105×148: Před bukem, za bukem

Bukinka napsal 25. 5. 2012 v 19:46: Souhlas – za bukem je poslední dobou líp (je to již několikátý nevkusný zásah do diskuse od Vave); a pro Karolínu a její smečku: moje smečka drží palce moc moc moc a pište dál – nenechte hněvu cloumati svým majestátem.

 

 

Tohle byla jedna z mnoha negativních reakcí na mou prosbu, aby Karolína nepopisovala Ríšovo nemocné očičko pro mě tak naturalisticky. A pan Anonymní, který mou prosbu označil za cenzuru, mě dokonce se zvednutým prstem nabádal, abych se nad sebou zamyslela, a to dost brzo.

Tak jsem se zamyslela. Škoda jen, že Bukinka nenapsala, kolik těch mých nevkusných zásahů za ty roky bylo. Určitě by se jich ale našlo dost, protože člověk někdy nedokáže přesně formulovat, leckdy se někoho dotkne, aniž bych chtěl. Zcela nepochybně jsem se na Zvířetníku dokonce dostala párkrát s někým do sporu, většinou to bylo kvůli někomu jinému, nebo šlo o rozdílnost názorů. Dost často se následně ukázalo, že šlo o nedorozumění, a diskuse, byť třeba bolavější, byla nakonec velmi přínosná.

A docela by mě zajímalo, kolik vlastně bylo těch ostatních zásahů do diskuse. Někdy veselých nebo vyjadřujících někomu podporu, jindy neutrálních či nicotných, možná občas i vkusných. J Prostě takových obyčejných. Každopádně mých příspěvků na Zvířetník je během let obrovská hromada a já si troufale myslím, že těch normálních příspěvků byla většina.

Možná se to bude zdát paradoxní, ale příspěvek Bukinky mě potěšil, hodně potěšil. Zvířetník žije právě lidmi, kteří dokážou veřejně vystoupit, napsat svůj názor, vystoupit zpoza buku. Ono to někdy není úplně snadné.

Za bukem má člověk tu výhodu, že nenese svou kůži na trh. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kdo mlčí, nedostává obvykle přes hubu. Kdo nehasí, co ho nepálí, nebývá popálen. Obráceně je to naopak velká nevýhoda těch míst před bukem. Ale ona místa mají také své obrovské plusy.

Na ně ale člověk přijde právě jenom před bukem. Stejně jako na ty mínusy.

Aktualizováno: 27.5.2012 — 18:56

327 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Vave, ja moc do diskuse nepisu, protoze je vetsinou ctu s tydennim zpozdenim, ale, pamatuju si, ze jsi napsala moc pekny komentar pod muj clanek co jsem kdysi tuto uverejnila jako vzpominku na naseho pejska, a hodne moc jsi mi pochvalila svatebni fotky a saty, i kdyz me prakticky neznas, to cloveka potesi. Jsi hodne aktivni v diskuzich, tim jsi ve predni linii a vystavujes se riziku, ze se nekomu znelibi nejaky tvuj vyrok, ale prece se kvuli tomu nebudes trapit.

  2. hmmm, chlívek s „hvězdičkovými“ slovy? no já se snad picnu!!! :O … by mě ale zajímalo, které slovo z onoho prapůvodního „závadného“ příspěvku by tam bylo – resp. čím by se nahrazovalo… bo za každé slovo by musela existovat nějaká přijatelná varianta a tady nevím, čím by se nahrazovalo

    pokud by „slušná“ náhrada neexistovala, může se stát, že budu „odsouzena“ něčím jako „zákazem“ psaní a to by bylo asi dost prapodivný, nebo ne??

    1. Bedo,ale tady se nemluví o nahrazování slov, nýbrž o uvození celého příspěvku, který obsahuje ona slova, jedním domluveným znakem. Aby citliví jedinci věděli, že nemají číst, či, že čtou na vlastní zodpovědnost a když jim bude blbě je to jen a jen jejich vina 😛

      Asi takto … vzor začátku samostatného příspěvku:
      !(devil)! Když už mluvíme o těch hnisajících vředech na pr.eli, tak včera se mi taky jeden podebral a operovali jsme ho následovně …..

      (blush) 😉 😀

        1. (devil) „… ale to bylo v Drážďanech!“ 😉

          Měla jsem tu ještě jeden příspěvek, zase zmizel, asi píšu moc rychle 🙂

          ty uvozující znaky „nebezpečných“ příspěvků mají být
          ! (devil) !
          nebo mě pak napadlo, že možná ještě lépe
          ! (puke) !

          ………
          Miluji „výživná“ témata 😉 😀 😀 😀

          1. Achá,to jsou vykřičníky! (slabý brejle Takže ten devil je jakoby zašprajcnutý… jo, to sedí. S Drážďanama jsem mimo, ale vyrozuměla jsem, že se tam jezdí na operace 🙂

            1. ! (devil) ! No Drážďany, tam je vše lepší (aspoň pro některé 😉 ), takže tam si zvládnou operovat sami i vředy na prdeli a ještě to ukončit (h) či (inlove).
              (devil)

              Ale ty uvozující vykřičníky jsou blbost, kolem (devil) musí být mezery a já na to zapomínám. Bude muset stačit (devil) , kdo nemá emotikony, bude se to muset naučit vypisovat nebo si musí domluvit jiné značení. Ale aby z toho zas nebyla diskuze na celý týden (wait)

              1. No vida, to jen dokazuje, jaký jsem mimoň, přitom tady o tom Německu dost často čtu (devil) (tohle je normální devil) (rofl)

              2. Pokud vám nevadí předražené jedovaté sajrajty v českých obchodech, (není den, aby inspekce někde něco nenašla a to zdaleka nestíhá,) je to váš problém. A zkuste si zjistit,co se děje s tím staženým hnusem! V civilizovaných zemích je zabaven, prodejce dostane citelnou pokutu a zaplatí navíc jeho ekologickou likvidaci. U nás zmizí ve skladu, přebalí se a druhý den se prodá někde jinde. a když už je to v takovém stavu, že i slepý pozná, že jde o humus, skončí to v konzervárně v Babicích. Snad si nemyslíte, že u nás se něco vyhodí?!? kdepak, jednou jsme to koupili, tak se to prodá i kdyby čert na koze jezdil! V Drážďanech něco takového absolutně nehrozí, o cenách nemluvě; minulý měsíc byla vajíčka za 1,80 kč/kus.

                1. Vadí, jenže Drážďany mám k… daleko. A to co mám blízko je celkově ještě o něco horší, než to, co je tady. Tak že by to u mně byla jen pustá závist (envy) , že mně se to nevyplatí a jiným jooo???? No joooo, to bude vonoooo, tak si vyleju srdíčko na netu a hned je mi líp. 😛

                  Jenže mně ta „výživná“ témata bavíííí. Aspoň dneska 😀

          2. Je to skvělej nápad! (handshake)
            Příspěvky se objevují a zase mizí bůhvíproč a bůhvíkam…

            1. Tak mně tady 2x zmizel první příspěvek ze dvou. Pokud napíšu příspěvek, zjistím, že chci k němu něco dodat, a dodám to do cca 5 minut jako odpověď na svůj vlastní příspěvek. V tom případě příspěvek č. 1 zmizel, příspěvek č. 2 se vložil jako samostatný nahoru do komentářů. Počítám, že mě spam-filtr vyhodnotí, že jsem spam, a první příspěvek odstraní, ten druhý se logicky nemá pod co vložit.
              Proč mi to „žere“ i příspěvky, kdy se nepokouším komunikovat sama se sebou ještě nemám vysledované, ale mám dojem, že to celkově souvisí s rychlostí vkládání příspěvků. A ta prodleva mezi nimi by asi měla být okolo 5 minut… ale kdo to má vydržet, když chce něco říct honééééém 😛

            2. To jen tak vypadá, po restartu prohlížeče se objeví, i když někde úplně jinde.

              1. Jo, objeví, ve spam-žumpě (neměla bych to taky uvést (devil) ??? kdo ví, co má kdo asociované se slovem žumpa? |-( ).
                Akorát, že tam já to nevidím. 😉

                Ne, tady se mi fakt pár příspěvků ztratilo. Možná se vynoří, až je admin odněkud „odspamuje“, ale restart prohlížeče na to vliv nemá.

                … a radši počkám 5 minut, ať to nemusím psát znovu (~)

                1. jj, moje prispevky se objevi v textu a po aktualizaci stránky a hned zmiznou, restart nemá vliv
                  -ted cinim pokus jestli to jeste trva

  3. Vkládám podruhe,zase jsem spam,chjo
    To označování nějak nevidím moc dobře, zvlášť teď cos to rozebrala (chuckle) .
    Za sebe vidím nadále řešení v nereakci na nervni prispevek příspěvek. Snad budu mít příště víc rozumu.

    OT:nenašla jsem způsob tosco jak přispět pod Tvoji snahu osvětlit co je špatně. Mám popsanej skicák pokusama (blush) . Já TO vidím. Ty TO umíš popsat. Najdou se tací co v TOM vidí agresi. V tom co TO vyvolalo ne. Njn. Tvý analitický myšlení můžu je závidět.

    Já vylítnu. Naznačím. Vysvětlit důvody jsem se pokoušela jen velmi zkráceně, mám pocit že by ten příspěvek musel být tak dlouhý jako má historie na zvířetníku. Pak to neUdiskutuju. Trochu mi zmenila pohled selidka.
    Správně to nazval krakonoš. S krakonošem často nesouhlasím a jen málo mám potřebu to sdělit, navíc jemu je to šumák.
    Nesouhlasím-li s vave, mám potřebu jí to dát najevo, známe se, trošku, a já jí v lecčem obdivuju. Když jsem s ní posledně nesouhlasila zvolila jsem soukromou cestu a že to vave vynesla do veřejnějšího prostoru víme obě. Taky se jí to stalo z neunesení emocí.

    No budu se snažit příště blbem nebýt. A nebo se s tím jako teď vyrovnat.

  4. O.T. Ještě něco zkusím, protože to vypadá, že si nemohu kecat sama se sebou (vložit odpověď pod vlastní příspěvek 🙂 ). Smysl by to dávalo, jen na to musím dávat bacha, když chci něco doplnit. (wasntme)

    (Tohle se pokouším vložit pod svůj příspěvek z 2.6.2012 v 14:47)

  5. A teď mě ještě napadlo, že trošku šikovnější programátor by možná zvládl takovouto „úpravu příspěvku“ i automatizovat ….

  6. Nediskutovala som v ten deň,pretože som dosť dobre nechápala ,prečo sa to zvrtlo tam,kde sa to zvrtlo.Asi je to niečo hlbšie.Ale prosím:Karolinko vrať sa!Nič nevysvetľuj,nedôvoď-proste sa vrať.Patríš sem a čím na neskoršie návrat odložíš-tým to bude ťažšie až nemožné.Betulaskovo to napísala presne,nenimrajme sa v tom,čo kto myslel,ako čo napísal,čo tým!básnik chcel povedať“,sme tu,žijeme nas.erame seba i ostatných,radujeme sa,milujeme svoje zvieratá,nahaňame peniaze a mí%name ich-ŽIJEME.tak sa vráť,buď veľkorysá a nad vecou./Bože jak ja bych chcela ísť s tebou na pivo!!

  7. Že Karolína není první,

    kdo se stáhl z téhož důvodu, vím z osobního rozhovoru. Některé jemné duše prostě takovým způsobům ještě nedokážou čelit. Doufám, že se časem vrátí, protože sem patří.
    S úctou zabukistka Milena

    1. Škoda. Trochu hroší kůže by neškodilo, pokud to půjde takhle dál, tak to tu může klidně zahynout na úbytě. A že jsou nejvíc agresivní právě největší blbci, je bohužel, smutná realita. A pokud se jim nepostavíme na odpor, blbost nad námi nakonec zvítězí. Nedávno jsem sklidil bohatou dávku nechutných výlevů jinde, když jsem si, coby naprostý laik, dovolil uvést v praxi úspěšně vyzkoušený návod, jak docílit aby naše orchideje, které z přírody rychle mizí, mizet nejen přestaly, ale znovu se vrátily i tam, kde byly dřív. Metodu mám úspěšně ověřenou na jedné lokalitě poblíž Prahy, o které, (naštěstí), ochranáři nevědí. Za pět let jsem docílil toho, že počet květuschopných rostlin stoupl na čtyřnásobek a plocha, kde rostou, se zvětšila na více než dvojnásobek. Včera jsem několik kvetoucích vyfotil a zkusil všechny spočítat. z původních šesti je jich dnes více než sto, (u 106 jsem to vzdal) a podle toho, jak vypadají rozhodně nijak nestrádají, navíc jde o druh, který i nádherně voní, což je u našich orchidejí vzácný úkaz; buď nevoní vůbec, nebo,jako např. vstavač štěničný, odporně páchnou. V dobré víře jsem své poznatky zveřejnil na jednom kytičkářském blogu; měli jste vidět tu vřavu! Admin strávil mazáním sprosťáren několik perných hodin. Dnes už je tam uklizeno, poražení blbci stáhli ohony a zalezli, admin se na vlastní oči a foťák přesvědčil, že mám pravdu (vzal jsem ho tam) a když si do vyhledávače zadáte heslo burle, můžete se pokochat nádhernými fotkami, na jejichž vzniku mám také svůj skromný podíl, coby dopravce a znalec vhodných míst. Pan Werich blahé paměti kdysi řekl: Boj s blbostí se nedá vyhrát, ale bojovat se musí, jinak by blbost zaplavila svět! A jeden na závěr: Sedí dvě mouchy na h..ně a spokojeně dlabou. najednou jedna řekne druhé: Fuj, podívej se, jak máš špinavý nohy! a druhá: Fuj, při jídle! Hezký den.

      1. Tak doufám, že mě „strejda google“ nezklamal a že mi to našel správně. Ta orchidea je vemeník dvoulistý?
        Docela jsem se začetla a fotky, ty jsou na tom blogu fakt nádherné 🙂

        P.S. Ten vtip o mouchách na závěr je doooost dobrý!

        1. Ano, jde o vemeník dvoulistý. a v okolí Prahy je to zatím jediné místo, kde jsem ho našel.

      2. Krakonoši, víte, že některé z mnoha vašich příspěvků také často vyznívají až agresivně a mnohé z nich jsou hodně nad rámec obecného stylu zdejší diskuse? Tím vás nechci naštvat, je to jen víceméně konstatování…

        A znamená to tedy, že každý příspěvek, který je jiný, odlišný od hlavní vlny názorů, je špatně?

        Za „české“ orchidejky tleskám…paráda!!Podobné je to na Šumavě se vstavači…Vím o úžasném místě, kde rostou a kvetou a neřeknu nikomu, kde to je.Už vidím, jak tam míří nadšenci, kteří ty trsíky vyrýpnou a šup s nimi na svou zahrádku…

        1. Mě naštvat? Maximálně rozesmát! Dokud nejde o život, jde o hovno!
          A pokud jde o orchidejky, najít na internetu jakékoli místo, kde rostou je otázka max. pěti minut. a pokud jde o jejich přesazování; u několika málo druhů, např. střevičník, nebo prstnatec májový, bych to mohl jen vřele doporučit, protože tyto druhy se na zahrádce bez problémů ujmou a jejich semena pak vítr zanese i tam, kam by se z původní lokality nikdy nedostaly.

          1. Krakonoši, tož bezva, naštvat bych fakt nechtěla, jsem ráda, že jste imunní. 🙂

            A o tom „mém“ místě na Šumavě ví jen moc malinko lidí a veřejně dohledatelné fakt není, a nepovim, kde je, neb se k němu musí přes úžasnou oblast, která ale na velký pohyb lidí vůbec není myslitelná. I když si zas nedělám iluze, že by někdo kvůli kytce lozil cestou necestou, močálem podél skal…to je taky fakt, to mi nedošlo.

    1. Dobrý den Krakonoši. Jsem Karolíny kolegyně.
      Karolína tu už nebude.
      O zdravotním stavu svého Ríši píše na Hadopasi. Ale pokud máte zájem, tak její mail Vám ráda poskytnu, abyste jí mohl napsat.
      Ríša má asi nádorové onemocnění. Zda zhoubné, to ukáže histologie. Musíme čekat.

      1. Doktor sice nejsem, ale rakovina a hnisavý proces mi jaksi nepasují dohromady. Obávám se, že je zaděláno na problém. (Rád bych se mýlil).

        1. Vam Krakonoši nepasuje lecos!!!!Chvili by ste mohl mlčet,Ty vaše plky jsou nestravitelné,/inak:rakovina-snižená imunita-zapal-produkt zapalu hnis.A nemusite ani do Nemecka/tam to je sice levnejší/

          1. dík za kulturní vložku, váš příspěvek mne pobavil, už to tu začínalo být nudné. (rofl) Takovéto bláboly mne nemohou urazit a vy už vůbec ne.

  8. Ach jo, ženské nešťastné, nikdy bych nevěřil, co se dá všechno spáchat z několika kapek hnisu! Máte všechny můj hluboký obdiv, kdybych měl tímto způsobem, t. j. jalovým plácáním, řešit problémy, se kterými jsem se v profesním i soukromém životě potkal, musel bych se buď zbláznit, nebo zasebevraždit. A teď jedna nepříjemná otázka: co jste těmito diskusemi vyřešili(y)? podle mne nic. Každá víceméně trvá na svém, ale že by se podobným případům dalo jednoduše předejít tím, že byste se dohodly na nějakém označení ,,neapetitlich“ příspěvků, když už se musíte u počítadel futrovat? tak si už konečně dohodněte, že takovéto texty označíte nějakou hvězdičkou,nebo vykřičníkem, tím pádem budou dlabající varováni a není co řešit! Jenže to by bylo moc jednoduché, že? (headbang)

    1. To jste napsal moc pěkně. A sám jste byl mockrát terčem nelichotivých poznámek a nedělal jste z toho vědu.

      1. Inu, možná je nick Krakonoš z jiných blogů zvyklý na daleko bolestivější okopávání kotníků, než by si tady vůbec kdo dovolil, tak mu sem tam nějaká impertinence ani nepřijde… Což mi nevadí, pouze konstatuji.
        Co mi vadí, Anonyme, je váš flagrantní prohřešek proti netiketě. To dá takovu práci vymyslt si nick¨?

        1. Velké duše snášejí utrpení mlčky a na lidskou blbost jsem si za ta léta, co se tímhle slzavým údolím procházím, už zvykl. A vzhledem k tomu, že jsem si život zařídil tak, aby mi blbost okolí, sousedy počínaje a vládou konče, nemohla nějak citelně uškodit, viz zásada, že pokud nejde o život, jde o h…o, tak se čtením různých blogů na netu celkem slušně bavím. Blbě kecat, nebo dělat nesmysly a pak brečet nad zaslouženými následky není žádné umění, umění je problém vyřešit, dokud je v počátečním stadiu, kdy mu pro jeho zdánlivou bezvýznamnost nikdo nevěnuje pozornost. Když ho pak sada blbců nafoukne, zjistí se, že není nikdo, kdo by byl schopen ho nějak nebolestivě vyřešit. A díky tomu, že jsem uměl a ještě pořád umím problémy řešit mám dnes mírně nadprůměrný důchod a hospodaříme se značně přebytkovým rozpočtem. (bow)

    2. Krakonoši, poprvé s vámi souhlasím, a to jak s hodnocením, tak s návrhem na řešení. A podotýkám, že jsem také jen ženská, pravda trochu déle životem školená.

    3. Krakonoši, když nahlédnete do probírané diskuse, zjistíte, že jsem se jí vyhnula – ne proto, že se obávám říci svůj názor, ale protože jsem k ní neměla co dodat. Nebyla to moje diskuse. Přesto bych váhala označit ji za jalové plky – kdo rozhoduje o tom, co je a co není jalové… Upřímně, váš okázalý nadhled nad vším, co není vaše, vám docela závidím. Vašemu – alespoň blogovému – okolí už ne. Empatie není váš koníček, budiž. ˇAle mám návrh. Zkuste alespoň občas sestoupit s výše své dokonalosti a pochopit nás nehodné, co si prostě potřebujeme vyměnit názory. A kdybyste nás shledal příliš tupými a drůbežími pro váš jemnocit, uchylte se ke svému kocourovi, kterého tímto celá naše perská smečka zdraví, a to bez ohledu na to, co plká 🙂

      1. Nevidím důvod, proč bych měl měl chápat něco, čím se docela dobře bavím a co není pro mou existenci podstatné. Nejspíš vám jen prachobyčejně vadí, že problém, který jste nafoukli téměř nad mez únosnosti jsem dokázal několika slovy pojmenovat a navrhnout jednoduché řešení. Tleskat mi za to nemusíte, nejsem na to ani trochu zvědavý a pokud máte nějaké lepší řešení, neváhejte a hoďte ho do placu. 😛

        1. Ano, také si myslím, že čtvrteční diskuse nemusela vůbec vzniknout nebýt toho, že se jedna ukřivděná potřebovala vypsat a vyžádat si tak manipulací s ostatními podporu své osoby. No, to už je život. Karolíně se vůbec nedivím, že se stáhla, i když mi to je líto. A asi i pár lidem tady taky. Ale něco se fakt přejít nedá. A některé nenávistné výroky lidí vůči její osobě, kteří sem zabloudí párkrát do roka a Karolínu vůbec neznají byly opravdu hnusné.

          1. Každý máme nezadatelné právo být jiný, tedy svůj. Ale nikdo nemá právo vnucovat své já druhým. A mělo by být pravidlem, když ty ostatní žádám o nějakou výjimku, viz vynechávání určitých druhů textu, navrhnout řešení, jak to realizovat tak, aby příspěvek byl a útlocitní věděli o co jde a mohli tím pádem jeho přečtení vynechat, nebo odložit. V TV to vyřešili hvězdičkou u pořadů nevhodných pro děti a všichni jsou spokojeni. Ale požadovat cenzuru ať už od admina,nebo od autora? FUJ FUJ FUJ! (devil)

            1. Už několik dní přemýšlím nad tím označováním příspěvků. Popravdě, od prvního návrhu, který se objevil už u první diskuze (jo, zaregistrovala jsem ho). A dosud nevím, jak to realizovat. Ono třeba ta TV má dost přesně definované, co v tom pořadu může/nesmí být aby tam musela/nemusel být hvězdička (pokud se nemýlím, definuje to zákon). Navíc, o vysílání pořadů rozhoduje jeden člověk či omezená skupina lidí. Sem může přispívat kdokoliv. Jak určit, který příspěvek označit. Je to na citu autora příspěvku. A já v tom vidím problém. Protože u každého z nás je ten cit vyvinutý jinak. U zveřejňovaných článků to není problém, tam to má plně v moci redaktor (Dede) a je to její rozhodnutí, co označí a co ne. Ona obsah článku zná. Na citlivost ji může upozornit autor nebo ji upozorní její zkušenosti redaktora. Jenže do komentářů přispívají různí lidé, z různých oblastí nejen světa ale i společnosti. Selidka to vystihla ve svých příspěvcích dost přesně. Každá společnost má jiný slovník, v každé se mluví jinak. Jenže tady to není určitá společnost. Tady je to směs různorodých lidí. Tak různorodých, že to lze těžko nazvat jednou skupinou. Jediné, co nás spojuje úplně všechny je to, že se „motáme“ kolem tohoto webového prostoru. Jenže to myslím nestačí na to, aby se parametry komunikačních prostředků vymezily přirozeně tak, aby byly akceptovatelné pro všechny. Vždy se najde někdo, kdo nebude s nějakým vyjádřením spokojen. Ať už proto, že ho nepochopí nebo proto, že mu nebude milé nebo proto, že ho pohorší.
              Já si prostě nedovedu představit, že by to označování příspěvků mohlo být funkčí bez předchozí definice seznamu slov a spojení, která musí být označena. A ten seznam by buďto vznikl z pozice autority (takže je to na Dede) nebo by vznikal ve spolupráci se společností a to by byl hoooodně bolestivý a hooodně dlouhý proces a tuším, že by znechuti hoooodně lidí.
              Já zkrátka nevím, kudy do toho, aby pak člověk raději necpal (devil) či ! všude, kde nepíše o něčem vyloženě veselém. A i tam je to někdy sporné, jesli by tam ten znak neměl raději být. I humor může být tvrdšího kalibru. 😐

              1. Já v tom problém nevidím. Lidí, jako Vave, tady moc není, takže stačí, aby admin vytvořil chlívek s názvem hvězdičková slova, útlocitné duše do něj takováto slova naházejí a není co řešit. Chci poslat příspěvek, kliknu na ,,koukni do chlívku“ zkonfrontuji obsah příspěvku s obsahem chlívku a v případě shody zahájím text hvězdičkou. Ještě nějaký problém?

                1. A teď mě ještě napadlo, že trošku šikovnější programátor by možná zvládl takovouto „úpravu příspěvku“ i automatizovat ….

                  (Zkopírováno shora)

                2. Tak tu byla moje odpověď. Pokusila jsem se pod ni něco dopsat, ocitlo se to nahoře. Tak jsem to shora zkopírovala sem, pod tu původní odpověď. Po cca půl hodině tu není první odpověď, pouze to pokračování. Začínám mít pocit, že se zde příspěvky zjevují a ztrácejí naprosto nahodile :S

                  Takže, kopíruji znovu původní odpověď a to co je nad ní je doplněk k ní. KOmu to není jasné, má smůlu 😛

                  —————————————————
                  tosca napsal:
                  2.6.2012 v 14:41

                  To by to možná šlo (pokud bude možno vytvořit ten chlívek prostředky redakčního systému). Je pravdou, že ne každý nutně potřebuje mít své „citlivosti“ označené, takže snad by se tam nesešlo pár tisíc slov (bo kdo to má pak pročítat, když chce napsat příspěvek). A ti co to potřebují mít označené, by mohli ta svoje citlivá slova vložit. A když to neudělají, ať se pak nediví, že najdou někde něco, co je pro ně „neapetit“ a není to označeno…
                  To by stálo minimálně za úvahu.

                  Koukám, že mě zatím praxe naučila vidět hlavně ty problémy v realizaci a dalším užívání „produktu“ a snažit se jim předejít už při analýze, ještě před realizací. To se pak člověk pěkně zamotá do naprostých blbostí a netuší kudy z nich ven. 🙂

                  1. To označování nějak nevidím moc dobře, zvlášť teď cos to rozebrala (chuckle) .
                    Za sebe vidím nadále řešení v nereakci na „zjitřený“ diskuzní příspěvek. Snad budu mít příště víc rozumu.

                    OT:nenašla jsem způsob tosco jak přispět pod Tvoji snahu osvětlit co je špatně. Mám popsanej skicák pokusama (blush) . Já TO vidím. Ty TO umíš popsat. Najdou se tací co v TOM vidí agresi. V tom co TO vyvolalo ne. Njn. Tvý analitický myšlení můžu je závidět.

                    Já vylítnu :@ . Naznačím. Vysvětlit důvody jsem se pokoušela jen velmi zkráceně, mám pocit že by ten příspěvek musel být tak dlouhý jako má historie na zvířetníku. Pak to neUdiskutuju. Trochu mi zmenila pohled selidka.
                    Správně to nazval krakonoš. S krakonošem často nesouhlasím a jen málo mám potřebu to sdělit, navíc vím že jemu je to šumák.
                    Nesouhlasím-li s vave, mám potřebu jí to dát najevo, známe se, trošku, a já jí v lecčem obdivuju. Když jsem s ní posledně nesouhlasila zvolila jsem soukromou cestu a že to vave vynesla do veřejnějšího prostoru víme obě. Taky se jí to stalo z neunesení emocí.

                    No budu se snažit příště blbem nebýt. A nebo se s tím jako teď vyrovnat.

  9. Milí Zvířetníčci,

    tož vás po čase zdravíme a máváme packami z jihočičska. už jsme vás takhle chtěli pozdravit několikrát, ale po odeslání příspěvek zmizl, byl sežrán či co….

    Doufám, že se dnes tak nestane.
    Mám za sebou velice náročné pracovní období, které ze mne udělalo téměř zabukistku. No. Ale číst jsem tak nějak stíhala…

    Dovolím si podělit se o radost velikou převelikou…moje starší dcera úspěšně absolvovala maturitu!! Nepochybně především díky pečlivé dlouholeté výuce a výchově mourovatého pedagoga Pišutky, který svědomitě dohlížel i na předmaturitní přípravy…

    A teď si vykoleduju zakousnutí, zaponožkování, roztržení vejpůl…ale jsem tak utahaná, že jakákoliv další destrukce už nemůže nic zkazit 🙂

    Diskuse, která předcházela této 105, mi neunikla. Nemám energii na veliké komentování, už vůbec nechci téma znovu zásadně vířit, ale prostě MUSÍM napsat, že jsem velmi zděšeně sledovala příspěvky, které bezmála Vave obvinily z necitlivosti, nevhodnosti jejích příspěvků atd. Tak já přispěju tím, že Vave považuji za mimořádně empatickou, velmi laskavou a přitom s darem objektivního pohledu.byla to právě Vave, která mi několikrát svými větami v mailech pomohla přečkat hodně těžkou dobu a dokonce mne jednou svou větou „nakopla“ k něčemu, k čemu bych se asi jinak propracovávala dlouze a pracně. A to jsem Vave, já vostuda, ani za tu větu nepoděkovala..

    Napravuji – děkuju, Vave. (h)

    Ne, nepíšu to proto, že se s Vave „známe“. Tak to není.I ze své profese mám zafixovanou značnou míru nadhledu a nutného odstupu a dokážu vidět kriticky i lidi, kteří jsou mi velmi blízcí. Nechci a nebudu Vave hájit, to ostatně ani není potřeba.Jen chci říci, že podle mne celou , místy vyostřenou diskusi, eskalovala ne prosba Vave na méně „natur“ popis stavu očička, ale až reakce Karolínky. Kdyby Karolína napsala – Jo, jasně! nebo “ Když ono se to jinak popsat nedá“ a debata jela v pohodě dál, asi by tolik vzruchu nenastalo. Chápu Karolínu, že má velký strach a reagovala v presu stresu, vím…Přesto si nemyslím, že by prosba Vave byla TAK neakceptovatelná, aby reakcí na ni bylo oznámení ukončení informací o stavu kocouřka a dokonce věty o odchodu ze Zvířetníku.

    Jak už je tu mnohokrát psáno, na různé věci jsou různé názory. Mnohokrát jsem v poslední době uvažovala, jestli je lépe napsat, co si o něčem myslím a riskovat tak podobnou vichřici, jaká vanula směrem k Vave, nebo prostě názor nenapsat. Nenapsala jsem…i proto, že napsat kontroverznější názor znamená pak i reagovat na ohlasy a to mi můj současný časový pres prostě nedovolí.Stejně tak nedokážu veřejně psát o svých starostech nebo trápeních, nedokázala jsem psát o nemocném Bubu ani dalších záležitostech – možná v tom hraje roli i fakt, že tak či tak vím, že situaci musím zvládnout sama, nikdo mi nepomůže ani to za mne nevyřeší, takže si to i sama uvnitř „rozdejchám“.

    Ještě dodám, že od určité doby také mám pocit, že do Zvířetníku vešlo něco…něco…něco, co trošku překračuje tu úžasnou zvířetnickou vzájemnost a trošku to míří k individuální potřebě prezentovat sebe…omlouvám se, že tohle zatím nebudu úplně specifikovat a moc prosím, snažte se to nevzít osobně…

    Selidka tu píše o svých zkušenostech z netového fora.Moje zkušenost z jednoho kočkoprtálu je taková, že ač by se řeklo – společné téma – kočky, jsou uživatelé a jejich názory tak různí…a to tam jde o relativně jednodruhové téma. Přesto…co jednomu připadá normální – kočka na otevřeném okně v šestém patře, to druhý vnímá jako veliké riziko a upozorní-li na to, najdou se tací, kteří to nezajištěné okno ještě obhajují ( no coooo, kočka umí padat z výšky.).Tím chci říci, že najít tak širokou skupinu lidí, kteří mají víceméně podobný pohled na svět – tedy skupinu lidí na Zvířetníku – je veliká vzácnost a jen doufám, že bude vzácností i dál. což neznamená, že spolu vždy ve všem musíme souhlasit…to ani nelze.ale měla by zůstat tolerance, schopnost konstruktivní diskuse a schopnost zvládnout emoce…

    A na závěr vyřizuji pozdravy od mourovatého moučníku, který všem posílá pusy čumákovky a snad prý zas něco sepíše…

    1. Luci, jsem ráda, že se ozýváš. Už mockrát jsem si říkala, kdy zase něco Piškůtek napíše. Sytská se mi po jeho spisech 😀 Tak ho popros, ať nás dlouho nenechá čekat. (inlove)

      1. Honem dopisuji. Zapomněla jsem pogratulovat úspěšné dcerce a skvělé pyšné mamince. ((flex) (rose1)

        A Bětuláskovo držím palce, ať se zadaří (y)

      1. Petro, děkuji, gratulaci přetlumočím…dcéra čte a miluje Ešuse, tak…ehm…nějaký drobný zápisek hošíčka zrzavochlupého by nebyl? Jako bonus k té matuře 😀

      1. Matyldo, děkuji a dcéři přetlumočím. vzhledem k velmi, velmi podivnému systému maturit to byly dost nervy, ale nakonec radost veliká. Uffff, je to za námi…a za tři roky si to zopakujem s mladší študentkou….

    2. Gratuluju dceři k maturitě. Ať se daří i dál.
      A jaký že je Piškotův honorář?

  10. Tak jak – ponožky – už jste to celý vydejchaly?

    Karolí, vrať se, byla to prkotina. Prostě se vrať a nic nevysvětluj, není co a proč.

    Vaví, nebuď TAKOVÁ ponožka! 😉

    Mno a já si zamnu ponožky, chci říci ručky, a hurá do pátku.

    Co? Ne? Některá z ponožek jeví odpor?
    A jak to praktikujete, dívky, v té hromadě vlny??

  11. A držte mi palce, votroci.
    Když né mně, tak kočkám – potřebujeme chechtáky na maso.

    Poté, co bych si mohla odmítnutími vyložit památníček, co jsem prohrála různá výběrová řízení (a nikdo neřekne, že věk či minulost) a co drahné měsíce nažívám z milodarů, jsem na zítřek pozvána do první firmy, kde se můj životopis LÍBÍ a nikoho neodpuzuje, že jsem byla zaměstnancem politické strany. Tak snad. Snad…

    1. To víš milá Bětuláskovo že držíme palce packy drápky. (y) (y) (dog) (cat) (cat) A popros taky ty tvoje krásné kočenky, ty jsou přece štěstí samo. (cat) (cat) (cat)

    2. To muší vyjít ! Práce je důležitá a já držím všechno co mám a vypadá jako palec !

  12. Dostala som sa až teraz na zvířetník,páč u nás je sahara a ja som makala ako otrok v zahrade.prečítala som si príspevky po dalmatín a hovorím Vám :Má pravdu.Len smrť je nemenná a hrozná,všetko ostatné sa dá ustáť.A Betuláskovo je môj človek:skončime túto diskusiu,úplne fantastické by bolo,keby posledný príspevok mal Ríša a zamňaukal by,že mu je fajn,že sme strašné baby,ale že vie,že ho máme radi/pozor som dovzdelaná-len v slovenčine je v min.čase mäkké i bez rozdielu pohlaví/.Urobila som pokus na hadopasoch ak dožijem,určite prídem,možná dotiahnem aj sestru-bude čumieť aké mam kamošky v cudzine, no a pre Vás možno sa doktor chorob infekčných občas zíde po ruke.

    1. Budeš prokleštěna stejně jako ioannina – vůbec mne mne neposloucháte, sákryšpráce, kdo eště něco pípne k tématu, bude PROKLEŠTĚN, VYNDÁN, ZABALEN a

      P R O D Á N

      a to prvnímu zájemci!!

      1. Bětuláskovo! bacha na slova, tohle je výzva! A dost velká. Já nejsem z těch, co se umlčují snadno. Aspoň dnes ne. A takováto výzva přímo vyzývá k dalším akcím. Tak abys pak byla schopna dostát svému slovu. 😉

        1. Píšu si Tě do aukce jako ponožku… ech! Položku jedna!

          Todle vyskakování miluju, to sou nejlepčí ponožky, TY SE UDAJÍ SAMY!

          1. Bětuláskovo! to je fakt zajímavej aukční model, možná, že ho zahrnu do letošního ročníku (rofl)
            A ponožky v nabídce ještě nebyly (rofl)

            1. RenatoE! MÁM PONOZKY – RUCNE STRIKOVANÝ, VSELIJAKÝCH BAREV. Napis si mne do aukce! Bude-li zájem, dodám (témer) jakékoli mnozství – dámské i pánské (clap) (clap) (clap) (Mamííí-uz netanci carleston a strikuj, mám odbytiste (chuckle) (chuckle) (chuckle) ).

              P.s. hurá, odesílám prílis rychle, ale napsané zústalo. Tak to posílám nanovo.

              1. Super! To je geniální, že ideová diskuse má hmatatelný výsledek (rofl) Napíšu mailík.

              2. Já, Ponožka první …. eeee chci říct položka první … se přidávám … dejte do aukce ručně štrikovaný ponožky, prosím. Různé velikosti. Nejlépe i dětské (teda, jestli lze velikost obuvi 29 považovat ještě za dětskou velikost … :S ) Raději ne z pravé vlny, raději něco nekousavého. U nás se neštrikuje a děti si těch teplých, štrikovaných vůbec neužijou 🙁

    2. Hale, tajomná cudzinko, ty si jako myslíš, že na Placatce není sucho? TSSS zalejvám, až se s konví potkávám. Ale POZOR!!! Už půl hodiny prší. Tak se na to chodím koukat a nevěřím vlastní vočím 😉

  13. Héééle, internetovej šotku, to patří pod YGU vo jedno níž, kva.
    Co. Taky mě moh sežrat. 😀

  14. To je aspoň klasifikace!
    A já, prosím, chci být dneska KOLEMBUK, jelikož se celej den paplu s malováním gotickýho oblouku a rozvilinek a pitominek kolem jakýhosi ščagélu, co si drze troufám nazývati bukem.
    Nebo břízou. Zbaběle jsem tomu nenamalovala listy, takže se to nedá poznat. 😀

  15. Drazí buci.

    Jen jsem se voptala Karolí, co je s Ríšou – že já nedržela zobák. No tak už se nikdy nikoho na nic nevoptám, když tedá jináč nedáte, a nikdo se na nic nevoptá mne, a kdyby voptal, budu významně mlčet a postupně tu, jakkoli souznící, vyhyneme, fajn.

    Soudím, že všechny reakce, od počátku, byly nepřiměřené, a dále soudím, že všichni zdepřítomní mají právo na nárazovou nesoudnou reakci
    – ale co já si myslím je buřt, když taky startuju na první našlápnutí.

    Už to NENAFUKUJTE.

    KONEC, BASTA, ŠMIDLI A TY VĚCI OKOLO.

    TUTO

    P L A N O U ! !

    DEBATU

    D E F I N I T I V N Ě ! !

    KONČÍM!!

    KANĚÉC FILMÁ, KANĚÉC VŠEM KANCŮM, KRUCIPRÁCE!!

    Další téma?

    1. ad „Dalsí téma“ (chuckle) (chuckle)

      Teda – zarazilo mne, ze nás oslovujes BUCI. Si to nejak zkracujes a zjednodusujes, ne?! Správne melo být „Drazí PREDBUCI, TUBUCI a ZABUCI“

      p.s. A nebojís se, ze ti nekdo vylaje, ze koncís neco, co jsi de facto zacala (nod) ?

      1. Nebojim, brouku – ale s těma zabukama, těsněvedlebukama a přibukama jsi mne dost zmátla. Na chvilánku.

        Bérmež tuto vérbež jako bukový les a je hotovo.
        Kdo se nepřizpůsobí, bude proklestěn. 😉

        1. Fujtajbl, Lásková (inlove) , to mi nedělej! popletla se mi písmenka a vyděsila jsem se. (chuckle) A to přesto, že u některých jedinců by tento úkon byl nemožný. (blush) (chuckle)

          1. Nu, budeš zřejmě záhy proklestěna. Obejmi se s Rozárkou a sbal si kapsu. Nikdy nevíš, kdy Tě povoláme, helé…

                  1. Měla´s tam vtipnější reakci, ale Bůh Zvířetníku ji snědl, jako obvykle. Brauku.
                    Japa Ty si na tom s ponožkama?

                    1. S ponožkama mám nápad – nedaly by se dražit ty liché? Mám jich fůru. (nod) Ofšem pokud by chtěl někdo pletené, mohu sloužit, umím je plést na pěti i na dvou jehlicích. … Ačkoli, neměla bych se ukvapovat. naposled jsem pletla v době před Rozárkou. (chuckle)
                      (Je to potfora, v noci stěhuje Abitího medvěda po skříňce, pak šplouchá vodou v pítku a nakonec mi přijde dát mokrou pusu. 🙂 )

        2. AD „Kdo se nepřizpůsobí, bude proklestěn“

          Jenom aby se to dobre precetlo a místo pro… necetlo vy… Ovsem, to by se zase týkalo jenom muzú (chuckle)

        3. Si blbneš Lásková viď 😀 , jsem teď absolvovala záchvat smíchu, že mě bolí bránice. Z různobuků i ze sebe. Dnes jsem u pc strávila celý den. Při práci i tady. Závěrem si přijdu jak včela furt a furt narážející do okenního skla. Asi i vydávám hmyzí zvuky. Argo kouká jak při svých mouchozáchvatech.

          1. No a souhlasíš nebo nesouhlasíš? (Kdo nesouhlasí, bude vyklestěn, což je jiné trauma, než kdyby byl vykleštěn, tím bych Ti těžko mohla vyhrožovat…)

  16. Tak si to tu tak od rána čtu.
    Původní diskusi, jsem nějak nezachytila a ani jí zpětně číst nehodlám a dělat soudce už vůbec ne. Jen bych tak připomněla jednu obecnou zásadu diskusí a internetových zvláště:

    Zásadně diskutujme AD REM a nikoli AD HOMINEM!

    Tedy – diskutujme „k věci“ a nikoli „k člověku“.

  17. Mým zvířetníkovým lidičkům. Mějme se rádi, tolerujme se. Když nám něco nesedí, nečtěme.Nechme maličkých přijít k nám, když jsou celí ubolení a zkouší zda by přeci jen někdo neměl nějakou radu. Buďme toleratní, vždyť slušná diskuze svázaná do mantinelů by nebyla to pravé. Věřte mi, že čím více budete mít let a potkáte s mnoha neštětstími , stanete se empatičtějšími a věci, které Vám dříve vadily ,vadit přestanou. Vždyť život je tak krátký na to abychom spolu odmítali mluvit, to se dělá tak v páté třídě naposled. A taky ještě život kratký na krásná přítelství a sdílení trampot světa, tak si to užívejme.
    Pěknou dobrou noc. (h) |-)
    Všem co to potřebují držíme palečky a tlapky, objímáme a hladíme po pacce. (inlove) (hug) (wave)

  18. Pár postrehu, které jsou vetsinou mimo mísu i poradí (chuckle) .

    K hovoru Selidky a toscy na téma tohoto fóra – chápu, Selidko, ze ti nad námi musí vstávat vlasy dubkem :O – ty jsi urcite zvyklá ukocírovat svých 200 000 komentátoru, kdezto tady je nás pár a myslenky se nám rozbíhají jako mysi v humne na jare. Ono to bude asi tím, ze tady ani tak nekomentujeme, jako spíc kecáme jak tetky na trhu – o tom, co nás nejvíc bolí ci naopak tesí. A nekdo se pridá k tématu a nekdo udelá oslí mostek a najednou jedna hledí, a ono se uz mluví úplne o necem jiném.

    Milý JoVo – Jovásku, Jovásku, ty nás nejak zanedbávás. Kdy byl naposled rozvernícek, no (wait) ?! Doufám, ze jste oba dva v porádku a zdrávi a ze nás zase brzy potesís necím veselým na dobrou noc.

    Milá Velká Kocko – jsou nové zprávy o Chiki? Doufám, ze se dobre zotavuje a ze stenátka i mamka budou brzy Oukej koukej (y) (h)

    Milá Hano W. – asi jste uz na ceste. Dávejte na sebe pozor. Stále drzím palce a myslím na Leah i její dcerku, manzela a celou jejich jizanskou rodinu. Cheta hladím po tlapce – drzte se oba, milí moji.

    Milá Karolíno – jestli jsi tady – vrat se i s kocourky. Ani nevís, kolikrát já jsem odcházela „stredem“ (ovsem potajmu, aby si to nekdo nevsiml (fubar) – a kupodivu, on si fakt nikdo nevsiml (chuckle) ). Nekdy to na cloveka dolehne a má chut hodit vsechno a vsechny za hlavu, ale ono to jen tak nejde – zustane nám vsem v srdci díra a s roztrhaným srdíckem se spatne zije. (hug)

    Milá zano – tak uz zase budujes kapitalismus (rofl) ? Doufám, ze to neprehánís a ze do pracovního procesu nastupujes opatrne. A tesím se na tvoje nové toulky. (y)

    Velké P.S. – drahá veram (sun) , drahý Pú (hug) (musím s cárkou, doma nekrouzkuju), drahá terra san (cat) – stále na vás myslím, moc mi chybíte.

    1. Krásnej příspěvek Ygo. Celej.

      K velkému P.S. se přidávám. Pů a terro san moc držím palce k cestě ke zdraví.
      Stýská se mi veram. Moc. Každý den doufám. Že třeba už dneska nakoukneš.

    1. Kačírku, všechno nejlepší pro celý zbytek roku od těch narozenin (rose1) (rose1) (rose1)

    2. Milá Kacírku – zpetne ti preji krásné narozeniny, hodne zdraví, stestí, pohody a dobrých lidí kolem sebe. A spln si jedno tajné pránícko.

      Cincin (d) (rose1) (^) (handshake)

    3. Jemine, u Kačerů slavili (rose1) (h) (rose1) ! Opožděně přeju všecko nejlepší (inlove) .

    4. no to je mi teda opomenutí!!! Kačer, všechno nejlepší i od nás z Medvědína (hug) (h) (h) (f)

  19. Tak snad konečně ke článku (a pak i k diskuzi).
    Vave, mnoho z negativních reakcí nebylo na Tvoji prosbu (stačí si ten strom diskuze projít). Já bych si tipla, že přímo na tu prosbu by zareagovalo nějak negativně velmi málo lidí. Já si myslím, že to u dost lidí tak nějak pak potuplovaly ty další příspěvky, byť to určitě nebyl záměr, se kterým byly napsány. Že lidé celkově zareagovali jak zareagovali by nikoho, kdo to zde čte pravidelněji, překvapit nemělo. Neboť veřejná podpora je zde běžná záležitost a lidé zde cítí potřebu se veřejně zastat bližního svého. Kdo je komu bližní, je zcela individuální věc. A občas i to „zastání se“ je medvědí služba.
    Napadlo Tě někdy, že celá ta „kritika“ se taky mohla týkat oprávněnosti Tvého požadavku, který klidně mohl být chápán (a já mám z některých příspěvků dojem, že i byl chápán), jako žádost, aby se dotyčný změnil podle Tvých představ. Aby změnil svůj styl psaní a vyjadřování. A to pokud možno teď hned (již od dalšího příspěvku)? Další Tvůj příspěvek sice vyjádřil lítost nad tím, jak to dotyčný bere, nicméně mně z něj vyplynulo také to, že Ty jeho současný styl zřejmě hodnotíš jako neuměřený a SPOLEČENSKY netaktní. Ano, nenapsala jsi to tam tak natvrdo, napsala jsi, že lze psát se společenským taktem, jenže ta slova lze pochopit tak, jak jsem uvedla výše.
    Z další diskuze soudím, že dost velká část společnosti inkriminovaný popis jako netaktní necítila. Takže odvolávat se na cokoliv, co zahrnuje názor společnosti, aniž máš tento názor společností potvrzen, asi nebylo k uklidnění zdvíhajících se vášní to nejlepší.
    Ono s tím tak nějak souvisí i ty další zmíněné „zásahy“ do diskuzí. Jsi jedna z nejaktivnějších a nejvýraznějších. Nemělo by Tě překvapovat, že si lidé pamatují hlavně Tvé „zásahy“. Pochybuji, že si je někdo vypisuje, aby je mohl v případě potřeby doložit, ale možné to je. (Já to jednu dobu dělala, nejen Tvoje, i dalších, možná bych je někde ještě dohledala. Ale je to dost zpět, některé věci se změnily, a můj čas je dost vzácný na to, abych se hrabala v minulosti.) Nicméně, je pravda, že se i Ty (ovšem nejen Ty) občas vkládáš do diskuze druhých s vyjádřeními, která mohou být pochopena jako přílišné omezování. Že to tak nemyslíš? Věřím. Jenže mnohým to tak vyznívá. To jsi možná pochopila z těch několika výrazněji kritických reakcí na Tebe.

    Teď spíš k diskuzím, i když to na předchozí navazuje, ale to předchozí bylo hodně směřované Vave:
    Objevují se zde názory, že reakce Karolíny byla přehnaná. Není moc lidí, kteří ve stresu ustojí kritiku svých (po)činů (viz možnost pochopení žádosti a dalších komentářů výše) bez návalu emocí. Navíc kritiku, ze které ani po několikadenní diskuzi spousty lidí nevyplynulo, JAK to tedy mělo být napsáno. Troufnu si tvrdit, že většina z nás by v takové situace cítila emoce velmi výrazné. Pokud by zde většina začala považovat za přehnané to, že, někdo dá průchod svým emocím, a vyjádří slušně, bez urážek a invektiv, své pocity, případně rozhodnutí, tak by to pro mě byl signál, že jsou zde nastavené hranice, které nejsou pro mě akceptovatelné. Zatím tomu tak není. A já věřím, že nikdy nebude. Názor jednotlivce co je v mezích a co ne, je pro mě v pohodě akceptovatelný, problém by pro mě byl, pokud by zde ten názor začal převažovat a stal by se z něj názor většiny, tudíž názor společnosti.
    V minulé i dnešní diskuzi se vynořilo pár názorů, které mě poněkud znepokojily. Doufám, že pokud zůstanou, tak také jako názory jednotlivců.

    P.S. Co se týká zabukistů, určitě jich je dost, co jim je za bukem fajn, aspoň v určité době. Taky tam bývám a nemyslím si, že by to byl problém 🙂
    A myslím, že dost by jich vylezlo (přinejmenším častěji), kdyby nemuseli každé slovo před napsáním promýšlet, aby se vyhnuli tomu, že se jejich příspěvek stane námětem k nejdelším diskuzím na Zvířetníku, k diskuzím o diskuzích.

    1. Tosco, nesmírně si tě vážím. Opravdu . A myslím si, že máš hlavu i na správném místě . Jen mám pocit, že jako Vavís si „vychutnala“ Karolínu, tak ty si „vychutnáváš“ Vavíse…
      Soukromý názor, ale já většinou nemlčím.

      Heč – dneska jsem našla prvního letošního hřiba. Nato, že u nás nepršelo ani nepamatuju… potoky v lese netečou, tak úspěch

        1. je sucho. V posledních dnech se všechny lijáky Liberci vyhnuly. Ale teď konečně prší (rain) . Tak snad trávník přestane být žlutý a zazelená se…

      1. Xerxová, nevychutnávám, mně tohle nechutná, mám raději jiná sousta. Jenže …
        Jsou dny, kdy raději mlčím.
        A jsou dny, kdy se rozhodnu nemlčet, zvlášť, když mám dojem, že by ještě něco mělo být řečeno.

      2. Ne, nemyslím si, že by si Tosca kohokoli chtěla vychutnávat. Naopak – snaží se co nejvíc objektivně Vave vysvětlit, co je příčina sporu či nepochopení. A napsala to! správně

    2. tosca vyjádřila to, co cítím i já. Také vnímám v posledním čase Vave jako někoho, kdo nenápadně, o to však účinněji, posouvá věci tak aby byly podle jejích představ.

    3. Milá tosco, děkuju Ti za dlouhý příspěvek, určitě se k němu budu vracet, ostatně jako ke všem dalším.

      Ano, vím, že moje slovo občas vyvolá zvýšenou pozornost a polemiku. A někdy mě reakce dost překvapí. Kdysi jsem se zastala někoho v diskusi, což bylo dotyčnou osobou přivítáno. Později jsem se zastala stejně někoho jiného, a najednou to podle stejné osoby nebylo přijatelné. Protože ona měla na věc jiný náhled. Chci tím říct, že někdy se pohledy na mé „zásahy“ dokonce i od jednoho člověka mohou podle okolností lišit.

      Prosba – žádost – požadavek. Já mezi těmi slovy cítím velký rozdíl. U prosby se nedá říct, zda je oprávněná, prosba je prostě prosba. Prosím o něco, na co nemám z žádného titulu nárok. Kdežto žádost je už něco jiného, zakládá se na nějakém nároku. A požadavek, natož pak oprávněný, předpokládá již nějaký nárok daný třeba pozicí, určitou silou – učitel, rodič, nadřízený klade požadavky.

      Ve svém příspěvku používáš jiné slovo, než jsem použila já. V pátek nebo v sobotu jsi psala o člověku, který je ostřílený v diskusích. Myslím, že v argumentačních diskusích jsi o moc lepší než já (nod), ale tohle není moc argumentační prostředek, tato Tvá formulace je lehce manipulativní. Rovněž si nejsem vědoma, že bych se někde odvolávala většinový názor společnosti. Proto mě Tvá formulace trochu udivuje.

      Stejně jako kdysi mě zaráží jedna věc, že když řeknu třeba, že se mi nelíbí zelená, je to interpretováno některými lidmi jako příkaz, že se zelená nesmí líbit nikomu, a to nejlépe odteď.

      O tom v zásadě byla ta dlouhá diskuse o diskusi, jestli je přijatelné vyslovit osobní názor, aniž by byl dotyčný nucen si ho v diskusi dlouze obhajovat.

      Neexistuje jediný platný názor, každý vidíme svět jinak, dokonce i náš vlastní názor se mění v čase, jsou to ony úhly pohledu, ze kterých se skládá pravda.

      Polemika se tu – zdá se mi – nevede primárně o emotivní Karolínině reakci, kterou jsem sice nečekala, ale dokážu ji pochopit. A ani jednou jsem neřekla, že by snad na ni neměla právo.

      Polemika se tu vede o právo vyslovit svůj názor či požádat o něco. Ty názory, které zmiňuješ a které znepokojily Tebe, s tím právě souvisí.

      Ještě poslední poznámka 🙂 . Ty dlouhé diskuse nejsou marné, naopak, jsou velmi přínosné, dokonce i s dlouhým časovým odstupem. Děkuju Ti za ně.

      1. O.T. Omlouvám se, že narušuju závažné téma, ale můžu ti zítra přes den zavolat? 🙂

        1. Jasně, Lucko (inlove) . Do cca půl dvanácté jsem v práci a nemám naplánované žádné jednání. Pak budu chvíli v autě řídit, ale cca od jedné budu spolujezdec, takže to taky půjde. 🙂

      2. Šlo mi sice spíš o slovní popis toho, co jsem zde cítila, tudíž o emoce a tam mám dojem, že argumenty moc fungovat nebudou, ale když nakusuješ slovíčka, budiž

        Změní se prosím něco výrazně v kontextu, když ve větě
        „Napadlo Tě někdy, že celá ta „kritika“ se taky mohla týkat oprávněnosti Tvého POŽADAVKU, který klidně mohl být chápán (a já mám z některých příspěvků dojem, že i byl chápán), jako žádost, aby se dotyčný změnil podle Tvých představ.“
        zaměníš slovo POŽADAVEK slovem PROSBA?
        Pokud na lidi formulace prosby (a následných komentářů! prosím, já nemluvím o tom jednom jediném příspěvku, já mluvím o několika, v návaznosti na ten první) působí jako vyslovení požadavku, je z pohledu další diskuze dost podstatné, jak to slovo vnímají jiní, nejen to, jak ho cítíš Ty.

        Odvolávání se na společenské normy … já si vždycky myslela, že co je v dané společnosti společensky taktní nebo netaktní je dáno názory té společnosti, o kterou se jedná. Že je to cosi, co si definuje daná společnost jako své normy. Takže když někomu říkáš, že lze něco napsat se společenským taktem, usuzuji, že se odvoláváš na společenské normy, které definují, co ještě daná společnost bere jako snesitelné (taktní) a co ne a říkáš tím, že daná osoba by tyto normy měla dodržet.

        A co se týká toho, že je to manipulativní…. jo, já se to tu snažím někam posunout, to znamená, že se snažím manipulovat. Jinak bych to nepsala.

        Píšeš: „Stejně jako kdysi mě zaráží jedna věc, že když řeknu třeba, že se mi nelíbí zelená, je to interpretováno některými lidmi jako příkaz, že se zelená nesmí líbit nikomu, a to nejlépe odteď. “
        Vzor:
        „Mám zelenou kuchyň.“
        „Já, jakou, já mám ráda hráškovou.“
        „Já ne, mám tmavou s takovými fialovými tečkami …“
        a teď zkus říct:
        „nelíbí se mi zelená, nemám ráda zelenou“

        a zkus si říct, „prosím, zelená se mi nelíbí, mohli byste mluvit pouze o jiných barvách. Děkuji“

        To první je strohé, bez prosím a děkuji, nicméně v diskuzi by na mě působí mnohem méně „manipulativně“ (manipulativně ve smyslu vmanipulovat diskuzi do svých představ a potřeb, nikoliv změnit názor lidí) než to druhé, s milými slovy prosím a děkuji. Lidé bývají na manipulaci citliví. Jak ostatně dokazuje i Tvá zmínka o manipulaci v mém příspěvku.

        1. Pro mě se kontext změní, tosco. Protože prosba není oprávněná nebo neoprávněná. Může být drzá, troufalá, to ano. Ale oprávněnost prosby je nesmysl.

          Příklad se zelenou byl myšlen obecně, neměl to být obraz oné sporné prosby, to bych to formulovala jinak. Chtěla jsem jen vyjádřit podivení nad tím, jak jsou občas vnímána má slova některými lidmi. Tedy právě to byl podiv nad tím, že když řeknu, že nemám ráda zelenou (v kuchyni ani jinde), tak že to někdo bere jako příkaz, že nikdo nesmí mít rád zelenou. (Mmch., naopak zelenou mám naopak moc ráda.)

          V případě oné prosby navíc nešlo o to, zda mám něco ráda nebo ne, ale že mi něco nedělá dobře. A to cítím jako něco odlišného.

          Protože Bětulásková odpískala spory, ráda bych v diskusi nepokračovala. Každá máme své pocity a názory, není nutné je v rámci diskuse převzít, stačí se nad nimi zamyslet.

          1. Já netvrdím, že je prosba oprávněná nebo neoprávněná, já tvrdím, že i prosbu lze (jak vidno) vnímat jako žádost (když tedy ne požadavek). A ona celá ta věta i další stojí na tom, že ta prosba byla některými vnímaná jako žádost.

            Příklad se zelenou byl uveden obecně i z mojí strany. A měl se pokusit Ti ozřejmit, že může působit značně rozdílně, pokud vyjádřím názor, že něco nemám ráda nebo poprosím (či požádám), aby se něco změnilo, protože to nemám ráda. A můj i Tvůj vztah k zelené je přitom naprosto irelevantní.

            Bětulásková může odpískat co chce, nicméně já ji nemusím poslechnout. Tady s ní nedebatuji a administrátorem (jeho výzvu bych respektovala) pokud vím není.

              1. Souhlasím. Neboť zatím zde nebylo napsáno nic, co by mě přimělo můj názor změnit.

                1. no když někdo není schopen o argumentech ostatních ani uvažovat a pouze je překrucuje k dalším a dalším kritikám všech a všeho, přesvědčit ho samozřejmě nelze.
                  to co tu prezentuješ není diskuse, ale poučování, černobílá polarizace na ty kteří jdou se mnou – proti zbytku světa.

                  pak na změnu názoru samozřejmě není prostor.

                  přestávám krmit trolly.

      3. Vavísku, píšeš že tvá slova obvykle vyvolají hodně pozornosti, resp. „ano, vím, že moje slovo občas vyvolá zvýšenou pozornost a polemiku.“ – tosca se toho taky trochu dotkla, tvoje pozice na Zvířetniku je svým způsobem specifická… hm, teda každý je tu specifický, ale u tebe je to takovým způsobem, že ano, vyvolává to zvýšenou pozornost, a to ať se ti to líbí nebo ne

        proto také když rozdělíš témata na „společensky únosná a společensky únosná méně“, dostane se ti větší pozornosti a jako by ta slova měla pro poměrně značné množství lidí váhu až takovou, že mohou být vnímána jako „požadavek“, nebo kdybych to chtěla nějak vyhrotit, napíšu i ostřejší výraz

        jinak se asi my dvě, doufám že v klidu, dohodneme, že se prostě nedohodneme na tom, zda a jak bylo psaní o hnisajícím očičku „přípustné“ – pro mě ano, stejně jako jakékoli jiné psaní, pro tebe ne a píšeš, že je to mírou volených slov… jenže to bys musela napsat, že já nejsem členem společnosti, když to pro mě tu míru nikterak nepřesahuje – ježiš kdo to může nějak posoudit či rozsoudit? ostatně, Velká kočka už tu napsala, nesuďme

        škoda že se mi nedostalo odpovědi na ten „hon“, protože to bylo natolik silné vyjádření, že je sakra hodné pozornosti, a hle – všichni to přešli… nu což, buď souhlasí, nebo jim nestojí za to se tím zabývat, nebo se, v nejhorším možném případě, bojí k tomu něco napsat… anebo je to úplně jinak a já jsem zcela mimo, že

        no, ono už je docela pozdě, já tu pak většinu dne nebyla a asi už teď ani není s kým diskutovat, nejspíš už budete všichni v peří… takže bych asi měla popřát dobrou noc 😛

        1. Bedulko, bohužel už není možnost zjistit, jak je to vlastně s přijatelností/nepřijatelností popisu či s přijatelností/nepřijatelností mé prosby. Přitom prostřednictvím prosby veřejně vyslovené se to dalo zjistit snadno a přirozeně. Kdyby někdo řekl: ale mě to nevadí, další to vadí trochu, vadí, nevadí, nevadí, vadí, nevadí, tak se to dá spočítat, ale teď zpětně se už podobný průzkum nedá zopakovat, protože je v tom příliš emocí.
          Bylo to celé nešťastné, v blbý čas na blbém místě, odestát se to nedá. Lze z toho jen vytěžit něco pro budoucnost, víc asi udělat nelze.

          1. souhlasím s tím, že to bylo velmi nešťastné, ty souhlasné/nesouhlasné hlasy by se možná i spočítat daly, ale úplně nevím, jestli by to k něčemu bylo… kdo by to snad potřeboval (nebo chtěl), třeba k nějaké své vnitřní „jistotě“, co že se to vlastně událo, tak jistě může

            no jo, vše se asi odestát nemůže 🙁 , ale co s tím neporadím, jen jsem z toho hodně smutná ;(

            1. Proč chodím řadu let na Zvířetník ? Hledám oázu klidu a
              porozumění 🙂 Tyto situace, které zde již párkrát nastaly
              mne vždy na čas odradí sem nakukovat (ale to je můj problém) Nejde o to, jestli Vave vyslovila prosbu, či výzvu a kolik dala či nedala smailíků,jde o to, že poslala do tohoto obvykle vlídného světa větu o tom co by kdo měl a neměl psát. To prosím ne.
              Mějte se hezky.
              Držím place všem potřebným (h)

              1. Jako kdysi u příspěvku Štětinky o pejskovi a jeho stařičkých majitelích, jmenovalo se to nějak jako „Takhle nějak to mohlo být“. Naprosto nejvýraznější byla reakce Vave „Štětinko, tak takhle teda ne“. Vzpomínáte ještě? Mimochodem, co je se Štětinkou???

                1. Před pár dny jsem na její příspěvky narazila jinde. Nesleduji to tam moc, takže přesně nevím, jak žije. Nicméně žije a komunikuje. A celkem čile 🙂

                2. Ano, jeden z těch nešťastných případů. Štětinka ten
                  příběh(fikci) tenkrát napsala moc hezky. No škoda ….
                  Asi si to společenství představuji moc idealisticky a pak
                  mě ta realita zaskočí. Nechci nikoho poučovat, jen jsem sdělila pocity k 105 Před bukem za bukem …..

  20. O.T.
    Jedeme zítra v poledne do Varů, do soboty. Vašek vyndal velkou tašku a Mikeš ji hned počůral. Nikdy to nedělá, žádná z našich koček naštěstí (ťuk ťuk) neznačkuje. Tak mě napadlo, že si Mikeš pamatuje, že když se naposled objevila taška, zmizeli jsme na víkend do Podmitrova, a udělal to na protest. Vašek si myslí, že takhle chytré kočky nejsou. Já si myslím, že ano.
    Co myslíte vy, je to možné? 8-|

      1. Logika kočičího uvažování je podivuhodná. Poslední dobou vyjíždím často mimo byt, většinou na podstatnou část dne a Čertíkovi se to zřejmě nelíbí, protože když jsem se minulý čtvrtek vrátil, očuchal mi boty, vytáhl je, jednu po druhé zpod stolku a obě zakousl. Nejspíš usoudil, že za mé mizení mohou právě ony a chtěl jim to zatrhnout. Teď, když zůstávám doma,se ode mne nehne ani na krok. (Zrovna teď sedí vedle mne na stole, sleduje bedlivě displej a klávesnici a vrní mi do ucha). jenže jakmile padne šestá večerní, je mu jasné, že ,,na lov“ už nepůjdu a okamžitý nezájem; Jeho Výsost důstojně odkráčí do ložnice a stočí se do klubíčka přesně uprostřed postele. (Tohle je můj pelíšek a nikdo jiný tu nemá co dělat! Pánečka jsem ohlídal, služba mi skončila a ubohý unavený kocourek si musí odpočinout!)

    1. Pche – Václav je vedle jako jedle. Ba dokonce si myslím, ze kocky jsou chytrejsí nez barskerí lidi.

      Já napríklad balím velmi tajne a nekdy si pripadám jak spion W4C. Jak se balení domákne Toya, tak sonduje, zda se balí její pelísek pred uzavrením kufru (to znamená, ze ona jede na Vrbicu) nebo po uzavrení kufru (coz je jasné, jede s námi). Zikmund nerozlisuje a je nasraný permanentne – on doma zustává vzdycky. Sice nám do hadérek ne to … nevylucuje, ale nacpe se do zavazadla a zachlupí vsecko (a nekdy dokonce uz vybaluje pred odjezdem)

  21. Už jsem zase pracující, což v praxi znamená, že si tu moc nepokecám 😛 .
    Zaznělo tu už skoro všechno… Snad jen že bychom si měli uvědomovat, jak je nám tu většinou spolu dobře a že není správné, ba ani chytré, startovat na první dobrou. Když mi občas něco hne poněkud žlučí, připomínám si to 😉 a snažím se uznat,že jde jen o maličkosti. Zdá se mi, že v těchhle případech platí, že mlčeti zlato – nemusím pak přemýšlet, jak ta jednou napsaná slova nějak… odnapsat (whew) .
    Přece spolu můžeme nesouhlasit v přátelském duchu (inlove) .

    1. My tomu pracovně říkali „startovat na první našlápnutí“ – což je špatněěéé! – ovšem to bylo v politice a to jsme hodnotili naše chlapce v televizních pořadech nebo při přímých osloveních novinářem a o tom kdybych se rozepsala, třeba jak startovával současný préza, tak bych tu schytala moralizování zleva i zprava. 😉

      Sem jen vzpomněla oblíbeného sousloví… zem je mu nelehká, stále platí, stále kvoká, stále kvok..ale kam mi to zas ujelo?

    2. chicht – ty večer už můžeš „opisovat“ od předřečníků… (chuckle) Ale co chudák já vstávací ?? – vždy na značce mezi prvníma… Já ty reakce musím vymyslet (rofl)

      Že bych se rána na Zvířetník vybodla?? A nechala si ho až ke kávičce do školy ??

      Zítra mám dovču – mládežníci už jsou ve vzduchu – pravda – letí právě na opačnou stranu, aby se po přestupu konečně stočili domůůůů

      1. Vave, zatím dobrý, díky 🙂 .
        Xerxová, když mě to štve 😉 . Ráno jsem jen bleskově nakoukla, abych nepřišla pozdě… Když my halt musíme hlavně tu řádnou docházku 😛 .

  22. Tak čtu dnešní diskusi a přemýším, co tu ještě nezaznělo, snad už všechno, neznám moc míst, kde by bylo tolik skvělých lidí pohromadě (občas si říkám, jestli se do tak skvělé společnosti mohu počítat), tak na sebe buďme hodní a odpouštějme si. (h)
    a přidávám (y) Ríšovi (doufám, že je očičko lepší).
    (wave)

  23. Je tu tolik různých názorů, samozřejmě a pochopitelně ale já už se v tom všem topím. Jeden se nestačí pořádně nad tím vším zamyslet. A tak zřejmě i všichni ostatní. Když něco špitnu já tak mám pocit že to ani nikdo nezaznamenal. Ne já nepotřebuji pozornost všech (přesvědčuji sama sebe i když má původní profese, no že ano… 😉 (chuckle) ).
    Prosím zaznamenejte jenom to že nikdo nevíme co se v tom druhém děje a tak můžeme těžko posoudit jestli reakce byla „ta správná“ v míře a nebo přehnaná, podle konvencí a dobrého vychování, nemáme zkrátka všechna fakta na dlani. Všichni tu na sebe všechno nevyklopíme. A tak jak už jsem psala kdesi v půlce diskusí kde se YGA zmiňuje o pověstné poslední kapce.
    MY LIDÉ NEMÁME PRÁVO SOUDIT DRUHÉ, TO PŘINÁLEŽÍ JEN BOHU.
    Tak tady si toho snad někdo všimne. (whew) Empatie, pokus o pochopení situace toho druhého. Pěkně prosím smutně koukám. E-m-p-a-t-i-e. Neodsuzujme!!! Děkuji! (bow)

    1. Velká kočko, z mé strany prohlašuji, že každé tvoje „špitnutí“ rozhodně zaznamenávám. 🙂 Tak špitej dál.

      Otevřela jsem Zvířetník, užasla nad číslem konemtářů, rychle v nich zarolovala a teprve po snídani se snad dostanu k tomu si vše pročíst. Ale vypadá to na opravdovou zajimavou diskuzi, tak jak má být. A to je fajn.

      1. Maričko (inlove) , i já Tě čtu pečlivě, stejně jako Velkou kočku a všechny ostatní. Ono zdaleka nejde reagovat na všechny příspěvky v diskusích, i když jsou zajímavé a přínosné. A dnes jsem i avizovala, že nebudu jednotlivě odpovídat, přestože je v příspěvcích mnoho zajímavých názorů. Ono bude lepší si to všechno nechat v klidu projít hlavou, často jde jen o malé posuny v úhlu pohledu, jindy je to ale pohled z druhého pólu.
        Za všechny příspěvky jsem vám vděčná.

    2. Velká kočko, i já zaznamenávám Tvé příspěvky. Zaznamenala jsem příspěvek obsahující podobná slova o empatii i v diskuzi před pár dny. Tam jsem nereagovala úmyslně. Ten příspěvek začal větou, která v rozběhnuté diskuzi působí no, ne zrovna dobře (přesněji, na mě jako červený hadr 🙂 ). Zkušenosti mi zavelely nereagovat 🙂

      1. To jsi mi dala milá tosco. Co to mohlo být za první větu? To víš já v mém věku a psala jsem to před pár dny a krátká paměť a tak dále a tak podobně… :O (think)
        Prodrala jsem se diskusemi posledních dní a asi to bylo tohle : „Už tu bylo handrkování až až“ není-liž pravda? Ale zprávy o těch neštěstích o kterých jsme se dnes dočetli myslím že ochladily mnohé čelo. Sama děkuješ Dalmatin za vrácení na zem. Takže tamto bylo asi opravdu jen handrkování. Ale chápu že když čela byla stále ještě horká nebylo možno přijmout skutečnost že o tolik vlastně nejde. V každém případě nešlo o život.
        Kéž se Leah uzdraví. A ten tatínek ať se dostane z krise, vrátí se ke své dcerce a ona se může uklidnit v jeho náručí. (h) (y) (h) (y) (h)

        1. Velká kočko, ano, byla to ta věta. Ano, bylo to jen handrkování, s tím souhlasím. Problém tkví v tom, že na mě takovéto věty působí jako snaha ukončit diskusi … takové to „nechte toho, pojďme si zazpívat“. Ale my, co se tam handrkujeme třeba nechceme zpívat. My se chceme ještě chvilku handrkovat. : )
          To je ten můj „červený hadr“. A proto jsem nereagovala. Protože já tušila, že to nebylo míněno tak, jak MI to v kontextu vyznělo. A já už se snažím, pokud uvidím, červený hadr, nejprve vychladnout, a pak znovu zvážit, jestli psát nebo ne.
          Vidíš, tady je to na pár klidných příspěvků (ani ostatní do toho nekecají 😉 ). A mohlo to „tehdy“ být další tvrdé hadrkování, stačilo, abych proti tomu mému hardu vyběhla. A už jsme se mohly vézt my dvě. A byla by to škoda 🙂

    3. Depá, depá – vždycky Tě čtu, Kočí. Strašívám časně ráno a tak si obvykle v klidu přelouskám celou debatu z předchozího dne, to jen, že většinou je pozdě něco dodávat, pokud nepotřebuju poznamenat něco echt důležitého.
      Tvoji spříznění papillonci tady za kopcem snad už palečky nepotřebují, tak dnes všechny Haně a Chetovi! (y)

    4. Ba ne, Velká kocko, myslím, ze vetsina te cte pozorne. A ze nereagujeme – mnohdy je to proto, ze u tvých (ale nejenom u tvých) príspevku uz slov netreba. A ruku na srdce – nejvíc komentárú je u príspevku lehce sporných, které prímo vybízejí k poznámkám (viz dnesní clánek).

  24. Ještě jednu poznámku, slibuju, že poslední. Vzpomínáte, jak ve filmu Slunce, seno…. stahuje Růžičková králíka a její malý syn protestuje: Zase králík, já ho nechci, já se z toho už pobliju.
    A Růžičková mu odpoví: Aby ses nepos.al!
    Pardon 😡

    1. Chichi, dnes jsem odposlechla cestou domů:
      Klučík předškolák: „já bych chtěl… třeba… bramboráky! Doufám, že umíš bramboráky?!
      Otec: Bramboráky trvají dlouho. Co třeba špagety?
      Klučík: Špagety máme každej den…“

  25. Také napíšu něco k „před bukem – za bukem“, ale diskuse jako takové se to netýká.
    V dnešních ohlasech párkrát zazněl názor, že Zvířetník by měl být především o zvířatech a všem, co s nimi souvisí. Jak pravila Matylda, k některým článkům bychom si ta zvířata museli přimalovat.
    Zvířetník ve své prapůvodní podobě skutečně byl převážně o zvířatech. Postupem času se osmělili i autoři, kteří jsou „bezzvířecí“, a byli vlídně přijati. I „zvířecí“ autoři začali psát o dalších tématech. A upřímně řečeno, bez rozhledníků, rozcestníků, mlsotníků, člověčin a dalších rubrik by Zvířetník vycházel asi tak jednou týdně.
    Jaký si Zvířetník napíšeme, takový ho budeme mít. Možná, že by tahle moje poznámka mohla být výzvou pro další autory, aby se osmělili a vylezli zpoza buku 🙂

    1. a nejen autory… všechny nás náramně baví různé srazy, trička, kalendáře, aukce… určitě potřebujeme lidi s novými nápady, neopotřebované a kreativní :* .
      Nehlašte se všichni (chuckle) !

  26. Ano představu posvátného háje jsem občas nechala za bukem a zbraně vzala do háje. A pak třeba i hodila do žita.
    Ano občas tu nějaká přenice proběhla a ano dle mého i Vave byla na obou stranách. Já taky. Dle dnešní stopětky se se zmiňovanou čerstvou záležitostí vyrovnala bravurně.

    A ano mrzí mě lidi co to tu vzdali.Přála bych si vstřícnější postoj k těm co jsou zrovna rozhození. V takových chvílích bych se snažila učit se správnému vedení diskuze někde jinde. No třeba některé něco přiměje se vrátit. Nakonec i v rodině se lidi seštěkaj a bouchnou dveřma a za spoustu let se setkají, podají ruce a šlapou vedle sebe dál.
    Tak za sebe budu doufat a přát si, aby Zvířetník fungoval dál i jako oáza pro obolavělé.
    Když jsem psala prvně vyhnal mě od pc Argův ps/ouk a museli jsme ven. Nezapomněla jsem si postěžovat.

  27. Měla bych dotaz, zda jsou příspěvky mazány a nebo zda jde o závadu na něčím přijímači?

    1. To bych tedy opravdu ráda věděla, napsala jsem Dede ještě dopoledne, odpověď zatím neznám

      1. Včera se mi taky ztratilo jedno plácnutí, chvíli tam bylo a pak zmizelo, to bude asi technická závada.

          1. bude to tak, v antispamu, vložila jsem předchozí příspěvek na etapy, sic blbě seřazeno drží tu.

            1. psala mi Dede, skutečně příspěvky maže antispam. Dede se pak trápí vracením těch co vyhledá zpět. Snad ty moje dnešní vynechá, je mě tu dnes už dost.

    2. Na webu byly nějaké problémy se spamem a zavedený antispam nějaké příspěvky maže (přesně nevím podle jakého klíče, ale někdo má problémy propasírovat příspěvěk, není v tom nic osobního, nikdo necenzuruje příspěvky)
      Dede není na netu, protože má řemeslníky v baráku. Proto si dovoluji napsat za ni.

    3. Je to fenomén poslední doby, že se občas příspěvek ztratí, ale zcela určitě ho nikdo nemaže. Myslím, že se to stává tehdy, když napíšete rychle po sobě víc komentářů. Mám pocit, že jde o dobu cca 4 minuty, kdy si novým komentářem smažete starý. A taky mám vypozorováno, že se to stává jen někdy. Kolikrát až večer zjistím, že můj aktuální polední příspěvek tam není. 🙁
      Zkuste to znovu, děvčata. A s větší prodlevou.

      1. Taky se mi něco po pár minutách ztratí – tady platí zlaté heslo KOPÍROVAT KOPÍROVAT KOPÍROVAT (wait) své příspěvky – zejména ty delší (tmi) .

      2. Časem to u mě nebylo, psala jsem dopoledne po dlouhých časových úsecích a teď naopak rychle po sobě, možná v délce příspěvku, možná užitím nějaké skupiny znaků.

        1. JJ, Radanovo (inlove) , je pravděpodobné, že je víc příčin. Kolikrát jsem si skoro jistá, že tam příspěvek vydržel delší dobu než pár minut, ale nakonec stejně zmizí. 🙁
          Zatracení spameři! (punch)

  28. Ten, kdo své myšlenky vyjadřuje veřejně, vždycky riskuje, že budou nepochopeny, nebo že se někomu nebudu líbit.
    Já bych ale řekla, že diskutující zde občas pozapomínají, že byť si zde vyměňuje komentáře takřka uzavřená skupina lidí, stále je to veřejná diskuse, kterou čte a může číst kde kdo. Občas žasnu, na jak soukromé věci zde narazím. Třeba odkazy na alba vnoučat. Být já tím vnoučetem, neskákám zrovna radostí do stropu, že mě babička veřejně vystavuje. Nebo popisy nemocí příbuzných a kamarádů.
    Na druhé straně, popis choroby zvířete na stránkách s názvem Zvířetník mi nepřijde nic nepatřičného.Pokud téma není zrovna vhodné k jídlu, nečtu. Jako třeba teď, kdy jsem si k obědu otevřela cestovatelský časopis a tam byla zmínka o nebeských pohřbech v Tibetu. Otázkou spíš je, jestli vzhledem k různorodosti zde probíraných témat, je název Zvířetník stále ta nejlepší volba. Osobně bych stanovila pravidlo, že v každém publikovaném článku se musí objevit aspoň jedno zvíře 🙂

    1. K některým článkům bych to zvíře musela přimalovat, ale Zvířetník je přece „o zvířatech a lidech“, takže snad není podmínkou 🙂
      Myslím, že výhodou psaného slova je to, že lze napsat, třikrát vydechnout a pak teprve poslat nebo opravit. Karolína zřejmě žije v dost velkém stresu, přesto bych od dámy s jejím rozhledem očekávala umírněnější reakci, ale stalo se (a slovo dáma myslím tak, jak ho píšu, tedy žena s velkým rohledem i nadhledem, aby si to někdo nevykládal zase nějak jinak). Často tu padlo, že při neverbální komunikaci máme používat smajlíky, ale ty Vavina prosba obsahovala, jenže asi nepomohly.
      A není to první případ, kdy někdo napsal, že se mu z napsaného dělá šoufl. Já si určitě pamatuju Aidu, která toto psala jako reakci na 105 „Náhradní plnění“, i když pro některé z nás je téma úklidu po psech velmi citlivé (třeba by ten grázl z vedlejší ulice na mě neřval, že mi zkope psy, protože mu tlapkou vstoupili na trávník, byť tam nic nenechali a já jsme z toho byla na mrtvici ještě tři dny), nikdo jí za to nenadával a Vave se jí ještě omluvila. Myslím, že každý má nárok na vyslovení názoru.

      1. Ano, tak jsem to měla na mysli, zvíře takříkajíc domalovat. Třeba moucha může bzučet skoro v každém článku, bych řekla:-) Je mi jasné, že někomu to přijde jako nesmysl, mně to přijde vtipné.
        Ano, člověk si někdy vezme banální věc příliš osobně. Taky se mi to jednou stalo. Vylévala jsem si srdce z napadení Renyho a odpovědí mi bylo – máš to ve špatné rubrice. Rovněž mi to v tu chvíli připadalo necitlivé. Dnes – úsměvné.

  29. Asi budu drsná, ale taková je moje profese. Máme u nás malinkou holčičku, která jela s maminkou v autě, maminka se po ní dozadu ohlédla a v plné rychlosti narazila do stromu. Ta malá celou noc volala mámu, otec se zhroutil. Je to v krátké čase třetí případ (včetně dnešní Hanin). Vždycky mladá matka a malá holčička. Doufám pevně, že aspoň jednou to bude mít dobrý konec (h)

    Tady jde jen o nedorozumění. Stalo se něco, co se dá odestát. Stačí si srovnat hodnoty.

    1. Dalmatin, díky, že jsi tento příspěvek poslala. Momentální „tahanice“ jsou opravdu žabo-myší války.
      Kdybych měla tu moc a sílu, přála bych té malé a jejímu tátovi, aby (jestli jsem dobře pochopila?) brzy všechno bylo ve starých kolejích a rodina pohromadě.

      1. Ta rodina už nikdy nebude pohromadě.
        Zrovna tak přišla o život i spolužačka mé dcery. Proto se mě to dotýká víc, než by mělo.

        1. Dalmi (inlove) , hned jsem si na to vzpomněla. Tohle děsný a máš naprostou pravdu, narovná to myšlenky sakra rychle.

        2. Řidič je povinen se během jízdy věnovat pouze řízení vozidla! Neznalost zákona neomlouvá a prohřešky tohoto typu bývají velmi často okamžitě a absolutně potrestány. Nemluvě o tom, že někdy to místo stromu odnese posádka protijedoucího vozidla!

          1. Tak pravil mudrc. Proboha, krakonoši, vezls někdy v autě malý dítě? Obvykle to nebývá úplně na pohodu, zvlášť když s ním řidč jede sám!

            1. Vezl. A pokud byly problémy, tak jsem napřed zastavil a potom se mu věnoval. Jenže podle Vás je zřejmě lepší nabourat do stromu! Jsou věci, které prostě současně dělat nejde. Ta paní to zkusila a z dítěte je teď poloviční sirotek! A teď mi řekněte, kdo je větší mudrc! Jestli ten, kdo myslí hlavou a chová se zodpovědně, nebo ten, kdo nemyslí a zahyne. Protože přesně o tomhle to je! 😛

    2. Dalmatin, díky za vrácení na zem. Už jsem se zase málem zamotala do zbytečností. V životě jde o víc.
      Držíme maličké i jejímu otci palce i tlapky, ať se co nejrychleji a co nejlépe vyrovnají s tou tragédií, která je potkala. Mámu malé nikdo nenahradí. Jedinou „útěchou“ snad je, že dětská duše je milosrdná a že jí snad časem dovolí si mámu pamatovat z vyprávění ostatních, nikoliv však bolestivě ve svém srdci. Otec si tu ztrátu ponese do konce života (u) (rose2)
      Kéž bychom měli moc jim mámu vrátit ….
      A kéž bychom měli moc vrátit rodičům děti …

    3. Vedle tohohle běsu jsou pochopitelně všechny věci blbostmi.

      A pravda je,že do starých kolejí se najet nedá. Jestli zvládnou šok a nechají-li ho odeznít, bude se hledat nová cesta. Kéž jí dospělí najdou a děcku vytvoří dobrý život.

      Dalmi odpust mi prosím následující, asi je Ti hodně zle.

      Včera zloděj ve Velvarech zavraždil majitele auta, tátu dvou dětí.Předevčírem parta lidí u Hrádku umřela v autě kvůli chlastu a bláznění.Před pár lety spolužačky kluk boural a v autě uhořeli 3děti.S něčím se snad ani nejde srovnat.

      Vedle toho je všechno žabomyší.

      1. Ten zloděj byl recidivista a to, že se dostal na svobodu, je vrchol ostudy naší justice a zákonodárců. To ostatní je jen daň z blbosti: Nemyslíš? Zaplatíš! Bohužel se za alkohol za volantem málo trestá a děravé zákony umožňují pachatelům úhybné manévry, viz pan Fibinger, který v opilosti zabil autem, tuším že cyklistu, dostal za to ubohé tři roky a ještě se veřejně chvástal, že sedět nepůjde! Pokud dají někomu policisté dýchnout a test je pozitivní, počkat pět minut, test zopakovat a pokud je pozitivní znovu, tak okamžitě zrušit řidičák, vozidlo zabavit, prodat v dražbě a pokud řidič není vlastníkem vozidla, tak ať uhradí majiteli zásahem způsobenou škodu v plné výši! Pokud řidič uteče, nebo ujede od nehody, postupovat stejně, jako kdyby dechová zkouška byla pozitivní.

    4. Můj tatínek umřel, když mi bylo osm. Maminka ho přežila o 26 let. Celá ta léta jsme si o něm povídaly. Vím o něm rozhodně víc,než jsem s ním zažila.
      Mé přítelkyni zemřel tatínek ve čtyřech a tvrdí, že si na něj nepamatuje.
      Úmrtí maminky malého dítěte by prostě nemělo být. Z takových zpráv je mi hrozně smutno.

    5. Ach Dalmi, smutné vyhlídky do budoucna jak pro zdrceného otce, tak pro malou holčičku. (u)

    6. To je moc smutné. A všude takový stres, není divu že se stanou neštěstí. Teď nastane těžké údobí pro všechny pozůstalé. Kéž tatínek nabere rychle síly, malá ho moc potřebuje. (y) (inlove)

  30. Vave, milá Vave – (f)
    ráda s Tebou budu nesouhlasit (ještě nevím, v čem konkrétně, ale určitě něco vymyslíme…) a jsem ještě raději, že na Zvířetníku najdeme prostor, kde by každý mohl názor vyjádřit a taky přijmout reakci druhé strany.
    Urážet se nemá cenu a pokud se názory ostře polarizují, je to ve finále jen a jen statistika.

  31. Děkuji vám všem za vaše zamyšlení a názory. Jsou pro mě cenné a určitě se k nim budu vracet, i když na ně nebudu jednotlivě reagovat. S jedinou výjimkou, a to je jedna část v příspěvku Bedy.

    „mně opravdu není jasné, proč by měl zde na Zvířetníku (PRÁVĚ zde na Zvířetníku) „vadit“ popis nějaké choroby některého z našich miláčků!! kde už proboha jinde než zde by měla mít Karolína možnost vypsat se ze svých pocitů? pokud zde nejsme pro to, abychom ji (nebo kohokoli jiného) vyslechli a podpořili, proč tu vůbec jsme????“

    Na Zvířetník chodí lidé milující zvířata, ale jsou to lidé jako ostatní. Některé dopodrobna bude zajímat každý detail popisu choroby, jiní se spokojí s informací je to lepší/horší/stejné. A jiným ten podrobný (opakovaný) popis vadí. Třeba jako mně, a to nejen u jídla.

    Něco jiného jsou pocity. Karolína/kdokoli jiný se kdykoli může vypsat ze svých pocitů: mám strach, bolím se, soužím se, mám radost … to je úplně něco jiného. A vždycky se tu našla podaná či hladící ruka … myslím, že i já jsem ji podávala.

    Obecně platí, že jsou témata společensky únosná a společensky únosná méně. To platí i tady na Zvířetníku, nebo by to mělo platit, podle mého vnímání, výchovy i obecných norem. A to ačkoli jde o nemocné zvíře a my je máme rádi. Máme tu k dispozici Hady, kde se dá nějaké problematice věnovat dopodrobna v tématu věnovaném léčbě zvířat. A myslím si, že by se to i mělo, protože každá popsaná a nemoc a léčba může být pro spoustu lidí přínosná a na Hadech je to pak dobře k dohledání.

    Obávám se, že už nemohu říct jasněji, co bylo důvodem mé prosby. I to je důvod, proč nebudu jednotlivě reagovat.
    Ještě jednou vám všem děkuju.

    1. Čtu po sobě a honem radši ještě něco dodám:
      Ptáme se po stavu lidí i zvířat na Zvířetníku docela běžně, žádáme o palce a říkáme proč. Odpovídáme na otázky „jak to vypadá“ úplně běžně, celé roky. To je v pořádku a dělá to Zvířetník Zvířetníkem.
      Skutečně jsem ve své prosbě měla na mysli jen tu míru podrobností.

      1. Domnívám se, že tohle je stav, do kterého si nepřeje se na forech dostat ani žádný admin, ani žádný uživatel… stav, kdy budete mít už předem strach z toho, jaké budou reakce, kdo se zase urazí, kdo se zase pohádá…a povede to k autocenzuře takového rozsahu, že to forum začne skomírat…

      2. pokusím se rekonstruovat příspěvek 🙂

        Tohle je stav, do kterého se nechce dostat ani žádný admin, ani žádný uživatel… už předem mít strach, kdo se po mém příspěvku zase urazí, kdo se zase pohádá… vede to totiž pak k autocenzuře takového rozsahu, že forum začne skomírat…

  32. Zase naprosto přesně trefený hřebíček (y) Právě fakt, že za a) většina Zvířetníků píše lépe, zajímavěji a zábavněji než já a za b) že při vykouknutí zpoza buku občas narazím, protože v pár řádcích nedovedu dobře objasnit, co tím chtěl „básník = já“ (chuckle) říci… mě hódně dlouho odrazoval od vstupu do zvířetnické diskuse. Ale dnes nelituji, i když je mi víc než jasné, že i když budu pochopena, tak se mnou mnozí nemusí souhlasit, protože mám i takovou životní zkušenost ať už ze svého zaměstnání, kde navíc ani nejsme podobně laděni jako na Zvířetníku, nebo i v denním životě, např. v obchodech či při venčení svých pesů – tam vlastně všichni denně zjišťujeme, jak není jednoduché stát si za svým názorem v jakékoliv diskusi (flex)

    1. Pro porozumění v internetových diskusích jsou důležité minimálně dvě věci:
      první – vědět, že psaný projev postrádá velmi důležitou složku komunikace – tu neverbální – na ty lidi, se kterými se bavíme, nevidíme, nevidíme jejich výraz ve tváři, neslyšíte jejich hlas, nevnímáme jeho důraz, zabarvení, nevidíme úsměv nebo nelibost… pomáhat nám mají smajlící, ale prostě je určité procento lidí, kteří tohle na vědomí nevezmou … je lehké se naučit, pokud má nějaký příspěvek nejasný význam, jednoduše se zeptat a klidně zahájit slovy…na tvém příspěvku nerozumím tomuhle… samozřejmě to chce spolupráci na druhé straně
      druhá – vědět, s jakou skupinou lidí se bavím… jsem-li na webu, kde se to jen hemží pubertálními výrostky zajímajícími se o počítače, očekávám jiný slovník a způsob komunikace, než na webu, kde převažují opuštěné ženy, kompenzující si své city péčí o zvířata …

      Zdůrazňuji: nic z mých poznámek není osobní a zvýraznění skupin slouží pouze pro rychlejší pochopení …. 🙂

      1. Po pročtení ostatních komentářů si uvědomuji, že jsem reagovala pouze a jen na stopětku a nečetla ani Karolínin příspěvek ani Vavinu reakci na něj, a tudíž jsem reagovala zcela obecně. No a kdybych teď chtěla reagovat konkrétně, např. na Selidčin příspěvek výše, tak bych třeba z mého osobního pohledu mohla říci, že si vůbec nemyslím, že Zvířetník je fórum, kde se ze svých pocitů vypovídávají opuštěné ženy kompenzující si nedostatek citů péčí o zvířata, čehož dokladem jsou např. i Zvířetnická setkání, kam jsi Selidko srdečně zvána a uvidíš, že ve většině případů je ta péče o opuštěná zvířata o něčem úplně jiném!!! Já osobně mám z obou stran úplnou a celkem v pohodě rodinu, kde všichni máme zvířata moc rádi a péčí o ně si rozhodně nikdo z nás nekompenzuje nedostatek citů… ale je to tu diskusní fórum a každý má právo na to se vyjádřit, jak tu mnohokrát zaznělo, a tak to činím nyní i já 🙂

          1. Přesto bych se rozmýšlela stigmatizovat určitou skupinu lidí. Podotýkám, že nejsem opuštěná žena, ale nemám ráda zařazování lidí do určených boxů. Cítím v tom nadřazenost.

            1. Nejde o žádné stigmatizování, ale o reálné posouzení toho, jak se lidé určitých zájmů chovají a poté přizpůsobení svého chování (za současného zachování osobní integrity) oné skupině… aby toto bylo zcela jasné, použila jsem záměrně hodně hraniční příklady…

            2. No i opuštěnost se v čase mění.
              Čtu zvířetník od roku 2002. Za těch 10let, jsem někdy byla opuštěná, někdy mi vysoký počet členů domácností i lezl na mozek.
              O tom selidka nepsala. Já tam zahlídla i srandičku.
              Přesto taky mám problém s pocitem nadřazenosti, zahlédnu-li ji v diskuzi.

              1. Váš pocit nadřazenosti mě vůbec netrápí a naopak, přeji Vám, byste si ho co nejlépe užila, někdy je příjemný …. 🙂 🙂 🙂

                Samozřejmě vím, jak jste to myslela, a prosím Vás, abyste si i na tomto příkladu uvědomila, jak zrádná může být internetová diskuze… a to, že na někoho působím nadřazeně… může být, nechává mě to zcela klidnou, protože kdyby nenechávalo, nemohla bych řídit fórum, které zmiňuji v diskuzi jinde… 🙂

                1. Jj, někdy to včas podchytím a někdy mě to odchytí, nabalí se něco z jindy a a a jedu. Ale chytla jste mě pěkně na švestkách.
                  Co mě to jenom připomíná?
                  A jdu do mrazáku, na loňský.

                  1. no, jestli konečně pořádně nazaprší, tak jich letos moc nebude, už to začlo suchem padat…

                    a jinak 😉 (y)

  33. Dede kousek níž píše: „u Vave to štvanice nebyla, ale už se to hezky formovalo“ – to je škoda, že Dede tu, jak sama píše, dnes k diskusi (třeba o tomto) už nebude, protože tohle mě hodně „zaujalo“, protože to jsou hodně ostrá slova, je to hodně drsné vidění

    a pokud by mělo být pravdivé, tak je to sakra k zamyšlení, protože pokud jsem já v tomto celém na „něčí“ straně, pak na straně toho, že i zde na Zvířetníku má (musí) být prostor k otevřené diskusi… umíme to???? NIKOMU nesmí být bráněno v tom, aby zde mohl svobodně napsat co má na srdci – a Dede, sice píšeš, že žádná pravidla to nevyřeší, nicméně se na ně asi trochu odvolám

    podle mého názoru zde má místo vše, co není vulgární, hrubé a sprosté, co nikoho přímo nenapadá či neuráží, co neporošuje zákony ČR a ještě dodám, co nešíří spam… vše ostatní má právo zaznít, o všem ostatním by mělo být možné diskutovat – samozřejmě diskutovat neznamená nutně souhlasit, ba spíše naopak, přikyvovat si navzájem určitě diskuse není

    přiznám se, že patřím k těm, kdo žádost/prosbu/výzvu Vave moc nepochopili – ale nepochopení není nic proti ničemu… netroufala bych si napsat, že to psát neměla (i když si spíše myslím že neměla, ale to už je prostě jen a jen můj názor, vysvětlím ho dál), protože každý může svobodně napsat co chce, potřebuje a moje nepochopení je čistě můj problém… Vave to tak cítila, vnímala, a tak to tak napsala, punktum

    jenže Karolína udělala to samé – napsala to, co cítila, co vnímala, co ji trápilo, navíc k tomu byla skutečně vyzvána… mně opravdu není jasné, proč by měl zde na Zvířetníku (PRÁVĚ zde na Zvířetníku) „vadit“ popis nějaké choroby některého z našich miláčků!! kde už proboha jinde než zde by měla mít Karolína možnost vypsat se ze svých pocitů? pokud zde nejsme pro to, abychom ji (nebo kohokoli jiného) vyslechli a podpořili, proč tu vůbec jsme????

    moc mě mrzí Karolíny reakce, i když ji dokážu pochopit, a byla bych moc ráda, kdyby ji ještě přehodnotila… byl to vůbuch emocí (ano i ty zde mají místo) a byl takový jaký byl, každý máme nějaký (jiný) temperament, reakce, myšlení, vnímání – a to vše i s chlupy sem prostě patří, jinak jsme pokrytci kteří si na upřímnost jen hrají

    do černého se pak v následující diskusi trefila tosca (no jo, jsem břídil, který si teď pomůže citací, ale proč se složitě snažit něco zformulovat, když už to někdo jiný udělal) – cituji: „„Ostřílený“ diskutující mohl Vave v klidu odpovědět, že v popisu nic drastického nevidí, že hodlá o stavu oka informovat svým stylem i nadále a že pokud jí to nedělá dobře, ať příspěvky o Ríšovi prostě nečte.“ (celý příspěvek je zde http://naszviretnik.net/2012/05/25/kocky-kocka-na-strese/comment-page-1/#comment-174900 )

    1. Naprosto souhlasím s tím, že Zvířetník by měl být především o zvířatech, pro zvířata a všechno, co s nimi souvisí.Což jsou bohužel taky ty nemoci či zdravotní komplikace. Jistě by bylo krásné si psát jen o radostech s nimi, ale bohužel
      je to jen utopie.

  34. Milé zvířetnice, tak se po dlouhé době za bukem musím na tento článek ozvat. Zmíněnou debatu jsem si našla, chápu prosbu Vave, která ji podala umírněnou formou, připojila přání o brzké uzdravení atd, ale naprosto nechápu následující smršť která se snesla na její hlavu… Přece jen je Ríša na tom pořád plus minus stejně, a Karolína má potřebu se z toho vypsat, což je jasné, ale nejde se vztekat tímto způsobem 🙂

    1. Nemohu než souhlasit. Zpoza svého buku jsem už zaznamenala, že Vave je tu vždy vnímána velmi intezivně – většinou ji vynášíte do nebes za její 105ky, občas zase zatracujete za, někdy vyhraněně podaný, názor.
      Možná se v tomto případě ozývají spíš dojmy minulé, než konkrétně k této věci.

      Každopádně mému žaludku takový popis,jako psala Karolína nevadí, ale zároveň mne opravdu neuráží slušná prosba Vave doprovozená smaijlíky a srdíčky.

      Pro Karolínu jsou její kocourci všechno na světě a samozřejmě situaci prožívá a musí být psychicky vyčerpaná – ani to ale, pro mne, neomlouvá přehnaně vyhrocenou reakci. Možná tu první v návalu emocí, ale to opakované „odcházení středem“, které trochu zavání říkáním si o to, abych byla chlácholena a přemlouvána… (tady si říkám o smršť, ale jak psáno výše – mám názor a vystupuji s ním před buk).

      Skupina má tendenci bránit ty, třeba jen domněle, slabší, ale hranice mezi pomocí a honem na čarodějnice je někdy velmi tenká.

      Těch pár příspěvků, které jsem za léta své kariéry mlčící čtoucí napsala, jsem většinou uzavírala tím, že „odcházím zpět za svůj buk“.
      Tentokrát neodcházím – zůstávám před bukem, bude-li mít někdo potřebu na můj názor reagovat.

      SaN

      1. Přesně takhle to vidím já, ráda si Vaviny 105ky čtu, obsahují spoustu velice pěkných myšlenek, ani její komentáře mi nepřijdou jako sebestředné, jak někdo psal ať sestoupí ze svého trůnu, to už mi přijde jako vyložená jízlivost, a je mi líto tento virtuální hon. Karolínu osobně neznám, ovšem velice mi mi svou reakcí připomíná jednou známou, která podobné vyhrocené situace prožívá obdobně, a tím se okolí stává mírně nepříjemnou osobou, právě skrz to ,,odcházení středem,, a podvědomou touhou ,,bylo mi ublíženo, chlácholte si mne,,! Milá Karolíno, to že je Ríšovi pořád takto zle, je opravdu špatné, chápu že Ti to musí ubližovat, ale prosím Tě, abys na Vave a na ostatní nebyla taková… Každý máme potíže, a že na ně někdy někdo zareaguje způsobem který nám úplně nesedne, neznamená, že to dělá naschvál nebo se zlým úmyslem (f)

      2. „Možná tu první v návalu emocí, ale to opakované „odcházení středem“, které trochu zavání říkáním si o to, abych byla chlácholena a přemlouvána… “

        Možná blbě čtu, ale to opakované „odcházení středem“ se skládá ze 3 příspěvků, během 20 minut, přičemž „nejostřejší“ příspěvek týkající se „odcházení“ je jako reakce na !Bedu!
        V ostatních je jasné akorát rozhodnutí dále zde neinformovat o stavu kocoura.

        1. No ano – dvacet minut mi na alespoň základní vychladnutí (navíc nejde o diskusi „zočivoči“, ale o přerušovanou komunikaci)přijde dostatečných.

          A ANO (a tady se tomu dostáváme na dřeň)já hovořím o celkovém projevu a nerozlišuji dvojím metrem reakce na tu či onu!!!

          Opakovaná odpověď na jakýkoliv podnět typu odcházím, tady už ne, sbohem! To je to, co jsem měla na mysli.

          1. Původně jsem zde začala rozebírat tu reakci s ohledem na to, kde byla napsána. Nicméně, číst lidé umí, kdo chce, ten se tam může vrátit a dohledat si, která reakce následuje kterou (čas vložení) a která reakce je na KOHO.
            Ono to na KOHO nebo přesněji na jaký PŘÍSPĚVEK je mnohdy právě důležité. Pokud se v diskuzích (a pokud možno ještě v diskuzích následujícího dne) začnou příspěvky hodnotit podle toho, jak působí v celkovém kontextu diskuze (kdy daný člověk třeba už není přítomný a diskutuje se bez něj), bude to vše pouze a jen o emocích a věcnost se zcela vytratí. Právě proto že nejde o diskuzi „z voči do voči“, to v celkovém kontextu může působit jinak, než když na to člověk nahlédne jako na samostatně vedené rozhovory s lidmi (skupinkou osob). A vezme v potaz i čas, kdy k těm rozhovorům došlo a kdo se jich účastnil.

            1. Každopádně reagovat stylem já tady taky nemusím být, říkat já jdu, sbohem, často vede k tomu že dotyčný/dotyčná se vztyčenou hlavou odkráčí sice středem, ale sama! A tepvre až si v té své samotě probere co se vlastně stalo, že taky nemusel/a reagovat tak vznětlivě, až si sám/a uvědomí že za sebou sice efektně, ale zato pečlivě zabouchla vrátka,je zatraceně těžké přijít zpět do kolektivu a říct promiňte, nemusel/a jsem takto vyletět…

              1. Prosím Tě, nějak nerozumím tomu, proč by se měla osoba, která sama odkráčela pryč, třebas s hlasitým prohlášením, že jde, ale nikomu přitom neubližovala, nikoho neurážela, při návratu komukoliv za cokoliv omlouvat. Za co? Za to, že vylezla z „hospody“ na jiný vzduch?

                1. Nemyslím omlouvat se za opuštění, ale za přehnanou reakci. Je těžké říct pardón, přestřelila jsem 🙂 Alehádat se nechci, je to na každého uvážení…

                  1. Tak tady se evidentně neshodnem v názoru na to, že ta reakce byla přehnaná tak, aby bylo nutné vyslovovat při návratu jakékoliv pardón nebo promiňte. To by bylo dle mých měřítek vhodné v případě, že by dotyčný před odchodem nebo při odchodu někoho „flákl po hubě“ (a teď mi to spam filtr sežere 😉 ) nebo v případě, že by byl někdo bezdůvodně sprostě vyhozen (pak by se při návratu slušela omluva z druhé strany).
                    Nic z toho se podle mě zde nestalo.

                    1. Já si také myslím, že tohle nebyla reakce, za kterou by se člověk měl omlouvat, žádná zlá slova nepadla, jen se prudce uvolnily emoce ze stresu. Mrzí mě, že k tomu došlo na základě mé prosby. Chápu, že Karolína má starost o Ríšu, jak už jsem psala, asi bych byla ještě nervóznější a vynutila si předčasnou kontrolu u veta. Prostě vleklá nemoc je zátěž hlavně proto,že se člověk cítí hrozně bezmocně.

  35. Dole psala Xerxová, mimo jiné, že Zvířetník se paradoxně oslabil nově uzavřenými přátelstvími. Paradox to je, protože opravdové přátelství je vzácné.
    Za přítele bojujeme, přítele chráníme, s přítelem se smějeme. A tak mimoděk i na Zvířetníku vznikají jakési navzájem se podporující sekce.
    Ale Zvířetník především byl spolek lidí dobré vůle. A doufá, že bude dál.

  36. Jsem ráda, že se Vave postavila k problémům v diskusích na Zvířetníku, a napsala tento čláek. Od minulého týdne, kdy jsem bleskovou diskusní přestřelku zaznamenala, musím o situaci na Zvířetníku přemýšlet. Na Zvířetník chodím a nejen jako zabukistka už dlouho, a cítím , že se poslední dobou celá tahle tolerantní společnost začíná štěpit. Ti se přidávají na stranu toho, tihle zase na stranu onoho. Nejsem sociolog ani psycholog, abych se mohla odborně vyjadřovat, jestli je to normální jev, v takové otevřené skupině, kam „přiskakují“ stále noví členové. Ale je zřejmé, že s podobnými skřípoty je třeba i do budoucna počítat. Nejsem si vědoma toho, že Vave se nějak necitelně ohradila proti naturalisticky popisovaným zdravotním problémům kocourka. Jenom prostě vyjádřila svůj osobní názor a navíc se snažila Karolínu a její přátele uklidnit. Reakce, která nastala je neadekvátní. Má-li potřebu do detailů prodiskutovat stav kocouřího oka, jistě má soukromé adresy mnoha z nás a diskuzi může převést na soukromo. Měla by si uvědomit, že my všichni jsme zvířetníci, že soucítíme s tím, jaké má úzkostné pocity se zdravotním stavem kocoura. Alespoň pokud mluvím za sebe. Možná, že nyní proti sobě popudím hodně lidí, ale pokud se Karolína cítí dotčená naší Zvířetnickou společností, má možnost se opravdu stáhnout, zapomenout na nás. Svět internetu je bezbřehý a jistě najde skupinu lidí, kteří jí budou v otevřených internetových diskuzích více vyhovovat.

    1. Tak Bětulásková se zeptá na Ríšu,Karolína odpoví a Vave,která u jídla čte,(což je její věc )a když nese následky ( je jí šoufl), může za ně Karolína, to se mi nelíbí… Nějak tomu nerozumím!!!! :O

      1. Tady nejde o to jestli je nebo není Vave u jídla při čtení Karolínina příspěvku šoufl nebo ne, Sharko, ale o slušné vychování, když jí slušně požádá, aby tak naturalisticky nepopisovala kocourovo onemocnění, tak se stáhnout. Alespoň tak mě před mnoha a mnoha lety vychovali rodiče. Pokud tohle nic vaši mladé generaci nic neříká, máte alespoň tady příležitost se něčemu přiučit!

        1. Já Alex ve svých 44 letech s Beranem ve znamení, jiná nebudu, ale Karolína odpověděla Bětuláskové věcně a jasně. Kdyby Vave byla soudná, řekne si,dobře mi tak ,nemám u jídla číst. Je to stejné,jako když si u čtení o Piškotovi prskám kafe na klávesnici a na monitor,taky je to jen můj problém a nechci po Piškotovi,aby psal tak,abych u čtení mohla jíst….(naopak napíšu-dobře mi tak,nemám u Piškota pít kafe a jíst sušenku)z mého pohledu to tak je a proto si myslím, že přestřelila Vave a její stopětka mi přijde manipulativní… A i když tu svoji prosbu na Karolínu vyšperkovala smajlíky, slova zůstala,ti smajlíci to fakt nezachránili.

            1. Nedá mi to…
              pokud je někdo ve srabu, ať už
              subjektivně nebo objektivně, měla bych
              se k němu chovat tak, jak bych chtěla,
              aby se ke mně chovali ostatní, až budu
              ve srabu já. Včetně toho, že v tuto chvíli potlačím svoje choutky na okamžitou reakci.
              Nicméně… jsme různí 😛 (wasntme) (inlove) a život je krátký a tak ještě jednou (inlove)

              1. bohužel, ten srab není vždy vidět a ne každý dokáže napsat příspěvek plný červených vykřičníků, i když už to potřebuje… ale máš pravdu, Jajko

        2. Nechtěla jsem se k tomuto vracet, ale Alex, Karolína se přece stáhla, a to tak, že úplně. Nevím, proč to udělala – Vavina prosba byla celkem nevinná – ale možná,že se v ní toho nahromadilo už moc a toto byla pověstná poslední kapka.

          1. Milá YGO, přikláním se k té poslední kapce. Nikdo nevíme co druhý prožívá, o všech našich trablech se tu nesvěřujeme druhým. Teď hodně myslím na to co říkal rabín Cahana.
            MY LIDÉ NEMÁME PRÁVO NĚKOHO SOUDIT, TO PŘINÁLEŽÍ JEN BOHU.
            Tahle myšlenka nás přibrzdí a vede k empatii. Ale navléci si boty druhých je někdy těžké, je to jen takový pokus o pochopení ale ve skutečnosti neznáme všechna fakta. Nechme tedy soud nad druhými Pánu Bohu. (think)

            A je to za 13.

    2. „Má-li potřebu do detailů prodiskutovat stav kocouřího oka, jistě má soukromé adresy mnoha z nás a diskuzi může převést na soukromo. “

      Doufám, že to je pouze příliš strohé vyjádření myšlenky ke konkrétnímu případu. Protože pojmout to obecně …. Mně se to teda nelíbí ani k tomu konkrétnímu případu, ale jako obecný postoj mě to leká.

      1. Jinak řečeno: dejme sem všichni svoje mailové adresy a rozpusťme to tady, protože několik nešťastníků je na pár kapek hnisu alergických ,takže většina odolnějších je povinna se jim podřídit? Začíná to být zajímavé, jsem zvědav,co bude dál. Zakážeme internet, kvůli několika pedofilům? zakážeme používání kuchyňských nožů, protože před několika dny byl jeden použit k vraždě? K dokonalosti už chybí jen povinná kontrola obsahu mozkové dutiny aspoň čtyřikrát do roka!!! (i když výsledky by občas mohly být velmi zajímavé.) (beer)

  37. Patřím mezi dlouholeté mlčící čtoucí, už od roku 1999.
    Od roku 2008 pracuji jako správce fóra na webu, kde je registrováno přes 200 000 uživatelů. Právě kvůli tomu mě zaujal článek o rozbouřené diskuzi, a to dokonce tak, že jsem si vyhledala onen zmiňovaný příspěvek. Na fóru, které spravuji já, by prosba od Vave byla vyhodnocena jednoznačně jako neagresivní (což Vave zdůraznila i několika srdíčkovými smajlíky) a reakce Karolíny jako nepřiměřená a nepřátelská, která by pravděpodobně byla ukončena tím, že když Karolína chce odejít, ať jde. Překvapilo mě, kolik lidí se zastává nezralých, nedospělých a ublíženeckých výlevů Karolíny a kolik lidí se snaží ve Vave vyvolat pocit viny za něco, za co vinu vůbec cítit nemusí, za slušně a přátelsky vyslovenou prosbu.

    1. Selidko, to máš těžké, toto není běžné diskuzní fórum. Toto je (docela) zvláštní prostor, zaklínající se tím, že je zde místo pro každého, kdo vstoupí slušně a nechce vědomě ubližovat. Zde neplatí pravidla a měřítka běžných fór. Neptej se, co zde platí, je to dost těžká odpověď a můj názor by byl buďto na samostatný článek neby by vyvolal pobouření, že to není pravda, a částečně by to pobouření bylo oprávněné, protože ve zkratce to formulovat nelze 🙂
      Zde jen vyjímečně najdeš diskuzi, tak jak probíha běžně.
      Ono už to, že vůbec nějaká diskuze kolem toho proběhla a že byla tato 105 vůbec napsána vypovídá o mnohém.

      1. Už jsem nechtěla reagovat, ale tohle je velice důležitá formulace „…místo pro každého, kdo vstoupí slušně a nechce vědomě ubližovat..“.
        Proto mě udivily následující reakce jak Karolíny (přece musela vědět, že ji Vave nechce ublížit), tak ostatních, kteří psali ve stejném duchu. Chápu, že má Karolina strach a bolest, chápu její přecitlivělou reakci. Ani Karolina nechtěla nikomu ublížit, jen reagovala ve stresu. Pro jedno (vlastně dvě) nedorozumění se řeklo příliš mnoho tvrdých slov hlavně na adresu Vave, ale občas i Karolíny. Ani jedna to nemyslela zle, není to otázka kdo je v právu. Spíš bychom si měli vzít poučení, že každý z nás se někdy neobratně vyjádří a každý může reagovat přecitlivěle. Měli bychom umět to smazat. Vnitřně – ne cenzurovat.

      2. Milá tosco (inlove) , už víc než dva roky vypovídají 105 o všem, co mě zaujalo, co jsem zažila, vypozorovala nebo co se mě nějak dotklo v posledních dnech.
        Pokud tato 105 vypovídá ještě o něčem jiném, docela by mě to zajímalo, stejně jako Tvé názory na toto fórum. Můžeme si o tom povídat i mimo něj.

  38. já už jsem tu jednou psala,jak sem ráda chodím.
    Z vašich komentářů je vidět, že jste tady dobrá parta.
    Parta, která se má ráda a rozumí si.

    Ale jak říkala moje babička :
    “ Není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. “
    Míša

  39. Nechci se vracet k té původní diskuzi, věřím, že Ríšovo nemocné očičko dělá Karolíně starosti a je z toho nešťastná. A je mi moc líto, že tak milý kocour má takové trápení. A zároveň chápu, že má někdo háklivý žaludek.

    Ano, už staří Čechové říkali: pro hubu na hubu.
    A kdo nic neřekne, nikoho se nedotkne. Ale taky nepotěší, nepodpoří, nepochválí, neporadí,… A proto občas budu držet nějakou tu přes hubu, než bych pořád držela hubu.

      1. Nemůžu se rozhodnout zda psát pod Maričku, Evu nebo Dede. Tak napíšu samostatně.To byl začátek mého příspěvku z rána. Zmizel už 3x.
        Pokusím se o jeho znovuuvedení,změnou v textu a zařadím se za Bubu, protože její příspěvek se mi moc líbí.
        Zvířetník, články i diskuze čtu často. Nepíšu tak často jak bych chtěla, kromě nedostatku času moje schopnost vyjádřit co chci nekoresponduje s mou představou o této schopnosti. Kvalitativně. Navíc kulhám s gramatikou.Často sdělení vyzní jinak než bych chtěla. Ukázkou budiž moje včera užité : Ponouká mě to. mohlo tam být třeba „Ponouká mě to k zamyšlení.“ Nebo něco jako „vede mě k rozboru“. Ale klidně to mohlo vyznít blbě.
        Čtu tu často, protože se ráda cítím součástí tohohle společenství, protože se ráda dozvím něco nového a rozsah tohohle fora je v čase obrovský.
        Po pročtení starých diskuzí na které mne navedly Beda s toscou mě o mně došlo mnohé, nebojím se /bohužel/že na dlouho :S ,ono měňte se v tomhle věku. Snažit se můžu a budu.

    1. Nemůžu se rozhodnout zda psát pod Maričku, Evu nebo Dede. Tak napíšu samostatně…..
      To byl začátek mého příspěvku z rána. Zmizel. Obsahoval slovo co mohlo být zakázané.
      Pokusím se o jeho znovuuvedení,potřetí a zařadím se za Bubu, protože její příspěvek se mi moc líbí.
      Zvířetník, články i diskuze čtu často. Nepíšu tak často jak bych chtěla, kromě nedostatku času moje schopnost vyjádřit co chci nekoresponduje s mou představou o této schopnosti. Kvalitativně. Navíc kulhám s gramatikou.Často sdělení vyzní jinak než bych chtěla. Ukázkou budiž moje včera užité : „Poňouká mě to.“ Mělo tam třeba být „Poňouká mě to k zamyšlení.“ Něco jako „vede mě k rozboru“ a ne „chce se mi prudit“. Ale klidně to mohlo vyznít blbě.
      Čtu tu často, protože se ráda cítím součástí tohohle společenství, protože se ráda dovím něco nového a rozsah tohohle fora je v čase obrovský.
      Po pročtení starých diskuzí na které mne navedly Beda s toscou mě o mně došlo mnohé, nebojím se /bohužel/, že na dlouho :S ,vono měňte se v tomhle věku. Snažit se můžu a budu.

  40. ASTERIX, Asterix – ozvi se.
    Co děláte? Co čubínka? Jak to vypadá se záměrem, vysloveným na Mikulášském venčení, přijet se podívat na „drsný sever“ k Pravčické bráně?
    Odebíráš klubový zpravodaj? Čteš ho na netu?
    Naše pitomá strakatá čuba na střeše se prosadila i tady, ale neboj, na chalupě takové nástrahy nečíhají.
    Ozvi se, přijete pobejt.

    1. Ech Zdeni – Asterix by musel k vám až z Galície, ale ASTERIS jenom z Prahy, tak ta snad na drsný sever dorazí (chuckle) .

      1. CHACHA – to je jedno, ať přijedou VOBĚ!!!
        Vyřiď jim to, prosím pěkně (rofl)
        To je moje slabost -buš si pamatuju tvář, nebo jméno, Obojí obvykle nefunguje.
        o tom by mohl vyprávět manžel, když jsem ho navštívila, když byl pár měsíců jako absolvent na vojně. přijedu na nádraží, se spoustou podobných děvčat, všechny se vrhly do náručí nějakých vojáčků a já stojím jako trubka a jen koukám, že jsem osamělá. A hele, tamhle stojí jeden smutnej chlapík, ale podle tváře (oholené) ho asi neznám… No a pak z toho vznikly dvě děti…

        1. 😀 Zdenoooo, já mám zase veliké problémy se jmény. A dokonce jsem měla podobně potrefeného šéfa. Naše debaty před obchodním jednáním byly pověstné 😀 Udělala jsi mi velikou radost.

        2. Zdeno je pravda že ty oholený hlavy lásek po přijínači vyráželi dech leckomu, ale nepoznat ho vůbec 😀 . Jsi zvíře. To si mu to prozradila hned?

          1. Prosímtě – kdoví, kterému osamělému se nakonec vrhla kolem krku … jestli to byl vůbec ten, za kým přijela (rofl) (rofl) (rofl) … do hlavy ne-e (punch)

          2. No jo oholeny hlavy to je neobvykly, ba primo specialni pripad. Ovsem my musime byt zvykli, clovek potka brunetku a ona druhy den dorazi blond a na obliceji ma namalovany uplne jiny ksicht … 😉

    2. Zdravím Zdenu i strakatou střecholezkyni, i všechny ostatní. Já sleduju, ale nastačím reagovat, trochu se nám teď zašmodrchal život. A taky jsem pár dní byla služebně mimo Prahu a taky mimo internet. Na sever bych se podívala moooc ráda, jen teď nedovedu říci, kdy. Ale jakmile se u nás doma situace vyjasní natolik, abych mohla plánovat, tak se určitě ozvu. Arinka taky zdraví, včera na cvičáku (agility)se chovala téměř rozumně, byla několikrát pochválena. Na rozdíl ode mne (wasntme) .
      Už zase mizím, večer se, doufám, pokusím zorientovat v bouřlivé diskuzi. (wave)

  41. Milé drahé a milí drazí, (h)
    není-liž pak Zvířetník diskusní fórum?
    není-liž diskuse směsí názorů různých, souhlasných – nesouhlasných?
    Pokud s něčím nesouhlasím, mohu se zde ozvat – vyvolám znovu nesouhlas nebo souhlas – NENÍ TO SMYSL diskuse?
    Jsem ráda za Zvířetník, i když nepatřím mezi osobně angažované. 😛
    I když s nějakým názorem nesouhlasím, budu kousat jako vzteklej pes, jen abych umožnila tomu nesouhlasiči, aby svůj názor vyjádřil.
    Tož. (f)

  42. Zdravím.
    Za velkou louži držím všechny palce,ať vše dopadne dobře a bez následků.
    A ke dnešnímu příspěvku,dobře to napsala Xerxová,pod to se podepíšu.Když se účastníme diskusí,je třeba si ujasnit co a jak chci říct.A být tolerantní k názorům ostatních.Vždyť i když má někdo názor jiný než já,není to můj nepřítel.K tomu co proběhlo mezi Vave a Karolínou,na přání Vave nevidím nic špatného.Vždyť poprosila.To reakce Karolíny byla zbytečně ostrá až hysterická.Já vím že má starost o Ríšu,že je z jeho nemoci nervozní,ale reagovat na prosbu mohla klidněji.

  43. Když už jsem chvíli na netu, tak bych přidala svoji představu, jak by mělo být takové fórum, jako je Zvířetník, chápáno.
    Nejsme stejní, máme různé názory na mnoho věcí, každý den se někdo cítí mizerně, zatímco jiný září radostí, a to vše by mělo jít dohromady. Podle mě by tento prostor měl fungovat jako kdysi posvátný háj – ať jsi kdokoliv, máš za sebou cokoliv, můžeš vstoupit, když před bránou odložíš zbraně a zachováš dobrou vůli vyjít s ostatními na stejném prostoru. Neznamená to se vším souhlasit (jak by se jinak mohlo diskutovat?), ani všechny milovat. Jen zachovat mír a udržet svůj hněv na uzdě. Není problém ohradit se proti něčemu, co se ti nelíbí, ale neměla by se na autora menšinového názoru uspořádat štvanice (u Vave to štvanice nebyla, ale už se to hezky formovalo). Je to asi dva a půl roku, co mě jedna taková štvanice (podle hesla – jsme tady k sobě navzájem tolerantní, ale tohle je výjimka) málem přiměla zavřít Zvířetník a stálo mě hodně sil to neudělat. Možná se i tehdy něco na Zvířetníku změnilo.
    Pokud se má tento prostor nějak zachovat pro ty, kdo sem rádi chodí, musíme se snažit všichni. A k Vave – podle mě to Vave rozhodně nemyslela zle, snažila se psát zdvořile, ale prostě to nevyšlo. V průběhu diskuze se snažila Karolíně svůj názor vysvětlit, omlouvala se, že se jí nechtěla dotknout. To ale ve stínu prvního příspěvku zjevně zapadlo.
    Jenže zatímco slova řečená v rozhovoru po čase přece jen zblednou a mnohá zmizí, ta z internetové diskuze nikoliv, což může vést k tomu, že se napětí znovu a znovu eskaluje. Navíc se dá komentář napsat s horkou hlavou a přestože třeba za pár minut nebo hodin jeho autor vychladne, komentář zůstává.
    Aby se toto udrželo na uzdě, je třeba především hodně dobré vůle na všech stranách – nikoliv shodné názory. A pokud nebude dobrá vůle spolu vycházet i za předpokladu, že jsme různí a máme různý pohled na svět, tak se toto fórum rozpadne. Tohle za nás totiž nikdo jiný – ba ani dobře definovaná pravidla jak diskutovat 😛 – nevyřeší.
    A já moc doufám, že Zvířetník přežije. Že lidem bude stát za to uchovat si místo, kde se mohou cítit ve společnosti ostatních bezpečně – i když je někdy vážně pěkná dřina toho dosáhnout (inlove)

  44. Tahle 105 není o lidech před bukem a za bukem, ale o komunikačních pastích.
    Každý z nás někdy řekne nějaký svůj názor. Může být řečen neobratně, nebo dokonce ani to ne. Může to být jen špatně pochopeno.
    Vzpomínám, jak jsem jednou popisovala, jak se na Áju vrhla cizí fena a ulevila jsem si, že to naštěstí nebyla jedna konkrétní pitbulka. Jenže jsem nenapsala „jedna konkrétní“ – já přece vím která- a málem jsem urazila Kačera, neboť to brala jako útok na pitbuly. Tehdy jsme si to vysvětlily a ke konfliktu nedošlo. Ještě párkrát se mi povedlo něco podobného.
    Většinou tím ten, kdo má „nevhodnou“ poznámku nemyslí nic zlého (zlé a zlomyslné poznámky jsou na Zvířetníku extrémně vzácné). Jenže dotčený se urazí. Co je horší – říci netaktní poznámku nebo se urazit do hrdel a statků? – Nechci to rozsuzovat. A pak se přidají na jednu i druhou stranu různí před i za bukisti a už to jede.

    Navrhuji: neurážet se a snažit se přijít na to, co za poznámkou bylo (díky Kačere za pochopení ohledně blbě formulované netaktní poznámky o pitech). V nejhorším si lze říci, že se prostě v tomhle bodě nedohodneme a nechat to plavat. Mohu se na někoho rozzlobit (okamžitá emoce). Ale abych s někým totálně přestala komunikovat, na to mi musí ten člověk vědomě a záměrně ublížit. Krátkou hádku pochopím. Jsme naštěstí natolik různí, že se nikdy dokonale neshodneme. Různost obohacuje. A lze říci v diskusi: „Evo, tohle jsi už přehnala“ (schválně píšu na sebe, abych nejitřila situaci). Ale proč z toho dovozovat další charakterové vady nešťastníka, kterému se cosi nelíbilo a dovolil si to napsat (já nemám problémy se sebenaturalističtějšími popisy chorob, ale vadí mi některé jiné věci). Když je člověk označen za necitu, těžko pak uzná, že to možná blbě formuloval.

    Pojďme hledat, co nás spojuje. Ne co nás rozděluje. Máme potenciál obojího. A zamysleme se, zda si diskusi nedusíme podobnými konflikty sami.

  45. Lidi Zviretnici, jestli jsme kdy potrebovali palcodrznu, tak je to ted. Pred hodinou nam volala Chetova sestra, ze jejich nejmladsi sestra Leah byla v temer smrtelne autonehode. Lezi na trauma centru se zlomenyma zadama a vnitrinim krvacenim. Mela s sebou osmimesicni dceru, RubyLee, ktera vyvazla bez zraneni. Chet je v hysterii a ja uz nejezdim dost dobre v noci po malych silnickach. Ale stejne vyrazime za par hodin, az se mi podari Cheta zklidnit.

    1. Tohle je opravdový důvod držet vše co máme (h)
      Ať to holka přežije bez velkých následků.

    2. držíme (y) , objímám Cheta i tebe (hug) …

      PS: mám to za deset,to je moje šťastné číslo…

    3. Hanko, to je sakra fuj! Je to všechno na tobě a dovedu si představit, jak ti je. Vydrž! (handshake)

    4. Držím. Uplně jsem se tu rozbrečela ;( Jste moc fajn lidi a Chetova sestra je určitě taky fajn a bude bojovat o život. Má proč. MLP se nedávno zdálo, že zústal s dětmi sám a i jen z toho snu se vzpamatovával těžce. Držím palce, aby se RubyLee maminka uzdravila (y) (y) (h) (Rysince je devět měsíců a beze mne nedá ani ránu)

    5. Hanko, jsem tento týden na netu jen výjimečně, ale jsem ráda, že jsem teď nakoukla. Držím ze všech sil! (h) (h) (h)

    6. Hani (h) , ze všech sil držím palce. Přeju Ti hodně sil na uklidnění Cheta, na cestu i na všechno ostatní.
      (hug) (y) (h) (y)

    7. Hani a Chete – moc držím palce. Věřím, že Leah bojuje ze všech sil a vše nakonec dobře dopadne. Objímám Vás (h) (hug) (h) (hug)

    8. Držím palce k uzdravení Chetovo sestry a taky k absolvování bezpečné jízdy po cestě Hani

      Taky 10,třeba je to šťastný znamení (y)

    9. Ach, Hani, to je teda průser! Držím, co mám a myslím na vás všechny. A prosím tě, za volantem klid a rozvahu a dobře dojeďte!

    10. Milá Hano, držím palce pro Leah. Obejmi za mne Cheta, myslím na vás. A prosím tě oba musíte být klidní než vyrazíte na cestu a jeďte zvolna, nic neuspěcháte.
      Pane Bože uzdrav maminku RubyLee!!!

    11. Hani, držím palce, aby vše dopadlo dobře a bez následků, držím palce Tobě a Chetovi, ustát takovou situaci dá hodně práce, zvlášť té duševní. A Tobě ,aby jsi sebrala všechen svůj řidičský um, odvahu, jasné myšlení a dovezla vás tam kam je třeba. Držííííím!!!!

    12. Hani, objímám na dálku tebe i Cheta a držím vše co jde!!! (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (hug)

        1. prosím o Boží moudrost pro ošetřující personál a o statečnost celé rodiny v této nelehké situaci.

    13. Hani, tak tohle bude potřebovat hodně velkou palcodržnu, takže držíme (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y)

    14. Hani, držím, co můžu! Ale zázraky se dějí, toho je důkazem už to, že ta maličká je v pořádku. A její máma má hodně silnou motivaci bojovat (h) Tak teď hlavně před cestou uklidněte nervy a jeďte OPATRNĚ (y) (y) (y)

    15. Tak to je teda malér.
      Držíme palce jak jen to jde.
      Já totiž taky vím, jak dobře to funguje. Ale napíšu až večer z počítače, takhle z mobilu je to děs

      1. jsem potěšena tím, že jsem se mohla přidat k palcodržení, i když ze mě mobil udělal anonyma, a nevím, jestli se takový palec počítá. Asi před rokem jsem prosila o palce pro kamaráda, který spadl z lešení a rozdrtil si obě paty. O víkendu jsme byli u nich na zahradě. Slídil sem tam, ukazoval nám svůj chov andulek, záhonky, kůlny a až když jsem se podivila nad barevností hejna si povzdychl, že na podzim nemohl sestavovat chovné páry … prostě jsem si v jeho chůzi nevšimla ničeho, co by mě upozornilo na trvalé následky, které tento úraz zanechal. A tak se ptám znovu. Když budeme pečlivě držet palce a přát si to, pomůže to Leah? Můžeme doufat?

        1. ANO ANO ANO milá ri, je tomu tak! když se tolik dobrých lidí spojí v jedné prosbě o pomoc, nemůže zůstat neoslyšena… quod erat demonstrandum – zejména v případě Zvířetnické Palcodržny 🙂 (h) i když mnohdy jsou různé zámysly osudu a to se nedá ovlivnit. po dlouhé době vylézáme zpoza buku a též přidáváme pacičky a drápky k Palcodržně jak to nejvíc jde! Hani W. – objímáme na dálku celou rodinu a hladíme tlapkou…třináctka.. moje číslo, snad je to dobré znamení.

    16. Hanko, držím ze všech sil, aby to Leah zvládla! (y)
      Palce posílám i vám oběma na cestu (y) – jeď opatrně, prosím!

    17. (y) Hanko, tak to je hrůza!!! Moc držím fest palce, aby to Chetova neteř (snad jde o ni) přežila s co nejmenšími následky (y)a mohla se zase vrátit ke své malé Ruby Lee

      1. Četla jsem uspěchaně a opravuji !!! Místo „jejich“ jsem četla „její nejmladší“ tak jsem to „sestra“ považovala za překlep místo dcera).TAKŽE jde opravdu o Chetovu sestru. (y) (y) (y)

    18. Hani, milá Hani (inlove) , držím moc (y) ! A (hug)
      A dávejte na sebe pozor na cestě, není kam spěchat, prosím, moc dávejte pozor. (h)

  46. hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
    Neznám žádnou stovku lidí (a to nás bude), kde by se každý miloval s každým. A že někomu občas rupnou nervy se v dnešní době až zas tak nedivím. Neřešila bych to, je to normální a bylo to, je to a bude to. Kdo je za bukem, má smůlu – ani náhodou ten předbuk neovlivní…
    Že „usínají“ diskuze?? Ne vždy. Vynořila se řada „schopných (chuckle) “ nováčků. Trošku mě mrzí, že staří známí zalejzají… ale tak tomu bylo vždy a všude.
    Kupodivu bych řekla, že velká přátelství, která na Zvířetníku vznikla, paradoxně Zvířetník oslabila. Kecáte a drbete a smějete se mimo (wait)
    Ale nelámala bych nad Zvířetníkem (chicht a ani nad Vavísem (rofl) ) hůl

      1. Já rovněž (y) – a ještě mně mrzí,že většinou se někdo urazí a přestane do dalších diskuzí psát …

  47. Maricko, dekuji Ti moc za Tvoje slova a s dovolenim se pripojuji. Shodou okolnosti a pripojenim jsem se dostala za buk a vykouknout se mi dari jen obcas, vlastne velmi malo. Ale clanky a diskuze mam prectene….

  48. Tak jsem přečetla a zápasím tu sama se sebou, jestli mám psát. Ale protože nejsem zabuskistka, nezbývá mi, než „vstoupit do jámy lvové“ a reagovat. Vím Vave, co tuhle 105 vyvolalo a tak se k tomu nechtěně musím vrátit. Nemohu si totiž pomoci, Tvoje reakce u Karolínina popisu mě dost překvapila a zarmoutila. Chtěla bych věřit, že jsi se možná unáhlila a dosah slov (a následná reakce na ně) Ti došel až moc pozdě a snad jsi i toho zalitovala. Přiznávám, že já být na Karolinině místě, také by se mě to v daném rozpoložení dotklo. Našla jsem si ještě ten večer její album a smutný obrázek Ríšina očíčka. Moc mě to svádělo dát na něj odkaz. Mohla to udělat i Karolína sama a na dotazy prostě jen odkázat na fotku. Místo toho se z té nekonečné starosti „podrobně vypsala“ (na dotazy jiných). Kdo viděl fotku snad chápe, že „mírněji“ se to popsat nedalo. Tvůj dotaz bohužel v ten moment bylo to poslední, co chtěla slyšet. Tvoje „prosba“ v daný moment byla jako sůl do rány.

    Obrázek zvednutého palce je skvělá pomůcka k diskuzi. Ona taková řada palečků pomůže už jen při pohledu na ně. Ať už tam stojí na podporu při důležitém rozhodování, pro úspěšné přijímačky na školu, nemocného člena rodiny, atd. Ale „na Zvířetníku“ jde přeci hlavně o zvířata. Myslím, že když „vztyčím palec“ na pomoc nemocnému zvířeti, kdy se jeho situace často mění ze dne na den (nelze čekat na shrnutí v článku), nemyslím tím pouze to, že přeji, aby se kočka nebo psík brzy uzdravil. V takovém případě bych (alespoň já) zvládla třeba i detailní popis záchranného amputování odumřelé končetiny“ (i při snídani). Ano možná by mi zatrnulo, ale přečetla bych to, kdybych věděla, že to to zvíře zachránilo a moje „palcodržna“ ustarané paničce alespoň trochu pomohla. Vždyť já o tom „jen“ četla, ona to „prožila“. Naopak u filmů si při krvavých scénách je moje tolerance na minimu, bleskově zakrývám oči.

    Z houbi duše nesnáším hádky a nesoulad a snažím se jim vyhýbat jak jen to jde. Sama často na něco reaguji (slovy i pohyby) rychleji, než myslím a mívám pak za to na sebe vztek. Ale asi už jiná nebudu. Manžel je můj opak a v začátcích se mě beznadějně snažil „vylepšit“. Když jsem se tedy jeden den na dost nóbl party rozhodla „dělat málomluvnou lady“, cestou domů se mě pak choť ptal jestli mi nebylo dobře či co, že jsem byla tak zamlklá. Ale na druhé straně ráda debatuji o všem možném (tedy pokud o tom vůbec něco vím, že?) Jsem v mnoha věcech paličatá, ale v jiných se klidně nechám zkritizovat a přesvědčit o omylu – nemyslím, že jsem netykavka. Jen to ale musí být debata a ne gradující hádka. Rozhodně „debatovat písemně“ je těžší, než ústně, kdy můžu hned druhému říci „počkej, počkej..tak jsem to nemyslela“, okamžitě zmírnit napjatou situaci.

    Kromě Zvířetníku nikde jinde nekomentuji, stejně nemám čas pročítat jiná fóra. Ano, přečtu novinové články, občas i zvědavě mrknu co je pod nimi. Ale stačí mi dva, tři „názory“, abych to odklikla. O zvířatech čtu pouze tady a trvám na tom, že Zvířetník je vyjímka, čtu ho od shoda až dolu a ráda. Ano, jsem celým srdcem pro toleranci názorů, jen ten názor nesmí ranit a být ospravedlňován tím, že jsem jen vznesla prosbu. To se pak cítí ukřivděny obě strany, tolerance se vytrácí a diskuze se mění v hádku. Čtu všechny vaše komentáře moc ráda, některé jsou tak trefné, že mě rozchechtají i na několik dalších dní. Nad jinými naopak soucitně slzím. Ale velmi nerada čtu ty, které vedou k roztržce. Kéž by jich v budoucnu bylo co nejméně – raději už vůbec žádné. (h)

    1. Moc krásně jsi to Maričko napsala,snad to dopadne na úrodnou půdu… (clap)

      A zase 10! (h)

    2. Vždyť já o tom „jen“ četla, ona to „prožila“ – trefa!!! 🙁

      jinak se musím sakra zamyslet než dnes něco napíšu, protože je to hodně zamotané

    3. Já si naopak s odstpem dní víc a víc myslím, že si holky (inlove) prostě v ten den nesedly. Ano, naprosto souhlasím s tím, co píšeš o Karolínině pohledu na věc. A tak doplním, co mi připadá jako možný Vavin pohled na věc. Třeba byla ten den Vave utahaná nebo měla starosti a Karolínin (ano, vyžádaný a realistický a nikoli přehnaný) popis Ríšova oka ji prostě dorazil.
      Starosti může mít i ten, kdo je tu veřejně neventiluje.
      Potom se rozpoutala ta smršť, Vave se pokoušela vysvětlovat, ale i bránit svůj postoj (chápu, taky bych to na jejím místě udělala), Karolína začala říkat něco o odcházení, což mi přišlo jako zbytečně přehnané… no a rozjela se spirála, kterou těžko zastavit.
      V reálu by se zastavila dvěma ksichty: Karolíniným bolestným a Vaviným omluvným v momentě, kdy by uviděla Karolínin bolestný. Nepochybuju o tom. Nebo by Karolína třeba uviděla, že ani Vave není nejlíp, byť by Vave mlčela, a možná by se pootočila, aby ji Vave neslyšela (ale ostatní, kdo se na Ríšu ptali, jo).
      Jenomže písmenka se neumí zatvářit nebo ztišit nebo pootočit. 🙁
      Vave (inlove) , mám tě moc ráda.
      Karolíno (inlove) , tebe taky.
      Vave jsem pak poprosila, aby ustoupila o píďu, a ona to hned udělala. (h)
      Karolínko (inlove) , jestli tu jseš, o píďu, o docela maličkou píďu, můžeš?
      Dík. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN