Začátek července, lidé úpí v strašlivých vedrech a my se vydáváme na první výlet po nedobrovolné přestávce. Letos se budeme pohybovat jen tak v nedalekém okolí, tak jsem si řekla, že vytvořím seriál 🙂
Našla jsem ubytování ve vesničce s poetickým jménem Jítrava na rozhraní Čech, Německa a Polska. Za zády jsme měli Lužické a Žitavské hory s krásnými skalními městy, údolími a podmáčenými loukami, před sebou Ještědský hřeben.
Místní počasí bylo specifickou odrůdou celorepublikových veder; kromě horka se vyznačovalo večerními a nočními bouřkami, které zajišťovaly ranní mlhu a celodenní dusno. Nachodili jsme méně, než jsme plánovali – přece jen jsem byla o trochu méně výkonná a taky počasí opravdu nabádalo spíš k ležení ve stínu. Tyhle končiny má dokonale prochozené Xerxová, které ostatně vděčím za rámcový itinerář. Takže než velké popisy nabízím spíš jen stručný cestovní deník.
Bílé (Sloní) kameny jsme měli za humny, moc krásné maličké skalní město. Odsud jsme se vydali dál k Lemberku a Jablonnému. Lemberk je překrásný zámek. Upřímně: nebyla jsem vevnitř, nějak už po desítkách prohlídek zámeckých interiérů nemám elán do dalších olejomaleb předků a loveckých salonků, ale nádvoří patří k nejhezčím, co jsem kdy viděla. Navíc cesta dál vede úžasnou alejí obrovských kvetoucích lip, je to jako jít hrncem medu. V Jablonném už jsme ale byli docela uchození.
Druhý výlet byl trochu dramatičtější – vymysleli jsme si, že najdeme Českou bránu. Je to podle průvodce dvojice k sobě nakloněných skal, mezi nimiž procházela stará zemská stezka z Jablonného do Žitavy snad už ve 14. století. Vzbouzí to úžasné představy…
V praxi to vypadalo tak, že jsme po neznačené lesní cestě došli na paseku, za pasekou už cesta nepokračovala, zato tam byl příkrý kamenitý svah dolů do údolí. Ještě jsem nepsala, jak pěkně klouže navlhlá směs listí a loňských bukvic.
Nicméně pod svahem jsme po troše hledání konečně to místo našli. Nakonec jsem si vyfotila aspoň ceduli, naše očekávání byla dost přehnaná… Mírně neuspokojeni jsme tak nějak neměli dost a zachtělo se nám do blízkého německého městečka do cukrárny na zmrzlinu.
No. Zjistilo se, že Luftkurort Luckendorf není městečko, ale vesnice. Dále že tam není žádná cukrárna, snad jen jedna otevřená restaurace (naše němčina je z rodu méně výmluvných). A že ta eura, co máme na zmrzlinu, jsou švýcarské franky… Nicméně kupodivu všechno dobře dopadlo, zmrzlina byla, v hospodě a za koruny.
Ovšem to už začínalo bouřit. A bouřilo celou další hodinu, než jsme došli zpátky do Čech, kde jsme se zachránili v další hospodě. K té už jsme dobíhali za deště, ale když padaly kroupy, tak už jsme byli v suchu. Časem nezbylo než dojít domů, ale to už nepršelo moc…
Doma jsme byli po deváté, značně ušlí a zdevastovaní. Takže s představou dalšího dusného dne s výstupem na 749 m vysoký vrchol hraničního kopce Hvozd (Hochwald) ve společnosti Xerxových jsme se bohužel mastňácky rozloučili. Ten následující den jsme bohapustě prováleli..
Před odjezdem jsme nemohli minout zříceninu Roimund, tu jsme měli blizoučko… i když stoupat k ní dopoledne po silnici se sluncem v očích nebyl ideální nápad. Ale výhledy do kraje byly krásné. Z Roimunda jsme se vydali po okolí a ještě jednou dokázali zmoknout.
Hezké to bylo.
Fotky: http://1234zana.rajce.idnes.cz/Jitrava_-_cervenec_2012
Tak jsem se překonala (v dodacích termínech) – a tady je pár fotek z pátečního Pražení. Známí fotografující jedinci – nebudu jmenovat – neměli foťáky… A to tam LuckaV měla Tikiho 🙂
http://jagri.rajce.idnes.cz/Prazeni_20.7.2012
Jajko, díky!
Koukám, že se zastavil také Klaus. A chutná mu.
Jítrava, Zdislava, Křížany a další vesnice od nás za lesem, byly vesnice za I.republiky čistě německé. Tam se chodilo ještě za našich rodičů /jsem tedy proti vám určitě o generaci a více starší/ na tzv. handl. T.j. aby se české děti naučily německy a opačně. Děti byly umístěné do německých rodin a německé do českých a především navštěvovaly školu. Tatínek vyprávěl, že když tam byl on, tak to dopadlo tak, že ve třídě byly samé české děti až na jednoho němce a tak komunikovali všichni dohromady česky. ]:)
Ten handl byl moc užitečný zvyk. Loni v Krušných horách nám domácí říkal, že jeho děti chodí do školky v Oberwiesenthalu – hlavně teda proto, že v Božím Daru je neudali.
Přijde mi to fajn. Ostatně v Luckendorfu hospodský uměl pár slov česky a měl v češtině jídelní lístek (y) .
Jojo – dobrý obchodník se přizpůsobí – v Jizerkách na polské straně berou taky koruny, eura i zloté. A v německočeském příhraničí koruny taky ledaskde akceptují.
o.t. Varane
dole u krakonošova článku jste na mne vznesla dotaz. Máte tam odpověď
Děkuji velice velmi, ptakopysku. A přeji všem skvělé zážitky na cestách po vlastech českých, zana má nádherné fotky a taky pravdu – je u nás krásně…
Ahoj 🙂
Eh, podívejte se prosím i ke starším článkům – vysvobodila jsem celou tlupu unesených komentářů… (whew) Odskočila jsem si na dva dny do Prahy a včera nešla k počítači a hned tu bylo krásných 39 stran spamových komentářů (devil) (jedna stránka = 50 spamů)
Komodský ještěr upřímně děkuje za tu námahu, protože taky – jsa tu neznám – skončil ve spamech… (wave)
Díky 🙂
Milá Zano, stejně jako ostatní jsem strašně ráda, že už zase bloudíš vlastí českou, píšeš a fotíš (inlove) Většinou se potloukáš na místech mě neznámých, takže se navíc vzdělávám – to nemá chybu (h)
Dík (inlove) .
ještě odkaz na Betí týdeníček:
http://drporkert.com/dogy/images/beta/0712/index.html
Ale máte tam krásně (y) .
(chuckle) A nezeptají se Bety jestli chce ven a nezeptají… jen vodítkem a obojkem chřestí a ono to s ní běží samo (rofl) Chudák psová, ta si s vámi užije!
Jo a houby u nás teoreticky růst měly, prakticky je asi les utopenej. Letos nás ty mraky snad hledají, takové vody všude nepamatuju…
Kvilík je už zdtaný jinoch- a, Xerxová, ty vlastníš slamák s puntíkatou mašlí??? :O 🙂
já vlastním slamák s bílou mašlí. Tenhle je mlaďasky, má u nás povícero své mládežnické garderoby, kterou nestěhovala… Klobouků je u nás dost. A různých.
Nikdy jsem tam nebyla, takže dík za zprostředkování. Mooooc hezký! 🙂
Když ono těch hezkejch míst je!
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Čekám dneska nájezdníky, jdu vařit, péct a smažit… Hlavně musí být „mašóóó“ a „polifkááááá“ (chuckle)
Takovýhle „jedlý“ dítě je báječný. Nevím, jak moc se to dá ovlivnit. Mýmu bráchovi rodiče skoro hráli maňáskový divadlo, aby třeba… aspoň kousek… něčeho snědl. Děsně mi to šlo na nervy, takže u synka jsem macešsky prohlásila, že hlady určitě neumře a do jídla jsem ho nenutila. Fakt ale je, že nebyl vyslovenej nežera…
Moje děti jsou žravý, místy pažravý. Obzvlášť Svatulka, ta se ráno budí s úsměvem a bojovým pokřikem JÍÍÍDLOOO!!! MÁMÍÍÍ, SNÍÍDANĚĚĚ!!! A vypadá, že minimálně týden nedostala ani kousíček ničeho jedlýho. A pan doktor neustále tvrdí, že je podvyživená. A přitom nesní jen to, co před ní uteče. Občas se i na toho bílýho (cat) Pupo Jáju dívá velice mlsně (až mám strach, že si ho uloví) a sem tam mu chodí na granulky a maso. No co, aspoň bude mít lesklou srst
Chichi Týno, úplně vidím bojovou Svatulku (inlove) Jinak žravé děti jsou záviděníhodné, což ví každý rodič dětí nežravých. Sice jsem se snažila uplatňovat zanin přístup, ale když byly Markovi čtyři, tak dost onemocněl a doktoři byli nesmlouvaví – musí víc jíst a dokonce i maso! To byl boj (tmi) Takže Sváťa s lesklou srstí je mnohem lepší varianta (rofl)
Hm, dodnes vzpomínáš, že? 😛
údajně jsem byla drobet nežravá i já jako malá a jednou prý ségře vedli přednášku o tom, jak její malá sestřička, pokud nebude dobře papat, tak umře hlady – a ségra prý pronesla: „AŤ SKAPE!!!“ (rofl)
(chuckle) Bedo…… Ja jsem byla taky nežravé decko. Kdybych byla svym vlastnim rodicem, tak bych se asi utloukla. 😀
asi se ten den rodily samé žravé děti. Vilík umí „požrat“ s velkou chutí a jeho sestřenice (spolunarozenec s Vilíkem i Sváťou (chuckle) ) je taky kyselina (rofl)
Kupodivu mu k masu nevadí ani hlááášééék a mlkvičkááá a kukukuuu (kukuřice)
Milá zano, děkuji ti žes to za mne odšlapala a ještě všechno nafotografovala. Sháněla jsem včera ten jednoduchý laciný mobil za toho utopence (Zdena měla pravdu) a bez jakéhokoliv úspěchu jsem přišla domů šla na procházku se psem a pak jsem ze všeho umořená padla a usnula. Už toho moc nenachodím, všechno je nějak jinak a já nezvládám co jsem kdysi zvládala.
A lípy odkvétají, ale ještě stále voní domovem, zvlášť když zavřu oči a vrátím se do dob kdy jsem ještě všechno zvládala. Ani kdybych ty oči neotvírala tak už tu skutečnost, že je všechno jinak než tehdy, nezměním.
Tak tě moc prosím odšlapej za mne mnoho tras v té naší milované zemi a všechno to popisuj a nafotografuj. Já vím že je to pro všechny ale já se budu sobecky tvářit že je to jen a jen pro mne. Tisíceré díky!!! (hug) (inlove) (hug)
Velká kočko, já vlastně potřebuju fotit „pro někoho“. Jen tak pro mne samotnou mě to nebaví. Takže budu ráda, když se se mnou projdeš (inlove) .
No to je bezva zpráva. Jednak pochoduje po vlastech, druhak si skáče na zmrzku za hranice a prochází u toho starou stezkou, třeťak… určitě bude spousta krásnejch fotek, však už se mi pomalu otevírají. 🙂
Neochotu vidět další lovecký salonky s olejovýma trofejema předků naprosto chápu. 🙂
Však volám HOSANA kudy chodím 🙂
docela zajímavý odkaz:
http://www.zooliberec.cz/cz/unikat-mladete-vzacneho-osla-se-ujala-adoptivni-matka
Jsou to krásní oslíci – pravda – jedni z nejagresivnějších obyvatel ZOO. Snad oslík přežije a časem se třeba vydá do Afriky…
Milá Zano, moc ráda čtu, že je konec tvého dlouhého „domácího vězení“ a že si s Frantou zase vesele turistikujete. Protože skrze tvé fotky (a nejen tvoje) si znovu a znovu uvědomuji, jak je ta moje domovina krásná – umíš fotky tak krásně „charakterizovat“, že by jí člověk poznal mezi tisíci.
Fotky jako vždy nádherné, ale i mě se véééélice líbila fotka „kořenové stráně“.
A Alex – tvoje včerejší povídání a fotky byly též skvělé, moc jsem si vychutnala „návrat do minulosti“
Maričko, přesně – já to tu mám moc ráda 🙂 . Jak zahradničíš?
Zno, děkuji za optání. No já už nezahradničím, teď už tam jen chodím sklízet úrodu 🙂 . A že je letos bohatá!!! Naše večeře jsou pravidelné střídání leča, boloňské omáčky, moussaky, polévky gazpacho – a odpolední rajské saláty. Prostě vše, do čeho se dává hodně rjačat. Rozdávám zájemcům, rozmixované je mám i namražené, stejně jako lečo a přesto furt rodí a rodí (ale už přeci jen zpomalují). Letos jich byly stovky – však i těch sazenic bylo hodně. Podobně bohatou úrodu mám i paprik.
A ještě že mi před pár dny bratr připomněl ořechovku (zmínil se, že už naložil svoji), já bych na ni málem zapomněla,propásla mladé pecanové ořechy natrhat a to by mě moc mrzelo. Sice už je dávno po sv. Jánu, ale ještě jsem stihla mladé ořechy, které se snadno krájí. Můj loňský první pokus se vydařil, sice ořechovce tvalo několik měsíců, než správně dozrála a zjemněla, ale čekání stálo za to, je to lahoda 😛 .
To zní opravdu hodně letně 🙂
Hmm, je to kapku nepoměr. Já teprve sklízení začala. Tím myslím, že jsem nasyslila na 10 sklemiček okurek (byly 2x vysejvané) a z 25 keříčků se mi začaly stydět první 2 kusy. (blush) (chuckle)
Vidíš Zdeno, okurkám se tu nedaří (tedy na mých záhonech ne, jiným ano) a já je mám zrovna tak ráda. Tak ať se tvoje rajčata přestanou jen skromně pýřit a koukají se co nejrychleji pořádně začervenat
A všem přeji krásnou neděli
Jé Zano, udělala jsi mi velikou radost. Na tvoje rozcestníky se moc těším. To mi věř. (inlove) (sun)
Zdeno, že je tam krásně!
Zano, já jsem to tak nějak cítila, že nejste daleko od nás. Ale odhadovala jsem to buď Jablonné nebo Kryštofák. Na Jítravu bych si vůbec nevzpomněla. Škoda, autem je to kousek. Ale fotky máš opět bezva. Na rajče se s pochvalou neostanu.
Hm, no jo… já mám úplně jiná měřítka, mně se zdálo, že je to k vám daleko.
Ale ono to někdy vyjde, na sever jezdíme moc rádi 🙂 .
Prosím pěkně, mám OT dotaz. Přišla mi sms, že na poště Praha 3 (já bydlím na Praze 8, čili úplně jinde) mám k převzetí balík…
Zažili jste někdo něco takového? Je to omyl, nebo si ze mne někdo dělá sr.. legraci?
Zano myslím že to bude asi legrace protože sousedům to už přišlo 2x a žádný balík nečekali a ani jim nepřišel ]:)
já myslím, že omyl. Lidičky jim napíší číslo kontaktní smsky – a buď se splete už majitel čísla (hodně lidí si vlastní mobil nepamatuje), nebo ho nečitelně zapíšou (hodně lidí píšou jak MUDři s dlouhou praxí (chuckle) ) a nebo se splete úředník na poště, když to číslo „klape“
Ale můžeš si na poštu zavolat (call) a poptat se (wave)
a ještě – z Roimundu se mi stejně nejvíc líbila ta stráň prorostlá kořeny buků. A tu vyfocenou mám!
Jsem ráda, že zana zase výletuje- svět se tak vrací do správných kolejí a zase budou z cest fotky s cestami 🙂
Tak já se přiznávám, že i po obhlédnutí desítek zámeckých interiérů zas ráda půjdu okouknout další, protože co kdyby mi ušel nějaký skvost- a na víc je mám prostě ráda (inlove) Momentálně nám návštěvy zámků komplikuje jen přítomnost psů, tak chodíme na dvě směny. Do interiérů smí psi jen v Častolovicích, ale obávám se, že strakatice by obrazy měly prohlídnuté rychleji a pak by chtěly jít dál 🙂
Matyldo, taky jsem moc ráda (inlove) .
A výjimku z (ne)návštěv interiérů má Český Šternberk, tam to patří k tradici 😉 . I když už asi dva roky jsem nebyla vevnitř, budu s tím muset něco udělat 😀 .
Helemese, odpověď nevdržela 😛 .
Matyldo, když o tom uvažuju, tak mám jednu výjimku: na prohlídce v Českém Šternberku jsem byla tak desetkrát. Ale to je spíš tradice (happy) .
Tam jsem byla jednou. Mám to z ruky 🙂 Ovšem Lednici jsem viděla už asi pětkrát 🙂
dnešní výšlap za humna se vydařil (nod) Pilzberg vydal 15 křemenáčů (dva obrovské) a nějaké ty hříbky různých typů (všechny maličké, nové). Bude nasušíno (nod)
No ne! Že by konečně?
no – Pepa nabrousil nože… a já krájela houby na sušení… Takže když jsem teď byla v nemocnici za mamkou, tak to vypadalo, jako bych šla z chirurgické ambulance (chuckle) Ale šít by stejně nebylo co, ufikla jsem si bříško (bohužel na bříško špekaté, ale u palce…), takže jsem to zabandážovala svépomocí doma (wasntme)
Tady ne a ne, nechce nic růst. Jana přinesla ,,jen“ krásné lišky a 1 kováře. A to na sušení není. Ale měli jsme k masu letní bramborový salát s liškami a ještě zbyly.
Zano, ani nevíš, jak jsem ráda, že jsi opět na turistické značce. Doslova a do písmene. Díky za krásné fotky, tak půvabných hor.
A jak jsem si to užívala já (blush) !
Alex, Franta teď zkouknul technické muzeum a byl nadšen!
OT – dotaz, prosba o radu bankovní
jak jsem se pohybovala teď i mimo Prahu, podařilo se mi zamotat si upomínky v mobilu, i stalo se mi, že jsem dvakrát zaplatila pojistné domácnosti (to jsem celá já, ne že nezaplatím vůbec, ale rovnou dvakrát – bysem do toho kop!!)
co s tím můžu udělat? banka je asi z obliga, ti poslechli mnou zadaný příkaz… napsat snad poníženou supliku pojišťovně a zkusit aspoň chvíli doufat, že mi to vrátí….???
Bedo, já jsem také takové potrhdílo, asi bych suplikovala na pojišťovnu. Věřím, že to vrátí.
Napiš doporučený dopis pojištovně nebo navštiv přepážku pojištovny s bankovním výpisem, aby bylo jasné, žes zaplatila dvakrát a požádej o vrácení přeplatku. Uved přesně kdy a pod jakým VS a z jakého účtu to bylo zaplaceno. Neboj, vrátí ti to.
A zdravím všechny !
Mně to Česká pojišťovna nevrátila, ale započítala do dalšího pojistného období. Ovšem já jsem si toho nefšimla, tudíž jsem o vrácení nežádala.
Chichi, je vidět, jak všichni máme nějakou tu zkušenost (chuckle) .
Moc pěkné počtení a prohlídka před odjezdem na dovolenou (nod) , hezky jste chodili a koukali, Zano. (inlove)
Přeju všem krásný den (h) a mějte se tu hezky a buďte hodní! (wait) 🙂 (chuckle) Za týden se vrátím a přepočítám si vás. (nod) (chuckle)
hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Mrzí mě, že si vybrali na tuhle dovču u nás za humny přesně sletový týden… Prostě jsme se nedokázali utrhnout a i ten domluvený pátek by byl hrozně narychlo s odjezdem brzo ráno a tak bylo lepší, když se trošíčku z+F poflákali (nod)
Na Sloní kameny se dá vylézt – skoro na každý balvan vede série vyšlapaných malých stupů. Kdo se nebojí, je odměněn krásným výhledem. V okolí je řada geologických i historických zajímavostí jak na české, tak německé straně. Krásný kus země (inlove)
tsss – a ve fotodokumentaci chybí Roimund a trošku kýčové domečky v luftkurortu… A kde je ta skalní brána ??? Řekla bych (wait) , že je fotodokumentace lehce nedostatečná (chuckle)
Ale s krááásnými výhledy na poutavé špičaté kopečky.
No jo, no… z Roimunda nemám hezkou fotku, je to moc pruhovaný, jak svítilo slunce. A v Luftkurortu jsme se hlavně snažili najít 1) cukrárnu, 2) cestu zpátky do Čech 😀
Zano – hezky jsem si s tebou pocestovala po kraji, kam se asi hned tak nepodívám – od nás je to prece jenom z ruky.
Ale ty fotky – hlavne ty poslední pred bourkou – a taky ty Sloní skály (a vobec vsecko) – díky za ne.
YGO, já s tebou taky objevuju vzdálený horizonty (chuckle) .
Ty mi taky fotíš vzdálený kraje 🙂 .