ČLOVĚČINY: Kamarádi

Minulé Velikonoce nám tady u klokanů opět proběhl výroční potlach všech trampů z bývalého Československa v Austrálii. Dokonce se tam objevili i někteří z dalekých exotických zemí. Jako třeba kamarádi Julo a Rebro z Bratislavy.

 

 

Na místo, které je u horního toku řeky Bombala v Hnědých horách na farmě jednoho z kamarádů, jsme se sjížděli už několik dnů předem. Většina z nás je už v penzi a tak den sem, den tam. A navíc, než vypuknou svátky, není na silnicích tak velký provoz.

Počasí nám letos přálo, nebyla zima, sluníčko svítilo a tak vše probíhalo v pohodě. Odpoledne a večery u ohýnku se hrálo a zpívalo, toulali jsme se krásným okolním bušem a hlavně klábosili. Někteří jsme se neviděli 2 – 3 roky a tak bylo o čem vyprávět.

Není bez zajímavosti, jaký směr dostávala témata našich rozprav. Kde jsme se dříve bavili o ženských, autech, podniknutých nebo plánovaných výpravách či které pití je to nejlepší, tam jsme se dnes bavili, jakými kdo trpí neduhy nebo trpěl, než odešel do věčných lovišť velkého Manitoua. Mezi některými pesimisty se začal ujímat i nový pozdrav. „Ahoj kamaráde, jak se máš, kdy umřeš?“

 

 

I když mezi kamarády si jsme všichni rovni a primadony se nenosí, tak hvězdou potlachu byl bezesporu kamarád Ray. Působí nesměle a je tichý, drobné, štíhlé, až hubené postavy s širákem na hlavě. Když přijde večer k ohni s kytarou tak zahraje a zapívá dávno zapomenuté trempské písničky, popovídá a ženské ho obletují jako lampu rožnutou o půlnoci. Jeho vitalita a 98 let působí jako magnet.

Seděl jsem s ním jedno odpoledne asi 2 hodinky sám u ohýnku a trochu jsem vyzvídal. Paměť má lepší než my všichni dohromady. Nejen že si pamatuje melodie a slova písniček z let dvacátých minulého století, ale i příhody a kamarády z tehdejší doby. Třeba Gézovi Včeličkovi nemůže přijít na jméno, že se dal ke komančům.

Příhody z tehdejších trampských časů vypráví jako by se udály včera a o válce a jeho nasazení na práci pro říši, to by bylo na knihu nebo na napínavý filmový scénář, prošpikovaný milostnými avantýrami s Rakušankami a Němkami, které mu samy lezly do postele. Kolik je na tom všem pravdy a kolik vypravěčově licence na tom tolik nezáleží, je to vyprávění vtipné a zábavné.

Byl snad jediný, který se nezmiňoval o svém zdravotním stavu a když takhle večer zpíval při kytaře u ohně, tak by jeden řekl, že zpívá chlap o 40 let mladší. Hlas má stále jasný a zvučný. Také stále slyší jako rys a čte a střílí bez brýlí, vidí jako ostříž. Ten ročník 1914 byl asi dobrý a neprůstřelný. Nebo byl uplácán ze speciálního materiálu? Už si plánuje, jak bude s kamarády slavit svoji stovku.

 

 

Hosty z Bratislavy dovezli kamarádi z jejich bývalé společné osady. S nimi také pročundrovali kus Klokánie. Julo a Rebro to náležitě ocenili a náramně mezi nás zapadli. Navíc velice dobře vařili samé dobroty. Byl jsem se s nimi projít jedno ráno bušem a bylo zjevné, že jsme naladěni na stejnou frekvenci. Zdejší divočina se jim náramně líbila a uměli ji ocenit.

Jinak v každém kempu byly nabízeny kolemjdoucím samé dobroty. Slovanská krev se nezapře. A tak uzený bůček, vařený bůček, různé chutné sýry a salámy i tlačenka se našla, guláše a gulášové polévky no a druhů piv, vín a pálenek neúrekom. Jaksi se naše veškeré neřesti zredukovaly jen na ten chutný dlabanec a popití.

Než našim bratislavským kamarádům nastal okamžik k návratu, tak jsme ještě spáchali rozlúčku. Konala se to na zahradě u Jana a Darinky, jejich hostitelů a zase se tam hrálo a zpívalo. Milan, na tuto slezinu doletěl až z Gold Coastu. Škobla taky s manželkou dojeli, i když na tom zrovna není zdravotně nejlépe. A tak 11. května proběhl jeden velice přívětivý večer, kdy i jeden z nás oslavil šedesátku.

Jinak to je samá radost. Když jsem tak pozoroval a poslouchal kamarády, jak na potlachu tak i na slezině, tož jsem si řekl, že na tom su vlastně ještě móc dobře. Sice jsou chvíle, kdy se skoro nepohnu, ale vnitřnosti mě zatím poslouchají.

Sice jsem asi ve vlaku, když jsme byli 7. května navštívit Tomáška a Kirsty, potkal nějaký drzý virus a tento se stále snaží o to, abych vyplivl můj pajšl. Aspoň vím, že mám průdušky na svém místě. Prostě kudy chodím, tam chrchlám jako pacient ozdravovny TBC. Proto také dnes jela Míla na rodinnou oslavu Janiných pátých narozenin sama. Nerad bych rozdal to, čím momentálně překypuju, celé rodině.

Fotky najdete zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/Kamaradi/

 

 

 

Aktualizováno: 21.5.2012 — 20:55

35 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pod to co pises jsem ochoten se podepsat . Nenapsal bych to lip. Diky moc za to co pro nas delas.Vzpominky jsou jak jizvy na tvari s vekem stale hlubsi.A tak mam o duvod vic se tesit na dalsi velikonoce abych si vas poradne prohlednul Ahoj Mex

  2. Jo, takova setkani jsou fajn, a kdyz je hudba tak jeste vic fajn.Minulou sobotu Chet a nekteri kamaradi hrali . Nekteri uz jsou kamaradi 30 let. Sedela jsem v zahradni zidli, kluci delali srandicky a najednou mi to doslo: oni jsou vsichni sedivi. A kdyz nam hrali na svatbe, tak byli tmavovlasi 😀 , a stihlejsi. Tak to asi fakt starnem. A je fakt, ze kdyz si obcas povidame, tak obcas, pomalounku polehounku, se rec stoci na tema vymeny ruznych telesnych casti…

  3. teda.teraz je to dvakraát!ospravedlňujem sa.
    A ked mám priestor,tak ešte trochu OT.-Podmitrov bol,zdá sa,skvelý.teším sa,že Pu je v plnej sile/aspoň v to verím/ a čo malý Riško?

  4. Georgi,všetci ste úžasní!!!Neskutočne ako krásne viete žiť a zaslúžite si to.
    Ako nižšie píše Marička tá zmena konverzácie vekom je dojemná.My/partia absolventov z univerzity v Brne v rokoch 66-72 sme si to teraz užili v tom welnese.Deň sa začínal raňajkami starcov:každý vysypal z mikroténoveho sáčku „pirulky“:na tlak,na krv,na pamäť,na nohy,na cievy,vitamínky,podporné lieky a na záver tabletku,aby nebolel žalúdok.A akí sme bývali sokolíci!!!
    P.S.Nejak mi to blbne a nejde odoslať.

  5. Georgi,všetci ste úžasní!!!Neskutočne ako krásne viete žiť a zaslúžite si to.
    Ako nižšie píše Marička tá zmena konverzácie vekom je dojemná.My/partia absolventov z univerzity v Brne v rokoch 66-72 sme si to teraz užili v tom welnese.Deň sa začínal raňajkami starcov:každý vysypal z mikroténoveho sáčku „pirulky“:na tlak,na krv,na pamäť,na nohy,na cievy,vitamínky,podporné lieky a na záver tabletku,aby nebolel žalúdok.A akí sme bývali sokolíci!!!

  6. Jirko, vzhledem k tomu, že jsem měla tu čest se seznámit s Tvými kamarády „starými zbrojnoši“ tady na Moravě, věřím, že i ti na potlachu jsou také tak bezvadní. Z fotek je vidět, že jste si to užívali každičkou chvilku.
    Omlouvám se, ale jako poslední dodávám fotky z Podmitrova. Pokusím se je přidat i na Hady.
    http://dig.rajce.idnes.cz/U_nas_v_Podmitrove

    1. Řekla bych, že ještě nejsi poslední 😉 A fotky máš krásný!
      Kdyby se tak člověk mohl rozkrájet na asi deset pidičlověků a být všude a u všeho (happy)

  7. Jirko a Mílo, musí to být moc fajn, tolik let dokázat udržovat tradici pravidelných shledání. Váš kamarád Ray musí mít neuvěřitelně zdravý rodinný kořen, na svůj věk tedy v žádném případě nevypadá a přeji mu ještě další návraty a stále pevný hlas.
    My si také s přáteli, kteří nás navštěvují, uvědomujeme postupnou změnu konverzace na „zdravotní téma“ (zvláště u těch, které jsme třeba roky neviděli). Většinou první den u společné snídaně s humorem porovnáváme, kdo jaké prášky a vitamíny bere, proč a jak k tomu došlo. Někdy nám toto téma vydrží docela dlouho. Ale vždycky je lepší přidat nějaký ten nutný prášek, než vyměnit kytku na hrobě.

    Až teprve dneska dopoledne odjela švagrová. Když tu byla občas jsem stihla odskočit a nakouknout, ale až těď v klidu dočítám diskuze k článkům, prohlížím a obdivuji fotky. Je z nich jasně poznat, že jste si to všichni krásně užili a děkuji všem, kteří dodali dokumentaci (a Bedě, že ji shrnula na Hadech). Tak, jak někteří z vás litovali, že nestihli pohovořit se všemi zůčastněnými, podle fotek na tom byli pejsci o mnohem lépě. Já se na ty psí záběry nemohu vynadívat – na ty “dvojhry”, stejně jako na ty, kde je psů (a lidí) pohromadě několik. Být tam, myslím, že bych od té jejich hromadné zábavy nedokázala odtrhnout oči. Asi bych se kolem těch čtyřnožců motala stejně jako ti nejmladší účastníci (dostali krásné dárky!!!) Je to neuvěřitelné, ta souhra a jak si to psiska užívali. A psí páníčci na některých fotkách kolikrát ani nejsou a ti, kteří ano (jak jsem zvládla přidělit psa pánu), tak ti ale vůůůbec nevypadají nervózní, že by se mezi jejich psy mohlo třeba něco trhnout. Věřím, že si všichni chlupáči museli připadat jak v psím nebi – však prostředí a okolní krajina tomu odpovídalo. Asteris dokonce dodala živou dokumentaci – díky. Až mě dojalo videjko šťastné Aji, kterak si užívá buď s Denisem, nebo s Arinkou. A černý, zdravý a “naleštěný” Kulíšek neuvěřitelně vyrostl, Berry mi vůbec nepřipadá ostříhaná (nebo jí srst tak rychle dorostla), zato z Frogáčka je “a la abrader” se lví bambulkou (vždycky když toho psa se svojí krásnou pravidelnou “maskou” vidím, tak si říkám “tom muselo být tááák neodolatelné štěně). Malá Rozárka je rozkošné štěně, Sisi, s perfektním sestřihem, elegantní kavalírky od Matyldy, ráda jsem znovu viděla Pedra, atd, atd, atd,. Prostě jsem si prohlížení fotek “známých” psů užila i když tam byli i někteří neznámí nováčci. Zvířetnická trička jsou také moc pěkná, malůvky Xerxové krásně vynikají na všech barvách. A počasí navíc spolupracovalo a večerní posezení se letos povedlo u ohně.
    Louk a JarkoF – patří vám ohromný obdiv za organizaci dovedenou do úspěšného konce ke spokojenosti všech.

    Včera jsem byli na borůvkové farmě, kde se keře jen modraly. Za hodinu a půl jsme ve třech natrhali 6 gallonů (skoro 23 litrů). Švagrová si malou část odvezla, zbytek tu leží na stole v pekáčích a čeká na zpracování.

  8. 🙂 Téda… Táborák, k tomu kytary, banjo, basa, mandolína, úplně to slyším (music) Jenom tu buš v okolí si tak nějak představit neumím… (chuckle)

  9. Milý Georgi, znám kamarádství, které odolává plynoucím rokům, ale aby to takhle dlouho vydržela celá tlupa – to už klobouk dolů! (inlove) Musí to být strašně fajn se takhle sejít (party) (d) (beer) (dance) (sun) a moc ti přeju, aby vám to ještě dlouho vydrželo. jestlipak máte ve skupině nějaký dorost, který to potáhne dál? Zajímalo by mě, jak tramping jako takový oslovuje dnešní mládež 🙂

  10. Malé OT pro HanuW: K tomu Mendelovu muzeu v Brně – Iva psala, že se jí to nelíbilo, takže pro jistotu přikládám adresu dvou webových stránek tohoto muzea, aby sis mohla udělat aspoň trochu představu: http://www.mendelmuseum.muni.cz a http://www.mendel-museum.com Ty druhé stránky budou funkční jen do konce r. 2012. Letos je 190. výročí Mendelova narození a 6.6. bude v jeho muzeu při té příležitosti konference, ale asi se o ní ví více mimo ČR než tady, protože pár kolegů z USA mě už dřív žádalo o zaslání informací o této konferenci….. bohužel jako obvykle doma není nikdo prorokem…

    1. Ladko, dik za odkazy, jakoz i JJ a Ladce dik za pruvodcovskou nabidku. Predbezne planujem zkraje zari. Ale to je velmi predbezne a zavisi na rade veci.

  11. Jo a ještě OT :
    Sestra psala že budoucí papilloni, zatím jen flekatí buřtíci, dosáhli neuvěřitelné váhy 20 dkg. To je co? :O
    Přejete si? Ano dejte mi 20 deka papillona. (chuckle)
    A nebo že bych počkala do poloviny července?
    To pak bude cena za kus ať už budou vážit co budou. (chuckle)

    1. 20 dkg … to je tak na jedno olíznutí 😛 .

      Rozumějte: psík jednou olízne páníčka a tak ho to vyčerpá, že se musí jít posilnit. (chuckle)

    2. Ahoj Velká kočko, nemá sestra jejich fotky někde na webu? Věřím, že bychom se na to dvacetidekové nadělení rádi podívali (inlove)

  12. Milý Georgi, tak tohle já vůbec neznám, takovou dlouholetou soudržnost jakou vy tam máte. A na fotografiích je vidět jak vám to všem dělá dobře a tím pádem se dožíváte vyššího věku (viz Ray) (inlove) (clap)

    A zase spam, nemohu prorazit ať se snažím jak snažím.

    1. no tak já jsem dnes zpracoval asi třetinu z 350 fotek co mám 🙂 . Akce byla bezva, díky organizátorkám.

  13. OT
    Xerxová, koukni se zpátky k Betě – máš tam dotaz k článku, je až úplně na samém spodku stránky

  14. Je prima se takhle setkat s kamarády. A to krmení vypadalo víc než lákavě. Slinty slint.
    Kamarád Ray je vážně z nějakého trvanlivého materiálu a na těch 98 let rozhodně nevypadá.
    Tak jen houšť a větší kapky, ať se za rok zase všichni potkáte.

  15. Krásné a záviděníhodné setkání Jiří. Je pravda, že změna společných témat vzbudí trochu křivý úsměv, ale díky i za ten. Díky za nahlédnutí. Jeden by se hned vypravil ke klokanům. Posedět. Pokecat.

    Na Tvé potíže by mohl pomoci čaj z tymiánu. Usnadní kašel a zklidní průdušky. Sestra se jednou potkala u zubaře s lékařem na penzi a ten jí na její sípání tenhle čaj poradil, od té doby jej úspěšně užíváme. Mám lehké astma a průdušky na první našlápnutí, čaj beru jako první pomoc. Nezabere-li teprve se svěřím lékaři.

  16. krásné čtení, já vás pane Švehlo moc ráda čtu.
    Fotky také moc pěkné.
    Nemůžu uvěřit, že je panu Rayovi 98 let.
    Nevypadá na to ani náhodou.

    Míša

  17. Setkání s kamarády je vždycky fajn. Nad tím grilovaným masíčkem na fotkách jsme si slintla 😛
    Mimochodem, všimli jste si, že když si chlap nechá na růst plnovous, tak potom vypadá asi sto let pořád stejně? Ženský se snaží dosáhnout stejného efektu s pomocí všelijaké kosmetiky. Jestli nám to příroda neudělala naschvál? (makeup) (makeup)

  18. hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Dobří kamarádi, skvělé zážitky, krásně napsané…

  19. Milý pane Švehlo,
    je to nádherné povídání s krásnými obrázky. To musí být úžasné, mít takovou partu, která tak dlouho vydržela. Držím Vám palce i do dalších potlachů, aby Vám vydržela svěžest, veselá mysl a zdravé žlučníky (v součtu s těmi fotkami mám dnes velmi kalorickou snídani (chuckle) ).
    A chcíp ať táhne odkud přišel a rychle.

    S tím posuvem priorit – scházíme se se spolužáky z výšky a témata se taky mění. A hlavně se měníme my. Po státnicích tekla piva, občas i něco tvrdého, proudem. Pak si jeden spolužák pořídil žaludeční vředy, druhý překyselení žaludku, třetí dokonce dnu … tak se hrabou v jídelníčku a hledají málo kořeněné, málo pálivé, málo mastné … já, co jsem jedla cokoliv a pila velmi střídmě, můžu pořád, ale už je nechci provokovat, když oni nemohou (beer) a (^) a (d) . A to jsme teprve v letech Kirsty. Co bude dál … aha, ráno se má začínat veselým kameňákem:

    (*)
    Po maturitě:
    „Kam to půjdeme oslavit?“
    „K Bílému beránkovi, tam mají nádherný servírky.“
    Za pět let:
    „Kde uděláme sraz?“
    „U Bílého beránka, tam skvěle vaří.“
    Za dalších pět let:
    „Kde uděláme sraz?“
    „U Bílého beránka, tam uvaří jakoukoliv dietu.“
    Za dalších pět let:
    „Kde uděláme sraz?“
    „U Bílého beránka, tam mají blízko záchody.“
    Za dalších pět let:
    „Kde uděláme sraz?“
    „U Bílého beránka.“ „A proč tam?“ „No, ještě jsme tam nebyli …“
    (*)

    P.S. To jsem vážně dneska první?

    1. Jen je vidět, žes ještě mladá. Ty srazy mají být po 10 letech. On ani ten Alzheimer není tak rychlý, aby člověka dostal v 40-45 😉 (vtip znám a moc se mi líbil)
      Srazy s kamarády jsou bezva. Jen mám pocit, že kamarádů podezřele ubývá. A není to jen tím, že hynou. Jen se rozprchli a mají jiné zájmy. Ty staré trampské srazy jsou něco neuvěřitelného, co se nám nepodařilo udržet. Gratuluju a tiše závidím. Možná chlapi spolu drží víc?

      1. Milá Evo,
        máš pravdu, špatně jsem to spočítala, teď jsme zrovna ve fázi dieta až záchody. (chuckle)

        1. Já se dozvím jak na tom jsme 31.5., to mám sraz se SEŠkou!
          Minule jsem pár z děvčat fakt nepoznala! A na plastice nebyly. Možná i proto!
          Ovšem – protinázor může být stejný.

    2. Milá JJ, ten je! (rofl) Jen doufám, že v reálu je mezi těmi fázemi ne pět, ale aspoň deset let (wasntme)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN