Co vás napadne, když řeknu Nepomuk? Třeba jeden ze zemských svatých – Jan Nepomucký, z našich světců „nejsvětovější“. Ať už se vám líbí spíš pohádková verze o tom, že ho Václav IV. dal zabít, protože odmítal prozradit zpovědní tajemství jeho manželky, nebo spíš ta cynicky politická, že šlo o mocenské boje mezi církví a trůnem.
Je fakt, že tenhle světec získával oblibu už velmi brzy po své smrti. Svatořečen byl ale až v 18. století. V té době u nás byli hlavní silou církve jezuiti a ti nového svatého – jako mezinárodní řád – zpopularizovali tak, že se dočkal ohlasu i v zemích, kde by to jeden snad ani nečekal. Třeba v jižní Americe…
Černí baroni – ano, Zelená Hora u Nepomuku je ten zámek, kde major Terazky říkal své nezapomenutelné: „Čo bolo, bolo, terazky som majorom“. Film natočili taky opravdu tady.
A Rukopis zelenohorský, boje o rukopisy… dnes se říká, že jde o falzum, i když je zajímavé, že stále existují lidé, kteří s tím nesouhlasí. Jako poslední z místních pamětihodností ho uvádím proto, že jsem až na místě zjistila, že jde zrovna o TUHLE Zelenou horu.
Takže víkendové nakouknutí do Nepomuku bylo ve znamení historických souvislostí, jenže to bychom nebyli my, abychom si ho nezpestřili taky nějakou podivností.
Po příjezdu v pátek večer mě Nepomuk skoro dojal. Šeřilo se a náměstí bylo veliké, osvícené lucernami (samozřejmě na elektřinu, ale vypadaly i tak moc dobře) vroubené převážně historickými budovami, na jedné straně toho velikého prostoru socha domácího sv. Jana, na druhé kašna s pannou Marií. V rohu krásná parková úprava s lavičkami a moderními sochami. A na tom náměstí nestálo jediné auto.
Vzpomeňte si, kdy jste naposled viděli větší prostranství bez zaparkovaných aut. No, vzpomínejte – kolik je to let? A já pitomá jsem byla líná dojít si pro foťák a říkala si, že je tam asi stání zakázáno a že to nechám, až bude lepší světlo. Samozřejmě že ráno už se žádný zázrak nekonal, na náměstí byl trh a aut jak máku. V neděli to bylo lepší, ale už to prostě bylo jen náměstí, kde stálo pár aut…
V sobotu ráno jsme vyráželi směr Žinkovy. V Žinkovech je zámek s parkem a velikým rybníkem Labuť. Celá trasa mohla mít tak15 km. Vzhledem k tomu, že v hotelu skvěle vařili a zároveň na tom krásném náměstí nechyběla cukrárna, napadlo nás, že si pospíšíme a odpoledne ještě stihneme kávičku s dortíčkem a ještě se někde projdeme, aby byl prostor i na večeři.
Nevím, čím to bylo, ale Žinkovy nás tak zmohly, že jsme dorazili až kolem páté a nějak už nebyl elán na nic. Samotný zámek nevypadá špatně, koupila ho nějaká americká společnost, poctivě ho opravují, nabízejí ubytování ve vilách v parku a zdá se, že zámek hodlají vrátit do jeho původní (na můj vkus trochu kýčovité) podoby.
Cestou zpátky jsme koukali, že půjdeme přes Potštejn. Potštejn?! To je snad jinde… No, tohle je taky Potštejn, už jen zbyteček věže a studna a obrovské terénní vlny – valy, vodní příkop… ten hrad musel být veliký.
V neděli brzy ráno jsme vyráželi na Zelenou horu. Obhlíželi jsme ji už v sobotu cestou – z poměrně plochého okolí trčí výrazný kopec se siluetou kostelní věže. Zdejší zámek není tak líbivý jako Žinkovy, však taky stojí na místě hradu, který nebyl dobit. Stručně řečeno, nepovedlo se to ani nám.
Nechci se mýlit, ale nakolik jsme našli na internetu a slyšeli od místních, hrad připadl vedlejší obci. Ta ho s pomocí státních grantů uvedla do jakž takž solidního stavu a pak ho pronajala nějakým Francouzům. Ti plánovali cosi podobného, jako se děje v Žinkovech, jenže peníze nesehnali, tak kolem zámku postavili plot a tím jaksi pohádka končí.
Do samotného areálu se dá dostat, ale jen do té části, kde byla v padesátých letech rota… Hrad není oplocen o nic důsledněji, ale chrání se sám – opravdu hodně prudký kopec, skála, zdi. Škoda. Běhali jsme po tom kopci nahoru a dolů jako mravenci, ale dovnitř to prostě nešlo.
Snad někdy. Nepomuk je ale fajn místo na víkend, můžu doporučit 🙂
Fotky najdete zde: http://1234zana.rajce.idnes.cz/Nepomuk_-_zari_2012
Teda náměstí bez aut – to věřím, že ses pak mlátila do hlavy!
Poslouchej, dole píšeš, že máš na Moravě mezery, takže si koukej pamatovat, že až bude domeček, máš tam volnou postel!!! A běda ti, jestli ne. 😀
A vůbec, držte mi palce, jednání se posouvá do dalšího stádia…
Držím palce – to by bylo, aby nebylo!!! (y) (y) (hug)
Když jsem tam byl já, Žinkovy byly nepřístupné, se strohou cedulí že jde o soukromý majetek. Sídlo je to docela hezké, ale připadalo mi tehdy takové divně načančané.
Za zajímavý považuju spíš opak, tedy to že se najdou lidé, kteří s pravostí RZ (ostatně i jeho souputníky RK či MPKV) nesouhlasí přestože argumenty pro to na ně přímo křičí, zavřou oči, zacpou uši a třepou hlavou. Obrazně řečeno, samozřejmě. 🙂 Ale není to až tak překvapující protože když se nad tím člověk zamyslí, najde podobné příklady i v mnoha jiných oblastech lidského konání.
S náměstím souhlas, je moc hezké, taky jsem se nemohl vynadívat. A auta…inu, to je tak, nějak dopravovat musíme sebe i předměty takže pokud nemají náměstí, či obecněji třeba historická centra měst zůstat mrtvým skanzenem, je nutné tam auta pustit.
Jo a já byla včera po mnoha letech zase na představení opery. Možná že někdy popíšu co tomu předcházelo a jak se mi ta vstupenka o polovinu prodražila. :O
Malý – ale kdepak, mladý – ani to už moc ne, prostě Radok junior David režíroval v Götebořicích Rusalku. Jeho představení jsou vždycky fantastická. Jeho Rusalka nebyla inscenována pohádkově jak často bývá. I když jsem jednou viděla přenos francouzské inscenace Rusalky v TV a děj se odehrával v blázinci.
Tohle bylo představení odehrané jednoduchými prostředky herecky i scenicky. Spojoval se a těsně prolínal náš svět s mystikou neznámého. Každý si vykládá umělecká díla podle svých zkušeností. Já tam cítila Rusalčinu samotu, už od samého začátku jakoby nepatřila mezi vodní víly, byla jiná, zamilovala se do člověka. Proměněna v člověka a němá nepatřila ani do lidské společnosti. Vodník ji ale provázel a stál při ní. A po návratu zpět do vodní říše už stála úplně sama. Zřejmě se nevyplácí být ani trochu jiný. :S
Tohle Radokovo představení bylo dost statické ve srovnání s představeními která jsem tady viděla před lety. On umí fantasticky pracovat se sborem, s komparsem. Dokáže že každý jedinec má svůj charakter a nejen hlavní postavy. Poskládá představení jako mosaiku. Tady k takové práci nebyla příležitost. Pozornost byla soustředěna na vnitřní procesy postav a vedla diváka k tomu sledovat je. Ještě stále si srovnávám zažité a objevuji dál. Je o čem přemýšlet. (think)
Pochopitelně jsem vzpomínala na Davidova tatínka a první čas tady ve Švédsku. Davídek byl o 10 let starší než malý Jindříšek. Jednou na společném výletě se David o našeho kloučka staral a já jsem obdivovala jak to teenager dovede s pětiletým klukem. Možná že byli oba šťastní že mohou mluvit česky. Alfrédovi bylo v roce 1968 53 let. V prosinci toho roku dovršil 54 let. Mému manželovi bylo ten prosinec 40 let. Zvláštní je že se oba narodili v měsíci prosinci a oba zemřeli v měsíci dubnu. V roce 1976 kdy Alfréd zemřel by se byl dožil 62 let. V roce 1991 zemřel můj manžel ve věku 62 let. Jestlipak i za Duhovým mostem připravují spolu nové inscenace. Snad něco co zvolili sami a nebyli nuceni inscenovat.
Jednou měli před sebou švédskou hru nepamatuji se jakou. Alfréd si tenkrát napsal pod titul textu „prdelnost“. Zvědavý inspicient Göran si toho všiml a začal se dotazovat. Kdykoliv jsem se pak s Göranem v divadle Folkan sešla už po smrti obou účastníků a vzpomínali jsme na ně tak se strašně rozchechtal a opakoval si to historické slůvko.
Jsem od včerejška jaksi na měkko. Nevím jestli to zavinilo představení, vzpomínky které vyvolalo a nebo ten stres který jsem měla před představením.
Koukám oknem a tam na stmívajícím se nebi vidím mraky úplně krvavé přes půl nebe. Viděla jsem červánky mockrát ale takovéhle rozsáhlé ještě ne. Stále nás čeká něco nového až do konce našich životů. Ta nejposlednější novinka pro nás bude náš odchod z tohoto světa. A potom??? To uvidíme, to se všechno dozvíme. 😉 :^) 🙂
Velká kočko, necháš se někdy přesvědčit, ať píšeš i články, nejen komentáře? 🙂
Jsem ráda, že jsi prožila představení, které na Tebe zapůsobilo. A jsem ráda, že jsi se o část pocitů podělila (aspoň v komentáři 😉 ).
Je mi při čtení té kombinaci vzpomínek a nových zážitků tak nějak hezky. 🙂
Milá Zano, to jsem se s tebou zase natlapala i do kopce se šplhala zatím co ve skutečnosti nevylezu ani na ty naše dva kopečky ke Garykově velké lítosti. Takže díky! :* (clap) (inlove)
u nás už svítí (sun)
Beta chrápe nahlas, musí využít každou vteřinu, kdy nejsou dítka tady, k dohonění sil (chuckle) Mládežníci odjíždí až zítra, takže je tu veselo (inlove)
Zano, díky za článek a krásné fotoalbum. Tenhle „západní“ kraj vůbec neznám, je trošku od nás z ruky, ale díky tvým toulkám jej mám o dost přiblížený.
Však výlet s tebou je taky vždycky parádní 🙂
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Prší prší jen se leje… To budeme muset vymyslet mokrou variantu zničení energie Vilíka (chuckle)
ještě Betí týdeníček ze včerejších Jizerek (obešli jsme Jizeru, na vrchol jsme nelezli, neb byla vlhká mlha a stejně by nic vidět nebylo…):
http://drporkert.com/dogy/images/beta/1012/index.html
Vilik je jak oficialni skritek Jizerskych hor. (h)
Hi, hi, chvátám s Eviko a Waiky do taktéž mokrého lesa. Chci si těch pár kapek deště také trošku užít. Ano, u nás na JM krápe!! Hurá!!!
Krápe? U nás pršíííí (rain) !! Zítra nám mají kácet stromy. Na Filipově :@ (headbang) . Peču sekanou a dusím ptáčky. Jest-li to ten pán odvolá, co s ntím budu dělat? Snad odklad o den masu tolik neuškodí. (o)
Tady taky prší, už od noci. Ještě že nemusím bavit akční batole (chuckle) (inlove) .
Kočárek v igelitu se spící Fáňou, v krosně Vilém – nad ním děda držel veledeštník a já měla Betu (normálně by v dešti ven nechtěla – ale s dětma jít musela…) Šli jsme si na hřiště zaskákat na trampolínu. Překvapivě jsme tam byli sami (rofl) , bylo to moc fajn.
(rain) nás nezastaví… hodinu jsme čvachtali na čerstvém vzduchu (chuckle) (rain)
Ráno jsem házela odkaz na Betí týdeníček s včerejšíma mlžnýma Jizerkama – odkaz se ztratil… Ale trefíte… (nod)
jo a opatrná Beta, která neznámý povrch pod tlapátky nerada, s náma skákala na trampolíně a snažila se mě lovit… Že když sranda, tak pro všechny…
Páááni, doufám, že páník nějakou nadbytečnou rukou stíhal fotit (clap)
Krásný fotky, typický podzimní Jizerky. A z Vilíka roste správnej horal (inlove) .
A máme tu podzim!
http://www.youtube.com/
watch?v=D1ZYhVpdXbQ&feature=related
Zano, další, typická sada krásných fotek (clap) . V Nepomuku jsme se jednou začátkem 90 let krátce zastavili. Bohužel jsme měli cestu jinam, ale chtěli jsme ho alespoň krátce vidět ze dvou důvodů. Z toho křesťanského a protože jsem krátce před tím prvně viděla Černé barony (zakoupené na kazetě v Domažlicích – to si ještě pamatuji). Náměstíčko nás také okouzlilo a dokonce jsme si tam dali dobrý oběd v restauraci – mám dojem, že to byla právě ta budova s „předzahrádkou“, hned vedle Městského úřadu. Na náměstíčko se vjíždělo dost úzkou ulicí podél kostela sv.J.N. který byl po jeho délce stále hodně oprýskaný, ale čelní strana s vchodem směrem k náměstí už měl novou, krásnou omítku (ale kostel byl zavřeny). Teď už je určitě celý opravený. Na Zelenou horu a okolní procházku nám už bohužel nestačil čas a tak jsme si to oba prohlédli alespoň díky tvým fotkám. A ten chcíp, co se o tebe pokouší pošli rychle ….no někam hodně daleko (punch)
Krásná umělecká díla na fotkách Pitrýska i Vave a velká gratulace Pájině Nastěnce. A Velký Honzo – Vítek je tedy machr a gratuluji – když si představím, že ve svých 13 letech vyzdvihl skoro“dvě mne“ – tak to je pořádná nálož. (whew)
Maričko, díky. Chcíp, potvora, si vybral okamžik, kdy se mi to fakt nehodí (ono se to nehodí nikdy, ale teď teda tuplem. zítra jdu do špitálu pro výsledky testů, mají mi říct, co se mnou budou nebo nebudou dělat dál).
Budu držet palce! (h) (y) (h)
Prší, ale houby ze včerejška mám usušené, topení je teplé, štrůdl voní, mám roztažené šití, a tak mi vlastně vůbec nic neschází. 🙂
Přeju všem krásný den! (h)
Emtesko, ten vtip je úžasnej (rofl) – nedaří se mi to napsat pod něj.
Blahopřeju Vítkovi i hrdému otci (y) (h) (y) a také blahopřeju Nastěnce a hrdé Páje 🙂 (y) (h) (y).
Protože mi zmizel příspěvek, vítám znovu terru-san (h) (hug) (h) a dávám odkaz na album z výstavy piškvoků ve Vlašimi:
http://vave-ri1.rajce.idnes.cz/Vlasim_-_vystava_Podblanickeho_patchworkoveho_klubu_6.10.2012/
Vavísku, to je úžasné, ani nechápu jak je to možné vyrobit
OT aj já si dovolím: Nastěnka je šampionka Polska!!!!
dneska si vyhrála poslední titul, drze jsme se vetřeli na mysliveckou výstavu, ve finále nás teda převálcovali typičtější teriéři ale to neva….
moc hezky se vystavovala kočička moje (h)
Zani, článek přečtu zítra, dneska se jdu uložit Harrykovi a pak spinkat
Pájo, moc moc gratuluju !!! (h)
Moc gratuluju! Představ si, že Svatluš si nejspíš na výstavě pořídila psí angínu. Rudej krk, oteklý uzliny, pes co se plouží a bez zájmu polehává, nežere. Sice už druhej den byla lepší a když vyběhla oštěkat kočku, zajásala jsem, jenže stejně máme atb a v tomhle krásném počasí klidovej režim a krátký procházky. 🙁
Podrbání Páji a pochvala Nastěnce (nebo naopak?) (chuckle) Jste šikulky, holky!
Pájo, gratuluju (y) !
Milá Pájo, pro mne svět naprosto neznámý a vzdálený, ale přeji ti tu velkou radost ze zdárných výsledků tvých pejsků. (clap) 🙂
OT: Tak se nám Vítek vrátil z prvních závodů z Přerova. V mrtvém tahu zvedl ve svých 13 letech 130 kg. V kategorii do 21 let. Jsem hrdý otec. (whew)
Gratulujeme! (handshake)
šikulka!!!! gratuluju taky
Blahopřeji pyšnému otci i spokojené Páje k Nastěnčinu titulu. (handshake) (d) (f)
To je tedy borec, vlastně Borec (y)
Honzo, blahopřeju moc (y) . Páni, ve třinácti letech… kluk je dobrej (y) (y) (y) .
Šikovnej! (y)
Chápu milý jiný Honzo že jste nejen otec ale celá rodina na Vítka pyšní. (y) (clap) Gratuluji!
Výstava Podblanického patchworkového klubu a pár fotek navíc je k nahlédnutí tady:
http://vave-ri1.rajce.idnes.cz/Vlasim_-_vystava_Podblanickeho_patchworkoveho_klubu_6.10.2012
Milá Zano (inlove) , já jsem nevystavovala, jednak nepatřím do toho klubu, jednak nemám co, neb všechno hned rozdám. Ale je fakt, že mě výstava k šití nakopla – Dubeč se blíží mílovými kroky.
Vave, tvoje věci by se tam rozhodně neztratily!
Tak v Nepomuku jsem byla někdy kolem r.1975. To tam kralovala armáda v plné síle. Městečko mělo náměstí zadrátované křížem krážem. Když jsem neměla v záběru rozvod elektriky, tak tam byl kabel městského rozhlasu. A já tak moc chtěla tu sochu Janíka jen s oblaky, bez drátů. Tak jsem si tam lehla na dlažbu a fotku ulovila. Ale jak jsem pospíchala, aby mě neodeslali na vyšetření, tak byl Janík dost na šikmo. Pak jsem měla starosti u zvětšováku. Spali jsme pod širákem v lesíku na Zelené Hoře. Nebylo to tenkrát lehké, najít rozumný plácek na spaní, který by nebyl šikmý. A to jsme ještě netušili, že nás bude ze spacáků tahat v 6 hodin sborový zpěv pochodujících zelených mužíčků. „Přes spáleniště, přes krvavé…“
Zani, tvůj Nepomuk je jiný. Krásný. Ten můj byl šedivý a taky hodně khaki. 😀
Zdeno, na Zelený hoře hledat rovnej plácek, to teda musela být fuška (whew) .
OT – něco pro Xerxovou – snad se zadaří
Tak znova
http://www.stream.cz/mazlove/
761446-dostane-toho-psa-z-postele
Díky, Zano,
pěkně jsem si s Tebou zacestovala po místech, kde jsem nikdy nebyla. (rofl)
A jeden na neděli pro zasmání:
Stará a mladá zaměstnankyně jdou spolu do práce.
Mladá s kupou prezentací, notebookem, dvěma mobily, IPOdem, 3 čipové karty na krku, kufřík plný CD, USB, atd.
Stará uvolněná, jen s igelitkou s jablkem a jogurtem.
Mladá říká s obdivem:
„No po tolika letech práce to máte všechno v hlavě, že?“
„Ne, u p-dele, paní koegyně.“ (rofl) (rofl) (rofl)
Takže dámy, jen s igelitkou (chuckle)
Emteskooo (rofl) (rofl) (rofl) !
Musím zahanbeně konstatovat, že i když jsem v Nepomuku byla, tak nebýt Tebe, milá Zano (inlove) , jako bych tam nebyla. (blush)
Děkuju za pěkný výlet a krásné fotky. (f) Svoje fotky z výstavy zrovna sypu na rajče.
Milá terro-san (inlove) , jsem moc ráda, že jsi zpátky na značce. (y) (h) A možná, až se terra trochu vzapamatuje, dočkáme se i nějakého hebce předoucího vyprávění. 🙂
Těším se na fotky, Vave – tohle moc obdivuju a naprosto netuším, jak dokážeš (inlove)
Zano, ukázalas mi kus kotlinky, kde jsme taky nebyla 🙂 Ale očividně by to stálo za zkouknutí. Díky a fotky tradičně parádní, umíš se koukat skrz objektiv. (clap)
Matyldo, jsem moc ráda, že jsme si mohly společně zacestovat. Já s tebou taky vyrážím ráda 🙂 .
Ahoj Zano, tak tentokrat jsi odkryla kus republiky, kde jsem ale vubec nikdy nebyla. Ve smyslu, ze jsem ani nikdy nejela skrz nebo kolem, proste nevim, neznam. Terra incognita. A krasny fotky. 🙂
No jo, na Moravě mám zase já veliký mezery a jsem si toho vědoma. Na prodlouženej víkend vlakem přes celou republiku se prostě nevyplatí.
Docela ráda se někam vypravím na blind, člověk může najít něco úžasnýho (nebo to taky nemusí vyjít úplně dobře) (chuckle) .
Milá Zano, dík za další krásný tip na báječný výlet. Přidávám se k nadšeným obdivovatelům Tvých fotek. Opravdu jsi se minula povoláním.
Chtěla bych přičinit svoje zrnko do mlýna. Minulou neděli jsem byla na vernisáži obrazů našeho kamaráda K.K. Protože to byl velice milý zážitek, ráda bych se o něj podělila a tak posílám svých pár fotek. Ale, chraň Vás nohapáně porovnávat je s fotkami Zaninými.
http://pitrysek13.rajce.idnes.cz/vernisaz_G.Efram
Včera, tedy v pátek, jsem byla na Váňovi. (prosím neplést s Koljou). V rámci nevtíravé předvolební kampaně jednoho z místních kandidátů na post senátora, bylo jak promítání, tak následná beseda s malým velkým mužem, úplně zadarmigo (a ještě jsme dostali tužku s logem a „Energii na změny k lepšímu“ v plechovce). Film je zajímavý. Opravdu o Váňovi. Už začátek, plný emocí (záznam, kdy si V. přivolává telefonem záchranku) předznamenává spontánní vystupování titulní postavy filmu. Chvílemi bylo hrobové ticho ale za chvíli se smál celý sál. Nečekejte dílo světového významu, ale za shlédnutí to stojí.
Díky, Pitrýsku (blush) . Moc ráda jsem si prohlídla tvoje fotky z výstavy – krásná galerie a myslím, že bych si i vybrala.
(blush)
Taky bych si na vernisazi vybrala. Jsou to obrazky casto jak ze snu. Akorat nevim, kterej sen bych si vybrala…. A ten Mikulov – tam se musim po asi 35 letech zase podivat.
Smečka Terrova zdraví zvířetnický lid (h) Po nějaké době, zčásti prožité bez připojení k netu (h) nakukuji, a hele, on tu Nepomuk. Kdysi, asi tak před deseti – dvanácti lety jsem tam dělala průzkum na jednom ze svých prvních rekonstruovaných rybníků… Zano, moc díky za připomenutí a fakt – máš skvělé oko a na tvoje fotky se moc dobře kouká (y) U cedru je teď poněkud zmatené období, já se vracím na plný plyn do práce, terra konečně může trochu odpadnout 🙂 a mladší dcerenku jsme vyslali do školy. Máme doma znova prvňáka a je jasné, že od starší sestry pochytává nejsnáz to, co by vůbec umět neměla. No, to je život.
Jdu si dočíst zanedbaná povídání a doprohlídnout Zaniny fotky. Měkte se tu všichni rádi, mám tušení, že dohnat absenci na Zvířetníku mi chvilku potrvá… Přeju všem krásný podzim, teď už se snad bude smečka zastatvovat v téhle přívětivé hospůdce častěji.
Vítej zpátky (hug)
Terra.smečka je zpátky na značce (inlove) . Hosana a haleluja, koukejte už být zdraví a veselí… samozřejmě že mladší dítko se učí hlavně lumpárny (chuckle) , ale to patří ke koloběhu světa a tudíž je to vlastně úúúplně v pořádku (clap) .
Tak ať už je u vás dobře (y)
Sláva! (h) (inlove) (sun) (f)
Krásný slunečný den! Zano, moc pěkné fotky a výlet! Ty si umíš vybrat! (inlove)
Blážo, včera jsme byli u Alchymisty. Moc krásné!
Tak to jsem moc ráda, že se líbilo! (sun)
Zano, kruci, jak to děláš, že máš tak krásný fotky? Minula ses povoláním.
Proč sem nemůžu přilepit odpověď? Tohle je už třetí pokus!
Aleno, moc děkuju, hezky se to čte… ale kdo by mě živil?
Kdy já jsem tam byla? před 20 lety? tak nějank… teď to je ještě hezčí, když je to opravené.
Už dlouho se mi nikde tak nelíbilo, fakt moc pěkný městečko.
Hele, Nepomuk! 🙂 Tak tam jsem náááhodou byla. (nod) Ale článek si přečtu navečer, teď do Vlašimi na piškvorkovou výstavu, s malou houbovou zastávkou. (wasntme)
Přeju všem krásný den. (h)
No prosím, vidíš, taky jsi zcestovalá (inlove) .
Jestlipak ti ve Vlašimi zbyde trochu času na zámeckou zahradu?
hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Dočtu časem, píšem s Vilíkem a to moc nejde. Jdem do Jizerek…
Fňuk, já nejdu nikam, chtěli jsme do Brd, ale leze na mne nějakej chcíp :S .