Posledně jsem psala o tom, že nemáme sami sebe odstrkovat a že si máme dělat radosti. Dnes dodávám, tím víc radostí, čím větší ústrky se nám dějí zvnějšku.
Třeba jako dneska: chtěla jsem jít z práce dřív, protože mi není dobře. Ale potřebovala jsem před odchodem něco vyřídit se šéfem. Jenže mě u něj (a na hodně dlouho) předběhla kolegyně, protože já jsem jedla pozdní oběd. A pozdní byl proto, že jsem vyřizovala něco za někoho. Prostě, jak už to bývá, ústrky se začínají řetězit, a nakonec z toho je den blbec.
Z práce jsem jela na nákup, došly nám doma minerálky, a taky přijedou chlapečci, takže je nutné rozšířit sortiment obvyklých potravin o různé ty Brumíky a Pribiňáčky a gumové medvídky. Neperlivé matonky měli až někde u stropu a neperlivé magnezie měli jen jednotlivě. Naskládala jsem do vozíku dvanáct modrých pet lahví a pracně sháněla někoho, kdo mi snese zelené z nebe.
U kasy jsem pak zjistila, že všechny tašky jsou v autě, kromě jedné zabalovací nepromokavé. Když jsem dojela s plným vozíkem k autu, začalo z té údajně nepromokavé tašky téct na zem cosi bílého – samosebou to byla smetana do plánovaného segedínu.
Doma mi spadlo vajíčko na podlahu a karton s mlékem v plastových lahvích do psí misky s vodou. Později jsem uklouzla na ledu na potoce, když jsem se vydala za Ankou požírající v lesíku rohlíky určené pro ptactvo nebeské. A při svlékání bundy doma se mi rozbil zip.
To už ale bylo trochu moc. Dost bolo dnešních ústrkov! Je třeba jim čelit nějakou radostí. Třeba takovou, že hned po napsání stopětky si rozestelu postýlku a vlezu do ní s čajem s knížkou. To by bylo, abych ústrky takhle nezahnala.
Nebo se jim alespoň obratně nevyhnula; přece kdo nic nedělá, nic nemůže zkazit. Doufejme, snad.
Milá Vave,Tvé téma se dotkne každé citlivé duše, páč my potrefení víme své. (bat)
Chci být happy a tak se pokouším brát vše s humorem a vždycinky si říkám, že vše se v dobré obrátí. Bohužel to platí i naopak. Lity,lity všechny ,kteří prožívají své perné dny. (h)
Zakončila bych lakonicky.
Když tě život omrzí stane se ti peklem skoč po hlavě do hajzlu a přikryj se deklem!“ „Dobrá voda, ze záchoda, nepíjte ji, je jí škoda!“ A ještě : Sněží krásně…. tralalala . (music) (dance) (*) (h) (wave)
To je takový ten den – sednout, ruce do klína a žádn prudký pohyby 😀 Vavísku, umíš to krásně popsat (clap)
Milá Vave, v takový den je lepší držet při zemi i myšlenky, aby člověku neupadly kam by nechtěl (rofl)
Jinak parádní diskuze, je vidět, že cizí neštěstí opravdu potěší 😛 (rofl)
Hlásim:kupeľňa na polovicu opravená-na budúci týždeň to prídu zasparovať/pani,zožente si spárovačku tej farby,ako to máte,nech nám nenadávate/upratané kusy tehiel,kachlikov vyniesli oni,ja som upratala,umyla.Vonku je snehová fujavica-už mám nwervy ako sa bude jazdiť zajtra skoro ráno.A teším sa,zajtra si v kľude počítam a vyteším sa s Matzldinou svorkou,budem vzdychať nad sametom ale aj trikotýnom-dúfam,že ľudia budú sedieť doma a nebudú nás volať.
Verenko, i když jen polovina, alespoň že začali !!!!
U nás momentálně prší, tak si tu pročítám u obou článků krásnou diskuzi. No a u těch „ústrků“ se mi najednou vybavilo, že by se jeden mohl cítit i takhle 😀
http://www.youtube.com/watch?v=BL9AOGq4a60
A vy chudáčci zasněžení (přírodu milující)si pro útěchu opakujte, že „Únor bílý, pole sílí“.
Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí.Únor bílý, pole sílí. (rain) (sweat) (rain) (h)
No jó Jenny, sem si naběhla 😀 😀
Maričko, lepší takový únor, než vítězný. (rofl)
pravdu máš (flex) (flex) (chuckle)
Ja pitomec jsem se vdala na vitezneho unora. (rofl). Ja si to hned neuvedomila. Asi proto,ze jsme to u nas v rodine jaksi neslavili, a navic si blbe pamatuju cisla. Ja si myslela, ze vyvlastneni se odehralo 28 unora, ale asi se mi to spletlo s 28. rijnem. Takze mame, co jsme chteli…
Dámy pozor! Dějiny se opakují.
Vave, úplně mimo, ale – DÍKY ZA SNÍH! Konečně jsem se dočkala!
(Doufám, že v rámci dnes psaného dne blbce nezbuchnu cestou domů s noťasem… to bych nerozdejchala. 😛
Neměla by být nějaká stupnice blbých dnů? Den hlupák, den blbec, den pitomec. Vave, ty jsi měla včera den idiot!!
Dalmatinku, nevím, jestli tě tu ještě zastihnu, ale pokud ano, pořebovala bych dobrou radu někoho přes miminka, prosíííím 🙂 Ta opičí mají k těm lidským hodně blízko a Cipísek mi trochu dělá starosti. Veterinář krčí rameny… Co s pětidenním miminem, které sice baští, ale nepřibírá? Dostává Nutrilon a sehnali jsme za nekřesťanské peníze mlezivo, můžu udělat ještě něco? Předem děkuji za každý nápad (h)
Lucíšek měl na veterině na starost malého goriláčka – než ho převezli do Německa. Zkus jí napsat… Sice lemurek není gorilka… ale skoro
Držím palečky – ať to dobře dopadne
A nebo různé ZOO, neporadili by ?? – vím, že v Liberci lemury úspěšně odchovávali – nyní se už nejde do umělých odchovů… ale před pár lety ano.
Díky za radu, zkusím ten Liberec (y) . Dneska jsem se na něj byla podívat (dřív to nešlo, měla jsem rýmu a to by byl průšvih) a mám z toho všeho trochu zamotanou hlavu. Prcek se snaží, ale ani z daleka ještě nemá vyhráno a chudák Píďa se na něj strašně upnula, pochopitelně.
Lucko, pokud nepochodíš jinde, zkus aspoň telefonicky MVDr. Gajdošíka. Mobil najdeš tady (pevnou zvedá jen v ordinační hodiny a to má většinou dost frmol): http://www.veterinagajdosik.cz/kontakt.html
Dělá veterináře v ZOO Ostrava a má dost zkušeností se vším možným a dost dobrých tipů a triků, takže třeba s něčím poradí. Bohužel jste daleko, jinak bych vás k němu nasměrovala osobně.
Na e-mail bych nespoléhala, není typ člověka, co se má rád s internetem, fakt raději ten telefon. (Možná pak po domluvě i ten e-mail 🙂 )
Pokud bys kolem něj potřebovala něco víc, písni mi na e-mail tosca74 na tiscali na cz
Držíme tlapky (y)
Tosco, dodatečně moc díky. Tenhle kontakt určitě využiju, i když Cipísek se začíná snažit. Už přibral celé 4 gramy a začíná zkoumat svět.
Nemohl by mít třeba tasemnici, jako mívají kočky??? Naše malá Smoky také baštila jak zjednaná ale nerostla a nepřibýrala. Jenže 5-dennímu mimi by asi prášek na zabití tasemnice neudělal dobře, že ?
To určitě nemá, neměl ji kde chytit. Spíš je toho na mrňouska trochu moc a adaptace na náhradní řešení chvíli potrvá. Spíš to chce nějak podořit imunitu, když nemá mateřské mlíčko
Velice vám děkuji, milí Zvířetníci (inlove) , že jste se se mnou podělili o své dny-blbce.
Řekla bych, že o první cenu se může podělit PetraK s EvouŽ. (y) (nod), jejich zážitky mě sebraly nejvíc. (whew) (whew) (chuckle)
Zase se dostal můj příspěvek pod jiný článek. Experiment. Píši znovu. Já musím přijít na to proč se tak děje.
Moje dny blbci se rozsypaly na malé kousky a tak nemám celý den blbec ale v každém dni kousek dne blbce. No a znáte to : stokrát nic umořilo osla. A kdo je v tomto případě ten osel? No přece já. Poslušně hlásím už umořená.
Milá Velká kočko (inlove) , miluju Tvůj úžasně suchý smysl pro humor. (y) (hug) (h)
Když se „den blbec“ povede, tak je jako korálek, který navlíkám vedle minulého korálku, abych příště přišla na to, že ten minulý „den blbec“ byl ještě docela pohoda. 😛 (dance) Prostě není nad optimismus (sun)
malý vtip k sněhové kalamitě:
Ve zprávách říkali, že by každý, kdo vyrazí na cesty v tomhle počasí, měl mít s sebou řetězy, lopatu, deku, rozmrazovač, tažné lano, baterku, hever a náhradní kolo … no, vypadal jsem ráno v tramvaji jako blbec …
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
poooooooooooooooomooooooooooooooooooooct (rofl)
No, rozhodila jsem tento vtípek dále a rozhodla se, na základě následných zpětných dotazů jej používat jako malý testík inteligence! Zpět mi přišlo z 10 míst 6 dotazů „a v jaký tramvaji“ nebo „a proč v tramvaji“?
Tak asi přehodnotím své kamarády.
(chuckle) (clap)
(rofl)
muhehe !!! (y) (rofl)
Doufám, že řidič tramvaje havarijní výbavu ocenil. (rofl)
Ještě zatepla jsem poslala dál, ať se nás směje ještě víc !!!!!
Hezkýýýý (clap) (clap) (clap)
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
Dost dobrý!
Vavísku, já mám na psacím stole jako pozůstatek z puberty, kdy jsem sbírala stejně jako spousta mých vrstevnic slavné „cintáty“, jeden slogánek: „Na životě miluju jeho pestrost – každý den mě naštve někdo jiný“ 😀
Jako určitě všichni znám důvěrně takovýhle den blbec z vlastní zkušenosti, no a to pak už jen smutně konstatuji, že dnes mám chuť se spláchnout a zaklapnout za sebou poklop nebo že prostě na potentočkovaného i ten hýzlík padá (chuckle) Takže teď jen držím všechny (y) , aby se ten den blbec zase hóódně dlouho nezopakoval.
Na životě miluji jeho pestrost. Každý den naštvu někoho jiného a ne jednoho. Mne totiž naštvat nikdo nedokáže, neb jsem dokonale splachovací. A včera jsem se při sledování pořadu ,,Máte slovo“ dost dobře bavil. 😛
No, možná by bylo lepší vlézt do té postele sice s knížkou, ale místo čaje vzít gin, jak píše Verenka. ]:)
Achjo, den blbec! Nehody prostě mají ve zvyku se řetězit.
O.T. VAVE A TVŮRCI KRONIKY
VČERA JSEM V RYCHLOSTI NAHLÉDLA – TA RYCHLOST MI ZABRALA SICE ZDATNOU ČÁST ČASU, ALE I TAK JSEM OPRAVDU STAČILA JEN NAHLÉDNOUT, PROTOŽE TO JE VELEDÍLO. CHCI VÁM VYSEKNOUT POKLONU. JE TO PARÁDA, MOC SE VÁM TO POVEDLO, DALI JSTE SI S TÍM OBŘÍ PRÁCI. MÁTE MŮJ OBDIV A (bow) (bow) (bow)
a Vave – díky za odkaz na kroniku.
Děkuju. 🙂 Napadlo mě, že jsi pořád v letu a že jen tak na odkaz na Hadech nenarazíš.
jsi hodná, že Tě to napadlo,já jsem načihovala, jestli to někde neuvidím. Včera jsem to tak „v rychlosti“ projela a udělala si vzpomínkovou jízdu. Je to krásná věc, moc dobře udělaná, dali jste si s tím ohromnou práci.
přišel mi mail s nadpisem: Trocha životní ironie..
dostala mne věta:
Když nepřijde hora k Mohamedovi, kokain nebyl kvalitní.
Vave – no to je slušný seznam ústrkůch, to jsou dny, kdy je člověk tak trochu dost rozebrán na prvočinitele.
Mně se k tomu obvykle ještě přidávají tělesné tresty… jako že si při rychlém vytírání zaškobrtnu – v kleče!!!!, v kleče!!! nohou tak, že si na palci u nohy urvu pěkný kus nehtu a bolí to jak čert, pak se švihnu do makovice o digestoř tak, že vzteky, na oplátku tuto švihnu plechovkou od kakaa, jen ať ví hajzl digestořská, jak to bolí! Tím si ale plechovku znetvořím, což mi následně přijde líto, protože to byla vzhledná plechovka……… a pak aby toho nebylo málo, podříznu si prst, tak blbě, že mi to krvácí ještě druhý den ráno. To vše během slabých třiceti minut ;( , kdy pak už vypadám, že jsem prošla mlátičkou. A pokračuje to druhý den ráno, kdy dneska tedy prasknul ten podříznutý prst, díky mojí ne úplně dokonalý srážlivosti to teklo tak, že jsem šla později do práce a když jsem se oblékala, prasklo to znovu, takže jsem si vyrobila na zádech krvavý šmouhy….. které jsem o půl hoďky později doplnila o mastnou skvrnu velikosti mexického dolaru. Když jsem své ozdoby odeprala a usušila, polila jsem se zdatně vodou……….
je Ti líp milá Vave? 🙂
JJ, díkuju (f) (f) (f) , milá PetroK (inlove) , pronikavě se mi udělalo líp. (chuckle) (Eh, na mastnou skvrnu jsem ve včerejším žalozpěvu zapomněla, ale on je to u mě vcelku běžný jev.)
Snažně Tě prosím, dnes neuklízej, nevař, neper – mohly by vniknout škody až národohospodářské. (chuckle)
a byla ta Tvoje skvrna taky velikosti mexickýho dolaru ? 😀 (rofl)
No Tvá prosba o nicnedělání dnes úplně asi nevyjde – mám toho v plánu haba kůk. Nejdřív si musím nechat seřídit lyže ať nedopadnu jako loni, když jsem si myslela, že když sedm let nepadám, nebudu padat ani nadále a blbě to skončilo, pak musím nakoupit, vyzvednout u mámy věci pro ségru, která přijede a pak musím upéct nový éňo-ňéňo (prý) buchtopernik a předvyrobit Kološvárské zéli, abych zítra právě nemusela dělat vůbec skorem nic,jen jít s Hošíkusem v pole-role a večer usednout k hodovnímu stolu. Ale že nebudu uklízet to slíbit můžu (rofl)
Skvrna sem, flek tam, až mě potkáš, tak mě poznáš. Nevím který dolar je největší a ještě když si otře o mě náš Doneček hubu o tričko, nevíš o tom…. a pak si někde chceš sundat sáčko, to je trapas – vedro nevedro se rychle zase navlečeš.
Petro nejsi moje ňáká vnučka levobočka ? To se může stát jenom mě! A ještě k tomu neumím sčítat (headbang) /6+9 není ani 13 ani 16/
Tak v tom nejsem sama??
občas si už říkám, jestli nejsem sebepoškozovač aniž bych o tom věděla. Navíc sebepoškozovač se specializací na chladné zbraně. Jak je někde ostří, je bez debaty, že si něco někde amputuju 😀
sčítání je potměšilé, tuhle mi taky nevzalo že 4+9 je padesát 😀
Mně to pro tenhle případ nabízí dvě třináctky – prej si mám vybrat (think)
Kdo nic nedělá, nemůže nic zkazit? Ty nemáš zvěř?
My, když v létě hlídali štěňata, tak jsme k ránu vždy nechali otevřené dveře na zahradu, aby se mohli mrňavci případně vyvenčit a my nemuseli lítat s každým extra.
Jednou jeden dole kňoural. Se zavrčením „kuš, bestie, máš otevříno“ jsem se pokoušela dospat aspoň do 5. Jenže jsem netušila, že šel děda na záchod, tím vzbudil psy ale současně zavřel dveře (také vaši rodiče považují otevřené dveře/okno a hrubý přečin?!). Pes opravdu musel. Tak to udělal v předsíní. Děda, který blbě vidí a byl na záchodě to zozšlapal po předsíni, kuchyni a spol… No ještě že mě štěňata vytáhla z postele brzy, jinak bych do práce včas nedorazila. Ono po ránu odstraňovat v noční košili ho.. z půlky bytu není úplná legrace. (rofl)
Takže na průpovídku „kdo nic nedělá, nic nezkazí nevěřím 😉
Eh, Evo! (inlove) (whew) (whew) (whew) Dodatečně pě polilo horko. Ano, máš pravdu, někdy se věci dějí úúúplně samy. (tmi)
EvoŽ, naprostý souhlas – my s těmi našimi psímki geronty, kteří už musí i během noci jako staří lidé, nesmíme podcenit ani jedno vzdechnutí či nervózní popocházení po domě či bytě – jinak pak taky ve svém „apartním“ bavlněném pyjámku se psími obrázky v pět ráno před klasickou prochajdou umývám, sprejuju a likviduju rozšlapané skvrny – v tom lepším případě psího čúúúrání (chuckle)
Ty psí obrázky jsou natištěné, nebo aktuálně vytvořené? (chuckle) Já jen že už nemám ráda zejména světlé jednobarené plochy, protože jsem furt potlapaná.
Psi jsou nejhorší jako mimina nebo geronti. Dospělí se umí ozvat nepřehlédnutelně (ostatně to je u lidí stejné, jen si otevřou sami 😀 )
…….., protože jsem furt potlapaná…….
já se musím zubit nejlépe celosvlečená, protože jinak mám zubní pastu naprosto všude i na neuvěřitelných místech. Vzhledem k barvě mého oblečení, je to blbý. Nevím jak to dělám, ale jsem v tomhle dost mistr. Zajímalo by mě, jak to dělají ostatní, normální lidijové, že se můžou zubit oblečení. bývá mi dost zima (rofl)
Nejlíp se zubí v plné vaně 😀 – ovšem pak je na mytí zubů dost velká spotřeba teplé vody!
na ja, ale to by pak při mém systému zubení se znamenalo, že třeba v mrazech jako jsou tyto, pak ráno vylezu ven a bude se ze mě kouřit, aniž bych ještě začla pracovat, páč bych tam byla moc dlouho v tý vaně.
Si myslím, že jsme přišli na černou díru na trhu – kriticky na něm chybí černá zubní pasta. Možná, že by to stálo za zamyšlení jako tutovej podnikatelskej záměr. (y) … no, minimálně PetraK by si ji kupovala mnohem radši, než RŮŽOVOU Perličku. (chuckle)
Evi, upřímně, je to tak půl na půl 😀 Ale nám, co máme tu „psí“ úchylku, to fakt nevadí – dokonce mi kámošky dávají darem k narozkám např. flísové deky opatřené kresbičkami psích tlapek a polštářky s obrázky psích čumáků a s našitýma ušima jako od basetů jsouc si vědomy mé infantilnosti, co se týká žvižátek a najmě pesů… No a to současné noční vstávání beru jako daň z přidané hodnoty za ty předchozí nádherné roky s mou smečkou (h)
No top byl teda bledej děs, za to může přechod okluzní fronty, ta přifučela všechny myslitelné nepříjemnosti.
Ano, po takovém dni je lépe tiše zalézt do postýlky a doufat, že mi polička ze zdi nespadne na hlavu 🙂
Milá Vave, doufám, že dneska už to bude lepší (inlove)
S dnem blbcem se toho moc dělat nedá – snad jen doufat, že už bude dost hodin na to, aby člověk šel spát (think)
První Murphyho zákon – co se může pokazit, to se taky pokazí.
Kamarádka měla kdysi napsáno v horoskopu: „máte den blbec, raději zalezte do skříně a nic nedělejte“.
A horoskop na další den: „opět máte den blbec, jestli jste stále ve skříni, ani dnes nevylézejte“.
😀
Vave,nemožem sa sústrediť,vstala som skoro ráno a čakám a čakám na majstra,ktorého majitelia bytu sľúbili ráno poslať.telefon nedvíhajú,on nechodí,asi si pojdem dať džin s tonikom-pomáhal kráľovnej.matke,snád pomôže aj mne.Asi mám deň blbec a prúserone v sérii.A nevyplatené účty a rekomando na pošte a kopu žehlenia a spústu iných vecí.Idem na ten džin!!!
Řekla bych, že je to to jediné a nejlepší řešení, Verenka.
Ostatně ověřené královnou matkou. 🙂
Totiž džin, správně vypuštěn z lahve, plní veškerá přání 🙂
Nejen přání, taky je to dobrý proti malárii.
Hlavní je umět si to zdůvodnit.
😉
Verenko, jestli pomáhá na malárii, tak je to tutovka (clap)
Moc s tebou soucítím, doufám, že zedník dojde už brzo (y)
Poznámka pro Vave: díra ve zdi není totéž, co tunel. Lze ji pořídit i tak, že na svojí straně zatlučeš hřebík – a u sousedů vypadne cihla 😛
Milá Verenko, už jsem tuhle hrůzu četla včera večer. To vidět po otevření dveří koupelny, tak mě klepne !!!! Na tohle je i gin a tonic příliš naředěný, asi bych vynedhala ten tonic (hmm, mě ale čistý gin nechutná)
Držím palce !!!!
Vavísku, lity lity, to byl den! (hug)
Ovšem jistě tu znáte teorii průserů a průseronů…
Velmi laicky a krátce řečeno, průsery chodí v určitých nedělitelných kvantech zvané průserony, z nichž každý obsahuje 3 průsery. Avšak i průserony mají tendenci se sdružovat po třech. 😉
Ano. A pohybují se rychlostí blízkou rychlosti světla. Když si totiž na něco posvítíme, vznikne průser téměř okamžitě.
AD “ … průserony mají tendenci se sdružovat … “ – tudíž následně vznikne průseronit. Z těchto průseronitů následně vzniknou průseronitové roje (po vzoru meteoritových rojů). A až teprve tehdy si člověk může říct, že v hounech až po uši (chuckle)
fujtajxl, nechte toho (think) 😛
Jó zano – to je elementární fyzika „O zákonitostech dějů a jevů v životě lidském“ a patří do oddílu „Mezi nebem a zemí není jenom lustr – negace“ (happy)
Jsem pako (fubar)
Jen malý dodatek k teorii průseronů. Četnost jejich výskytu se dá zobrazit jako křivka zvaná průseroida. Je podobná sinusoidě, která osciluje kolem exponenciely , na X ose je čas, na Y je velikost srandy a v případě záporných hodnot průseru. Hodnota osciluje mezi srandou a nepohodlím, které , dosáhne li Y záporných hodnot mění se v průser . Základní závislost je, že velikost následného nepohodlí je vždy větší než velikost předcházející srandy. Opačně to neplatí. Oscilace kolem exponenciely způsobuje, že s postupem času hodnota nepohodlí, kterou jsme považovali dříve za průser se z dnešního hlediska jeví ještě jako sranda.
Ale to vše je jen část mnohem rozsáhlejšího filosofického systému zvaného „Vědecký světový fekalismus“ dále VSF. Se základním postulátem, že Vše, ale bez výjimky vše, stojí za fekálii. Včetně VSF. Čímž tento systém překonává ostatní filosofie, které tvrdí, že za fekálii stojí ostatní systémy ale ony ne. Snad jen ještě o tzv vulgárním, rozumněj lidovém, naturálním fekalismu viz moravské přísloví.“Po všetkém ho… enem po včelách med.“
😀 Aniž bych znala tuto teorii, něco podobného jsem tušila už od prvních prů… v pubertě (rofl)
Tý voe, VĚDA :O :O 😉
Jindrichu-si môj človek
Se zpožděním si dovoluji upřesnit, že jedině včely nejsou na fekálii, jelikož jsou na med. Ale ten med je taky na…
Já znám podobnou definici života, a sice, že je to pravidelná řada prů-serů nepravidelně po sobě jdoucích 😀
Já slyšela,že život je jak žebřík do kurníku – krátkej a pos.anej (think) …
To je možná ta realističtější verze ;(
„Doma mi spadlo vajíčko na podlahu a karton s mlékem v plastových lahvích do psí misky s vodou. Později jsem uklouzla na ledu na potoce, když jsem se vydala za Ankou požírající v lesíku rohlíky určené pro ptactvo nebeské. A při svlékání bundy doma se mi rozbil zip.“
tak to už je vážně nálož :O … ale takhle napsáno – no, trochu jsem si tu chrochtla 😉 (inlove) … ne, nebylo to ze zlomyslnosti, fakt ne, ale když ono je to tak… jánevím… pěkně napsané 🙂 🙂 🙂
Pode mnou jednou rupla i ta postel…
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
ehm, pardon…
Pod námi taky. A několik různých, jedna dokonce i v USA, což bylo poněkud trapné, neb to bylo v hotelu a my tehdy nebyli manželé. (Nám to nevadilo, ale šéf onoho podniku se tvářil poněkud divně). 😀
Jj, snad rok jsem doufala, že pod sousedama nad naší ložnicí už konečně ta postel rupne a bude ticho 😉
No prosím – program pro dospělé s vadou zraku jsi měla dokonce celý rok zadarmo, a nelíbilo se ti to! (rofl)
Haúúú, vy mě zničíte fšici, jeden vedle druhého, Pú, ahooj!
Nazdar. 🙂
Taky nás ve 2 v noci budívali zcela charakteristické rytmické zvuky z ložnice nad námi. Podezírala jsem je, že si na to nařizovali budíka. Ale nejlepší byl závistivý povzdech mého Nejdražšího „že ale maj’ výdrž“
(chuckle)
a nerupla!
Tak k předchozímu vláknu trochu smutně podotýkám, že za á Zana nenapsala, co se stalo po tom roce, z čehož já teď snad nebudu spát, za bé krakonoš je opět nejlepší, tentokrát v počtu rupnutých postelí, a za cé ta moje postel rupla namouduši zčistajasna sama od sebe, což je definitivně na tom všem nejsmutnější (rofl)
(y) (y) (chuckle)
Marně. V takovém případě by to nejspíš dopadlo tak, že trosky postele by se šouply stranou a pokračovalo se na podlaze, takže by to bylo nejspíš ještě horší. A užívat si je potřeba, dokud to jde, i když už smrťák stojí u hlav. Protože co sním, vypiju a vy…kám, to už mi nikdo nikdy nevezme. (clap)
Já po takovémto dni vlézt do postele s čajem, tak je jasné, že převlékám, čistím čajové skvrny a spím na podlaze!
nějak jsi vynechala léčbu opařenin
(angel)
Milá Vave, tak takovéhle nahromadění zlomyslných ďáblíků to už musí dát pořádně zabrat. Samozřejmě i já mívám „den blbec“ a přestože si myslím, že jsem optimista, takovýhle den mě dokáže zdeprimovat. A postačí mi k tomu třeba jen polovina tvých vyjmenovaných karambolů. Když je pak takový den zakonečený ještě tím, že večer hlavou div nevysadím z pantů dvířka vrchní kuchyňské skřínky (která jsem zapoměla zavířt a pro něco se shýbla),mám na hlavě bouli a kebulka bolí dalších pár dnů – no tak to už je na mě moc a většinou se rozbrečím s velkým pocitem nespravedlnosti „co já jsem komu udělala“. Zalěst si do postele s knížkou by u mě asi nepomohlo, honila by se mi ta celodenní křivda hlavou, nemohla bych se soustředit a situaci bych jen masochisticky rozpiplávala. Jediné co pomůže je „hrát Pollyannu“ a říkat si, že mohu být ráda že (a honem si představovat, jak to mohlo být ještě horší). A pak si jít postěžovat do kožichu některého z našich zvířat – to také pomáhá. FUJ, nemám dny blbec ani trochu ráda. (punch)
Ach jo, Vave, to je i na jednu raznou a sikovnou zenskou jako ty presprilis. Proc se to vzdycky vsechno nahromadi naraz? Optimista by rekl, aby dalsi den byl bezproblemovy. (sun)
Ach Vave, Vave, dobře radíš, den Blbec se dá zahnat jedině tak. Zalézt a číst. A ještě možná si říct, dobře, že nebylo hůř (inlove).