BTW: Omluva

Německý prezident Joachim Gauck se v dopise adresovaném našemu prezidentovi při příležitosti 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků omluvil za krutosti páchané Němci za II. světové války. Text dopisu je velmi otevřený, neuhýbá před nepříjemnými fakty, dokonce ani nic nerelativizuje, jak je v poslední době všeobecně zvykem.

 

Německý prezident nic takového dělat nemusel. Přesto mu to stálo za to. Osobně mě to gesto potěšilo a nemohla jsem si v této souvislosti nevzpomenout na svého dědu, který se štěstím přežil za války koncentrační tábor.

K úžasu nás dětí, jeho vnuků, se celý život s Němci přátelil a s jistou nelibostí sledoval naši nesnášenlivost ke všemu německému. Když jsme dorostli k pubertě a při příležitosti další z německých návštěv vedli nejapné řeči, tak to nevydržel a hodil do našich jednostranně běžících myslí šrapnel.

„A kdo myslíte, že mě tehdy udal?“ zeptal se nás a okamžitě sám sobě odpověděl: „Byl to Čech.“ Když viděl naše šokované pohledy, tak nám události ještě zkomplikoval, když dodal: „Nevěděl, co dělat – bál se.“

Milovali jsme našeho dědu, jeho názory pro nás byly důležité. Donutil nás myslet, donutil nás, abychom se ptali a snažili se pochopit. Jak to, že on, který to všechno přežil, dokázal odpustit, když my za něj jsme toho nebyli schopni? Kde v sobě bral tu sílu?

Můj otec pochází z Krkonoš, kde vedle sebe žili Češi a Němci snad odjakživa a válka spolu s odsunem Němců zanechala ve zdejších lidech i kraji těžko se hojící jizvy. Ani on v sobě nikdy neživil žádnou nenávist.

A já jsem dodnes vděčná, že mě moji rodiče i prarodiče nenechali vyrůstat v černobílém světě unifikovaných názorů a ideologie nahrazující kritické myšlení. Česko-německé vztahy vlastně byly první z obtížných otázek, které jsem si musela v hlavě dlouho srovnávat.

Odpuštění je obtížné, pochopit lze snáz. Přestože taková pozdní omluva nic nevyřeší, je to gesto, které obojímu pomůže, protože tím musejí projít zase nové generace. Takže, pane prezidente Gaucku, děkuju.

Aktualizováno: 20.6.2012 — 07:41

142 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Četl jsem si diskuzi a vidím, jak se tu pořád dělá rozdíl v zahraničí a u nás pokud jde o cestování. Já cestuji opravdu velmi často a například cesta Praha-Košice je dvakrát dražší, než letenka Praha-Paříž, nebo Praha-Londýn. Lidé bydlící například v Liberci mají Blíže k Německým a Polským městům u hranic, než třeba k Praze. Když to budeme brát čistě finančně, protože o to tu jde, tak díky otevřené evropě se dá použít cenový radius dojezdu. Před 20ti lety když někdo bydlel v Liberci, měl n-krát snažší se dostat do Košic, než do Zittau a proto se bere zahraničí jako to kam se musíme dlouze vypravovat. Moje přítelkyně nedávno odjela na au pair do Irska. Stálo ji to 2500 korun za letenky a 3000 korun za zprostředkování u Student Agency. Je na 10 týdnů v Irsku, kde bydlí u rodiny, poznává jejich kulturu a zvyky a učí se jejich jazyk a to za 5500 korun..za tu cenu a i vyšší se jezdí na 7 dní válet do Chorvatska. Pokud jde o kulturní směšování, tak nezapomeňte, že kultura není nikdy přesně definovaný objekt. Každý má trochu jiné zvyky a kultura se nazývá množiny podobných zvyků a ty se samozřejmě mění. Přece nechcete, aby byla kultura stacionární pojem? Takovou ji máme a taková bude navždy, to samozřejmě nefunguje, jinak by ženy stále nesměly mít vysoké vzdělání, právo volit nebo se jakkoli vyjadřovat. Kdo určí co nechat a co ne? No jednotlivec a ten se rozhodně co jemu vyhovuje. Pokud bude větší skupině vyhovovat podobná věc, určí to směr lokální kultury. To, že někdo nechce nebo nemůže vycestovat je buď jeho volba, nebo nutnost. Ale to neznamená, že je nutné tuto volbu měnit na nutnost pro všechny. Já jsem studoval v zahraničí a mám spolužáky z celého světa. Třídní srazy se střídají po kontinentech, to je samozřejmě extrémní případ, ale s otevřeností hranic se to stává stále častějším. Naprostá většina mezinárodních konfliktů vycházela z uzavřenosti národů. Aneb staré dobré Chceš-li vyhrát, poznej svého nepřítele a porozuměj jeho myšlení. Uděláš-li to, přestane být tvým nepřítelem.

    1. To je všechno hezké, jenže EU už dávno není jenom, ale ani hlavně, o nějakém volném cestování. Kdyby se EU omezila na takovéhle věci, tak naprosto není důvod proti ní cokoli namítat. Ovšem to by nebylo co přerozdělovat, o čem rozhodovat, co sjednocovat, kam se přisát, …
      Stačí se podívat na ty megatuny nařízení, regulací, omezení a „strategií“ a je jasno, že tuhle organizaci už dávno zachvátil parkinson.

  2. Mrzi mne ze jsem tu vcera nebyl.Dnes jsem si procetl boj Finroda proti presile. Mas to marny kamarade, v ceskem dolicku uz se vari zase ta stara dobra bramboracka, na kterou jine polivky nemaji.

    Eu vznikla patrne proto, aby nam cechackum jen otravovala zivot.
    Euro, to je proste katastrofa, nikdo se nepodiva na to, jaka je historie americkeho dolaru, nez se stabilizoval jako svetova mena.
    Ze EU se v podstate rozbehla uz v padesatych letech, ze prinesla nebyvaly hospodarsky rozvoj zapadni Evropy,(nepopiratelny), zamezila periodicky se opakovanemu nepratelstvi mezi Nemeckem a Francii, ktere vzdy koncilo valkou.Pche !
    Je to mnarne asi vse znovu tady pripominat.
    Alternativa je spolek narodnich Evropskych statu, ktery by nas „osvobodil“ od EU!
    Vzyt to tak krasne fungovalo, proc si nedat repete ne?
    Madari se zacnou objimat se Slovakam a zapomenou, ze to bylo Horni Uhersko. Nemecko zapomene na to kam az sahaly jeho hranice a jeste neco Polakum odstoupi.
    Benesevy dekrety uz nebudou jako vyjimka ve smlouve EU, ale po nadsenych referendech v Nemecku a Rakousku, budou tam schvaleny a naveky potvrzeny.
    Pokud se to ovsem nejak nezadrhne.
    Pak zase jednou bude ceska armada po case mobilizovat aby ustoupila ne pred nepritelem ale pred nedozirnejma nasledkama.
    Dokonce jsem tady zahledl Palackeho, jak pres jednu diskutujici se ozval ze zahrobi „. Byli jsme pred EU a budeme po ni“.
    Ano, jednou jako rozhadana republika ( nejen Sudetaci, ale i statotvorny narod slovensky chtel z republiky pryc)!
    Pak jako protektorat a nakonec 40 let , no snad to nemusim popisovat.
    Inu Finrode, to ze komuniste maji volebn preference 18 procent, to o necem svedci.
    Uz bychom si zase tak radi zadelali na historicky pruser, ale ta zatracena EU nam v tom brani !!!

    1. Viděl jsi Palackého, WWW? To jsi asi špatně koukal, nepsala jsem o tom, že jsme byli před EU, ale že možnost přátelit se a pracovat za rámcem hranic vlastního státu byla před EU, je v EU a zcela nepochybně bude i po EU; to celé se samosebou netýká států totalitních.

  3. Teda, to byla diskuse!! Uplne jsem z toho byla paf, jake EU umi rozpoutat vasne ( a to jsem myslela, ze je to takova spis kysela stara panna 😀 ). No, nepocitam se teda vubec k zastancum starych ( rozumej po roce 48, resp. 38 min stoleti)poradku a uz nechci do uzavrene debaty vstupovat. Jen jedno mi neda, cestovani a EU…za prvni republiky muj tata jako studak cestoval uplne stejne , jako dnesni mladi lide. Pamatuji jako dnes, jak z povzdechem vypravel, ze se vydali kluci kolikrat “ na kavu“ do Vidne. Sice 3.tridou ( tvrde lavice), ale jeli. Cestoval po cele Evrope, mel kamarady vsude, mluvil nekolika jazyky, byl to vzdelany a otevreny clovek ( taky ho rezim znicil). Takze vynalez volnemho pohybu neni tak ani o EU. To co se delo za bolsevika bylo zcela zvracene a neveri, ze by to nekdo(normalni a rozumny) chtel zpatky.To je proste jen o normalnim, svobodnem svete. At se jemnuje EU nebo Rakousko-Uhersko nebo Cesko nebo USA (btw cestovani do USA je take o necem, vim sve 😡 ).

  4. Ale zde bylo dnes zivo! Nakoukla jsem az ted po celodennim jednani. Clanek jsem cetla v noci a pres den na schuzich jsem premyslela o odpusteni, a pameti naroda/lidu, o tom ze by se lidi nemuseli hadat ale ani nezapominat, a ze jiste veci by se meli tu a tam pripominat. Takze Dede diky, ze jsem si zas mohla zapremyslet o tehle pojmech. Na tema EU jiz delsi dobu nediskutuju, neb (a) v ni neziju. a (b) to, co o ni ctu ci slysim je, aspon pro mne podivny mix dobrych i mene dobrych aspektu. Jen bych dodala, ze srovnavat nejake Spojene staty evropske se Spojemy staty, ve kterych ziju, neni na miste, protoze cela dynamika jak a proc se to dalo dohromady je naprosto opacna. Kdosi to uz dolejc rekll. A i s tou jinou dynamikou v historicky nedavne obcanske valce padlo pres 600000 lidi. A pozor, to byla valka hlavne o pravech jednotlivych statu vuci pravomocem federace.

  5. Totální OT, ale snad mi někdo poradí, kudy dál, já zatím nevymyslela, kde si mohu postěžovat.

    Dnes ráno jsem na obvyklých stránkách Facebooku, kde obvykle hledám pracovní nabídky po okresech, narazila. Chtělo TO (čtěte bafuňáři z Fejzbúka) přihlášení.
    Zkusila jsem doposud volně přístupný FC pro gorily. Nepřístupný.

    Protože práci hledám usilovně, nezbylo mi, než se přihlásit. Že mi mejl a profil zavalily žádosti o spřátelení a jiná telení, opomíjím.

    Máte někdo nápad, jak tu sitaci napadnout? Asi marný boj?

    1. S FC si moc nerozumím. Před lety jsem někoho hledala. Ze zoufalství a zbytečně jsem se něj přihlásila, nenašla, odhlásila, zrušila.Onhdá jsem zjistila že mám funkční aktivní profil :o))

      1. Mas – a chtela jsi se kamaradit s Chetem. Ale link na friend nejak nefungoval. Chet by se kamaradil, to jooo. Ja s tim neumim. Mne staci Zviretnik. 🙂

        1. HanoW bylo by mi ctí s Chetem kamarádit, bohužel si nejsem jista jestli by moje angličtina už byla na konverzaci.Aviza jsem si nevšimla. Jestli můžeš pozdrav ho tedy alespoň ode mne.

    2. Poradit neumím, ale tady to už těžko někdo povolaný najde.
      Zkopíruj si dotaz ještě ráno do nového článku!

  6. Dlouho jsem stál za bukem a sledoval cvrkot ale….
    za 1.Jako Evropa nemáme jinou možnost ,jak obstát v globální ekonomice, než se stát jednotným trhem, a to i v trhu práce. Jinak nás Čína, Indie, Pakistán a v neposlední řadě Rusko a USA rozeberou na prvočinitele a navíc zderivujou. V mezinárodní politice platí jen jedno pravidlo. Pravdu má ten, kdo má větší klacek. Musíme se sjednotit, leč nedělat to blbě. Spojenectví je pevné, pokud je výhodné pro všechny zúčastněné.
    za 2. Spolehlivým ničitelem jakékoliv myšlenky jsou, promiň FF, mladí fanatici, kteří všechny , kteří říkají:“Bacha, věc má svá ale!“, označují za „nepřátele revoluce“ (dosaď libovolný společenský pohyb od Velké Francouzské) a jako takové požadují eliminovat. (metody eliminace se časem mění, principy ne). Viz např. z Českých luhů a hájů spisovatel Kohout,šachista Pachman,atd.. atd.. s věkem pochopili, jak mocně blbnuli v mládí. Ale vyřčené slovo nevrátíš ani párem volů. Není ale dobré se na druhou stranu dostat na situaci: „Zapomněla kráva, že teletem byla.“
    za 3. Když půjde tlustý do tenkejch , myslíš si, že si Angličan nevzpomene , že je Angličan? Němec Němcem? Francouz Francouzem? Hotentot Hotentotem? Všude se vynoří nějaký Nevill Chamberlain , který pronese něco v tom smyslu , že nevidí důvod, proč by měli jeho mladí angličtí, němečtí, francouzští či hotentotští chlapci, potažmo voliči, riskovat své životy, majetky, výdobytky pro nějaký bezvýznamný národ kdesi uprostřed Evropy. Je dobré býti světoobčan, evropan ale je nutno mít neustále na paměti , že jsi hlavně Čech.
    PS. Zapomeňte konečně na průměrnou mzdu. Tak hloupou statistiku pro určování polohy dat při zleva omezeném souboru (nikdo nemůže mít mzdu zápornou) mohou používat snad jen novináři, kteří nejsou štonc přečíst ani publikaci „Populární nástin elementárních základů statistiky pro úplné ..ly“ Mnohem věrnější představu o poloze dat dává tzv medián. Taková hodnota platu, kterou má právě prostřední, pokud se seřadí od nejmenšího k největšímu. Čili 50% má míň a 50 víc. V současnosti má méně než průměr více než 65%. Medián se ale tak často neprezentuje. Není lichotivý. Roste li průměr a medián zůstává , znamená to totiž, že celý růst průměru zaopatřují růsty nejvyšších platů.

    1. K tomu se dá poznamenat jen jedno – indiáni kmene Dakotů měli jedno velmi užitečné přísloví: „Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!“

      Ekonomické zákonitosti jsou neúprosné! Jestliže jakýkoli stát (soustátí) se ocitne v situaci, že tiskne bezcenné, ničím nepodložené papírky a tvrdí, že jsou to peníze, znamená, že už dávno zbankrotoval a jede na mrtvém koni. EU to jen odmítá přiznat.
      čím déle to bude protahovat, tím ten konec bude horší. Tohle prostě dobré řešení nemá.

      1. Nemá. EU byla celou dobu stavěná „na věčné časy a nikdy jinak“. Jediný směr se kterým se kdy počítalo byla centralizace. Utužování svazků mezi „regiony“. A když to někde drhne a bylo by potřeba něco uvolnit … tak to prostě nejde. Nepočítalo se s tím.

  7. Našla jsem se úplně dole a hlásím EviŹ a Ygo, že aj já budu v Brně v sobotu, hala D kruh 17 nebo 18 před náma je hafo psů tak to budem skoro poslední, budu mít oba – Terry naposled výstavně

    zítra si jedeme upravit kožíšky k paní chovatelce

    tak se těším

  8. Tak nevím, jestli se tu diskuse nerozplameňuje jen kvůli nějakému nedorozumění – jako třeba spojení dvou témat…
    Mně osobně totiž třeba rozhodně nesplývá snadný mezinárodní pohyb osob a EU. A přestože jsem všema čtyřma pro to, aby bylo možné cestovat, poznávat svět a hledat si v něm kamarády, připadá mi, že mnoho bruselských přístupů vede EU někam, kam bych s ní rozhodně raději nešla. A to až natolik, že vystoupit z ní mi připadá jako možnost hodná zamyšlení. A tyhle názory se podle mě nijak nevylučují. Takže Finrode, s polovinou tvých názorů se ztotožňuji a s druhou zásadně nesouhlasím 🙂 a rozhodně se kvůli tomu sama se sebou nehodlám začít hádat 😉

  9. Tak milý FF, mně jako starší generaci jsi neurazil, to ani nemůžeš.
    Nemyslím, že je třeba FF nějak odporovat či oponovat, jsou to jeho názory byť pro někoho velmi svébytné. Diskutovat můžeme samozřejmě do nekonečna.
    Já jsem to pojala jako stoik,který pozoruje vývoj mladé generace aniž by na ni měl nějaký vliv.Někdy se diví,někdy čumí, někdy by chtěl i zasáhnot. Pak si řeknu, nechme je, mají na to právo, vždyť jistě přijde doba, která i jim zkoriguje názory a přistřihne křídla. Do té doby mají právo na to co prezentují v diskuzích. Ách, když si vzpomenu na svá mladá léta, kdo ví co je ještě semele.
    Nicméně dnešní zamyšlení bylo velmi přínosné jak pro nadšence EU, tak pro skeptiky.
    O omluvě pana presidenta Gaucka si mohu mylset např. to, že se strašně styděl za požadavky landsmanschaftu přesně před rokem,v době výročí vypálení Lidic. Omluva je přijata zároveň s probou pro Německo, dejte nám už jednou pro vždy pokoj a nechte nás žít. Je dobře, že Německo je součástí EU avšak po zkušenostech z minulých i dávných dob, myslí to oni upřímně? Nikdo se v tomto starší generaci nemůže divit.

      1. Díky milé dívky !! (h)
        Teď jsem byla venčit psy, zavřela jsem je i sebe do oplocenky nad rybníkem a lehla jsem si na lavečku. Psi lítali a hrabali, sem tam mně přišli zkontrolovat.
        Proč to píšu, venku je naprosto nádherný voňavý večer a noc je ještě mladá.Hned jsem taky omládla. (chuckle) Zvuky okolní přírody, úplná oáza na duši.
        Přeji všem krásnou dobrou noc. (wave) |-)

        1. Milá Jenny (inlove) , psala jsi pěkně a moudře. (nod)
          Jen s tím lehnutím na lavečku to bylo trošku vedle (wasntme) , neboť u nás právě (rain) krásně a hustě. (nod)

        2. Milá Jenny představ si že i teplou voňavou noc jsem tu párkrát za těch 44 let zažila. (chuckle) Jinak je to spíš (rain) no a na vítr tu není smajlík.
          Doteď se mi nepodařilo vyjít ven bez kabátu, ale už alespoň nemám kabát zimní. Dva dny byl jakýsi náznak tepla, jsem podezřívavá a nedůvěřivá pokud jde o počasí a tak ani ty dny jsem kabát doma nezanechala.
          Když ne teplou voňavou noc tak alespoň teplý voňavý den, pěkně prosím teto Přírodo. Třeba by to i ten ischias zahnalo. Cvičím každý den sittups v různých polohách a na nohy zase stretching a jediný výsledek zatím je že mám bolesti ještě i na jiných místech zad. A sedět na levé půlce zadku stále nelze, moc to bolí. A já co tak slepě věřím na cvičení a dávám cvičení přednost před analgetiky která mi způsobují žlučníkové záchvaty. A to prosím žlučník už dávno nemám, je vyoperovaný někdy okolo roku 1965.
          Ještě že jdu k rehabilitační sestře v úterý 26/6, může mi přidat další cvičení na ta vzniklá bolavá místa páteře. (happy) (clap)

  10. Milý Andy, to už tu taky bylo – „Mládí vpřed“ a jak to dopadlo….Mám o něco mladšího syna, než jste vy, ale s prominutím, tak pitomé názory nemá. Možná je to tím, že sedí celý život (na rozdíl od vás) v Česku, a díky tomu má přehled o životě tady, ví, že na průměrný plat dosáhne málokdo, většina lidí musí dost přemýšlet jak naloží s penězi, spousta lidí je zadlužených, mezi mladými lidmi je obrovská nezaměstnanost….Ale to se asi v Norsku, nebo kde to vlastně momentálně pobýváte, těžko dozvíte.

  11. Proto moje právo má přednost před tvým.Tak toto potřebuji blíže vysvětlit
    Chci hned na počátku mého příspěvku zdůraznit,že nikomu nevyvracím jeho názory a nikomu nechci vnutit své názory.Tuto polemiku chápu jako vyjádření názorů jednotlivců a ne „obracení na víru pravou a jedinou“.Protože právě to je důvodem svárů,konfliktů a ….
    Vždyť právě možnost mít svůj názor a moci ho říci je právo každého jednotlivce.Ale toto právo jednoho nelze,alespoň podle mého, povyšovat nad právo jiného.
    A ještě jednu poznámku.Ten despekt FF ke starší generaci a obava,že starší generace ohrožuje generaci nastupující,to je také pro delší polemiku.Vždyť nebýt té starší a rigidní generace,není tu ani ta generace mladá,nastupující.

    1. Budu stručný a doufám, že se nikoho nedotknu:

      1) nemám despekt ke starší generaci, mám pouze obavu z politických názorů velké části starší generace v České republice z důvodů zřejmých (nostalgie po komunistech, po zavřených hranicích a tak dále), kterou neříkám, že všichni sdílí, ale mnoho bohužel ano – jinak mám mezi staršími lidmi vynikající přátele a opravdu mě netíží věk, jako spíš specifikum starších generací z postkomunistických zemí, které spočívá ve výše uvedeném

      2) s tím právem je to jednoduché. Je-li něco dovolené a je to něco, co nezasahuje do práv jiných, pak ten, který to něco používá, má větší právo to používat, než jiný mu to zakázat. Analogie je perfektní s náboženstvím – pokud někdo říká, že z náboženských důvodů by měl být zákaz prodeje veškerého masa v pátek (například), protože jíst v pátek maso je hříšné, jeho právo je prostě menší toto zakázat, než právo jiného chtít mít možnost maso v pátek jíst. Opakem zákazu totiž není stanovisko neutrální (kdo chce, může), ale nucení, čili třeba zákon, že všichni musejí v pátek jíst maso. I v tomto případě pak: ten, kdo chce mít možnost maso v pátek jíst má větší právo na prosazení svého než ten, který by to rád zakázal všem.

      1. Tohle je ale jiný příklad, FF. V naší diskusi šlo o to, zda máme právo žít po svém. Já tvrdím, že to právo máme naprosto stejné. Dokonce by mě ani nenapadlo ta práva poměřovat, hodně mě zaskočilo (a zamrzelo), že Tebe ano.

        1. OK, ještě jinak.

          1) Scénář „otevřené hranice“:

          – Ty si můžeš žít po svém, protože Ti nikdo nebrání se stýkat jen s Čechy a jiné lidi ignorovat

          – Já mám možnost se stýkat s lidmi různých národností

          Výsledek: všichni spokojení, nikomu se neděje křivda

          2) Scénář „uzavřené hranice nebo hranice, které mají menší propustnost“

          – Ty máš možnost stýkat se jen s Čechy (= pro Tebe žádná změna)

          – Já nemám možnost stýkat se podle svých představ s lidmi jiných národností (= pro mě velká změna k horšímu).

          Výsledek: Ty nezískáš a neztratíš, já ztratím.

          Proto pokud prosazuješ scénář číslo 2, máš menší právo ho prosazovat, než já mám právo prosazovat scénář číslo 1. Je to jasnější?

        2. Já se sem vložím trošku na stranu FF. Ono té větě, která tu je přetřásaná, předcházelo toto:
          „Zatímco mně by taková změna, způsobená lidmi „uzavřenými“ dost poničila společenský život, otevřenost na Tebe žádný vliv nemá.“ a pak následuje „Proto moje právo má přednost před Tvým. “

          Mně to teda přijde že nejprve vysvětlil to, že nárokovaná věc prvnímu ublíží (nebude-li splněna) a na druhého její splnění vliv nemá, a pak teprve konstatoval, že proto má právo prvního přednost.

          Je zvláštní, kolik lidí zde „vyskočilo“ na tu větu 🙂

          1. Možná to způsobila formulace „Moje PRÁVO má PŘEDNOST před tvým.“
            Asi bych zde spíš volila slovo „svoboda“ – svoboda jíst maso v pátek, svoboda volně cestovat – ale jsme lidé různé a máme různé vyjadřovací způsoby

          2. Problém bude tom, že já jsem neřekla, že chci omezovat něčí práva. Uznala jsem jako samozřejmost právo/svobodu FF žít po svém a že si totéž nárokuji pro sebe. V této souvislosti mluvit náhle o větších právech je prostě červený hadr, proto ty reakce.
            Jak už jsem někde poznamenala, FF píše, jako by ho někdo chtěl omezovat, ale to přece nikdo nedělá.

            1. Touhou vystoupit z EU například dělá. Bez EU bych nemohl být, kde jsem a dělat to, co dělám.

              1. Doufám a pevně věřím, milý FF, že přátelství a možnost žít po svém byla před EU, je v EU a bude i po EU – samozřejmě vyjma období, kdy v různých státech Evropě vládla totalita.
                Pokud by svoboda a přátelství bylo navázáno výhradně na EU, bylo by to se světem hodně špatné.

              2. Ale prdlajs, byl bys právě tam, kde jsi nebo chtěl bys být, akorát bys platil místní měnou. Možná bys měl jinej pas nebo musel čekat měsíc na nějakou doložku, to je tak všechno, co by se Ti přihodilo bez EU. A ještě možná nižší daně…

      2. Je toto téma na skutečně dlouhou polemiku a bylo by třeba to probrat přímo,osobně.Mohu souhlasit s tím,že starší generace je poznamenaná žitím v jiném režimu,ale nelze říct,že je to nostalgie.Je to o porovnávání,dříve a nyní.A divte se lidem kteří ztratili v padesáti práci a jinou nenalezli,kteří právě s ohledem na věk nemají naději na zlepšení své situace,že vzpomínají na minulou dobu.

        1. Nechci být hrubý, ale po druhé světové válce také hodně lidí v Německu zcela jistě zchudlo a ztratilo životní úroveň tím, že již nemohli například vydělávat na mrtvých Židech – i to bylo specifikum nacistického režimu a tito lidé se měli před rokem 1945 lépe, než po něm, a ještě je po roce 1945 někdo popotahoval, no dejte pokoj, přece – touto logikou – měli plné právo říct, že za Hitlera bylo lépe, minimálně pro ně, že? Přesto podívá-li se na to soudný člověk, tak vidí, že třebaže rok 1945 byl pro tyto lidi osobní ztrátou, je jedině dobře, že Třetí říše padla a skončila.

          Bohužel lidé se moc nepoučili – je to vidět na Hostivici ve Středočeském kraji. Poté, co jejich hejtmana chytili se „sedmičkou“, jich mnoho říkalo, že ho neměli zavírat, že „za něj bylo v Hostivici lépe“. Ovšem že to bylo na úkor bezmála všech ostatních Středočechů, to už vidět nechtěli. Jistě i oni teď oželí, že ve vsi už nebude tak „dobře“ jako dříve, ale je otázka, zda to cokoliv mění na tom, že skončily časy – držme se presumpce neviny a neříkejme nic o vině za úplatkářstvá – minimálně jednoho arogantního hulváta. To přeci nemá s osobní situací lidí v Hostivici nic společného.

          1. Víš, spousta lidí je tu nešťastnejch proto, že nemají práci a mají se mizerně, i když dřív nevydělávali na mrtvých Židech (to je dost hraniční příklad, řekla bych), ale makali ve fabrice nebo na poště a teď je s nemocemi z povolání vykopli z práce, důchod daleko a oni nemají perspekitvu. Nemají jazykové vybavení, mají spoustu neduhů a práce někde na farmě, kde se nedomluví a nedosáhnou ani na lékařskou pomoc, je pro ně v podstatě nemožná. Protože z toho, co by v zahraničí při své kvalifikaci vydělali, by s bídou zaplatili byt, kde žijí, a pokud o něj přijdou, při svém věku už na tržní nájemné nedosáhnou. Úvěr už jim nikdo nedá. Mluvím o lidech přes padesát, kteří mají jít do důchodu minimálně za deset let a měli by být prověřenými zaměstanci firmy, kde dlouho pracovali, a ta je za odměnu vyhodila. Jinde je nevezmou, protože nejsou „flexibilní, učenliví a mají špatné návyky z minulých profesí“. To jsou ti lidi, kteří by to rádi vrátili zpátky. Důchodci třeba už ani ne.

  12. Omlouvám se všem, které jsem mohl urazit, protože jsem nikoho nechtěl urazit. Oč mi jde: čím otevřenější bude svět, čím méně hranic a čím méně bariér mezi státy, tím dostupnější bude cestování a poznávání světa pro všechny. I ty, kteří mají momentálně horší životní situaci. Proto se domnívám, je pro takovouto budoucnost rizikem, když se šíří nálady směřující naopak ke stavbě bariér, obnovování hranic a dělení lidí. Nechtěl jsem se dotknout nikoho, kdo má málo peněz, ale stojím si za tím, že statistický pracující občan České republiky když chce, tak si cestování do určité míry dovolit může. Není to tak, že by cestovalo „horních deset tisíc“ a zbytek na to neměl. Zkrátka a dobře – jde mi o to, aby lidi mohli dělat v mezích neubližování druhým, co chtějí a nikdo jim nemohl nic omezovat nebo zakazovat. A na tom snad není nic špatného, ne? 🙂

    1. Není na tom nic špatného, ale až přestane EU omezovat podnikání v Česku (čti až se konečně ten moloch ROZPADNE), možná bude ještě o něco líp.
      S tím Tvým cestováním, jedním, neomezeným – mí rodiče trávili dovolené prací doma, nikdy si žádnou nedopřáli, co paměť sahá, nikdy jsme na žádné rodinné dovolené nebyli. A to dřeli jak koňové!
      Já nebyla na dovolené nebo výletu 10 let – fakt na to nemám, a kdybych něco měla, potřebuju vyměnit karmu (13.000), elektrické rozvody (35.000), koupit settopbox (250) nebo další záchůdek (100) nebo dva pytle nejlevnějšího písku (70). Nebo malou ledničku, nebo baterie do ovladačů, nebo lustr, páč současný svítí na jednu žárovku, vana rezne, pračka nepere a záchod protéká.
      Co asi koupím, až budu mít volnou stovku?
      Já si leštím boty stolním olejem a u kadeřnice jsem nebyla 35 let. Nábytek mám jen zděděný nebo darovaný a ledničku vypínám, protože strašně žere. Což s kočkama a masem pro ně dohromady nejde. Zimní kabát mám 15 let a už tehdy z bazaru, zimní boty taky nosím 15 let. KDE ŽIJEŠ?
      To jde vo to, milej hochu, kde žiješ Ty – a kde žiju já.

      A hledám práci a ač jsem v každém zaměstnání platila za nejlepšího pracanta – nikdo mne nyní nechce.

      Se omlouvám, lepé děvy, ale todle jsou takový tlachy, že by nastartovaly i mrtvýho nezaměstnanýho.

      1. Pozor – díky EU máš možnost se sebrat a zkusit žít jinde. Je velmi pozoruhodné, že po celé EU je v této době asi tři až čtyři miliony Poláků, kteří se snaží pracovat co to dá a jsou za velmi dobré pracanty, a Čechů je nějak hodně málo vzhledem k tomu, jak se nadává na poměry doma. Jistě, není to jednoduché, ale viděl jsem už nemálo Poláků ve věku 50+ v zahraničí, kteří protože doma nebyla šance, tak vyjeli, dřeli co to dalo a šetřili každou korunu, aby pak přijeli domů a třeba si otevřeli firmu. Proč Poláci umějí a mnoho našinců spíš ne?

        1. A to jako má Bětulásková vypustit kočky na ulici a hurá za prací do ciziny??? A co si představuješ,že tam bude ve svém věku dělat???? Pro les nevidíš jednotlivé stromy, stejně jako celá EU.

      2. Kromě toho ještě jedna věc – kdyby se rozpadla EU, tak zapomeň na to, že bude lépe. Okamžitě začne státní protekcionismus všech evropských zemí (Německem počínaje) a česká ekonomika, pokud je mi známo, žije z exportu, a to především do Německa. Jak by skončila EU, skončilo by následující:

        – možnost pracovat v zahraničí

        – možnost nakupovat ze zahraničí (to, co zažíváte teď při nákupu věcí mimo EU byste zažívali u nákupů z každé jedné evropské země)

        – možnost exportu do zahraničí (české firmy by prakticky přišly o možnost prodávat kamkoliv, protože by je převálcovaly tamní firmy, které by byly chráněné vlastním státem), a doma nemají zdaleka takovou kupní sílu, aby podpořila jejich rozvoj.

        Výsledek by byl: neutrální pro bohaté státy západní Evropy, spíše mírně záporný, ale neuvěřitelně katastrofální pro ČR. Okamžitě by vyskočila nezaměstnanost tak k dvaceti-pětadvaceti procentům, ceny by stouply určitě o 20-30 procent a platy by šly dolů tak o polovinu (prostě by ekonomika neměla na to, aby je vyprodukovala).

        1. Kecy a tlachy. Nacvrčené. Připomínáš mi mou sestru, když jsem si jí stěžovala na nedostatek práce a nabízela mi jet sklízet jahody do Španěl – do tří hodin práce, ne-li ještě v autobuse, by mne chytl houser a držel by mne asi tak tři roky…

          … ále co tu ztrácím čas, prostě di s těma nápadama do Brusele.

          Prosím si nějakou podporu. Vy všichni sbalíte bandasku, kocoury plácnete sousedům na rohožku, bance řeknete, že jednou splatíte, nebo neřeknete nic, rodičům pošlete čumkártu, že ať si s tou rakovinou rybízů nebo mámy nějak poraděj´ a zmizíte do lákavých končin Tajůplných ostrovů?

          Připomínáš mi moc a moc jednoho hocha odsud. Bylo s ním milo vycházet. Dokud bylo po jeho…

        2. Myslím, že ty následky, co popisuješ, se týkají spíš pádu eura. Tam máš bohužel celkem pravdu (myslím, že zase tak idylické by to nebylo ani v dnes bohatších státech ).
          Řekla bych, že kdyby Evropa byla firmou, už by se řešilo, kdo z vedení ten malér zavinil a jestli za to půjde sedět.

        3. Je velikou škodou,že si EU a její tvůrci nevzali poučení z fungování a následného rozpadu SSSR. Je si to tak podobné a dopadne to stejně….

  13. dole není místo:
    Milý FF, mám pocit, že už došlo k nepochopení mé otázky: ptala jsem se „kolik lidí z tvé generace“ si může dovolit výlet do Londýna. Mám obavy, že i mezi nimi je dost takových, kteří nemají dostatečný příjem na takovou cestu, aniž by kouřili, pili ankahól a vyhýbali se zaměstnání.

    (tato moje poznámka tu byla a pak nebyla, objeví-li se dvakrát, přijměte prosím moji omluvu

    1. Jedna prostá věta – ten můj kamarád, co byl na Novém Zélandě, opravdu nemá moc peněz a počítá každou korunu. Vydělával na to rok aby tam mohl jet, ale dokázal to. Je velmi dobrým příkladem, že opravdu stačí hlavně chtít a mít odvahu vyrazit 🙂

    2. … jen drobná poznámka…
      Na škole máme nabídky studijních zahraničních pobytů – různě dlouhé spolupráce na různých univerzitách a technických VŠ po Evropě i celém světě. Často nikdo nevycestuje. Prostě se některým studentům nechce – a přitom velmi levná (až nejlevnější – tj.zdarma) možnost poznat život jinde (a bez pozlátek cestovek) by byla.
      Neházím je do jednoho pytle – jsou studentíci aktivní (někteří bych řekla až radioaktivní (chuckle) ), ale i líní jak vši (bug) (bug)

      1. zdarma? Povídej přeháněj. To mě zajímá. Kdo ze známých vysílal děcka na stáž, studium nebo na zkušenou dost se prohnul. Nabídku jim ráda přepošlu.Díky

      2. Lidé jsou různé, blbé a pitomé!

        No,na škole je to pořád stejné,pár aktivních,pár šprtů,střed a flákači….dokud to budou kantoři trpět, tak se to nezmění…
        Za nás se na stáže nejezdilo…a to mě mrzí,ale nic s tím nenadělám….

  14. Finrode, to jste si zrovna „nevyšlápl“ dobře … 😀
    Můj otec byl uiversitním profesorem obecné lingvistiky, matka pak docentkou anglické fonetiky na FF UK. Já osobně jsem vzděláním slavista. V naší knihovně stojí vedle sebe slovníky nejen třeba makedonské, japonské a čínské, ale i gramatiky sanskrtu, welšiny nebo třeba jazyku Basků.

    Nedá mi nevzpomenout největšího silvestrovského fóru z roku 1973, kdy se nám tatíček jaksi ztratil z oslavy. Byl hledán, dopaden a přistižen, jak intenzivně hraboší v bibliotéce. Na dotaz, co tam propánajána dělá, odpověděl, že hledá, jak se řekne v HINDUSTÁNÍ KONIKLEC… Byl naprosto střízlivý a myslel to úplně vážně. 😀

    Zbrousila jsem povícero jazykových stáží a měla kolegy a kamarády nejen Slovany jiho-východo i západo, ale i Řeky, Francouze, Angličany …. etc. a dokonce i jednoho Araba, co se jmenoval Júsuf Mohamed Moravek a tvrdil, že je Moravek je staré arabské jméno … 😀

    Neberte to osobně, ale s tvrzením, že se bojím jazykové různosti, račte se odebrat do Prčic!

    Jestli se něčeho bojím, tak je to SVAZ EVROPSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK, který tu bují na všech stranách. Vaše generace už, bohužel, začíná postrádat obranné reflexy a bláhově se domnívá, že současné negativní jevy ve společnosti jsou dány zlotřilým kapitalistickým systémem. Tragický omyl – tohle je socík jak vyšívanej – přímo křížkovým stehem!
    A jestli mám z něčeho strach, tak z toho, že kdosi mladý a dynamický v Bruseli dojde k názoru, že nějaká Rpuť z Bechyně (kterou v životě neviděl), se bojí jazykové různosti a je tedy nutno ji převychovat. To všechno už tu bylo, zažila jsem na vlastní kůži a bránit se budu zuby nehty!

      1. To není moje ideologie. To totiž není ideologie, ale absence ideologie, čili pouze touha, aby lidem nikdo neomezoval jejich kontakty s jinými lidmi. Ideologií je naopak ideologie národní, která říká, že člověk je „nekompatibilní“ s lidmi z jiných národů, jen proto, že to někdo řekl. Kromě toho je tu volná diskuse a já si – samozřejmě v rámci pravidel na tomto serveru – můžu říkat, co chci. A tak říkám. Mimochodem, kdo má právo mi tu zakazovat říkat svůj názor, neodporuje-li pravidlům?

          1. „Jen nám ji pokud možno nevnucuj.“ = „mlč, neříkej nám své názory“ -> tomu já říkám zakazování.

            1. Ale houby, říkej si co chceš, ale nevnucuj nám to, je úplně něco jiného,než kdyby Ti někdo napsal Drž hubu!
              Asi záleží na tom, jak to říkáš, protože pokud z toho člověk cítí,že s ním manipuluješ nebo ho cpeš někam, kam nechce být cpán, dá to najevo..za to bys měl být rád,dřív by většina poslouchala a myslela si něco o zadeli…. 😉

        1. Názory tu říkáme víceméně všichni. Já se snažím nazývat ty svoje „názor“ a ne „pravda“, v tom vidím rozdíl mezi názorem a ideologií.
          Nicméně už mlčím, v tomhle se zjevně neshodneme, tak to beru na vědomí.

    1. Rputi, volám bravo.

      A drahý FF to, že kdokoliv vyjádří svůj názor tak Tobě nic nezakazuje ani nepřikazuje

    2. Jo Rputi – más pravdu.

      A FF – promin, ale tvoje veta „Proto moje právo má přednost před Tvým.“ je opravdu velký kalibr. Nikdo – opakuju NIKDO – nemá prednost pred druhým – nebo más dojem, ze jsi obcan první kategorie, kdezto ti, kdoz nesdílí tvuj názor, jsou az za kopkou hnoje?

      Preju ti vsecko, co si potrebujes k svému spokojenému zivotu … ale prednost pred Vave, Rputí, MaRi, zanou, … dokonce ani mnou teda nemás.

  15. Jo, Finrode, tohle je zapeklitý a velice citlivý problém. A opět není jen černobílý a netýká se jenom Němců, proto jsem své minulé dvě poznámky psala obecně. Týká se vztahu mezi státy, týká se vztahů mezi skupinami, týká se vztahů mezi jednotlivci.
    Jsou to ty háčky a patníky, které brání jakémukoliv narovnání vztahů a problémů a čím víc lidí bývá zapojeno, tím komplikovanější to je.
    Normální lidi jsou prostě normální,ale těm druhým chybí morálka a přebývá chamtivost.

    Dokud na světě budou „profesionální oběti“ – a je úplně jedno, jestli jsou to profesionální černoši, profesionální palestinci, profesionální cikáni nebo profesionální sudetští Němci, profesionální ženy či profesinoálnbí homosexuálové – dotud klid nebude.
    Dokud kdokoli na světě bude žádat svá práva na úkor druhého, dotud nebude možná dohoda.

    Nepožádáš práv, majetku, ani života někoho druhého, mělo by znít přikázání. Bohužel současná společnost se svou povinnou „sociální empatií“, porušování takového přikázání nejen umožňuje, ale dokonce to porušování podporuje a platí. Tedy platíme ho my, ať souhlasíme nebo ne.

    Velmi rozumím izraelské vládě, že při vyklízení pásma Gazy, nechala domy izraelských osadníků srovnat se zemí a nepředala je palestincům a oddělila tím na věky věkův život jedněch od života druhých.

    Evropa je starý kontinent, ledacos se tu odehrálo a staré křivdy, nároky, lítosti a reminiscence tu bublají pod hladinou. To je ten rozdíl oproti USA, kde jsou všichni „noví“ a to je ten důvod, proč Spojené státy Evropské jsou naprostá pitomost. Mezi starým a novým domovem neleží oceán a rodný dům je v podstatě vždycky za rohem. A zbourat celou Evropu jaksi nemůžeme … 🙂

    1. Rputi, oni ti profesionální aktivisté, jak je nazýváš, jsou potřeba, jinak by si totiž většina vůbec nevšimla jejich potřeb. Příklad: v Polsku je běžné, podotýkám NA DENNÍM POŘÁDKU, že homosexuálové jsou systematicky šikanováni, biti kvůli stereotypnímu vzhledu (často jsou biti heterosexuálové podezíráni homofobními hromotluky z homosexuality). Pořádat v Polsku pochod za práva homosexuálů je dost velké riziko, že člověka vyhodí z práce, když se ukáže před šéfem (stačí, aby v tom pochodu byl, nemusí být ani nijak extravagantně oblečen), stejně jako riziko, že dotyčný dostane kamenem do hlavy od „strážců morálky“, kterých je na místě často několikrát více, než prohomosexuálních aktivistů. Na vlastní oči jsem to viděl a to několikrát (Kraków).

      USE pitomost nejsou, akorát se tak mohou jevit starší generaci, která byla vychovávaná k nedůvěře k jinak mluvícím. To je vše. Bohužel než moje generace dostane slovo, obávám se nezvratných změn, které za nás rozhodnou starší. A my to odneseme – ostatně jak už moje generace odnáší zadlužování se na úkor budoucnosti, před kterým se varovalo celých posledních dvacet let.

      1. Samozřejmě na druhou stranu – nesmí se to přehánět, jako například když si sdružení astmatiků v Oslo prosadilo zákaz provozu naftových motorů v dnech se zhoršenými povětrnostními podmínkami 🙂

      2. „…USE pitomost nejsou, akorát se tak mohou jevit starší generaci, která byla vychovávaná k nedůvěře k jinak mluvícím…“

        Tak tohle NEMYSLÍTE VÁŽNĚ, že ne?
        (rofl) (rofl) (rofl)

        1. Smrtelně vážně. Pro lidi mé generace například není vůbec žádný problém mít dobré kamarády po celé Evropě, často se s nimi navštěvovat, brát výlet do Londýna podobně, jako starší generace výlet z Brna do Prahy. Ne jako cestu do zahraničí, nebo to nějak prožívat, že je to „cizina“, ale prostě jen tak, do Londýna. Kulturu máme (díky globalizaci jak internetové, tak populárně-kulturní) tak podobnou, že je podobná podobně, jako byly kultury různých krajů v jedné zemi před padesáti lety.

          1. Milý FF, domnívám se, že unifikace kultury je spíš na škodu, než aby byla prospěšná. A to druhé, mám na mysli „Pro lidi mé generace například není vůbec žádný problém mít dobré kamarády po celé Evropě, často se s nimi navštěvovat, brát výlet do Londýna podobně, jako starší generace výlet z Brna do Prahy. Ne jako cestu do zahraničí, nebo to nějak prožívat, že je to „cizina“, ale prostě jen tak, do Londýna.“ je generalizace nejhrubšího zrna a je vůči spoustě lidí značně urážlivá.

            A nakonec: co svět světem stojí, mladí rozhněvaní muži a ženy chtěli vzít vládu nad světem do svých rukou, než to ti staří nevratně pokazí. Většinou se jim to naštěstí nepodařilo. Říkám naštěstí, neb svaté nadšení, nesmiřitelnost, nezkušenost a nedostatek životního nadhledu může napáchat škody ještě nevratnější.

            1. Vave, dovol mi to vysvětlit více do detailu. Nejde o to, že kultury mají zaniknout, jde o to, že se stanou jejich rozdíly irelevantními pro vzájemné posudky/odsudky. Podívej – moje snoubenka je Polka, na svatbě budeme mít Holanďana, dva Němce, holku z Filipín, Rusku a pár dalších lidí různých národností a vůbec ničemu to nevadí. Jde o to, že lidé mojí generace se nekoukají na „toho Němce“ nebo „toho Holanďana“, ale vidí támhle Matthiase a támhle zase Franka a je to naprosto normální věc. Když se s mladými lidmi z jiných zemí bavím, tak člověk neschovává svoje místní specifika, naopak je to velmi vděčné téma k hovoru – rozebírat, co je u nás, co je u nich a tak dále. Vždyť jen v Doubravici (300 obyvatel, podkrkonošská víska!!) bydlí jen na našem konci vesnice dvě kamarádky, co byly na Erasmu a mají takhle kamarády z celé Evropy, se kterými se navštěvují (zde budiž chvála levným leteckým společnostem), kamarád, který strávil půl roku na Novém Zélandu a našel si tam kamarády podobným způsobem… Dále pak třeba tady v Norsku pořádáme v létě před naší svatbou sraz na týden, kdy přijede taky plno lidí z různých koutů Evropy a budeme společně chodit na čundry, dělat plno věcí a tak – a motivace je všechny sezvat na jedno místo nebyla, ať to je co nejvíc mezinárodní, ale prostě zveme svoje kamarády. Lidi se mezi sebou baví anglicky a baví se dobře. Kdo může proti tomuhle co mít – nechápu. Je to nanejvýš pozitivní a dobré, že se tyhle věci dějí, ne? Pro mě a pro mnoho lidí, kteří jsou mého či podobného věku je naprosto normální, že je někdo z Wiesbadenu, Helsingøru nebo Toulouse jako pro Tebe když je někdo z Prahy, z Brna nebo z Liberce. Každý je odněkud, tak co – ale rozhodně bych neřekl, že je mi kteýrkoliv Čech blíž než moji kamarádi z jiných zemí jen proto, že je Čech, to je podobný nesmysl jako tvrdit, že je každý Pražák mi blíž, než třeba kamarádka z Havířova, jen proto, že jsem se narodil v Praze a vyrůstal jsem tam. To je to, o čem mluvím a to je to, co se bojím, že starší zničí, než odejdou do (politického) důchodu, protože mnozí (jistě, ne všichni) tuhle „normálnost“ necítí. V čem může tohle způsobit katastrofu, jak říkáš?

              1. Asi mluvíme každý o něčem jiném, milý FF, nikdo přece nemá vůbec nic proti tomu, že se kamarádíte s lidmi z celé Evropy a že spolu trávíte volný čas. To, že nevyhledávám podobnou společnost, přece vůbec neznamená, že mám něco proti lidem, kteří tak činí. Je to prostě moje volba, stejně svobodná, jako ta Tvoje. A já Tvou volbu necítím jako něco, co mě ohrožuje.
                Ale v předchozím příspěvku jsi psal o něčem jiném. A tam už se poněkud ohrožena být cítím.

                1. Víš, hodně lidí, kterým sjednocená Evropa vadí, by nejradši postavili mezi mě a mé kamarády bariéry jen proto, že jsou z jiného „národa“. Zatímco mně by taková změna, způsobená lidmi „uzavřenými“ dost poničila společenský život, otevřenost na Tebe žádný vliv nemá. Proto moje právo má přednost před Tvým. Ze stejného důvodu, jako je nesmysl například zakazovat potraty – povinné to není, takže kdo je věřící a nechce jít na potrat, nemusí. Kdo věřící není a chce jít na potrat, může. Situace, v níž nejsou práva ani jednoho poškozena. Právě že současná situace je hodnotově neutrální – nikdo Tě přece nenutí mít přátele z celé Evropy, nebo ano? Kdežto lidi, jejichž hodnoty například tolik chválíš, by mě nutili o mé kamarády přijít. Už vidíš, kdo tady má větší důvod se obávat čehokoliv?

                  1. “ !!hodně lidí!!, kterým sjednocená Evropa vadí, !!by nejradši postavili!! mezi mě a mé kamarády !!bariéry!! jen proto, že jsou z jiného „národa““
                    Nejsou slova mezi vykřičníky (jinak neumím zdůraznit)příliš silná? Opravdu máš takové zkušenosti?

                    1. Ano, mám. Nejradši by viděli zpátky hranice, zrušit Erasmus, zakázat „cizincům“ pracovat ve své zemi. To všechno tyhle kontakty vůbec umožňuje a to všechno je hodně lidem trnem v oku.

                    2. Věta „Moje právo má přednost před Tvým“ je totéž jako „Někteří jsou si rovnější.“ Nehledě na to, že já jsem žádné právo vůči Tobě neuplatňovala.

                      Říkáš my mladí, ale kdo to vlastně je? Zahrnuješ tam i jiné skupiny mladých lidí, než své přátele se stejným názorem?

                      Ještě asi stále dnes docházejí do televize dopisy typu: Miluju dechovku (fotbal, vážnou hudbu atd.) a stejně jako všichni lidi, které znám, si myslím, že jí je na obrazovce málo.

                      Říkat „my mladí si myslíme“ je stejně pitomé jako říkat „my staří si myslíme“.

                      O možnosti výdělku a nutných nákladech v ČR máš velmi zkreslené představy, FF. Obávám se, že těch zkreslených představ máš víc.

              2. Na naší svatbě jsme měli také naše přátele,Mathiasse, Paula a Helmuta…z bývalé NDR…pro nás to jsou kamarádi, pak teprve Němci.(1990) Stejně jako Saša,Aljoša a Maryna. Co se s nimi přátelím nyní.

          2. Milý Finrode, měla bych na tebe spoustu otázek, jenže netuším, jak je formulovat, když v tomto prostředí není možná okamžitá reakce na případné nedorozumění či korekce. Je mi jasné, jak snadno by mohlo dojít k nepochopení. Přesto se dopustím dvou otázek a věř, v žádném případě nejsou konfrontační.
            1. Máš představu, kolik „lidí tvé generace“ si může dovolit „výlet do Londýna“? Totiž k tomu, abych si udělala výlet, nestačí jen volný průjezd zeměmi oddělujícími ČR a VB (abychom se drželi tvého příkladu), neméně důležité jsou i finanční prostředky.

            Ne, tu druhou otázku raději klást nebudu, nějak se mi nedaří ji formulovat tak, aby nevypadala ukřivděně, případně útočně. To nechci. Jen je mi líto, že moji generaci (50 plus) bereš jako hrozbu pro tu svou.

            1. Kolik? Každý. Ryanair Brno – London-Stansted: letenky zhruba za měsíc, 560 Kč tam, 710 Kč zpět. Dostat se do Londýna a zpět: 18 liber (EasyBus.co.uk) = 569 Kč. Noc v Londýně: klidně za 6 liber v Greenwichi v hostelu = 190 Kč. Jízdenka na 24 hodin na MHD: 5 liber = 158 Kč. Víkend v Londýně: 2187 Kč. Běžná mzda v ČR – kolem 18 tisíc se v pohodě dá – na takovou cestu je vyděláno za tři dny. Takže kdo na to má? Každý, kdo pracuje.

                1. Proč? Víte, kolik měsíčně například prokouří kuřáci? Cena krabičky je, jak tak googlím, cca 60 CZK/krabička. Dost lidí dá krabičku třeba za dva dny, tzn. vykouří za měsíc patnáct krabiček. To je devět stovek. K tomu dost lidí v ČR chodí do hospody na pivo. Pivo stojí dejme tomu pětadvacet a hodně, hodně lidí si dá denně aspoň dvě. To máme 60 piv měsíčně, to je 1500 Kč. V podstatě jenom za pivo a cigarety, které hodně lidí měsíčně běžně propije/prokouří by byl jeden víkendový zájezd do Londýna. Proč tedy by to mělo být na ránu pěstí? 😛

                  1. Evidentně nemáte potuchy, že jsou lidé, kteří neřeší krabičku cigaret nýbrž dilema, jestli mohou mít maso 2x nebo jen 1x týdně. A pracovat nemohou třeba ze zdravotních důvodů.

                    1. Jistěže, jsou i tací. Nemáme se všichni stejně, protože tu není ten socialismus, o kterém pořád mluvíte. Jsou tací, kteří mohou a jsou tací, kteří nemohou. Těch, kterých mohou, je v ČR valná většina. To, že nemohou všichni neznamená, že nemůže nikdo. A pokud vím, MaRi formulovala příspěvek tak, že „ale kolik z těch mála jako ty na to má“ – tak jsem odpověděl – má na to skoro každý.

                    2. nepatrně doplním:
                      nemohou pracovat v jakémkoliv dostupném oboru, třeba ze zdravotních důvodů
                      (moje vlastní zkušenost)

              1. Finrode, 18 tisíc není „běžná mzda“, ale „průměrná mzda“. Ten rozdíl tu kdysi Xerxová moc pěkně vysvětlovala.
                Spíš se mi zdá, že to kamarádění mezi státy přeceňuješ. No dobře, tak máš kamarády po celé Evropě. Co to dokazuje? To spousta z nás nakonec taky. Leckdo i mimo Evropu…

                1. Zaprvé, nemluvil jsem o kamarádění mezi státy, mluvil jsem o kamarádění mezi lidmi z různých států. Za druhé, neznamená to vůbec nic, jenom to, že je to můj styl života, kteří by mi takoví, kteří mají rádi národní suverenity, nejradši zakázali. Navíc i já mám kamarády, co jsou mimo Evropu. Co tím chceš říct – že jako nemohou být dobří (ad přeceňování), jen proto, že jsou zahraniční? Že si něco nalhávám? Že kamarád musí být Čech, aby byl „pořádný kamarád“, ten „nepřeceňovaný“? A co moje nastávající, to je taky špatně, že je „cizinka“? Neměl bych si na ni podle tebe taky dávat pozor víc, než kdyby byla Češka? To všechno vychází z Tvé argumentace.

                  1. Promiň, ale na tohle už odpovídat nebudu. Mám silný pocit, že si ze mne děláš srandu, což by mi až tak nevadilo, ale taky mne to až tak nebaví.

                  2. Můj syn si pozítří taky bere cizinku, FF. To přece není něco až tak zvláštního a neobvyklého.

                    Mám ráda národní suverenitu, přesto Ti nechci Tvůj životní styl zakázat. Přečti si po sobě své příspěvky, prosím, působí na mě dost útočně, jako bys mluvil z pozice člověka, který se cítí být ohrožen.

                    Což je docela paradoxní, protože já se třeba naopak cítím být ohrožena lidmi, kteří ve sjednocení Evropy vidí spásu a všelék.

              2. FF, možná si neuvědomuješ, že ti ,co pracují, platí energie,nájmy,jídlo, opravy nové potřebné věci, udržovací poplatky…. a ta tvoje položka na víkendový pobyt v Londýně se sice Tobě zdá nízká,ale pro mne je to třeba částka, kterou měsíčně dám do jídla pro kočky…a nepočítám do toho stelivo, veta a nějaké další propriety.

  16. Připomínám jednu důležitou věc: Německo se za holocaust a hrůzy nacismu omlouvalo mnohokrát a tolikrát si sypalo na hlavu, že opravdu, ale opravdu nejde o první omluvu za 20 nebo kolik let. Prezident Gauck se omlouvat nemusel, to už oficiálně udělali jiní před ním. To je pro mě důkazem toho, že to dělal osobně a ze srdce. Navíc – málokterý národ prošel takovou katarzí a takovým kritickým rozborem vlastní minulosti, jako právě Němci. Dodnes je běžné německým dětem odmalička vtloukat do hlavy, co za hrůzy nacismus znamenal a v čem byl špatný. Tohle nemá na světě prededens. Proto jen velmi, VELMI nerad vidím, když někdo říká, že „konečně se omluvili“, nebo že „to beztak dělají jen tak aby se neřeklo“. Takoví by nejdřív měli do toho Německa jet a na vlastní oči se přesvědčit, a pak se stydět, proč to nedokážou vůči vlastní minulosti taky.

    1. Omluva: vloudila se chybka – přeposlala jsem tak, jak mi to poslala kolegyňka, aniž jsem četla celý text – ono je to v Jižní Africe!!!!

  17. Ano, jsem moc rád, že se pan president Gauck omluvil. Souhlasím i s tezí odpusťme, ale nezapomeňme. Což platí obecně pro němce i čechy, komunisty i nacisty – pokud projeví lítost. A někdy můžeme být i překvapeni, že není co odpouštět – Heydrichův bratr spáchal sebevraždu, protože se bál gestapa – pomáhal židům. Nebo tohle: http://xman.idnes.cz/albert-goring-antinacista-a-zachrance-zidu-fj6-/xman-styl.aspx?c=A120521_141332_xman-styl_fro Život je občas dost složitý, že se v něm splést není problém.

  18. ano nenávist není dobrá, protože ubližuje hlavně tomu, kdo se jí nechá ovládnout.
    Všichni jsme lidé boží.
    Kdo je bez viny, hoď kamenem.

    A to vůbec nechci zlehčovat tu hrůzu, co v Lidicích a Ležácích stala.
    Kéž by lidstvo bylo poučitelné.
    Není……..

    Míša

  19. Dede děkuji za toto malé zamyšlení. Je nutné si v hlavě srovnat hodnoty a všechny příčiny a následky.
    Od chvíle, kdy nastoupil do prezidentského úřadu Joachim Gauck, Němcům nepokrytě závidím. Je to vzácná osobnost s nebývalým morálním kreditem. V mých očích určitě.

  20. OT: zemřela Eva Klepáčová (Káča s Hrátek s čertem) (rose2) (u)

    jak rychle za sebou odcházejí: Zita Kabátová,Jaroslava Adamová,Eva Klepáčová…až z toho mrazí…. (rose2)

    1. Přesně tak, Shari, o víkendu jsem koukala na Kočár nejsvětější svátosti a poprvé mi u toho bylo skoro smutno…

  21. Velmi výstižné – díky Dede! Taky nesnáším černobílé vidění čehokoliv 🙁 Má rodná víska byla od 18. století v dolní části česká a v horní německá, protože tehdejší pán na hradě Svojanově kvůli nedostatku pracovních sil v místní grafitové manufaktuře přivedl ze Saska zhruba 50 německých rodin a rozdal jim pozemky v horní části naší vísky. Jeden z mých dědů, ač Čech, chodil jako dítě do německé školy, protože bydlel hned vedle a česká byla až na opačném konci dědiny. O dědovi mé kamarádky, který jako Němec musel narukovat do Wehrmachtu a padl na ruské frontě, moji rodiče vždy mluvili jako o moc príma člověku. No, a jak jsem tu už psala, jednoho z mých českých strýců zachránil z výslechu na gestapu tehdejší německý starosta tím, že potvrdil, že byli v inkriminované době spolu v hospodě, ačkoliv tím vědomě lhal. Taky po válce z naší vesnice na rozdíl od ostatních byly odsunuty jen 4 rodiny, z nichž o 3 se vědělo, že kolaborují a ta čtvrtá byla bohužel starostova, protože tam rozhodla vyšší moc a nepomohlo, že se za něho zasazovali místní Češi. Dodnes se horní části vesnice říká Famílie, ale myslím, že nikdo z dnešních mladých si už absolutně neuvědomuje proč a pokud si to nepřečte v místní kronice psané už přes sto let, tak ani neví, že ta část byla původně celá německá 🙂

  22. Nad tímhle článkem přemýšlím od rána. Musím říci, že jsem omluvu pana Glaucka četla téměř ihned po zveřejnění, a že mě dojala. Jen mě namíchlo, že leckteří redaktoři se vůbec dohadovali, zda to omluva je, když tam nebylo vyloženě napsáno „Promiňte“. Myslím, že výsostná omluva a lítost nad činem, který se už nedá odestát lze vyjádřit i jinými slovy a ta pana Glaucka byla podle mého názoru upřímná, což mi úplně stačí.

    Ano, němečtí nacisté na našem území spáchali mnohá zvěrstva, a to nemluvím o těch spáchaných v jiných evropských zemích a hlavně v Polsku a na východní frontě. Lidice jsou výjimečné už proto, že se k nim tehdejší nacisté aktivně přihlásili. V každé společnosti se najde spodina, kterou udrží v mezích pouze a jedině slušně fungující stát. Němci nejsou výjimkou, stejně tak jako Češi nebo jakýkoli jiný národ. Zlo pak probouzí další zlo.
    Pan Glauck se svým dopisem přihlásil k hodnotám lidství. Ano, můžeme debatovat, zda tento krok neměl učinit některý z předchozích německých prezidentů nebo kancléřů, koneckonců byla tu i jiná výročí Lidic. Důležité je, že byl vůbec učiněn. Důležité je, aby se neopakovala nejen tragédie Lidic, ale ani tragédie celé 2. světové války.

    Nicméně, ti co přežili tyto tragédie by měli soudit. Arnošt Lustig řekl něco v tom smyslu, že Němci se musí omluvat příštích 10 000 let a ani tak jejich viny nebudou vymazány. Byl to názor člověka, který jen náhodou přežil Šoa, jak holocaustu říkají sami Židé. Neříkal to se záští, byl klidný, byl to ale názor člověka, který prožil strašné utrpení. Viděl ještě mnohem strašnější věci, než byly Lidice. Nevím, co bude za 10 tisíc let, náš svět určitě nebude existovat takový, jaký je teď. Ale ve jménu budoucnosti bychom neměli zapomínat nejen na strašné činy, ale ani na upřímné omluvy. Jen smíření a vzájemné porozumění nás přes to přenese.

    Jen se bojím, že v budoucnu budou hrozit jiné tragédie, z úplně jiných stran, protože my jako lidstvo jsme v podstatě nepoučitelní.

  23. OTécko – leč důležité (wait) (bude se opakovat i další dny).
    Všichni, kdo budete 28.6. odpoledne v Brně (hlavně ti, kdož mají áčko za minule; o zdravém jádře nepochybuji) – mrknite na Hadopasi. A hlavně – DOSTAVTE SE !!! (wave)
    http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=23332#23332

    P.s.: předchozí OTéčko se mi ztratilo, tak kdyby to tady bylo dvakrát, tak není chyba na vašem přijímači (chuckle)

    1. Jestli budu jen trochu moct, tak přijdu – bude to snad poslední den před tím, než mi začne značně hektické léto.

        1. Můj muž jo (bude tam pomáhat s organizací, ne závodit), já ne, zůstávám doma, chceme někam vyrazit s kamarády, ještě přesně nevíme kam, buď do Kamenky na Kamenkafest, nebo do „Augecu“ (=Lužánky) na Africký festival. Je to na příští snad skoro dva měsíce poslední víkend, kdy budu doma, pak začně značný frkot.

    1. To jsou krásní štuclíčci, jen jsem nepostřehla, co se stalo jejich mamince. Vidím, že byla zraněná, ale podle posledních fotek se zdá, že už je to snad v pořádku. Tohle sice nejsou tak úplně psíci podle mého gusta, já bych dala přece jen přednost takovému, který vypadá trochu více jako pes, ale musím říci, že jsou prostě a jednoduše krásní.

      1. Maminku pokousal pes, ale zdá se, že se z toho dobře dostala. Papillonci jsou sice miniaturní, leč regulérní psi. A jak říkala Matylda, na cvičáku patří mezi ty nejnadanější. S náma taky chodí jedna papilloní slečna – sice není nejrychlejší (taky ty krátké nožičky se jí pletou do trávy (chuckle) ), ale cviky chápe okamžitě. A s přehledem přeskočí tyčku, která je výš než její hlava (clap)

        1. Děkuji za informaci. Fenečka už naštěstí na posledních fotkách vypadala docela v pořádku. Věřím, že to jsou inteligentní pejsci, jen miniaturní. A určitě je spousta lidí, kteří by jiné nechtěli. Navíc je to ve městě i do jisté míry pohodlné a koneckonců i ekonomické nemít zrovna vlkodava. Kromě toho jsou krásní, jen můj vkus je v tomto drobátko jinde. I když nikdy neříkej nikdy. Já bych vyloženě akčního psa(třeba Evina fleta) už kvůli rozhašenému kolenu mít nemohla. Mám ale dojem, že Amálka už většinu z nich přerostla. Má asi 4,5 kg a ještě poněkud zmohutní. Vývoj dokončí až tak nejdříve za rok.

    2. Na nich je úplně moc vtipný, jak už takhle maličcí mají ty ocásky pěkně zahnutý na hřbet. A fakt taky je, že takhle mrňavý ještě jako papillon moc nevypadají. Budou to ale krásní hafani ! Mají totiž moc krásnou „kresbu“. A maminka je zjevně úplně v cajku. Tak sláva !

    3. Všechna štěňata jsou krásná. Taky to není úplně můj typ psa, i když sama mám malé psy. Ale v Brně na cvičák s námi chodili dva papillonci a byli šikovní. Tomu staršímu prostě pořídili kamaráda, aby mu nebylo smutno. Dost jsme se tomu tehdy divila a nakonec jsem dopadla úplně stejně…

    4. Bedo, Nynyška už asi zase baští a měla jen „výluku,“ že jo? Když nic nehlásíš…

      Štěníci jsou jak plyšové hračky na klíček a opravdu – jak papillon není ani tak pes, jako přerostlá veselá veverka, tak jeho štěňata nevypadají ani jako papilloni. No člověk by tu roztomilost až snědl – láskou. :*

  24. Ono to odpuštění má jeden zásadní háček – musí na to být dva. Odpouštějící a „odpuštěný“. Jakmile se ovšem začne zpochybňovat kdo je vlastně kdo, je celé odpuštění v háji.

    1. A co je také důležité, aby mohlo být „odpuštěnému“ odpuštěno, musí ten dotyčný nejdřív odpustit sám sobě, protože jen „očištěná duše“ může to odpuštění přijmout.

  25. Dneska je to silné téma, milá Dede. (inlove) Pro mě ze Sudet obzvlášť silné, vyrůstala jsem bez kořenů a s podivným pocitem nepatřičnosti jakoby ve vypůjčeném (ukradeném?) městě.

    Zaujal mě Jenda a EvaŽ., to jsou obecně platné pravdy.

    (Taky neřeším dopis, je to kapánek ve stylu „přece, ale trošku pozdě“; nicméně je určitě dobře, že byl napsán. I když s tím časovým zpožděním zase otevře diskuse o tom, kdo co zavinil, kdo a čím si začal. Což je tolik let po válce škoda, co se stalo, to se nedá odestát, a jestli máme jít dál, nemůžeme se v tom stále dokola hrabat. Jak psala Eva, odpustit a nezapomenout, jak psal Jenda, dokázat vidět stromy, ne jen les.)

    Přeju všem krásný den! (h)

  26. Asi mi to zase sežralo příspěvek,tak bez odkazu:

    Dnes v 20:00 hodin na CT2, dávají dokument: Ležáky-ti druzí mrtví o sestrách Šťulíkových a jejich „německých“ rodičích,kam byly dány na převýchovu…..

    je to velice silné téma a k zamyšlení, tak prosím tentokrát vyjímečně usedněte k obrazovkám….

      1. ano, já už ten dokument viděla,když šel poprvé, ale stojí za to si to připomenout…hlavně ta odvážná cesta Jarmily,co si připomenula,kudy a čím prošla,jako malá….

      2. a ještě jeden film – Ležáky 42, to dávají v sobotu 23.6. na CT2 v 20:55 a to je rekonstrukce…

      3. a zase mi to sežralo příspěvek,že v sobotu 23.6. v 20:55 dávají na CT2, Ležáky 42 – takový polohraný dokument,kdy učně ze mlejna,hraje – mluví Radek Brzobohatý a vzpomíná…..

  27. Dede, diky za zamysleni. Uvažovala jsem nad ním už když jsem jej poslouchala v hradeckem radiu. Také jsem se v životě setkala s lidmi, podobnými Tvému dědovi a už jako mladou holku mne překvapilo, že si v sobě nenesli tu zuřivou nenávist, jako někteří jiní lidé. Zaujala mne myšlenka, kterou dole vyslovil Jenda o lese a o jednotlivých stromech (clap) .

    1. Myslím, že tu nenávist mají v sobě hlavně ti, kteří celou situaci nějak neunesli. Často ti, kteří se s nenáviděným režimem zapletli a mají strach, aby se to nepřipomnělo, nebo ti, kteří jen souhlasili, neodporovali. Ti, co prošli utrpením rovně jsou silnější a dokážou spíš odpustit. Nemyslím, že je to otázka perspektivy. Naše poválečná generace nemá co odpouštět. To musí ti, kterým se křivda stala. A kolektivní vina je nesmysl. Existuje kolektivní hloupost, když člověk přestane přemýšlet a přidá se ke stádu. Ale vina je vždy individuální. Proto i odpuštění a pokání je velice osobní záležitost.
      Jo, zatím se mi to filozofuje. Mění nám střešní okna. Zítra nebo pozítří nahradím filozofování těžkou manuální prací (téměř jde o nucené práce – a odpustit budu muset sama sobě 😉 ). V sobotu jsem v Brně na výstavě, kdo by se tam pohyboval, tak nás najde jak jinak – u fletů. (nečíst U Fleků, to by možná bylo vhodnější vzhledem k počasí, ale to není v Brně 😉 )

      1. Já budu v sobotu v Brně – poznávací znamení malá víceplnoštíhlá s malou hodně štíhlou a černým psékem 😉
        Třeba se nandeme – a třebas nandu i Páju …

        1. Se máte. Já budu sedět doma, páč na víkend přijede tchýně a by mi nějaké trajdání po psích výstavách neprošlo. ;(

      2. Evi, mluvíš mi z duše (odpuštění, nenávst atd.)
        Jinak, mrzí mne, že Tě s Tvojí smečkou opět zmeškám, neboť chci jít na výstavu až v neděli, to jsou knírači. Letos se jdu už podívat a pořídím si i katalog, abych věděla kdo je kdo. V neděli jsou také dogy, takže budu přebíhat sem a tam (chuckle) . Držím všechno co můžu, aby jste všichni, co budete vystavovat, uspěli.

      3. Nevím, já bych řekl, že nejvíc režim nenávidí ti, které režim zlomil. To, co neodpoští, je pocit vlastního selhání. Pamatuji si jednoho, vždycky držkoval, měl připomínky, že jsme se až divili, že mu to prošlo. Když začaly vycházet Cibulkovy seznamy, byl tam. U piva pak řekl proč – jeho táta byl nemocný a jemu řekli, že se do toho pořadníku na dialýzu nedostane, když jim to nepodepíše. Podepsal. Prý lituje jediného: že hned v tom 90 nepodřízl tu svini, která ho donutila…

        1. Tohle jsou hrozné příběhy, kterým dneska mladí nechtějí věřit. Patří mezi ty věci, na které by se zapomínat nemělo.

          A počítám, že s odpouštěním to tady nepůjde tak snadno, vydírat přes blízkou osobu je obzvlášť podlé.

  28. Je to opravdu výživné zamyšlení, dík!
    K tomu dopisu se vyjadřovat nebudu, ale zaujal mě děda. Chce to nadhled a osobnost. Ne každý dokáže odpustit, ne každý dokáže mít nadhled. Bez schopnosti nadhledu odpuštění není možné. I s nadhledem není lehké a dokáže to jen velmi silná osobnost. Bylo by na světě dobře, kdyby bylo víc podobných dědečků. Nejen kvůli nim, ale i kvůli výchově dětí.
    Docela se mi osvědčilo heslo odpusť a nezapomeň. Protože odpustit je možné, ale zapomínat by člověk neměl. Ne kvůli pomstě nebo hořkosti, ale aby se nespálil dvakrát.
    Arabové mají hezké úsloví. Když tě někdo okrade jednou, je to jeho hřích. Když tě okrade dvakrát, je to tvůj hřích. Proto by člověk neměl zapomínat. Jako sebeobranu.

  29. hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Dede, dík za zamyšlení. Však víš, že jsem po generace „Sudeťák“ a tak moc dobře vím, jak složité to tady u nás bylo… I v osudech domků (a jejich obyvatel) tady kolem nás, je velmi různorodá historie…

  30. Jen taková otázka – za kolik let po presidentovi českém se omluvil president německý? Za 22!
    Už bylo na čase, ale je dobře, že se k tomu rozhoupal!

    1. Chci věřit tomu, že pan prezident Gauck si vzpoměl sám od sebe na tragedii Lidic a Ležáků (a taky Javoříčka a ostatních obětí), večer si sedl ke stolu, vzal čistý papír a tužku a začal psát dopis. Přemýšlel nad každým slovem, jestli opravdu vyjadřuje jeho stav duše, škrtal a přepisoval, pak ho konečně dopsal a podepsal a poslal po poslu či potrubní poštou (nebo jak se dnes takovéto osobně veřejné dopisy posílají). Pan prezident Klaus byl při čtení dopisu dojat a proto zasedl za stůl, vzal papír a tužku …

      Mám však takový skeptický pocit, že ani jeden z dopisů nepsal pan prezident osobně …

        1. díky Dede, já novinky za solidní zdroj moc nepovažuju,tak jsme to na nich ani nehledala…

  31. On byl přímo v lese, tak viděl jednotlivé stromy. My, takhle z dálky, vidíme jen ten les. Ono je těžší generalizovat, když to prožil zblízka a ví jak se chovali kteří jednotlivci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN