ROZHLEDNÍK: Nebe, peklo, ráj (2)

V předchozím povídání jsem mlaskal nad blahodárným účinkem tepla z pekla. Vzhledem k některým reakcím bych si dovolil trochu zafušovat do řemesla chemikům, fyzikům a geologům; upozorňuji, že ani jeden z těchto oborů jsem nijak nestudoval, takže buďte shovívaví, pokud nebudu úplně přesný, ostatně přísně vědecky fundované povídání na toto téma by bylo dosti nestravitelné.

 

Takže: Bod A – voda

Voda je sloučenina, (vědecky kysličník vodný – hrůza, co?) dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Tyto dva plyny v uvedeném poměru vytvoří třaskavou směs, vysoce nebezpečnou, s rychlostí hoření přes 4 km/s a snadno zápalnou, pokud těmito dvěma plyny budete zkoušet naplnit pouťový balónek, čiňte tak ve tmě a mějte je hluboce podchlazeny, k explozi natlakovaného balónku postačí silnější expozice sluncem. Následkem výbuchu je vodní pára a vysoká teplota; vzniklá energie odpovídá energii, potřebné na to, abychom z vody např. elektrolýzou tyto dva plyny získali. Existují vynálezy, které rozbíjejí molekuly vody pomocí rezonance, do elektrolyzéru speciální konstrukce se nepřivádí hladký stejnosměrný proud, ale stejnosměrné impulzy, takže energie, potřebná k získání kyslíkovodíkové směsi je mnohem menší, než energie, získaná jejím spálením, ale tyto vynálezy zmizely i s jejich tvůrci; nikdo nestojí o to, aby auta jezdila na vodu. (Čím by se živili všichni, kteří s ropou a energiemi kšeftují a kdo a z čeho by platil různé daně, že?)

Samotná voda je zajímavá látka. Nejhustší je při teplotě  +4°C, čímž je dáno, že led se s klesající teplotou roztahuje a život ve vodě může přežít i silné mrazy. Destilovaná, nebo demineralizovaná voda je velmi silným rozpouštědlem, takže kromě kyslíku, který vodní organizmy potřebují k životu, dokáže rozpustit, v případě alkalických kovů velmi ,,čiperně“, (vzpomeňte, jak dovádí v kádince s vodou kousek draslíku), prakticky celou Mendělejevovu tabulku. Její deficit v živých organismech znamená zdravotní problémy a může vést i k smrti, pokud je dlouhodobý, nebo hluboký. Vysoké povrchové napětí hladiny se velmi líbí vodoměrkám, které po povrchu vody čiperně běhají a loví hmyz, který to neumí a tudíž, pokud do vody spadne, má smůlu.

Lze říci, že voda je na naší planetě dominantní chemikálií. Oceány pokrývají 2/3 povrchu, nezanedbatelné množství vody je v ledovcích a i pod nejvyprahlejšími místy planety se skrývají ohromná podzemní jezera, (u nás na Vysokomýtsku a Mělnicku, např.)

 

Bod B – Voda a planeta

Koloběh vody v přírodě vypadá přibližně tak, že z toho, co naprší, se třetina hned zase vypaří, třetina někam odteče a třetina se vsákne. A právě ta poslední třetina nás teď bude zajímat. Nikdo nikdy nedokáže přesně zmapovat všechny podzemní cesty, kterými vsáknutá voda putuje, kde se schovává a kdy a kde se ve vyvěračkách a pramenech dostane opět na povrch. V Českém krasu u Srbska jsou dvě vydatné vyvěračky; silnější Koda a Císařská rokle. Teprve nedávno a čistě náhodou se přišlo na to, že jde o vyústění několik kilometrů dlouhého jeskynního systému, který začíná někde u Tobolského vrchu a pravděpodobně je napojen na zatopené třetí patro Koněpruských jeskyň. Zkuste si vzít k ruce mapu, pospojovat Kodu, Císařskou rokli, Koněpruské jeskyně, včetně Měňanské a Nesvačilské vyvěračky a aspoň přibližně spočítat plochu takto ohraničeného území!

Voda, která proniká do podzemí, není nikdy úplně čistá; dešťové kapky pohlcují ze vzduchu kysličník uhličitý, takže na zem už nedopadne voda, ale slabá kyselina, kterou chuťově všichni známe; kyselinu uhličitou (H2CO3) obsahují všechny sycené nápoje. Pokud je půda kyselá, nic moc se neděje. Zato na vápencích si tato voda smlsne, výsledkem jsou krápníkové jeskyně a z vody, nasycené vápennými solemi je vynikající káva i čaj. (Ne nadarmo se říká, že pokud chcete dobré kafe, použijte k jeho uvaření ne vodu z kohoutku, ale stolní minerálku, nejlépe Mattonku). Vápník a hořčík jsou navíc velmi důležité biogenní prvky, jejich nedostatek v potravě a především ve vodě znamená dostatek práce pro zubaře a problémy s kostmi, zejména u dětí. Bylo by zajímavé zjistit nějakou studií, jak je to s kazivostí zubů v souvislosti s chemií vodních zdrojů, vodárny tzv. tvrdou vodu nemají rády, ale lidský organismus ano.

 

 

 

Bod C – voda a minerálka

Tvrdá voda sice minerály obsahuje, ale minerálka to ještě není. K tomu, aby se z obyčejné vody stala minerálka, je potřeba ještě to, čemu se lidově říká vřídelní plyn. Vřídelní plyn je ale u nás ,,úzký profil“. Většina území ČR leží na žulové desce, zvané český masiv, která je průměrně 30 – 40 km silná, což je pro průnik plynů z podložních vrstev nepřekonatelná překážka. Odlišná situace je na severu Čech, kde je tato deska slabší a narušená zlomy a na Moravě pod Beskydy a Karpaty, kde je rozhraní Českého masivu a Karpatské desky.

V oblasti, tvořené zhruba trojúhelníkem Mariánské lázně, Františkovy lázně (Soos), Karlovy vary jsou geologické podmínky takové, že žhavá láva je místy jen 5 – 6 km pod povrchem a četnými zlomy z ní uniká velké množství vulkanických plynů, zejména kysličník uhličitý a v poslední době i siřičitý a sirovodík, což není dobré a jemně to naznačuje, že není daleko doba, kdy ČR získá další turistickou atrakci a sice činnou sopku! (Pánbu s námi a zlý pryč). Bohužel, z pozorování německých geologů jak na našem území, tak v okolí Laacher see, (zkuste strejdu Googla), jednoznačně vyplývá, že podzemí je aktivní a láva se dere pomalu k povrchu.

Vulkanický plyn se v podzemí mísí se vsáklou vodou a rozpouští se v ní. U studených minerálek se tak děje v hloubce kolem 20 –  400 m, u teplých v hloubce 2 – 3 km. Voda se tím stane silně kyselou a s chutí rozpouští všechno, s čím přijde do styku. V okolí Salajny se dříve těžila železná ruda a její ložiska jsou rozeseta v celém okolí, místy (Dyleňský kras), jsou vápence, hadcové skály obsahují hořčík. Tím je dáno základní složení studených minerálek v celém Chebském trojúhelníku, poměr jednotlivých složek závisí na místě vývěru a množství rozpuštěných plynů.

Z podloží unikající plyn zároveň působí jako čerpadlo, které žene vodu na povrch, takže stačí málo, buď přírodní puklina, nebo poměrně mělký, (max od 200 m) vrt a hop a je tu ne lidoop, ale minerální pramen. Jen v katastru Mariánských lázní je jich, úředním odhadem, 42. Ne všechny jsou přístupné. Některé z důvodů rekonstrukce, např. momentálně kyselka v Jedlové, kde se dělá nové jímání, některé zanikly zvýšením odběru v jiných pramenech a některé se spotřebovávají výhradně pro lázeňské procedury. Trapný je případ Richardova pramene v Kynžvartu – vynikající kyselka byla uzavřena do výdejního automatu a odběr zpoplatněn, prý proto, že ,,byla zneužívána k podnikatelským účelům“, což je při provedení původního jímání a vydatnosti pramene naprosto směšný argument.

 

 

Bod D – studená a teplá

Na termální vody je území CŘ poměrně chudé. Vzato od západu je první, zato velmi populární pramen Karlovarské vřídlo. Je u nás nejteplejší a nejvydatnější a v Karlových varech jediný; všechny ostatní jsou jen jeho odbočky, tím, že vyvěrají jinde a termální voda protéká jinými cestami, mají různou teplotu a chemické složení. Voda, která z vřídla tryská, vzniká v hloubce přibližně dvou kilometrů, kde se na křížení dvou zlomů stékají podzemní toky s obrovské oblasti zejména Chebska a Slavkovského lesa, což víme díky průšvihům v dole Marie Majerová a vrtu u Nové vsi u Chebu. V obou případech došlo k intenzivnímu úniku vody, (u Nové vsi vytryskl přes 20 m vysoký gejzír) a následnému dočasnému zániku výše položených Karlovarských pramenů s plynem, který proniká z magmatického ložiska, zbylého po asi 11 km vysokém stratovulkánu, dnes známém jako Doupovské hory, z hloubky cca 20 km.

Na základě značkování bylo zjištěno, že voda, stříkající z vřídla je kolem 2 000 let stará, tj. voda, která dnes z vřídla tryská, spadla na zem ještě za života Ježíše Krista. Těžko se někdy podaří zmapovat, kudy tato voda putovala a co v podzemí všechno zažila. Velkým problémem, začínajícím v hloubce cca 50 m je to, že rozpuštěné plyny se následkem poklesu tlaku a teploty z vody uvolňují, voda tím sice zpění a nabude na objemu, takže s chutí pospíchá k povrchu, ale pokles tlaku a teploty znamená i pokles kyselosti a následné srážení vřídelní soli. Jde o materiál, který se usadí úplně na všem, velmi dobře drží a ucpává potrubí, které se musí neustále čistit a vyměňovat; hrozí totiž, že pokud by se výtok ucpal, prorazí si voda cestu jinudy, což už se dříve několikrát stalo a mělo to devastující následky.

Dalším místem, kde máme teplou vodu, jsou Teplice v Čechách. Místo leží v údolí mezi tlakem vyvrásněnými Krušnými horami a vulkanickým Českým středohořím. Zlomy, ze kterých vytékala láva, formující Středohoří, dodávají teplo a Krušné hory vodu. Bohužel je v okolí také uhlí a díky bezohledné těžbě dostaly vývěry termálních vod v Teplicích a zejména okolí, (Obří pramen v Lahošti), těžce na frak. Obří pramen dříve vyvěral samovolně na povrch a voda poháněla mlýn. Po průvalu do dolu poklesla hladina o 35 m a voda, i když stále vytéká, se musí čerpat. Vývěr je sice přístupný, ale k vodě se nedostanete, je slyšet jen hukot. Další termální prameny jsou v Brné u Ústí nad Labem a v Benešově nad Ploučnicí.

 

 

Aktualizováno: 18.7.2012 — 21:16

106 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Přečetla jsem celý článek – ale, uf!!!!! – bylo to velmi těžké, neboť fyzika byla na gymplu mým oblíbeným předmětem a leccos si ještě pamatuji. Ale přelouskala jsem i celou diskusi a: za 1)všem babčám, které potřebují, z celého srdce držím všechny palce, za 2)škoda, že Krakonoš není náš prezident, to by jsme se měli!!! Zvládl by to všechno sám, ani vládu by jsme nepotřebovali, ani vysoké školy se svými profesory, prostě nikoho, natož úřednice na přepážkách. Jak si někdo dovolí veřejně shazovat jakoukoliv práci, o níž vůbec nic neví? Ale to chce asi přebujelé sebevědomí a sebestřednost, nebo co já vím co ještě. Zdravím všechny virtuální kamarády a kamarádky od přepážky na OP + CD.

  2. Milá JJ, jakož i ostatní diskutéři, omlouvám se, že dnes si budu sveřepě sedět na tlapkách a k exkursu do lázeňství nic nepřičiním – hydrogeologická část mého ega by nepochybně podlehla touze uvádět Krakonošův příběh do souladu s fakty, a to by mohlo být dlouhé. Navíc ne právě účelné, Zvířetník není posluchárna PřFUK, že. Ona ta anomálie vody, kterou tu JJ tak perfektně popsala, má spoustu nečekaných a pro život na Zemi zcela rozhodujících důsledků, a geologická minulost české kotliny by se taky dala interpretovat laskavěji… Ne, usedám na tlapy a přeji všem krásný večer.
    Terrosmečka nicméně zdraví, mává, blahopřeje, palce drží a všechno tak, jak se patří…

    1. Jj – taky jsem si tlapky přisedávala. Já se totiž nesmím rozčilovat a při vzpomínce na globální plky mi stoupá adrenalin… 😉

      1. Prosím, prosím … geologie mě moc zajímá, ale bohužel mě v životě poměrně minula a bojů proti globálním plkům taky není nikdy dost. Napište prosím, chci si doplnit vzdělání … (h) … prosím o přednášku pro ZU (Zvířetnickou univerzitu (rofl) ).

  3. Článeček jsem četla v noci a moc jsem se těšila na diskusi (mm) Takže to máme „trapný bláboly, jedinci s názkým IQ, neschopný jedinci a ignoranti“ opravdu vybraná společnost. (rofl) (rofl) (rofl)

  4. Milý Krakonoši,
    pominu-li pasáž o elektrolyzéru, k nimž jsem jako k účinným zdrojům energie dosti skeptická, je to velmi zajímavé povídání (h) .

    Jen takovou drobnost, výše uvedené tvrzení týkající se anomálie vody se často traduje špatně, tak uvádím na míru pravou: voda se mění v led až při teplotě 0°C, (v případě demineralizované destilované vody i při teplotě nižší, ale tento případ ponechme stranou). Hovoříme-li tedy o tom, že voda při teplotě 4°C má vyšší hustotu než voda při nižší teplotě (v rozmezí 0°C-8°C), nesmí padnout o ledu ani zmínka (kdysi někdo napsal něco o tom, že voda tvoří při těchto teplotách směs s ledem a od té doby to nějako koluje národem (devil) ).

    Faktograficky: Objem vody v rozmezí 0°C až 4°C s rostoucí teplotou klesá, v rozmezí 4°C až 8°C roste, při teplotách 0°C a 8°C jsou objemy stejné, při dalším zvyšování teploty objem s teplotou roste obdobně jako u ostatních látek, graf je na obrázku například na stránkách http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/645-anomalie-vody.
    Protože hustota je nepřímo úměrná objemu (rho=m/V, kde m je hmotnost), má hustota při teplotě 4°C maximální hodnotu. Takže při ochlazování klesá takto teplá voda ke dnu, na hladině se utvoří led, nicméně tepelná vodivost vody je malá (0,6 (W·m-1·K-1), např. železo má 120x více) a skupenské teplo tuhnutí velké (2100 J kg-1K-1), takže je velká pravděpodobnost, že louže nezamrzne až ke dnu, potažmo k příjemně temperovanému bahnu na něm ( mě by bylo ve 4°C „teplém“ bahně zima, ale jsem zhýčkána 😀 , vodní tvorové nikoliv).

    Vysvětlení: molekula H20 je silně polární, lze ji nakreslit jako kyslík uprostřed a dva vodíky z něj trčící, spojnice svírají úhel 108°C. Molekuly se k sobě mohou vázat kovalentně nebo tzv. van der Waalsovými silami (vodíkové můstky). Vazba vodíkovými můstky je krátkodosahová a právě ona odpovídá za stahování molekul vody k sobě v těsném okolí nuly. Jak teplota roste, začínají molekuly termicky kmitat a můstky se trhají.
    Kromě vody má anomálii také sirovodík (H2S) a možná a snad i nějaké uhlovodíky, ale toto nevím jistě.

    Na citovaných stránkách je odkaz na anglické, na nichž je o vodě asi úplně všechno, a na konci je i povídání o anomáliích.

    Tak se omlouvám za trochu dlouhý OT vstup, co byste chtěli od kantorky 8) , když se rozhorlí (rofl) .

    1. Nene, to je zcela v pořádku, víc podobných výkladů by nezaškodilo (btw. – nechceš zas něco napsat?). Ještě by mohl zasáhnout nějaký šemík a opravit názvosloví, voda doopravdy není oxid (natož kysličník) vodný a bude to skoro OK.

      1. já bych prostý lid oxidanem raději ani nestrašil. Koneckonců se jedná o silně návykovou látku. Závislost na oxidanu nelze léčit. Při odvykání dochází ve 100% případů ke smrti jedince. Taktéž dochází k úmrtí i při předávkování. Divím se, že Evropská Unie nezařadila oxidan vedle tak nesmírně nebezpečných látek, jako je třeba rtuť používaná v teploměrech (Pozor! rtuť zářivková, ač chemicky identická je podle názoru Brusele naprosto neškodná) a nezakázala jeho konzumaci. 😀 😀 😀

        1. Ptakopysku, to byste chtěl po EU trochu mnoho – vzhledem k tomu, že při přípravě směrnice o ochraně ptáků zařadila do seznamu na první pokus i netopýry… Pravda, pak jim to kdosi vymluvil 😀 a seznam byl ve finále dobře.
          A velmi se všem omlouvám za svůj vpád (jsem prostě drsná ještěrka), ale OT: můžete mě nějak nasměrovat, do jaké hospůdky přesídlila společnost, ze které se známe?

          1. zdravím (handshake) . je to sumavak.blokuje.cz Tedy defakto úplně stejná adresa, akorát místo G ve slově bloguje je K

        2. Co horšího, ani zemřelý pacient se své závislosti nezbaví a klidně si oxiduje i po smrti.

    2. Tývadoblďo! :O
      Milá JJ (inlove) , Ty ses tak rozhorlila, že jsem si to radši přečetla třikrát, abych to takňák pobrala. Co kdybys mě chtěla vyzkoušet! (whew) (tmi) (chuckle)
      Možná by to vážně chtělo občas nějaký osvětový článek pro lidi, kterým fyzika nikdy nepřirostla k srdci, a kteří dávno zapomněli i to málo, co kdysi uměli. (blush)

      1. jj svatá pravda. Třeba se s lidmi, kteří výše uvedené základy zapoměli, velmi dobře manipuluje v oblasti víry v globální oteplování. Četl jsem strašidelný oteplovačský článek o rozpuštění všech ledovců plujících v oceánech. Bylo tam velmi hezky vypočítáno, jaký objem ty ledovce mají, kolik vody vznikne jejich rozpuštěním a úplně drze byl tento objem připočten k objemu světových oceánů. Čtenáři pak byla nabídnuta pochmurná vize zaplavených přímořských krajů, jestliže okamžitě nezačne bojovat proti zlému oxidu uhličitému svojí peněženkou… (Článek samozřejmě pocházel z doby před nástupem bývalého německého kancléře Schrodera do ruského Gazpromu – od té doby je oxid uhličitý z fosilního zemního plynu takřka léčivý 😀 )

        1. Ptakopysku, tušíte vůbec, kolik lidí jsem naštvala, když jsem se jich zeptala, o kolik stoupne hladina ve sklenici whiskey s ledem poté, co ten led roztaje? S dovětkem, že přírodní zákony nerozlišují sklenici a světové zásoby vody? 🙂

        2. 🙂 Naštěstí pramalá znalost fyzikálních zákonů vždycky neznamená nedostatek soudnosti a selského rozumu. Takže jsem panice z globálního oteplování nepodlehla a spáse v podobě velkých větrníků neuvěřila. Ale určitě je dobré odmítání podepřít něčím víc než prohlášením „Mně se to ňák nezdá, čéče, to bude zase pěkná blbost.“ (chuckle)
          JJ, piš o čemkoli, prosím. Ono je všelijakých neznalostí či mýtů a pověr – a to nejen ve fyzice, ale všude. Takže můžete psát všichni, kdo o něčem něco víc víte, prosím.
          Rozhledníky jsou pro mě takovou Zvířetnickou všeobecnou univerzitou. (shake) (y) (h)

        1. JJ, osvěty není níkdy dost a každý, kdo je jí schopen a ochoten, je vítán. Co je ti blízké a sympatické…

  5. No prosím, jak jsme si dneska hezky užili s bublavou vodou (chuckle) .
    Poslední dobou tu bylo na můj vkus dost mrtvo, takže díky, Krakonoši.

    1. Milá Alčo! Ze srdce ti přeji všechno nejvíc nejlepší, zdraví, štěstí a kolem tebe samé pozitivní lidi a ať se ti ve všem daří! (sun) (sun) (sun)

    2. Milá Alčo, přeji ti všechno nejlepší k tvým narozeninám. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)

    3. Alčo, všechnonejlepší, hodně zdraví, spokojenosti a ať ti krámek šlape (inlove) (rose1) (^) (inlove) !

    4. (rose1) pro alču a (rose1) pro spoustu slavících, které jsem o dovolené zanedbala a (sun) pro všechny
      (wave)

    5. Milá Alčo (inlove) , přeju Ti všechno nejlepší k narozeninám, hlavně dobré zdraví a stálou radost ze života.
      (h) (f) (sun) (^) (d) (dance) (music) (f) (h) (sun)

  6. ioannino,
    stran nové sopky – byla tu snaha jednu vybudovat za peníze daňových poplatníků. Abych byl přesný, tak se o to snažilo město Litoměřice. Stačí zagůglit „Litoměřice geotermální“ a odkazů naskáče habakuk.
    Ona je sranda v tom, že Litoměřice leží na poměrně mladém litoměřickém zlomu, který má vysokou teplotu poměrně mělko pod povrchem (cca 2500m). A magma také není nijak moc hluboko. Představte si, že by se ambiciózní litoměřický starosta doopravdy navrtal až do těch dvouapůl kilometru a začal tam pod tlakem prát vodu, aby se změnila v páru a vytápěla Litoměřice. Ve Švýcarsku tohle zkusili v geologicky mnohem stabilnější oblasti u Basileje a od té doby tam mají zemětřesení. Teď si představte, že se v itoměřicích trefí takříkajíc rovnou čertům do kotle a následkem zemětřesení si cestu puklinami najde i láva. Místní láva je velmi podobná lávě z Havajských ostrovů – řídká a velmi pohyblivá, takže by se krásně rozlila polabskou nížinou a možná by protekla až do Němec. Geologové s velkým zájmem sledovali litoměřické vyhazování peněz do luftu a těšili se na aktivní sopku v Polabí, ale havárie na všech vrtech a následný nedostatek peněz jim tu radost zkazily.

    1. To vůbec nebylo vyhazování peněz do luftu. To byla nepochopená geniální dlouhodobá investice.
      Z takový lávy je přece po nějakejch těch letech krásně úrodná půda, ne?
      Říkala jsem dlouhodobá. (devil)

      1. a když si představíte ty diplomové, doktorantské práce a těch docentur, co se na takové erupci mohlo udělat, tak je to nevyčíslitelná národohospodářská škoda. Otázkou ovšem zůstává, jestli i přes tato nesporná pozitiva stojí za to takhle dráždit čerty. 😛

        1. Alpách se tímto způsobem běžně vytápějí rekreační objekty a v Měchenicích jeden občan takovýto vrt u domku v Hurtově ulici, i když mělčí, také má. Do dvou km hloubky se na Slovensku vrtá všude tam, kde chtějí mít ze země buď teplo, (Galanta), nebo ,,kořennou“ vodu. (Podhájská). Takže nic nového pod sluncem, spíš zase někdo zkoušel dělat něco, co neuměl, ale to je dnes zcela běžné, zvláště u nás. Momentálně se ale hádají v Itálii o to, zda navrtat Campi Flegrei, což je jakési dvojče Vesuvu. Magmatický krb je tam cca 4 km hluboko a jeho stoupající aktivita vzbuzuje obavy; takže kdosi usoudil, že navrtáním se vypustí plyny, v lávě rozpuštěné, tím klesne tlak a nebezpečí erupce se zažehná. Naproti tomu jiní, (a obávám se, že realističtější), říkají, že to bude mít stejný efekt, jako když se protřepe a odšpuntuje šampus.

  7. Nevěděla jsem, že voda pod zemí může být tak „stará“ – napršená tak dávno.
    Stejně tak jsem netušila, že tu budeme mít sopku.
    Doufám, že si ještě počká. Tak sto let nejmíň. Já ji vidět nemusím. Sice mám ohňostroje ráda, ale nemám ráda, když po mně u toho hážou kamením. 🙂
    Ale když budu pít nějakou minerálku, budu si už vždycky představovat, jak se voda dlooouho propracovávala dolů, tam naskočila na plynovej výtah a vyletěla nahoru expresem.
    Dík!

    1. Vřídlo je výjimka, všechny ostatní vody jsou mnohem mladší, což je ostatně dáno hloubkou vzniku a vydatností. Obecně lze říci, že voda ve vývěru je tím starší, čím vyšší má teplotu, (do velkých hloubek to trvá déle) a čím je vývěr vydatnější, (čím větší vydatnost, tím větší musí být plocha sběrného území a tím delší cestu musí voda urazit.)

  8. Když jsem dospěl ke konci prvního odstavce (perpetuum mobile), tak už jsem dál číst nemohl. Naštěstí jsem viděl v diskusi, že ne všichni ten nesmysl sežrali s navijákem.
    Ještě že autor přiznává, že fyziku ani chemii nestudoval. To by bylo pro naše školství opravdu smutné vysvědčení.

    1. Ještě bych doplnil. Klasický proces – elektrolýza – energetické využití vodíku – má nepříliš dobrou účinnost. To je taky jeden z (mnoha jiných) důvodů, proč se málo prosazuje jak v pohonu automobilů, tak při tolik žádoucí akumulaci v energetice. Speciální elektrolyzér tu účinnost možná trochu zlepší, ale v žádném případě není možno získat víc energie, než se do procesu vložilo.
      Čtenáři J. Vernea si ale možná všimli, že autor použil tento nesmyslný princip v románu Pět neděl v baloně.

      1. Tak abyste se poučil, Krakonoš v jedné z minulých diskusí dal odkaz na svůj vynález – auto na vodu http://www.gewo.info , musíte sjet až dolů, tam to někde je. My, co jsme se smáli, jsme byli nazváni technickými nedouky, tož vítám v klubu 😉

        1. Madam, je vidět, že čtení Vám evidentně dělá potíže. 1/ nikde jsem nepsal, že se jedná o můj vynález! 2/ kdybyste se laskavě obtěžovala si zmíněné stránky prohlédnout… Ale obávám se, že na to by Vaše IQ těžko stačilo! Nejde totiž o žádný ,,zázrak“ ale o prosté využití jevu, zvaného pyrolýza; vodní pára se žene na výfukovými plyny rozpálené železo, takže se rozloží na kyslík a vodík. Kyslík se se železem sloučí a směs vodíku a benzinových par potom funguje jako palivo. Jak prosté, milý Watsone, že? A mimochodem: Foukáním vodní páry na rozpálené železo se získává vodík i průmyslově, takže… 😛

          1. Ono to železo (nutné k procesu pyrolýzy) není z hlediska energetické bilance zdaleka zadarmo, k jeho výrobě z železné rudy se spotřebovalo poměrně hodně energie, pochopitelně zpravidla ve formě fosilních paliv. V podstatě se dá říct, že je tahle energie v železe „uskladněná“ a při pyrolýze je předána volnému vodíku. A to s poměrně nízkou účinností.
            Perpetuum mobile opravdu neexistuje, ač by si to mnozí jistě přáli.

            1. A ještě dotaz: reakcí železa s kyslíkem vznikají oxidy (dle starší terminologie kysličníky 🙂 ), ve chvíli, kdy pokryjí povrch železné součástky, vázání kyslíku na železo končí. Co s tím potom, aby proces pokračoval? Vyžíhat? Chemicky rozpustit? Něco úplně jiného? To je další energie, která se musí do výrobních nákladů na vodík chtě nechtě započítat…

              1. To jsou přece jen drobné technologické „detaily“. Stejně jako třeba to, že by auto s sebou muselo táhnout kromě fůry železa a nádrže s vodou ještě i bombu s čistým kyslíkem, protože logicky není možné spalovat vodík jednoduše se vzduchem – tím by se do uzavřeného koloběhu kromě vodíku a kyslíku dostávala ještě navíc spousta dusíku (kterého se nemáme jak zbavit), čímž by se vodík velmi rychle zředil tak, že by se už vůbec nevznítil. Nebo třeba to, že by se železo rozhodně muselo ještě „přižhavovat“ nějakým vnějším zdrojem energie (nejspíš elektřinou), samotné výfukové plyny k vytvoření dostatečné teploty rozhodně nestačí. Takže kromě kyslíkové bomby by muselo auto vézt ještě i výkonný akumulátor. A o energetické účinnosti celého procesu už vůbec nemluvím…

                1. Zkuste se na to zeptat těch, kteří s takto upravenými auty jezdí. Na oněch stránkách jsou i kontakty. A o tom, že takováto auta jezdí, nemusíte pochybovat; nedávno byl v TV zprávách spot i s fotkami, i když jen velice krátce ukázanými a s komentářem jakéhosi policejního papaláše ve smyslu: už jsme jich několik chytili, sebrali jim řidičáky i techničáky, napařili tučnou pokutu a dokud nevrátí svá vozidla do původního stavu a neprojdou úspěšně STK, tak jim OTP nevrátíme. A ŘP až za dva roky. Takže auto na vodu je rlita, i když teoreticky ,,to nejde“. Jenže ono je to o tom, že teoreticky toho nejde spousta, pakse najde šikula, který to vyrobí a ono to funguje, načež teoretici zjistí, že své teorie postavili na špatných základech a že to, co funguje prakticky vlastně funguje i teoreticky. 😀

          1. No podívej – já neříkám tak ani tak (chuckle) – já jenom říkám, že je to Krakonošova úchylka. A dokonce ani nenaznačuju, jestli dobrá nebo špatná (shake) .

            1. Perpetuum mobile neexistuje, ale co existuje je u některých jedinců evidentní neschopnost pochopit jiný text, než slabikář a ignorovat jasné, fotografiemi navíc doložené důkazy. O rezonanci, která dokáže rozbít nejen skleničku, ale i molekuly, jste zřejmě nikdy nic neslyšeli, že? Samozřejmě platí zákon zachování energie, který jasně říká, že energie vložená do elektrolýzy, (stejnosměrné), se rovná energii, získané spálením vzniklé kyslíkovodíkové směsi, minus nějaké ty ztráty, ale také je pravda, že pokud dostaneme jakýkoli systém do rezonance, potřebujeme k jeho destrukci mnohem méně energie, než pokud ho budeme ničit ,,klasickým“ způsobem.

              1. Sklenička se působením zvuku rozbije, jen pokud v ní je vnitřní pnutí, které obsahuje „uskladněnou“ energii potřebnou k jejímu rozbití. A složením rozbité skleničky zpět dohromady žádnou energii nezískáme. Z hlediska energie je sklenička v metastabilním stavu, který si můžete představit jako kuličku na kopci – ta se sama o sobě nepohne, ale stačí malý impulz a skutálí se. Stejně tak i některé molekuly se nachází v podobném stavu, ty lze vámi popisovaným způsobem rozbít. Jde ale o děj s pozitivní energetickou bilancí – rozbitím molekul získáme určitou energii. A tutéž energii bychom museli VLOŽIT, abychom molekuly složili zpět do původní podoby (vytlačili kuličku zpět na kopec).
                To ale není případ vody. Ta se nachází ve stavu, který lze znázornit jako kuličku v důlku. Abychom ji rozdělili na vodík a kyslík (vytlačili kuličku nahoru z důlku), musíme energii dodat. A sloučením obou prvků zpět ve vodu získáme pouze totéž množství energie, které jsme v prvním kroku vložili, v žádném případě ne víc – reálně o hodně méně, protože každý přenos energie je ztrátový.

                1. Zdravím, kolegyně v bojové linii (h) (rofl) . Líp bych to nenapsala. Jen houšť, chtěli osvětu, ať ji mají (rofl)

                  1. … případně kolego? Omlouvám se za neurčitost v oslovení, tady je většina ženských. (f) (sun)

      1. Nebojte, bude. Bláboly několika ignorantů mne nerozhází. Zbývá ještě Morava. 😛

  9. OTéčko
    Prosím prosím – nemáte někdo vzor na křížkovou výšivku krtečka, fotbalisty nebo mašinky Tomáše (tady jsem zcela v koncích)? – jedná se o akci „Deky z lásky“. Kdyby někdo z vás něco takového měl a kdyby mi je mohl zapůjčit na nejnutnější dobu, byla bych velmi velmi velmi vděčná (inlove)

      1. Diky Judith – toho krtka v eroplánku mám vyšít v plánku (chuckle) – a ještě jsem našla jednoho v posteli, ale na té lodi je taky dobrý. Tak uvidím – už se na to těším. Nevyšívala jsem od doby první zvířetnické aukce …

        1. Není zač. Poslušně hlásím, králík hotov zde:
          http://xenofonypsilanti.rajce.net/zkusmon
          líbil by se mi na trávově zeleném pozadí,ale to do návrhu kreslit nebudu, jistě si doděláš.

          Jinak jsem o dece pro čtyřletého chlapečka přemýšlela a napadlo mě, že protože v postýlce asi bude trávit dost času, měla by mít denní a noční stranu (zpracovaný rub i líc). Na líci by se mi líbilo,kdyby byl ve veselých barvách a kdyby byly obrázky propojeny kolejemi jako nástupiště na nádraží, mezi kterými by mohla drandit Mašinka Tomáš (dělají se tak 5-7cm cm dlouhé, jistě ji už má nebo by mohla být součástí deky). Na noční stranu, která by byla laděna klidněji a odpočinkověji, by vedly koleje z líce a scházely by se všechny v depu (jediný obrázek uprostřed) s motivem Mašinky Tomáše (mohla by tam být reálná kapsička na tu hračku). Takže přes den by si s dekou hrál a navečer by ji máma otočila, zaparkovali by mašinku a dobrou noc!
          Ale to je spíš tvůřčí zadání pro šičku …

  10. Milý Krakonoši, přečetla jsem si to s chutí. Myslím, že zase vím víc a podrobněji a ještě jsem se přitom bavila (inlove)

    1. Přesně to jsem chtěl. Z ničeho se nesmí dělat věda, ani z vědy, natož ze života! (J. Werich). Je trochu trapné, že sice dokážeme dopravit na zem kousky Měsíce, ale nevíme, co máme, převedeno na horizontální rovinu, hodinu cesty pěšky, pod nohama. Nejvíc jsem se pobavil, když jsem kdysi kdesi četl, jak nechali zabetonovat Kolský vrt, protože hluk, který se z něj linul, si několik blbečků vyložilo jako úpění duší hříšníků v pekle! Je neuvěřitelné, jak zrůdně mohutné dokážou projevy lidské blbosti být. (headbang)

  11. hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    včerejšek se opravdu povedl… (wasntme) Nejdřív mě nutil k tak děsivým úvahám, jestli je horší koukat na mámu, která ztratila syna, nebo na dvě malý holky, která přišly o tátu… a pozdě večer se udělalo špatně mojí mamině a skončila v nemocnici s podezřením na embólii…

    Článek dočtu časem…

    1. Držím mamině palce, Xerxová! (h) (y) (h)

      Přeju všem krásný den. (h) Článek bohužel musí počkat až ke kafíčku.

    2. Mamině moc a moc držíme palce aby to podezření bylo jen podezření. A některý den se opravdu povede a nemusí být pátek 13. (y) (h)

    3. Xerxová, držím palce mamince – pokud ji dostali včas do špitálu, tak je to na nejlepší cestě! (h) (h)

    4. Kočičín na značce!!!! držíme, co máme, naprosto s tebou cítím, Xerxová, protože naše babča je také v nemocnici – pro změnu vysoký tlak a související potíže… tak si držme tlapky navzájem, ať to dopadne co nejlépe pro ty naše babčulky! (h) (sun) (f)

    5. Tak já držím:
      – holkám a mamce, aby se s tím co nejlíp vyrovnaly (y)
      – tobě (y)
      – a tvojí mamině (y) (y) (y)
      A eště si pučím od Penny ten nalomenej drápek z druhý přední tlapky, abysme teda držely fšecko. (y)

    6. dík za palcodržnu. Moc toho zatím nevím – mamce děsivě vyskočil tlak a nechce se mu zatím moc dolů… Na CT nemůže, dokud jí nevysadí její léky. Embolka zatím není, ale někde je něco, co ten tlak zvedá… Mamka je v dobrém rozmaru, momentálně chodí od vyšetření k vyšetření. Uvidíme…

  12. Kdyby si Krakonoš odpustil odkazy na Skladiště 13, tak by to nebyl špatný článek.
    Ale jistě … Tesla a jeho speciální stejnosměrný proud dokáže i porušit zákon zachování energie.

    1. Jj, vynálezců perpetuum mobile se v každé době najde dost, jen jim to pořád nějak nevychází 😛

      1. Právě že vychází, ale svobodní zednáři, katolický klér, ilumináti nebo ropná lobby jim ten vynález vždycky ukradne a ukryje ho.

          1. Myslím, že ještě lepší je http://www.zakazanapravda.estranky.cz/clanky/muj-vyzkum/__zakony__-optiky-nefunguji__-dalsi-lez-tzv_-__vedy__-odhalena_.html
            Škoda, že se tenhle článek dostatečně nerozšířil. Už teď mohla stát pod každým větrníkem elektrická kamínka a meli bychom spoustu levné energie!

            Dík za odkaz, rozjasní mi náladu za temných zimních dnů až bude světová vláda „poklopy“ vypouštět vzduch do vzduchu, kde ho spolu s kyslíkem dýcháme. Kyslík totiž obsahuje nejenom vzduch, ale i další plyny jako například oxid, dusík, hélium a jiné tzv. „vzácné“ plyny.

              1. Já zažila jednoho takového naživo. Je trenérem v jednom džudistickým klubu. Myslím, že mu ty blbosti do hlavy natlačili jeho učitel a nejlepší žák jeho učitele, prostě pro tu srandu – viděla jsem, jak si z něho v hospodě krz to utahujou.
                Před tréninkama šířil kecy pro „oblíbence“. Mimo jiný v tom byly hlášky o dutý zemi (země je dutá, my žijem na vnitřním povrchu, u pólů je děravá a dá se tudy prolézt ven, kdybyste nevěděli 8-| ), děšení chemtrailama (letadla za sebou zákeřně rozprašujou užnevímco a to jsou ty čáry, co za nima vidíme, a tak zednáři a sionskej spolek a jiní zlí kapitalisti vyvolávají déšť, při kterým to spadne na zem a otráví ji to, takže za deště se nesmí dejchat, kdybyste nevěděli (angel) ) a vrcholný číslo bylo, když dotáhl jakousi dětskou kresbičku, co prej měla bejt energetickej zářič namalovanej suprinkoustem (i když to bylo zjevně okopírovaný kopírkou), kterej měl zařídit, že se k vám ty kousky jánevímčeho rozprášený letadlama a spláchnutý deštěm nedostanou, protože se milýho zářiče polekají a s jekotem zdrhnou. (chuckle) Mělo to prej působit v oblasti o poloměru nevímkolik desítek metrů, dódžó (tělocvičnu) to ovšem pokrylo hravě. Když jich bylo víc, účinek se násobil. To tam měl, pár desítek kusů, že to jako svým oblíbencům prodá.
                Já nebyla oblíbenec, neb jsem už u teorie dutý země pravila: „To je ta stará nacistická teorie, kterou Hitler a spol. používali pro zaměřování a moc se divili, že jim ty rakety lítaj jinam, než chtěli?“ (think)
                Ale u zářičů jsem si to postrouhala úplně.
                Bylo dusno. Leč nesměli jsme otevřít okna, neb chemtrejly. A já prý, že když máme v baráku ty zářiče, co jsou stopro funkční a dosah se násobí a my jich tam máme tolik, že to vydá na poloměr nejmíň dva kilometry, a to nejen do stran, ale i nahoru a pod zem, tak si klidně vyvětrat můžem.
                Proto nemám další informace, neb už přede mnou mlčel. 😡
                A nenáviděl mě nenávistí velikou. (emo) (punch) 😀

                1. Ad “ u pólů je děravá “ … náhodou, to je pravda pravdoucí (wait) ! Kudy jinudy by ze zeměkoule lezla zemská osa?! Ty jsi asi nikdy nevidělá glóbus „věrný trojrozměrný obraz naší Země“ (nod) !!!

                    1. Hele, ženský, mám štěstí, že jsem ten džuveč snědla dřív, než jsem začala číst. Mohla jsem být udušena rýží 😛

                2. Chemtrails jsou, bohužel realita, jde totiž o relativně levný a pohodlný způsob jak se zbavit toxických odpadů. Sajrajt se naloží do letadla, vyletí se s ním do cca 10 km vysoko a pak se vypouští do proudu výfukových plynů z motorů. Větry nahoře ten humus zředí a roznesou a když dopadne na zem, je natolik řídký, že ho nelze detekovat a nelze ani určit, odkud pochází, čili chytit a potrestat viníka. A hlavně; je to mnohem levnější a jednodušší, než regulérní ,,ekologická“ likvidace.

                  1. Levné? Tohle že má být levné? Úprava letadel, aby to vůbec šlo, náklady na dopravu na letiště, přečerpání, vynesení do těch vašich 10km … sorry Krakonoši, ale tohle je ekonomicky pitomost přímo kolosální.

            1. Ten je fakt výborný … (devil) … ještě že je autor na druhé straně internetu a není přítomen osobně. Oni tihle mučedníci za pravdu a vyvraceči klasických teorií mohou být zblízka dost vytrvalí, protivní, dokonce i nebezpeční a schopni inzultovat = jedním slovem fanatici. Zažila jsem jich několik naživo a nebylo to moc příjemné, ještě že neprudili přímo mě, ale mého oblíbeného pana profesora. Asi ho umluvím, aby o nich něco napsal.

          2. Je to z mojí strany ošklivé hnidopišení, ale musím politovat chudáky výry, kteří musí „výřit vodu“ za proplouvajícími loďmi… (u jiného článku páně autorova)

            1. Ale to je hluboké nedorozumění! Ta voda je za loděmi zvýřena … tedy částečně změněna ve výry a právě ti výři, respektive jejich světlá peříčka, jsou vidět na těch snímcích! Ne všechny lodě to dokážou, ale někdy vytvoří tolik výrů, že zamoří celou vodní plochu.

                1. Aido, to je výborný odkaz, až to celé přečtu /pokud to vydržím/ budu na starý kolena děěěěsně chytrá. Ty snad jsou blízcí příbuzní s Krakonošem

                  1. To nevím, každopádně s tím bývalým ministem příbuzný je (=syn). Je to vážně žertovné počtení, třeba jak řeší ty chemtrails, to se mi líbí moc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN