ČLOVĚČINY: Puzzle


8.10.2012
Člověčiny
110 komentářů

Taky skládáte? Puzzle, česky zvané pucle nebo puclíky? Vlastně mě provází životem už dlouho.

 

 

 

 

První puzzle jsem dostala asi jako desetiletá. Rodiče tehdy koupili v trafice puzzle na kartonu s rámečkem velikosti A4. V naší kotlince to byla novinka, vůbec jsme to neznali! Pak mi podobné koupil dědeček a skládání mi ztížil – sesypal dílky, abych neviděla, co na obrázku je, a nechal mě skládat naslepo. Byla to kresba starého auta–veterána.

Po čase se i k nám probojovaly puzzle různých velikostí v krabicích s nádhernými obrázky nebo fotografiemi. Několik pokusů mě přesvědčilo, že hnědý kůň na zelené louce s modrou oblohou se skládá špatně, zato rozkvetlá různobarevná kytice nebo park plný květin jsou to pravé ořechové.

Hodně jsem skládala na mateřské dovolené. Batole a mimino mě vyčerpávaly fyzicky i psychicky a skládání barevných kousíčků po večerech se ukázalo jako vynikající relax i trénink trpělivosti.

Jen slepit složené puzzle jsem nedokázala. Po týdnu bojů s barevnými kousky jsem se na složený obrázek zahleděla a sesypala ho zpátky do krabice – výsledek byl pěkný, ale mě bavil ten proces.

Pak do naší rodiny vstoupily puzzle pro děti – nejdřív se vkládaly celé obrázky, pak se přešlo na tradiční skládanky se stále se zvyšujícím počtem dílků a náročností.

Časem to děti přestalo bavit. Skončily u obrázků s 300 dílky a pak si našly jiné koníčky. Skládám jen já. Často obrázek ani nedoskládám, protože v domečku se stále konají přesuny věcí a velké plato s rozeskládaným obrázkem mi obvykle někdo shodí.

Ale vytrvale se ke skládání vracím. Už nemám čas se trápit nad 1500 dílky, obvykle vytáhnu oblíbené tři krabice s 500 kousky, a pokud mám dojem, že budu mít čas, vylovím krabici s 1000 kousky z hromady v rohu skladiště, kam jsem je dala po přestěhování a ještě si stálé místo v domečku nenašly.

Skládá spousta lidí, skládá prý i anglická královna. Zkusíte to?

 

 

 

Aktualizováno: 2.10.2012 — 17:30

110 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ

  1. Puzzle jsme začali skládat se svým mužem když jsme měli ještě plno času :-), měli jsme dostavený půdní byt a žádné děti, a tak jsem volné večery vyplnili společným skládáním puzzlů. Puzzle se kupovali k narozeninám k Vánocům, byla to taková mánie. Vzpomínám si na skládání mrakodrapů kde všechny okýnka byla stejná :-). Možná narozením dětí, nebo dobou, nebo nevím čím, se stalo že se puzzle zavřelo, zastřčilo do skříně a možná tam na nás opět čekají 🙂
    p.s. vůbec si teď nedovedu představit že bychom našli čas na skládání, ale je to o prioritách a tak není všem dnům konec. 8)

    Odpovědět

  3. Tak ještě uzavřu diskuzi 8)
    (*)
    Přijde chlap do obchodu, že by chtěl fakt těžké puzzle.
    „Co tohle, 5 000 dílků a modrá obloha s oparem mráčků?“
    „Brnkačka, to mám za hodinu.“
    „Nebo toto: bílý levhart na sněhu, 10000 dílků.“
    „To zvládnu za dvě.“
    „Víte co, chlape? Jděte do obchodu, kupte si strouhanku a složte si rohlík!!!“
    (*)

    Odpovědět

  4. Máme problémy s počítačom v práci,takže som veľmi pozadu s čítaním člankov-dnes sa to zlepšilo a tak čítam a čítam.-Systematicky najskôr staré príspevky a diskusie a teraz dnešný.Dievčata a asi jediný muž Jovásek:neklamem,fakt ste mi urobili nesmiernu radosť a som strašne namäkko,skoro mi i slza ukápla.Je dobré vedieť,že na človeka toľkí myslia.Veľká vďaka a myslím na Veram-srdce orionu je i naším srdcom.také množstvo pozitívnej energie jej musí pomôcť.
    Puzzle nerobím,neviem ich robiť,mám z nich nervy.Jedna moja snobská kamoška zvykne hovoriť?tie pazl sú ako makramé…Dlho som nevedela či je to jedlo alebo niečo lechtivé.
    A ešte ku Karolinke-to mäsko na sardelkách musí byť baječné,Dám sa pozvať kedykoľvek naň-skúsim na nečisto cez víkend,ke´d sa zadarí pozvem kolegov.Dám im k nemi Merlot.Karolínka,alebo nejaký iný odborník:takto článoček o kvalitnom pití by ste nestvorili?

    Odpovědět

    1. Milá Verenko, someliér zrovna nejsem, ale mám ráda dobrá suchá vína, na barvě nezáleží, vybírám podle jídla a podle nálady. Ale vím, že v posledních letech vína ze Slovenska jsou velmi kvalitní a na vysoké úrovni. Hodí se i k archivaci a vysoce kvalitnímu pohoštění. Pravidelně se zajdu podívat na různé výstavy, zaměřené na jídlo a pití a tam jsem měla možnost je ochutnat. Divím se, že do Čech se příliš nedováží. Je to škoda.
      Určitě bude někde kvalitní vinotéka, kde si vybereš.
      A přeji, aby hovězí na sardelkách opravdu chutnalo.

      Odpovědět

    2. Makramé, neboli česky drhání.
      Nevím, umím teda drhat (víceméně; přijde mi to snazší než plést nebo háčkovat) a asi bych to s puclením nesrovnávala… 😀

      Odpovědět

  7. Také jsme vášniví skladači puclíků.
    První jsme dostali před lety od přednostovy tety – Unicef 200 dílků, kulatý…
    Od té doby puclíky nikdy nechybí mezi vánočními i jinými dárky…
    Upřednostňuji 500 dílků, složím ho za večer, pokud opakovaně, tak rovnou z krabice, bez třídění. Jak je trochu víc času, ani 1000 dílků není problém.
    Ovšem loni jsme dostali k vánocům mapu 3000 dílků a ta na složení ještě čeká. Ale je to na dobré cestě – už jsme si nechali v Baumaxu uříznout 2 kusy sololitu potřebných rozměrů. Na jednom se skládá, druhým se to přikryje a přes oba kusy se navléknou obr gumičky našíř i nadél. Jinak to v domácnosti s chlupatou osobou (kocourem) nejde. O vánocích pak míváme těchto sestav několik na sobě – jak si tak skládáme každý něco.
    Na roztříděné dílky jsou bezvadné ploché krabice A4 od speciálních folií do tiskárny… případně jakékoliv jiné nízké.
    No a pak po pár dnech postavený puclík nasypeme zpátky do krabice.
    Některé si necháme a některé pošleme dál. Pár jsem i po sestavení slepila, ale místo pro ně jsem zatím nenašla.

    Odpovědět

  8. 8) Skládáme jako divý. 😀 A zrovna teď jsme skládali zeměkouli-poprvé jsme měli kulaté „pucle“ a to teda řeknu… (sweat) NENÁVIDÍM SKLÁDAT MOŘE!!!!!! (chuckle) Byla to fuška jako blázen, ale také super odreagování. Miluju puzzle, jen ten čas na skládání chybí (inlove)

    Odpovědět

    1. Zrovna „kulaté“ puzzle (je-li tím míněna koule) mě zklamalo, protože dílky mají čísla a člověk se někdy neubrání 🙂

      Odpovědět

  9. Ono je to jednoduché – buď kočky nebo pucle 😀
    Takže puzzle mne zcela minulo, na rozdíl od koček …

    Odpovědět

    1. klidně obojí http://puzzle.unas.cz/tlapka.jpg (3000 dílků)
      Přiznávám, dvě skládačky na to doplatily – u jedné mi kocour pár dílků rozžvýkal a do jiné zase kluci při hře nalítli tak, že už jsem jeden dílek nikdy nenašla – ani při stěhování. Ale jinak jsem jen občas opravila drobné poruchy.

      Odpovědět

  10. Asi nebudu mít čas dočíst diskusi, tak radši nejdřív něco napíšu. Obvykle to dělám obráceně a stává se ze mne velmi vzácný návštěvník. Ani zdaleka nečtu všechno a pak po třech dnech zjistím, že bylo téma, co mne zajímalo.
    Já jíšku rád! Teda puzzle. A taky sem nikdy žádné neslepila, baví mě to skládání. Jenže teď není čas skládat. Jak jsi proboha mohla skládat na mateřské? Nestíhám ani šít a navíc by mi nenechavé tlapky všechno rozházely. Teď skládáme s Rysíkem (3,5). Samostatně dává už i třicet kousků, když se soustředí. Jen musíme hlídat, aby mu to ségra nebrala a nerozkousala. Nejvíc jsem skládala na vysoké. Takové stádo zeber u napajedla je taky zajímavé. Všude samé pruhy. Jenže zrovna ze zeber mi nejméně tři kousky chybí. První jsem ztratila už na koleji, další dva v prvním podnájmu. Stěhují se se mnou a už se těším, až Rysík doroste aspoň ke stovce a koupíme zase nějký zajímavější obrázek, než maxipsa Fíka.
    A nejoblíbenější z dětství byla Archa Noemova tenkrát od UNICEFu. Občas to zkouším skládat s Rysíkem, ale zatím je to na něj moc velké i jen na čekání, až to zložím já. A starej Krteček se mi nějak zkroutil, nedrží to pohromadě.
    Všechny zdravím a mávám a upaluju budit rysata, neb Rysík musí na tancování.

    Odpovědět

    3. Io, to jsi mi nemela delat s tim odkazem. Jak debil jsem si v praci usilovne skladala na pocitadle. A ne, ze by tady nebylo co delat – spis naopak. 8)

      Odpovědět

    4. To jsem neměla vědět. Odkaz jsem použila a mnoho jednoduchých puzzle složila. grr.
      To mám žehlit.

      Odpovědět

      1. Moc se mi to líbí ale nic jsem nesložila. Já neumím ty kousky otočit jak potřebuji, to přece musím mít možnost ne?
        Jak to děláte? Poraďte mi někdo prosím vás.

        Odpovědět

        1. pro začátečníka je tady toto pc puzzle výhodné právě proto, že odpadá možnost otáčet dílky, což značně zjednodušuje práci.
          Rovněž i mne tyto stránky zaměstnávají více než radno (prostě jakákoliv činnost je lepší než zaměstnání (wasntme) ).
          Jinak skládáním skutečného puzzle jsem nepoznamenaná, moje sestavování obrázků skončilo skládáním obrázkových kostek, pamatujete někdo?

          Odpovědět

  12. Mám ráda puclíky. Mám je moc ráda složené a ještě raději je mám, když mám možnost je skládat. Čím víc kousků, tím líp. Mám ráda i obrázky modrého či šedého nebe, i „rozmazané“ podzimní listí. Nejraději mám však zvířata (i přesto, že se blbě skládají 😛 ) Je to výzva. Mám ráda výzvy. 🙂
    Skládat mnohodílkové pucle s malými dětmi je však výzva, kterou nepřijímám. ]:) Takže, až děti vyrostou (aspoň tak, aby byly schopny moje pucle ignorovat 😉 ), koupím si nějaký hezký obrázek skládající se z oooobrovského množství dílků a budu zas pár měsíců skládat. Jéééé, já se těšíííím (happy)

    Odpovědět

    1. Moje puzzle bylo vždycky chráněno výkřikem „to je moje hračka, já si taky nehraju s tvým autíčkem/jeřábem/panenkou (nehodící se škrtni). A ono to překvapivě docela fungovalo 🙂

      Odpovědět

  13. Puzzle máme moc rádi, skládáme rodinně nad Dalmatinovem. Máme tam obrovský jídelní stůl a pokud jsme na chalupě jen tři, může rozdělaný obrázek trvale zabírat půlku stolu. Máme rádi pětistovkové tématické obrázky typu ovoce, rybičky, berušky. Tisícovky skládáme mapy a podobné věci. Složené nelepíme, ale v klip-rámech věšíme po chalupě, v různých místnostech různá témata.
    Nejhorší, co jsem kdy dostala, byly dvě krabice s Neuschwansteinem – zimní a letní fotka ze stejného záběru a se stejně jednolitou modrou oblohou, která zabírá půlku obrázku. Nedokončili jsme ani jeden a putovaly do charitativního obchodu Sue Ryder.
    Víte, že Sue Ryder má dobrovolnice, které darované puzzle vždy složí, aby zjistily, jestli jsou dílky všechny a vy jste si nekoupili neúplný obrázek? (y)

    Odpovědět

    1. Jo jo jo puclíky já ráda. Ale Nojswanštajn jsem dostala kdysi od sestry v igelice. Půl tašky toho bylo. Rozebrala kvůli mě nějaký obrázek a chyběly jen dva kousky. A aby mi to nebylo moc těžké, přidala mi pohlednici, že abych aspoň rámcově věděla. Složila a rozložila jsem ho několikrát, ale vzdycky přitom nějaké kousky ubyly. Většinou via kočky. Ale mám tu tašku pořád, schovanou …

      Odpovědět

      3. Ach milá Veram (*) – pro tebe podobné jako pro Verenku – obrovský kus nebe a všechno zdraví v světě.

        Moc moc moc bych si přála, aby sis mohla přání sama přečíst a abys nám zase posílala odkazy na nebeské fotky. Tak moc mi to chybí – dnes ti po hvězdičkách pošlu medvědí objemutí (hug) (hug)

        Odpovědět

    5. Milá Verenko – nevím, jak je to dneska ve slovenském kalendáři, ale v českém jsi dneska uvedena (nod) .

      Tak my české a moravské sestry a bratři ti přejeme to, co přáváš ty nám – všechno štěstí v světě a k tomu kousek z nebe. A z celého srdce (inlove) (inlove) (inlove)

      Odpovědět

      1. MIla Verenko, pridavam se pod YGU s pranim vseho nejlepsiho. (h) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (d)

        Odpovědět

    6. Milá Verenko (inlove) , přeju Ti k svátku jen to nejlepší, a od všeho hned dvakrát. (h) (f) (sun) (f) (h)

      Odpovědět

      1. Všem známým i utajeným Věrkám, Věruškám Verenkám hodně zdraví, pohody a lásky. (rose1) (rose1) (rose1) (^) (d)

        Odpovědět

    9. Milá Verenko, moje zlatá Veram a ostatní utajené Věrky!!!
      Všechno nejlepší k vašemu svátku! (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)

      Odpovědět

    11. Milá Verenko,
      jak to bylo? Nad střechami letí holoubek sivý, dnes má svátek Verenka, ať ji Pánbůh živí 🙂 . Hlavně hodně zdravíčka, pohody a ještě spoustu krásných akcí se Zvířetníkem. A ať se Ti splní tvé největší přání. (sun) (f) (^) atd.

      A pro milou Veram, duši spřízněnou astronomickou, kterou bohužel neznám osobně, hlavně hodně toho zdraví a pár (*) nad hlavou.

      Odpovědět

  15. Puzlata – nikdy jsme doma neříkali pucle – znám od malička. Jenže to samozřejmě nebyla naše socialistická velkovýroba, ale přivezla je máma z Ameriky. Měla jsem asi tři tak po 24 kouscích, máma pro dospěláky přivezla dvě krabice se 2000 kousky. No, mluvíme o hluboké počínající normalizaci, tudíž tohle bylo něco jako zjevení a nikdo další je neměl. Tudíž jsme puzlata vždy složili a potom opět složili do krabice, aby se po čase opět vytáhla. Po těch letech si najednou pamatuji, že jsem měla srnečka s květovanou loukou, která se špatně skládala, na ta druhá dvě si teď nemohu vzpomenout, možná sloni? V té době jsme také měli fenku, které se podařilo několik kousků sežrat, takže zvláště velká puzlata (fotky americké přírody) pak už v sobě měla vždy alespoň jednu až dvě díry po chybějícím článku. Teď je sice puzlat sšude spousta, ale času je moc a moc málo.

    Jen ještě v Itálii si pamatuji na jedno obzvlášť těžké. Dcera mých domácích je ráda skládala, ale toto bylo nad její chuť to složit. Bylo tam zvlášť vyfoceno celkem 12 batolat s různými, ale jinak velmi podobnými kreacemi na hlavách a šedivými „spoďárkami“. Ty vršky na hlavách byly také šedivé, naštěstí s různými květinami do toho zašitými. Ale okolí? Tak to bylo ČISTĚ bílé. Jen občas nějaký stín od toho batolete. Zkoušel jste někdo skládat čistě bílá puzlata? Mohu říci, že je to na vraždu toho, kdo to vymyslel.

    Odpovědět

  16. OT: Musím se pochlubit. Dnes slavíme 35 výročí svatby. Jak já to mohla tak dlouho vydržééééét 😉 ??? Jdeme na oběd kam? Do Thalie, kde míváme Brnění. Pro moravskou sekci- už se těším na „babičky“ 😛 !

    Odpovědět

    1. Vééééliké blahopřání vám oběma (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) .
      Copak ty, ty jsi to ještě vydržet mohla, horší Jura (chuckle) (chuckle) (chuckle) !

      A nechte si chutnat. Doufám, že letos ještě na „babičky“ dojde 😛 (a já za chvilku pujdu na hrachovku).

      Odpovědět

      1. Hele YGO, že jsi s ním mluvila a domluvila se. Moje DP říká totéž, „Chudák on, že to tak dlouho vydržel!“ :O

        V Thalii byl šrumec (poledne), ale zvládali to dobře i když jiná parta, než na kterou jsme zvyklí. Opět velká spokojenost s baštou 😛 (olizující se smejlík).

        Odpovědět

    3. Gratulace oběma (h) My onehdy slavili-neslavili 22 let, nějak jsme v tom kalupu závěrů modelářských a šermířských sezón ani nestihli oslavit- ale vedeme to v patrnosti a oslava je jen odložená 🙂

      Odpovědět

    4. My slavili včera – taky 35 let. A dozvěděla jsem se, že je to svatba „korálová“ a dostala náhrdelník s jedním velikým houbovým korálem 🙂

      Odpovědět

      1. Jajko, také gratuluji k výdrži a díky za informaci, že jde o svatbu korálovou. Že byl před 35 lety krásný říjnový den, tím myslím meteorologický den 😛 ! Koukala jsem na album a přiznám se, že jsem se nepoznávala 😉 . Jsem to vůbec já?

        Odpovědět

        1. Jelikož jsem tě viděla ve svatebním (maminka se pochlubila (nod) ), tak ti něco řeknu – byla jsi překrásná a mladá …. no, a teď jsi překrásná a furt mladá (clap) (clap) – akorát vlasy o kousek kratší 😉

          Odpovědět

      2. Milá Jajko, vám taky přeji ještě mnoho šťastných společných let. (h) (rose1) (h) (rose1) (h) (rose1) (h) (rose1) (h) (rose1)

        Odpovědět

    5. Gratuluju! Když už jste vydrželi doteď, tak to už vydržíte nafurt, žejo.
      A gratuluju taky Natálce ze včerejška.
      Jste zkrátka fšici (*) (f) (*)

      Odpovědět

    6. Alex, gratulace prevelika, to uz je beh na dlouhou dobu, vlastne uz asi nafurt. (d) (rose1) (sun) At vam slunicko sviti na dalsi roky.

      Odpovědět

    8. Alex, my s Jiřím jsme spolu letos jen 31 roků, ale přesně podle toho vtípku, co na něj někdo tady dal odkaz, jsem uvažovala mockrát.Zdravím a mizím za buk. Kochala jsem se a užívala si vnučky Adélky celý víkend. Resty se díky tomu a taky kvůli nutnému zpracování všech zahradních výpěstků nabyly obrovských rozměrů a ubývají jen pomalinku. Aspoň zahrádka je však uklizená a skoro zazimovaná.Jen ta rajčata zrajou doma stále donekonečna . Rodinka dostala spoustu všelijakých rajčátkových, paprikových a jinak zeleninových produktů. Adélka s obrovskou chutí baští bábin čerstvě sklizený špenátek, slastně pomlaskává a jen se jí přitom dělají boule za ušima.

      Odpovědět

      1. ještě dodatek k puzzle: na tohle skládání jsem nervy a čas nikdy neměla. Nyní, když bych měla čas i prostorjen pro rozskládaný obrázek zas není chuť a hlavně chybí ty oči. Krom toho rodinka vždy tvrdila a tvrdí dosud, že mám v sobě dezorientační i prostorový nesmysl, který mi tudíž ani skládání neumožní. Zkrátka puzzle jsem sic kdysi dětem koupila,m ale taky je skládání moc nebavilo. Věra byla moc akční a živé dítě, Petru zas skládání nebavilo. Občas mi stačí skládat k sobě jednotlivé nastříhané,rozstříhané či Jiřím rozervané díly oblečení, když se občas snažím šít a zejména opravovat oděvy. Kdo ví, kde to dětské puzzle skončilo.A heč, mám spočítat 3+4, tedy 7, což je odjakživa moje šťastné číslo.

        Odpovědět

    10. Milá Alex, mnoho a mnoho dalších krásných společných let. (h) (rose1) (h) (rose1) (h) (rose1) (h) (rose1) (h) (rose1)

      Odpovědět

    11. MIlá Alex a JLP (její lepší polovičko), srdečně gratuluji k tolika společným letům. Ať vám to ještě dlouho spolu vydrží (h) (h) (h) .

      Odpovědět

    12. Alex, říkej si co chceš, ale to byla velice podarená kúpa. To před těmi roky. Blahopřeji Vám oběma a držím palce ať to dotáhnete aspoň ke zlaté. (rose1)

      Odpovědět

  17. Matyldo, souhlasím s Tebou, měla jsem jedinné puzzle, koně sice grošáka, ale v zelené trávě a modré nebe. Bylo to pro mne nesložitelné (devil) ! Jiná jsem nezkoušela.

    Odpovědět

    1. Ano, to je přesně ono- to se skládá zatraceně špatně. Ještě si vzpomínám na jedno lehce infarktové puzzle- obrovská loď-plachetnice, historická, a za ní byla bílá obloha. Plachetnice dobrá, zbytek mrtvice.

      Odpovědět

  18. Skládám ráda, jen teď mám málo času (no bodeť, 3 aktivní čuby zaberou čas) a navíc mě zlobí krční páteř. Přes 1500 jsem si ještě netroufla.
    Jinak hlásám výsledek z vrcholu soutěžní sezóny. Ginny došla MSR (nejvyšší soutěž retrívrů) v 1.ceně na 4. místě s titulem CACT. Považujeme to za velký úspěch. Zkoušky byly postavené tak, že terény byly lehké a hodně záleželo na přesnosti provedení, což nám úplně nevyhovuje. Nám vyhovují co nejtěžší terény a o trošičku větší tolerance v poslušnosti (Ginny se někdy nedá otočit na první povel, je třeba dva a to už tady stálo body). O jedno místo nás posunulo i přinášení srstnaté. Prostor byl ohraničen páskou (jako místo činu, no bodeť, byly tam dvě mrtvolky 😉 ) a Ginny se jí bála, tak blbla a králíka si pokládala. Takže to bylo infarktové, ale ustála to. Udělala nám radost.

    Odpovědět

      1. Byl tam i Růžofky – Rózičky tatík. První den blbnul s poslušností, což ho stálo slušnější umístění, případně titul. Druhý den šel bez chyby. Ale došel v půlce startovního pole.

        Odpovědět

          1. Taky máme trochu problém s poslušností. Žeby se Rózička potatila?! (headbang) (fubar)
            Dnes málem plachtila z galerie dolů. Prolezla skrz zábradlí a snažila se oblézt sloup. Samozřejmě uklouzla a jen Bubákova ruka, co jí podepřela upadlou pr…. zadní část, jí umožnila se vyškrábat zpátky. Úplně blbá! (fubar) Ale nedá si to vysvětlit a za 5 minut byla nahoře zas. Zatím ne za zábradlím. Naše Rózička je poněkud adrenalinové štěňátko. (tmi)

            Odpovědět

            1. A kde je hlášení o mrňavce?! No Rony je pan pes, jestli je po něm, tak si adrenalin užijete (chuckle) . Ale je krásný.

              Odpovědět

              2. Rózička je taky krásná. Chytrá jako hejno vopic a temperament má jak nitroglycerín. Ale veškerou energii vyplýtvá na rošťárny. Pak dělá hluchou, blbou. Má ráda i metodu Ghándhí. Vleze, kam nemá, jdu pro ni a říkám „jdeme… pojď… tak padej!“ Načež ta čůza padne na zem a ještě si vzepře nohy do futer. Vychováváme, zaměstnáváme, piškoty fungujou, ale je to zatím jelito splašené.

                Odpovědět

                1. Ano, ano!! Roziččin klon máme doma ve skoro ročním vydání. Takže se netěš, nebude to lepší, já už jsem rezignovala.

                  Odpovědět

    4. EvoŽ, jste perfektní. Já se někdy venku trápím s jedním ne retrívrem ale labradorem, který postrádá jakoukoliv výchovu,ale stačí mi to. (rofl)

      Odpovědět

    6. Ginny je šikulenka z šikulenkový smečky s nejšikulenkovatější Velkou Psicí. (dog) (d)

      Odpovědět

  19. Hrozně špatně se taky skládá zrzavý kokršpaněl v trávě (whew). Je to jediné puzzle, které jsem kdy měla a složila. (blush)
    Musím přiznat, že skládání mě moc nechytlo, hlavně proto, že jsem nikdy neměla místo, kde bych ho mohla mít rozložené a vracet se k němu podle času a nálady; takový způsob skládání by mě nejspíš bavil. Druhým důvodem byly rozpaky, co s hotovým dílem. Nalepená puzzle, zdobící stěny, se mi nikdy nelíbila. A k rozbití složeného puzzle mám asi tak daleko, jako k rozházení mandaly vysypané barevným pískem. 🙂
    A tak jsem jsem zrzavého kudrnatého kokršpaněla se zaťatými zuby seskládala přes noc, se zaťatými zuby ho rozmetala, strčila do krabice, věnovala kolegyni v práci a začala se věnovat jinému druhu puzzle, totiž piškvorkování. (nod)
    Přeju všem krásný den. (h)

    Odpovědět

    1. Jo, piškvork je vlastně taky puzzle.
      Puzzle mám ráda. Skládala jsem. Teď nějak nemám volnou bezpečnou plochu. Skládávala jsem na zemi, ovšem poraďte mi, jak donutit kotě nebo štěně, aby mi do toho nelezlo.
      Taková historická mapa světa se skládá dobře, i když má 1500 dílků. Ale modrá bugatka v podzimním parku plném spadaného listí je šílenost. Pachole ji naposledy skládalo, když se učilo na maturitu a má ji pořád složenou na skříňce (teď nastoupil do třeťáku).
      Třeba až budu mít svůj vysněný stříhací stůl, rozložím si tam na kousek nějaké puzzle.

      Odpovědět

    2. Vavísku, jak už jsem včera psala, jak mi hlava nebere to tvoje piškvorkování. To je taková nádhera, že nějaké puzzle, to je ztracený čas, složím, shrnu do krabice a co pak? Ale piškvorkování to už je smysluplné UMĚNÍ ! (bow) A teď mě někdo sejme!

      Odpovědět

      1. Ale nikdo s edo tebe nepustí, já taky šiju piškvork- a ano, je to svým způsobem puzzle. Puzzle pro mě ale je jen relax, větší ambice nemá. Piškvork šiju na rozdíl od Vave méně umělecký, užitkovější. Takže to taky není umění 🙂

        Odpovědět

        1. Ále je. Viděla jsem od Tebe a já obdivuju každou z vás. Musíte vám být dána fantazie do vínku, všechny jste umělkyně a to nadnárodní. (h) Já puzzle neodsuzuju, taky mám ráda sudoku i puzzle ale co potom s tím?

          Odpovědět

  20. Matyldo, téma, jak pro mě dělané! Na starém počítači jsem měla asi 15 let starý jigsaw puzzle program, který, bohužel, nejde nainstalovat ve Windows7. Moc mi to schází, a tak alespoň se denně dám jednoduchou Sudoku, kterou lze na konci hrát jako jednoduchou puzzle.
    http://sudoku.com.au/

    Marička dole mi připoměla jak táta jednou v neděli odpoledne (bylo mi asi 5 let) vzal pár starých pohledů, rozstříhal je jako puzzle, a tak měl ode mne na chvíli pokoj.

    Odpovědět

  21. Mám těch krabic tolik, že abych některé nedostala dvakrát, mám je vyfocené a hozené na web (puzzle.unas.cz). Tedy tak zněla původní myšlenka – na webu jich mám pár a pak hromadu fotek různě poschovávaných v počítači. Nejčastější jsou u mne tisícovky, menší nekupuji. Nejvíc mám rozeskládáno 9000 u našich na chatě – v půlce skládání jsem se odstěhovala na druhý konec republiky a jezdíme tam 2x do roka, naštěstí maminku to chytlo taky a přiskládává.

    Odpovědět

    1. Myšlenka seznamu není špatná- ale jak s sebou bereš ten počítač do obchodu? (chuckle) Chápej, ke mně mobily s těmito funkcemi ještě nedorazily (shake)

      Odpovědět

      1. noo… já si je pamatuju. Seznam byl pro maminku, která mi puclíky ráda kupuje k narozeninám a podobným příležitostem. No a jelikož web není dotažený do konce, tak maminka uvidí hezké puzzle, vyfotí mobilem, pošle mi fotku, já jí řeknu jestli mám a kdyžtak „ihned zapomenu“ že jsem fotku viděla 😉
        Tento způsob má i tu výhodu, že si nekoupím to, co už je pro mě u našich připraveno.

        Odpovědět

  22. hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Skládáááám (nod) a moc ráda. Jen ten čas teď chybí. Když polovička pracoval mimo Liberec, tak jsem měla nějakou tu skládanku rozloženou pravidelně. Mám ráda 1000 kousků, ale zvládla jsem i 5000 a jednou i 10 000 – ale to už je skoro na rok…
    Taky vždy hned rozložím, neslepuju…
    Včera jsem po dlouhé době skládala – 25 dílků krtečka (chuckle)

    Odpovědět

  23. Milá Matyldo, momentálně neskládám neboť mám princezničky. Nikdy mi žádná kočka nesházela a nezničila tolik věcí jako tyhle dvě číči. Jsou to první kočky které nepouštím ven, asi je to tím.
    Měla jsem po babičce krásnou skládačku, byl to velký obrázek papouška a bohužel dva kousky byly v nenávratnu. Asi je zašantročily babiččiny děti, možná že to byl právě můj tatínek. Kde puzzle skončila po našem odchodu do Švédska nemám potuchy. Ale naše věci si alespoň rozebraly naše rodiny, zkonfiskovány nebyly jako tenkrát když komunisti zavřeli mého tatínka. Chtěla bych tu starodávnou skládačku tady mít, jen nevím kam bych se s ní schovala před černobílými tlapičkami. 😉 🙂

    Odpovědět

  24. Jéé Matyldo, to je bezva téma a hrdě se hlásím do klubu nadšenců pro skládání puzzlů.(inlove) Prvně jsem se s nimi setkala jako au-pair v Paříži (r.68), kde jich děti měly několik krabic a skládání nejvíce bavilo nejmladší 4 letou holčinu.Ta měla dětské puzzle asi o 16 kouscích, ale ty měly obrázek na obou stranách, čímž se skládání trochu stížilo, i když oba obrázky byly lehce rozeznatelné. Byla to doba, kdy malá vyjímečně nezlobila a tak jsme spolu skládaly často. Mě to chytlo okamžitě a pak jsem si těžší puzzle od dvou starších chlapců nosila do svého pokoje a skládala sama večer. Léto jsem s dětmi strávila na zámku v Dordogne, který patřil jejich dědečkovi. A tam v jedné z mnoha ohromných zámeckých hal ležel na velkém těžkém stole ten největší puzzle, jaký jsem kdy viděla. Musel mít jistě několik tisíc kousků, byl nejméně 2×1 metr. Už si ale nepamatuji co na něm bylo. Se skládáním zápasilo celé zámecké osazenstvo, prý tam už takhle ležel řadu měsíců a byl sotva do třetiny složen (snad i proto, že neměl obazovou předlohu). Vždycky, když šel někdo kolem, tak se zastavil a pokusil se najít padnoucí kousek. Já u stolu trávila snad každou volnou chvíli, ale moc jsem vzhled obrazu nevylepšíla. Když jsem se pak vrátila do Prahy, puzzle tam nikdo neznal a mně skládání chybělo. Tak jsem si je nahrazovala tak, že jsem na malé kousky rozstříhala pohled a pak ho skládala dohromady. Na „Západě“ pak už s koupí puzzlů nebyl problém a postupně jsem počet kousků zvyšovala až na těch 1500 i více (a krabice se mi doma hromadily). Ale jako ty – nakonec mě nejvíce baví ty o 550 kusech. Nejvíce času zabere začátek. Tedy já nejprve složím rám obrázku, pak si udělám různé barevné hromádky a teprve pak začnu skládat. Měla jsem na puzzle jeden čas veliké prkno, které jsem mohla se všemi kousky a hromádkami přenášet kam jsem potřebovala. Puzzle neslepuji, také je nakonec zase rozeberu a buď uložím na jindy (když je to moc hezký obrázek), nebo teď už někomu daruji. Zatím nejtěžší puzzle, který jsem skládala byl americký stříbrný půldolar. Byl kulatý a vlastně všech 1500 kousků mělo téměř stejnou barvu. Paličatě jsem ho složila (proto prý mi ho svagrová dala k Vánocům, abych se potrápila), ale zjistila jsem, že mě mnohem více baví poctivý obrázek. Mám doma ještě nejméně 4 neotevřené krabice s puzzly, které jsem kdysi koupila pro jejich obrázek. Ale nějak nemohu najít čas i když si teď uvědomuji, že už jsou to nejméně dva roky, co jsem nějaký skládala. Budu to muset napravit, ovšem, jak se znám, když začnu, přestane pro mě existovat svět a čas vůbec. Můj choť této skvělé zábavě nikdy nepropadl. Je to skoro škoda, když k nám ještě jezdila maminka, skládaly jsme spolu a hezky si povídaly (i přes to soustředění, kterého je třeba).
    A ještě. Nejvíce mě naštve, když složím celý puzzle a zjistím, že mi chybí jeden poslední kousek. Pak šmejdím po domě, podezírám kočky z krádeže a jásám, když kousek nakonec najdu. Ta maličká dírka v obrázku mi dokáže pokazit celou radost z dokončené práce.

    Odpovědět

    1. Maričko (inlove) , ten představa mnohatisícového puzzle na starém velkém stole, které skládá celý zámek podle svého času a nálady, mě naprosto okouzlila. Je to úžasný obraz nenucené pospolitosti, moc se mi to líbí. (h)

      Odpovědět

      1. Ano, i mě to okouzlilo- navíc už to, že mají velký stůl, kde lze mít trvale rozložené puzzle- paráda!

        Odpovědět

      2. No jo, jenomže ti menší vzrůstem jsou nahraní – jak dočáhnou do prostřed stolu (tady mívám problémy i u tisícovkového (chuckle) )?

        Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN