Bylo nebylo, konečně se mi na testu objevily dvě čárky. Počkali jsme si na ultrazvuk a pak jsme tu radostnou novinu vyhlásili do světa – jsem těhotná a navíc čekám dvojčata. Měli jsme obrovskou radost.
Každý se mě ptal, co budu dělat se dvěma dětma a já odpovídala, že jedno prodám na e-bay a druhé dám do sirotčince. A co kocour, ptali se? No co by, toho na e-bay prodat nechci, odpovídala jsem. Prý ho musím dát pryč, dostanu totiž toxoplazmozu, děti mi zalehne, zadusí, poškrábe. Mám ho utratit, vypustit do přírody, dát sestře. Felixe? Mého prvorozeného? NIKDY!
Těhotenství probíhalo normálně jen do 24 týdne, kdy mi zjistili, že jedno z dvouvaječných dvojčat neroste jak by mělo. Jeho placenta ho nebyla schopna živit a tak jsem byla ostře sledována a chodila co 2 týdny na sono. Felix už od začátku tušil, že jsem jiná a choval se ke mě moc hezky. Hlavně v noci se chodil přitulit a chtěl mi spát na břiše. Ze začátku to šlo, ale jak jsem rostla, tak jsem na zádech ležet nemohla. Ale kvůli němu se vždy na 10 minutek natáhla a on mi vlezl na břicho, opatrně se kolem mě obtočil a začal příst.
Chodila jsem pořád do práce a plánovala si, že na mateřskou nastoupím v 35 týdnu. Ovšem člověk míní… Dostala jsem navíc ještě cholestázu (játra nezvládají nápor toxinů a celé tělo strašně svědí) a tak bylo jasné, že je do 37 týdne nedonosím. Ve středu po velikonocích jsem šla na další rutinní ultrazvuk a cítila se skvěle. To jsem ovšem netušila, že mi placenta přestala živit dvojče číslo 2 a já musím porodit.
Zavolala jsem do práce, že teda nepřijdu, že v úterý rodím. Byl to zvláštní pocit – radost, že už nebudu velká, těžká, neforemná a obavy z toho, jak to zvládnu já a hlavně ti malí. Předpovídali, že to větší dvojče má asi 1,6 kg a to menší jen 900 g! Ale že to dám, že bude dobře.
Patrick Desmond a Matilda Magdalena se narodili 17. dubna ve 32 týdnu (tj o 2 měsíce dříve) s váhou 1,62 kg a 1,1 kg. V nemocnici si pobyli pro nás dlouhých 6 týdnů a 3 dny a my je každý den navštěvovali. Mezitím jsme doma připravili dětský pokoj a do ložnice dali další postýlku. A kdo je musel všechny vyzkoušet? No jasně, Felix spal ve všech.
Když jsme si mláďátka konečně donesli domů, Felix je očichal a uraženě odešel. Dávali jsme pozor, aby jim neublížil, ale on je ze začátku úplně ignoroval. Pořád ho necháváme spát v naší posteli, ale ví, že na nás se už neskáče skok plavný, že musí pomalu a opatrně. Co kdyby nás tam leželo víc. K malým se chová spíš jako starší bratr a hlídá je. My mu pořád říkáme, jak ho máme rádi, hrajeme si s ním a mazlíme se a on nám za odměnu přede.
Dvojčata už mají skoro 5 měsíců a rostou jako z vody – Patrick už má 6 kilo a Matilda 5 kg. Začínají sedět, pasou koníčky a jsou šíleně zvědaví. Už byli na svatbě ve Skotsku, kde měl Patrick na sobě mini-kilt, byli se podívat na Olympijský park, u moře v Clacton a byli taky pokřtění.
Jak jsme byli loni sami dva a kocour, tak je nás teď 5. Dva dospělí, dvě krásné a zdravé děti a spokojený kocour. A já? Mám sice plné ruce práce, ale neměnila bych.
Další fotky najdete zde: https://skydrive.live.com/?cid=91fa2436b560f65c&id=91FA2436B560F65C%214506
Opožděně, ale přece – GRATULUJI ke krásným dvojčátkům. Je prima, že jste to všichni zvládli a jste doma šťastní a spokojení. A ty fotečky – to je úplný balzám pro milovníka kočiček. A délková/ váhová jednotka 1 Felix? No, to je nádhera. A ty přepočty na stopy a libry auuuuuuuu (chuckle)
A i mé neteřičky, když zaslechly, že si pořídím mainskou kočku – první, co je napadlo, že ta kočka vyškrábe oči – ani ne tak dětem, protože ty jsou neustále pod dozorem, ale psům!!! Přitom, tohle zvířátko pejsky zatím opravdu nemusí. Ach jo. Ty šílené názory na kočky v různých formách prolínají až odněkud ze středověku. Člověk až žasne, za co všechno má být kočka odpovědná.
Moc zdravíme z trojkočičína šťastnou rodinku.
Dvojčátka jsou krásná a Felix přímo úžasný.
Ty žvásty o toxoplazmóze a dalších nebezpečenstvích, spojených s kočkami v domácnosti s těhotnou ženou a novorozenci mi přijdou opravdu jak šířící se mor.
Kamarádky dcera měla už odrostlé kotě britské modré. Přítel na něj šlápl a přerazil mu páteř. Prý nerad. Museli ho dát utratit. Jak jsem jí tak litovala, tak mi řekla, že by kotě stejně dali pryč, protože dcera je těhotná a samosebou je kočka v bytě s těhotnou ženou velké nebezpečí. Inu zeptala jsem se, zda kočičí hovínka maže na chleba nebo je vybírá rukama ze záchůdku a ty si pak olízne……… protože případná nákaza se šíří výkaly. Koukala jak puk, nicméně ze svého neustoupila. Kočka by pak skákala na mimino a mohla by mu vydrápat oči a podobné nesmysly jsem se dozvěděla. Nevím, připadala jsem si tak trochu jako cvok.
Moc blahopřeju ke krásným dětem a hodnému kocourovi! Ať jste všichni zdraví a šťstní!
To vše přejí Míša, Robin, Bond a Anička
Jéje, včera jsem se sem nedostala, tak se zpožděním gratuluji k tomuhle nadělení. Hlavně, že to dobře dopadlo. A s těma kočkama mě to fakt fascinuje. V mém okolí jsem to nikdy neslyšela, ale tady to píše každá zvířetnice s kočkou a miminem. Netušila bych, že je tenhle blud tak rozšířený. A Felix je krásně zahřívá :).
Milá Báro, blahopřeji ke krásné rodinné pohodě.
Našim dvojčatům jsou dva roky. Jan je vytrvalý, soustředěný, Iva je živější a velice obratná.
Od minulého týdne začali chodit do jesliček. Ráno je odváží tatínek a dítka celou dobu navrhují úplně jiný cíl cesty: pojedeme na výlet, pojedeme na hřiště, pojedeme na zvížátka, ….pojedeme kamkoli,jen ne do jesliček.
Odpoleden je vyzvedám a vím, že děti ve školce dobře jedí, dobře spí a protestují jen hned po ránu.
Jéé – já věděla, že dvojčátek tu máme povícero. A to máš dobrý, když je do jeslí vozí táta a tudíž prosby o odklad „nástupu na rozcvičku“ jsou směřovány jemu. Já z toho mívala trošku nervy (jako že jsem macocha, když dítko klidně odložím a vesele si jedu na kole vydělávat peníze (chuckle) ). Tak ať se Ivce i Jeníkovi v jesličkách daří.
Vyprávění o dvojčatech a kocourkovi mi silně připomíná našeho parsona Bertráma (na Zvířetník už taky dříve přispíval), který před dvěma měsíci přijal do smečky novou členku holčičku Míšu. Bert se chová jako rozumný strejda, ale musí u všeho asistovat: při krmení si ke mně nacouvá zadkem a důkladně se ke mně přitiskne; když Miška leží na posteli, pejsek trvá na tom, že by se jí dotýkal aspoň tlapkou. Je ale skoro dva a půl krát větší než miminko, tak mu to zatím nemůžu dovolit (dog) (h) (sun)
Zdravím,
sestro ve zbrani 😀 a gratuluji k úžasným dvojčatům. Ta naše by moc ráda taky takového živého plyšáka. Jste úžasní, že tak krásně zvládáte. A bude to čím dál lepší (h) .
Jo a jak miminka lezi venku na dece s rukama jak andelicci, je taky moc krasny. (h)
Rozkošné trojčatá 😀 😀 Nech sa darí aj naďalej 🙂
Báro, skvělý článek, ať se vám daří (inlove) (inlove) .
A ještě dodatečně včerejším Mariím (rose1) (rose1) (rose1) přeju všecko nej (kam se ten čas poděje, když ho nemám…).
Fňuk ;( , už dvě poznámky k Felixí míře mi někam zmizely. Nevím, co dělám špatně. 🙁
Neboj Vavís, dopadneš jako každý divící se. Všechno jednou vyplije a pak si ukroutíš hlavu nad tím, že tam máš několik podobných komentářů (party) Prostě si komentáře žijí vlastním životem a asi se zdržely na kus řeči s jinými komentáři (rofl) (sun) (dance)
A všechno dobře dopadlo. (y) (h) Blahopřeji ke krásným dětem které se snaží přerůst Felixe. Už ho dozajista přerostly.
Při prohlídce fotografií jsem si uvědomila že i já jsem spávala na kožíšku, ale ne kocouřím ale psím. Miki byl stejně starý jako já, malý pekinés se zlatou srstí. Ten zážitek teplého živého kožíšku vaše děti už nikdy nezapomenou, to je velký dar do života.
Přeji vám mnoho radosti z dětí i kocoura. (inlove)
Je prima, že jste si Felixe nechali a nenakazili se módou odkládání zvířat při narození potomků. Všem to očividně svědčí 🙂
Báro, napsala jsi bezvadný článek. Jak jinak, když je přímo ze živého života.
1. úvod
2. zápletka
3. šťastný konec (i když je to vlastně start)
Také chválím, že se kocourek nedostal na periferi vaší rodinky. Bude to stát drobet nervů, až se dětinky začnou batolit a objevovat svět. Kdy ještě nebudou vědět, jak se k chlupatému kamarádovi chovat. Ale Vy dva jste rozumní lidé a určitě mimískům vysvětlíte co a jak.Pevné nervy a hodně štěstí. (sun) (sun)
Paráda ! Jsem nadšená Báro z toho jak jste všichni krásní a sžití ! A Felix je prostě frajer s tou rolničkou na krku a uchvatným exteriérem se není co divit, že má tak uchvátný i intelekt. Ostatně jaký pán taký kmán…se tu u nás říká 😀
OT – DEKY Z LÁSKY (Bára jistě promine (inlove) (f) )
Milí Zvířetníci, během dvou dnů byly vypsány dva nové projekty, pro Pepíčka a Vendulku. Prosím, podívejte se sem (dávám jen jeden odkaz, aby to prošlo, proklikněte si jednotlivá jména): http://www.dekyzlasky.cz/deky-z-lasky/
Na medvídka bych, myslím, předlohu našla. Něco zkusím.
(hug)
Fotky se mi otvírají, ale při odesílání prvního textu jsem prý moc rychlá.
Mám jednoho méďu hotového do foroty a návod na dalších jedenáct (díky Judith S.), tak se hlásím (Plha se hlásí 😉 ). Horší to bude s dekou pro Pepína, Hurvínka a spol. nemám – možná se neco najde na netu.
Já se tam neměla dívat, protože teď brečím. ;(
Je to krásnej projekt. (h) A všichni jste strašně šikovný a trpělivý. (Říká člověk, kterej se sice paple s obrázkama v počítači bod po bodu klidně celý dny, ale vyšívání háže na nejbližší zeď po asi tak pěti minutách.)
Io (inlove) , dlužím Ti mail i scan, ale momentálně (eh, nějaký ten týden) jsem v dost kritické časové tísni. A ještě chvilku budu, ale pak se na to hned vrhnu. (nod) (wave)
V pohodě, dokud úplně nezapomeneš, a když zapomeneš, já se připomenu. 🙂 Hlavně si někde nezatrhni nebo nezakruť hlavu, jak kmitáš. (inlove)
Děvčata, děkuju moc! (h) (h) (h)
Prosím, přihlaste své bloky na adrese: dagmar@dekyzlasky.cz, aby je Dáša mohla zapsat na web k příslušnému projektu. Děkuju. (f)
Prosím pekne, já se uz hlásila (Mazánek – chichi), tak snad budu zarazená (nod) .
Nemohu nevzpomenout našeho báječného černého kocoura Mulisáka, který se po narození prvního aplégra stal milujícím a hlídacím kocourem na plný úvazek.
A když po jednom očkování aplégr kvíkal a my si mysleli, že je to jenom reakce, byl to Mulisák, kdo první věděl, že je průšvih a přiběhl pro mne a vodil a vodil, dokud mi to nedošlo….. zlatíčko černý (h)
(Byla to salmoneloza)
A dvojčatům samozřejmě moc gratuluju! (handshake) (f) (f)
jé! Dvojmimi (y) Moc gratuluju a přeju oběma prckům do života hodně zdraví, sluníčka a málo mraků 🙂
A Felix je koukám báječný – kurnik přece nemůžu napsat, že to je canisterapeutický kocour!! Když je to kocour a ne péf (wasntme) . Tak asi felinoterapeut? 🙂
Milá Báro (inlove) , to je tak hřejivý článek, navíc s úžasnými fotkami. (y) (h)
Mrňouskové jsou okatí, krásní – a jak důležitě se Patrick tváří, když leží vedle Felixe. 🙂 (h)
Blahopřeju vám moc, jste krásná rodina, a skvělá, protože jste dali na zdravý rozum a cit a krásného Felixovi ponechali jeho místo v rodině. (Pamatuju na první článek o něm a jak moc se mi líbil.)
Přeju všem krásný den! (h)
Milá Báro s Felixem a Desmondem, posílám gratulaci velikou a dvojnásobnou (inlove) (inlove) Máte nádherná miminka a úžasného pečovatele 🙂 Díky za nádherné pokoukání. Hodně zdraví a pohody celé smečce (sun)
Malé OT k té smutné zprávě o R. Brzobohatém. Jak jsem tu nedávno psala o Svojanově, tak pět kilásků od Svojanova je městečko Bystré, ve kterém se točili Všichni dobří rodáci. A Františkova otce hrál děda mé kamarádky a ve filmu si zahrál i její tatínek, můj děda i další dědoušci z mé rodné vísky. No a my tehdejší děti jsme tam byly coby kompars k filmovým veselicím. Já jsem v té době znala pana Brzobohatého jen z úžasného Martina Edena. Ale díky tomuhle natáčení se mi poštěstilo ho poznat i osobně, protože on pak několik let po natáčení jezdil pravidelně na návštěvy k dědovi mé kamarádky a tyhle návštěvy se vždycky otočily v hromadné „besedy“ pro nás ze sousedství. V té době navíc žil s Jiřinou Bohdalovou, která s ním taky jezdila, takže si dovedete představit, že půlka mé rodné vsi prostě na ně oba dodnes nedá dopustit (h) (u)
Ladko, to je zajimava a pekna vzpominka. 🙂
Nevim proc ted odkaz na fotky nefunguje. Zkuste tenhle:
https://skydrive.live.com/redir?resid=91FA2436B560F65C!4506
Udelala jsem to verejne, tak by se to snad melo zobrazit vsem i bez prihlaseni.
To je nádhera – všichni (clap)
Milá Báro, to těhotenství bylo tedy pěkné dobrodrůžo a na konci tvého článku jsem si velmi oddychla, že to všechno tak krásně a dobře dopadlo. No a jinak (až na ta dvojčátka) je to u našich mladých úplně stejné jako u vás, i když jejich kocúr vzal našeho Zuzíka na milost okamžitě, ale trvá na tom, že nutně potřebuje ležet taky hned vedle, a to hlavně při kojení (chuckle) Z min. týdne máme foto, kdy při odpolední siestě v ložnici spí naše Majča, (které tímto spolu s ostatními zvířetnickými Maruškami dodatečně přeju jen to nej-, nej-, nej- ke včerejšímu svátku), vedle Zuzík v zavinovačce a o pár cm dál v klubíčku kocúr. Myslím, že pokud nehrozí genetické dědictví silných alergií, tak děti, které vyrůstají odmala se zvířátky, si tím vytvoří i daleko lepší imunitu (y) Takže celé vaší kouzelné rodince přeju, aby vám to soužití fungovalo pořád stejně krásně a dvojčátka, aby rostla jako z vody a měli jste z nich celý život stejnou radost, jakou vám udělali při svém narození (h)
S těmi alergiemi je to složitější. Je prokázáno, že děti, které od mimina vyrůstají se zvířaty (studie se dělala na rodinách s kočkami) mají MÉNĚ alergií, než děti ze sterilního „alergenů prostého“ prostředí.
Takže pokud jsou normální rodiče, zvíře neškodí!
AD „Takže pokud jsou normální rodiče, zvíře neškodí“
Jak to myslíš – jakože pokud mají všech pět pohromadě (chuckle) ?!
Evi, naprosto souhlasím. Já jsem to psala spíš preventivně,protože jsem letos na jaře absolvovala šílenou debatu s jednou mladou paní MUDr. mající doma dvě děti těžké alergiky a ta mi kategoricky sdělila, že normální lékař u dětí s alergiemi danými geneticky likviduje veškerou zvířenu v okolí několika kilometrů. A kdo tohle nepochopí a neudělá, tak je vlastně „vrahem“ těch dětí… bylo to hodně výživné a pro mne z toho bohužel i vyplynul fakt, že titul MUDr. automaticky neznamená, že takový člověk musí být nutně i chytrý a vzdělaný…. 🙁
Jsou to ale pozorní pánečci, co? Pořídili kocourovi na hraní hned dvě miminka (rofl) (inlove)
Blahopřeju milá Báro a Desmonde, ať vám to klape (h)
K těm fotkám – včera to normálně fungovalo, dnes mi to hlásí něco jako vypršení času určeného k prohlížení, tak nevím. Snad Bára nakoukne a případně ten odkaz v komentářích nějak aktualizuje…
Ahoj všichni,
také má dcera se narodila předčasně, měla 1,8 kg. Byla v inkubátoru a já s ní strávila téměř 6 týdnů v kojeneckém ústavu. Hodně nocí jsem proplakala a probála se co bude.
Dnes je z ní krásná máma, má dvě dospělé děti a já se těším na pravnoučata (inlove)
Přeji Vám hodně zdraví a štěstí v té vaši krásné zemičce.
Alice, ja kdyz byly deti v inkubatoru neplakala, nemela jsem cas. Zato ted, kdyz se zpetne podivam na ty miniaturni oblecky co nosili v porodnici, tak placu. A nechapu, kde se ve me vzala ta sila. (h)
Hm,já se prvně rozbrečela (štěstím), když naší Dorce v inkubátoru sundali tu hadičku od kyslíku, do té doby mě zprávy o jejím zdravotním stavu i pohled na ni nechávaly vcelku v klidu s tím, že jsem měla za to, že to přece musí dopadnout dobře. Když jsem pak na to koukala zpětně, taky nechápu, jak jsem to dokázala – asi na to matky po porodu mají nastavené hormony…
Milá Báro s Felixem – krásný povídání. A to jsem netušila, že pověra o zalehnutí dítěte kočkou je známá i v Anglii (chuckle) . Moc se mi líbí, že Felixe využíváte coby měřítka (nod) .
Jeden se diví, že z takových minipanenek už vyrostli tak krásné děti a jak vám to na té poslední fotce sluší! Jste krásná rodinka.
P.s. Na fotky se taky nedostanu ;(
Felix coby měřítko! 😀
1 absolutní Felix, něco jako absolutní metr. Zanedlouho budou říkat – tak naše děti už měří skoro dva felixy.
(rofl) To už budou velké děti, až budou měřit dva felixy! (rofl)
Řekla bych, že jeden absolutní felix může bejt tak 50-60 čísel, takže to zas tak dlouho trvat nebude. 😀
Tak v tom případě náš Zuzík už měří jednoho Felixe (má 60 cm, 6 kg a 2 měsíce k tomu) (chuckle)
S pomoci krejcovskeho metru a trochou premlouvani jsem zmerila, ze absolutni Felix je 63cm. A 5kg. 😀
Kamarad mel rakovinu slinivky, dneska jde na prvni chemo. A kdyz po operaci zase zacal pribirat, tak pribral dokonce 1 Patrick (4.42kg). Ale jak Patrick roste, tak kontrolujeme vahovy prirustek na Felixe. 😉
Jakoby nestačily unce, palce, yardy, teď zavedli ještě felixe a patriky. 😛
A navíc to komplikujou – jeden felix 63cm=5kg. Prosila bych o převod na libry a palce. (wave)
Fuj, prevody na palce a libry. Docela me tu lidi prekvapujou. Tolik let po prechodu na metricky system a oni se me porad ptaji na libry. Takze kdyz byl Patrick 5.81kg mel 12 liber a 12 unci a Matilda 4.77kg neboli 10 liber a 7 unci.
1kg je 2 libry a 3 unce a 100 cm jsou 3 stopy a 3.4 palce.
Jasne? 😀
ÚPLNĚ! (rofl) (rofl) (rofl)
Takže felix je jednotka jak délková tak hmotnosti 😉 – Kde je JJ? Tu by to určitě zajímalo, ona je tady přes tu fýziku (a navíc si taky opatřila dvojčátka (nod) )
No, ještě, že je Felix takový malý kocourek. 🙂 Jak by bylo všechno jinak, kdyby se místo Felixe vyskytl jako etalon náš Mr.Zrzavý. Jeho hmotnost se pohybovala od 8,25 do 9 kg. To bylo závislé na roční době. A i s ocáskem měl 102 centimetříčků klidně spících. Byl to ten nejněžnější kocour vůči domácím, ale veliký bojovník v revíru. (hug)
Měřím 2,56 Fx – že to zní hrdě?! (chuckle)
(y) (wasntme) (y) (clap) 🙂
Příšery (rofl) … nechcete místo SI (Le Système International d’Unités) zavést SA (Le Système Animalisé d’Unités)? Franštináři, prosím, opravit pády a koncovky (rofl) .
Ahoj Báro, to je krásný článek!!!
Je ale naprostý nesmysl dávat pryč zvíře, když je miminko. Jsem moc zvědavá na sžívání Pudlíkovic pudlíků s novým přírůstkem 🙂
Dvojčátka jsou překrásná a je skvělé, že vše nakonec proběhlo bez komplikací(h)
Jo – a dovedu si představit ty řeči, které musela poslouchat Kačer, když si ke krokadýlí pittbuličce pořídila chlapečka (wait)
hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Gratulace veliká (inlove) Fotodokumentace skvělá (nod)
My mizíme do místní ZOO safari. Vilík neztrácí dobrou náladu a řádí jak tajfun. Betka je vzorná, ale myslím, že doma bude dlouho dospávat… (chuckle)
Zase jedna šťastná rodina a šťastné děti, které vyrůstají se zvířecím kamarádem. Přejeme hodně zdravíčka a krásných dní společných her. Žádné dítě nemělo pečlivější chůvu než náš Kuba, kterého Gaston střežil jako oko v hlavě a jehož uši posloužily jako opora při prvních pokusech se zvednout. Který ho nosil za plíny tam, kam sám nesměl lézt, se kterým vypracovali společnou metodu na dostání se z dětské ohrádky. Držím všechny palce
Esli se můžu pochlubit, tak já jsem skoro před šedesáti lety měla chůvy dvě: bílou špicličku Nerinku a vlkošedého něm. ovčáka Rigoška. A ti si mě prý neuvěřitelně užívali a na zahradě se ke mně coby lezoucímu batoleti nesměl přiblíži ani brabec, když jsem s nimi lehávala na dece na trávníku!!!!
Gratuluji ke krásným dětem. Ať dobře a ve zdraví rostou.
Zvíře a dítě – kolik pověr je kolem toho! O toxoplasmóze jsem tady psala ještě na starém zvířetníku a článek máme na stránkách chovatelské stanice. A proč by mělo zvíře chtít ublížit dítěti. Jistě, mluvíme o normálním zvířeti a normální (aspoň přibližně) rodině. Tam, kde si zvíře pletou s hračkou a panenkou na hraní a vše se točí kolem zvířete, tam může být problém. Ale to není problém pro etologa, ale lidského psychologa – problém je v páníčcích. Určitě je dobrá volba si Felixe nechat. Na fotkách je vidět, jak moc to všem svědčí. Ať to všem dlouho vydrží!
Predevsim moc gratuluju ke dvojcatum. (h) (h) A koukam, ze Patrick uz ma tartan sveho tatinka. 🙂 Ovsem Felix vedle Patricka coby benevolentni kocour ochranar – krasne. Aaale, nefunguje mi ten odkaz na fotky – chce to po mne muj ucet na Microsoftu, kteryzto ucet nemam.
A co nosi pravi mini-Skoti pod sukni – plinu. 😛
To jsou neuvěřitelně krásný fotky! A samozřejmě i focené objekty. Tak ať se vám všem daří i nadále. (h)
Milá Báro,
ani nevíš,jak moc jsem Ti vděčná za ty fotky mrňat s kocourem. Za to,že jsi se vykašlala na nesmyslný pověry o zalehnutí,zadušení a toxoplasmose…s Felixem jste úplná rodina a je fajn, že ho zapojujete a nenecháváte ho stranou. Zdravím obě děti, Tebe,manžela a Felixe (h) (hug)