, že je tam. Přešli jsme most nad železnicí a prošli polní cestou k vinohradu. Tam jsem se chtěla otočit a vrátit se zpátky, měla jsem ještě dost práce. Jenže kočice vlezla na okraj vinohradu dírou v plotě a Světluška tam profičela za ní.

 

 

Zneklidněla jsem, protože až tak daleko s námi Maceška nikdy nešla. Na zavolání i nahánění nereagovala a nakonec jsem z vinohradu vydolovala jen Světlušku. Zavelela jsem k návratu, ovšem v tu chvíli se zašprajcovala Borůvka, upřela oči do vinohradu a celým psem mi oznámila, že bez kočky nejde.

Připadala jsem si lehce jako šílenec, když jsem volala kočku a u toho brzdila Světlušku, která ji pořád chtěla jít hledat. Nakonec se slečna kočková milostivě vynořila a klusem zamířila s námi k domovu. Psice se honily po poli, čehož se kočka naštěstí neúčastnila.

Oddechla jsem si, ale ne na dlouho. Na mostě se objevila dvojice pubertální mládeže s golden retrívrem. Vzala jsem Macešku do náručí (určitě se vyděsí a mohla by vběhnout na trať), ovšem kočka byla toho názoru, že po krátkém pochování si to ošéfuje sama.

 

 

Mládežníky i se psem jsme potkali u auta zaparkovaného u pole. Holčina konsternovaně pronesla: „To jsou psi a kočka?“ protože Maceška klusala mezi psicemi. Připustila jsem, že ano, naše kočka se s námi vydala na procházku. Golden očuchal zadek oběma psicím i kočce a šel dál. Holčina si odechla, že pes si kočky nevšiml. Podle mne si jí všiml, když k ní čuchnul, ale sám tomu nevěřil. Kočka na procházce se dvěma psicemi? Kdo to kdy viděl?

Maceška na chviličku zajela po zaparkované auto, ale na zavolání vyběhla a klusala s námi domů. Psice byly v pohodě, procházka byla na obvyklé tři čtvrtě hodiny s rychlými honičkami po polích, to by podle mého názoru mohlo společenským psům jako běžné proběhnutí stačit.

 

 

Zato Maceška padla hned za dveřmi a předvedla mi kočku s vyplazeným jazykem, což jsem v životě neviděla. Uhoněné psy znám, ale kočka se obvykle pohybuje rozvážně, poposedává a číhá. Na třičtvrtěhodinový klus očividně zvyklá není. Donesla jsem ji k misce s vodou, ale to nechtěla.

Přineseného mléka z misky vypila dost a rozvážně odkráčela na zahradu, aby si odpočala v klidu dle svého gusta. Psice zatím nadšeně vletěly do koupacího jezírka, kam se jim snažím vysvětlit, že lézt nemají, a nachlemtaly se tam vody.

Během procházky jsem dumala nad tím, co by říkal místní lid, kdyby mě viděl venčit psy a kočku. Asi se ta ženská z města už opravdu zbláznila….

 

Fotky najdete zde: http://malcka.rajce.idnes.cz/2012_podzim/

 

 

Aktualizováno: 2.10.2012 — 18:06

95 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Všechny moje kočičky a kocourci s námi chodili na psí procházky. A některé číči dokonce celou procházku přes les. Princezničky nepouštím ven a musím říci že mi na procházkách kočičí doprovod moc schází. Není to ta pravá procházka. :S
    Soužití psa a kočky sebou přinášelo že si navzájem přebírali chování. Třeba kočky přibíhaly na zapískání.
    Problém nastával když jsem musela odjet autobusem a kočka byla venku. Pochopitelně se vydávala za mnou a byla by šla se mnou přes frekventovanou silnici k zastávce. Musela jsem ji napřed zahnat zpátky.
    Ale ona procházka s Garykem už vůbec není ta pravá. Mít psa stále na vodítku je pro mne nepřirozené. Pro psa zřejmě taky ale co nadělám když on je poděšení samo před „nebezpečím“ stále prchajícím. :O

  2. Moc milé, znám, náš kocour Mikeš s námi chodil každý večer na dost dlouhou procházku s naším obřím psem, byl tak obeznámen, při spatření dalších procházkujících se psem sám přiběhl a skočil do náruče, jak nebezpečí pominulo, seskočil a šel dál, bylo to moc prima, zvlášť když bylo 30 cm sněhu a kocourovi čněl pouze koneček ocásku, už je dlouho za duhovým mostem, díky za článeček,díky za vzpomínku, díky, Mikeš, byls fajn kocour.

  3. Jestli se můj kalendář nemýlí, tak má dnes YGA narozeniny! Přeju ti všechno nejvíc nejlepší, zdraví, humor, štěstí a samé krásné věci! (sun) (inlove) (f) (h) (*) (d) (^) 🙂

  4. Matyldo, pro tvoji strakatou smečku mám prostě slabost (inlove) a je neuvěřitelné, jak ti do ní Maceška zapadla 🙂
    Chtěla bych vidět toho chudáka goldena… ten si musel říkat, že se jeho životní jistoty staví na hlavu (rofl)

    1. Taky mi bylo goldena líto, přece jen to byla situace na hlavu postavená 🙂 aspoň z psího hlediska…..

      1. Si představ, že páneček a golden šli dál a potkali nějakou další dvojku člověk-pes. A páneček pánečkovi a pes psovi hnedka meldujou: Tyjo, potkali jsme dva psy, co venčili kočku! A golden dodává: Jenomže ta kočka nebyla vůbec kočka, protože smrděla jako pes a nezdrhala! 😀

    2. S dovolení se připojím, nenapsala bych nic jiného. (y) (h)
      (inlove)

      Dede,pohlaď za mne Kazana. (h)
      Xerxová, myslím na Vás. Ať je líp. (h)
      Všem oslavencům přeji krásné dny a všechna nejnejnej ! (inlove) (wave)

  5. tak bych řekla,že golden nevěřil svému nosu….:)

    Ygo dodatečně vše nej k narozeninám!!!! (rose1) (rose1) (d)

    a dneska je fajn den protože konečně se mi uzdravil šemík, 4kolový, doufám, že je uzdraven nafurt 🙂

    1. Jasně, YGO, užij si druhý narozeniny (jako – vypadáš dobře, ale že by až na batole??? (chuckle) ).
      Pokud slaví i Luzy, tak taky všecko nej (rose1) !

    1. Ano, akční jádro vyráží kolem jedné od Internationalu, my, co ještě spinkáme po obědě, to načnem tak o dvě hodiny později.

    1. Já takýýý! Tři strakatý vedle sebe, a která z nich je kočka? (dog) (cat) (dog) To mohla bejt krása.

        1. Matyldo, to mohla být úžasná legrace, hlavně ten zmatený golden. Fakt pěkně napsané.

          Trošku mi to připomnělo našeho vrátného kocoura. Ten taky obchází areál s vrátnými. A asi je trénovanější (nebo ho poponášejí 🙂 ), vypadá vcelku neušle (inlove) . A stran toho pití, jak jste mi radili … je to správná šelma, nikdo ho nevidí pít, ale dehydrovaný není a jiné problémy taky nemá, jen u nás kvete (f) .

  6. hmmm – tak jsme právě přijeli z veteriny. Betě se už několik dní „svrašťuje“ kůže na lopatce při pohlazení. No a dneska z ničeho nic stála na třech s pravou přední podivně vykroucenou…
    Paní veterinářka na ní už nic moc neviděla (do auta jsme doma psici nakládali, u veteriny byla zcela v pohodě) – v pondělí nás čeká RTG. Ale spíš je to nějaký skříplý nerv.
    Konzultovala jsem i v České, snad to nebude žádný velký průšvih…

    1. Xerxová, taky držím palce, aby to nebylo nic vážného a Betka lítala i dál tak, jak je jejím milým zvykem (inlove) To se ví, důstojná dozí dáma… 😉

      Bohužel ti zcela aktuálně rozumím. Co jsme byli v NY, začaly Kazanovi nefungovat zadní nohy. Marek jel k vetovi, držel psisko v teple a Kazan zase chodí, byť spíš pajdá na vratkých a viklavých nohách. Ona ho záda bolela už delší dobu, ale vůbec nevíme, proč se tak najednou zhoršil – špatně skočil? Vrazila do něho Berry? Potíž je v tom, že už teď bere dost léků a nemáme už moc kam ustoupit. Kazan je ale přiměřeně veselý, netváří se, že by ho něco bolelo, spíš ho to otravuje. Tak jen doufáme, že se to zase na čas zlepší (h)

      1. Jak my vám od srdce držíme palce a tlapky a všechno co máme ! (h) Kazánek se určitě ještě zlepší. Máme to zažité vždy v několika etapách s Donem, až jsme se dožili společně krásných skoro sedmnáct.

      2. Kazanovi obleček na ven a do něj kapsy a do kapes ty nahřejvací gely……v takových těch plastových kolečkách nebo obdélníčkách….

  7. Poslední venčení dne u nás probíhá podobně.
    Nejčastěji výpravu tvoří dva člověci, dvě hafušiny a dva černí kocouři, někdy také tři.
    Krátce po přistěhování do zdejší vesnice se u nás zastavilo i policejní auto a jeho osazenstvo překvapeně sledovalo naši šestičlennou skupinu.

    1. Mno, přece jen jsou to kratinožky, takže v mokrém sněhu je svetr lepší, jinak jsou děsně mokří a klepou se zimou. Jinak mají hodně hustý kožich a zima jim nijak zvlášť nevadí, pokud běhají. Ale zase jsou to bytoví psi, mrazu neuvyklí. Takže já mám svetr pro jednu a flísku pro druhou, u nás umí fučet jak na Vidrholci, tak je to někdy lepší, přece jen pod mínus deset jim asi mráz nedělá úplně dobře.

      1. Hm … před dvěma hoďkama jsem četla kocoura Mikeše … ten začal chodit v botách a palčácích, protože ho v zimě záblo do paciček … co to taky zkusit, zima je přece od noh, ne od zad (inlove) … prosím, nebít (tmi) 8)

    2. já mám pro kavalíří kluky svetříky. Bobešovi hodně prořídla srst, tak je za svetřík vděčný, nemá rád zimu. Pro Kubíka jsem spíš začala uvažovažovat o něčem nepromokavém. Po čtyřech měsících plných (sun) začalo dneska pršet. A pršet bude, s občasnými malými přestávkami, až do dubna. A Kuba si nedá vzít každodenní dlouhé (cca 4-5 km) procházky

  8. Jo, jo, Micinka blahého času také někdy chodila s mámou a tátou na procházku, došla s nimi přes lesík až k silnici první třídy. Tam to raději otočili, aby nevletěla pod auto nebo aby ji nechytil nějaký pes. Tak s nimi došla zase domů.
    Jinak později spíše vyprovázela tak přes tři domy, tam počkala, až se budeme zase vracet, došla s námi domů, zkontrolovala, zda jse konečně všichni na značce, a potom si šla po svých.
    No, Micinku táta chová na klíně za Duhou a naše Amálka se naštěstí zatím bojí odejít ze zahrady a když ji chci chovat na klíně, tak si to pak chce se mnou vyřídit za omezení osobní svobody. Ale jinak je zlatíčko.

  9. Ano, i my se venčíme v ulici ve třech a i na nás neznalí lidé pokukují: „Hele, vona s nima de kočka!“ 😀

  10. Sakryš kurnik může mi někdo říct, kam zmizel můj první příspěvek?? :O

    sem psala Matyldě že.

    …..co by říkal místní lid, kdyby mě viděl venčit psy a kočku…..

    že by si říkali místní, že přijel cirkus Berousek (rofl)

    a taky jsem hlásala, že je dnes přeslavný den, páč co??,

    PÁČ NÁČELNÍK ZRZAVÁ HUBA MÁ DNESKA NAROZKY!! CELÝCH OSM LET UŽ MU JE. a to byl nedávno tááákle malinkej

    http://img8.rajce.idnes.cz/d0802/1/1320/1320430_4684554a72b1738bff70b8666cc7acf1/images/PB300227.jpg?ver=0

    1. Ťuťuňuňu! (h) Ale vždyť on je vlastně pořád stejnej, Petro. 🙂 Všechno nejlepší …. chjo, jako by to bylo včera! (tmi)

    2. Tedy Petro, už osm let??? To snad není možný, vždyť já si dobře pamatuju, jak jsi sbírala informace a těšila se na štěně… Tak ať vám to ještě dlouho klape (inlove) (^) (heidy) (nemáme tu slavnostní kostičku, tak dávám veverku jako symbol veselého proběhnutí 🙂 )

    3. Bezva náčelník Zrzavá huba! Náš starosta má totéž plemeno pro loveckou práci, pesan se jmenuje Sorbon 🙂 Angeliky nemaje, chodí honit zajíce a bažanty.

  11. Posledni dva dny nic nestiham, tak jenom rychle: YGO: vsecicko nejlepsi k narozeninam. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (d) (^)

    1. Jej, tak to je se honem přidávám

      MILÁ YGO – FŠÉCKNO NEJ A HODNĚ ZDRAVÍ A ŠTĚSTÍ A POHODY

      (rose1) (^) (d)

    2. Všechno nejlepší, milá YGO (inlove) , Tobě plnou náručí, ale 8-| …. nemáš narozeniny nějak často? (chuckle) (h) (f) (sun) (f) (devil)

      1. (tmi) Stydím se do hloubi duše, že jsem pro YGU poslal přání a kytičku o den dříve. V seznamu oslavenců mám správné datum, ale dvě moje zašedlé buňky mozkové to špatně vyhodnotily. Hanba jim. (tmi)

    3. Všechno nejlepší, milá Ygo (inlove) Ať se ti všechno daří, smečka se zdárně rozvíjí a máš pořád co hezkého fotit (f) (^) (party) (d) (dance) (f)

    1. Zahřály- ale když si vzpomenu na letošní léto, kdy pod Pálavou bylo vedro jako ve Středomoří, tak příští rok bych si tady taková vedra docela odpustila.

  12. Na chalupě venčím naši psí čtyřčlenou smečkou a v závěsu za námi pochodují kočky dvě – ale za blázna asi jsem, no

  13. Zdravím rodnou Moravu (wave) , my vytváříme podobnou sestavu skoro na opačném konci zemičky. Dvě menší psice a jedna černá kočka. Ale ona je bohužel bojácnější, takže když potkáme kohokoliv, nebo se jí cesta zdá dlouhá, zaleze do křoví a my se musíme vracet stejnou cestou a „vyvolat ji“ (talk) . A i když celé dny a noci courá venku, když šla na procházku s námi, musíme ji zase odvést domů (nod) . Takže v místech, kde (přibližně) zmizela stojíme a voláme. A když nevyleze, musíme tam druhý den, a ona si klidně vypochoduje z křoví a ještě to okomentuje! (wait) (cat) (wait)

  14. Toto roztomilé povídání mi nedá, abych nepřidala svou trošku. Bydlela jsem jedno léto na chatě u lesa v okrajové části velkoměsta se dvěma psy a pěti kočkami, nejrůznějšího věku i barev. Pravidelně jsem s pejsky vyrážela do lesů na několikahodinové procházky téměř vždy doprovázena partou kočičáků. Plížili se podél cesty lesním porostem nebo poskakovali přimo před námi či na námi. Místní se usmívali, četní turisté poněkud zírali.

  15. Chichichi… Miluju tuhle bláznivou ženskou z města. My to máme taky tak. Prašivka se s námi občas vydává na procházku. Ale ona dojde jen na konec ořechové aleje, tam se zastaví seřve mě a čuby, že se nemáme courat tak daleko. Tak poslušně obracíme a jdeme zpět. Uložíme košku doma a pokračujeme dál. Když jdeme dolů do krámku, Prašivka nás vyprovází jen ke koním, pak zaleze do křoví a číhá. Zpátky pak musíme stejnou cestou.
    Ve vsi bydlí jedna bábinka, co má asi ročního kavalírka trikolora Darečka. A chodí na procházky s Darečkem a modrým britským kocourem a šedohnědým žíhaným bengálským kocourem. Kocouři je stopují po indiánsku. Občas se vynoří z křoví, oběhnou je a zase vplují do roští.

    1. Baronka Prachovka musí vyjádřit vlastní názor, aby jí poddaní nezvlčeli. Budou se kdovíkde courat a co ona potom?

  16. (rose1) YGO, ještě jednou všechno nejlepší! (rose1)

    Teď abych si opravila zpět všechny záznamy. Ale ráda.
    Tedy fakt už nevím, tak jsem doplancaná. Žalobníček má zapsáno, že dnes slaví také:

    (rose1) LUZY! (rose1)
    (sun) Také Tobě přeji všechno dobré (sun)

  17. Ahoj,
    naše Ailein (chodská fenka), Bára (voříška z útulku) a Mařka (kočka) spolu tvoří nerozdílnou trojici co se týká stravování, spaní se mnou a venčení. Akorát s námi Mařenka nejde celou procházku, ale v jednom místě se zasekne a čeká až se vracíme.

    1. Právě že jsem znala to, že nás kus cesty doprovodí, zaleze do křoví a počká si na nás, až se budeme vracet. Doprovod po celou dobu procházky byla novinka 🙂

  18. Máme holandské přátele Tamaru a Piere-Philippa se synem Jiříkem, kteří zakotvili v Českém ráji, koupili polorozbořený dům s obrovskými lány, potokem a kusem lesa. Dům i přilehlá stavení uvádějí do původního stavu a o vše se vzorně starají. A tak nějak jim časem přibyla zvířata. 2 koně (jeden je slepý, druhého zachránila řezníkovi z pod sekery), kráva Lola, 3 psi, kočky, slepice, kachny, pískomil, králíci a vodní želva. A abych se konečně dostala k tématu. Tamara mi vyprávěla, jak chodí běhat. Ona běží vepředu, na uzdě za sebou má slepého koníka, za ním běží kráva Lola, pak psi a průvod uzavírá druhý koník většinou s kočkou na hřbetě. Když mi to vyprávěla, pochechtávala se a mě bylo hned jasné čemu. Pohledy místních musí být k nezaplacení. No ale co čekat od bláznivé holanďanky, která má všechna zvířata pro radost a ne na maso…

    1. To musí být veselý průvod, moc ráda bych to viděla.

      A nemysli si, jestli to dělá častěji, tak si místní už zvykli – a pokud bude nějaké to zvíře chybět, už se budou divit, co se mu stalo. A cizincům se jí budou chlubit „To je NAŠE bláznivá holanďanka!“ (clap)

      Jo – a jsem přesvědčená, že „bláznivě“ by vypadala i na holandském venkově (nod)

    2. Ještě želvu ať přiberou, když nebude stíhat, sedne si vedle kočky… (h)
      Miluju bláznivý lidi. Jsou mojí krve. (inlove)

    3. Kaštánku, to je úžasná historka! (rofl) Ta představa mě nadchla (inlove) ale kdyby to někdo napsal do povídky, tak mu čtenáři vyčtou nepravděpodobnost 8)

  19. Procházky psa s kočkou známe a jsou pro mne infarktové ve vzpomínkách na Shame, která s námi a Bobánkem chodila a lítala přes silnici. Strašně ráda řádila ve spadaném listí a starý pán se nechal líbat.
    Mladá slečna Majda a Batman – to je jiná kapitola. Batman nás denně vyprovází a čeká na náš návrat, to bývá zahnán na strom asi z radosti ze života

  20. krásný článek o soužití psů a kočky.
    A ten Mačeščin výraz na židli, ty kočky se ale umí tvářit.

    Míša

  21. Krásná smečka. Na Macešce se mi líbí, jak je svá a při tom smečková. Tohle byl vrchplný kousek. O kavalírkách pochvalné ódy pět nebudu, už mockrát jsem psala, jak se mi líbí. Máš moc fajn smečku (není ona náhodou obrazem pohody u vás doma?).

    1. Pohoda- já ti nevím, mně i Mušketýrovi zdatně tečou nervy z obou našich pubošů. Ale zas jsme v tomto naprosto semknutí a vzájemně si líčíme, co zas ti haranti… atd. (whew) Ale občas to jakž takž jde i s mládežníky. Prý časem dostanou rozum, říkají ti, co už to mají za sebou 🙂

      1. Neboj, Matyldo, oni z toho fakt vyrostou… Určitě. Musej‘! Jinak by je rodičové utloukli lopatkou na smetí.

        1. No – časem z toho prý fakt vyrostou, akorát, že si to už neužijeme, páč my začneme senilnět (chuckle)

      2. Ani nevíš, co pro vás ty děti dělají (inlove) . Nic nesemkne vztah tak jako možnost si na něco svorně zanadávat (chuckle) … to se mi to zatím směje 😀

  22. To bylo krásné povídání.
    Když jde kočka či kocour na procházku dobrovolně, připadá mi to takové přirozené. Prostě se kocourek či kočička rozhodli sami a tak si to jdou vyzkoušet, co ti psí kámoši vlastně venku dělají.
    Ale na kšírky u koček si prostě nějak nemůžu zvyknout. Kočka není pes a určitě jí to moc příjemné není. Je to omezování její svobody a to kočky nerady. Tady vídám pána s kocourem velikosti malého pesa, na kšírkách, táhne ho, chudáka, za sebou jak hadr a kocourovi se to ani trochu nelíbí. Mně taky ne.

    1. Mám kamarádku která chodí ven s kocourem v postroji a na vodítku. Ale tady je to prostě nutné, kocour je bílý s modrýma očima, tudíž hluchý a mohlo by se mu něco stát. Navíc nevypadá že by mu to vadilo, není to žádná přetahovaná, to častěji vídám pejskaře kteří se svým psem zoufale bojují…

    2. ano, existují kočky, které na procházky i na kšírkách chodí rády, vyloženě se na ně těší nebo si o to dokonce říkají (inlove)

    3. No, já jsem našeho přiděleného kocoura učila na zvuky a terén kolem našeho domu také na kšírách. Zádný boj to nebyl, jenom se člověk musel přizpůsobit jeho rytmu. Po šesti týdnech jsem ho s tlukoucím srdcem vypustila samotného a klepy klep, cestu domů má parádně zmapovanou. Takže ono to není vždycky jenom o omezování svobody, ale také o kočičí přežití.
      Jo a na procházky se psem s námí chodí také, samozřejmě bez kšír. Moc ráda to nemám, takže se někdy se psem musíme vykrádat z baráku jak zloději.

      1. Učit kočku chodit ven na kšírách mě nenapadlo. Polárku i Macešku jsme pustila ven až po měsíci v domácnosti. Zahradu prozkoumaly opatrně a okolní zahrady taky. Co provádějí dál, už neovlivním. Bláhově jsem si myslela, že Maceška se bude pohybovat jen v okolí domu. Houby, vídám ji číhat na okolních polích a políčkách )dá se poznat podle černobílé kresby, takovou jiná kočka v okolí nemá). Tak ty úzké silničky, po kterých jezdí jen místní obyvatelé, musí zvládnout.

        1. Máš pravdu s Maceščinou (to je blbý slovo!) kresbou. Takovou vystřiženou ofinku jak od holiče, hned tak někdo nemá!

    4. No jo, my jsme taky byli v pokušení vodit Jidáška na kšírkách. Černej kocour, červený kšírky, dizajnově to bylo velkolepý. Jenže kocour byl chudák naprosto vyřízenej. Podruhý už jsem to srdce neměla. Když si vzpomenu detailně, měl chudák úplně ohoblovaný drápky jak moc nechtěl, srdíčko mu skákalo 5 cenťáku ze žeber. Jeho nedůvěra k tomu „venku“ je celkem velká. Oknem pozorovat to jo, ale jít to zkusit na zahradu to ne… Slíbila jsem mu, že do toho hnusnýho světa už nikdy nebude muset 😀

  23. Matyldo,bezva článok a obrázky.Zavidím Ti život v dome,jazierko a hlavne svorku zvierat.A ani sa za to nehanbím a nepísala som právidím,lebo závidím.
    čakám na výmenu už v civile,odfrčím domov,dobalím sa,najem a tradá za rieku Moravu.
    Všetkým pekný vikend.-ale údajne má celý vikend na Morave pršať-to ma dožere.

    1. Určitě ne, Verenko (inlove) , určitě na Tebe čeká nefalšované moravské (sun) . Užij si svůj výlet co nejlépe. (nod)

  24. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Hezky se to čte (nod) Tady občas potkáváme kocoura na kšírkách, ale bez psího doprovodu. A kupodivu je procházecí, následuje své lidi poměrně svižně a „psovsky“ je doprovází.
    Beta včera na večerní procházce ukázala svoji „vyrovnonost“ (chuckle) Parta puberťáků si sestrojila ze starých kočárků vozítka a řítili se z kopce kolem hřbitova. Tma, blížící se šílený rachot, neznámé podivné stroje v rychlém pohybu… Betě huba vrčela a řvala, ale ocásek se zasouval pod pupík a postupně se mi psice snažila vlézt celá do náruče (rofl)
    Dlouho se ještě ohlížela a povrkávala si pod vousy…

    1. Betuši se nediv. Naše holky by byly také podobně „hrdinné“. Představ si tmu, poklidný večer a najednou se na tebe vyřítí taková tlupa plechových příšer. Já bych se také bála.

    2. Strakatice by je nepochybně oštěkaly, protože tam takové věci nemají co dělat. Ale pokud jsem v klidu já, ocásek nestahují, protože jsem to nevyhodnotila jako nebezpečné 🙂

    3. Ehm, my měli už dost po pubertě, když jsme na táboře v Čerském Šternberku (rozuměj – jako vedoucí 😀 ) na něčemu podobným sjížděli serpentiny směrem k Sázavě s baterkou v zubech (chuckle) .

  25. Dobrý den všem přeju!
    Tady u nás denně při posledním venčení potkávám pár,který venčí roztomilou,sebevědomou čivavu a chodí s nimi mourovatý kocour,je větší než čivava a chybí mu půl ocásku.Zcela zjevně v tomto případě dohlíží kočka na psa (chuckle) .

  26. Chichi, Matyldo (inlove) , živě si představuju ten průvod strakatic a údivem pokleslé čelisti domorodců i náhodných kolemjdoucích. (chuckle)
    Máš bezvadnou strakatou smečku, úžasně přátelskou a vyváženou. Určitě si její členové od Tebe zasoužili plavací jezírko, to byl opravdu pozorný dárek. (chuckle) (y) 🙂
    Přeju všem krásný den! (h)

      1. Ale prosímtě – ruku na srdce! Kolikrát jsi ho letos využila ty a kolikrát holky? Dyť kdyby ti v něm neplavaly psice, byl by většinu času nevyužitý (chuckle) (chuckle)

      2. Ovšem, že jste jezírko budovali pro sebe. To je jasné. Ovšem, kdo dřív příjde… znáš to. A co tak se o jezírko podělit? Když se můžeme dělit o vanu, přístřeší, auto, poslední sousto, proč ne o jezírko?
        Matyldo, zase jsi vytvořila pěkný článek. Přidávám se k hlasům, že, když je vyrovnaná a pohodová rodina, musí být stejná i jejich zvířátka. (nod)

        1. No, Pitrýsku, ale má to jeden háček- jak ta zahrada pořád není dodělaná, tak tam není trávník. Ten budeme osévat až na jaře. No a psice vylezou z jezírka, kde si oráchají nohy, přeběhnou po hlíně a domů donesou co? Bahno. Tak je to kapku namrtvici. Až bude trávník, tak mě to tolik štvát nebude.

          1. Naprostý souhlas, ojezírkované čubinky běžící přes budoucí trávník, to je pravé ořechové. Zvláště apartní pro perské koberce a ledabyle pohozené medvědí kožišiny. Ale protože nepředpokládám, že by váš dům podobným zařízením oplýval, tak bych si to tak s srdcci nebrala. 😀 Lepčí tři živé strakatice, než jeden pohozený medvěd.

  27. Náš kocourek Garfield blahé paměti se s námi jednou vydal do lesa. Venku bylo horko a on se nenechal zahnat domů. V lese se trochu bál, tak se nechal i poponést, cestou z lesa za námi začal zaostávat, tak jsem ho musela už nést – chudáček měl vyplazený jazyk a dýchal jako pejsek s otevřenou tlamkou, čumáček i jazyk měl fialovo růžové, doma vypil neuvěřitelné množství vody a odpadl na zbytek dne…Víckrát už na takový výlet nešel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN