Pes leží u dveří a předstírá, že spí. Prozrazuje ho napětí a stále se pohybující uši – je to jen nucený klid, mysl je nastavena na „stand by“. Najednou vstává, hlavu má skloněnou, naslouchá celým psem. Neštěká, jen se po mě ohlíží a netrpělivě přešlapuje. Potom klapnou vrátka a pes se rozsvítí. Svět se vrátil do správných kolejí, Berry je konečně doma.
Kazanovi bude za měsíc jedenáct let, je poměrně zdravý, až na artrózu v loktech a bolavá záda. V době tlakových výší je aktivní, běhací a hravý, v době přecházejících front a tlakových níží zpomaluje a hlavně po ránu se pohybuje tak trochu jako dřevěný pes. Dobře a s chutí jí, dobře a s chutí hlídá zahradu a Dům, každý den se těší na vycházku. Ale především žije v páru a oddaně miluje svoji družku – příští měsíc dvouletou divoženku Berry.
Berry směřuje ke svým druhým narozeninám jako plně dorostlá, dobře osvalená fenka v nejlepší kondici. Celou zimu dělala doprovod běžkařům, obvykle chvíli táhla, chvíli běhala volně. Díky chytré GPS a Martinovým pravidelným tréninkům víme, že u lyží bez problémů uběhne 20 km, že na uhlazené cestě dokáže z vlastní vůle, tedy bez zvláštního pobízení, táhnout lyžaře rychlostí 28 km/ h, v hlubším sněhu (směrem ke stádečku srn 😉 ) 25 km/ h.
Na zimu jí narostl kožich, který mě přesvědčil, že když Angličané nazvou plemeno dlouhosrsté, tak to myslí vážně. Přestože má Berry po těle srst lesklou a elegantně přiléhavou, tak prapory na nohách, pod břichem a především na zadních nohách by dělaly čest i čistokrevné kolii. Její ocas postupně nabyl kvalit ohonu Lišky Ryšky, která, jak všichni víme, ocasem údolí a hory tvořila i vymazávala.
Berry sice neholduje zemětvorným činnostem, zato v tom veleometáku nosila domů tolik přírodnin, že jsem jednoho dne řekla – a dost – a chlupy na ocase jí zastřihla. I tak je má na nejdelším místě určitě patnácticentimetrové. Bohatá a dlouhá srst má vedle nošení svinčíku na domácí podlahy ještě jeden zajímavý efekt – když si Berry za účelem vyhovění přirozenému nutkání přidřepne, je to jako by si přidřepla kněžna Zaháňská i se všemi svými spodničkami. 🙂
Povaha se jí ale nezměnila. Pořád je to neskutečně mazlivý tvor, který váhá mezi duševním vyladěním labradora a kočky. Každou chvíli ji má někdo na klíně – většina z nás jen půlpsem, Marek obvykle celou. Nemá žádnou brzdu v láskyplných projevech. Zatímco Kazanovi stačí, když mi do postele nebo na klín strčí hlavu k pomazlení, Berry napochoduje celá.
Veliká žíhaná tlapa s mocnými drápy umístěná láskyplně na mém krku nebo obličeji nepatří zrovna k nejpříjemnějším zážitkům, ale když ona to dělá z lásky – konec konců, my se taky objímáme, ne? Pořád ještě je hyperaktivně pracovitá, hloubí jámy (svoje tři hlavní udržovala i pod sněhem a za mrazu, čtvrtou vykopala pod terasou, aby jí do toho počasí nemohlo mluvit) a fanaticky aportuje. Větší část výcviku věnujeme poslední dobou tréninku klidových disciplín. Je to obtížné, je to otrava, ale je to nezbytné – Berry unášená vášnivým zápalem umí být i nebezpečná (i když to tak nemyslí).
Zato trénink stopování (mantrailing) se nám v zimě vůbec nepovedl. Jednak jsem byla dlouho nemocná, a když jsem náhodou byla něčeho schopná, tak nespolupracovalo počasí. Ovšem když jsem si před dvěma dny pouštěla video, kde Dana (psovod) vedla na stopě Cecilku (pes 🙂 ), tak Berry nejdřív jen zpozorněla tak, že si jí stouplo i to padavé ucho, potom vyskočila a s kňučením obíhala počítač. Ona prý chce taky a hned!
Tak jsme se domluvili a já v úterý položila stopu pro Cilku a Dana se šla ztratit pro Berry. Berry šílela nadšením, už když jsem vytáhla stopovací baťoh (to ti to tedy trvalo!), potom kvílela v autě, když musela čekat. Jakmile jsem ji vypustila z auta, tak jsem ji jen ostrým povelem udržela u sebe. Když jsem vytahovala stopovačku a postroj, tak si skočila předníma nohama do kufru auta a iniciativně strčila zvědavý čenich do pytlíku s pachovkou – tedy Daninou šálou.
Potom už se tvářila, že všechny oficiální úkony před nástupem na stopu, jako je ohledání terénu, připnutí na stopovačku a oficiální vražení čenichu do pytlíku se šálou (nasumování pachu) jsou trapnou buzerací a vůbec, neměly bychom už Danu najít? Stopa byla jednoduchá, čerstvá, komplikoval ji jenom průchod kolem zahrad hlídaných psy.
Nejdřív měla tendenci jít psy pozdravit – nebo aspoň hezky vyprovokovat, ale na důrazné upozornění, že žádné takové, jelikož je v práci, reagovala dobře. Vrátila se na stopu a psů si přestala všímat. Možná se bála, abych jí kvůli těm uřvaným vořechům nezatrhla veškerou stopovací legraci 🙂 Rozhodně mi potvrdila, že pracuje s nefalšovaným nadšením.
Ale abych se vrátila k té lásce. O psech se obvykle oprávněně tvrdí, že jsou promiskuitní. Vůně hárající fenky je kolikrát podnítí k neuvěřitelným výkonům, aby vyhověli diktátu přírody. Ani Kazan není výjimkou, i když nikdy nepatřil mezi skutečné erotomany. Když ovšem hárala Berry, tak jen moje nezlomné odhodlání a Kazanovy antikoncepční kalhoty zabránily vzniku houfu malých polochodských ovčáčků. Za tři měsíce na to byla Berry ze zdravotních důvodů na kastraci. A ve vedlejší zahradě bydlí nekastrovaná fenka skorolabradora Sára.
Podle běžné teorie by měl Kazan nereagovat na vykastrovanou Berry a určitě by si měl všimnout hárající Sáry. Jenže Kazan kašle na teorii – a s ní i na Sáru, která od té doby hárala už třikrát. Kazan se totiž zcela staromódně rozhodl, že Berry je jeho družka a podle toho se chová. Je ochoten vyzvat k rvačce každého psa, který o Berry projeví zájem (díkybohu, že bydlíme na samotě – i proto Kazan nepojede do Podmitrova) a jen moje autorita a pevné vodítko je s to mu v tom zabránit. Miluje ji, chrání ji, žárlí na ni a nechce žádnou jinou. I když mu hárá pod nosem.
Když se na ně tak dívám, tak chápu, že být monogamní nestojí žádné úsilí – když se ti dva doopravdy milují. A funguje to dokonce i tehdy, když je ten jeden pes. 🙂
ano ano, láska je láska a když (h) zahoří, nedá se mu poroučet
Ešus tedy erotoman je a hodně veliký, nicméně zcela vášnivě kdysi vzplanul k borderteriérce Daibě. A nic mu nevadí, že je mezi nimi asi tak XXXL velikostní rozdíl, ale…….. že je dokonce tedy i kastrovaná. Jeho vášně neopadly ani o píďu.
🙁
No jo, zas já 😀
Jeste jsem se jednou koukla na Dede clanek a ten prvni odstavec mne dostal. Snad jenom pes umi tak cekat a verit. Na krapet jine rovine: po operaci jeste furt spim k tomu ucelu v dobrem rozkladacim kresle, tudiz v obyvaku. Jakey pohrdl pelechem v loznici ode dne, co jsme prijeli domu. Kuliferda se usidlil v nohou toho kresla. Zver mne nasleduje. Pred par dny jsem se probudila v noci a Chet spal ve spacaku na zemi v obyvaku – pry uz ani ta zver za nim nechodi, tak se presunul.
A Dede, opatruj si ruku, achich ouvej. Moje zotavujici se kosticky a nervy pozdravuji tve a pokud by mohly mavat, tak by tak pres Atlantik ucinily. (sun)
Děkuju moc za milé komentáře (inlove) a omlouvám se za mlčení – bohužel pravou ruku mám kvůli akutní a dost rozsáhlé myšitidě k nepotřebě a psaní zatraceně bolí (punch)
Rytíř Kazan skromně kyne tlapou na znamení svých díků a Berry posílá divokou pusu čumákovku (inlove)
Lity lity, Dede, zatracená myšitida! Pěkně si packu hýčkej a raději moc nepiš, ať je v klidu.
Používáš ergonomickou myš? Existují taky gelové podložky, zápěstí se na nich opírá pěkně do měkkého. Sama takovou podložku nemám (možná bych o ní měla uvažovat), ale slyšela jsem na ni chválu.
Stejně se Berrýška uměla narodit. Dostat tak skvělou smečku a jako bonus miláčka Kazana (inlove)
Všichni už všechno napsali, já se jenom přihlásím do fanklubu fotky Jsi moje – jsi můj.
Sice teda původně patřím k fanynkám Berry (černá, praštěná, s jedním uchem klimbacím, to jinak nejde!), ale rytíř Kazan… teda… (h)
Ach ta láska nebeskáááá, tralala, je jak něžné pohlazení. Krásné počteníčko, Kazánek, jj, hlásím se do klubu a milovaná Beruška, jsem načisto naměkko. (inlove)
Přeju Vám aby to celé smečce dlouho vydrželo, Kazánkovi aby ho co nejméně zlobily klouby, Berry, přeju moc vyčmuškaných stop a krásné nálezy. Užívejte si a taky sebe navzájem!!!
(dog) (dog) (inlove) (hug)
Love, jak správně říkají američané, is a four letter word.
No jo, ale co já sem napíšu, tady už je tak vynalézavě pochválíno 😡
Ať je vám fajn a jste zdraví (inlove) !
Tak teď už vážně nevím: komentář mi čeká na schválení, jenže jsem neUvědomky dala dva odkazy, tak jsem to sepsala znova, JENŽE jsem to sepsala pod ten zatím nepovolený komentář. Tak asi nikdo nic nevidíte a ten galimatyáš vidím jen já? 🙁
Jak se Ti povedlo ocitnout se proti proudu času???
Odkazy od Tebe jsou dole – úplně dole…
–
Mám až slzavou radost z takových krásných psích vztahů!
No a je tam vidět Milele? Nebo to vzalo jen něco? Jsem dočista zmaten. 🙂
Jako autor vidím asi něco jiného – rozhodně nevidím odkazy někde DOLE. Hlavně chci, abyste tu holčičku viděli.
http://jdem.cz/t7mz3
http://www.flickr.com/photos/41443798@N06/6830147196/
Ach bóže, zas jsem to zvorala. Du asi rači spať. :-/
Milele je vidět. Ale můj komentář nejdřív byl a pak zmizel a pak se zase objevil…trpajzlíci řádí! 😉
Oba odkazy jsou vidět a Milele je slaďounké gorilátko! 🙂 (inlove)
Tak to klobouk dolů před Kazanovou láskou protože Terry sice Nastěnku určitě má rád ale jelikož s nadcházejícím lepším počasím k nám na samotu zavítá vícero lidí s cizíma psama nemá na vycházce na nic jiného čas než přečurat všechny cizí psy a zapomíná na poslušnost i na Nastěnku….
zítra jedeme na výstavu do Polska tak si na nás vzpomeňte kolem oběda (y)
Pájo, budeme držet všechny packy. (y) (h) (wave)
děkujíííííí, celý den jsem nervozní, je mi špatně….tak blbě mi dlouho nebylo.. já zítra napíšu jak jsme dopadli
Jéžiš, teď mi to komentář nejenže nevzalo, ale i smazalo z paměti, to se mi nestává, obvykle stačí couvnout a počkat…
Tak znovu: Jasněže Kazan mezi prvními pochopil, že Berrunda bude jeho LÁSKA nebeská, sněhová a zlobivá. Ostatně – kdo by odolal? (blusch)
Nesu v gorilím OT jinou lepou děvu; podivte, jak neuvěřitelně krásná holčička jménem Milele se narodila 26. února ve wilhelmské skupině. Až se časem Tano s Okandou k rodině (doufám úspěšně) připojí, potkají tam nevěstu s nejnádhernějšíma očima.
http://jdem.cz/t7mz3
A krátký záznam jejího včerejšího kojení:
http://www.youtube.com/watch?v=CfGmZpJll6Q
Jéžiš, teď mi to komentář nejenže nevzalo, ale i smazalo z paměti, to se mi nestává, obvykle stačí couvnout a počkat…
Tak znovu: Jasněže Kazan mezi prvními pochopil, že Berrunda bude jeho LÁSKA nebeská, sněhová a zlobivá. Ostatně – kdo by odolal? (blusch)
Nesu v gorilím OT jinou lepou děvu; podivte, jak neuvěřitelně krásná holčička jménem Milele se narodila 26. února ve wilhelmské skupině. Až se časem Tano s Okandou k rodině (doufám úspěšně) připojí, potkají tam nevěstu s nejnádhernějšíma očima.
http://jdem.cz/t7mz3
A krátký záznam jejího včerejšího kojení:
http://www.youtube.com/watch?v=CfGmZpJll6Q
(Akorát nechápu, jak ti Němčouříci tak rychle zjistili pohlaví. Asi na to maj´ňákej vychyták…)
Láska je láska (h)
Kluci s holkama, kluci s klukama a Kazan s Beruškou. Se tady culím 🙂
Milá Dede, opravdu si můžeš gratulovat k báječnému rozhodnutí pořídit Kazanovi vlastní slečnu, která mu vlila novou mízu do žil. Je úžasné, jak si ti dva padli do noty! Ty jejich pohledy na fotce Jsi moje – jsi můj mluví za všechno. (h) Škoda jen, že si Kazan Berryšku tak žárlivě střeží před případnou konkurencí a že ho tudíž neuvidíme v Podmitrově (patřím k členkám jeho potenciálního fanklubu)!
Zajímalo by mě, jestli bych vlastní holkou vyřešila Denisův zájem o háravé feny. Docela by se to teď hodilo, ty jarní vůně ve vzduchu s ním dělají divy. Permanentně se tlačí na procházky a v mezidobí lítá praštěně po zahradě a ze zahrady domů a větrá ven teplo a zamatlává dveře, dopoledne se pokoušel o znásilnění labradorky a vůbec je celkově na zabití. No nic, taky jsme přes zimu vydatně lenošili, tak v neděli alou na cvičák!
PMilá Dede, pokaždé s radostí čtu, jakou úžasnou dvojkou jsou Kazan s Berry. Kazanovi Berry prospívá a ta se jistě cítí dobře, když ji střeží takový velký PES. A pbdivuji Tvé aktivity s Berry, to stopování je pro ni naprosto nádherná činnost a do budoucna může být ještě ke všemu velmi užitečná.
Dede, Berry ti krasne vyrostla z toho maleho stucliku, co jsi si vezla vlakem na kline. (h) Co se veleocasu tyce, tak Grizzly vladla, ale i Jakey ma velmi uctihodny s chlupama dobre 15 cm, ne-li vic. U Grizzly tomu nase mama rikala, ze ma ocas jako federpusch – ze ji to vlaje jak ty husarske ozdoby. A vzhledem k tomu, ze Jakey na tom ometaku taky nosi domu ruzne prirodni materialy, jsem inspirovana a asi mu to pristrihnu.
Kazan je vskutku gentleman s velkym srdcem.
Pardon za OT – jeste nez si prectu clanek – neslyseli jste nekdo ne co o „novem plemeni“ boxador?? Ja na to ted koukam s otevrenou pusou, vypadaj ouplne jako Kulisek…
Téda – že by tě ten boxík nakonec neminul (chuckle) ?! Tady jsem našla videičko
http://www.videomix.cz/video/OuVwxedNLLA/
ale jinak to slyším poprve (ovšem v americe se už kříží kdeco s kdečím, takže bych se tomu ani nedivila).
Krásný článek, jak jsem tak poslední dobou koukala na pár starých francouzských mušketýrských rytíren, tak do nich Kazan krásně svou povahou zapadne. A Berry je fakt strašně podobná Ester Kočičkové.
Co máte pořád s tou Kočičkovou??? (doh)
Berry je nádherná pejska, proč jí, proboha, srovnáváte s něčím takovým……. to si snad to žvíže nezaslouží, tolik zas paničku nezlobila!
Dede, moc děkuji za článeček. Udělala jsi nám radost. Kazánek není zdaleka ještě dědouš, je to pán v nejlepších letech a i toho může občas něco bolet. To našeho Donečka musíme občas i nasměrovat aby šel tam kam má. Občas ho musíme přidržet za zadek aby vyšel do prvního patra ale pořád ho baví život a má zájem co Lux dělá a co mu může ukrást z misky. A naštěstí se mají s Luxem rádi, jestli se to dá o pejscích říct.
Jak já se těším na kněžnu Zaháňskou do Podmitrova (inlove) A některá fakta z tohohle skvělého článku mohu potvrdit i na životě naší smečky. Bojar bude mít letos devatenáct, a i když nevidí a neslyší, tak žere jak o život a v domácím prostředí obíhá obě fenečky a hlídá si je jako oko v hlavě, takže když jdou obě na vícehodinovou vycházku, kam jeho už nebereme, tak celou dobu doma neklidně přechází a slabounce kníká, aby je pak při návratu radostně olizoval a čumákem „ožďuchával“. No a celé roky, co Bojara máme, si ty svoje dvě družky (před Becky to byla Boninka) žárlivě střeží před jakýmkoliv cizím psem, takže návštěvy našich kamarádů či příbuzných v majetku psího kluka u nás odjakživa probíhají tak, že buď psí kluk a Bojar jsou od sebe odděleni, a to v létě pevným plotem a v zimě nejméně dvěma dveřmi, což ovšem Bojarovi nebrání v tom, aby celou dobu návštěvy vrčel a špačkoval, že tomu cizímu vetřelci natrhne kaťata hned, jak se k němu propracuje. Ale musím přiznat, že v mladších letech, protože Bojar je klasický vesnický vořech, si občas za nějakou místní háravou fenkou odskočil, ale nechával se v poho odvést na vodítku domů, aby byl následně vypeskován a olízán svými „zákonitými“ družkami.
Nynyška bude mít letos 10 (už????? :O ) a taky žere jako o život – až jí zuby cvakají o porcelánovou misku, je to strašný žrout… ale prý to možná souvisí s tou cukrovkou, resp. s inzulinem, který dostává
Bedulko, já myslím, že ono to spíš bude trochu i tím, jak se jim dobře žije a bydlíkuje se svými člověky!!! U nás je pažravá celá smečka – Polča, která bude mít letos šestnáct, dostává do misky nejvíc, a stejně je první hotová a zoufale přebíhá od Bojara k Beckynce, protože co kdyby některý z nich náhodou něco málo na dně misky nechal??!! A to už je dnes raději krmíme třikrát denně, aby se jim lépe trávilo (chuckle)
Já mám chuť jim někdy ty misky odebrat úplně.
A pěkně jeden den hladovka, jen pitný režim!
Přežraní jsou, když vidím toho svého Ríšu, jak se kolíbá….
A to je nikterak nepřecpávám, ale halt na tom malém prostoru mají málo pohybu.
Už jsem zvolnila i s tyčinkami – původně každý jednu, někdy jednu a půl……. dneska máme v plánu každý jednu a to obden. Výsledek? Přijdu domů a ti neřádi sedí pod poličkou, kde jsou uložené tyčinky a zoufale kňourají. Doslova jim rozumím – mnyčinkůůůůůůůůů. No a předsevzetí je rázem v háji.
Karolínko, tomu rozumím víc než dobře, protože o těch našich by si taky nikdo nepomyslel, že trpí nedostatkem… A kocúrovi našich mladých jsem svého času nahmatala dvě velké boule na vnitřních stranách břicha. Všichni zděšení, co že je to za nádory, no a vet jen suše konstatoval, že se mu musí razantně snížit dávky krmení, protože jsou to abnormálně velké tukové zásoby (chuckle)
Jo, jo, to jsou ta bezžeberná plemena. Zatím mám žebernou kočku, ale při té její chuti a napapaném bříšku, kdoví jak dlouho to vydrží. Ale každé ráno a večer jsem hlasitě označena za tyranku, která nedala nebohé hladové kočičce najíst alespoň posledních 14 dní.
pěkné napsané, a ještě víc se to určitě krásně dovádí
díky
(sun)
To je opravdu moc krásné, milá Dede, ale neber to jen jako chválu své tvorby: o takových báječných psech se Ti to přeci píše! To jde samo!! :*
Je fajn, že Kazan má parťačku a Beruška se jistě ráda ledacos přiučila, ne?
Jsou krásní oba a Berry je fakt černá princezna! (inlove)
Závidím Dede tu samotu a prostor…
Teda to bola dychtivosť odo mňa-ani som sa nepodpísala!
Verenko, že tě vidím! Nebudeš náhodou přístí pátek 23. 3. v Brně? Kdyby ano, tak my budeme navečer v Thálii a bude nás tentokrát moc! Takže co?! Miklíkuju miklíkuju, abys tam taky mohla být.
Dede,nádherné,nadhernéFakt ach ta láska.
Vratila som sa z Tatier-bolo krásne,ale aj tu na zviretníku je bezva,denne sa prepracovávam cez jednotlivé príspevkz a diskusie a hovorím si,si doma.A dnes vidí,že byť verný nie je vôbec ťažké-keď je tam prítomná láska
Kazan se dlouho jevil jako důstojný gentleman, v jehož domě se nachází nevinná schovanka. Pak slečna dospěla a v Kazanovi se probudil mužný rytíř, který své vyvolené položil srdce k nohám. A tak tomu bude navždy, protože Kazan je charakter, který dokáže milovat pouze dvě ženy: Dede a Berry. 🙂
Ano Vave, rytíř miluje vždy jen dvě ženy, svou královnu a paní svého srdce. (h)
Abyt (inlove) , vyjádřila jsi krásně, co jsem se neobratně pokusila říct. Děkuju Ti. (f)
To byl vážně geniální nápad, pořídit Kazanovi po smrti Daníka manželku. Pamatuju se na dobu, kdy zůstal sám, a bylo mi ho moc líto.
A na klín leze Max taky, tedy pokouší se. Vzniklo to z tak, že jsem ho jako malé (tedy spíš mladé) štěňátko chtěla občas pochovat a pomazlit a jinak, než že jsem si sedla na zem, to nešlo. Pokud si vzpomínám, měl už ve třech měsících kolem 15ti kil. Takže jakmile někdo usedne, i na židli, Max se pokouší vylézt na klín. U odolných návštěv mu to po dohodě trošku dovolíme, aby měl radost a abych mu pořád něco nezakazovala.
K nám už chodí jen ty odolné návštěvy 😀
Na první fotce mě upoutal Berrynčin jazyk, který zřejmě vlaje po směru větru stejně jako srst – to muselo fučet! A když jsem tak tu fotku studovala, úplně mě praštilo do očí, jak je Berry podobná Ester Kočičkové!
Na tuhle zamilovanou dvojici je moc pěkný pohled 🙂
Tos trefila přesně, celá Kočičková! 😀
jenom to ne!!!!
bože, jak jste na to přišly???????????? :O :O
teda já tam podobu nevidím (shake)
Berry je kněžna Zaháňská a žádná Kočičková, protože ta není taky můj šálek čaje 😐
Kazan ví, že si svou anglickou krasavici musí hlídat, a tak na tom usilovně maká. Ještě aby mu do ní vrkal někdo jinej!
Můžete mi někdo vysvětlit, proč Světluše žere granule až poté, co si Borůvka splivne svou porci a přijde je Světluši závidět?
aby jí ta muka závisti prodloužila….protože Borůvice ví,že je Světluši zblajznout nemůže a Světluši to baví,takhle tejrat Borůvici… (angel)
mrchy jsou to…ale uklidním Tě,u nás to dělaj kočky taky… 😉
Kazan je prostě charakter. A co by vyl a nyl pro háravku Sáru za plotem, když má doma báječnou krasavici Berry. A že jim to spolu sluší.
Dede, díky, krásně popsané soužití vaší smečky. Žijí v klidném, vyrovnaném prostředí plném lásky a pochopení. Tak se také podle toho chovají i oni. Kazan je vážně chlapská třída! A jak mu to sluší!!
Inu, on si Kazan pamatuje, že mu zmizel Daník …. a je jen dobře, že Beryška je tak dobrá náhrada 🙂
Dnes je rozsvícené ráno, věrný rytíř Kazan, workoholik Berryška…
Jsem ráda, že se Kazanovy zdravotní obtíže upravily a dědouš se těší dobrému zdraví. Ke staršímu psovi štěně je trochu risk, ale většinou starouš pookřeje. Berry je prima, moc se mi líbí její zápal pro práci. S takovým psem je radost něco dělat (vlastně by bylo skoro utrpení nic nedělat). Zima je na práci bída. Ale už to začíná, ten kolotoč kolem výcviku. Psi jsou celí natěšení (pak že je výcvik láme a ničí – oni šílí radostí, že bude legrace)
Jinak mě potěšilo, že v tom nejsem sama. Naše Derry je také toho názoru, že milovat jen kouskem psa nestačí a snaží se mi nacpat do klína celá. Takže občas sedím v křesle, funím a snažím se uvolnit aspoň kousek nosu, abych mohla dýchat a na klíně se mi blaženě rozvaluje 30 kg lásky. O tlapách v obličeji bych mohla psát romány. Na šílení radostí neplatí výcvik (ostatně nemám to srdce je nějak za radost trestat) a to mám 3x (Ája k tomu ještě kvílí). Ale Derry je nejdrzejší.
To máme taky (rofl) (rofl) (rofl), skákající šílející psy . Nějak jsme to nezvládli, no 😉 , rady typu – přišlápni jí packu, když skáče – mi přišly dost zcestné a zdálo se mi, že trestat psa, za to , že má radost, je hloupé…U vítání nám vyje Fleur, Ellie je decentní dáma, Aira je ochotná skočit až na hlavu a ještě přitom natrhnout rukáv..
Přišlápni packu.. (fubar) Zkoušel někdo přišlápnou packu třeštiprdlu, které rotuje prostorem a obvykle má všechny čtyři ve vzduchu? Já to i zkoušela – nejsem dost rychlá. Další možnost je vystrčit koleno, které překáží a pes nemůže pořádně doskočit. Problém je v tom, že kolena mám dvě a z toho použitelné je jen jedno, protože musím aspoň na jedné noze stát. Psi jsou tři. Takže je to použitelné jen velmi omezeně na nejdotěrnějšího skákače (někdy to koleno fakt nastrčím, protože prát denně bundu a tak 1x za měsíc kupovat novou se mi dost nechce. ) O tom, že bych chodila čistě a slušně oblečená už ani neuvažuji. A trest za radost je mi také proti mysli.
Evo a jazyk v uchu, to taky máš? Náš Lux je na to specialista a pak ještě strašně rád Janě krade gumičky z vlasů. A radostí chrochtá a ječí.
pcháááá – jazyk v uchu nic není, ale když se ti snaží narvat nos do nosní dírky, tak to už je na pováženou (rofl) – jenom nechápu, proč se o to snaží mně, když paničku je Terka a i ty dírky má větší (v dětství je s oblibou tak rozšiřovala, že někdy vypadala jako gorilka-albínka (chuckle) )
Jazyk v uchu – to je moje každodenní probuzení už skoro 16 let, protože podle Polči se tím zabijí dvě mouchy jednou ranou – panička se dokonale vzbudí a zároveň je hned i částečně umytá (fubar)
hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Jsem z té sehrané dvojky psisek moc nadšená (nod) . Možná i proto, že jsem se o Kazanovo zdraví hodně bála a obávala jsem se, že přítomnost mladého poměrně těžkého štěněte Kazanovy může ublížit. Neublížilo mu, pomohlo mu (inlove) . A je krásné ty dva pozorovat (wave)
OT pro Dede: šel mail, prosím, potvrď příjem.
Milá Dede, to je tak krásně popsané, že mě to až dojalo. Ale u popisu, jak se Kazan zamiloval do Berry jsem se naopak rozesmála. Vybavila se mi tolik oblíbená „erotická vycpávka“ mnoha filmů. On a ona spolu pracují, bydlí, nachází se v nebezpečné situaci – ale nic. Chovají se k sobě normálně až chladně, někdy se i nenávidí. Jenže pak přijde ten pravý moment, kdy se jejich oči nečekaně blízce setkají. A najednou jim oběma naráz dojde, že se vlastně dááávno milují. Následuje vášnivý polibek a…a potom to začne lítat takovým fofrem (a nejen šatstvo), že si divák říká, jak to všechno dají ráno do pořádku. Takhle nějak jsem si představila Kazana a Berry, kdybys jim tenkrát dala volný prostor. Nedalas, Kazan ti to odpustil a spokojil se s tím, dělat dámě svého srdce – černé princezně Berry – rytíře a ochárnce na smrt. Ostatní psí nápadnice se mohou uhárat, mohou jí ho jen slepě závidět – on zůstává věrný jen té své jediné. (h)
Jo a na všech fotkách to oběma náááramně sluší. Vůbec se jim nedivím, že se do sebe zakoukali. No já být Berry… (h) (h) (h)
Přidávám se k Maričce, Kazan už má základ na fan club!! Maricko, dekuji mooooc za zasilku, napisu mailika (h)