Občas se u nás vyskytne přezrálý banán… Někdo si koupí, pak včas nesní a pak se tváří, že ten poslední banán s nahnědlou slupkou opravdu, ale opravdu není jeho. Co si budeme povídat, o přezrálé banány taky nestojím.
Tak jsem se inspirovala banánovými placičkami na lodi na Maledivách a dělám banánové lívanečky.
Potřebujeme:
1 větší zralý až přezrálý banán
2 vejce
dvě vrchovaté lžíce polohrubé mouky
špetku soli
olej na smažení
Postup:
Vejce rozdělím na žloutky a bílky, z bílků a špetky soli ušlehám tuhý sníh.
Oloupaný banán rozmačkám v misce vidličkou, přidám žloutky a mouku, promíchám a po částech zlehka vmíchám ušlehaný sníh.
Lžící dávám na pánev hromádky, rozplácnu na placičky a na mírném plameni usmažím z obou stran. Nedělám je moc velké, těsto je měkké a špatně by se otáčely.
Jsou moc dobré samotné, ale také se dají pomáznout povidy a zakysanou smetanou.
P.S. Fotky nejsou, než jsem dosmažila, umyla si ruce a došla pro foťák, nebylo co fotit 🙂
Půlnoc pryč a nevidím nový článek.
Jak jsem tu tak dumala nad lívanečkama bez vajec, tak se mi zatím Rysík otestoval na vejce. On je normálně děsně disciplinovaný, ale dneska to nevydržel a kousnul si rakvičky. To jsou sice hlavně žloutky, ale my ho drželi i od stopového množství bílku. Je pravda, že už dlouho uvažujem, že to ozkoušíme, protože v krevních testech má bílek výrazně klesající tendenci a zrovna vejce často mizí kolem toho třetího roku. Ale tak nějak jsme čekali na oficiální kožní testy, které měly být až na konci února. Tak jestli do zítra nic, tak zítra dostane pár piškotů. A jestli pořád nic, tak začnem pomalu rušit naší bezvaječnou dietu. Teda zatím to nebudeme přehánět a koncentrované bílky budem pořád hlídat, ale už mu budem moct koupit i nebalené sladké pečivo, u kterého neznáme složení. Akorát přijdu o univerzální výmluvu, proč mu to či ono nekoupit. Argument, že tam jsou vajíčka, přijímal bez další debaty (snažila sem se to nepoužívat přiliš často, ale občas sem to řekla i o něčem, co nebyla pravda, jen abych se s nim nemusela dohadovat).
Soused snad už konečně vypnul diskotéku nad naší ložnicí tak já jdu spát.
Patrim k lidem, co banany moc nemusi, lec obcas se k nim dokopu. A pak to povazuju za velmi praktickou pochutinu do auta na delsi cesty – telo se nasyti a clovek se neupatla. Ale moc rada je mam grilovane, zakaple rumikem lecivym a pak taky do peceni treaba jako ten chlebicek, o kterem se zminuje Maricka. A pak takovou bananovou specialitu bananovy puding. V nekterych hospodach zde na Jihu prodavaji nechutny vyrobek, kde je instantni bananovy puding, detske piskoty a obcas i kousek bananu. Aaale, kdyz se udela dobry puding, resp. krem a do toho se vmicha neco uslehane slehacky, piskotky se namoci v rumiku nebo bourbonu a prolozi se to banany a udelaji se takove vrstvy ve sklenene misce a necha se to vychladit… neni spatne.
A protoze mame ulezene banany – Chet banany rad – tak uz vim, co zitra udela Chet podle Jajky instrukci.
Jajko, tohle vypadá vééélice jedlééé, určitě zkusím, my máme banány rádi. Manžel si dokonce pravidelně vyžádá sladkou „wafflovou večeři“, takže tyhle lívančeky určitě uvítá. Mě když někdy během dne honí Mlsná a nevím vlastně na co mám chuť, je-li doma banán většinou po něm sáhnu. Sice se říká, že banány nepatří do lednice, ale já je tam dávám. Tedy nejprve musí být dobře zralé (protože v lednici nedozrají), ale ještě jim nesmí hnědnou slupka. Pak je dám do lednice – pravda, slupka ošklivě zhnědne, ale banán přestane dále zrát a pod slupkou zůstane krásně bílý a pevný o několik dnů déle. Na pečení se doporučují právě ty trochu přezrálé banány proto, že jednak se lépe rozčvachtávají a jednak mají pak v konečném výrobku silnější aroma. Tady je populární tzv. banánový chleba. Je to vlastně buchta ve formě biskupského chlebíčku (já ho spíše kupuji, než dělám) a když se to nakrájí na plátky a otoustuje – je to mňamka, protože právě ta vůně a chuť banánu je intenzivnější. A protože v tom bývají i ořechy, ty se také opečou a je to celkově moc a moc dobré.
Když v mém dětství dělala maminka na chatě k obědu lívance, také by je tenkrát nikdo nestačil vyfotit. Mizely, sotva je z lívančeníku (teď ho tu mám já) vyndala. Seděli jsme s bratrem nad talířem jak hladoví vlci a hádali se, na kom je s dalším lívancem řada. Dělala je nejčastěji, když bylo nějaké čersvté ovoce (rozmačkané s cukrem).
Z palačinek máme nejraději „letní“ – udělám tenké palačinky velikosti pánve, tence pomáznu čokoládovým sirupem, doprostřed položím „váleček“ z vanilkové zmrzliny, palačinku zatočím, vrch „počmárám“ zase čoko-sirupem a stříknu vlnovku šlehačky.
Kdysi nám na zimních táborech v Krkonoších pan kuchař dělával tzv. Štěpánské omolety – velký lívanec, kde se do těsta také dává sníh, ale byly velikosti palačinky. Pomazané marmeládou.
Jemine, Matričko, taky na ně vzpomínám z Krkonoš 🙂
Byly tak veliký, že jsem měla pocit, že to nedokážu sníst. A neuvěřitelně dobrý :*
Přesně, taky to na talíři vypadalo hromské, ale zmizelo to v nás jak nic. Stávali jsme na to u výdejního okýnka frontu, protože to kuchař dělal jen po jedné. A jak to ten první dostal, byl až ke stolu provázen uslintanými pohledy a jen jsme trnuli, aby nedošly zásoby. Jednou dávno jsem se tuhle omoletu pokusila z nostalgie udělat doma – ale nějak to nebylo ono, něco tomu chybělo..asi to tehdehší mládí.
A Zano, jak postupuje léčba? Asi dobře, když (dole v diskuzi) už uvažuješ o výrobě Jajčiných lívanečků 🙂
Díky (inlove) já vlastně pořádně nevím, jak pokračuju, to až časem po nějakejch vyšetřeních… ale cítím se líp a to je asi hlavní, ne 🙂 ?
Tak jen tak dal, Zano. Nic neprepiskni, a bude lip. Ty cesty na tebe pockaji. (h)
Banán jsem poprvé viděla, když mi bylo asi 6 let. Kamarádka mojí maminky ho dovezla z Prahy. Nutily mi ho sníst a mně připadal odporný. Dalších 15 let jsem se na banány jenom dívala bez závisti, že ho frontové bojovnice ulovily. Synátor ale už na banánu vyrůstal, pokud se dal sehnat a pokud na něj byly prachy a to při tom totalitním mzdovém systému teda moc nebyly, páč my privilegovaní jsme si musely zakoupit družstevní králíkárny, zatím co souzi se roztahovali ve státních bytech za pár stovek.
Takže banán od Jajky určitě zkusím aspoň ho pořádně ztrestám. (rofl)
Já už vím, proč Jajka ty fotky nestihla. Protože jak koukám na rozpočet, byly ty lívanečky tak čtyři – a to je tak do jednoho zuba, jak říkával můj dědeček (rofl)
Ale dobrého pomálu, správně, Jajko (y)
JAJKO, JEDEN OT DOTAZ. HLÁSILA MI KAROLÍNA, ŽE JSI PRÝ NĚCO ODE MNE POTŘEBOVALA, ALE ŽE MI NEŘEKNE, CO TO BYLO, JELIKOŽ JSI PRAVILA, ŽE SE OZVEŠ SAMA NA MŮJ EMÉÍLEK. ZATÍM NIC NEDORAZILO, TAKŽE SE PTÁM, ZDA UŽ NÁHODOU POTŘEBA NEPOMINULA NEBO UŽ NEBYLA USOPOKOJENA JINAK. POKUD NEMÁŠ MAIL, NAPÍŠU TI JEDEN JÁ, ABYS HO MOHLA ULOŽIT. MIZÍM A JDU PSÁT.
TEDY, JAJKO I OPSTATNÍ MLSALOVÉ,NYNÍ SI VYČÍTÁM, ŽE JSEM VŮBEC TEN MLSOTNÍK OTEVŘELA. LIDI, NEDOKÁŽETE SI DOST DOBŘE PŘDSTAVIT,JAK DOPADÁ ZÁVISLÁK NA INZULÍNU, KDYŽ SE UJEDE A P VŠEM OVOLÍ UZDU SVÉ GLYKÉMII. TO JE TEDY SŮRA. BUDIŽ VÁM ODPUŠTĚNO.NEJSEM TU JEN SAMA. ALE PRO JIŘÍHO TY BANÁNOVÉ L BLÍVANCE UKLOHNÍM HNED ZÍTRA. SAMA SI DÁM RADĚJI KOUSEK MASA.KDYŽ UBERU BRAMBORY, BUDU SNAD MOCT AASPOŇ JEDEN KOUSEK PRO USPOKOJENÍ MLSNOTY. MĚJTE SE TU KRÁSNĚ. JDU HÁZAT SNÍH NA ZAHRÁDKU.ZAS HO NAPADLO DOST A PADÁ DÁL. MUSÍM SE TAM PROBOJOVAT, ALE HOKINA NECHÁM DOMA V TEPLÍČKU. NEHODLÁM ZA SEBOU TAHAT PO CELOU CESTU PSÍ SÁŇKY. KRÁSNÝ VÍKEND PROŽITÝ PODLE VAŠICH PŘEDSTAV VŠEM.
Mňam, hned bych si dala. Jenže to má vejce jako základ, tak asi smůla. Umím dělat bez vajec palačinky i lívance, ale tady je vejce základ. Leda v neděli, kdyby tu Rysík nebyl, aby mu to nebylo líto.
Jinak mám samozřejmně pražskou (a taky hospodskou) terminologii: palačinky – tenké placky z mléka, vajec, mouky (špetka soli), na slano či sladko až podle náplně. Lívance placičky z kynutého těsta (vlastně podobní jako palačinkové, jen se přidá kvásek a v tom už je troška cukru, takže sladký základ), sypané cukrem se skořicí, nebo s povidlama a kysanou smetanou a tvarohem. Vdolečky jsou jiné těsto než lívance a hlavně jsou vyšší a vypadají prostě jinak, než lívance. Trochu jako kobliha bez náplně, ta se dá až navrch. Omeleta je rozšlehané vejce osmažené na pánvi, možno dát všelicos od brambor, uzenin či zeleniny, ale klidně jen to vejce. A já jdu zkontrolovat musaku v troubě a Rysíka, jestli už spucnul tu bramboračku.
ale karakal, jde to i bez vajec… ty si poradíš…u Góvindy taky nepoužívají vejce a jak maj super pakoru, to palačinkový těstíčko s černou hořčicí je přímo mana nebeská….
Teď mi došlo, že ta čepice na lívancích a vdolečcích je stejná, jiné je jen to těsto pod tím. Předpokládám, že to vdolkové je hustší, nikdy jsem je nedělala, ale mám to v plánu, Vašík chce vidět, co jsou vdolky z písniček.
Přezrálé banány obvykle sním, ale občas dosáhnou stádia, kdy teda ani já. Oni pak začnou jinak vonět, něco jako by začaly kvasit. Jinak já nesnáším banány nezralé, je mi z nic špatně. Takže u nás se koupí zelené banány, MLP sní jeden či dva, pak to jí hlavně Rysík – pro toho to kupujem- a jak to začně ohnědávat moc, začnu to rychle dojídat já. Jenže dneska tu žádný banán není, tak budu muset koupit rovnou nějaký zralejší, aby do neděle stihnul dozrát.
Jajko, to určitě vyzkouším, vypadá to moc pěkně. Problematiku zahnědlých přezrálých banánů moc dobře znám, u nás se banány kupují a jí docela dost a tak docela často nějaký zbyde a za syrova už by to nebylo ono. Stejně jako tu psala sharka, dávám rozmačkaný přezrálý banán do těsta na bábovku/mufiny/jakoukoli podobnou buchtu. Hezky to pak banánově voní a chutná.
Jo, takhle…. teprve mi to došlo :O
Neznám problémy s přezrálejma banánama, protože takový jedince rozmixuju do bílýho jogurtu a jsem absolutní Blažena :* 😀
ZANO, U TEBE JE TO STEJNĚ, JAKO LÍČILA NEDÁVNO KAROLÍNA PROBLÉM ZBYLÉ-NEZBYLÉ, NEBOŤ ZCELA ZBAŠTĚNÉ BRKAŠE. U NÁS SE OPBČAS NĚJAKÝ PŘEZRÁLÝ BANÁM VYSKYTNE, ALE ZTRESTÁ HO NEJČASTĚJI JEN JIŘÍ, MNĚ BANÁNY MOC HOUPOU GLYKÉMIIÍ A JEN PŮLKA MALÉHO K USPOKOJENÍ MLSNÉ HUBY NENÍ JAKSI DOSTATEČNÁ .
Hm, asi máš pravdu. Po mně prostě zbytky nezůstávaj (blush)
Zkusím, zkusím… akorát místo mouky šoupnu kokos, a osmažím na kokosovém oleji… To bude (clap) Díky, Jajko!
LIKO, TOHLE TVOJE ŘEŠENÍ BUDE LEPŠÍ I PRO MNE.KOKOS MOHU , ALE ZAS NEMÁM KOKOSOVÝ OLEJ, TAKŽE USMAŽÍM NA SLUNEČNICOVÉM. NO, AJSEM HODNÁ JÍ I HLÍDAČ ZVÍŘETNÍKOVÝCH SPAMŮ.1+2 SNAD SPOČÍTÁM BEZ PORBLÉMŮ I BEZ UŽÍTÍ PRSTŮ.
LENKOS, POCHUTNÁME SI 🙂
Fotky tam asi nejsou schválně proto, aby si to mlsní zvědavci udělali a nafotili sami. 🙂 Vypadá to jeden, zrovna jeden takový posmutnělý banán mám, že bych? 8-| 😛 Děkuju, jajko! (inlove)
Jinak u nás je palačinka totéž co amoletka a může být slaná či sladká. Pak jsou lívanečky o velikosti důlku v lívanečníku (chuckle) , to těsto je hustší a může být i s vločkami, a o zhruba stejné velikosti jsou také vdolky, které jsou ovšem z kynutého těsta. A když je to úplně kulaté, je to kobliha! (chuckle)
já dělám líbance s kefírem (nebo nějaké kyselé mléko prostě) a jsou báječně nadýchané a strašně dobře se smaží… a neměla jsem je už asi sto let (a teď jsem na dietě, tak je ani mít nebudu)
Ty a na dietě hubnoucí???? Nebo je v tom nějaký zdravotní problém, Bedulko?
není – jen tlustý pupek (rofl) … ale už se pomalu ohnu k botám (y)
To rozhodně není tlouštkou… maximálně zádama 😀 (to bys koukala, jak se krásně ohnu a žádný OTP mi v tom nezabrání (chuckle) )
To mi povídej ! Nevím jak se ty otépéčka porolují ale ohnu se pěkně , až dlaněma na zem. (rofl)
Zano, souhlas. Mně opravdu tento cvik potíž nedělá. A že jsou moje OTP daleko, daleko vyvinutější 😉 Jsem dokonce natolik líná si klekat, že vytírám podlahu v předklonu. Já myslím, že stačí Bedulí ty lívanečky naservírovat a ona by si dala říct. 😀
pokud vím, říkala jsi,že držíš mléčnou dietu..tak lívance s podmáslím, musej bejt logicky dietní jídlo!!!!
Jajko – ovšem to zní nejen luxusně, ale i hrozně jednoduše. Takže – díky moc
Petro 🙂 dělala jsem ty těstoviny se zelím a anglickou slaninou. MLP byla v extázi. Dííík. (inlove)
Já bych syrový banán do pusy nevzala, zvedá se mi žaludek jen z pomyšlení. Nevím proč, už jako dítě jsem to nesnášela a když maminka vystála ty šílené fronty a náhodou banány sehnala, tak se setkala se zuřivým odporem dítka, kterému byl ten hnus vnucován.
Ale miluju je pečené v karamelu, polité likérem, čokoládou a navrch kupa šlehačky. Když se ještě navíc před tou čokoládou a šlhačkou oflambují dobrým koňáčkem……… jéje, to je bašta.
Ale tohle zní docela zajímavě, tam asi ta chuť banánů bude taky potlačená. Dala bych navíc citronovou kůru nebo šťávu a asi vanilku.
S názorem na banány byste se shodli s mým tátou. Ten také banán prostě a jednoduše nevzal do úst. Jen mám dojem, že ani jakákoli úprava, kde by byl banán ještě rozpoznatelný, v jeho případě nepomohla. Ty Jajčiny lívanečky by se musely vyzkoušet, třeba by to šlo. To už je teď ale opravdu jedno. Možná až my s mámou nesníme včas nějaký banán. Já je naopak mám ráda.
Ty pečené vůbec nechutnají jako banány!
Smaží se na másle a pak se na to nasype cukr a nechá se zkaramelizovat a ty banány se v tom tak jakoby „omrmlají“, úplně ztratí chuť banánu.
Hned bych se do toho pustila!
Trvá to dlouho, je to piplačka, ale výsledek stojí za to.
Jééé, mě se sbíhají sliny! To musí být mňamka! (y) A nevidím tu slintajkící smajlík (chuckle)
Chichi, banány jsem začala jíst až po pádu totáče (clap)
pro YGA:
odpověď 😛 níže
lívance – palačinky – amolety…. prostě jak kde.
No ale ty malé z kynutého z´těsta jsou vdolky, lívance jsou ty placatější. Amolety a palačinky by mohly být totéž, ovšem omeleta je silná na rozdíl od palačinky či amolety (jazyková oblast Brno a okolí) 🙂
Do jazykového koutku ještě dodám – u nás vdolky ani neznáme (chuckle) – ty klasické smažené (v restauracích známé pod jménem bavorské vdolečky) jsou beleše.
A amoleta je vždycky slaná – základ osolené rozšlehané vajíčko (myslím, že správně je to svítek) + různé ingredience, u mne zásadně „ála co špajska vydala“ (chuckle)
Jak vidím, u Mlsotníku se člověk obohatí jazykově z více úhlů pohledu – jak chuťové pohárky, tak i řečově (nod) .
Kdysi dávno jsme dělávali „muffins“ (nevím jak bych to nazvala česky)s banánem v těstě. Byl to čínský recept, ani nevím jestli bych ten recept dnes našla. Ale bylo to moc a moc dobré, jedlo se ještě vlažné.
To vypadá hodně jedle – už nechávám dva banány… no, přezrát! 😛 (ten je olizovací 🙂 )
Jajko, je to těsto následkem banánu hodně sladký nebo se to tam nějak ztratí?
když dávám banán do olejový bábovky, dám o lžíci-dvě oleje méně a uberu trochu cukru….je to pak vláčné,dobře to voní….a chutná taky skvěle..tohle zkusím, jen bych přistrouhla citronovou kůru…. 😛 (olizovací)
Sladký je, ale hodně sladkým bych ho rozhodně nenazvala.
Určitě by to šlo ještě naředit – přidat další vajíčko a další lžíci mouky.
spíš záleží,jak je zana zvyklá sladit,pokud skoro vůbec nebo hodně málo,může jí to připadat dost sladké…každej máme jiný chutě…
tak já to nějak vyzkouším (budu potřebovat ten banán (chuckle) ), asi by to mohl jistit jogurt navrch 🙂
Docela mě to láká.
Lívanečník – sqělá věc!
Pěkně smaltovaný, dobře se myje po odmočení a lívance se v něm dělají líp než ta volská oka.
Já teď měla děti u nás na prázdninách… Umíš si představit lívance z litru a půl mlíka?! Dávám do nich vločky, prášek do pečiva a POKUD náhodou někdy zbydou, dají se dobře ohřívat v mikrovlnce (nebyl to letošní případ). Na lívance cokoliv – zakysanka, marmeláda, skořicová cukr s citronovou šťávou…
A manžel vrčel: proč sakra děláš lívance JENOM když přijedou děti!?!
Ale Zdeno, to jsi snad nedělala lívance, ale placičky! Podle mne je lívanec (po našemu líťák) taková velká placka z hodně řídkého těsta, které se rozleje po celé panvici, je tenká a určitě v ní nejsou vločky, protože by to nebylo hladké (shake) .
Ovšem – prudce jedlé jsou i ty vločkové placičky, zvlášť pokud je na nich domácí marmeládka. Ani se panu manželovi nedivím, že je mu líto, že je děláš jen pro vnoučátka a on má jen to, co mu zbude (chuckle)
U nás jsou lívance v podobě placičky, malé, takové naducané. Maminka dávala navrch džem nebo povidla, třený tvaroh nebo jogurt.
To, co lejeme na pánev a je to tenoučké těsto je, podle mně, palačinka. Tu dělám cukrářskou, psala jsem sem kdysi recept. A roluju lehce potřenou džemem a navrch šlehačka, vaječný koňáček nebo čokoládový likér.
Stejně jak u Karolíny: u nás jsou lívance malé placičky, naducané, babička je dělala z drožďového kynutého těsta a pekla na mastném plechu v troubě, druhá babička je dělala z prášku a smažila jako já.
Rozlité palačinky, velké tenoulinké placky před celou pánev děláme z hladkého těsta bez prášku, napůl voda-napůl mlíko.
A amolety děláme jako velké placky přes celou pánev, ale tlustší, s troškou prášku do pečiva a pak se natrhají vidličkou a zalévají smetanou s jahodami nebo borůvkami a říkáme tomu TRHANEC. A jsou mastné, mají křupavé okraje a já je nejraději. Bez té zálivky.
Ale co dům – to jiné názvy, rozumím. 😛
Zdenooooo, no jasně, AMOLETA!!! u nás se teda netrhala, ale jedla jako se tady píše o palačince
moje máma si jednou v restauraci objednala omeletu – a oni jí přinesli veječnou omeletu :O … byla z toho úplně perplex a pořád vysvětlovala že chce amoletu – a oni vůbec nevěděli, o čem to mluví (bylo to v Čechách 😉 )
Jajko – škoda, že foto není – měla jsi je bránit vlastním tělem (chuckle)
Tak mne napadá, že by se daly smažit v lívanečníku – ani nevím, proč se té panvici s důlkama říká lívanečník, když já v ní dělám jenom volská oka (think) ?!
To určitě, jenže já mám lívanečník někde ve sklepě…
A na pánev se vejde 7 placiček a do lívanečníku jen 4. Ovšem byly by krásně kulaté.