105×148: Prázdniny

Když se řekne prázdniny, je každému jasné, že se jedná o dobu, kdy máme prázdno od školní docházky i ostatních školních povinností. Školní chodby i učebny zůstávají po dobu prázdnin osiřelé a prázdné, zatímco prázdninové dny jsou nabité aktivitami a dobrodružstvím, někdy bohužel i nevyhnutelnými povinnostmi.

 

Jako třeba sbíráním jahod na dlouhých záhonech u babičky mé sestřenice, kterému jsme se sestřenicemi říkaly nucené práce, a při sběru jahod jsme tklivě pěly protestsong Černý muž pod bičem otrokáře žil. Milovaná nevlastní babička se vždycky jen usmála, zavřela před mým rádobyzpěvem okna a šla zadělávat na drobenkový koláč nebo báječné jahodové knedlíky, kterými pak léčila naše poraněné duše a otlačená kolena.

Prázdniny, zejména ty letní, také znamenaly, že se nám hlava vyprázdnila od pracně nabytých znalostí – zřejmě proto, aby bylo kam ukládat ty nové. Někdy se to, pravda, ukázalo jako lichá naděje, jindy ale takové vyprázdnění pomohlo srovnat si souvislosti, utřídit si znalosti a usnadnilo nám další kroky, zdaleka nejen ty školní.

Na prahu léta bych nám všem proto chtěla popřát, aby se nám přes prázdniny hlavy vyprázdnily od všech starostí a bolestí, nastřádaných během uplynulého roku. Abychom dokázali zapomenout na všechna malicherná trápení a rozčilování a naopak si dokázali vzpomenout na všechno a všechny, kteří byli a jsou pro náš život důležití.

Že prázdniny nemáte? I toto! Slovo prázdniny je relativně mladé, dříve obvyklý výraz vacation, vagace znamenal jak prázdniny, tak dovolenou. A tak máme dovoleno mít prázdno a také máme dovoleno dovolit sami sobě cokoli, zejména pak dělat to, co si přes rok dovolit nemůžeme. A dopřát si prázdno od povinností a dovolit si udělat něco alespoň trochu neobvyklého bychom si měli zkusit všichni, včetně těch, kteří prázdninám i dovoleným odrostli, nebo těch, kteří jsou pes rok sami sobě přísnými šéfy.

Přeji vám krásné a bohaté prázdniny a dovolené. A než se na ně rozjedeme, ráda bych vám poděkovala za laskavou přízeň, kterou mým stopětkám zachováváte. Díky vám je mohu psát už téměř dva a půl roku. A do počtu je tato víc než jubilejní, má pořadové číslo 101.

 

Jako už tradičně i stopětky si dopřejí prázdniny. A po prázdninách… na shledanou?

 

 

Aktualizováno: 21.6.2012 — 18:40

140 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jo jo prázdniny. Tábory. Víc volného času. Návštěvy u babiček. Tak to už je za náma. Od 14let jsem v kuse víc jak 14 dní volna nějak neměla. Ale vůně těch slov se zapomenout nedá.

    A k těm maturitám, co už tak? Dejte děcka na řemesla ať se maturitám vyhnou. VŠ jsou naprd, SŠ jsou naprd tak co by tam ty děti lezly. Ono už hodně dlouho většina řemeslníků projde vyučením s tím, že řemeslo se začne učit až s výučním listem v ruce má-li štěstí na zaměstnání, kde ho to někdo z dříve narozených a doučených doučí. Zato umí dobře zametat, natírat a zašívat se. Prostě všechno se to horší a horší a horší. Důležitý je jak se Ti starší, za kterých ty maturity a VŠ něco znamenaly (oni museli umět a ne se jen flákat jako dneska) umí postarat o funkčnost úřadů, státu, škol a vůbec všeho, jak tak pěkně pod jejich velením prosperujeme. Nakonec i ty maturity jsou dílem lidí co študovali „dříve“ tak by měly být v pohodě. Nebo ne? Jsem z toho nějaká zmatená. Sákryš.

  2. Rputi, ten clanek na Psu nema chybu. Chtela bych jen dodat, ze ta tendence, aby kazdy mel maturitu na ukor technickeho a remeslnneho vzdelani je v USA uz moc dlouho a vysledky jsou vskutku tristni. S tim rozdilem, ze v Americe nemaji maturity, akorat nejake testy a to se lisi stat od statu. Proste to funguje na jakesi vizi, ze kdyz vsichni budou chodit do jednoho typu skoly, tak teoreticky kazdy muze na Harvard a my prece jim tuhle moznost nemuzeme odeprit. Vysledkem je, ze uroven vseobecne (ne)vzdelanosti jde dolu a tento, mimochodem velmi drahy, system produkuje 18-ti lete lidi, kteri neumi naprosto nic, takze to neco se musi naucit az po 18 na necem jako prumyslovka, kterou si uz ale musi platit. Ale to uz tem magum propagujicim ruzne edukacni experimenty nevadi. Spis mi to prijde jako projev arogance a neucty k poradnemu remeslu. Dnes prijit na sikovneho remeslnika je skoro zazrak. A i ti, co chteji vyssi vzdelani, maji prvni rocnik vysoke, ktery spis vypada jak dokoncovaci kurz stredni skoly. Coz devalvuje uroven bakalarskeho diplomu, takze jini pak musi jeste na postgradual.

    1. Hanko, bohužel je to všeobecné a je to zřejmě výsledek jakéhosi pošahaného sociálního modelu o rovných šancích a podobných blbinách.
      V Rakousku teď např. požadují, aby i dítko, které propadne pokračovalo dál – prý aby nemělo trauma, že je propadlé. Že bude propadat vesele dál, protože už nebude rozumět o čem je vlastně řeč, protože mu chybí předchozí znalosti, těm pedagogickým novátorům naprosto nedochází.
      Děs běs!

      1. U nás smíš propadnout dvakrát- jednou na prvním stupni a jednou na druhém. Experti to zvládnou v první třídě, pak do páté otravujou, bez problémů rupnou znovu v šesté a po sedmé mají ukončené základní vzdělání. Následně tyto pologramotné děti nastoupí na pracák a vesele se flákají po ulicích, protože jsou naprosto nepoužitelné, když už ve třetí třídě nechápaly, vo co gou. Oproti Rakousku mimimální rozdíl.

      2. A na tom posunovani tech deti bez ohledu na to co umi, mne nejvic stve, ze v podstate tem deckam lzou. Tak je chrani pred traumatem propadnuti, v 18 letech je vypusti ze skoly a to je pak trauma, kdyz to decko zjisti, ze je naprosto nezamestnatelne, protoze neumi vyplnit prihlasku do zamestnani. Jenomze to uz tem expertum je suma fuk. Kdyz to samy decko by se do 18 let naucilo slusny remeslo, tak na tom bude dobre. A to tady jeste blbnou s pristehovalcema. Takze deti spanelsky mluvicich rodicu musi mit vyuku ve spanelstine a anglictina je jaksi podruzna. Pritom kazdy soudny rodic chce, aby ta decka zvladla anglictinu, protoze vidi na sobe, ze bez dobre znalosti jazyka maji omezene moznosti. tak jsem jednou slysela na radiu mluvit nejakou kravu z Harvardu nebo Princetonu (pardon, to jinak nejde rict), ktera rikala, ze to, co chteji malo vzdelani rodice z Mexika nema zadnou vahu, protoze oni proste nevi, ze prejit do anglictiny by detem pusobilo traumata. Opet – jak spiknuti arogantnich snobu. (headbang)

  3. Dámy už na tomto vraku nejde ani zavinač-ačko v sáčku,nemôžem písať maily-a teraz som zistila,že ani výkričník.

    1. Milá verenko, ale ty přece nemáš kočku. :O Já sem tam objevuji že mi kočenky všelicos na počítači a nebo na klávesnici změní a já se pak těžce dohledávám co vlastně jejich přechod přes klávesnici způsobil a hlavně jak to dostat do původního stavu. (think)

    2. Verenko pokud je problém v klávesnici,dalo by se využít dvojkliků ctrl+c (tímhle dvojstiskem označený text načteš do paměti počítače) a ctrl+v (tím vložíš označený text na místo které určíš kurzorem). Klávesa ctrl je vlevo dole. V mejlech si otevřeš mejl od člověka co mu chceš psát, v něm označíš adresu a pomocí dvojkliků ji doneseš do okenka kam adresu mejlu zadáváš.

    3. A máš noteboooka nebo velký počítač? Jen Alza má klábosnic k normálnímu sčotu už mezi 100 a 200Kč asi třicet. A vlastně k noťasu půjdou připojit taky, jen to bude míň přenosné.

  4. Prázdniny, já chci prázdniny! Poslední 4 roky se mi různě a plynule prolínají mateřský a rodičovský dovolený, ale prázdniny nikde žádný.
    První prázdniny bude mít Áňa, protože o školka je jen pro děti zaměstnaných matek a to já na mateřské nejsu. Takže zítra jde naposled do školky-doslova-protože v září mění školku.

  5. Vave, diky za pripomenuti tech prazdninovych slastnych pocitu. Taky se vam zda, ze cas v dobach skolnich prazdnin plynul nejak jinak, a jak jsme rostli, ze se ty prazdniny zdaly cim dal kratsi? Takove prazdniny na gymplu – jen se jeden rozhlidnul a bylo po prazdninach. Ale na zakladni skole – panecku, to byla spousta casu. 🙂
    Dik za stopetky, Vave. Ne vzdy neco k tomu reknu, ale premyslim nad nema, to jo.

    1. Děkuju, Hani. (inlove) Moc mě těší, když vás stopětka donutí kouknout se jinam. Nebo jinak. Musím přiznat, že mě často taky. (nod)
      A hlavně pak vaše komentáře, vzpomínky, poznámky mě nesmírně obohacují. Děkuju vám všem. (h)

  6. Vave, přemýšlím, co ještě můžu napsat, aby to tu nebylo osmkrát…
    Je to moc zvláštní fenomen, tyhle prázdniny. S hrůzou si uvědomuju, že už to neumím. Že se nedokážu bezbřeze oprostit od všech starostí a plánování a žít jenom přítomným okamžikem. Přitom moje prázdniny z dnešního hlediska byly poměrně slabý – nejdřív maličká dřevěná chata, suchej hojzlík, voda ve studni, elektrika žádná, topilo se dřívím, co jsme dotáhli z lesa.
    Pak od patnácti chalupa od Liberce, sice s elektrikou, ale pro vodu bylo o to dál… Občas proložený fakt drsnou dřinou, jako když jsme za chalupou odkopávali kamenitej svah (asi 11 kubíků, bráchovi bylo dvanáct a tatínek začal mít problémy se srdcem, takže je celkem zřejmý, kdo to dělal). Natírání chalupy, kopání díry pod suchej hojzlík a vykydávání starýho…
    Ale nějak jsem se přitom stihla válet s knížkou a mít pocit, žew všechen čas na světě je můj. To bych se potřebovala nějak znova naučit.
    Tak krásný prázdniny všem a koukejte si je užít (inlove)

    1. Děkuju, Zano. (inlove) Přeju Ti alespoň kousek (skoro) úplně bezstarostných prázdnin, kdy si dovolíš se jen povalovat s knížkou a nikam nebudeš muset jít. Ani v hlavě ne. 🙂

  7. Milá Vave, díky za dnešní oskavu prázdnin a za všechny Tvé stopětky,které vnesou vždy nějaké světlo do duše.Diskuzi rozproudí,přinutí k zamyšlení a především potěší. Někdy nemám čas všechno přčíst ale pak se vracím a dočítám,spokojeně si užívám a přemýšlím jak to ta Vave zase vymyslela. (clap) (h)
    Těším se na stopátou stopětku. (d)
    Prázdniny nutně potřebuju, mám samé pracovní sny a ráno jsem udřená ja soumar. Opravuju dopisy,dohaduju se na úřadech a s občany, seču trávu, uf, uf,howgh.
    Dnes k ránu se mi zdálo, že v obrovském obchodu vybírám nábytek a ptám se prodavačky, máte tiplíky? Vůbec nevím odkud jsem tu blbost vzala. Prodavačka říká máme a podala mi katalog.
    Přednosta říkal, že je nejvyšší čas abych navštívila psychiatra ale já vím dobře co potřebuju ,PRÁZDNINY ! (rofl)

    1. oskava = oslava
      Předprázdninová anketa.
      Máte deprese ?
      Máte svého vlastního psychiatra ?
      Má Váš psychiatr deprese ?
      (tmi)

      1. Uáááá (y) (rofl) , milá Jenny (inlove) , asi bych se neměla smát, ale tiplíky mě dostaly. (chuckle) Jak to bylo v Dívce na koštěti? Když byl psychiatr přepracovaný, viděl krávy.
        A naše Jenny zase chodí nakupovat tiplíky. 🙂 (h)
        Myslím, že každý nějaké ty tiplíky máme, které nám dají znamení, že je čas zastavit se a prázdninovat. (nod)
        A děkuju moc, Jenny. (hug)

        1. Na típlíky bacha, přenášejí katarální horečku ovcí. 😉
          Juž jsem doma z Brnění, ale asi zase zmizím, děti (dcéra a její kluk) mě tahají na pivo.

    2. Jenny, jestliže Ty vybíráš ve snu tiplíky, tak náš pes měl oblečený bleděmodrý kostýmek, stál na zadních nohách a předváděl se jako modelka a při tom mi můj muž zakazoval zalévat okurky /které ve skutečnosti vůbec nemám/ protože to v Německu taky nedělají. Tak co je víc případ pro psychiatra?

        1. To bude asi skrytá touha po modrém kostýmku a neuvážené touhy po moci u Tvého přednosty. Srovnání s Německem bude asi vyjádření touhy po euru. Takhle bych to viděla. Sejdeme se na psychině.
          (rofl) (rofl) (rofl) (y) (wave)

          1. Damy, kdyz uz jsme u vykladani barvitych snu, tak to ja bych mohla povidat. Ono, kdyby se sesla dobra spolecnost, tak na te psych ine by to zas treba nebylo tak spatne. 🙂

            1. Hano, u mně by to bylo taky na román.
              Chtělo by to samostatnou rubriku “ Sny“ Myslím, že by to bylo hodně zajímavé. (chuckle) (clap) (wave)

  8. Jó prázdniny, dneska mám radost, dostala jsem takový skorovysvědčení – letos jsem měla první rok praktika, moc mi to nesedělo, se všema jinejma povinnostma bylo strašně málo času na přípravu, ještě navíc jsem měla každej semestr jiný studentíky, to se jim pak taky hůř věnuje, když je člověk tak dobře nezná. Dneska tu byla na zkoušce jedna holčina, kterou jsem učila, náhodně jsem se s ní srazila na chodbě, a děkovala, že na těch praktikách pochopila spoustu věcí, který ji jinde nebyly jasný… No, udělalo mi to moc dobře (blush)

    Vave – díky za krásný stopětky, mívám pocit, že mi pomáhají se v té vřavě a stresu chvilku zastavit a popřemýšlet nad tím, co je v životě doopravdy důležité a že to dost často jsou jen velmi drobné věci všedního dne. Moc se těším na další zase po prázdninách.

    1. Blahopřeju Ti ke krásnému „skorovysvědčení“, milá HCHO. (inlove) A děkuju Ti za laskavá slova a povzbuzení. (f)

    2. Blahopřeju Ti ke krásnému a zaslouženému „skorovysvědčení“, milá HCHO. (inlove) A děkuju Ti za vlídná a povzbuzující slova. (f) Užij si krásně prázdniny a dovolenou. (h)

  9. Vave,snaď cez leto nejako vydržím. Vyberám slová-pretože mi nejdu niektoré písmenká-poviem vam,je to ťažké.
    Prečítala som si aj článok od Asteris-nemá vadu-súlasím so všetkým.Io-bla-oželám.A ozaj 105-ta 105-ka by mala byť niečo extra Vave

    1. Děkuju Ti, milá verenko (inlove) , objímám Tě na dálku. (hug) Užij si krásné léto. (sun)

      1. Joooo! (fubar)

        To jste mi dala, děvčátka krásná, ta sto pátá stopětka mě začíná strašit už teď. (whew) 🙂

  10. Achjo, Vave! Proč mi nikdo neprozradil u té sté, že je přímo jubilejní (inlove) Vážila bych si jí ještě o kus víc. Děkuji ti za všechny a za každou jednotlivě a píšu ti 1* (sun) Krásné prázdniny i ty kratičké. Ať jsou podle vašich představ. (toivo) (dance) (beer) (^) (f) (hug) (toivo) (cat) (party)
    Chjo, já to neprotlačím. Prý jsem moc rychlá 😛

    1. Zdeni (inlove) , děkuju Ti za krásnou jedničku s (*) . Asi jsem to měla napsat, ale když ono to je vlastně všechno úplně jinak. Protože po Termitu vyšla trojitá stopětka, kterou jsem započítala jako jednu, protože ji tak mám uloženou v počítači. Ale kdybych ty stopětky počítala jednotlivě, tak je vlastně tahle sto třetí.
      Že jsem to moc nezkomplikovala?(whew)

      1. POMOOOC, to je na mne moooc složitý (chuckle) (f) (jsem si dovolila ze své zahrádky :*

  11. Milí Zvířetníci, mám vás moc pozdravovat od Bedi. (wave) Je v Hradci Králové u tatínka zatím co její sestra má dovolenou a Beda tam nemá přístup k počítači.

    1. Velká kočko, děkuji za vyřízení pozdravu. Aspoň vím, že když Bedu na netu „nevidím“, tak je to v pořádku a neděje se nic nečekaného.
      A budu na ni myslet, ať tu dobu u tatínka zvládne aspoň stejně jako minule 🙂

  12. Milá Vave, nemáš na konci článku překlep? Neměl tam být místo otazníku vykřičník? Já ho tam cítím velmi silně!
    Děkuji ti za všechny tvoje stopětky a přeji, aby sis užila krásné léto, provětrala si hlavu, odpočinula si na těle i na duchu a prožila spoustu zajímavých příhod a načerpala spoustu nových podnětů, o které – jinak ti to ani nedá – se s námi budeš chtít podělit.
    Takže po prázdninách – na shledanou !!!!!!!!!!!! 🙂 (h)

    1. Milá Hančo (inlove) , děkuju Ti za milá a povzbudivá slova a přeju Ti krásné letní a prázdninové dny. (h)

  13. Já to shrnu tady nahoře, neb je to nějak rozcourané průběžně.
    Moc děkuji za pochvalu za článek. Ono se bohužel takhle blbne po světě širém a všechno to jde směrem, že robátka se nesmí unavovat a jak by se to naučilo, aby se vlastně neučilo a ono to nejde a nejde – prostě Y/I a násobilka se na tu paměť naučit musí, stejně jako slovíčka na cizí jazyk. Ono se to už táhne od základní školy, mezery strašidelné a na mezerách se holt stavět nedá. Navíc, často proto, aby byl důkaz pro rodiče, se dítka už nezkoušejí u tabule a zadávají se zatrhávací testíky. Takže se žáci jednak neumějí vyžvejknout a druhak jsou ty vědomosti neupevněné a jen tak matně tušené a tedy velmi brzy zase zapomenuté.
    Prostě fujtaxl a Komenský se točí v hrobě jak vrtule.
    A celý projekt státních maturit byl vytvořen za účelem sypání do koryta přátelům a kamarádům, nikoli za účelem vzdělání mládeže. A tak to vypadá, jak to vypadá…
    :@

      1. S posledním odstavcem bezvýhradně souhlasím, u tohohle projektu fakt o žádná děcka nešlo.

        1. Vlastně je škoda, že do těch maturit rýpali. Kdyby je vrátili na úroveň roku 1989, kdy jsme maturovala já, tak by se nic nestalo. Tam to bez znalostí prostě nešlo. I když ti, kteří na to prokazatelně neměli, obvykle vylítli už dřív, nebyli na škole uměle udržováni, aby škola dostala dost peněz na studenty. Na gymplech byla ta proklamovaná maturita z matiky povinná- tedy písemka- taky čeština a ruština (fajn, vyměníme za jiný jazyk). A pak pseudoodborné předměty (to teda byl paskvil, já mám maturitu ze zemědělství) a z dalšího předmětu. Na průmkách čeština, ruština, odborné předměty. Co na tom bylo špatně? Snad jen ten experimentální pseudoodborný předmět. Bez vypracování otázek, které prokázaly znalosti za celé studium, se to neobešlo, věděli jsme, co nás čeká a vlastně se na to od třeťáku připravovali. A myslím si, že znalosti jsme měli.

          1. (chuckle) já mám maturitu z roku 1970 na průmce, bez znalostí se nedala udělat a dokonce jsem si směnila ruštinu za matematiku a písemnou část jsme psali na místním gymplu s dokonce lepšími výsledky než gymplaři, ale to asi bylo od toho, že jsme měli normálního matikáře 🙂 současné maturity se mi též nezamlouvají, no (headbang)

    1. Ještě připočti, že se děckám co rok změní kantor – a samozřejmě co kantor, to systém. A jsou obory, kde látka navazuje i přes jeden školní rok. Takže kantor nejdřív zjišťuje, co děcka umí, pak je přeučuje na vlastní systém… a pak dostanou novýho a da capo al fine. Je to k zešílení pro obě strany.
      Ústní zkoušení zabere víc času než písemný. Jenom takovej přípodotek. Což ve výše popsané situaci…
      A taky: písemky, kde rodič jasně uvidí, že jeho geniální potomek napsal dvě, slovy dvě slova, z nich jedno špatně, jsou dobrej mláticí materiál. Z toho se už rodič nevykroutí, zvlášť když můžeš ukázat písemku jinýho žáka, tentokrát opravdu napsanou na jedničku.

      1. Já v poslední době fasuju výplody našeho školství v oboru angličtina. Jo, mění se učitelé, ale ředitelé škol je ještě navíc nechají vybrat jim uživatelsky příjemnou učebnici, bez ohledu na to, jestli navazuje nebo ne. Takže když jsme si od učitelky vyslechla větu: „No tak si zopakovali barvičky a jednotné číslo slovesa být“, šly mi oči šejdrem. Jo, že děti měly angličtinu čtvrtý rok, to je nedůležité… Fasuju děti, které po pěti letech neumí sestavit větu, jen umí správně vybafnout frázi „jak se jmenuješ“, ovšem nedají dohromady „jak se jmenuje ten kluk“. Navíc z češtiny mají potíže rozeznat podstatné jméno od slovesa, nemluvě třeba o příslovcích, a to jsou na druhém stupni ZŠ…. Větný rozbor by je asi příliš stresoval.Ale on k něčemu je!

        1. Matyldo, on je to děs kompletně. Rodiče praktikují „svobodnou výchovu“, dítka rostou jak dříví v lese a ukáznit ve třídě 25 takových dřev je skoro nad lidské síly a když se ještě pančelce moc nechce, tak to takhle vypadá.
          Zmlátit to na jednu hromadu… (puke)

    2. Rputi,ijá jsem kývala hlavou na souhlas celou dobu, co jsem četla článek na NP.
      Ad zaškrtávací testíky: Svého času jsem podobné testíky sestavovala podle pokynů svého nadřízeného. S velmi velkým nesouhlasem u studentů pomaturitního studia jsem se setkala, když jsem mezi otázky „zaškrtněte správnou odpověď“ vpašovala jednu se zadáním „zaškrtněte špatnou odpověď“.

    3. Dočetla jsem i psí článek, opravdu moc pěknej. Doufám, že se to s maturitama teď hne trochu lepším směrem.

    4. Rputi, díky za krásný článek na NP (y) (y) (y) Mluvíš mi z duše. Zhoršující se úroveň studentů pozoruji vlastně pořád. Jenže to jsou bohužel VŠ. Letos jsem neoponovala u BP/DP takové hrůzy jako vloni. Jen jedno Y/I, to celkem šlo. Na loňskou hrůzu, kdy „vrby …. mněli“ nebo „se dvěma samostatnýma zvrostlýma jedincema“, tak na to hodně dlouho nezapomenu. Ale ono je to vidět i při práci na BP nebo DP, i když rozdíly mezi školami jsou patrné PřF UK je o něco lepší, ale, no raději ani nebudu říkat kde, se tudenti takzvaně „dostaví na DP“, tam čekají, co dostanou za úkol, hlavně, aby se mohli v nějakou rozumnou dobu ztratit ať je práce v půlce nebo dokončená – spíše nedokončená. Vlastní aktivita žádná. Tohle ale plyne už od základky a je utvrzováno na střední. Bohužel, prostě je vidět, že nároky mnohonásobně klesly. Principielně si nemyslím, že státní maturity jsou nesmysl. Něco by ty studenty mělo nějak porovnat, ale tento způsob je evidentně strašně nešťastný. Za ty iliardy to mohlo být vychytané a na aby z toho byl takovýhle strašný paskvil.

      1. Synek maturoval před devíti lety (to snad není možný :O ) a přišlo mi, že to bylo podobný jako u mne. Pak jako kdyby se to zlomilo…
        Jako třešničku sem neomaleně kopíruju jeden úžasnej češtinskej kousek :
        “ Naše hotelové auto (modré barvy), které jistě nepřehlédnete díky velké reklamně na autě…“
        Co dodat (doh) …

  14. Taky moc amoc amoc amoc (chuckle) děuji za 105 , moc ráda je čtu a budu se těšit na další.
    A Rputí článek na NP vážně nemá chybu. (handshake)

    Po třetí mám 13 ???? :S

  15. Vave promine, viď, Vave?

    VZALI MĚĚĚĚĚĚĚ!!!!!
    HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!
    (dance) (dance) (dance)
    Dokonce za mě i napravili ten bordel, co jsem natropila, když jsem se hlásila na špatnej obor!

    Dobře jste drželi palce, vlci!

    Konec vyřvávaného hlásání.

    1. Bezva, gratuluju!!!! Pravda nejsem v obraze, co to vlastně budeš studovat, ale ať se Ti daří.

      Pořád se mi ten příspěvek vrací, asi Ti všichni gratulují 😀

    2. IO, zlatá Io (inlove), vlastně vůbec nevím, kam Tě vzali (fubar) (i když jsem palce věrně držela), ale když se z toho raduješ Ty, raduji se i já. (party) (y) (clap) (dance) (music) (party)

    3. Vave, aido a vůbec: na interní postgraduál. Budu (překvapivě, po kecech, co tu mám poslední měsíc) vrtat do barbarů. Konkrétně do Vandalů.
      A dostanu, doufám, i nějaký hodiny nějakejch těch úvodů do jazyka latinského nebo tak, kde budu s gustem vyhazovat všechny, kdo se odmítnou naučit skloňovat a časovat. Juhůůůů!
      Jo a těšte se na články o Vandalech. Zadala mi to JJ, prý že si tak nejlíp utřídím látku (a měla pravdu). První kus už skoro mám.

      1. Tak to Ti blahopřeju dvojnásob! (clap) A na Vandaly se vyloženě těším. (nod)
        A vůbec, můžeš vzít ty barbary jedny po druhém, jo, Io?!
        (nod) (nod) (nod)

      2. Tady někdo jásá nad internim postgraduálem (think) :O (sweat) , no, ono to třeba není všude tak strašný jako u nás…
        Tak to Ti hlavně držím palce, aby Ti vydržel entuziasmus, abys kápla na plodné téma a dobrého školitele… Je fakt, že už nejsi „ucho po škole“ jako jsem byla já, když jsem naivně na to PGS šla, tak snad víš, do čeho jdeš (i když v mém případě asi bylo dobře, že jsem to nevěděla…)
        Drž se (y)
        PS: radši se poinformuj o stýpku – za nás to bylo skvělých 4500 Kč, teď je to tady asi 6000 až 7500 podle ročníku, to se bez úvazku někde jinde přežít moc nedá…

        1. Tak to tak po sobě čtu, jak to pesimisticky zní – hrozně nerada bych Ti kazila radost (to bych fakt nerada), moc držím palce, ať to splní všechna Tvá očekávání a zbyde Ti čas i na jiné aktivity (psaní, balkónovou zahrádku, mandaly…) (h) , a těším se na rozhledníčky (což mi připomíná, že jsem kdysi přemejšlela nad rozhledníčkem o placentě, ale nějak si ani nejsem jistá, jestli by „vykrmování miminka před narozením“ bylo téma, který by bylo pro normální lidi zajímavý…)

          1. jsou tady jedinci, kterým by se mělo vyprávět o řádném vyživování mimíšů dnes a denně !! On ten skoro donošený Vilém měl 2,05 (pak pravda i 1,90) a Frantina na tom prý asi nebude o moc líp…
            Dneska odpoledne jsem hlídala Vilíka – a šlo nám to moc dobře. Beta je jednička – jen už se rozkoukala a když chlapec letí zahradou a má v ruce klacek, tak nadšeně vyrazí a chce si hrát… A když mladík vidí to rozeběhnuté dupající hovado, tak se na fleku zastaví a zaječí „bóóójíííím“ … a je rázem klid. A hned je důvod k úsměvu a dalšímu běhu

          2. Radost mi nezkazíš, já to vím, jsem dokonce tak oprsklá, že jsem se školitelky natvrdo při zadávání tématu zeptala, jestli mě stýpko uživí, dozvěděla jsem se podrobnosti, vymyslely jsme nějaký další dodatky a od tý doby pracuju na tom, abych srazila náklady na život, například mám nápad, že se přestěhuju na venek, kde je o půlku levněji. Jsem odrzlá a oprsklá. 🙂
            Tu samou možnost jsem měla těsně po studiu a ještě jsem nebyla odrzlá, takže jsem couvla pro nedostatek peněz. 🙂
            Teď jenom aby mi vyšlo i to překládání nebo korektury, co k tomu mám rozjednaný, a aby mi dali dost hodin na učení nad ty, který tam budu otročit za stýpko. A aby se mi povedl ten bydlík. A pak budu na tři roky v pohodě, a pokud se mi povede si nepokazit reputaci… uvidí se. To je ještě daleko. 🙂

            1. No držím palce, v mém případě byl spíš problém v tom, že měl člověk interní pgs, k tomu 0,2 úvazek u nemocnice, nicméně pracoval rozhodně více než 1,0 pro nemocnici a pomalu nebyl štond za těchto podmínek při zachování zdravého rozumu to pgs dodělat. (řekla bych, že interní pgs je jeden z fíglů, kterými si náš špitál udržel kladnou ekonomickou bilanci…) Ale doopravdy záleží jen na tom, aby měl člověk práci, která ho baví, (a rozumného školitele), pak se nechá překousnout kde co. Tak se drž (h)

  16. MILUJU PRÁZDNINY!!!

    Miluju ten čas, kdy je vlastně bezčasí … sluníčko, léto, voda, vzduch a volnooooo. Přiznávám, nikdy jsem neměla pochopení pro děti, které se koncem prázdnin těšily do školy (já se tam netěšila ani v únoru, natož v září (chuckle) ) – pro mne to byly bytostí z Marsu.

    Letos si prázdniny prodloužím, protože jedeme k moři až koncem srpence (chuckle) a následně jedeme na pár dnů zase do Jeseníků. Za posledních čtyřicet roků se těším na září (těch prvních sedm jsem z toho ještě neměla rozum (fubar) ).

    Letos pozitivum s návratem školního roku je ještě jedno – vrátí se nám stopětky. A doufám, že přibude nových střípků do rubričky Domove, sladký domove – přece víte, že první slohovka bývá na téma „Kde jsem byl o prázdninách“

    1. Milá YGO (inlove) , děkuju Ti a přeju báječné prázdniny na JJM a i na JE. (chuckle) (wave) (sun)

  17. Co, stoprvní, ale až bude stopátá, to bude teprv to správný jubileum pro stopětku! 🙂
    Moje babička nás vyháněla do lesa na borůvky slovy: „Kolik donesete, tolik bude buchet.“ A jelikož jsme byli smečka osmi dětí (bratranci a přátelé), odpovídali jsme: „Babi/Teto, to je pro tebe opravdu *takovej* problém zadělat na těsto ve vaně?“
    Vivant vacationes, čiliže ať žijí vakace.

  18. Hleďme, prázdninová stopětka a tradičně pěkná a ještě stoprvní (gratuluji). Tak, kdo má nebo si udělá prázdniny – pěkně si je užijte! A po prázdninách se nebudu těšit na školu, ale na další stopětky (sun)

  19. Milá Vave, díky za 105 a gratuluji k té stoprvní (y) .
    Jóóó, prázdniny ty byly vždy krásné, ať u babičky, nebo s rodiči na dovolené, nebo doma s kamarády.

  20. Prázdniny jsou mrcha! Ať jeden dělá co dělá, stejně jich s věkem nějak pořád ubývá. Já například od té doby, co jsem v důchodu už nemám vůbec žádný.
    A pak, že se člověk na stará kolena vrací do dětských let! Houby! Bez prázdnin to není ono!

    1. Rputinko (inlove) , dovoluju si Ti nařídit osobní prázdniny, a to od 29. června do … nejmíň do září! (nod)
      Článek na NP je skvělý, tleskám. (clap)

    2. 🙂 Rputinko (inlove) , dovoluju si Ti nařídit osobní prázdniny, a to od 29. června do … nejmíň do září! (nod)
      Článek na NP je skvělý, tleskám. (clap)

      (eh, snažím se odpovídat s prodlevami, ale stejně mi komentáře mizí. (tmi) )

      1. Si taky tlesknu – (clap) – a zároveň poděkuju předešlým tleskačům, páč jinak bych tam asi nezabrousila.
        Snažíme se s maturitama zrušit to, co tu fungovalo, a zavést paskvil toho, co funguje v úplně jiným systému… jak to může dopadnout? Ale víš co, štve mě, že kvůli poklesu prestiže dobrý řemeslný práce jednak ubývá dobrý řemeslný práce (Co dělá váš Tonda? Ale, rukama… na nic lepšího neměl…), jednak tam nejdou chytří lidi, kterých je tam taky potřeba, jednak všichni touží po prestižním papírku s nadpisem Maturitní vysvědčení, ale protože, jak píšeš, Gausovku neokecáš, klesá reálná hodnota toho papírku… a co pak s těma lidma? Rukama by byli dobří, jenže se nenaučili, hlavou dobří nejsou, ale co už mají dělat, když rukama se nenaučili… a: Co dělá váš Tonda? Nojo, u přepážky, co s ním, když má tu maturitu. Nebo konzultanta, česky radila, protože ani přepážek není dost. Nebo cesťáka, samozřejmě nazvaného anglicky, aby to nevypadalo tak blbě.
        A kolik takovejch potřebujem?
        Já bych byla spíš pro ty dobrý řemeslníky – a vršek gausovky na vejšky. Aby ti i ti měli prestiž.
        Jenže já jsem mladej laudator temporis acti, pro kterýho zlatej věk už byl, někdy v tom třináctým, čtrnáctým století, kdy byli skálopevně přesvědčení, že žijou těsně před apokalypsou, ne-li v ní, a zlatej věk že už byl, tak asi čtyři až šest set let před nima, kdy se v reálu stěhovali barbaři…
        … barbaři. Mé černé svědomí JJ, už jich mám čtvrtinu! Dneska bych tu čtvrtinu mohla dorazit a poslat. Dočkáš se. 🙂

    3. Rputinkoooo jestlipak my se k tobě a tvojí smečce letos konečně vypravíme na zvědy…a taky do miniZOO za Luckou a lemuříčkem bychom chtěli a plánů je… btw: nejvíc mě dostala lemuří fotečka na volieře, pod stromy “ lesní duch“ a na řídítkách bicyklu 😀

  21. krásné povídání Vave, rázem mě dostalo zase do mého dětství.
    Také vzpomínám na své dětské prázdniny u prababičky ve vesnici Sychrov. A na nucené práce v mém případě sběr borůvek do plecháčku a po příchodu z lesa vyfasovat plech a přebírat. Ale bylo to vlastně krásné.

    Příští středu letíme s manželem do Říma na poznávačku.
    Už jsme tam v roce 2008 byli, tak i když letíme s cestovkou, budeme chodit po vlastní ose.
    5 min od hotelu máme zastávku metra a do centra 15 minut. Už se moc těším na památky prokladáné posezením u kávičky a něčeho dobrého. Však ne nadarmo máme s manželem interní přezdívku “ kavárenční povaleči “ (chuckle)

    Míša

    1. Brrrrr, boruvky! Dobry to neni, je to mrnavy a kdesi u zeme. Brrr! To uz jsou ty jahody lepsi. I kdyz pri tech babiccinych plantazich to mimo jine znamenalo, ze byly jahody k snidani, svacine, obedu, svacine a veceri a mezi tim se sbiraly, zavarovaly a delala marmelada. Finrod promine, jam.

      1. (wave) Zdravím milé ovocné galejníky. 🙂 Tenkrát jsme žbrblali nad tím, že nám babička kazí prázdniny, ale dnes bych si je takhle nechala „kazit“ tak ráda! (h)
        Hepčo, užijte si krásně své prázdniny v Římě. (wasntme) (h)

        1. Já ti teda nevím, Karli … já jsem asi pořád dítě – já bych ty prázdniny plantážováním měla zkažené i teď! NEMILUJU POLNÍ PRÁCE, NEMILUJU ZAVAŘOVÁNÍ, NEMILUJU JAMOVÁNÍ (leda tak na jam session – chich)!!! (chuckle)

          1. zavařování mě absolutně nebaví, z polních prací mě baví pletí malých květinových záhonků ( ne škubání a mýcení dvoumetrové křídlatky) a sběr malin, ostružin, jahod a borůvek. jam session bych si dala tak v provedení 30-40. leta 🙂

        2. Když je toho s mírou, tak jo. Taky bych popadl košík a vyrazil do Žlíbku na srdcovky nebo chrupky, dal si správně přezrálou merunku rovnou ze stromu, zobnul malinu tuhle, rybíz támhle, pár srstek tuhle. A klidně mezi tím vykrájel nějaký přezrálý merunky a umíchal pár dávek marmelády nebo zašel na trávu pro králíky.

        3. Nojo, s babičkou – kdykoli. Od té jsem se vždycky něco naučila.
          S matkou – ani za nic. Vyřvaná marmeláda je hořká.
          Sama – ? Když já si pamatuju víc ty vyřvaný marmelády… takže ani nevím, jestli bych dala dohromady pracovní postup…

      2. Borůvky … to mi připomíná povzdech kolegy matematika: „Jak si přiblížit, co je to nekonečno? Vyrazit na borůvky s padesátilitrovým barelem!“ (rofl)

        Moc pěkné povídání. Asi nejsem normální, ale co jsem měla tu mateřskou „dovolenou“, těšila jsem se do práce (fubar) 🙂 … jestli to není tím, že člověk chce vždycky to, co nemá (rofl)

        Io, hurá, budou barbaři! Už se těším!!!!

        1. Ovšem prázdniny nemají chybu. Teď to vídím. Kluci jsou s babičkou a dědou na chatě a do města … nejvýš nakouknout, zase honem zpátky. Je to moc prima, hned po snídani mohou ven, louka, les, houpačky, zahrádka … škoda, že už nejsem dítko … ale já si přesně to samé užívala před desetiletími. Aspoň předávám odkaz dalším generacím. Rostou mi tam z nich drsňáci: rozbitá kolena zjišťuji podle toho, že kolem mě běží potomek a kape 😀 .

          1. “ rozbitá kolena zjišťuji podle toho, že kolem mě běží potomek a kape “ JJ ty jsi zvíře 😀 😀 😀

          2. Hm, asi jsme si děti pořídila zbytečně brzy- v době jejich útlého dětství chodili rodiče do práce a o prázdninách je nechtěli, teď nastoupili sice do důchodu, ale puberťákům už je to jedno, ti už hlídat nepotřebují.

      3. Apropos, Finrod možná promine, ale celkem by mě zajímalo, co na to nařízení říkají Portugalci. Totiž slovo marmeládá pochází od portugalského „marmelo“ což je kdouloň. A to jaksi není citrus, tedy ta původní, pravá, skutečná a možná i, narozdíl od té citrusové hrůzy, poživatelná marmeláda neodpovídá důležtému, ba přímo nezbytnému nařízení EU prohlašujícímu, že: „Marmalade“ is a mixture, brought to a suitable gelled consistency, of water, sugars and one or more of the following products obtained from citrus fruit: pulp, purée, juice, aqueous extracts and peel.
        Ať žije subsidiarita!

  22. No, samozřejmě, že nashledanou! Dneska je stopětka tak sugestivní, že si ty prázdniny snad zkusím udělat doopravdy. Pro důchodce ovšem úkol ne zas snadný, chicht.
    A jedno O.T. – RPUTI, za dnešní článek na NP třikrát bravo a potlesk ve stoje.

      1. Děkuju vám, moje milené přesmyčky (h) . (f) (f)

        Abytko (inlove) , Nora dostala ještě čestnější místo, koupila jsem jí novou bílou komód, aby se lépe vyjímala. (nod) Kočenky Noro milují a používají ji jako pítko, děkuju Ti za bezva tip. (y)

        1. Tvoje košky jsou ofšem inteligentní, Anešek se mojí Nory bojí a bumbá z ní jen proto, aby mi udělal radost. 😛
          Že bych taky přikoupila komód?

          1. Jistě. (nod) Bílý komód je pro Tebe, Noru a Aneška naprosto nezbytný. (nod) Jen nevím, zda vás slečna Scarlett nevyhodí i s komódem. (chuckle)

    1. Tak jsem se honem podívala na NP (v poslední době ho moc nesleduju) a přidávám se k pochvalám za článek. Pěkné výstižné shrnutí toho, co si myslí většina lidí (tedy alespoň doufám).

    2. Milá baty – dneska v pět hodin budeme – na počest Epulku – zase pod Bílou paní (nevím, jestli jsi zaznamenala v minulých dnech moje odkazy na Hadopasy). Tak kdyby ti vyšel čas …

    3. Baty, díky za upozornění na článek. 🙂

      Rputi (clap)
      Doufám, že než se nás to bude týkat (děti jsou naštěstí zatím dost malé), tak se lidé probudí a maturita snad zas bude to, co by být měla. A snad se do té doby začnou lidé dívat normálně i na výuční listy a nebude to ve stádiu, že všichni musíme mít alespoň Bc, ale pořádný chleba neumí upéct nikdo ;(

      1. Tosco, já, já, já ti upeču, pokud ti nebude vadit, že ani dva bochníky nebudou stejný. 😀
        (To nic, hrabe mi.)
        ((Ale Bc. nemám. Nám ho nedávali. Já jsem jenom úředně uznanej magor.))

        1. Rputi, báječnej článek. Shrnulas to dobře. Bohužel mou dceru čeká maturita za dva roky a synka za čtři. Oba z toho mají děs, protože vlastěn neví, co budou po nich chtít. Teda Kačka ví, že bez návrhu, technické dokumentace a vyhotovení složitých šatů to nepůjde, ale ty předměty kolem jsou silně nejasné. Myslím, že i pro ty děcka je ta nejistota strašně nepříjemná. My jsme prostě věděli.

          1. Na dcéřině škole letos od matury (té státní) vylítávali premianti. Odbornou část, černé řemeslo nebo strojařinu zvládli na výbornou (nebo prostě v normě), i vše ostatní školní, problém byl v té druhé části. Z němčiny třeba vylítla holka, která německy mluví jako česky, odmalička jezdí do německy mluvících zemí a má snad i nějaký takový ten mezinárodní diplom (znám ji osobně, je fakt dobrá). Podobné případy tam byly i v češtině (v matice kupodivu ne)…

        2. Ioannino, to máš fuk, B(lbe)c nebo M(a)g(o)r. Hlavně, ať Ti nenadávají do inženýrů 8-| 😉 😀 😀 😀

          Chleba bych brala hned. Každý bochník jiný vůůůůbec nevadí, pokud je kváskový a dobrý 😛
          Já ho teda taky zvládnu, jen to ještě nemám tak v malíčku, abych to zvládala s dětmi. A chybí mi dobrá pec. Nejlépe na dřevo. 🙁 Už se vidím, jak při nedostatku času ještě topím v peci 😀 😀 😀
          Ale možná by to ve finále zabralo méně času, než shánět pekaře, který umí upéct dobrý chleba.
          A rohlíky. 😛

          P.S. Ať náhodou někoho nenamíchnu těmi „fórky“ na tituly, tak sama jeden mám. Nemám problém s tituly. Občas mívám problém s lidmi. Bez ohledu na titul 🙂

  23. Nás čekají 2 týdny polodovolené. Musíme ještě vymalovat chodby a verandu, ale to už nebude tak zlé. Jinak si trochu víc užijeme s holkama psíma a částečně i dcerou. Budeme dělat věci, které musíme i které nemusíme. Ale aspoň kousek volna si uděláme. Náš pravdu, člověk by měl mít k sobě dobrý vztah a občas si něco dopřát. Stačí málo.

    1. Poloprázdniny, polodovolená – musím se usmívat, Evi (inlove) , jak je to v činorodých smečkách všechno namíchané do sebe. Ale u takových smeček je asi to nejdůležitější být spolu a všechno spolu dělat. (nod) Tak ať vám to jde od ruky a zbude i čas na nějaké to celé dovolenkování. (h)

  24. 😀 😀 😀 😀
    Prázdniny má každý, jo? Či dovolenou… jo, tu mám, už čtyři a půl roku, na střídačku se nazývá mateřska a rodičkovská, ale o tom, že bych si mohla dopřát prázdno od povinností to tedy není. 😉
    A letos vůbec ne. Se dvěmi malými dětmi, na střídačku nemocnými od začátku roku, přičemž u jednoho se prokázal zřejmě vrozený zdravotní problém, takže „kolečka“ pokračují i během prázdnin, se o nějakém prázdnu moc mluvit nedá. A o plánování dovolené rovněž ne. 🙁
    Dovolená v našem případě bude znamenat, že vše dopadne dobře a koncem roku si snad oddychneme, že naše dítě má jen tu jednu prokázanou vadu, která ho bude provázet pravděpodobně celý život (i když, medicína jde kupředu, takže třeba i tady se najde cesta 🙂 ). Naštěstí se jedná „jen“ o jednostrannou těžkou vadu sluchu, což je vada taková, že se s ní dá plnohodnotně a bez komplikací žít. A je dobře, že se na ni přišlo už teď, protože v budoucnu by taky mohla pro minitoscu znamenat pokažené prázdniny.

    Pěkné prázdniny všem, kteří si je letos mohou (umí) udělat 🙂

    1. (y) Milá tosco (inlove) , máš pravdu, mateřská a rodičovská dovolená se vyznačuje především tím, že to vůbec žádná dovolená není. (whew) 🙂
      Minitosce i celé rodině držím palce, aby se už žádný zdravotní problém nenašel, abyste si všichni mohli vydechnout a oddechnout. (y) (h) (y)

  25. Milá Vave,
    děkuji moc za Tvoje STOPĚTKY! Máš dar vystihnout v několika větách podstatu věci, o které by měl člověk přemýšlet, přičemž sám (z nedostatku času, lenosti, studu či jiných malicherných důvodů) takto nečiní. Vítám takhle kratičká zamyšlení a slibuji, že i nadále zůstanu jejich věrnou fanynkou.
    Moje prázdniny už letos začaly – jsem doma (respektive většinu času trávím na zahrádce) a už se těším, až přijede Lucka s Emčou. Obě mají poslední prázdniny před nástupem do práce (školky) a doufám, že jim tady bude lépe než v rozpáleném a smogovém městě. Také starší vnučka Anička má své první (školní) prázdniny, takže budu vymýšlet různé zábavy, aby mohla na léto u babičky vzpomínat tak, jak se patří… (inlove)
    A ještě bych chtěla popřát všem školákům a studentům co nejlepší vysvědčení.

    1. Milá Alčo (inlove) , není vůbec pochyb o tom, že na Tebe budou Tvé vnučky vzpomínat jako na svou milovanou babičku. (h) Málokdy se potká tak hřejivý člověk, jako jsi Ty. Jen u vás v rodině, máte to totiž dědičné po přeslici. (sun)

  26. MILUJU ŠKOLNÍ PRÁZDNINY – dobu dovolených!! (h)
    Příjezdové silnice do Prahy se uvolňují, provoz slábne a do práce i z práce se jede pa-rád-ně!!
    Jupíí!
    Miluju práci o prázdninách, užívám si příjemného cestování a netěším se na září a na narvané dopravní tepny…
    Akorát je na draka, že nikde není na telefonu ten, koho potřebuju, protože má – sakra proč? – prázdniny a dovoleno…
    Těším se na dovolenou v září, kdy na venkově bude málo lidí, v lesích málo houbařů a vůbec, bude klídek. U moře nebude takové vedro, jo to bude príma.

    1. Zdeni (inlove) , taky se těším na Tvé prázdniny, protože po prázdninách bude co? Budou další příhody strakaté slečny, které mám tak ráda. (nod) (y) (h)

  27. Krásné prázdniny (h)
    A heč, já jedu na tábor. Sice jen na týden, ale budeme na intru, ve školní jídelně apod. Takže vlastně střídáme ty opravdové školáky 😀 A těším se.

      1. Chachááá – už ten tábor vidím – určitě budete piškvorkovat, až se vám bude od jehel kouřit. Tak pozor, v tomto horkém létě, abyste něco nezapálily (rofl) (rofl)

        1. Já myslím ,že přání by asi mělo znít „hezky si to ušijte“
          nebo se pletu ?? (wait)

            1. 😀 Užijte, ušijte, upleťte, hlavně se potom pochlubte na rajčeti, ať si užijeme i my! (chuckle)

  28. Prázdniny budu mít částečně- nefunguje jazykovka, takže jen tu a tam nějaké hodiny a překlad, překlad, překlad… Občas si možná udělím nějaké volno a vyrazím s dětmi zkoumat okolí jako loni, kdy Kuba nasbíral materiál na článek o Židlochovicích a Pohořelicích.
    A včera v podvečer jsem ještě trošku doplnila kytičkové album: http://malcka.rajce.idnes.cz/2012_herbar#DSC03841.jpg
    Cestou jsme potkaly pána s NO, který byl naštěstí na vodítku a s košem, protože na klidně kráčející strakatice na vodítkách ošklivě vyletěl. Překvapilo mě to a vynadala jsem mu, že pes na slečny neřve. Majitel na mě dost zíral, asi jsem si dovolila dost 🙂

    1. Milá Matyldo (inlove) , určitě si udělej volno a nějaký ten výlet s dětmi. (nod) A Kuba by zase mohl napsat, minulý článek se mi moc líbil. (y)

    2. Nojo – někteří pánečci potřebují být na vodítku a s náhubkem – navíc, když má tendenci vyletět na mladé slečny (chuckle) .

  29. hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Ještě nemám prázdniny 🙁 – dneska přijímačky a zítra do večera tři běhy promocí (bude mi teplííííčko (wasntme) – má být vedro a ten sametový baret a talár – nicmoc)

    Ale pak už bude DOUFÁM (chuckle) volněji a i když v červenci prázdniny nechystám, tak takové poloprázdniny snad joo

    1. Nojo, teplííííčko 🙂 – to tak dopadá, když někdo i do práce chodí v sametu. (wasntme) (chuckle)
      Milá Xerxová (inlove) , přeju Ti, aby Tvé alespoň poloprázdniny přišly co nejdříve. (nod)

  30. Jelikož jsem v manželství nikdy nepracovala, mám vlastně prázdniny furt. Mělo to tu výhodu, že když jsme dříve s manželem chtěli někam jet, nebylo třeba koordinovat, dovolenou si bral pouze on (já byla volná kdykoliv).

    Ale ráda vzpomínám na svoje školní prázdniny. Nikdy jsme jako rodina na žádné dovolené nebyli, ale nepamatuji se, že by mě to nějak moc mrzelo – jestli ano, nezanechala ta „bolest“ žádnou hlubokou jizvu. Jistě, asi mě tenkrát také lákalo moře, ale prostě jsem věděla, že to nejde a spokojila jsem se s koupáním v Berounce (chodili jsme k ní lesem asi 2 km). S bratrem jsme byli více než spokojení trávit prázdniny na chatě, kde se rodiče střídali v hlídání, když jsme byli menší (babičky ani dědové už nežili). V té době jsme někdy strávili část prázdnin u příbuzenstva na venkově, ale že bychom kdy zůstali přes prázdniny (nebo jen jejich část) v Praze to se snad nestalo ani jednou. Později jsem měla prázdniny napůl pracovní, napůl oddechové. Na ty pracovní jsem se vždycky těšila (někdy celý měsíc, někdy 2x různé po dvou týdnech. Bývala tam dost dřina – hrabání sena či okopávání lesních školek (na Šumavě), česání heřmánku nebo rybízu, ledkování kapusty, později chmel a už si honem nevzpomenu na ostatní. Přesto jsem se na ty pracovní tábory těšila. Jednak na ty extra peníze (měla jsem rozhodnuto, co si za ně koupím), jednak tam bývala vždy fajn parta lidí. A neopomenutelná byla i zkušenost, že peníze nerostou na stromech, člověk se jich naučil vážit, když poznal jak dlouho trvá si na vytouženou věc sám vydělat. A zbytek prázdninového nicnedělání jsem si pak o to více na chatě vychutnala.

    Přestože jsem se nikdy o prázdninách nenudila, když se blížil jejich konec, docela jsem se zase těšila do školy. Tedy rozhodně na získávání dalších vědomostí, ale na spolužáky, dozvědět se, co kdo ty dva měsíce dělal, na sdílení zážitků a zase na městský život, který k mému mládí také patřil.

    Přeji všem, kteří odjíždíte na dovolenou aby se vám vydařila po všech stránkách a vzpomínali jste na ni se stejnou láskou, jako já na ty svoje prázdniny (i když mi jednotlivé roky zážitků časem splývají).

    Milá Vave díky za všechny krásné 105ky a po prázdninách se těším na nové.

    U nás jsou vedra na padnutí a příští týden bude ještě hůře. Lesy v Coloradu hoří, na Floridě se silnice změnily v potoky (po tropické bouři Debbie) a mapa celých Států je rudá (nadprůměrné teploty). Ale i těch vedrech je stále kolem domu co dělat. A já se vždycky přesvědčím, že nejosvěžující pokrm v horkém létě jsou české saláty – okurkový či rajčatový – ty v octové zálivce. Mám záplavu krásných rajčat, takže mohu hazardovat a v lednici chladím velkou mísu salátu, kterým se pravidelně osvěžujeme (mísu vynesu ven se dvěma lžícemi a polovina obsahu zmizí jako nic). Okurky musím kupovat, ale také tenhle salát máme moc rádi.

    1. Milá Maričko (inlove) , děkuju Ti za milé vzpomínky i povzbuzení a přeju Ti, aby se u vás trochu ochladilo a měli jste krásné léto.

Napsat komentář: aida Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN