Nějak dlouho už nebyl Mlsotník, tak jsem si dovolila, po dnešní inspiraci naším obědem, trochu přispět k zimnímu jídelníčku. Snad vám bude chutnat. Jsou to jídla, povětšině složená z různých zbytků, což ovšem neznamená, že by jídla byla méně chutná. Spíš naopak. Nemáte zbytky? Tím lépe! Použijete čerstvé suroviny.
Po loňské zkušenosti, že v obrovském mrazáku byly dlouho uloženy kilogramy jídel v krabičkách, už nepopsaných, protože z nich mrazem ty samolepky spadly, jak jsem to pořád přerovnávala a stále se spíš přidávalo, nežli ubíralo, jsem došla k názoru, že tohle už nikdy nedopustím!
Zbytky jsem vyklopila do dvou obrovských nádob, odvezla je známým do chlívku pro jejich čuníka (mám zásluhu na min. dvou řízečkách a vzorků ze zabíjačky, až bude) a tu óbr skříň odmrazila a vyčistila. Teď čeká na svůj další osud. Už nikdy tohle nedopustím, takže vánoční zbytky jsem se rozhodla zpracovat co nejdříve. Toto je výsledek:
Vepřové v mrkvi
Zbyl mi kousek vepřového plecka. Nakrájela jsem ho na nudličky. Do rendlíku jsem dala trochu olivového oleje a nadroboučko nasekanou prorostlou anglickou slaninu a cibulku. Vše jsem si naprudko osmahla a nasypala nudličky plecka. Orestované kousky masa jsem zalila vařící vodou a přidala lžíci zeleninového bujónu. A dusila to maso do poloměkka. Mezitím jsem si nakrájela očištěnou mrkev na kousky, přidala asi 3 stroužky česneku, krájeného na velmi jemné plátky a vsypala vše do už bublajícího masíčka.
Mrkev je brzy hotová, takže i maso „doměklo“ a vznikla kompaktní směs. Přebytečnou vodu jsem redukovala varem, tím pádem zbyla jen šťáva z mrkve a masa. Do této šťávy jsem přidala jednu zakysanou smetanu a kořenila špetkou muškátu a trochou ostřejšího: směsí koření – chilli papričky, bílý pepř a adžiku. A na závěr trochu sekané čerstvé petrželky.
Podáváno s italskými bramborovými nočky to nemělo chybu.
Vše dělám od oka, ale pro 4 osoby to byla:
1 velká cibule, asi 10 dkg prorostlé anglické slaninky, cca 250 gr plecka, cca ¾ kg mrkve, 2 stroužky česneku, 1 zakysaná smetana, dochucovadla
Plněné pórkové válečky
Zbyly mi různé kousky masa, které byly nakořeněné a naložené v olivovém oleji a připravené na fondue, to jsme měli jako slavnostní předvánoční večeři s přáteli. Byly ho dvě plné misky, tak cca ½ kg v mrazáku. Sestávaly z kousků jater, hovězího roštěnce, vepřové panenky, kuřecího, krůtího masa.
Protože byly jednotlivé druhy masa nakládány v různých druzích koření, vznikla úžasná kombinace chutí. Rozmrazené kostičky jsem namlela na mlýnku tak, jak byly i s tím olejovým nálevem a domlela – tudíž dočistila mlýnek – obyčejnou tvrdší houskou. Přidala jsem do směsi 2 vajíčka, trochu škrobové moučky a zelenou petrželku.
Promíchanou směs jsem nechala chvíli odpočinout a připravila pórkové válečky.
Velké tlusté pórky nakrájím na cca 15 cm dlouhé válečky z té bílé části a z nich vytlačím vnitřek tak, aby byl vnější plášť cca ze dvou vrstev a uvnitř vznikl dutý váleček. Ten naplním směsí masa a pevně ho dotlačím dovnitř. Pak už se jen vymaže pekáček trochou másla a vyplní se válečky z pórku. Mírně jsem podlila bílým vínem a dala do trouby péct. Když se maso rozvonělo, opatrně jsem válečky otočila a dosypala navrch trochu strouhaného sýra a nechala dílo dotvořit. V horkovzdušné troubě za chvíli hotové, se sýrem se dopeklo pod grilem.
Díky použitým ingrediencím i druhům masa to bylo úžasně kořeněné a zvláštní. Kdo ovšem nemá v mrazáku podobné zbytky masa z fondue, může bez problémů použít normální mleté maso, nejlepší je směs, dělaná doma z různých druhů masa a kořenit podle vlastní fantasie. Cibulku nedávám, pórek je dostatečně aromatický. Lze ale přidat česnek, což jsem neudělala, koření bylo až dost a česnek by ty chutě přebil.
S bramborem to bylo úžasné.
Zbytek ze zbytků
Pochopitelně, že toho namletého opět zůstala pěkná porce. Zalovila jsem tedy znovu v mrazáku a vylovila 2 vařené mrkve, kus vařeného celeru a 2 kousky vařené petrželky. Zbytky ze Silvestrovského ovaru, který dělám s hodně velkým množstvím kořenové zeleniny, cibule, česneku a divokého koření. Něco se použije do polévky, ale obvykle mi zelenina zbude.
To vše po rozmražení jsem rozmačkala vidličkou a přidala do zbylé masové mleté směsi. A pak už jsem jen přidala 1 vejce a formovala karbanátky, které jsem obalila jako placičky ve strouhance a smažila na olivovém oleji. Jemné, delikatesní. Zelenina srazila výrazné koření a karbanátky se daly podávat s ostřejší hořčicí, pálivou feferonkovou tatarkou nebo prostě jen tak. Skvěle chutnaly i studené.
A co se zbytky z pórku
Jasně, že pórková polévka. Zelené z pórku jsem nasekala na hrubší kusy, přidala nasekaný česnek a nasekanou větší cibuli a vložila do vývaru. Povařila jsem, když pórek s cibulí změkl, rozmixovala jsem vše tyčovým mixerem na jemno, do toho jsem dala 2 našlehané zakysané smetany se 3 žloutky.
Protože mi přeci jen z karbanátků zbylo ještě trochu té směsi, tak jsem 3 bílky od žloutků lehce ušlehala metličkou a domíchala do toho zbytku masa a vytvořila malé kuličky. Ty jsem vložila do pórkové polévky a nechala provařit. Se zelenou petrželkou to prostě nemělo chybu. Vznikla jemná krémová polévka s masovými ostřejšími knedlíčky a kombinace, byť zpočátku se jevila jako zvláštní, byla velmi chuťově doladěná.
No, mrazák mám opět vyčištěný a zbytky zpracované a pak že se to musí vyhodit, když se to nezpracuje hned! Jen člověk nesmí ty zbytky nechat moc dlouho, což se mi v předchozím období dost často dařilo. Ale lepším se.
A co sladká tečka?
Různé zbytečky čokolády, nepoužité figurky Mikulášů, vánoční z kolekce… To vše se v mrazáku taky našlo. Takže jsem to vložila do rendlíku do trošky másla, přidala vanilkový cukr, citronovou kůru, pomerančovou kůru – vše najemno nastrouhané a nechala ve vodní lázni rozpustit. Bylo málo, přidala jsem tabulku tmavé čokolády na vaření a trochu smetany.
Vzniklou hmotu jsem nechala probublat – trvá to docela dlouho, aby se vůně kůry rozprostřely do čokolády, doladila panákem dobré whisky a mezitím si nakrájela ovoce – mandarinky, banán, jablko, kiwi… Co máte rádi? To si na talířek klidně dejte.
A pak už jen namáčejte kousky ovoce pomocí fondue-vidliček nebo jen párátek v této čokoládové směsi a strkejte do pusinek, je to božská sladká tečka. Když si vedle připravíte mističku se strouhaným kokosem, cukrovými nebo čokoládovými kuličkami (prodávají se jako posyp na dorty), tak získáte ještě zajímavější chutě.
Mnozí pějete chválu masíčku s mrkví. Moje tchyně dělala karbanátky kde do masa přidávala nastrouhanou mrkev. Poměr nevím zřejmě podle chuti ale asi ne víc než polovinu mrkve. Lahůdka i když to byly asi stopy války a všelijakého nastavování a náhrad. Dobrou chuť!!! 🙂
Hlasim se na znacce z domova. Dojeli jsem kolem 3. odpoledne. 4 hodiny autem. Posledni hodinu jsem zapadla do mlhy. A Chet ma instrukce od doktoru – nesmim zvednout nic tezsiho nez stredne velkou knizku, nezaklanet se dozadu, nesklanet se, a jen v limci zirat dopredu k lepsim zitrku. To si sebe zase navzajem uzijeme. (chuckle) A jdu spat. Dekuju vsem za palecky a prokazane laskavosti a nadale drzim vsem ostatnim, zejmena tem, co jsou podstatne vic potrebnejsi nez moje malickost. (h)
Hani, jsem ráda a od srdce Ti přeji, že už máš všechno za sebou a jsi doma (y) (h) !
Milá Hanko, to jsou dobré zprávy, dávej na sebe moc a moc pozor!!!
Chet Tě bude hýčkat.
To je bezva (y) , že jsi už doma, Hani (inlove) , z té cesty jsem měla docela strach. Tak teď hezky poslouchej pány dochtory a hlavně své tělo. 🙂 Brou noc. (wave)
Milá Hano, vítej doma! Ošetřuj se a hlavně se nech ošetřovat. (inlove) (hug) Ani se nenaděješ a bude zase hej a bez bolavého krku. (h) (sun) (h)
Milá Hanko, to je výborná zpráva. Opatruj se a nech se hýčkat. (rose1) (rose1)
To zní dobře, jen se z toho musí odmylset ta vejce. Maso s mrkví (různé) máme velmi často od té doby, co jíme jedno jídlo s Rysíkem. Kluci to naštěstí rádi, stejně jako já. Ty pórkové trubičky vypadají zajímavě, ale Rysík tvrdí, že pórek nejí, pokud si ho všimne. No a navíc mi přijde, že z jednoho pórku jich musí být nějak málo. Každopádně zkusím. U nás by si asi Karolína moc nepošušňala, takřka nekořeníme a i solí šetříme. Rysík už sice poporostl, ale za chvíli s námi zase bude jíst Rysinka, tak to změnit nestihnem. Občas si dáme nějaké výraznější jídlo, když tu není, ale já už spoustu jídel ani jíst nedokážu, jsem zvyklá na ty dětské chutě.
Jo a zítra bude segedýn, poprvé od narození Rysinky. Teda už sem nějaké zelí trochu jedla, ale na segoš ještě nebyla odvaha. Měla bych jít začít vařit, ale nechce se mi.
No, možná by ses divila, ale já solím velice málo a koření tedy používám, ale hlavně na bázi bylinek a ty sajrajty, co prodávají jako směsi s glutamátem a solí, tak ty ignoruju.
jo a k množství pórku – 1 pórek – + osoba
a z toho zbylého zeleného je pak polévka pro všechny sousedy
Karolíno, ty prostě v oboru gastronomie nikdy nezklameš! (y) Člověk čte tvůj mlsotník a olizuje se a polyká – a nakonec vezme papír a tužku, sepíše chybějící potraviny a vyšle páníčka na nákup. Bude maso v mrkvi. Jen jsem trochu změnila jejich váhový poměr, obávám se, že by mi výrazná převaha mrkve nad masem neprošla.
I pórková polívka vypadá velmi jedle, se zakysankou, hmm! My ovšem neděláme pórkovou, ale fórkovou – jak ji kdysi pojmenoval synek. 🙂
Děkuji za pochvalu! To si snad ani nezasloužím.
No, to víš, mlsná huba se neošidí. A proč že jsem tak tlustej? Protože nejsem línej si uvařit a nažrat!
Opravdu „výživné“ čtení 🙂 Tu mrkev a plněný pórek zkusím co nejdřív. Jen mně při tom čtení bylo trochu líto, že když se chodilo pro tuhle kulinářskou fantazii, která vykouzlí úžasné věci i ze zbytků, tak jsem asi byla moc líná a patří mi to, že to nedokážu (doh)
Hned ze začátku:
vzpomínám na všechny drahé marody a přeji rychlé uzdravení, nebo aspoň výrazné polepšení ne-zdraví.
Vave, pozdravuj, prosím, milou Veram, že na ni moc vzpomínám. Četla jsem vedle, že za ní půjdeš.
Dále hlásím, ať to mám v tom uzlíčku o zdraví, že mi zase hupnul na hřbet ten husoň- hnusoň. Chodím v předklonu, opírám se o trekačky a slézt z postele, no to je pohled pro bohy. Bolí bolí! Směju se tomu a zároveň mi tečou slzy. Ale, to je, proti ostatním, muška pouhá.
Na Mlsotník jsem čekala. Karolínko, ty recepty, jsou moc prima. Pórkový tutově vyzkouším. Těším se na počteníčko dalších receptíků, ale…..
PROSÍM O další NÁPADY!
Koncem roku jsme snad zešíleli a rentiéři jsme zakoupili šíleně drahou fitézu – Actifry. To je ta, co potřebuje na 1,5kg hranolků jen jednu lžíci oleje. Nevěřila jsem, ale je to tak. Už jsem udělala všechna jídla uvedená v brožurce. Krom mořských potvor (ty neradi) a jehněčího (nedostupné). Máte někdo zkušenosti s tímto výmyslem? Prosím, podělte se o receptíky. Děkuji
Pitrýsku (inlove) , nejdu za veram, ona nikoho nepřijímá, jen rodinu. Pouze se sejdu s Mirou a dám jí zdravici, kterou podepíšeme na Pražení. Ale pozdravy vyřídím, určitě.
A Milan nám děkuje za to, jak se o veram zajímáme a pozdravuje nás. Co se týče veram, tak bohužel zatím stále nedýchá sama, takže vlastně žádné nové zpráv nejsou.
Spousta receptů je na internetu přímo od uživatelů.
Když si klikneš na „actifry“, rozbalí se „diskuse o fritéze actifry“ a v ní je receptů až až.
Já mám jeden, který je osvědčený a moc dobrý – uvařím špagety nebo zbudou z nějakého jídla, u kterého byly jako příloha. Pak si připravím trochu česnekového pesta a slaninku. Vše vrcnu do fritézy a smažím. Je to moc dobré. Akorát je lepší špagety uvařit ne „al dente“, ale doměkka. To samé lze udělat s rýžovými nudlemi, kouskem kuřecího masíčka a zeleninou. To pak kořením asijskou směsí.
Lity lity, ať se záda koukaj polepšit (h) (y)
Jooo, zapomněla jsem politovat Pitrýska, tak se napravuju: lity lity lity! (h) (hug) (h)
Tak Zdena b.p. už to má za sebou a je už konečně doma. Ještě prosím, přidržte palce, aby nebyly komplikace. Děkuju! (h)
Zdeňulko, drž se. (y)
Jasně že držím (h) (y)
Jé, Mlsotník! Karolíno, díky, už mi chyběl.
Tak díky za palce, můžete povolit. Anča má hnátek v normě (flex) , nic se nehnulo, řezat se nebude. Akorát se jí, asi jako bonus, vysypaly neštovice. Tak je navíc ještě puntíkatá. Zajímalo by mě, co se stane s neštovicí uvězněnou pod sádrou? Vyleze vůbec?
A k obědu máme taky zbytek-ze včerejšího guláše bude polívka a navrch něco snad najdu
Chtěla jsem zvolat: „Sláva, tlapička bude vpořádku!“ A Ty musíš hnet přidat další ošklivou zprávu. Věřím, že se Áňulka brzy vystřábří. Raději, ať si ty dětské choroby odmarodí co nejdřív.
Chtěla jsem zvolat: „Sláva, tlapička bude vpořádku!“ A Ty musíš hnet přidat další ošklivou zprávu. Věřím, že se Áňulka brzy vystřábří. Raději, ať si ty dětské choroby odmarodí co nejdřív.
Nevím proč, ale stále se mi hlásí, že mám zpomalit, že jssem příspěvek už odeslala. Ale on tady ale vůbec není!
TÝNO, NEŠTOVICE SE VYSYPE VŠUDE, ALE CHUDÁČEK ÁŇA. DEJ POZOR, ABY SE PAK NĚJAK NECHTĚLA DRBAT PRÁVĚ POD TOU SÁDROU. BUDE TO CHUDINKU DĚSNĚ SVĚDIT A NELZE TO POD SÁDROU MAZAT TEKUTÝM PUDREM, CO PĚKNĚ CHLADÍ A POMÁHÁ NESVĚDIT. PŘISTRKUJ K ÁNĚ I MLADŠÍ SESTŘIČKU, ABY TO DOSTALA TAKY. JEN MÁM DOST ZNEPOKOJUIVEJ DOTAZ NA TEBE: TY UŽ JSI NEŠTOVICE NĚKDY PRODĚLALA, JINAK JE DOCELA ZLE, BO ČEKÁŠ MIMI. RAĎ SE S OŠETŘUJÍCÍM GYNEKOLOGEM. PRO DOSPĚLÝ JE TO HNUS, PRO DĚCKA TAHLE NEMOC UJDE, KDYŽ JSOU V TÝ DOBĚ MALÝ.
NEŠTOVICE JSEM MĚLA, TAKŽE ZŮSTÁVÁM V KLIDU. FERDA OVŠEM NEMĚL. KONZULTOVALA JSEM LEHCE S DOKTOREM-PRÝ KDYŽ SE POTKALI AŽ S PUPENCEMA, TAK BY JE CHYTIT NEMĚL. pŘIJELY JSME S HOLKAMA OD NAŠICH VČERA A TO UŽ MĚLA DVA PUPENCE ZA KRKEM, S FERDOU SE POTKALA AŽ DNES RÁNO-TAK SNAD TO PŘEŽIJE BEZ ÚJMY.
no – pokud to malá chytne od Áňy, tak to Ferda může chytnout od Sváti… Nepřála bych mu to. Dospěláci dětské nemoci prožívají blbě. Jeden můj kolega neštovice přežíval děsivě (zatímco jeho šestiletý synek se tvářil brzy zdravě – kolega měl měsíční neschopenku, 10 dní vysoké horečky… a to opravdu jinak běžná nachlazení neřeší…)
Potvrzuju. Já jsem neštovice chytla kdysi od Hřívnatce a musela jsem vysmáté puntíkované batole odeslat k babičce, protože jsem nebyla týden schopná vstát z postele.
Brácha taky chytil neštovky až od svých dcer. Měl dlouho horečky a byl skoro měsíc doma.
Na pláňata docela služně zabírají antivirotika (kdysi to byl Zovirax, dnes nevím), mě dost pomohly, když jsem je v 32 letech chytila v Itálii. Jak? To by byl příběh na samostatné povídání. Nicméně jsem byla z nejhoršího venku za cca 10 dní už s loupajícími se strupy a mohla jsem ven. Díky antivirotikům mi to zasáhlo pouze tělo bez rukou a nohou, zastavilo se to po ani ne 24 hodinách. I tak to stačilo.
Dítě, které plané neštovice ještě nemělo, bych asi viru zbytečně nevystavovala, když to Sváťa chytne, nedá se nic dělat, ale nechat ji pusinkovat nemocnou sestřičku naschvál, aby je dostala? Existuje vakcína, kterou může dostat, pokud to teď nechytí.
S tím nepřistrkováním k sestře souhlasím (i když infikování asi nezabrání) a pokud není týna odpůrce očkování, tak se přimlouvám i za tu vakcianci. Přemýšlím, kolik Sváťa má, ono se ta vakcína dá totiž pěkně spojit s očkováním proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám, což je očkování vakcínou Priorix, já u obou dětí volila Priorix Tetra, ten má i ty neštovice (ale platí se!) Už u minitoscy mi doktorka říkala, že ta vakcína proti neštovicím nechrání 100%, ale že právě ten průběh nebývá tak dramatický, že místo několika set pupínků ty děti mívají 10 a nebývají tak vysoké horečky. Ony ty neštovice nejsou zas taková sranda, aby stálo za to ty děti infikovat úmyslně. I u dětí občas mají těžký průběh (zvlášť u těch malých) a končí v nemocnici. Jo, je lepší, když to prodělá v dětství, než v dospělosti. Ale když už v dětství, tak asi raději ve věku školkovním případně ranném školním. Do 3 let (když se imunitní systém ještě vyvíjí a nikdo neví jak zareaguje) bych se fakt úmyslnému infikování dítěte vyhnula (já osobně bych ho teda neprováděla ani později, přijde mi to dost nevhodné vystavovat dítě nemoci úmyslně)
Možná to vždycky nemusí končit tak velkým problémem pro dospěláka – chytila jsem je od synka a celkem jsem to překlepala.
Ale chuďátko Áňa – ke zlomené ručce si pořídit ještě neštovice! Držím palce, aby ji pupence pod sádrou moc nesvědily – a kdyby jo, mohl by pomoci nějaký uklidňující prostředek, třeba dithiaden nebo fenistil (pokud nebude lékař proti) – aspoň by pak pěkně spinkala! 🙂
Mňam!!
Mrkva je můj oblíbený kamarád. K masu jí přidávám hodně, ať už tak jak psala Karolína, nebo když maso peču – vepřové, kuřecí… vždycky to obsypu hodně moc cibulí nakrájenou na obří kusy a hodně moc mrkví nakrájenou napůl, napůl a ještě napůlky, takže vzniknou takový hranolky větší. Dodá to masu úžasnou chuť a ta mrkev je……… no dokonalá, dávám jí tam pořád víc a víc a pořád jí je pak málo 🙂
Pórkový válečky vypadají moc dobře.
Taky přihodím jeden zimní a velmi rychlý recept – možná , že ho znáte. Čestvé zelí nakrájíme na nudličky, prosypeme solí, pepřem, trochu promačkáme a necháme chvíli v míse, ať se připraví na akci. Mezitím nakrájím hodně cibulky, osmažím na oleji, přihodím nakrájenou slaninu, či bok, proženu to po kastrólu a vrhnu k tomu zelí. Podusím do měkka, podávám s těstovinama- nejlépe špagáty. Levný, rychlý a moc dobrý jídlo.
Mrkva je kamarád … a kamarády nebudu vařit!
Ne, mrkev je dobra syrova, jak se to uvari nebo udusi, tak je to …
Já zas dávám víc a víc celeru, když peču hovězí na celeru (jako se peče svíčková, ale jediná zelenina je celer – a slanina (chuckle) ). Vzniká úžasný sos a takové skoro pyré, mňam! S brkašičkou to nemá chybu.
Ale mrkev a hodně cibule s vepřovou pečení, to zní taky moc dobře. (y)
Jojo, a ta mrkev – i když Jenda mi to věřit nebude – no ta je bombastická.
Já vůbec dávám hodně zeleniny když peču maso – přidám kolikrát i nahrubo nakrájený rajčata, papriky. Hodně hodně moc. a i třeba olivy, Část zeleniny nacpu třeba kuřeti do pupku. Je pak hodně šťávy, vynikající šťávičky. žiš, ještě že už jsem po O. 🙂
A to špagetový zelí taky zkusím! (nod) Zelíčko já můžu. 🙂
U nás se to dělá s jinými těstovinami a říká se tomu zelné flíčky.A zapíká se to. A nedává se anglina dovnitř, anóbrž opečená klobása k tomu. Taky doporučuju. 😛
Tedy to zelí a spol. vypadá už na první čtení úžasně! 😛 Večer to zkusím vyrobit. Díííky za inspiraci.
je to moc vynikající a rychlý. a nejni to drahý. má to samé plus.
(y) (y)
Jejej – to je tady dneska dobrot. A dokonce takové, které zvládnu i sama uvařit. A nejvíc se mi líbí maso v mrkvi (samotnou by mne to nenapadlo, ač vidím, že to dělá víc lidi). Jo a taky ty karbanátky se zeleninou.
Tak uvidím, co Jenda uloví, co budu vařit (chuckle)
Jéje to je dobrot – tedy mrazit vařenou zeleninu z ovaru by mně nenapadlo, bu se hned sní nebo vyhazuje…
A maso v mrkvi je naše oblíbené jídlo (+ hrášek + kukuřice + kedlubna…)
Ale ty pórkové válečky – to tedy MUSÍM ZKUSIT! Sice to bude pěkná patlačka, ale přesto do toho jdu. ]:)
Já dávám do ovaru zeleniny hodně, takže ta kořenová zbude, všechna se v polévce nesní. A přijde mi to škoda vyhodit. S tím mletým to fakt nemá chybu.
ařenou zeleninu z ovaru by mně nenapadlo, bu se hned sní nebo vyhazuje………….
u nás se sní, buď jí sešrotuju já a nebo Hošikus a Kostikus
To mi připomíná výroky mé kdysikolegyně, kterými se dáma fakt proslavila po celém PZO: „U nás bramborová kaše nikdy nezbyde, protože když zbyde, tak já jí dojím.“
A jeden z nejpovedenějších: „Soudruhu, vy si myslíte, že když někam jdu a dlouho nejdu, že přijdu bůhvíkdy?“
Jo Karlička, kde té je konec! Strašně ráda bych jí ještě někdy potkala, s tou byla sranda jen ústa pootevřela.
…………U nás bramborová kaše nikdy nezbyde, protože když zbyde, tak já jí dojím.“
A jeden z nejpovedenějších: „Soudruhu, vy si myslíte, že když někam jdu a dlouho nejdu, že přijdu bůhvíkdy?“………….
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
Maso v mrkvi můžu velice. A ňok-ki třeba se špenátem… před víkendem moc dobrá inspirace. Díky, Karolíno 🙂
Prosím vás o palce pro Zdenu b.p., dneska ji čeká velký zubařský zákrok. Zdeni (inlove) , drž se!
(h) (y) (h) (y) (h) (y) (h) (y) (h)
Jsem na značce (y) a ať to nebolí (sun)
Milá Zdeno b.p., ať tě zubař trápí jen malinko a bolest ať odejde rychle. Držím palce, držím… (y) (y) (h)
Ajtakrajta, Zdena u zubodravce. Držím palce, ať má šikovné ruce a je ohleduplný a vůbec, ať všecko dopadne dobře a huba (teda ústní dutina) nebolí. (y) (h) (y) (h)
Zdeni, držím palce, ani nevíš, jak na Tebe myslím! (y) (h)
Zdeno
(y) (y) (y) (y) (y)
Držííím!
na Zdenu myslíme a držíme… (y) (y) (y) (h)
Zdeni (h) ať to moc nebolí i když ženská vydrží víc než člověk (y) (y) (y) (y)
Došla jsem až s křížkem po funuse ale budu držet, ať se vše brzy zahojí a dneska málo bolí!!! (y) (whew)
Hm, to maso v mrkvi by se mi docela pozdávalo, uvidím, co dneska ukořistím u řezníka. Obvykle u něj nakupuju to, co se mi líbí, původní plány často vzal ďas- no a dost často se mi třeba líbí ještě teplé cigáro, klobásky a škvarky (dělá si sám, je to náš vesnický řezník), tak uvidím, co bude dneska mít pěkného 🙂
Mlsotník zjevně způsobuje nespavost – koukněte dolů 😀 .
Moc pěkně popsaný, akorát nějaký dobrovolníky by to chtělo, co by naběhli k plotně…
Stá padesátá verze p´orkový polívky vypadá dobře, já dělám bramborovou, ale tohle se zdá jedlý :*
Mám takovej hlad… snad budu muset vstát (chuckle)
Karolína v sobě nezapře rehabilitační pracovnici, ta umí rekonvalescenty motivovat (chuckle)
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Hmmm- vepřové v mrkvičce mi můžeme… asi bude. Dlouho nebylo. Mleté se zeleninou – no nedávno byly kapustňáci (tedy ne roztomilý kapustňák senegalský, ale kapusťák masovozeleninový)
No nevypadá ta nabídka špatně… 😛
Tak, a teď mě bude celý den honit mlsná! 😛 To mám z toho, že čtu hned po ránu vyhlášenou mlsnou hubu Karolínku. (inlove)
Zbytky sice nemám, ale inspirace je to dobrá. (y) A gnocchi mám ráda, kupuju taky vakuované. Zrovna minulou sobotu bylo (byly?) gnocchi s listovým špenátem a kousky králíka – prodávali v Bille takové plátky z prostředku králíka, tak jsem to nějak podusila s česnekem a jako celek to taky nemělo chybu.
(Šiškote, už je to tady, už i já píšu o vaření, Karolínka je fakt děsně nakažlivá. (nod) )
Přeju všem krásný den! (h)
Eh, a jedna tématické otázka: Co budete vařit o víkendu? (chuckle)
Kukuřičné minikuřátko na medu a bylinkách s bramborem a salátem a zbytek té mrkve.
A včera jsem byla na schůzce v Holešovické tržnici na výstavě-veletrhu TOP GASTRO a HOLIDAY WORLD 2012. Tak ta akce s nabídkou zájezdů kamkoliv je sice krásná, obrovská, ale nějak se nikam nechystám, takže jsem se tam mihla a šla dolů do Křižíkových pavilonů, kde je TOP GASTRO. No, nic moc, ale dala se tam koupit spousta věcí pro mlsouny – koření, úžasné salámky a sýry přímo od výrobců. Tak jsem zbytek výstavy prochodila s narvanou taškou mlsánků a litovala, že nemám ruksáček!
Guláš :*
Oba chlapi po něm toužili a moje podmínky splnili. Franta obloudil řeznici, aby mu maso nakrájela a cibuli nakrájel sám. Odbornou práci jsem zvládla 🙂
Synek po extrakci dvou osmiček tentokrát dostane jen nějakej snadnej formální úkol 🙂
Ty, zano, vy kolektivně, jako jedna rodina, si necháváte trhat zuby – jako aby to jednomu nebylo líto (chuckle) (chuckle) ?
Jinak guláš jsem navařila minulý týden a moc se mi povedl (musím se sama pochválit, nikdo to za mne neudělá) – z hovězí kližky, ten mám nejradši. Večer jsem ho rozvařila a dodělala na druhý den a fakt neměl chybu. Jo guláš, to není kdy špatný tah (nod)
YGO, pod dojmem vlastních zážitků jsem synka nahnala na rentgen. Ukázalo se, že jako vždycky: když si geny můžou vybrat, zvítězí ta hnusnější varianta, takže zuby má po mně. Brali mu najednou obě pravý (tmi)
Docela jsem se za sebe styděla…
Co by ses styděla? Nááááhodou, Frantu jste nenakazili, to se musí ocenit! (y) (chuckle)
Já nebudu vařit nic, protože dnes odpoledne vypakuju potomky na prázdniny k babičce 🙂
Šťastná to žena! 🙂
P.S. Už se Ti to moje dítě ozvalo? – docela dost jsem mu to kladla na srdce, ale je hrozný sklerotik, tak na to možná zapomněl.
Neozvalo 🙂
Ježiš, to je matěj, omlouvám se.
Ach jo, mrazak… Ja nas nesnasim. Chtela jsem takovy ten stojaci, co vypada jak lednicka. Chet, ktery mysli ve velkem, trval na tom, ze ten, do ktereho se to naklada sshora, je levnejsi a vetsi. A tak otravoval, az jsem svolila. A kdyz tam neco hledam, tak mam pocit, ze jednoho dne spadnu dovnitr, a viko se zaklapne…. A prednosta furt neco dokupuje. Uz jsem se rozhodla, ze koupim ten, co jsem chtela puvodne a ten stary za drobny obnos strelim.
Já to vidím (rofl) Nakloníš se do mrazáku, shora se zvooolna spouští víko…
Já mám oba. Ten šuplíkový jsem si upravila tím, že jsem z něj vypreparovala ty šuplíky. Stejně nešly vysunout, když se to příliš namrazilo. A považuji ho za lepší, nežli ten hluboký s otevíráním nahoře. Ten je děsně nepřehledný. No, teď jsou prázdné oba a používá se jen takové mrně nad ledničkou. Už si nechci zopakovat to vyhazování zbytků, i když proti čuníkům vůbec nic nemám.
Tak mně šuplíky šuplíkujou – a ne že bysme odmrazovali tak často 😉 .
V mrazáku mám asi hlavně ovoce, švestky, merunky a tak. Hotové zbytky moc ne, i když pár porcí jsem po návratu ze špitálu našla a ocenila.
Taky to vidím docela plasticky 😀 . Ale naprosto tě chápu, tenhle mrazák není dobrej. Mám už pár let 125l stojací s šuplíkama a fakt doporučuju.
Mám šuplíkovej vysokej asi jako já- holt živím dva dospívající krky, tak se hodí. A šuplíky šuplíkujou. Hotových jídel tam člověk moc nenajde- nějaká polífka a třeba zbytek zelí. Jinak spíš balíčky masa, zeleniny a ovoce.
Máme taky šuplíkový stojací – řekla bych téměř vegetariánský, protože jsme celá famílie vč. pesů buchto/koláčo/sladkoknedlíko žrouti, takže od léta mrazíme veškeré ovoce a kolem dubna totálně vyprázdněný mrazák vypínáme a zapínáme až s novou úrodou jahod 😉
Já to mám to samé, i když si myslím, že to mám urovnané, tak hrabu, hrabu, hrabu… (headbang) Mám manžílka téhož názoru, čím víc se vejde, tím líp
Mám šuplíkový, mám ve sklepě a obsluhuje ho Jenda – tedy, když se mne někdo zeptá, co budu vařit v sobotu, tak odvětím „Nevím, až co Jenda uloví v mražáku“ – rozuměj, co mi donese, to následně nějak uvařím.
Ovšem – tuhle se cosi stalo s eletrikou, Jenda do sklepa pár dnů nešel a a a a … jo, vyklidit a umít jsem to musela sama. Teda řeknu vám, to byla rychna – a to byl poloprázdný, většinou jenom mražené jahody a josta (těch mi bylo líto), několik málo balíčků masa – fuj, ještě dva dny jsem to cítila z vlasů, i když jsem si je umyla (asi to už bylo spíš psychického rázu)
S tím mražákem se mi to už jednou stalo, ale tenkrát jsme to stačili uchytit zavčasu – balíčky byly sice povolené, ale ještě ne úplně rozmrazené. A protože tam bylo většinou ovoce (ty jahody a spol), tak jsem v únoru vařila marmeládu – a víte, že se mi moc povedla (nod) ?!
Vzpomínám si, že před tak dvěma roky v tutéž dobu řešila obdobnou mrazákovou katastrofu Baty- taky vařila marmošku 🙂
Mně se stalo teda totéž a ne v zimě- tudíž se věci nedaly hodit do hrnce na balkón a katastrofu řešit postupně. Zato ty borůvky, co se roztekly, vyřešily mnohé problémy za mě- většina jídel ve fialové barvě je tak jaksi eklhaft….
Jj, rozteklý mrazák, to znám jak ze své zkušenosti, tak od sousedky, tam to teda bylo podstatně horší, té se mrazáky roztekly hned 3. Na chalupu jich občas jezdí jak dobrejch, takže mrazáky má neustále plné. A jednou odjížděla do Prahy sama, manžel odjel dřív s rodinou, protože potřeboval něco v Praze zařídit a ona vypla záložní jistič, takže kompletně elektriku celou. Jeli tam až za měsíc a bylo hodně příjemné jarní počasí……..
Mně se to stalo taky a nic příjemného to fakt není, i když mrazák byl poměrně malý a téměř prázdný, i tak ale houby s borůvkami a odřezky masa moc příjemné aroma nevytvořily.
Tak to o povodních v roce 2002 nám v domě ze zřejmých důvodů nešel proud. U mě doma stačil jeden jediný balíček kuřecích prsíček, ale zato sousedka. Když jsem dávala dohromady partu na vyklizení sklepa, tak její jediná starost byla, zda jde proud a teče teplá voda. Její omluvou bylo, že povodně strávila na chalupě, ale ty dotazy byly půvabné. Ve sklepě samozřejmě nepomohli, pouze jsem je přesvědčila, aby alespoň odemkli svou kóji. Snažila jsem se škodolibě neradovat (já zablácená ze sklepa až za ušima), když vznešená madam v igelitkách vynášela obsah svého mrazáku do kontejneru a ještě mi vyprávěla, jak to mas nakoupila vždy zlevněné v nějaké akci. Bydlela ve 4. patře a výtah samozřejmě nejel. Druhá sousedka to vyřešila tak, že přes povinnou evakuaci zůstala zavřená v bytě a svůj mrazák stihla celý zavařit. Plyn totiž naštěstí šel. Jenže pak si mi stěžovala, jaký byla neskutečný chudák, že zůstala bez spojení se světem – bez televize, bez telefonů, bez internetu, prostě beze všeho, co alespoň někdy potřebuje elektřinu. Mimochodem, ve sklepě také nepomohla a prohlásila, že tam přece voda nemohla být, když její otec tam v roce 1954 dal nějaký poklop. No, podlaha byla hliněná, tož tak. Já, když viděla solidaritu jinde a tady sousedé odmítali vyklidit i jen vlastní sklep, tak přesně tyto svě sousedky jsem měla chuť vzít akorát pořádnou palicí po hlavě. Ale to už jsem od mrazáků pěkně daleko.
No a proč já mám 2 obří mrazáky pro 2 lidi???
Protože v roce 2002 jsem vyhrála v tombole prase. Nechala jsem z něj zpracovat zabíjačkové hody a vše, co se nerozdalo, jsem, včetně masa, zamrazila do toho boxu. Byl pořád narvaný, když přišly povodně. Pochopitelně nám vypli proud. Tak jsem bleskově koupila nový, šuplíkový mrazák (tenhle nejde kvůli ostatnímu zabudovanému nábytku vyndat z bytu, bude se muset jednou rozřezat nebo odmontovat skříň), umístila ho na prodejně, tam proud šel a převezla zásoby tam. Akce trvala přesně půlden. Po skončení akce a dojezdu domů jsem zjistila, že proud už jde! Výsledek: 2 zbytečné mrazáky a spousta práce a vyhozené peníze.
Také ten proud nemusel jít více než 2 týdny jako u nás, to nikdo nemohl vědět (snad kromě primátora Němce, který tvrdil, že je situace výborná), a možná by sis bývala libovala, jak jsi všechno zachránila. Záleželo na tom, kde byla trafostanice. Ty v suterénech si musely počkat déle, ale např. na Malé Straně je zprovoznili docela brzy – většina jich byla v přízemí a tak docela brzo uschly a bylo možné je zprovoznit.
A o to prase stálo za to se postarat i za cenu nového mrazáku. DOmácí prase je domácí prase a ještě vyhrané v tombole – to je jen velké plus.(wave)
Jo, jo, vařila, týden před Štědrým dnem, cheche. Karolino, báječný čtení, taky bude maso s mrkvjó, ale až v neděli. Zítra mi mladí v rámci návštěvy slíbili vytvořit přímo na místě nějakou superžemlovku, to jsem teda žádostivá, mám ji ráda, tak to přežiju. Když to nepude, zbaštěj si to sami, já jim na to krásně prostřu.
jééé, já ráda jíšku… teda žemlovku
No, sousedům také vylítly pojistky a v rámci potměšilého zákona schválnosti v době, kdy byli na dovolené. Dům jako hrad a zahradu jsem měla na starosti já.
Najednou se vůně domu měnila a moje fantasie si ji vyfantazírovala jako zlověstnou. Když zlověstná, dá rozum, že je to sklep. I sunu se pomalu dolů po schodech, srdce buší, oči na stopkách, otvírám opatrně dveře. Než jsem dosáhla na vypínač, poodjela mi na něčem noha. Kouknu dolů, stojím v krvi, maminkooo! Usilovně třepu nohou, ale mrtvolu jsem jestě nikdy neviděla, tak co! Jdu do toho, rozsvítím a vidím katastrofu. Z velkého stojícího mrazáku plného masa vybublává potůček krve a tvoří kaluži ve které stojím. Trochu zklamaná jsem si oddechla a telefonuji o radostné události majitelům.
Tři dospělé dětičky jsou nahnány odklidit mrtvoly a vybrat také dva velké mrazící boxy plné ovoce, zmrzlin, jídla a všeho co se v těchto tajemných útrobách skrývá. Velké černé pytle plné zničených pochutin odvážely celý den. Byla jsem ráda, že nejsem dětičko, ale i tak jsem jim pomohla umýt aspon podlahu. Takže stojící mrazák není vždy výhra, krev teče proudem. I když ho sama mám taky 😉 .
Tak toto je úplný horor, nejsem žádný Viktor čistič, abych uklízela mrtvoly uffffffffffff (sweat) Také bych nechtěla být tím dětičkem vyklízejícím mrtvolky.
A proto je správné mít mražáky dva. Jeden hluboký vanový na zaklapnutí dovnitř a druhý vysoký stojací na horrory. Taky to tak máme. Na podzim se do něj sklidí sezónní plody jako špenát, rajský protlak, mrkev porek celer, petržel, plněné papriky, kuřátka, slepičky, jehňata a krůty a pak taky čekám, co páník naloví. Doufám, že až bude velký výpadek proudu, bude to v červnu 🙂
Vedlejč´ším efektem je, že sice umím koupit na statku celou krůtu, ale neumím koupit u řezníka hovězí kližku 🙂
Karolíno, plněný pórek je moc hezký nápad! Takové pórkové cannelloni 🙂
A k té sladké tečce – u nás se zbytečky čokolády nevyskytují, ale onehdy Albert vyprodával mikulášské figurky z celkem slušné čokolády za 3,90/100g. Tak se u nás už pár týdnů objevuje hláška: „Mami, můžu praštit jednoho čerta?“ Figurky byly balené v bytelném staniolu a po úderu pěstí se čokoláda rozlámala na kousky (aby si pochutnali všichni), ale obal zůstal neporušen a kuchyň nezasviněna 🙂
Milá Karolíno prosím tě co je adžik či adžika? Nikdy jsem to neslyšela.
Já dostanu vždycky hlad když čtu recepty a může to být v kteroukoliv denní i noční dobu. Proč píši hlad?
Byli jsme s malým Jindrou u babičky v Chrudimi. Na cestě z náměstí Břetislavovou ulicí se šlo kolem cukrárny. Tam jsem se někdy s naším kloučkem stavovala na zmrzlinu. Ale jednou šli spolu táta a syn a Jindříšek v blízkosti cukrárny spustil že má hlad. I zrychlil tatínek krok aby byl se synkem brzy doma a ten se mohl najíst. Ale chlapec krok nezrychloval ba spíše naopak zpomaloval. Tak se tam chvíli přetahovali až se otci podařilo syna domů dopravit. Předpokládám že ho nesl nešťastného ve svém náručí celou Novoměstskou až nahoru. Teprve doma se vysvětlilo že Jindříšek říkal „hlad“ ale mínil „chuť“. Pochopitelně chuť na zmrzlinu. A otec který si myslel že splňuje každé synkovo přání. 😉 (chuckle) 🙂
Adžika je gruzínské koření http://cs.wikipedia.org/wiki/Ad%C5%BEika
Tak to tu asi nemáme. Já třeba těžko sháním muškátový květ, mají jen muškátový oříšek. :O
Pytlíček adžiky by se dal poslat v bublinkové obálce!
VELKÁ KOČKO, UJIŠŤUJI TĚ A MÁM VYZKOUŠENO, ŽE KVĚT MUŠKÁTU LZE SNADNO NAHRADIT TÍM OŘÍŠKEM. CHUŤ OBOJÍHO JE SKORO STEJNÁ, JEN BARVIČKA POKRMU SE MALINKO LIŠÍ.
Adžika nebo chmelisuněli. Vozila jsem si to z Gruzie, ale už i tady lze pořídit bez problémů.
TEDY, KAROLÍÍÍNÓÓÓ, BTAK TO MÁM OD TEBE ZA TTREST, ŽE JEŠTĚ STRAŠÍM U POČÍTAČE A JSEM ZVĚDAVÁ. JAK MÁM JÁ CHUDINKA TEĎ JÍT SPÁT?V MRAZÁKU SIC TAKOVÉ POKLADY NENAJDU, ALE MRKEV PO TVÉM ZPŮSOBU OPRAVDU VYZKOUŠÍM. MOHLA BY CHUTNAT I NAŠÍ MAMINĚ VĚRCE, KTERÁ JI STEJNĚ JAKO JÁ NIKDY NEMUSELA. PŘEJU VŠEM, KDO JEŠTĚ NESPÍ, ALE CHYSTAJÍ SE DO PELÍŠKU, DOBROU NOC, SLADKÉ A HEBOUNKÉ SNY A KRÁSNĚ PROŽITÝ VÍKEND. A HEČ, U NÁS JE NÁDHERNĚ NASNĚŽENO A STÁLE SE DALŠÍ PRAŠÁNEK SYPE, MRÁZ NA CHVÍLI SIC POLEVIL, DNES BYLO JEN -5, ALE ZAS MÁ PO NEDĚLI PŘITUHNOUT. CHUDINKY PTÍCI ŽEROU JAK NEZAVŘENÝ.
A JEŠTĚ DRZÁ OTÁZKA: A RECEPT NA ITALSKÝ BRAMBOROVÝ NOČKY JE KDE? NO, JASNĚ, ŽE VE TVÉ HLAVĚ, ALE ZVÍŘETNÍCI JSOU VELCIÍ ZVĚDAVCI A JÁ NEJVĚTŠÍ NICH, TAKŽE SEM S RECEPISEM PROSÍM!
AHOJ LENI, AC NEJSEM KAROLINA, TAK ITALSKE BRAMBOROVE NOCKY, POD JMENEM GNOCCI, SE DAJI ZAKOUPIT BUD ZAMRAZENE NEBO ZATAVENE. MA TO VELKOU VYHODU, ZE VE VARICI VODE JE TO HOTOVE ZA 3 AZ 4 MINUTY.A DAJI SE V CR KOUPIT`- KUPOVALA JSEM JE MAME, ABY VIDELA DALSI JEDNODUCHE RYCHLE JIDLO. a JSOU LEHOUNKE JAK OBLACKY. POKUD TO NESEZENES V DOMAZLICICH NEBO BUDEJOVICH, TAK TI RECEPT NAJDU.
Gnocchi jsou z bramborového těsta: vařené brambory, vejce, hladká mouka, sůl. Nejjednodušší je opravdu koupit hotové, jak píše Hanka (cca 30 – 40,- Kč/400gr/2-3porce.) Lepší jsou vakuované než mražené. V Itálii se na domácí výrobu gnocchi používají jiné brambory, z našeho hlediska je to něco mezi typy B-C (přílohové-kaše). Podle mého názoru hlavní půvab gnocchi spočívá ve tvaru, kterého je možno docílit souhrou lžičky a vidličky – gnocchi jsou z jedné strany rýhované. Kupuji vakuované 🙂
S nokama se nepatlám! Kupuju je hotové, vakuované, ne mražené, ty mi nechutnají. Mají i na výběr z několika druhů, ani nevím, která značka je lepší.
HANI, RENATO I KAROLÍNO, ZAOPOMÍNÁTE, V JAKÉ DÍŘE PO GRANÁTU ŽIJEM. DO CIVILIZACE JE 30 M NA OBĚ STRANY( TACHOV I DOMAŽLICE) A CESTA VLAKMO( V ZIMĚ AUTEM VELMI NESNADNÁ DOPRAVA KVŮLI NEDOSTATEČNĚ UDRŽOVANÝM TAHŮM) CESTA TRVÁ VÍC JAK HODINU. JÓ, POKUD BYDLÍŠ VE VĚTŠÍM MĚSTĚ NEBO V PRAZE , MÁŠ FAKT VŠECHNO U NOSU. JÁ MUSÍM SPOLÉHAT SAMA NA SEBE NEBO NA VLASTNÍ ZÁDA S BATOHEM. A O VAKUOVANÝCH NOČCÍCH SI MOHU TAK AKORÁT SNÍT.
NE 30 METRŮ, ALE KILOMETRŮ!!!
MÁM BLBKA PO SOBĚ ČÍST
HANI, POKUD MÁŠ, RECEPT BERU. MOU MAILOVOU ADRSU JISTĚ ZNÁŠ, TAKŽE PROSÍM POSLAT.
Vyměním 10 stupňů mrazu za 10 cm sněhu. Zn.: Spěchá, není na čem sáňkovat.
Karolíno, moc hezké a výživné čtení, tento víkend mám naplánovanou bůčkovou roládu, ale v pondělí den taky … kluci pórek zbožňují a roláda zbyde jen pomlet … díky za inspiraci (music)
mňam mňam
J.J PŘIJEĎ K NÁM, TU JE SNĚHU DOST A SÁŇKOVAT TU TAKY LZE. ALE ASI TO BUDE PROTEBE DOST Z RUKY.
Já bych klidně 10 cm sněhu oželela na chalupě, asi i 50 cm sněhu! Je ho tam fakt přes metr!
Pamětníci tvrdí, že nepamatují takové množství.
Díky za nabídky, děvčata, ale myslím samozřejmě, že budou na sněhu dovádět kluci a já je použiju jen jako zástěrku pro své vlastní vyblbnutí (sun). Jenže tříročci ještě nevydrží moc cestování, takže by se nám hodil sníh buď v dosahu šaliny, nebo nejvýš do hodiny jízdy vlakem či autobusem od štadtlu. Takže jestli mi někdo poradíte, kam za sněhem s těmito omezeními, budu jen ráda.