V srpnu mají v naší famílii narozeniny dva chlapi. Tedy ten starší se už mezi chlapy jaksi nepočítá, spíš mezi vetché starce, tedy chlapy bývalé, a ten mladší je pro změnu zase chlap čekatel. Ještě mu to vezme aspoň deset let, než se dočká.

Narozky slaví děda a vnuk zpravidla dohromady a tak poskytnou ženským v rodině důvod k chystání, vyvařování a pečení. Tedy hlavně té nejstarší v klanu, protože tato oslava obvykle probíhá u nás doma. V tuto dobu zde končí zima a počasí bývá přívětivé, předjarní, a teploty za zpravidla slunných dnů kolem dvaceti stupňů Celsia. Na sluníčku už dovede být docela teplo.

Den D byl vybrán tak, aby se mohli všichni zúčastnit. Tak v neděli, 19. srpna ráno byl dědek s Habsburky na delší procházce v buši, aby, až dojedou ostatní, nebyli samou radostí tak divocí. Max dovede samou radostí kropit svoje okolí a tato jeho vlastnost moc v oblibě není.

Potom ještě dědek zajel dolů pod kopec, do osady Emu Plains, pro objednanou dortu, kterou si sám vybral. Fynnovi byla dorta upečena doma babičkou podle jeho přání, čokoládová bez náplně.

V 10 hodin dopoledne to vypuklo. Dojela rodinka našeho mladšího syna Martina, tedy jeho žena Edita a děti. Pětiletá Jana a oslavenec Fynn. Okamžitě nastává frmol v domečku. Habsburci jsou zatím v izolaci na balkoně. Děti a vnoučata se po uvítání zklidňují, vítají se i s Habsburky a pak vnoučata zasedají a věnují se svým elektronickým udělátkům. Generace informační revoluce. Edita pomáhá Míle v kuchyni a my s Martinem řešíme vážnou otázku, jak se nejlépe uvaří nejchutnější pivo. Potom se Martin uchyluje do dílny v garáži, kde si něco potřebuje udělat na motorku na frézce.

Zanedlouho přistává před domečkem kompletní rodinka naší schovanky Blanky. Malý Míša zapadá mezi Janu a Fynna a ženský si navzájem překáží v kuchyni. Začíná se řešit velice důležitá otázka. Kde si nás 12, ano je nás už jak apoštolů, sedne ke stolu. Na balkonu na jižní a stinné straně, nebo severní ozářené sluníčkem. Jsou zde lidi, kteří mají raději chlad a jiní, kteří milují trochu tepla. Po vážné a důležité debatě na dané téma padl společný souhlas na přední balkon do ulice, ozářený předjarním sluníčkem. Venku pofukuje docela čerstvý větřík a na stinném balkonu by mohla být některým jedincům zima.

Takže velký stůl je prostřen pod sluncem. Pak se pro ty, co sluníčko moc nemusí rozroluje plátěná markýza a zanedlouho dojíždí i poslední, rodinka našeho staršího syna Petra s Kirsty a jejich pětiměsíčním Tomáškem. Ženské začínají nosit na stůl, chlapi otevírají flašky s vínem a chystáme se hodovat. Slunkomilové si sedají zády ke slunci a eskymácká část rodiny do stínu markýzy. Oslavenec dědek a Míla sedí v čele stolu.

Nalévá se jiskřivé australské víno, bílé i červené, jak si kdo přeje a připíjí se oslavencům na zdraví. Na talířích se objevuje kuře pod peřinou a bramborové saláty různých druhů si každý bere z nádob na stole podle chuti a libosti. Zanedlouho se hovor ztišuje a ozývá se spokojené mlaskání a pochvalné mručení. Víno teče proudem a dokonce se i rozlévá po ubrusu, když je náhodně převržena sklenka bílého. Ale to jaksi patří k věci, že ano. Drobotina také s chutí pořádá co má na talířích a spokojenost vládne krajinou.

K obveselení společnosti nastává i krmení mrňavého Tomáška, které Petr s Kirsty bravurně spojenými silami zvládají. Jsou podezříváni, že to tajně trénovali. Dokonce i Tomášek kooperoval. Tedy aspoň na začátku. Ke konci si trochu procvičil hlasivky. Ale chutná mu, sní, co se mu nabídne a podle toho i přibývá. Na velikosti i na váze. Takový malý Neotesánek. Nebo Otesánek? To nechám na vás.

Oslavenec dědek se to všecko snaží zaznamenat na digi fotky, ale jaksi nestíhá a tak mu pomáhá schovanka Blanka, která mu odebírá foťák a fotí ona. Pomalu přichází na řadu zlatý hřeb odpoledne. Napřed dostává ke svým osmým narozeninám dortu a dárky Fynn a pak je na řadě dědek. Mimo dorty a přípitku dostává ode všech jen samé peníze.

To aby snad technologicky nezastaral a pořídil si osobní elektronický pad, čili blok. Vnoučata bravurně prohání iPad od firmy Apple a dědek si má vybrat ze záplavy nabídky na trhu co mu bude nejlépe vyhovovat k jeho potřebě. Tedy hlavně psaní, práce s fotkami a brouzdání po internetu, včetně elektronické pošty.

Nálada za stolem se neustále lepší, už naléváme z šesté flašky víno a zábava je bujará. Schovanka Blanka a dědek – oslavenec dostali jaksi větší nátisk, vínečko v nich mizí jako v černé díře a tak si vzájemně kápli do noty. A to do té míry, že je převržena sklenka s vínem, dnes už číslo dvě, a tentokrát s vínem červeným a nejen na ubrus ale i na oblečení dotyčné osoby. Vše se řeší okamžitě a s úsměvem, jak se sluší a patří na veselou a slušnou společnost. Jen dotyčná osoba odjíždí později domů ve vypůjčených částech oděvu.

Po páté hodině odpolední se slunce kloní k západu, ochlazuje se a spokojená a mírně společensky znavená společnost se rozjíždí do svých domovů. Dokonce i Habsburci se zklidnili a teď už jen odpočívají a leží na koberci jako dekorace. Třeba se za rok zase tak zdárně sejdeme.

Fotky najdete zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/2012_08_19_Rodinne_oslavy_u_nas_doma