Ahojte Zvířetníci, volám sa Brix a som pes. Malý pes. Som veľmi milý, dobrý, pekný a múdry pes. Noví ľudia ma majú veľmi radi. Aj ja ich mám veľmi rád. Aj vás mám veľmi rád. Ja mám všetkých veľmi rád.
Tak, a sme v tom opäť. Máme ďalšieho psa. Jazvečíka, samozrejme. Po Maxíkovej smrti bolo v byte veľmi smutno, takže sme hneď chceli kúpiť nového psa. Podarilo sa. Cez inzeráty českého Klubu chovateľov jazvečíkov sme sa nakontaktovali na niekoľko chovateľských staníc. Voľba nakoniec padla na šteniatko dlhosrstého jazvečíka vo veľkosti štandard červenej farby s čiernou prímesou, ktoré sa hrdí menom Uro z Hulínských obor. Čo sa nám vôbec, ale vôbec nepáčilo 🙂 Takže nakoniec máme nového člena rodiny, ktorého voláme Brix. Brixík. Brixíček. Na nové meno začal počúvať okamžite.
Brix si na nový domov zvykol pozoruhodne rýchlo. Kúpili sme mu nový peliešok s novým psím vankúšikom, nové tráčiky s vodítkom a nové misky. Na nové misky si zvykol hneď, aj keď ako veľký jedák zatiaľ nevyzerá. Nové tráčiky sme mu ešte neskúšali – nemá ešte kompletné očkovania, takže zatiaľ s ním chodíme len do záhrady. Čo sa týka nového pelieška, tak to je celkom zaujímavé. Je zjavné, že vie, že to je jeho peliešok, v tomto mal úplne jasno za pár hodín. Navláčil si doň všetky svoje nové hračky (a zopár vecí, ktoré neboli jeho, takže mu boli zabavené). Ale spať v ňom nechce. Spí – v tých zriedkavých a krátkych chvíľach, keď ho premôže únava – pritlačený k veľkej paničke alebo páničkovi 🙂
Zatiaľ ho máme príliš krátko na nejaký kompletný portrét, ale niekoľko vecí sme už pochopili. Napríklad to, že má niekde záložný generátor. Ja osobne to tipujem na malý prenosný jadrový reaktor. Brix totiž z môjho pohľadu naozaj takmer nespí. V múdrych knihách sa píše, že šteňa má po jedle aspoň hodinu odpočívať. Brixovi jeho mama zrejme na dobrú noc čítavala iné knihy… Nedokázali sme (zatiaľ) nájsť spôsob, ako ho po jedle udržať v kľude. Alebo hocikedy inokedy. Nadšene skotačí od rána do večera.
Mali sme doma už dvoch úžasných psíkov, ale psa, ktorý by mal takú radosť zo života, ako má Brix, sme ešte nemali. Vystrája. Stále. Teší sa. Stále. Mazná sa. Stále. Loví. Má len necelých desať týždňov, ale už sa v ňom prejavuje silný lovecký pud, ktorý zdedil po svojich úžasných poľovníckych rodičoch. Keď som ho párkrát videla, ako nadšene „zlomil väzy“ niekoľkým svojim hračkám a potom s nimi hrdo chodil po byte… Teda chodil… Parkety zatiaľ nemá úplne zvládnuté, takže sa mu občas nožičky rozídu každá iným smerom a Brixík skončí na zemi vo veľmi nedôstojných polohách. Ale takéto drobné nehody mu nijako neuberajú na večne dobrej nálade.
Čo som si s veľkou radosťou všimla na Brixíkovi, ale aj na ostatných šteniatkach z vrhu, na jeho matke a na ďalších psíkoch v chovateľskej stanici Hulínské obory, bola neoveriteľná radosť z ľudí. Tamojšie psy (a že ich tam teda bolo…) sa nadšene vrhajú k ľuďom a maznajú sa „celými psami“. Na druhej strane sú však chovní psi aj sučky ocenení poľovníckymi titulmi mne známych aj neznámych druhov. Proste, riadne poľovné šelmy – ľudí milujú, ale zver, tras sa!
Hoci u nás doma to zatiaľ môžeme prispôsobiť na „Topánky, traste sa! Aj záclony! Aj strapce na kobercoch! Aj noviny! A vôbec, traste sa všetci!“. Priznám sa, že nateraz neuvažujeme o poľovníckom výcviku pre Brixíčka, ale keď ho tak pozorujem… No uvidíme. O pár mesiacov začneme so základným výcvikom mestského psa – a čo bude ďalej, bude závisieť najmä od Brixovej ochoty spolupracovať. Ak bude pracovať s takým nasadením, s akým sa zatiaľ blázni, tak zrejme nebude inej cesty, než jeho nadšenie usmerniť nejako užitočne 🙂
Všetkých srdečne zdravia
Katka a Brix
Ahoj, omylem jsem našla tyto stránky a nevěřila jsem vlastním očím. Víc jak před dvěma měsíci nám umřel jezevčík, chvílema jsme mysleli, že to nepřežijeme jak to bolelo a najednou koukám ten Váš vypadá úplně stejně jako náš Alánek, když byl štěňátko. Přesně měl ten černý proužek na zádech a ten kukuč. Říkala jsem si že krásnější pejsek jak byl ten náš neexistuje,ale tohle je jeho přesná kopie. Takže přeji hodně štěstí a hlavně dávejte mu hodně lásky a važte si ho, protože tu nebude napořád:)
Ahoj Katko,
Brixík se fakt povedl.
Stejné štěstíčko máme bez pár dní doma rok. Při čtění o Brixíkovi, jako byste psala o naší hafce. Taky spí tajně, taky miluje všechno a všechny, loví a noruje od prvního dne /doma koberce/, co jsme ho přivezli atd. Vše přetrvalo do dneška a zřejmě nepoleví. Jo, a pojem chůze je mu zřejmě cizí, protože pořád sprintuje. A to doslova, vedro nevedro. Je k neutahání. V dobrém smyslu slova mne těší, že v tom nejsme sami. Mějte se hezky a Brixíčkovi samo přeji jen to nej.
Ahojte Zvířetníci, ďakujem za komentáre. S tou socializáciou sa aj ja trochu obávam, ale nemali sme, žiaľ, na výber. Pôvodný chovateľ totiž Brixíka nedal vôbec zaočkovať proti psinke, pretože v tom regióne, odkiaľ Brix pochádza, sa (vraj) psinka nevyskytuje… A ako som sa informovala u nášho veterinára, tak v Bratislave je psinka veľmi rozšírená, pretože tu máme veľké množstvo túlavých psov, voľne žijúcich mačiek a ježkov (doteraz som ani netušila, že ježkovia prenášajú psinku…), a preniesť ju vraj môže aj očkovaný hafan, ktorý sám neochorie, ale prichádza do styku s výkalmi mačiek a túlavých psíkov… Vet nás ubezpečil, že tie tri týždne, čo bude trvať základná vakcinácia proti psinke, by Brixovi nemali nejakým vážnym spôsobom skomplikovať život, aj keď ich strávi v izolácii na našej záhradke. Tak dúfam, že má vet pravdu…
chovatel je „tak trošku hloupej“ To nevěděl, že štěňata prodá jinam? Tam, kde se psinka může vyskytovat?? Sice si nemyslím, že je nutné psiska očkovat proti všemu a vždy… ale štěně proti psince je snad základ. Spíš chtěl ušetřit…
Tak on se člověk občas diví, na čem chovatelé šetří. My dáváme ke každému štěněti Furminátor, hračku a originál balení granulí (drahé jak sfiňa (smirk) ), k Ellie jsme dostali jen odsypaný sáček z velkého balení, bez krmného návodu…Navíc štěňátkům vařili kuřecí kostry, to málo masa jim asi do toho jídla obrali, k tomu vařené těstoviny a trochu namočených granulí. Ellie sice byla jak pucek, ale hned druhý den se nám vyvrátila se svalovými křečemi, po granulích krvavý průjem, protože má asi na nějakou složku alergii. Dva měsíce trvalo, než se dala do kupy a křeče jí přešly. No, chovatel ušetřil a my jsme měli hlavu v pejru a lítali s čoklinkou po doktorech.
Náš Luxíček nedostal ani obojek, natož hračku a granulky. Jen průkaz původu /štěndo předáno do náruče na Černém Mostě/ ani domů nás nevzal. Jenže jak máš drobečka v náručí a on se k tobě strachy přitulí tak ho už nevrátíš. Luxík sice vypadal jako dobře vykrmené štěně jenže měl pod váhu. Měl napudrovaný kožich takže ty chlupy to zkreslovaly. Jedl granule i suchý chleba /no dneska by si pověsil raděj čumák za ucho než by snědl na co zrovna nemá chuť. Chraň Bože každého, kdo si chce vzít štěndo kolie z této chovatelské stanice. Víc než rok trvalo než se trochu socializoval a do dneška se bojí lidí, nechce se dát od cizího pohladit.
Tvoje choďáčky a Eviny fleťáčky si může každý odebrat bez obav z příštího.
Tak tu všichni píšete o vedrech v Čechách, v USA a kdoví kde ještě. Mohu vás ujistit že tady je zima a prší a že tohle počasí mileráda přepošlu kam si budete přát.
Jo kdyby se dalo čachrovat s počasím to by ten svět dopadal. :O
Jen aby ta vedra nezpůsobila mnoho škody. Déšť tady zatím nevypadá že by nás chtěl vyplavit. Ale zatím se mi letos nepodařilo vyjít ven bez bundy a je konec června. I když bylo pár teplejších dnů ledový vítr si nedal říci a funěl na nás, nezdvořák.
Ten poslední měsíc došlo k několika mým objevům.
Tak za prvé : teče mi do bot. Ne v přeneseném smyslu i když to vlastně taky ale to už dlouho. Teče mi do bot doopravdy a když se rozprší vracím se domů z psích procházek s mokrýma nohama. Krucinál fagot kde je ten chrudimský obuvník mých dětských let. Ten dokázal spravit i rozpadající se boty které v naší rodině přežívaly několik mých sourozenců po sobě. Seděla jsem v dílně pana obuvníka a nábožně koukala na tu zručnost a rychlost. A všechny ty pomůcky a speciální hřebíčky a dřevěné floky, už jsem toho spoustu zapomněla jenom ne ten krásný pocit pozorovat člověka který něco opravdu umí.
Tyhle boty do kterých mi teče jsou prosím kotníčkové s Goretexem takže by do nich podle reklamy téct nemělo. No abych pravdu řekla ony mají už nějaký ten pátek za sebou. Ale to je to co mne štve, ty boty jsou celé neroztrhané, podrážka jen mírně ošlapaná, teoreticky by měly fungovat. Ovšem když teče do bot ve Švédsku v Götebořicích tak už odsloužily. Bude pohřeb v odpadním koši, ale ne dřív než si pořídím nové za tisíc za dva jestliže mají být pořádné a vydržet procházky s Garykem a jiné popocházení třeba k rehabilitační sestře a na vodní gymnastiku. Tam jsem pečená vařená.
Za druhé jsem objevila že ani posledně zakoupená zaručeně nepromokavá bunda tedy nepromokavá není. Za 44 let tady se mi nepodařilo koupit něco nepromokavého. Jo jednou ale v tom se nedá chodit, bunda nepromokne ale člověk se v ní tak zpotí že pak nehraje roli jestli to je dešťová voda a nebo vlastní pot který vám stéká po zádech. Za cenu všech těch oblečení do nečasu které jsem nakoupila během let by už byla bunda a kalhoty s Goretexem, takové oblečení prý i dýchá (třeba by dýchalo i za mne, co já vím), ale podle toho taky stojí. Jednou jsem se dívala a bylo to asi 10.000 SEK ale to už bylo dávno. Bohužel jsem tu sumu nikdy najednou neměla.
Garykovi jsem koupila pršiplášť výborné kvality norský za několik stovek. Je signálně oranžový a Garyk v něm vypadá že patří k pracujícím v nebezpečném prostředí.
Asi je lepší být pes, ale zase jak u koho. Nechtěla bych být pes sama u sebe. Jen dietní granule, žádné dobroty, stále přivázaný… i když já bych asi nebyla psí „poděšení“, nejsem taková jako člověk tak snad…ale sem tam mám taky strach. Jako teď když jsem ztrácela vědomí a bylo mi zle. Zjistila jsem že mám hrozně vysoký krevní tlak. V lékárně mi naměřili 176/91. Tak jsem začala jíst každý den velký stroužek česneku a musím zhubnout. Vloni se mi podařilo shodit 13 kg ale přes zimu se nějaká ta kila vrátila.
A můj třetí objev : můj pes je rasista. Asi se dal k „Sveriges demokrater“. Je zvláštní že ti kdo by demokracii nikdy nepřipustili kdyby vládli se rádi nazývají demokraty. Můj milánek tuhle vyrazil proti mladé ženě s hlavou zahalenou v šál a oblečenou do dlouhého černého kaftanu. Je tu ve městě hodně muslímů. Zatím nechtěl zadávit nikoho jiného a jenom nenávistně vyráží za auty s přívěsem. Tak nevím jak si to vyložit. Rasistického psa bych nechtěla mít. Když tak ho vrátím chovatelce, mám to ve smlouvě že když se se mnou něco stane že půjde zpátky. Ale o tom že bych ho mohla vrátit pro jeho rasistické chování ve smlouvě nic nestojí. Nevím, nevím. (think)
Brixíčku, (h) my tě taky máme rádi! (h)
Vypadáš tak sladce nevinně a klidně, že se ani nechce věřit, jak dovedeš „vystrájat“. Tvářit se jak andílci – to vy štěňátka umíte dokonale! 🙂
Tak už píšu po druhé Brixíčkovi. Někam to zmizlo, tak nevím. 😛
Brixíčku, moc ráda bych tě pohladila a umazlila. Úplně cítím tu štěněci specifickou vůni.
Přeji moc a moc krásných chvil v nové rodině. (h) (wave)
Jsi nááádhernej. (inlove)
Milá Katko, Brixík je úžasně roztomilé štěně, ty jeho ušiska s černým zabarvením mu děsně sluší (no jako psovi uši 🙂 ) Užívejte si jeho dětských skopičiněk plnými doušky – příliš rychle pominou.
A moc se mi líbí Brixíkův nový pelíšek – vypadá, že je to vlastně taková skoro vanička z plastu, která udrží „fazónu“ a stačí jen případně vyměnit polštář. Takový pelíšek jsem tady nikdy neviděla. Ale asi se tenhle tvar hodí nejvíce jen pro malé psíky
A HankoW – i tady je žáááárrr na padnutí. A ano, celý víkend má být ještě tepleji (whew) (whew) (sweat) . V naší čtvrti už nekolikrát projelo policejní auto – asi kontrolují, jestli lidé dodržují povolené dny na zalévání trávníků (jinak jsou pokuty) – lichá čísla domů v liché dny a opačne (v neděli nesmí zalévat nikdo).
Jo, Maricko, tak to vy jste uz asi v rezimu tezkeho sucha. U nas jeste nevyhlasili, ale co se naseho baraku tyce, mame vyhodu, ze (a) nejsme ve meste, jen tak v okresu, a (b) mame vlastni dobrou hlubokou studnu. Uz ji teda vyuzivame jen na kropeni, a do baraku jde voda z vodovodu. Ale uz to kolem nas taky schne. Jeste nedavno jsme si rikali, jak krasna jsou letos kukuricna pole – vbypadalo to tak stavnate. Po tehle petarde to bude stat za houby. (sweat)
Katko, gratuluju tobe k Brixikovi a Brixikovi k dobrym paneckum. Vyupada Brixik vskutku rozverne. Tak at se vam dari vespolek. (h)
ufff – venku vedřinec, v divadle nedýchatelno. Reflektory naplno září na jeviště (a hlavně hřejou), těžký vlněný talár se sametem, bytelný baret, masivní řetěz táhne k zemi… prostě ty dnešní odpolední troje státnice byly docela psina (chuckle)
Ale přežila jsem a užžžž jsem doma (wave)
Jo, ten talar, to musi byt sila. Ale coz tak 42 stupnu Celsia ve stinu ve 2 odpoledne? U nas ve meste. Na obloze jak vymeteno. A bude hur.Nejvyssi teploty jsou vzdy kolem pate a zitra se ma OTEPLIT!!!!!!!
nechci 42 stupňů… stačí mi i naše třicítky (devil) Chci déšť, mlhu, klidně i chumelenici…. (chuckle)
A co pod talárem ? Na ostro, na ostro ? (chuckle) (rofl)
Taky jsem dnes musela za dámu. Ukončení šk. roku je třeba absolvovat. Ráno ve škole, rozloučení s deváťáky, moc šikovné děti, sem žasla. Odpoledne ve školce jsme pasovali malé rytíře na školáky. (wave)
Jenny (inlove) , vaší obci může každý jen závidět. (nod) A já vím, kdo za to „může“. (h)
Štěně, praštěný štěně s neuvěřitelnou radostí ze života, to je něco!
Ahoj, štěně! Vítej! (toivo)
Muchly muchly, ňuch ňuch! Přávidím! 🙂
Se s dovolením připojím, muňuňu,ňuňuňu, bych nejraději Brixíčka dluchmala. Úplně cítím tu specifickou štěněcí vůni. (inlove)
Brix je prostě nádherný, přeji, aby vám spolu bylo dobře a to hodně hodně dlouho. Jezevčíci jsou dlouhověcí, tak se, doufám, můžete těšit na dlouhé partnerství a kamarádství. (h) (h) (h)
Brixík je moc krásnej! Díky, Katko, ať se vám daří – a zase napiš, jak roste (dog) .
Tohle je rok mláďátek, jedno štěně za druhým. Brix je čupr kluk, nebo se to říká jen o holkách? Tak mnoho štěstí s tím činorodým stvořením, jasně že na fotkách klame tělem. (chuckle) Je sladký jako med.
Moje nejmladší sestra měla snad všechny druhy jezevčíků : hladkosrsté, hrubosrsté a teď má mini jezevčíky a jednu fenku bischona (nevím jak se to píše). Máme to v rodině rozdělené. 😉
(OT) Před nedávnem se tu řešily velikosti oblečení a teď jsem narazil na tabulku velikostí, pěkně podle výrobce … u pánských košil, obvod hrudníku, velikost S … 88 až 106 cm. Aj vaj a pak se v tom člověk má orientýrovat.
http://www.huskycz.cz/download/velikostni_tabulky_leto2011.pdf
Si z nás výrobci dělaj srandu.
Nějak nechápu, co je za problém – změřím se a objednám si velikost, která u daného výrobce odpovídá mým mírám – bez ohledu jestli je to S nebo třeba L. Proto snad uvádějí výrobci velikostní tabulky, hledáte problém, tam, kde žádný není 😉 😉
Jen, že je to zavádějící. Ono ani mě nebaví koumat, co výrobce označením určité velikosti vlastně myslí. Nejraději bych věděla, že při mých mírách mi sedí třeba L a ne, abych musela pořád do kabinky zkoušet, jestli třeba L není spíše S a tudíž se do něho nevejdu.
Pro internetový obchod se poměřit samozřejmě můžu, ale opakuji, je to blbina. Prostě by míry těch velikostí měly být sjednoceny.
Pak je tu ještě jeden problém, výrobci zvláště u oděvů pro mladou generaci často velikosti ještě výrazně zmenšují. Děvčata pak můžou mít neuvěřitelný stres, že jim není ani velikost S (přičemž výrobce by ji měl označit spíše XXS a výrobcova XXS je tak pro panenku) a některé z toho můžou mít až vážné problémy typu anorexie nebo bulimie.
Prostě, je mi líto, ty velikosti by měly být standardizované a výrobci nuceni oděvy takto označovat.
Výrobci možná uvádějí, ale velice často jaksi … jen čert ví kam se ta tabulka zatoulala. Označení s takovýmhle rozsahem možných významů je takříkajíc na pikaču. Tedy horší než žádné.
Dělaj…
Samozřejmě že se člověk může různě oměřovat, ale obešla bych se bez toho. Zase tak laciný to oblečení není, tak by třeba mohly být i nějaký služby 😛 .
Taky si myslím, že by se výrobci mohli domluvit. Není normální, že v pohodě nosím některé věci velikosti M a současně mi není velikost XXL. :O Myslím, že není na zákazníkovi, aby při každém nákupu studoval tabulky. To už se pak může označení velikostí písmeny úplně zrušit, když stejně o ničem nevypovídá.
Taky jsem vzala psice mezi prověřené psy i před třetím očkováním- kdysi jsme tu probírala, jak to udělat, že socializovat se mají brzy a přitom až po třetím očkování…. Bylo mi doporučeno nečekat.
Brix je krásné štěně, mám štěníky moc ráda- ale zároveň je báječné mít psa, co už něco umí. U Světlušky se té dospělosti asi ještě nějakou dobu nedočkám, je to prdloš pes 🙂
štěník je krásný 🙂 určitě můžete mezi pejsky….
a nikdy neříkej nidky, za chvilku si tady přečteme jak se chystáte na první zkoušky 🙂 (y)
dneska mám jet na tábor, s kerrýkama a vy…..se auto!!! prasklá hadička od paliva, do háje. Tom jel někam do náhradních dílů, já se jdu balit…..
tak se tu mějte hezky, všem vám přeju pěkný nadcházejíc víkend.
Evi Ž, budu na Tebe myslet ať se vše vydaří, zkouška i výstava!!!
Pájo, základní Murphyho zákon zní: „Co se může pokazit, to se taky pokazí.“
A zákon chování techniky: „Žádná technická věc se nesmí nikdy dozvědět, že člověk spěchá. Jinak se okamžitě postaví na odpor.“
To,co zažíváš jsou Murphyho zákony v praxi. Dá se s tím nesouhlasit, dá se proti tomu protestovat, ale nic s tím nenaděláš. V zájmu zachování zdraví duchovního i fyzického (infarkt myocardu, mozková mrtvice)je dobré se se stavem věcí smířit a nenechat cloumat hněv naším majestátem.
jojo jediné zákony co fungujou neskutečně dokonale….
no ještě můžu jet svým autem jenomže je malé a vezu dost věcí, navíc kámoščim pes je debil a nemůže být s Terrym bo by byla bitka, v větším autě bude magor Gerry s Nastěnkou v kufru + další věci a Terry a zbytek na sedačkách…
no Tom už opravuje, hadičku koupil tak uvidím…..
Jak už dole psala EvaŽ a Xerxová – šupajděte mezi pejsky a lidi, ať nemáte nesocializovanou příšerku, která se v lepším případě všeho leká, v horším případě je agresivní. A obojek měly všechny naše holky od sedmi týdnů a i tak nasazování bylo jako krocení mustanga.
Ten je kouzelný! A že je jezevčík aktivní – no samozřejmě! Správný jezevčík je pořádný pes a ne nějaká hračka! Nebyla bys první, koho pes přivedl k práci. My také říkali, že lovecké zkoušky NIKDY! (chuckle) A teď běháme po poli s mršinami.
Ale hlavně – zvykejte ho na objek nebo „tráčiky“ už teď a berte ho mezi psy. První 2 očkování už má za sebou a je proti základním infekcím chráněný. Daleko pravděpodobnější je, že se zmešká raná socializace na psy, než že chytne nějakou infekci. Já jsem takový šílenec, že pustím zdravého očkovaného známých psa i k neočkovaným štěňatům. Zatím mi to kompletně prošlo. Po dvou očkováních už to neřeším. A psím bezdomovcům a tulákům se vyhýbáme spíš kvůli blechám, než infekcím. Určitě ho učte na venkovní provoz. On si taky víc zaměstná novými zážitky hlavu a víc se unaví. Je pozoruhodné, o kolik důležitější je pro to, mít „hodného psa“ ho unavit psychicky než fyzicky. A co se v mládí naučí… My taháme ven už cca 9-10 týdnů stará štěňata (Býváme poněkud nápadní se smečkou 3 dospělých a cca 2-3 štěňat….)
Jojo, zlatíčko, když hajá a spinká, člověk by mu na to skočil, jaké je to hodné a milé stvoření. A poděs, když je to vzhůru.
To máme doma. Rózičce budou za týden 4 měsíce a je to sladká příšera, nemožná pusinka, mazlivka nepokojná a obluda báječná. A je šíleně nenažraná. Žere čtyřnásobek Bářiny krmné dávky. Nebyla jsem schopná je udržet, aby jedla každá ze své misky, pokud neměly to samé. Oddělovat je nechci, tak dostávají obě granule pro mladé psy do 1 roku věku, aby Róza vyrostla pořádně.
Přeju hodně radosti a užívejte si to.
Nojo, Bára se ti vrátí do štěněčích let (h) . Aspoň jídlem 😀 O oddělování mi nemluv. Výsledkem letošních štěňat je hubená Ája (no teď už ne, teď je jen opelichaná) a tlustá Ginny. Jen Derča je celkem normální (tedy výživovým stavem).
Pokud by někdo byl na výstavě v Klatovech – jsme zase na stadiónu v kruhu u retrívrů. Má být odporné vedro, ale snad budeme brzy hotoví. V neděli jdu zkusit s Derčou zkoušky. S tím plašanem to bude zážitek. Že já si takhle ničím nervy 😀 .
No ale lepší než malování, jehož díl 2. nás ještě čeká…
Ano, máme poněkud obtloustlou Báru a hubenou Rózu. Ale ono se to porovná.
I to přivolání se nám lepší. Někdy dělá Róza hluchou, ale na „holky, kde jste, jdeme“ slyší obě velmi spolehlivě.
Nejlépe zlepší sluch psa (případně přivolání)zašustění pytlíku s piškoty. 😀
Na ten slyší neuvěřitelně dobře. Jsem megera. Trvám na přivolání i bez piškotů.
Ze začáku jsem potřebovala piškoty pro obě psice- aby Borůvka přestala být hluchá, když jsme si přitáhli toho skřeta, a Světluška se přivolání naučila. Teď už obvykle chodíme ven bez pamlsků a jde to taky (většinou….).
Chi – šustění piškopytlíku – tak na to slyší i nahluchlá Toya a za tímto zvukem je ochotná i popoběhnout (chuckle) .
Na zahradě podporuji sluch postrčením misky po dlažbě terasy. To je taky zvuk, co léčí hluché psíky. 😉
Tento zvuk funguje i na zcela ohluchlé, beznadějně zatoulané kočky.
To mi něco připomíná – po prvních štěňatech se Fleur horkotěžko dostala na skoro normální váhu a pak mi vrátili pětiměsíční Airu. Výsledkem byla velmi překrmená Fleur, konečně normálně vypadající Ellie a „reklama na hlad“ Aira.
Milá Katko (inlove) , stejně jako Radanově se mi zdá, že píšeš o úúúúplně jiném pejskovi, než je na fotkách. (nod) Protože tam je zobrazený psíček něžný a klidný, ba na té první fotce až odevzdaný. (chuckle)
Mám radost, že jste tak brzo našli tolik potřebného štěníka. (h) A Brix měl velké štěstí, že se dostal do rodiny s velkým srdem a velkým pochopením pro potřeby malého, ale velmi šikovného atomového psíka. (y) (h)
Přeju všem krásný poslední předprázdninový den! (h)
Vave, včera jsem to nestihla, tak dnes. Báječná stopětka, zase se ti povedla, naprosto chápu tu kládu, každý týden něco napsat, ale já to tak ráda čtu… Dík.
ahoj Katko,asi jste to jeho jméno plně nepochopili (sun) – URO- od URAN- takže ten jaderný reaktor,na který jede, je vlastně on (chuckle)
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Krása (inlove) Gratulujeme k novému členu smečky (wave)
Jen o jedno se přimlouvám – štěně s nedokončeným očkováním ven může. Kontakt s jinými psisky je pro něj v tomto věku důležitý a nebezpečí nákazy není veliké. Jasně – nepustím ho k toulavým psím bandám, ale většina městských psisek je plně očkovaná, zdravá. Určitě znáš pár místních pejskařů, jejichž psíky znáš a víš, že jsou očkovaní a „normální“ – tj. budou Brixíka přirozeně socializovat na psí kontakty.
Jinak nakažlivé psí choroby se dají domů donést i na botách (které Brix loví) … takže ani izolace doma nemusí být zcela bezpečná
Tedy Katko takový krásný milý klidný štěňátko. Vidím ho hajinkat na obou fotkách a ty řekneš že vystrája. Báječný článek. Vyřiď Brixíkovi (y) k výcviku na městského psa.