Ležela jsem dneska na zubařském křesle, nuceně zastavená v čase i pohybu. Nejdřív se mi honily hlavou myšlenky na práci, od které jsem musela doslova utéct, abych nepřišla pozdě k doktorovi. Pak jsem přemýšlela o včerejším článku Jiřího, a u toho jsem na chvíli usnula. Když jsem se probrala, pochvalovala jsem si šikovnost zubaře-náhradníka, u kterého se spí stejně dobře, jako u toho mého, který si jako na potvoru zlomil ruku zrovna v den, kdy mi vypadla plomba.
Příprava zubu a vytvoření nové plomby trvalo přesně hodinu. Mladý doktor zručně měnil nástroje a oči mu při práci svítily stejně, jako musely svítit Michelangelovi, když sochal svého Davida. Myslela jsem na to, že je mi to mnohem příjemnější, než kdyby mě ošetřoval nějaký robot či prostřednictvím robota lékař, který je stovky kilometrů daleko. Kamera jistě bude lépe vidět závadné místo, zaznamená ale výraz tváře ve chvíli, kdy se nástroj dotkne citlivého místa? Určitě jsou někdy lékařští roboti na místě a nezastupitelní, ale lidský, mám na mysli skutečně lidský přístup lékaře, asi nikdy nenahradí.
Myslela jsem také na to, že takhle pečlivě vymodelovaná výplň je vlastně umělecké dílo a že trochu smutné, když ho nikdy nikdo pořádně neuvidí; ostatně – kdo ví, jaký by byl zájem o galerii s obrázky opravených zubů?
Ale ono je tolik dalších prací, které zůstávají skryté, a přitom jsou prováděny s umem, pečlivostí a láskou. Někdy jsou to i práce jen dílčí nebo zdánlivě otravné nebo nudné, přesto se ale vždycky najde někdo, kdo v nich nalezne, když ne zalíbení, tak alespoň něco pěkného a pro sebe přínosného. Ještě na chvilku jsem na křesle usnula, a tak jsem odcházela se stále nezodpovězenou otázkou, jestli je lepší zbavit člověka dřiny a současně ho zbavit možnosti prokázat svůj um, nebo ne.
Ono je asi také umění dokázat aplikovat techniku a pokrok tak, aby byl skutečně a ve všech směrech přínosný. Možná, možná někdy méně znamená více. Možná, možná nemusíme využívat úplně všechno, co vymyslíme. Alespoň do doby, než to využívat budeme opravdu umět.
POZOR! Hlášení od RenatyE – kdo chce zvířetnická trička, neváhejte! 🙂
Vyberte si z nabídky typ, velikost a barvu trička. Respektujte, prosím, mnou nabídnuté dvě až tři barvy. Rozměry jednotlivých velikostí snadno najdete v odkazech na jednotlivé typy triček.
Pánská / unisex klasika, Adler Basic 160g, výstřih do O
http://www.inetprint.cz/panske-tricko-adler-basic—RTX_PT1019
oranžová, černá
V obou barvách můžete zvolit i mega velikost, uveďte horní obvod. Umím sehnat až do obvodu 174
Dámské tričko Adler Pure, 150g, výstřih do O, 100% bavlna
http://www.inetprint.cz/damske-tricko-adler-pure—rtx_dt2w/?tab=about
oranžová, tyrkysová, černá
Dámské tričko Sols Moon, 150g, výstři do V, 100% částečně počesaná bavlna
http://www.inetprint.cz/damske-tricko-sols-moon—rtx_dt2k/?tab=about
oranžová, atoll blue, černá
Dětské triko Classic
http://www.inetprint.cz/detske-tricko-adler-classic—RTX_KT1A
oranžová, tyrkysová
Baby triko Sols Mosquito, 100% počesaná bavlna – žerzej,
http://www.inetprint.cz/detske-tricko-sols-mosquito—RTX_KT1L
4 velikosti: 3-6 měsíců, 6-12 měsíců, 12-18 měsíců, 18-23 měsíců
barva podle nabídky
Cena za jedno tričko s největší pravděpodobností nepřesáhne 200,- Kč.
Potisk bude na přednici ve velikosti asi jako minule, motiv bude jiný, ale zvířátka tam budou. Materiál je trochu jemnější než minule, proto průkrčník u pánských/unisex triček bude poddajnější.
Zkušenosti z minula: nebojte se jasných barev i ve velkých velikostech!
Až si vyberete, zašlete objednávku do 29. 4.na můj mail renata.eremiasova@volny.cz
V objednávce uveďte nick, příjmení, typ a barvu trička, počet kusů a způsob odběru. Trička budou k dispozici v Podmitrově, lze ale domluvit dodávku i jinak (Brňáci mohou odvézt do Brna atd. – však už to znáte.) V nejhorším je tu i Česká pošta.
RenataE
Pozdější objednávky nemohu zcela garantovat, ale samozřejmě to zkusím.
Právě jsem se vrátila s Ájou z večerního venčení.
Potkaly jsme děsného, naprosto příšerného bubáka. V trávě vyrostl po dešti 3O cm vršek křenu. Asi 10 minut byl keřík Ájou obskakován ze všech stran, s útěkem do mé náruče a podnikán další opatrný útok. (flex)
Dopadlo to dobře, dužnatý keř byl udolán. (chuckle) (rofl)
Na závěr estrády, Daník keř počůral. (party) (dog) (dog)
Oh, to je rytíř! Takhle pokořit bubáka, který děsil dámu! (y) (chuckle) :*
Jenny (inlove)
Hlásání:
Janička šla spát, konsilium chirurgie a dětské dopadlo na plichtu – neví se nic, čeká se na ráno. Tak čekáme taky. Vítek měl netypické příznaky apendixu, já taky… 8-|
Držím palce dál. (h) (y) (h) Je dobře, že Janička spí. Oni vám ji tam ohlídají a ráno snad budou moudřejší. 🙂
Neboj Honzo, třeba je Janička po mámě a žádný apendix si nezapaluje (inlove) Rozhodně palce nepouštím (y)
Držím dál.
Napadlo mne, ze dalsi obeti pokroku je postovni sluzba. Americka posta byla vzdycky hrda na to, ze dorucuji vsude a za kazdeho pocasi. Vzpomente si na dostavniky – dorucovali lidi, ale i postu a obcas se cestou museli i prostrilet. Ale kdyz spousta lidi plati ucty pres internet, posila elektronicke dopisy a prani a pro baliky casto vyuziva jine zasilkove sluzby, ktere, uprimne receno, nabizeji vice flexibilni sluzby, tak ta statni posta je samozrejme cim dal tim vic drazsi a navic ma podstatne mene zamestnancu. Kdyz jsem posilala mame na vanoce balik, tak jsem na poste stala pres 40 minut, protoze meli otevrenou jen jednu prepazku. Pak jsem zaplatila neuveritelnou sumu za postovne. Ted se mluvi o tom, ze US postovni urad bude zavirat mensi posty v malych lokalitach. Coz je velmi narocne pro zejmena starsi lidi. Kam si pak maji pro ty zasilky zajit? Jet treba 30 km co dalsiho mista, kdyz bud nemaji auto, nebo se uz boji jet tak daleko? Jo, je to pokrok, ale platime za to nejakou cenu.
Cimz jsem nechtela rict, ze mam neco proti internetove poste, atd., ale proste ze veci se meni…
Pošta? co to je? Neznám, nepoužívám. Na balíky máme soukromníky, kteří doručí balík a ne oznámení o uložení zásilky, Složenky transformuji do příkazu k úhradě, který odbavím a bezplatně, přes net a E-mailová schránka je mnohem rychlejší a pohodlnější, než ta poštovní. Brečet kvůli tomu, že něco totálně zastaralého pomalu umírá na úbytě je nesmysl. Stejně dobře by se mohlo brečet, že nejsou formani, nebo že už nikdo nesvítí petrolejkou.
Hmmm, pošta v ČR a USA má stejné problémy, zavírá malé pobočky. Že my si z té civilizace bereme vždycky jen to, po čem nic… (angel)
Hm, ta to tedy zítra zkusím – usnout u zubaře (wasntme)
Vzbouřil se mi zub, který vyhrožoval od pondělí, a tak budu zítra v 7:30 stát uctivě před ordinací a VDĚČNĚ vejdu dovnitř 😀
No usnutí u zubaře mi přijde jako něco naprosto neskutečného. Já neusnu ani na dálnici za volantem a že je to nějaká nuda, natož u zubaře.
jakkeli! (y) (chuckle)
Včera jsem jel ze Strakonic do Prahy, také po ,,dálnici“ (v tomto případě je to kousek dálnice a potom dál nic!) A nuda to rozhodně nebyla.
U kadeřnice, to bych usnula ale u zubaře? I když máme pana zubaře 1 s (*) a vůbec se na stará kolena nebojím, tak to bych nedokázala, on mi zákrok nikdy dlouho netrvá, většinou zůstane u prohlídky /zatím/ a zuby mám zatím skoro všechny svoje. Za to náš Don ten má žubů málo ale žere /já taky/ skoro všechno, já jen ty granule ne a ne spolknout 😉 /
Napřed je musíš rozkousnout!
Nebo se držet osvědčeného: „kapr nekouše, kapr žužlá“.
U kadeřnice usnout nelze, pokud má člověk vlasy jako já a každá návštěva je s prvkem překvapení a hororu. Chtěla jsme světlé vlasy s výrazným melírem. Kadeřnice se mnou vybrala velmi světlý blonďatý odstín, nanesla barvu, počkala žádanou dobu, umyla- a nic. Původní barva se ani nehnula. Je znalá mých vlasů, nehnula brnou a řekla, že to promelíruje. Silný světlý melír nanesla a za chvíli zkontrolovala- nic. S výkřikem „Tvý vlasy nejde zničit“ (a to měla pravdu) mi kydla na hlavu zbytek melíru, dala na to alobal, zahřála a čekala. Umyla- a ze zrcadla na mě zíralo den staré kachňátko se žlutou střapatou kebulkou (v mezičase mi stihla vlasy ostříhat na oblíbený střapatý sestřih). Nezhroutila jsem se jen proto, že jsem seděla. Kamarádka kadeřnice klidně řekla, že to promelírujeme na tmavo a nanesla tmavě hnědý melír- a ve výsledku mám velmi světlé vlasy se světle hnědým melírem. Moje vlasy už zase neměly svůj den. U toho usnout prostě nejde!!!!!
OT – TRIČKA
Objednávku potřebuji i od těch, kteří vyjádřili zájem pod nedávným článkem!
chicht – objednávejte objednávejte… (chuckle) , ale já nemám hotovo (chuckle)
ale fakt se snažím – i když je to dost hektické. Např. dneska od rána konzultace, příprava státnic, stěhování studijního, výuka, pak do půl šesté jsem měla dálkaře, pak papíry a podpisy k projektu (kolegyně čekala až doučím… a teď je teprve na řadě „zvířetnická“ zakázka…
Snad neusnu (jak známo nejsem zrovna sůva) a do zítřejšího rána to budeš mít v poště…
Jen na vysvětlenou – v pondělí mi Renáta napsala, že „starý“ návrh neprošel u tiskařů a tak jedeme nanovo (chuckle) a zrovna to netrefilo úplně správný týden (ten s dálkaři je vždy výrazně blbší)
Xerxová, co bychom si bez tebe počali – my bychom si tě snad museli vymyslet! (inlove)
Jsi strašně šikovná a třeba já mám tvé obrázky moc ráda. nemohla bys třeba dálkaře pro změnu učit kreslit a jaksi při té příležitosti… ? 😉
Je skvělé, že je Renata tak flexibilní a pracovitá – díky ní si vybere každý (inlove)
šikovná nešikovná… právě jsem dílo odeslala… Lepší to nebude – Mám nějak všeho dost… dokonce jsem poprvé v životě na kreslení vytáhla brejle 8-| Koupila jsem si je před rokem v trafice (tmi) před noční jízdou do Burgundska… Protože při noční jízdě jsem neviděla maličká čísla silnic v mapě. No – tak jsem je vytáhla dneska večer. Očař by mě jistě pochválil (rofl)
To si piš, ža bys při jeho radování nad tebou, určitě neusnula 😉 Ale jinak tě moc lituju. Když už ty napíšeš, že je fofr, tak si to ani neumím představit. Ty máš laťku nestíhatelnosti opravdu hodně vysoko. (sun)
Páni … obdivuji Vave, že si tak pěkně u zubaře spinká … pohoda, klídek a vrtáček (rofl) . Krásný článek (inlove) .
A když už je ta hlavička zakloněná nahoru, posílám jedno OT:
http://www.astro.cz/apod/ap120426.html
večer Venuše, ráno Merkur, co si ještě přát … zdravím a myslím na všechny příznivce astronomie, na všechny potřebné (f) a nově narozenou (*) vlasatici (h)
tak až půjdu v červnu k zubaři už vím na co budu myslet….ale asi neusnu….Tomášek je teď pizizubka, nemá P2 😀 , čeká na nový zoubek…
a mám dilema které tričko…., naštěstí mám jasno v barvě 🙂 aspoň něco
dneska je u nás krásně, svítí (sun) s Terynkem trénujeme na BH tak byl šikovný, dokonce i „oční kontakt“ jakštaš, tož jsem zvědavá….
OT: Medvíďata dnes byla uloupena Kamčatce na očkování
http://www.facebook.com/media/set/?set=a.374639895907768.81328.139661239405636&type=1
Děkuju vám za komentáře a názory a přeju vám krásné (sun) odpoledne.
Hanýsku (inlove) , dej pak vědět, jak je.
OT – chudinek statečnej! 🙂
http://www.novinky.cz/koktejl/265965-kocour-se-narodil-s-obracenyma-nohama-zachranil-ho-prukopnicky-zakrok.html
Jejda! I příroda se někdy utne. Ale CD udělala dobou práci (y) .
Honzo, myslím a držím. Bude dobře, neboj!
Ale ma se ten kocourek k svetu. (h)
Já jsem se z Vave osypala hnedky ráno, my máme naši Kleopatru nesmírně opatrnou, ale stejně se při vstupu do čekárny měním na uzlíček nervů. Navíc můj největší strach až spíše deprese je mít zastamdací zuby a bohužel mne to čeká asi dost brzy.
O zaniklých povoláních, nebo spíše pomalu málopočetných bych mohla vypravovat, neb jsem původem reprodukční technik velkochovu skotu ( ale dělala jsem i prasátka ), což je dneska velmi žádané, zejména u farmářů s cca 100 ks dojnic
Lidi, naprosté OT:
Naše Janička (11) je ve špitále, snad apendix, ale neví to jistě. Nechávají si ji na pozorování. Kdyby byl kousíček palečků…
Honzo, drzim! (y) (y) (h) Chudak holka musi byt vydesena, rodice tez. Drzte se lidi.
Pevně držím, dej vědět (h) (y) (h) (y) .
Hanýsku, pro Janičku úplně všechny palce!
(h) (y) (h) (y) (h) (y) (h) (y) (h)
Držím (y) (h)
Jejdamane – držím palce, ať všecko proběhne bez komplikací. (y) (y) (hug) (hug)
(y) (hug) (y)
(y) (y) (y)
Honzo, ty aplégří choroby by se měly zákonem zakázat – kdo to má vydržet! Držím pěsti! (handshake)
Všechny palce i tlapky držíme a myslíme na Janičku (hug) (h) (h) (h)
(y) (y) (y)
Jsem tu a držíme celá smečka !!!! (y) (y) (y) (y) (y) (y)
též se přidávám (y) a celá smečka drápky 🙂
taky jsem byla v takovém věku se slepákem v nemocnici…..ale neřezali mě, to jsem si nechala na posléze 🙂
Myslím na Janičku (hug) , držím (y) (y) (y) (y) ,ať je do svého svátku zase zdravá a čilá.
Kéž by ji nemuseli operovat. I ten Apendix je důležitý. Moc na ni myslím. (inlove) (sun)
Všechny držím (y)
Milý Honzo, to víš, že Janičce držím palce! Ať to nic není a rychle ji pustí domů (inlove) (h) (f)
Držíme stále ! (y)
Držím Janičce palce, nejlepší by bylo aby to nic nebylo a aby poslali Janičku šupito presto domů. (y) (y) Můj zvěřinec přidává packy, drápky. (dog) (cat) (cat)
Milá Vave, díky za krásnou stopětku. Ale ta zubařská tématika…ach jo, v dohlednu mě to taky zase čeká a pospávat tam určitě nebudu. I když moje paní zubařka je také moc šikovná.
Už minulý článek z Austrálie mě navedl na jeden rodinný příběh, tak se o něj dnes podělím: Některá povolání v čase zkrátka zanikají, některá umění přestanou být potřebná. Stalo se to i mému dědovi. Narozen 1916, za první republiky se vyučil holičem. V učení potkal babičku, pracovali pak spolu a soukromé holičství – kadeřnictví drželi určitě ještě začátkem 60.let, možná i déle. (Nevím, jak to tenkrát bylo možné, budu muset v té rodinné historii ještě trochu zapátrat a poptat se, i když už moc není koho.)
Jenže se objevily žiletky, a pánové se začali holit sami. Dědovi práce ubývala a ubývala, až to na uživení nebylo. Pracoval potom na dráze, fyzicky, co kde bylo potřeba. Jeho břitvy má táta schované dodnes a vždycky, když brousí nože, hodně na dědu vzpomíná – jak ten to prý měl v ruce…
A stejně jeho volba povolání nebyla příliš šťastná, člověk zkrátka nikdy nemůže předvídat, co všechno přinesou dlouhá léta příští. Jak jen si asi děda představoval někdy kolem roku 1930, jak bude žít v roce 1970? A co by řekl na dnešní svět? A do dalších úvah už se radši pouštět nebudu – napadá mě „ještěže člověk nikdy neví, co ho čeká.“
Bez lidského přístupu a zubařova konejšivého „Už to bude, už to bude,“ bych to asi u zubaře nezvládla. Z některých záležitostí by se lidský přístup vytratit neměl. Nápadně mi to připomíná gramatické cvičení z učebnice angliny, kde byly dotazy- umí počítač skládat hudbu? A básně? Umí se smát? Umí konverzovat? Takových otázek tam bylo víc a k zamyšlení byly všechny.
Přesně tak. Dokonce je možné si s počítačem „pokecat“ — ALICE je někdy opravdu program, ale jindy si sedne ke klávesnici člověk … a hádej hádej hadači, s kým to zrovna chatuješ (wasntme)
http://www.pandorabots.com/pandora/talk?botid=f5d922d97e345aa1
Zase bezva stopětka s tolika podněty, na které je možno navázat. Jako velký bojínek u zubaře samozřejmě musím reagovat na to spaní v zubařském křesle (tmi) Mně by museli dát min. koňskou narkózu, abych se vůbec přestala hrůzou třást (chuckle) Když mi dělali zubní implantát, tak se mě ptali, jestli se tak chvěju pořád nebo jen u nich, protože já klepu už v čekárně. A jedinou myšlenkou je: Rychle pryč odsud! A to jsem prosím pěkně byla u nejvyhlášenějšího brněnského dentisty, co se týká implantátů, který je navíc velmi hodný a mírumilovný, ale pro mě jít k zubaři rovná se procvičit si v praxi Pavlovovův reflex – akorát že neslintám, ale chvěju se jak ta příslovečná osika. Takže suma sumárum nejen že nejsem schopná v zubařském křesle o čemkoliv přemýšlet, ale mám problém se při odchodu z ordinace netvářit jako dement, když se mě zeptají, jestli mi vyhovuje další termín za týden (tmi)
To se mi to směje, když se svého zubaře nebojím ]:) … každý nemá to štěstí 😐
OT: tak mě napadá, kýmpak se asi Mistr inspiroval?
NEBOJTE SE – Jára Cimrman
Nebojte se u dentisty
je-li jeho pohyb jistý
Je-li ale celý roztřesený
takový dentista nemá valné ceny
Ledaže se s dentistou třese i pacient
pak to vyruší shodný kmitový koeficient
(y) (rofl)
Trochu OT: Jeden den tu nejsem a málem jsem minula úža pokračování Dedina vyprávění, na které jsem se moc těšila, ale kde mě – podobně jako jiné, co mají doma předka s počínajícím „Němcem“ – moc nepotěšila. A je fakt, že jsem se vždycky divila, jak je možné,že ani profi psovodi se psy nebyli schopni najít čerstvě ztracené staré lidi s touhle diagnózou 🙁
Jinak dodatečně blahopřeju všem, kteří něco slavili nebo ještě slaví (rose1)
Tvoje úvaha, milá V. (f) , mne vrací do dětství, když mi vyprávěli pohádku a já v tom umanutě a zcela tvrdohlavě a dlouhodobě hledala logické nesmysly a pořád se ptala, jak mohla být chaloupka z perníku, když by se na slunku čokoláda rozpustila a v dešti by se rozmočila. A jaktože vlk mohl mluvit s upilovaným jazykem, když jsem dobře věděla, že kousnutí do jazyka sakra bolí, a jaktože tu Sněhurku mohl po bůhvíkolika dnech tahat z rakve – copak nepotřebovala na záchod, když jen tak spala?
Takže: JAK MúŽEŠ VĚDET, jak svítěj oči mladýmu zubaři, když u toho spíš?!?!
Muhehe! Zdeno! (y) 🙂
Než usnu, tak chvilku švidrám, přeci. A když se probudím, koukám, kde vlastně jsem. (chuckle)
Já fakt u zubaře usínám (blush) , samozřejmě pokud mi nedělá nic bolestivého. Je to asi tím, že nerada zírám na doktora zblízka, přijde mi to nezdvořilé, tak zavírám oči a prostě usínám. (chuckle)
Jinak mi, stejně jako Yvetě nebo Alex (YZE se mi psát nechce), často přijde, že člověk vymýšlí techniku proto, aby mohl rychleji drancovat. Třeba ty mega důlní stroje a náklaďáky, kolik jen stojí jejich vývoj a výroba, ale stejně se asi vyplatí na rychlé vytěžení suroviny. Pak zbude jen díra v zemi a někdy dále nepoužitelná zařízení. Přijde mi to divné, nebo spíš vyloženě nesprávné. Strašně se ženeme vpřed, výkon, výkon, ale to přece nejde donekonečna.
Tady jsi myslím klepla na hlavičku hřebík, který mě rozčiluje už dávno, hlavně od doby, kdy jsem musela z hlediska své profese sledovat finanční výsledky firem z oblasti IT. Neustálý růst, vyžadovaný akcionáři, prostě není dlouhodobě možný, musí přijít krize, úpadek, a pak se zase může růst. Nikomu nestačí, když firma jede stabilně, průběžně inovuje a bezpečně se drží na trhu. Musí růst. Pořád. Raketový růst mnoha firem v počátcích rozvoje IT daný nejen překotnými technologickými změnami (přirozený růst) a budováním do té doby neexistující infrastruktury (přirozený růst) je vyžadován akcionáři i v době, kdy se IT stalo utilitou, odvětví se více méně stabilizovalo a raketový růst může být zapříčiněn (stejně jako v jiných stabilizovaných odvětvích) buď velmi efektní novinkou nebo ojedinělým obrovským projektem. Tlak akcionářů na neustálý růst firem vede k bublinám, kdy se opravdový růst nahrazuje umělými zásahy až podvody (viz bankovní deriváty). A to je potom opravdu průser.
Ono stačí se podívat na to, kolik stojí dneska elektronika. Pakatel. Takže se koupí, vyhodí, když se naskytne lepší…….. Je to šílené, pamatuju si, jak jsme si vážili každého pidirádia a televize a přehrávače, když jsem dostala první CD přehrávač, byla jsem štěstím bez sebe, stál šílené peníze, zrovna tak přehrávač videokazet, to byla investice. Dneska? DVD přehrávač mi odešel a šla jsem si za 500,- koupit nový!
To je takové plýtvání a výroba odpadu, že je to neúnosné.
No dyť – když se koupilo rádio, bylo na půl života a ani pak se nevyhodilo, ale přestěhovalo aspoň do dílny a pořád se používalo. A teď – darmo mluvit 😡 ! Každou chvíli jsem viděla barsjaké ležet u popelnice, ani to těm lidem není blbé a neodnesou to do sběrného dvora (elektroniku berou zdarma). Nerostného bohatství je čímdál míň, ale lidi s ním čímdál víc plýtvají.
A to nemluvím o mé největší bolesti a to jsou ty stromy. Nad těmi je mi často do pláče.
Stačí mi vidět u nás v Krkonoších lesy nad údolím. Cesta nahoru k nám je v příšerném stavu, ale lesem vedou dokonalé asfaltky, aby měli dřevaři kudy svážet stromy.
Dříve se kupily odřezané větve na pasekách na hromady a buď pálily (to se teď nesmí) nebo odvážely. Dneska? Jsou jen tak halabala poházené po lese, prostě kam spadly, tam zůstaly. Stejně tak je to s oloupanou kůrou. Lesem se už nedá ani jít. Borůvkové, jahodové a malinové paseky už neexistují, vše je zničené těžkou technikou. Když si stěžujeme, řeknou nám, že si máme ty větve dotáhnout domů, jako naše babičky a neobjednávat si dřevo na pile, ale topit tímhle plus šiškama! Hmmm, kamna čistit každých 14 dnů po tom svinstvu. Kde jsou ty časy, kdy se klády stahovaly s koněm? Dneska tam vjede traktor plus náklaďák a hlava nehlava všechno zničí. Pak se to naloží a ten náklaďák po té rozmlácené cestě jede údolím 80 a děj se vůle boží, uhni si kam chceš. Když chceme po St.lesech, aby přispěly na opravu cesty, vysmějí se nám. Lesy jsou v zoufalém stavu a nikoho to nezajímá. A pila dole v Maršově? Ta zkrachovala, pro nedostatek dřeva! Proč? Protože to vytěžené se vyvezlo!
Máte tak – eh, v KRNAPu co? – divné těžaře. U nás jsou sice občas cesty rozježděné od traktorů, a tedy plné bláta, ale kácí se na relativně malých plochách, větve se uloží na hromady a poslední dobou se obvykle na místě štěpkují a hmota se potom odváží – asi se s tím někde něco dělá – topí? Idiotský nápad měli v poslední době jen jednou, když štěpku rozprostřeli po jediném lesním parkovišti v okolí a vyrobili tak skvělou bažinu, protože bahno zajásalo, přidalo štěpce vodu a parkoviště je po mokrou většinu roku nesjízdné. Asfaltové cesty v lesích nemáme (hm, zrovna my ji nemáme ani na vesnici (shake) ), všechny paseky vzniklé především po dvou orkánech jsou zalesněné. A k mé radosti je nový les zdravější a podstatně vlhčí, než byly staré smrkové monokultury. Asi máme štěstí na správce lesů v našem okolí a já jsem za to opravdu vděčná.
Tak to buď, KRNAP je organizace, která nestojí ani za uplivnutí!
Hlídají nás, to ano, příkazy, zákazy, to by jim šlo. Každou kravinu musíme konzultovat, ať už je to barva chalupy, barva střechy….. buzerace až to hezké není! Přitom my, co tam trvale žijeme nebo máme chalupy se k přírodě chováme opravdu ekologicky, na rozdíl od nich!
Když od nich něco potřebuju, ponížená suplika u velebnosti a ještě není jisté, že velebnost bude dobře naladěna na to, aby mi vyhověla. Takže si velebnost vyžádá desítky dalších dokladů a já nestačím zírat, co vše potřebuju na odstranění pitomého keříku z pozemku. Ale že mám např. bez svého vědomí překopaný pozemek pro odvod vody z neexistující strouhy, o kterémžto kroku mne jaksi KRNAP nestihl informovat, to už nikoho nezajímá. Když si stěžuju, jsem hysterka. Oni smějí na můj pozemek kdykoliv, já nesmím nic. Nikdo nehlídá nefunkční septiky od penzionů, které páchnou na dálku, ale mně přišli přeměřit vzdálenost latríny (neexistující – mám venku chemický a uvnitř splachovací s čističkou!) od potoka. Strašně se pán divil, že narazil na řvoucí saň, která ho hnala z pozemku a slibovala bejkovcem pár na záda. Vsedl nikoliv na kůň, ale na motorku a dal si záležet, aby ufujazdil. Už se neobjevil, dobře věděl, proč.
Nojo, dej blbci funkci… A když je ten blbec instituce státem zřízená a státem placená, tak to kvete blbost celý rok. Ale buďme rádi, že v tomto rozkradeném bordelu vzkvétá aspoň ta blbost.
Dede, tak to máte opravdu štěstí na lidi s tzv. zdravým selským rozumem. Tam, kde my máme chalupu, se to podobá hodně tomu, o čem píše Karolína. A tak pokaždé, když změním trasu vycházky, tak doslova brečím v „bývalém“ lese, jak se to tam za pár měsíců proměnilo na měsíční krajinu. A znovu zalesňování se koná tak v deseti procentech případů a nejdříve za rok po kácení (headbang) Mám navíc podobný problém jako Yga, že mě bolí srdce za každý poražený strom, a tak k tomu všemu trpím navíc i v našem bohunickém sídlišti, protože tam poslední roky taky víc kácí než sází ;(
Yveto, to stromy a staré kráné domy – těch je mi opravdu líto. Tady jsou takové malé lázničky Kundratice, jsou to výborné lázně na regeneraci pohybového aparátu. Bývaly to vždycky jen takové malé, asi pět nebo šest lázeňských domů pro hosty plus lázeňské zařízení, ale byly opravdu pěkné a v pořádku. Teď tam vozím naši Janu na rehabilitaci a je mi pomalu do breku jak to tam za ta léta spustlo. Udržovaný je opravdu jen ten střed lázní a místo krásných lázeňských vil tam postavili ubytovací panelák a vilky jsou neobydlené a zpustlé. Rovněž lesy okolo a zahrady jsou nenávratně zarostlé a nejsou vhodné pro procházky, bývaly tam na každém kousku lavičky, bývalo tam hezky. Krajina tam je malebná ale to je všecko. Jak to, že to dřív šlo a teď ne ? Nebo je to tím, že když jsem tam jezdívala na prázdniny k tetě, která spravovala jeden lázeňský dům s krásnou zahradou, že jsem byla mladá? Myslím, že to jenom tím nebude. A lesy se tady kácejí a kácejí, generace po nás už pomalu nebudou vědět jak vypadá vzrostlý strom. Jsem se trochu rozšoupla.
Marsko, Franta byl v Kundraticích jako mladej kluk (regma či co) a vždycky mi vykládal, jak to bylo úžasný. Před pár lety jsme se tam vypravili. No, jak píšeš… ;(
A v Kyselce je to ještě horší. Hlavně, že se vše zašantročilo soukromým vlastníkům, oni se o to postarají lépe, než stát že? Takže lázně Kyselka, dříve památkově chráněné soukromý vlastník, vydělávající stvky milionů na stáčení Korunní kyselky nechal zdevastovat natolik, že je bude nutno zdemolovat, Hrabalův automat Svět v Libni už spadl a dům za ním, (památkově chráněný), spadne co nevidět také, protože soukromý majitel nechce památkově chráněný objekt, ale lukrativní stavební pozemek, majitel Větruše v Ústí nad Labem vyřešil problémy s památkově chráněným objektem ,,náhodným“ požárem, další památkově chráněný dům se bude bourat na Václaváku, a t. d. Ale hlavně, že stát se majetku zbavuje a pak brečí, že nemá na zdravotnictví, důchody, infrastrukturu a t. d. Firmy, kterým bylo národní bohatství věnováno za hubičky, vyvážejí své nehorázné zisky mimo republiku a banda idiotů, která nám teď vládne není schopna s tím nic udělat.
Marsko, snad se to i tam k lepšímu obrátí. Dřžím všechny (y) Já jezdím dvacet let se svými mizernými klouby jako samoplátce do Trenčianských Teplic, které bývaly kdysi jedním velkým parkem, v němž byly krásně zakomponované starobylé lázeňské domy, no a pak se postupně začaly stavět nové hotely typu protiatomový nadzemní bunkr, bourat staré vily a zároveň likvidovat i vzrostlá zeleň. Naštěstí se to cca před deseti lety stoplo a dnes už se zase naopak vysazuje a opravují vily, které zbyly, a na místech těch zbouraných se začínají stavět nové, ale už s mnohem větším citem pro okolní zeleň a více než tři sta let starý park založený původními maďarskými majiteli zámku.
Milá Vave, zubařská stopětka je úžasná. Napříště vždy, když zalehnu do křesla ,budu myslet na Tebe a meditovat do usnutí. Já mám paní zubejdu, takže si taky někdy dobře pokecáváme. Nyní jsem těsně před zákrokem úpravy dolní čelisti,takže prokrastinuji pár termínů a hned jak přijde odvaha a já vím, že přijde, hupnem nato. (rofl)
Pokud jde o ten překotný vývoj směrem tam i onde, zastávám jednu z teorií, že už jsme tu na zemi jako lidstvo už někdy museli být. Až jsme všechno zničili a vytěžili, odletěli někteří dopryč a pár tu někde v džungli zůstalo. Ale asi se těm odletěným nepodařil úplný návrat.Anebo, že by byli mezi námi ? 🙂
Moji teorii podporuje důkaz ,třeba narození človíčků. Kdo by mohl vymyslet teda tak důmyslný způsob, že je mimi pěkně na šňůře. A kdo by vymyslel tak důmyslný způsob tvoření lidstva, když robotizace uvede lidstvo do líné letrgie. (rofl) (rofl) (rofl)
Jo technika a její rozvoj. Nic moc mne nenapadá ale to je vyčerpáním z nefungujících vymožeností v mém domečku. 😉 Jako bych se vracela do dětství do domu bez tekoucí vody a to míním studenou o teplé ani nemluvím (maminka tahala kbelíky vody od pumpy z protější strany ulice), bez pračky, bez ledničky, bez ústředního topení (zatápělo se v koksových kamnech obyčejným uhlím), bez telefonu.
Pak byla voda do domu zavedena, ale trvalo to než přišel plynový ohřívač vody do kuchyně. A tak jsem se „koupala“ ve škopíčku který jsem naplnila teplou vodou z boileru. Necky s valchou nahradila pračka ale ta byla speciální. Kříž který pohyboval prádlem ve velkém bubnu byl poháněn elektricky, ale muselo se v té pračce zatopit aby se ohřála voda. 😀 Topení v kamnech zůstalo tak jak bylo, jen do obýváku se pořídily piliňáky, uhlí byl nedostatek. Ještě později si naši pořídili plynová topení. Telefon byla hodně pozdní záležitost, ten jsem doma nezažila a stejná věc byla lednička a to plynové topení, Vavky se tomu myslím říkalo.
Ve svých devatenácti letech jsem opustila domov a šla do Prahy na DAMU.
Tak tedy tehdy žila „bohatá“ kapitalistická rodina v městečku Chrudimi. (chuckle)
Ve stáří se člověk vrací do dětství, už jsem téměř tam, tedy rozhodně pokud jde o bydlení. (chuckle) 😀
panebože, Vona spí u zubaře!!!!! :O :O :O :O :O :O
Tak u zubaře teda fakt neusnu (ovšem já neusnu pomalu ani doma ve vlastní posteli, že). Ale jinak se mi ta úvaha líbí 🙂
Milá Vave! Díky za upřímné filozofování. Mluvíš mi z duše. Poslední půl rok prodělávám svou první éééhm rekonstrukci skoro půlky dentální části čelisti. No prostě budu mít protézu, sice stálou, ale umělou (chuckle) . Chodím k tomuto panu zubaři již dvacet let, za těch dvacet let jsme se poznali a to velmi dobře a vždy si s ním ráda „popovídám“. On mluví a já huhňám, podle toho jak mi to výplně v hu.. právě dovolují. Když mi píchne lokálku a čekáme až zabere, tak si popovídáme lépe, někdy i se sestrou, když má chuďěra čas. Vypadá to sice divně (zubař), ale já k nim chodím ráda. Lidsky mám ráda svého zubaře (mm) . Jo, věřím, že těch dvacet let jeho péče o můj chrup znamenaly ten přínos, že se protetika oddálila až na současnost. Mí rodiče na tom byli podstatně hůř.
U zubaře teda neusnu. Ani nevymyslím takovou pěknou 105. Ale taky myslím, že ono je to jako všechno – vocamcaď pocamcaď. Prostě, kde se to vyplatí, tam to bude. Oni na to lidi přicházejí a přijdou.
Včera byl den pro „ledarhundar“, to je….jak vlastně se česky říká psům pro nevidomé a handikapované?
Nevím jestli se ten den slaví celosvětově a nebo se slaví jen tady na severu. (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog)
Asistenční pes nebo vodící pes (dog)
Milá Vave, úvahy o umění zubařů mě napadají vždy, když vidím šikovné ruce své zubařky – ale že bych v tom křesle někdy usnula, to ne (chuckle) Ostatně nemluv prosím o provazu… a tak dále, jsem zrovna ve fázi bolavé pusy a pravidelných návštěv své zubařky (tmi)
Obecně bych řekla, že kde je výhodnější, aby byla manuální práce nahrazena, tam nejspíš nahrazena bude. To ale neznamená, že šikovní lidé budou čučet jen do monitorů.
Po nepříjemné historické fázi, kdy jsme měli všichni totéž a většinou s bídnou kvalitou (čest výjimkám), lidé touží po věcech vyrobených na zakázku, s řemeslnou péčí. Jen se podívaj, kolik lidí dnes vyrábí úžasné věci a pokud jsou praktické a krásné (nebo jen krásné 🙂 ), tak si své kupce najdou. Pořád mě okouzluje například nabídka hrnčířů, košíkářů, aranžérů květin, šperkařů a tady u nás na venkově i truhlářů, kovářů a sedlářů. A to jsem samozřejmě určitě něco vynechala. V mnoha případech opět vidím pracovat celé rodiny na jediném projektu.
Ostatně – podívej se na sebe a ostatní piškvorkářky… i když uznávám, tady je chyba, živit se musíš tím koukáním do monitoru (inlove)
Napadá mě jeden příklad – vím, že není úplně vhodný, ale celkem to ilustruje. Vynález a rozšíření použití automobilů vedlo k tomu, že zmizela práce pro koně. Ano, někteří koně měli s dobrým majitelem dobrý život, v práci i tam, kde sloužili pro zábavu, někdy se dočkali i důchodu a neskončili u řezníka, jakmile už nemohli. Ale většina dřela, v každém počasí, často ve strašně nevhodných podmínkách. Nyní je koní méně (tady ta paralela kulhá – ale lidé mají možnost se svým životem něco udělat, koně ne, to to vyrovnává), ale ti, kteří slouží dnes, mají nesrovnatelně lepší podmínky. Samozřejmě ne všichni – stejně jako na tom nejsou stejně všichni lidé. Pořád mluvím o normálním světě, ne o utopii.
Takže jsem přesvědčená, že šikovný člověk, který chce fyzicky pracovat, si dnes dokáže najít příležitost. A kdykoliv vidím, co všechno dnes mají k dispozici zemědělci nebo stavebníci, a vzpomenu si, na jak velké fyzické dřině třeba zrovna tato odvětví historicky stála, tak prostě nemohu být za rozvoj technologií nevděčná, přestože se samozřejmě dají zneužít – ale to se dal i pazourek 🙂
Hmm – Dede, ve své podstatě máš pravdu, ale … toho člověka, co vymyslel řetězovou pilu měli zahlušit už v kolíbce. Jenom si vzpomeň na Pyšnou princeznu, jak tam v lese dvá chlápci podřezávali strom pilou dvojmužnou a pěli k tomu (music) … pro pár stromů velký les se jen tak nerozhněvá … (music) – bať, než by popílili celý les, byli by ti dva nad hrobem, navíc slyšet bylo jenom rytmické píl-píl a vonělo to tam dřevem. Ale teď – z velkého lesa zůstane jenom těch pár stromů, v háju řevu jak v ocelářském závodě a smradu jak na Velké ceně Brna v depu. Nehledě k tomu, že ty krásné kmeny na návěsech směřují do Rakous, kde si své lesy sakra šetří.
Bodejť by jim řetězy chtěly popraskat …
Milá Ygo, přesně vím, jak se cítíš – u nás je to podobné. Ale nemůžu si pomoct, pily za to nemůžou. Ty chamtivé nejsou… 🙁
Já se přiznám, že je mi úplně fuk, kdo ty mučicí nástroje drží v pazouře – tedy jestli je to člověk nebo robot – hlavně, když to nebolí! 😀
Ty si usneš u zubaře? To mi neřikej,to mi prostě neřikej….tam já sedím a po zádech mi stéká ledová Niagara, oči mám jak prosící štěně a dušička se ve mě klepe hrůzou,blbě dejchám a kdyby mi měřili tlak,tak rozbijou tlakoměr. (whew)
Ja u zubare temer vzdycky usnu. Mne se totiz strasne dobre lezi v tech kreslech. Je to vynikajici na zmrsenej krk. Ovsem kdyz prijde na cisteni zubu, tak to je jina. Brrrrr.
hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Zase moc hezké zamyšlení (nod) Já přemýšlela, kam Vavís na ty nápady chodí??… a ona k zubaři (chuckle)
No jo no – tak se taky dneska objednám… (ale nic tam nevymyslím (wasntme) )
Chi – já se spíš divím, že Vavísek dokáže u zubodravce usnout :O bez požití velkého množství opiátů (chuckle) !
Krásný den (sun) (sun)
Vave, zubař zubařuje a počítač mu zatím přesně vymodeluje potřebnou náhradu. V barvě tvých zubů, přesně na místo. Tak vidím tu techniku u zubaře. A ten člověk tě ošetří a náhradní kousek usadí na tvůj zoubek. A vyfotí do galerie (chuckle)
OT pro Dede – šel mail
Důležité OT – (e) jak objednat tričko (e) http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=22637#22637
Renato, mas na hadech malou chybu. Tvuj server pro email neni „olny“. Ja vim, ze to kazdemu dojde, ale jen tak pro poradek. 🙂
Díky, opraveno 🙂
Milá Renato, ostatní to zřejmě vědí ale jaký je rozdíl mezi pánským a dámským tričkem? Ve střihu? (think)
Velká Kočko – dámský střih trička by měl být mírně projmutý, kdežto pánský je rovný. A taky myslím, že ve velikostech je rozdíl – např. pánské „M“ je mi volné, kdeždo dámské „M“ na sebe ani nenasoukám (chuckle)
když si klikneš na ROZMĚRY TRIČKA, vyskočí tabulka s centimetrama… jinak jsem si fňukla na fóru (chuckle)