Takto australští domorodci nazývají posvátnou dobu, kdy vznikal na Zemi život. The Dreaming je mytologie australských domorodců popisující stvoření světa, života a poskytující člověku mravní kodex. Volně by se tyto anglické názvy daly přeložit jako „čas snění“ a „snění“ i když už anglická slova přesně nevystihují mnohostranný význam těchto podivných domorodých slov.

Civilizace, nebo chcete-li kultura australských domorodců, je bezkonkurenčně tou nejstarší nepřerušenou na světě. Trvá nepřetržitě už déle jak 50 000 let. V době příchodu bílého muže na tento kontinent žilo jeho zhruba 300 000 domorodců ve společnosti prvobytně pospolné, a v době kamenné, ve více jak 500 kmenech které mezi sebou urputně válčily a vzájemně se vybíjely. Jakási přirozená kontrola populační exploze a přirozený výběr druhu v jednom. Měli však bohatý spirituální život, spjatý se Zemí a přírodou, se kterou žili v naprostém souladu. Spirituální život je všechny stmeloval, měli stejnou víru, nebo chcete-li mythologii. Jejich „The Dreaming“ je vlastně mytologie o vzniku země, života a lidstva. Poskytuje také návod k životu, zákony soužití a přežití v drsné přírodě, poskytuje jakousi příručku kterak vést slušný a čistý život v souladu s prostředím ve kterém člověk žije.

Příchod člověka na Terra Australis je zastřen tajemstvím. Vůdčí hypotéza nám však praví, že na tento kontinent doputoval během poslední doby ledové, která vládla na světě před 110 000 až 10 000 lety. Vody oceánů byly nejméně o 120 metrů níže než nyní a mezi Asií a Austrálií byl jen úzký pruh vody, který mohl překonat na voru. Budiž. Ale jak potom vědci vysvětlují zdejší nálezy datované více jak 120 000 let staré? V tu dobu měl být homo sapiens sapiens pouze v Africe a začít migrovat do světa zhruba před 75 000 lety., nebo se zdejší domorodci vyvinuli z dřívějších migrací ranných humanoidů, jako třeba homo erectus? Ale to by nám mohla prozradit analýza DNA, pokud z těch dob nějaká někde zbyla. Takže víme, že toho moc nevíme.

Polonomádský způsob života domorodců byl nutností, kmen se přemístil, kde bylo co lovit a sbírat. Pohyboval se za potravou. Na posvátných místech, po celé Austrálii, nám tito obyvatelé zanechali nesčetné kresby a malby. Na kamenech a skalních stěnách pod převisy. Ty nejstarší mají být přes 50 000 let staré. Tuto dlouhověkou civilizaci se podařilo „ohněm a mečem“ rozložit až bílému muži, který na tento kontinent zavítal před necelými 250 lety. Takže na rozdíl od „vyspělých“ civilizací, co zahynuly na vnitřní rozklad, byla tato nejprve ničena zvenčí a násilím. Nyní jsou její zbytky rozkládány tím, že domorodci dostávají od státu tolik, že k pohodlnému životu nemusí hnout ani prstem. Jejich spiritualita a tradice umírá na úbytě. Morální devastace domorodců je tak dokonána. Jejich dlouhodobá civilizace zaniká. Proto se pokusím, jen ve stručnosti, vás s ní seznámit, tak jak jsem byl s ní seznámen z různých i domorodých zdrojů.

Tool making (Vyrábění nástrojů)

Nejdříve si osvětlíme co to Dreamtime a The Dreaming vlastně je a potom si postupně jeho úlomky připomeneme. Na australském kontinentu žilo a umíralo nejméně 2500 generací domorodců. Tito hovoří mnoha jazyky. Vysvětluje se to tím, že jednotlivé kmeny žily od sebe tak vzdáleně, že nepotřebovaly společnou řeč. Jazyků bylo napočítáno kolem dvěstapadesáti a každý oplývá nejméně stovkou velice odlišných dialektů. Žádný z těchto jazyků neznal písmo, a veškerá komunikace se děla ústním podáním. Zkušenosti, vědomosti a mytologie se tak předávaly z generace na generaci pouze slovem.

Ano, na počátku všeho bylo slovo a The Dreaming nám říká: „Na počátku byla Země beztvará, šedivá pláň. Nebyly hory, nebyly řeky, nebyla jezera a moře. Nebyli ptáci a zvířata, nebyly ryby a hmyz a nebyl ani člověk. Život na tehdejší Zemi ještě neexistoval.“

Potom, před dávnými a dávnými věky nastal Dreamtime. Dreamtime byl čas, kdy obrovské mýtické bytosti povstaly ze šedivé pláně, kde po nesčetné věky spaly. Tyto bytosti vypadaly jako zvířata, rostliny, nebo hmyz, ale chovaly se jako lidé. Toulaly se nekonečnými šedivými pláněmi, hledaly potravu, kopaly v zemi, aby našly vodu a jak tak hledaly, tak díky své ohromné velikosti, vytvořily v beztvaré šedivé pláni hluboká údolí, řeky a pohoří. Svět tak nabyl podoby, jak jej známe dnes. Takto vytvořená místa v krajině nabyla pro domorodce posvátná.

Než se na tomto světě objevil život, tak od nepaměti existovaly duše všech pozdějších tvorů a rostlin. Tyto věděly, že jednou nabudou hmotného těla, ale nevěděly kdy. Když se čas navršil, tak tyto duše byly hmotnými těly obdařeny a tak vznikly rostliny, zvířata a nakonec i člověk, kterému bylo uloženo, aby se stal ochráncem a správcem veškerého posvátného života kolem něj.

Domorodci věří, že jejich tradiční způsob života byl ustanoven těmito mýtickými bytostmi, které na počátku věků daly jejich předkům jakýsi návod k životu, avšak o desítky tisíc let dříve a daleko komplexnější než nám známé Desatero Přikázání, co dal Hospodin Izraelitům. Domorodci tak berou všechen život a prostředí, ve kterém žijí jako jediný ohromný a nesmírně komplexní systém, kde vše souvisí se vším. Jejich zákony, příkazy a zákazy tak zajišťovaly po desítky tisíc let biologickou rozdílnost prostředí a jich samých. Překročení těchto tradičních tabu, tedy provinění proti příkazu či zákazu, které ohrožovalo ostatní členy společenství, nebo prostředí, se tvrdě trestala. Ponejvíce smrtí provinilce, nebo jeho vykázáním z kmene, což bylo téměř totéž. Sám, v divoké a tvrdé přírodě s pocitem provinění zpravidla dlouho nepřežil.

The Dreaming ustanovuje složení společnosti, pravidla sociálních styků, chování a spirituální ceremonie. Zajišťuje kontinuitu kultury, písněmi, tanci, malbami, mythologickými příběhy, iniciacemi a řadou dalších tradičních událostí. Všechny tyto aktivity jsou prostoupeny hlubokou spiritualitou, mají pevný tradiční rituál a významný vliv na život domorodé společnosti. Proto také vznikaly a vznikají malby jen na posvátných místech, zrovna jako corroboree, (vyslov koroborí) tedy posvátné shromáždění či slavnost, nebo iniciace a jiné rituální aktivity, se koná jen na takovém místě. Takže i každá malba má svůj pevný rituální řád zakotvený v The Dreaming, zrovna tak jako slova písně, nebo nápěv. Hluboká spiritualita prostupuje vším konáním a celým životem domorodce.

Domorodci věří, že v době Dreamtime byly položeny základy k jejich způsobu života mýtickými bytostmi, jejichž potomky, po skončení Dreamtime a vzniku věku člověka, jsou nynější lidé. Když domorodec uvidí horu, řeku, skálu, nebo strom, tak pomyslí na mýtickou bytost, která ji stvořila. Veškeré prostředí, ve kterém žijí, vnímají jako posvátný dar od těchto bytostí o který se musí starat a jej obhospodařovat. Vše vnímají jako půjčku pouze na dobu své potřeby a osobní vlastnictví čehokoliv je pro ně pojmem nepochopitelným a naprosto abstraktním.

Pouta s mýtickými bytostmi z Dreamtime jsou taková, že domorodci věří ve společnou a nedílnou formu těla a duše všeho na světě. A to znamená, že i skály, řeky, tůně, hory a jiné geografické útvary jsou více jako památka na Dreamtime. Reprezentují pro ně realitu a věčnou pravdu, která je též obdařena duší. Proto s těmito útvary mnohdy s úctou rozpráví jako s bytostmi.

Clapping sticks

Legendy, nebo mythologické příběhy kterými se budeme postupně zaobírat, jsou o předcích z Dreamtime. Zobrazují různé druhy lidského chování, včetně i toho záporného, jako je lhaní, krutost, podvádění, ješitnost, domýšlivost, lstivost, závist a řada jiných. V každé legendě je poučení, co se může člověku stát, když by se zachoval tímto záporným způsobem. Pro nedomorodce může tato mytologie vyznít zmateně, protože protagonisté jsou mýtické bytosti a ne lidé, avšak jako lidé se chovají. Mnohé se zaobírají pouze zvířetem, nebo ptákem. Vždy ale v symbolickém významu vysoké důležitosti. Například Slunce je žena, dárkyně života. Často je symbolicky prezentována jako voda, oheň, Země, nebo okrová hlinka. Kruh, nebo soustředné kruhy jsou jeden z nejposvátnějších obrazců a mezi jiným představují i ženu. Měsíc je muž, vládne nad přílivem a odlivem a ročními obdobími. Symbolicky je často prezentován jako had, pes, žába, voda, nebo jen čára.

Průměrný Evropan má potíže těmto legendám porozumět, zrovna tak jako zdejší domorodec má potíže porozumět biblické příhodě, ve které Mojžíš rozdělil vody Rudého moře, když Izraelité prchali z Egypta před faraonovou armádou.

Domorodci věří, že každý jejich kmen pochází z bytostí v době Dreamtime. I dnes má každý domorodec svůj zvláštní symbol, zvaný totem. Tento reprezentuje jeho spirituální spojení s určitou mytologickou bytostí v době Dreamtime. A tak totem může být třeba goanna, tedy varan, nebo želva, klokan, ježura, wombat a mnohé jiné. Několik kmenů tak zpravidla mívá společný totem. Tato víra je pro něj velice důležitá. Neustále mu připomíná jeho duchovního předka a také jeho sounáležitost s přírodou a prostředím ve kterém žije. Vše, zvířata, ptáci, hmyz, hadi, ještěři, rostliny a ostatní životní formy, člověka nevyjímaje jsou součástí přírody kde pouze vnější – hmotné – formy jsou různé. Duše je pro všechny stejná a všudypřítomná. Tato je tak sjednocuje. Jeden je vše, vše je jeden, duše nikdy nezemře, duše je věčná, duše je společná všemu. Duše byla, než započal veškerý život i život jedince, a zůstává i po jeho smrti. Duše vstupuje do živého těla plodu v pátém měsíci těhotenství, kdy zpravidla dochází v lůně matky k prvním pohybům dítěte. Toto vstoupení duše se připisuje duchu země či prostředí kde se matka zrovna v tuto dobu nachází a tak po narození je dítě považováno za správce a ochránce právě této oblasti.

Didgeridoo Player (Hráč na didgeridoo)

V kmenové společnosti je rodina velice důležitá, i když pojetí domorodé rodiny se od té naší poněkud liší. Příjmení se dědí po matce, protože žena, když porodí dítě, je dárkyní života. Díky totemům zde však nastává zajímavá situace. Osoba v jiném kmeni, co však má stejný totem, je váš bratr, nebo sestra, či strýček, nebo tetička, dokonce i máma a táta. Takže domorodci tak mají úzké rodinné vztahy s velkým počtem osob. Představa mít několik desítek bratrů a sester, desítky strýčků tetiček a třeba pět mamin a taťků je pro Evropana při nejmenším obtížná. Ovšem domorodému dítěti toto uspořádání poskytuje ohromný pocit bezpečí, rodinného tepla a ochrany. Velká rodinná síť kamkoliv se otočí. Navíc, co kdo z této široké rodiny uloví, najde, nebo jakkoliv nabude, samozřejmě sdílí se svými rodinnými příslušníky. Osobní vlastnictví mu je naprosto cizí.

Smrt po domorodce neznamená konec života. Je to jen poslední posvátná ceremonie v jeho nynějším bytí. Potom je jeho duch znovuzrozen, či převtělen. Všichni žijící lidé jsou vlastně převtělení mrtví předkové. Duše je nesmrtelná a po opuštění mrtvého těla si najde nové, které „obydlí“. Tato víra v převtělení, či reinkarnaci, poskytuje domorodcům přímé spojení s jejich předky z doby Dreamtime, která se udála v šeru dávných věků před mnoha desítkami tisíci lety.

Takže po tomto stručném úvodu do domorodého pojetí světa, života a víry se příště můžeme podívat na první Dreamtime story. Tyto legendy vznikaly v různých místech Terra Australis a často se váží ke krajině, kde vznikly. Proto se od sebe často a velice liší, i když se váží ke stejnému tématu či události. A tak i hlavní protagonisté legend mají různá jména, i když se jedná o stejného představitele. Jsou jich tisíce a my se pomocí domorodého vypravěče seznámíme s několika z nich. Pokud vám některým budou připomínat jak dějem, tak i skladbou staré pohádky, příběhy, nebo pověsti našich dávných předků, tak podobnost je čistě náhodná. Zde však jasně uvidíme, že základní kladné i záporné lidské hodnoty a mravní kodex jsou si všude velice podobné, mají společný význam, či mají společný základ.

Zde si vážení poslechněte rituální domorodé písně za zvuku didgeridoo a clapping stics. Nejlépe v režimu celé obrazovky.

http://www.youtube.com/watch?v=H7oE4sKIDuU&feature =player_embedded