Vychována svou babičkou a různými životními peripetiemi, celý život šetřím. Co se týče jídla, nikoliv na kvalitě a kvantitě, ale napřed si to spočítám. Ostatně jako většina běžných smrtelníků.
V kategorii maximální využitelnosti a vytíženosti s přihlédnutím k ceně zcela jasně vítězí hovězí jazyk. Takže mi dovolte, podělit se.
Tento uchopíme, do velkého hrnce vložíme a vaříme. Slabším povahám v kolektivu rodinných příslušníků v původním stavu nepředvádíme. Už proto, že hlášky typu – to jíst nebudu, už to někdo v hubě měl – jsou trapné, směšné a zavádějící. 🙂
Po té vyjmeme, ochladíme a oloupeme. Zadní část jazyka odřízneme a všechno neukázněné vůkol okrájíme. Toto masíko podusíme s mrkví ala Karolína, tymiánem a česnekem nešetříme. Jen místo finální smetany zalévám červeným vínem.
Střední úhlednou část nakrájíme na plátky. Vloží se do zapékací misky, trochu podleje vývarem, napatlá se na to sardelové máslo, hojně zasype kudrnkou a s brkaš, vážení přátelé, jen doporučit mohu, s veškerou skromností mně vrozenou. 🙂
No a ten nejluxusnější konec jazýčka buď s křenem, dobrou hořčicí, tatarkou či jinou studenou omáčkou.
Takže kilo jemného, libového masa použitelného vesměs i k dietním úpravám za cca 80kč. A to nemluvím o čistém hovězím vývaru k libovolnému využití.
Jó, kdyby maso mělo olympiádu v úspornosti, hovězí jazyk by byl určitě medailovej.
Když už se níže rozvinula diskuse na téma papiňák – nemáte někdo náhodou zkušenost s pomalým hrncem. Dost nad jeho koupí uvažuju – MHP má pocit, že je nutno nejdříve udělat práci a pak teprve vařit a v létě je to dost problém, začít děla toběd třeba ve tři odpoledne.
Pomaly hrnec opravdu praci usetri v tom smyslu, ze kolem toho pak nemusis delat nic. Asi bych si to puvodne sama od sebe nekoupila, ale dostali jsme to jako svateni dar. Kdyz v tom delam maso, tak, jestli potreba, ho napred orestuju, aby se zatahlo. Vyborne se v tom vari veci jako fazolova polevka a jine huste polevky s masem a zeleninou. Problem tech hrncu puvodne byl, ze se spatne myly, protoze ta vnitrni nadoba nebyla vyndavaci a kvuli elektrice se to cele nemohlo ponorit. Ale ted uz se ta vnitrni keramicka nadoba da vyndat a je pekna primo z ni servirovat . Dalsi problem je, ze u nekterych potravin se krapet zmeni struktura. Dobre se v tom drzi jidlo teple, ktere musime transportovat a pak udrzet teple. Napr. na ty zde popularni seslosti, kde kazdy prinese neco a je-li neco teple, tak v pomalem hrnci je to parada. Abych to shrnula, obcas pouziju, ale prevazne bydli hrnec na polici v garazi. Dalsi duvod proc ho pouzivam malo je, ze posledni dobou varim prevazne minutky s hodne cerstve zeleniny
Tak já jsem to myslela na taková jídla jako je karí, guláš, dušené maso, prostě taková ta jídla, co i normálně déle trvají a musí se hlídat (envy) .To by asi byl ideální pomocník, ráno to tam vrazit a odpoledne mít uvařeno…No uvidím.
Sama ho nemám, ale slyšela jsem na něj samou chválu, hlavně pokud jde o husté polévky, různé guláše a dušená jídla… jako je pomalé pečení, tak tohle je pomalé vaření. Ale pokud bys vyžadovala guláš obvyklé (české) chuti, je lepší předem osmahnout cibuli i maso. A ty dnešní pomalé hrnce mají i časovače, což je asi velká výhoda (večer připravíš, ráno se to samo zapne). Na diskusích si nejvíc libují právě hospodyňky postižené rekonstrukcí bytu, stěhováním a podobnými akcemi, při kterých teplé jídlo přijde k chuti a nemůžou odskakovat k měchačce…
Taky řeším tenhle problém, Když jsem na zahradě, nemůžu zároveň vařit. Uvažovala jsem o tomhle hrnci, ale prozatím to obcházím těžkým hrncem v troubě. Osmahnu co je třeba, doplním ostatní inkredence a předám troubě. V rozporu s názvem je to chytrá holka a když jí prozradím, jak dlouho má vařit a v kolik má být hotovo, a NESPLETU si zimní a letní čas, zmákne to bez chybičky. Ale trvalo mi rok, než jsem to secvičila. Zpočátku byl skoro vždycky místo oběda chleba do ruky 😉
Přesně, milá Ri, řeším to stejně, takže víkendová jídla bývají pomalu pečená – v troubě je to hodně bezpečné, i když běhám po jiných pracích. O hrnku na pomalé vaření jsem slyšela, ale nikdy jsem nedošla tak daleko, abych ho aspoň okoukla. Ale po téhle diskuzi o tom vážně uvažuju 🙂
Já jsem známá svou „posedlostí“ kuchyňskými spotřebiči. Mám jich hodně, ale také je všechny průběžně používám.
Pomalý hrnec jsem, zatím, nepořídila, ale velmi o tom uvažuju.
Pokud vařím na chalupě, tak je to obdobné, jako pomalý hrnec – rozpálená kachlová kamna, ve kterých se tak jako tak topí, jsou ideální na pomalou přípravu jídel. Na zadním plátu nechám hrnec probublávat klidně od ranního zatopení do poledne. Aby se jídlo nepřipálilo, dávám ho nad plát na speciální rošt – má horko, ale nepřímé. Guláše, omáčková jídla, hutné polévky, ale i vývary jsou tak tou chutí naprosto nesrovnatelné s normálním vařením.
Je to stejné, jako pomalé pečení v troubě kachlových kamen – taková zmrzlá horní krůtí noha, vložená večer do pekáče rovnou z mrazáku, posypaná kořením, podlitá vínem, vodou, pivem – podle chuti a dalšího záměru jídla, je ráno skvěle upečená, voňavá, křupavá kůžička… mňam! Husa, svíčková, ptáčky, roláda…. to vše je pomalým pečením mnohem lahodnější. Ostatně – znaly to už dobře naše babičky, takže na tom nemůže být nic špatného!
A pomalý hrnec si přeji k nejbližším narozeninám, už to dlouho trvat nebude.
Koukam, ze jsem si tu polskou omacku pamatovala docela dobre, na to, ze jsem ji nedelala uz strasne moc let.
http://www.prekvapeni.cz/magazin/recepty/prekvapeni-v-kuchyni/polska-omacka-s-hovezim-jazykem_373.html
Predstavte si, ze dnes jsme si všimla v jedné delikatesní prodejně jazyka telecího… a pak, že to nejdedí, ale nevypadalo to moc vábně. Já nevím, nikdy jsem jazyky nezkoušela. Je rozdíl mezi jazykem telecím a hovězím ( asi jen ten, že druhý je starší)? Jazyky byly skromně stočeny a uloženy z dohledu, asi jen pro znalce. Ale byly bílé!!!Je to normální?
Jo, je, i hovězí jazyk je světlý, skoro bílý.
Aha, já jsem myslela, že bude růžový nebo tak.
Domi, zavidim ti ty delikatesy v New Yorku. Ono kdyz se clovek projde, tak tam dostane vselicos. Uz jsem tam dost dlouho nebyla, ale pamatuju jednu tydenni dovolenou, kdy jsme samozrejme prochodili kde co, kochali se v Metropolitnim muzeu, ale vzdycky jsme skoncili obhlizenim, zkoumanim a nakupovanim pochutin. V te dobe v Jizni i Severni Karoline byl vyber maly, ale to se uz dost douho zmenilo. Ale stejne. Ani to vsechno nemusim jist, staci mi koukat se na veci, o jejichz existenci jsem nemela poneti.
To je fakt, Hano, pochutin a přímo různých kuchyní je tu snad celý svět. Jenže ono člověk nakonec stejně má svých pár oblíbených. Ale co nějak nemůžu sehnat a nikdo mi to nevěří je dobrý kefír nebo spíše podmáslí. Objevila jsem jeden v malé Oděse (ruská čtvrť), ale to je z ruky. Na ostrově jsou samé takové divné, bez chuti…
No vidite, kolik radosti muze zpusobit hovezi jazyk. (chuckle) Chet mi pres rameno kouknul do pocitace, videl zname smajly, dle nichz pozna, kde se nachazim, a ptal se co diskutujem. Hovezi jazyk, mily hochu. Udelal ksicht a popral vsem vespolek dobrou chut.
Klimatologicke hlasani: vcera odpoledne bylo u nas skoro 30 Celsia a dusno. Horko po celem Jihu a uz zase kdesi litaji tornada. Krom par dnu, kdy v noci mrzlo, jsme skoro vubec nemeli letos zimu – cimz myslim rocni obdobi, na ktere jsme zde zvykli. Tak 10-15 stupnu, rano o neco chladnejc, hodne slunka a obcasne prehanky. Jsem zvedava jake bude leto. (whew) – potici se smajla.
Tak jazyk, mozeček, srdíčko a plíčka neeee. Vím jsem barbar, ale jazyk ráda přenechávám pánečkovi, ten ho má móóóc rád.
Co já postrádám v řeznictví i v tom výborném Globusovském, hovězí kosti na vývar-cloumák. Pan prodavač mi prozradil, že sice bourají každý den kromě neděle, ale tyhle kosti jsou okamžitě pryč. Zatím jsem se netrefila do té správné doby (n) .
Musím se s vámi podělit o nádherný barevný zážitek. Fotky jsou tady
http://dig.rajce.idnes.cz/U_Koprivu,_orchideje_a_tulipany
Alex, to je krasa velika. A tulipany mam moc rada. Ale nikdy jsem nevidela ty strapate. A nahodou ti mobil foti moc pekne.
Krása! Tuhle jsem se dozvěděla,že tulipán je jediná kytka, která roste i po uříznutí, tedy ve váze a proto se do tulipánových aranžmá často dávají nějaké větvičky, které potom hlavičkám dělají oporu.
Alex, to je krása (f) . Miluju tulipány, dík (inlove)
Alex, ty fotky, to je krása!
Když přišel mlsotník od Abyt, musela jsem se smát – bylo mi jasné, že brutálně dobude další pozice (inlove)
Teď už si chuť na hovězí jazyk aspoň představím, ale už dva dny na mě sedí tak děsnej chcíp, že ještě chvíli bude jen u obtížných představ. Ale pak se vydám na lov! 😀 Jsem zvědavá, jestli se v mém loveckém teritoriu něco takového nachází – při běžných nákupech narazím na srdce, ledvinky, sem tam játra, ale jazyk jsem neviděla jinej, než od nevrlých prodavaček 😛 Globus v dosahu nemám. Musím se holt začít ptát – třeba jsou jazyky podpultový sortiment (wasntme)
Jo, a pokud ho koupím, budu muset o původu masa mlžit taky… 😉
V řeznictvích ten jazyk většinou mají, jenže je to takové maso, které se prostě nevystavuje. Takže pokud ho budeš dělat, ne před klukama a manželem. A když je to pokrájené, jsou to krásně úhledné medajlonky… Navrhuju tedy nazvat při dotazech – hovězí medajlonky 😀
Globus má opravdu dobré maso (koneckonců pytle plné hovězích kostí pro Betku jinde nekupuju)… (chuckle)
Když jezdíš do Hradce – tak tam určitě Glóbus mají… Hledej (wave)
Pokud nenastala změna, tak Globus je v Pardubicích. V HK byl v plánu, ale jestli se plán naplnil, to už nesleduju ( od té doby, co se flákám s dětma doma )
zcela OT:
(sun) u nás nesvítí, ale konečně alespoň dneska nebyla mlha ani nepršelo. A protože zítra mám dálkaře a výlet se konat nemůže, tak jsme vyrazili dneska ve dvě. (sun) se ukázalo, bahna bylo přiměřeně, sníh žádný – lesy a údolí plné pískovcových skal kolem Mužského byly liduprázdné… paráda.
Betka (bat) si to užívala, lítala jako vždy…
(sun) Neříkej, že ty ne 😉 – teda zasloužíš si to (y)
A u vás sníh ještě je?
na zahradě sníh už skoro není, jen na pár stinných místech. I sněženky se dají najít. Ale o párset metrů dál – směrem do Jizerek – to je ještě zimní království. Proto jezdíme Kosatici pořádně vylítat tak daleko… Ale užili jsme si to všichni – na vrcholku Mužskýho jsme už nebyli pěkných pár let… ale výhled dneska nic moc.
Dnes se tu stavila na kafi sestra Zuzka. Chodila po zahrádce a áchala, že si musí prohlídnout jaro. Ona má kolem domu ještě závěje. Prý průměr tak 50 cm. A za domem vylomené dveře lavinou se střechy.
Jó tak s tímhle masem u nás doma kdysi máma nepochodila a to přesně z toho důvodu, že nám ho se ségrou ukázala. Bylo mi asi 8 a pravila jsem, že chobot ze slona nejim. A co jsem dělala nebo nedělala já, ségra kopírovala. Tudíž to bylo něco s čím už se nehlo.
Až v dospělosti jsem na návštěvě k brkaši dostala úžasné maso, tak jsem se začala pídit, co to je… A jasně… On to chobot 😀
Sim jak dlouho se to tak asi vaří?? Tedy v normálním hrnci?
Jinak hlásím úspěšný úlovek několika jazyků různých zvířat (s tichým poděkováním k řeznickému pánubohu, protože běžně to tady taky nebývá – ale zrovna když vyjde Mlsotník, tak jo).
„několik jazyků různých zvířat“ – začínám se bát, co jsi všechno ulovila!
Hovězí vařím dlouho, 2-3 hodiny, lépe nechat přes 3 hoďky táhnout, zvolna probublávat. Přidávám divoké koření. Uzený už nesolím, solím jen neuzený. Vepřový se vaří kratší dobu.
Snažím se hovězí jazyk nepřeříznout před vařením napůl, jako jsem to někde viděla – vytéká z něj pak hodně šťávy. Je lepší vývar, ale mně jde o to masíčko. Proto ho taky vkládám do horké, vřící vody, aby se zatáhlo. U uzeného je to jedno. Proto mám takový oválný pekáčohrnec, kam se jazyk krásně svine. Vepřové jsou malé, tam problém není.
Tedy aby to bylo srozumitelné: u uzeného je jedno, jestli se vloží do vroucí vody nebo do studené. Ale také ho nepůlím. Vždy se kus masa snažím vařit vcelku, je šťavnatější nežli když se rozporcuje a ztratí všechnu šťávičku a chuť.
Děkuji!
Různých zvířat bylo dvě obvyklého druhu 🙂
Liko, ty jseš kůň (clap) (rofl) – teda tohle označení se u nás v rodině užívá jako značka kvality :*
Tak! Byvše inspirována, hned jsem zakoupila obrjazyk a dneska večer ho uvařím a zítra ho budu mít k obědu s brkaší! Díky za nápad! 🙂
Řezníci by měli být Dede vždy předem varováni … 😉
Jakýpak varování, mají tu reklamu. Jinak by sichr všichni vařili zeleninu (chuckle)
No právě. Varováni, aby se předzásobili 😉
Jazyk můžu, ale nejradši, když mi ho někdo uvaří. taky mám ráda uzené jazyky v aspiku.
Nevím, jestli bych u místního řezníka sehnala jazyk. Zato jsme dneska nakoupila teplé masové škvarky, cigáro vytažené rovnou z udírny, takže ho musím ještě nechat vychladnout, jeho vlastní klobásky, kus uzeného (jen tak na chuť) a no a něco trapného masa na vaření- kus pěkné plece a kus kýty. Asi je to děsně nezdravý, ale ty jeho klobásky a uzené a škvarky jsou fantastické 😛
my máme fajn řezníka, ale bohužel má spíš jen klasický maso (a uzeniny), takový ty věci jako jazyk, pajšl, ledvinky a tak moc nevede…
Jsem se byla kouknout.
MŇÁÁÁM Jazyk já můžu. 😛 Zani, zeptej se, třeba má řezník droby a jazyky jen v určité dny. U nás to je úterý a čtvrtek. To jsou patrně dny, kdy se jezdí pro maso.
Zdeno, to může být ono! Já tam normálně dojdu (z práce) těsně před zavíračkou, teď bych mohla zabodovat dopoledne. Vůbec mě to nenapadlo.
Panenka Maria,ešte len piatok poobede a už cez stovka príspevkov!!! 70-ročný kolega zvykne už niekoľko rokov hovoriť,že „žradlo je lepšie ako sex-a uňho rozhodne častejšie“,Dala by som si všetko z toho o čom píšete.A na obed som mala žemlovku/štátnu/-na môj privátny stôl by takýto blivajz nemohol prísť.K studenej večeri zvyknem robiť udený jazyk v aspiku-pohram sa s dekoráciou hribky,kukurička,mrkvička,hrášok je to aj pekné aj jedlé.
Beda všem moc a moc děkuje za přání k narozeninám. To ještě včera měla svátek, prásknu!
Včera jí sharka nabila pozitivní energií, takže se cítí relativně dobře, ale těší se domů. I když tam jsou s ní kočičky, stejně je to náročné!
Určitě se nám v neděli po dojezdu do Prahy ozve.
Tak za prvý přeju Bedě všechno nejlepší, zdraví, štěstí, dlouhá léta… velkej dort a tak (inlove) (^) (^) (^)
Za druhý – taky mám za sebou zatraceně spořivý období (vlastně dvě, první realizovala moje babička, ale to nebylo snad ani tak o spořivosti, jako spíš o snaze nějak uvařit ty prázdný regály, co byly k mání u řezníka). Ovšem na mateřský jsem dokázala nějak spotřebovat všecko. I ty kuřecí žaludky. I ten jazyk. I pajšl… akorát u býčích… ehm žláz jsem teda neuspěla 😛
V současný době mám teda nejraději studenej kus pečenýho vepřovýho (happy)
Pajšl, býči kule, mňam! To už jsem neměl ani nepamatuju! Kuřecí žakudky občas koupím v Albertu, mám je moc rád – je z nich super gulášek.
BK mám v mrazáku, už se na ně těším!
A o víkendu bude pořádný bifťour, tak asi 2,5-3 cm, pěkně naložený do okořeněného olivového oleje a pečená brambora
A jeden den zadělávané zelené fazolky se slaninou, kuřecím masem a brambory
Teda Karolíno… nechceš napsat érotyckej Mlsotník? Upřímně řečeno mě to zajímá spíš teoreticky, ale prostě netuším, jak tuhle hmotu zpracovat (chuckle)
Zano, přijeď k nám, mám zrovna na pekáči studený vepřový maso. Kupuju u místního řezníka tzv, vepřový ořez. Jsou to čisté kousky masa libového i prorostlého, ale jsou menší nestandartní. Většinou se z toho dá vybrat na guláš nebo na něco a ostatní upeču. A stojí to 85 Kč/kg, hovězí taky, ale nevím proč ho teď delší dobu nemají.
To je silnej argument :*
Díky, ještě chvilku cestovat nebudu, ale už od loňska počítám s tím, že by mi to na severu jinak neprošlo (inlove)
Abyt, nerozumím tomu – dušené maso á la Karolína.
Že jsi brutální, to vím, ale Ty i kanibal???
No, na tebe tady vod rána čekám! 😀
Nebyla by sama, Vave se tuhle dožadovala chlapečkovských receptů (rofl)
Uzený hovězí jazyk, uvařený v papiňáku se dá přidáním čehokoli jedině zmršit! Hezky tak, jak je, k němu bramborovou kašičku s loužičkami másla, trochu špenátu (samotného, vařeného) a pak už jen baštit a mlaskat! A polívčička taky nemá chybu.
Proti gustu žádnej dišputát. Nebo jo?
Fuj uzené z papiňáku! Všechny smrady v tom zůstanou! Tahle vymoženost mi nesmí do baráku!
Dobré maso nesmrdí. A než začnu kritizovat, tak napřed vyzkouším. V papiňáku je jazyk za 50 minut hotový, v běžném hrnci ho vařím přes dvě hodiny a všechno dobré se z toho masa vylouhuje, takže polívka je tak silná, že se nedá jíst a z masa zbydou jen vyluhované drtiny. A kazit chuť masa různými, leckdy pochybnými přísadami, je barbarství, i když s tím, co se často prodává, bohužel nic jiného dělat nejde, pokud to má mít aspoň nějakou chuť. Včera jsem v knihovně vyšťoural Němčinu pro samouky a pátrám v přiloženém slovníku, jak se řekne Uzený hovězí jazyk, až zase pojedu na nákup. (cca 15 – 20 dní).
Zastávám se Aňoumy – já papiňák vyhodila směr kamarádka, protože mě hlavně uzená masa z něj taky smrdí. Ne snad masem, ale tím, jak je to uzené příliš intenzívní. Koleno, vařené v papiňáku nejím, prostě mi smrdí a to nemusí být ani uzené. Já ho povařím, sliju vodu a dám čerstvou a vařím do změknutí normálně v hrnci. Nic není suché, naopak maso je šťavnaté, ale zbaví se pachutí, které v něm jsou. Zatímco z hrnce se ty pachy vyvaří, tak z papiňáku nemají kam uniknout. Papiňák je něco, co doma nemám a asi to ani nehrozí.
Já nedám na papiňák dopustit. Mám tři a všední den kdy nemám tolik času mám vařené hned. Zato nepoužívám friťák, nesnáším tu mastnotu. Možná, ten, který přišel na trh nyní. Žádné pořádné maso nemusí smrdět ani ve friťáku.
Sice je drahý, ale investovala jsem a vyplatilo se!
Lžička oleje a hranolky jsou úžasné, řízeček křupavý, nechápu tu technologii, ale funguje a to je to hlavní. Klasickou fritézu taky nemusím.
Ale papiňák ráda nemám. Možná je to i tím, že jsem vždycky vařila hodně hlavně na chalupě. A tam je fakt jedno, jestli se na rozpálených kachlových kamnech něco vaří hodinu, dvě, tři……., stejně se topit musí a v troubě se pečou masíčka většinou přes noc, takže tam papiňák zapotřebí nikdy nebyl a v Praze jsem téměř nevařila. A už jste někdy zažili detonaci papiňáku díky ucpanému ventilku? Já nebyla přímo u toho, ale mohla jsem popatřit na ty následky!
Nasledky detonace papinaku jsem videla. (whew) Jednak byl nebezpecne preplnen nad doporucenou miru fazolema s vodou, a jednak se ten ventilek ucpal takovym tim mazlavym, co se z fazoli luhuje. Ojojoj, dira ve stropu a fazole rozmetane z kuchyne az do obyvaku. Podotykam, ze se nestalo mne, ale me jedne pribuzne, ktera se s kuchyni prilis nekamaradila. zanechalo to ve mne hluboky dojem, a tak mam papinak jak obrnene vozidlo – a to mnozstvi, co se tam da, peclive dodrzuju a prubezne sleduju ventilek.
Přesně tak. A účet za energie potom hovoří jasnou řečí. Aneb nač pálit plyn, nebo elektřinu přes 3 hodiny, když hodina bohatě stačí. A že maso smrdí? při tom, co všechno se v Klausistánu prodává, a ještě předražené, se ani moc nedivím.
Krakonoši, už jste někdy uvažoval o tom, že byste si do toho Německa jezdil i uvařit? Nebo možná jinak – nechtěl byste se odstěhovat na Kubu? Tím byste zabil hned několik much jednou ranou a uštědřovat nám rady a moudra byste mohl i z poza oceánu. Tedy jestli by vám to Fidel dovolil…
Obávám se, že by nám byl z Kuby veeeeelmi rychle vrácen a byly by přerušeny diplomatické styky (ne, že by mi to vadilo!).
Nebo by tam způsobil revoluci, že by se i Fidel divil.
Jak Karolina, taky uzene napred kratce povarim a tu prvni vodu sleju. Mezi jinym to odstrani prebytecnou sul, kterou uzene casto oplyva. Maso varene v hrnci muze byt stavnate, kdyz jeden vi, co dela. Maso v pokojove teplote soupnute do varici vody (ano, s nejakou lehkou pochutinou, cibule cesnek, mrkev, kulicky pepre – jak je ctena libost) a potom jen tak lehce probublavane je fajn. Ale jinak papinak obcas pouziju, kdyz zapasim s casem.
Lidííí, ještě, že jsem po obědě. Uzený jazyk bych mohl klidně jen tak ukusovat – bez ničeho. Miluju ho odmala. Pupek jsem ještě nikdy nejedl, ale vypadá to taky dobře! Budu se muset po nějakém poohlédnout. A ty vepřové jazyky zaručeně vyzkouším!
Tak to já taky. Bohužel moc dlouho nevydrží, max. za deset minut z něj nic nezbude.
Abyt, pěkné, moc pěkné, jazyk my doma (tedá já a MLP) opravdu můžem.
Ženské,, ani netušíte, jak vám tady nahlas závidím. Pokud bych chtěla jakýkoli jazyk, musela bvych bu´d vyříznout ten svůj nebo podniknout hodinovou cestu vlakem do Domažlic, jejíž úspěšnost by stejně jistá nebyla.k jyzyku se tu nedostanu k žádnmu a t o uzeném si tak mohu nechat zdát. jakékoliv řeznictví v naší zadeli chybí, jelikož ten místní šupák a šejdíř krám raději zabalil, jelikož na něj zákazníci několikrčát pozvalui potrevinářskou inspekci. Ale měla jsem nedávno oébrovské štěstí v Plzni, kde jsem doslova ulovila dvě veliká hovězí srdce. A masíčko bylo vynikající na všemožné způsoby úpravy. děla jsem z něj gulášek, jakousi náhrařžkun svíčkvé i jsem ho jen tak uklohnila na slanince. Obě tato srdce mne stála pouhých 80 kaček a najedl by se z toho masa opravdu celej regiment strávníků. I když jsem u několikrát svoje pokusy o lov srdce zopakovala, už nikdy nebyl úspěch jak poprvé. Ti, kdo jen zajdou do řeznictví a nemusejí se vláčet za masem cestou necestou a taky ho dovléct zpět domů, netuší, jaká to je výhoda. Avšak na to srdce budu číhat dál. A Abyt, u Tvých u „jazyčných“ receptíků sliním víc než Jindřina Beta.MĚJTE SE DOBŘE A UŽIJTE SI HEZKÝ VÍKEND VŠICHNI, MIZÍM SE VRTAT V ZEMI SVÉ ZAHRÁDKY. UŽ POMALU ROZMRZLA, TAKŽE JDU SÍT A TROCHU UKLÍZET KOLEM BOUDY.
Miluju pardubickej Globus, srdce hovězí a jazyky hovězí,uzené i syrové,jazyky vepřové..vždy! (blush) Tady je svět ještě normální. (angel)
GLOBUS je na maso skvělý! Na ČM ne, tam se mi to nelíbí a nemají tam takový výběr, jako v Čakovicích. Tam vždy koupím, co potřebuju a ve špičkové kvalitě. A ta jejich restaurace!!!!!!! MŇAM. Kdyby to nebylo tak daleko, jsem tam denně.
Pokud jezdíš do civilizace, není dneska problém si maso u řezníka objednat. Když to máš dost dopředu, eventuelně si ověříš telefonem – já tak objednávám vnitřnosti včetně těch jazyků, na Zvonění maso na řízky, stačí natrefit na slušnou prodavačku. Nestalo se mi, že by mne poslaly někam
Až pojedu do těch Domažlic, tak Ti dovezu jazyk i srdíčko, pokud budeš chtít něco jiného, není problém!
Proč jsem tu Aňouma?
Aha, počítač technika mě nezná.
Joooo, jazyk já můžu! Hovězí, vepřový, uzený i přírodní. Většinou ho teda dělám jen prostě uvařený s křenem a hořčicí, uzený třeba s hráškem nebo čočkou a nebo taky se švestkovou omáčkou (podobná jako polská omáčka). Ale ty vepřové jazýčky s česnekem a slaninou určitě zkusím.
Junior je taky z těch, co se na jazyk šklebí (a vajíčka má rád 😉 ), ale ostatní členové domácnosti maji k tomuhle jemnému a libovému masu velmi kladný vztah. A pupek! Dobrota.
A co ten rozparovačský moučníček?
Znáš Kuchařku stařenky Oggové?
Ne detailně, četla jsem, ale už je to nějaký čas a v knihovně ji nemám. Bééééé
Ovšem teď jsem ještě zvědavější na ten zdokumentovaný postup!
Já to tipuju na Jahodového klátila :*
Abyt, prosím, jak to děláš s tím loupáním???? Mně to pořádně nejde ani zatepla ani zastudena, ale možná to bude tím, že mám obě ruce „volšový“ (chuckle) Ale vážně: Jazyk máme moc rádi, ale to loupání mě fakt vytáčí (headbang)
Musí být dobře uvařený a musí se fakt za horka! Vylovím z hrnce, uložím na prkýnko, zapíchnu vidlici a ostrým nožem loupu – stahuju (odzadu dopředu). Jde to jak brus…
No ano, tak tam bude asi ten zakopaný (dog) Já vždycky chvilku čekám, abych nepřišla z toho vroucího masa k úhoně (fubar)
taky loupu horkej, ale mamka ho protáhne horkej,uvařenej pod studenou vodou a loupe hned poté….
Loupu horkej – přímo vařící
Ano sharko, taky jsem to dělávala tak. Asi chrudimská zvyklost. :O A v polské omáčce…. Musím jazyk připomenout synovi, ale tady se dost těžko sháněl, oni měli jen „rimmad“ to jest naložený a děsně slaný. A teď nám opravují tržnici a budou ji opravovat až do vánoc. To je utrpení ani nevíte. V obchodech jako ICA nebo COOP se nedostane ani lacinější druhy masa. LIDL nebo WILLY´S jsem nezkoušela.
… prosím ony se „nedostanou“, tedy ty lacinější druhy masa…
No za vlažna, řekla bych. A co nejde okrájím a podhodím vyjícím kočkám. (Tam dole, nějakej Louk nebo kdo, měl drzý poznámky ohledně trápení ubohé zvěře hlady.)
Já teda loupu zásadně horký! Je to o prsty, ale jde to dobře. Odzadu ke špičce.
Používám metodu sharka-mamka. 🙂
Že jo, milá abyt !!! (shake)
Z dětství se se mnou vleče nedůvěra k mnohým jídlům (to, že to měl někdo v hubě, s tím nemá nic společného). Vyrostla jsem na mletém vařeném mase s rozmočenou brkaší, nošené mámou z práce, na oloupaných řízcích a španělských ptáčcích ze skleněné konzervy, případně na babičcině králíku se zelím a knedlíkem. (a vajíčkovém salátu z Mléčného baru)
Většinu jídel jsem poprvé ochutnala, až když jsem je uvařila sama. K jazyku jsem se ještě nedopracovala – vlastně jednou k vepřovému, ale nějak mi to všechno okolo nepřišlo adekvátní výsledku. (shake)
Takže brutální recept zůstane asi jen v šuplíku. Zato se moc těším na rozparovačský moučníček, ten možná i někdy zkusím. 🙂
Přeju všem krásný den. (h)
Jooo, a maso z pupku je bezva mňamka, taky se o něj dělím. 🙂
Vave, dala bych si s tím případným moučníčkem pozor. Známe své Rozparovače!
No jo, kralik, kralik … jste me tak pripomeli s tim jazykem … bohajeho kde ja ted sezenu aspon jednu kralici hlavu? Uvarena do polivky … mozecek, TVARICKY, jazyk, … ony ty babicky na vesnici mely sve vyhody.
U nás v Albertu někdy králičí hlavy mívají – ale za příšernou cenu.
Globus u nás, 46 kaček za kilo hlav….Věruška z nih dělá výbornou hlavovocibulovou mňamozní obíračku…kam se hrabe mana nebeská…
„Zato se moc těším na rozparovačský moučníček“ – Vave, seš si naprosto jistá tím, co říkáš???
Jasně! Buď si užije tělo, nebo duše. (chuckle)
O.T. Hlásání! Dnes slaví narozeniny naše milá Beda! Přeju ti všechno nejvíc nejlepší! 🙂 (inlove) (sun) (cat) (cat) (cat) (h) (^) (d) (*) (rose1)
Bedulkoooooo, všechno nejlepší!!!!! (h) (d) (^) (^) (rose1) (cat) (cat)
nezapomeň, že má dutý nohy, tak toho jídl atrochu víc…. (chuckle)
Milá Bedulko,
přeju ti prostě všechno nejlepší (hug) (f) (h) (y) (sun) a na koktejl zajdeme (d)
Taky se připojuju s gratulací, vše nejlepší !!
(f) (^)
Amiška a Žanda zdraví předsedkyni fanklubu.
Ať žije Bedáááá (dance) (h) (f) (cat) (cat)
Dík za připomenutí, Blážo (inlove) – všechno nejlepší, Bedulko. (f) (sun) (h) (cat) (h) (sun) (f)
Jsem chtěla poslat sms a zjistila jsem, že mám mobil doma, chjo. (fubar)
Bedo Bedoooooooooo – VŠECHNO NEJ (f) (sun) (^) (d) (rose1)
Všechno nejlepší, milá Bedo!!! (h) (f)
Všechno nej nej nej (h) (f) (sun) (cat) (cat)
Hlavně zdravíčko a (rose1) (rose1) (cat) (cat)
Tak – (^) (d) (rose1) (f) !
Bedóóóó, všechno nejlepší a ještě lepší!!! (h) (rose1) (d) (^) (cash)
Drahá Bedulko-ako zvyknem:všetko,všetko šťastie sveta Ti prajem.Fakt na Teba často myslím,ale asi to s tatinkom zvládaš a kočičiky Ti pomáhajú.Večer si skočte so SDharkou na drink-doporučujem Mojito.
Taky přeju vše nejlepší.
Milá Bedo, všechno nej! Ať ti slunce svítí! (f) (sun) (f)
Bedulko hlavně zdraví (h) (f) (h) (f) (h)
Hoooodně zdraví, spokojenosti, radosti z kočiček i jiných chlupatců! (f) (f) (f)
8-| (chuckle)
……….. (^) (d) (h)
Bedííí, vzpomínám a přeji všechno nejlepšííí.
Hodně stěstíííí zdravííí milá Bedo hodně štěstííí zdravíííí (f) (sun) (f)
Milá Bedo, k Tvým narozeninám náruč (rose2) (rose2) (rose2) (rose2) (rose2) (rose2) (rose2) , hodně zdraví a splnění všech přání
Bedulí, všechno nejlepčejší (inlove) (rose1) (^) (sun)
Mila Bedo: vsechno nejlepsi – hlavne zdravi pro tebe a pro kocicky. A nejakou tu radost a kus stesti navrch. (h) (rose1) (^) (hug)
😡 Stojíme ve frontě gratulantů, přejeme všechno nej, nej a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_13_2011-12#Bedanar_2012.jpg (f)
Tak jazyk jsem ešče nikdá nezkoušela, nejsem vůbec, ale vůbec zdatná kuchařka.
Auvaja – začínám povážlivě slintat!
Uzenej jazyk můžu vždycky v jakémkoli množství …. třeba s čočkou….
😛
Klasická odpověď tomu, kdo jazykem opovrhuje „protože už to někdo v hubě měl“ je „tak si dej vajíčka“!
Já ho také mohu kdykoliv a jakkoliv – vařený s brkaší, uzený, studený nakrájený na slabé plátečky, ještě kdyby mi ho tak občas někdo připravil, takhle si ho musím udělat sama.
„Tak si dej vajíčka“ paráda 😀 ! Tak to už snad je lepší to co bylo v hubě, ne (chuckle) .
Já miluju hovězí jazyk, neuzený hovězí jazyk! A podepíšu se pod vše, co píšeš – zlatá slova! Vývar skvostný, mrkev s omrmlinkami z podjazyčí výborná (s vínem skvělý nápad!) a jazyk se sardelkou je delikatesa prvního stupně. Masíčko je měkké, lahodné, mana nebeská. Sliním tu u kafe bez snídaně….. Já ho tedy loupu horký, líp se stáhne. A horký ho pokrájím na tenké plátky a zaleju předem připravenou čínskou omáčkou. Nechám v lednici odležet tak 2 dny. Zvláštní je, že vepřový jazyk mi zdaleka tak nechutná. A s čínskou omáčkou už vůbec ne!
Karolíno, chci Ti jen poděkovat za ten výborný recept vepřového s mrkví. Udělala jsem ho asi z kila vepřové kýty a bylo to báječné. (Kýta byla lacinější než plecko!)
Jsem ráda, že chutnala!
Hm, ještě horký přelejt čínskou omáčkou, uležet? Určitě zkusím, dík. (nod)
Recept na tu omáčku jsem sem kdysi, tuším, psala, je jednoduchý:
sojovka tmavá, olivový olej, česnek, pálivá hořčice, med, ocet z červeného vína, chilli, trochu sladkého vína, sůl – vše se rozmixuje na takový skoro krém a tím se horký jazyk přelije. Krásně se to vcucne.
Poměry někde mám napsané, kdyby někdo potřeboval.
Já to stejně dělám od oka.
To chilli je mleté, nebo omáčka?
Lze obojí!
Bezva, mám obojí, už jdu míchat.
Karolíno, díky, opsala a mám silné pnutí řítit se pro další hovězí jazyk. (wave)
Tak se řiť (chuckle) a poté řiď receptem (clap)
Karolíno, díky Tobě se teď na sloveso „vřítit se“ koukám úplně jinak!
Tak to je zajímavé – jak se mluví o – s prominutím – žrádle, tak se diskutuje aj v noci, ale když psal Yetti o matriarchátu v Austrálii, tak první komentář až po půl desáté (chuckle)
Jinak k jazyku – hovězí jsem v životě nejedla. Ani ne z estetických či jakých důvodů, ale protože mne ani nenapadlo ho někdy koupit (vůbec hovězí maso málo kupuju – kližku na guláš a hezké zadní na Stroganova). Ovšomže zato jazýčky z prasátka, to je jiná, hezky uvařené do měkka a pak s jabkovým křenem …. ježišimaríja hned bych si dala (dneska budu vařit uzené kolínko a bude tudíž ta nejdobřejší polívka na světě – uzená s kroupami – slint slint).
Tak až narazím na hovězí jazyk, tak ho koupím a ty řízky z něj udělám (nod) .
Já dávám vařené vepřové jazyky ke koprovce a rajské omáčce. Ňam 😛
(yawn)
Nechte si to – JÁ MÁM HLAD! A protože nějak chcípačím, pomalu si užužlám starou housku s hořkým čajem…
A vy na mne takhle! Gr…
JÓ vařenej JAZYK, ať již hovězí nebo vepřový, to je pochutnáníčko! Libové masíčko, jemná struktura, nateplo, nastudeno, s brkaší nebo hořčicí a křenem… nebo s LEPENICÍ – u nás se dělá jako brkaše s jemně pokrájeným syrovým kysaným zelím.
A očvaňky s dušenou mrkví a hráškem a kousky brokolice…
Dobrý den všem!
„Měl to už někdo v hubě“ ? Ale řízky z kýty těmto kritikům nevadí,přestože pocházejí ze „zádele“ prasete (chuckle) …
OT pro Blážu:
koukala jsem na údaje o Moje ambulance a.s. Nedá se najít,kdo za společností stojí. Oficiálně je jediný akcionář, doktor mě neznámého jména. Akcionářský vklad byl navýšen na 50 milionů (pro jednotlivce i úspěšného doktora nezvládnutelná částka). Kdo je za tím je těžko říci. Mohlo by to být navázáno na Agel Chrenka (ale ti většinou dělají pod svým jménem), ale může být za tím jiný podnikatel z jakéhokoliv oboru. Teď zjistili firmy, že při dobré organizaci a výběru jen lukrativních činností lze v medicíně vydělat (třeba ortopedie ambulantní je slušně placená, na operativu se doplácí). U řetězců je riziko, že pacienta bude ošetřovat pokaždé někdo jiný. Vím, že k nim měla určité výhrady komora (agresivita při skupování praxí). Ovšem nic to neříká o kvalitě konkrétního lékaře. To jeko u kteréhokoliv obvoďáka otázka osobní. A že jsou soukromí? Doktoři jsou zaměstnanci, ti nemají ze společnosti nic než plat. Obvoďák na „volné noze“ je soukromník v původním slova smyslu. Tady je soukromý majitel. Takže se neptejte na reference na firmu, ale konkrétního doktora ke kterému by tchn chodil (s tím rizikem, že ho mohou za půl roku klidně vyměnit.)
Evo díky, písnu ti emila (e)
Hovězí jazyk miluju uzený a zrovna jsme se jím v neděli přecpali. Syrové spíše vepřové jazýčky, kilčo se dá sehnat za 56 Kč, Majda i kočky běžně konzumují. Já vyříznu jen ten jazýček, podjazyčí vděčně přijme Mařka a dám vařit s pepřem, solí, novým kořením a bobkovým listem. Po uvaření sloupnu, nechám vystydnout, podélně naříznu a vzniklý “ sámek “ namažu rozetřeným česnekem s trochou soli. Jazýček obalím slaninou, převážu aby pěkně držela a hodím do trouby. Když je slanina dokřupava podávám s dijonskou hořčicí nebo s tatarkou a brkaší nebo lze i s křenem. Ale bohužel furt to má ten tvar jazyka.
Jo a pupek – není lepší rajská než z pupku
Inko to je vynikající nápad s tou slaninkou – určitě vyzkouším! Vepřový jazyk mi tolik nechutná, ale v této úpravě to bude bomba.
Bomba to bude! Musím se po jazýčcích poohlédnout při nákupu!
Koukám, že maso je pro tebe taky na prvním místě, pak dloooouho nic a pak zase maso!
To jsme na tom stejně.
Tuhle jsem snídala kroupový jelitový prejt a zelí. Byla jsem za volantem, takže jen nealkoholický Birell, ale jinak by to hlídala jedna plznička. Vidět mně MLP, tak ho trefí!
Ty a paní Vašáryová v Postřižinách.
Já mám děsně ráda sýry, ale maso je maso.
Sýry mám taky moc ráda.
Ale masíčko v jakékoliv podobě je halt masíčko. Jsem prostě masožravec.
My jsme opravdu s MLP každý naprosto jiný – on snídá jogurt, kafe, koláčky, housku s máslem a medem nebo džemem…… já si dám tlačenku s cibulí a pivo, kus sekané nebo držťkovou, ovšem je-li prdelačka, nepohrdnu!
Přijde taky na hledisko času.
Když pospíchám, je to jogurt. Takhle o dovolený volím tvoji variantu následovanou variantou tvého muže (chuckle) . Ovšem pak to chce nejmíň dvacet kiláků… (nod)
Doktoři v jihlavě zkoumali tromby, vytažené z operovaných pacientů po trombóze hlubokých žil a jiných cévních příhodách a zjistili, že se skládají převážně z jogurtových bakterií! Bohužel je to o tom, že jogurtové bakterie nějak zmutovaly a místo, aby v trávicím traktu ukázněně chcíply, pronikají do krevního řečiště a usazují se na stěnách cév. Výsledkem je nárůst kardiovaskulárních chorob. Takže ať žije ,,zdravá“ výživa. 8-|
Hezký den přeji, trošku O.T. děkuji za palečky, voda se pomalu zabřežuje a když nebude moc pršet tak se snad zabřeží. Snad to stihne do konce března. Letos jí tady bylo a ještě je moc a moc. Náš Lux to v takovém rozsahu ještě neviděl a jak se ta voda valí a vaří v korytě tak na to hrozivě štěká. Musíme ho moc hlídat a mít všechny přístupy k říčce zajištěné. Vůbec nechápe co nám to hučí a vyvádí u baráku.
Ahoj! S tím vybřežováním na tebe myslím a přeju brzké zabřežení.
Sázava tentokrát moc nezlobila, ale ledy byly až přes most. Ehm, tedy ledochody.
Luxusní jídlo, které doplácí na tu raženou teorii,že to ,co už někdo v hubě měl, jíst jinej nebude…
Běžte do háje,něco tak libového a dobrého, patřičnš naservírovaného, byste slupli a kdyby Vám neřekli,co jíte, ještě byste chtěli nášup!
Jazyk jím od mala..maminka ho měla zařazený v jídelníčku, otec taky,on však v kategorii:nepoživatelné (protože už to v hubě někdo měl)…
Jednou si dal osmažená kolečka v trojbalu a mlaskal si, snědl půl kastrolu…potom nechápal,čemu se s mámou tak řehtáme…uzený jakoby medajlonky a ještě smažený…kupoval ajsem ho před 14 dny a koupím ho zas..a bude uzenej, na česneku po oloupání restlej a šťavku vytvářející s brknedlema a špenátem (clap)
Přesně! nejlépe si pochutnám na tom, o čem nevím, z čeho to pochází! (štěkající srnec, např.) Ale když mi to chutná, není co řešit, maso jako maso. (clap)
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Jazyk mi nevadí, jsem masožravec a výkonný sval znamená dobré maso (nod) … Uzený na studeno i teplo je moc dobrý a řízečky smažené s kaší taky můžu. Nevařím ho, vaří ho babča. „Odpad“ máme velký – ale Rick i Beta to za odpad nepovažují… 😛
a ještě poznámka – kdo včera odpoledne nezaregistroval návštěvu LucYnky, tak dodala k Chudínkovi do diskuze nové fotky. Najednou vedle důstojného huňatého Skůbíka není radiátor, ale veselý krásný mladý psík Tobbíš (wave)
Je fantastické, jak rychle dokáže mladý organismus zareagovat. Ještě aby to na něm nezanechalo stopy na psychice
Jsem dnes nějaká momentálně opožděná – nemůžu Tobbyho fotky najít! (think) Děkuji za navigaci. 🙂
http://kocicinadeje.rajce.idnes.cz/Tobias_1.3.2012
včera je LucYnka po poledni přidala do diskuze k původnímu článku o Chudínkovi…
Kujíííí 🙂
Chudínek už není Chudínek ale hezký Tobíš. Měl štěstí, že se ho ujala LucYnka
Přecitlivělá společnost manhattanská odmítá vzít jazyk do hu ééé vznešených úst…Bylť jím nabízen jako originální pochutina v české Hospodě v Národní budově, ale néééé, to my neradi ( asi proto, že to už někdo „měl v hubě“ ;). Takže nic, jazyk z nabídky zmizel. Možná ho měli zakamuflovat ala Abyt a pak by možná panstvo mělo boule za ušima 🙂 . Mezi námi ovšem, fakt, už to někdo v hubě měl….
To mě vždycky napadne, jestli tihle lidé jedí vajíčka… (rofl)
Pokud tohle slyším, vždycky mě napadne, jestli ti lidé jedí vajíčka… (rofl)
Hm, tak dobrý vtip to zase nebyl, aby tu musel být dvakrát…
Jestli jsem kdy jedla hovězí jazyk nevím. Jestli ano, tak to muselo být v dětství, kdy maminka také vařila podle přesného rozpočtu (a hodně nastavovala omáčkami. Jestli do něho zapadl i jazyk, tak nám to možná ani neřekla, prostě jídlo předložila. Jistě ale vím, že osobně jsem si ho nikdy nekoupila. Na jisto jsem věděla, že choť by ho určitě nejedl a ani já tuto pochutinu nevyhledávala. ALE – kdyby mi ho dneska někdo naservíroval podle Abytina receptu (a co to je mi řekl až po jídle), možná bych se nechala „převychovat“. Už se mi to totiž stalo.
Naše mexická kamarádka je úžasná kuchařka. Když jsme se s nimi předloni viděli, zase dělala jedno ze svých skvělých jídel, kdy do (na plameni ožehnutých) moučných placek balila tenoučké plátky hovězího (a další přísady). Jak jsme spolu u sporáku klevetily, já jí ty výborné tenoučké kousky masa, rychle pečené na pávničce občas ujedla. A ptala jsem se co je to za výborné maso. Dostalo se mi odpovědi „beef skirt“, jedno z nejoblíbenějších mas Mexičanů, právě do podobných jídel. Jméno mi nic neříkalo, ale byla jsem rozhodnutá ho také koupit a vyzkoušet (i manžel si na něm velmi pochutnal, co to je za maso se rozhodně neptal). No a pak jednou v našem makro obchodě (Sam‘s) měli právě “skirt“ za poloviční cenu. Jakožto „makro“ prodejna bylo vše ve velkém a tohle byly 4 pořádné flákoty masa, snad 40cm dlouhé a 20cm široké. Ale vybavila se mi dřívější chuť a celý balík jsem nadšeně koupila (do zásoby do mrazáku), přestože „tvar“ masa mi nijak nenapovídal, co to může být za sek. Abych se poučila, šla jsem si na internetu vyhledat, co jsem to vlastně koupila. „Beef skirt“ je česky hovězí pupek!!! Kdybych to byla věděla dříve, nevím, jestli bych to koupila. A zároveň jsem hned věděla, že choti původ masa rozhodně musím zamlčet (čti zalhat). Na internetu byly různé rady co a jak s přípravou, ale já o ní zavolala rovnou kamarádce. Ta nejpve nechtěla uvěřit cenu, za jakou jsem ty flákoty koupila a úplně jsem slyšela, jak v telefonu slintá. Maso jsem odblanila, odtučnila, rozporcovala. Kousek jsem tence pokrájela a osmažila jako ona na pánvičce a zkusila udělat její „fajitas“. Ale nebylo to ono, něco tomu chybělo – asi ten mexický talent. Tak jsem (podle rady) dala další větší kus pomaloučku vařit. Maso bylo výborné a ještě za horka jsem si ho dali k večeři jen tak s křenovou hořčicí a čerstvým chlebem. Mě chutnalo moc, choti také, ale lezlo mu moc do zubů a viděla jsem, že jeho oblíbené jídlo to nebude. Tak jsem uvařila polovinu ostatního masa a zbytek dala do marzáku s tím, že to bude pro psa (tedy také později uvařené, syrové Trixie nedávám nikdy). Namrazila jsem i v sáčcích silný vývar (na polévku a též na polití psích granulí). Jenže, pokaždé, když jsem uvařené maso „pro psa“ vyndala s lednice, abych jí ho dala, jen tak jsem si odlomila studený kousek pro sebe. Bez ničeho, jen tak samotné, případně s trochou hořčice. Dopoadlo to tak, že jsme se s Trixie o zásoby v lednici poctivě podělily, stejně jako o mraženými syrovými kusy, které jsem postupně uvařila. A jestli na podobnou koupi někdy zase narazím, koupim maso znovu „pro psa“. A kdo ví, možná zkusím i ten jazyk (a pokud mi bude chutnat, zase se s Trixie rozdělím).
Už z anglického názvu jsem tušila, že to bude pupek – úžasné masíčko, tedy když se správně připraví.
Nad jižanskými romány jsem občas přemýšlela, proč pajšl a „méně hodnotné“ části krávy i prasat dostávali otroci – a zřejmě si pochutnávali. Asi proto, že masa byl nadbytek. A když je něčeho nadbytek, tak se sní jen to, co je nejjednodušší na přípravu nebo je z té části nejvyšší užitek. Třeba steaky – rychlá úprava, pečená kýta – dlouhá úprava, ale jídlo pro celou famílii.
Myslím, že jídelní zvyky různých národů krásně kopírují historický i ekonomický vývoj. V naší maličké Evropě tu krávu nebo prase zkonzumujeme „od rypáčku po paznehty“ a ještě o tom píšeme uznávané kulinářské eposy. Ve veliké Americe z krávy vyškubnou svíčkovou a zadní, z prasete žebírka, kýtu a panenku a zbytek jde do psích granulí (rofl) Ehm, trochu jsem to zjednodušila 🙂
Vseobecne mas pravdu, Renato, ale jsou vyjimky. Zejmena na Jihu na venkove se cunik zpracuje kompletne. Napr. smazene praseci kuzicky – neplest si se skvarky. Prodava se to v obchode v celofanu, ale to je hnus. Ale v dobre barbeque hospode je to nutna polozka na servirovacim stole. Vetsi kusy kuze, osmazene do krupava, posypane soli, na to striknout krapet octu a pripadne neco ostre omacky – zde obligatni Texas Pete. Aspon jednu si vzdycky vezmu. Kdyz chci udelat sulc nebo vylepsit polivku, prisun prasecich nozicek je zarucen. Tedy ne v kramech ve meste, ale u nas na venkove s vetsim poctem cernochu to mistni super market vzdy ma. Tentyz obchod oplyva uzenymi ohankami, krky, kolenama a jinymi castmi prasatka. A je to nejlip zauzene maso na prichut do vareni. Jako napr. new orleanske fazole. Cernosi to pouzivaji do ruznych dusenych smesi s rajcatama, okrou, a pak hlavne do dlouho varenych lupenu – tzv. greens. Taky jsou v nasem krame k mani licka. A daji se koupit i praseci strivka, ktera se bud dlouho dusi s cibuli a necim korenenym nebo se smazi. Tak k tomu se moje zvidava mlsnost jeste nesnizila. Holt jeden nemusi mit vsechno. I kdyz Chetova matka a jedna sestra to taky maji rady a chodi na to do jakesi hospody. Chet to nenavidi. Rovnez drstky, vnitrnosti – jako treba srdce – to kupuju pro Jakeyho. Velmi popularni jsou zde v okoli kureci zaludky (ty nam chutnaji). I ten jazyk se najde Jediny, co jsem tady jeste nevidela, je pajsl, a uprimne receno je mi na svete bez nej dobre.
Cili je to do urcite miry vskutku ovlivnene ekonomickym postavenim , ale i mistni kulturou.
Maričko, recepty na hovězí pupek s názvem Sobrebarriga al horno už někdo na Mlsotník dával, nejsem si jistá, možná to byl Terra, zkoušela jsem a bylo to výborné, nechceš ten mexický způsob přidat taky? (happy)
Hovězí jazyk miluju, jak v přírodní, tak v uzené variantě. Překvapivě luxusní krmě vznikne, obalíme-li plátky vařeného jazyku v trojobalu a usmažíme jako řízek. S brkaší či brsalátem nemá chybu, kam se hrabe vídeňský řízek.
se přidám, jazyk ve všech variantách i pupek,považuji za velice jedlý a vepřové jazyky,tak,jak je dělají u nás v „číně“..se sojovkou,jsou taky mňam!!!! 😛
Jen to chce fakt poradne uvarit. Uz se mi stalo, ze jsem si presne tohle nekde dal a bylo to k neužvejknutí 🙁
A já měl zrovna na to takovou chuť …
Ejhle. Brutální Abyta a Mlsotník??? Kam ten svět spěje (chuckle)
Esipak receptíky nejsou zločinem proti lidskosti, téda zvířeckosti? Nedopřát ani ždibec masíka zvěři nebohé, kolkolem dychtivě se zmítající? Zožrať celej jazyk, to by mi kočkovstvo a psovstvo jaktěživo nevodpustilo. Nehledě na tepelné násilí spáchané na mrkvi 😡 .
Avšak proti zapíknutí, křenové variantě ani výtěžnosti a medailové pozici na bedně nelze míti námitek, ba naopak. Dík za skvělej tip před víkendem (wave) . A s trochou ehm velkorysosti může zavládnout spokojenost v celém výsepním kolektývu.
Jen,safra,není to výzva? To už by snad i Rozparovač měl přispět do Mlsotníku, alespoň dezertíkem nějakým. Pochopitelně s veškerou skromností mu vrozenou (wasntme) .
Ha, vrahoušek s Abytí uprostřed noci? Brutální kombinace (whew) Svačinové jídlo odložila jsem a doobře učinila (rofl)
Milá Louk, neváhej a dodej receptík na moučník – ty my moc rádi a třeba se naučím nějaký nový „karlovarský“. 🙂 Už se těším.
To jsem tedy zvědavá, jaký moučník se naučíme (rofl) Louk, to je opravdu výzva!
Nooo – od té doby, co Louk peče s JarkouF. je mi naprosto jasné, že recept bude krátký a úderný, avšak kvalitní (pokud bude kvalitní rum a jemu podobné hlavní – a možná i jediné – ingredience) (wasntme)
Tsss. Abyste se, dámy, nedivily. Příprava jednoho, ehm velmi speciálního dezertu, je pečlivě zdokumentována. A rum v něm není. Jen počkejte, až se Jarka vzbudí. Hravě udusí jazyky vaše utrhačné. Anebo rači néé, beru zpět, jsa srab.
Držme se dnes raději hlavních pokrmů :* .
Taky si prosím o recept, pokud možno včetně zdokumentovaného postupu.
To si piš, že je to výzva. Z toho se jen tak nevykroutíš! (flex)
Přesně tak! Výzva je výzva! Už se těším (tmi)
No Rozparovač se taky má na co těšit!
Nejspíš začneme grilovanou lasičkou, milá Asteris 😀
Já myslela, že půjde o dezert!!!
PS: Je zajímavé, jak mají někteří, spíš tedy některé dobrou paměť ]:)
Tak dezert by mohla být krysa na špejli 🙂
Hahahaaa, „to jíst nebudu, už to někdo v hubě měl“ pronesl muj manzel pred par lety. Ale, mela jsem to vedet. Kdyz manzelstvi bylo nove a penez pomalu, tak jsem jednou koupila jazyk (a tady je to snad pomerne jeste levnejsi nez v CR, pac to skoro nikdo neji) a uvarila s polskou omackou (cervene vino, neco prepaleneho cukru, rozinky, mandle, neco octu a krapet zaprasit moukou – ale pisu to z hlavy, tak to berte s rezervou). Junak muj to snedl, ale nepridal si, a pak za nejakou dobu prohlasil, ze ta omacka by byla dobra s hovezim. Pote dodal, ze snad abych se s tim priste nevarila, ze to stejne dalo hodne prace. (chuckle) Nedavno jsem zase ten jazyk udelala s krenovou omackou, ale to uz byl za tech skoro 23 let oprskly, tak rekl tu uvodni vetu. Jazyk dojidal Jakey a kocky. A 23 let jsme oslavili v sobotu.
„Pote dodal, ze snad abych se s tim priste nevarila, ze to stejne dalo hodne prace“ 🙂
Hanko, takhle nějak podobně „diplomaticky“ by se vyjádřil i můj choť nad něčím, co už podruhé mít nemusí. Ještě ani jednou mi žádné jídlo nepohanil, ale právě podle podobných vět vždycky poznám, že to opravdu „za tu práci nestojí“ dělat znovu. 🙂
Náhodou, to je velmi kulantně a citliově řečeno. Hodné jižanských gentlemenů, važte si jich , dámy. :*
🙂
No mam pocit, ze o te omacce bych prohlasil to same. A to mám jinak jazyk rád.
Jendo, souhlas. Proč takovou dobrůtku mršit nasládlou, ne-li sladkou omáčkou! To je stejná hrůza, jako pečené kuře s hrozinkami!
Bohužel se dnes stalo módou, že masové pokrmy se ,,vylepšují“ vším možným, takže dát si v hospodě kus flákoty, nezkažené nějakým paskvilem, typu marináda, nebo Niva v podstatě nejde. Takže pokud s maminou někam jdeme, tak jedině k Číňanům; tam sice k masu přidávají tyhle hrůzy také, ale odděleně, takže mamina si dá smažené nudle s kuřecím, já voňavou křehkou kachnu s hranolky, (omáčku, servírovanou v misce, nechám v klidu), a oba jsme spokojeni.