PSI: Ešus – Období vaječňáku

Nastal čas tmy. Jak nastane čas tmy, vim, že věci sou vzhůru nohama. Už jen to, že mě venčí především pánik, protože ten chodí domů za světla a tak spolu můžem vyrazit do polí. Venčení s pánikem má jinej jízdní řád než z pánčičkou. S pánikem se procházíme, nebo kopeme tenisáka. Někdy ho taky ztratíme.

 

To pánčička s sebou tahá batůžek, v tom batůžku pytlíček a v tom pytlíčku Pana Stehna, Pana Preclika a činku. Když dojdem do polí, začnu na ní hopikat, ať okamžitě a střelhbitě rozepne ten batůžek a vyndá NĚCO a hází. A vona mě ale vždycky tak zlobí s tim rozepínáním! Až se to až nedá vydržet a tak začnu hrozně moc řvát. A vona zas že mi nerozumí a neví co chci… a tak furt dokola! Kdyby radši místo těch řečí vyndala už krucinál ty věci a mrskla je do prostoru. Až když vzteky začnu plivat jak velbloud, tak zrychlí, páč nechce bejt zachrchlená hnedle zkraje procházky. Chvíli mi pánčička hází věci do vysoký trávy, chvíli si tak pochoduju a čmuchám a pak dojdeme na posekanej kus louky a tam si hrajeme.

Pánčička vyndá fšecky ty krámy z batůžku a jdeme na to. Pánčička mě usadí, a jde roznýst krámy do prostoru a já pak pro ně běhám podle toho co mi řekne, že mám přinýst. Někdy jí zlobim, to hlavně, když mám přinýst Pana Preclika (ale von je takovej divnej na vomak a divně píská), to kolikrát dělám, že to vůbec nejde, nejde vzít. Dělám, že sem děsně snaživej, až se ze mě kouří, pot leje, ale… ať děláme co děláme… prostě to neuzvedneme!! Pak se jako na to naštvu a začnu do toho mlátit tlapou, až Pan Preclik vřeští tak, že to zní, jako když v poli stojí blázinec pro slepice. Pak si zas procházkujeme, nebo děláme, že cvičíme psí slušný chování. To já mám rád tudleto cvičení, páč to je jasný, že z toho kápne kus žvance, když sem snaživej. Tudle sem byl snaživej i když nás míjela háravá krasavice a ani sem zadnici z hlíny nezvednul, vysnažil sem si tak skorem fšecko co v pytliku bylo.

 

 

No ale jak je období tmy, tak s pánčičkou chodíme ve všední dny jen do civilizace, kde to taky není marný, protože to se člověk doví novinek z psího světa a potká nový kolegy. Ale v polích je prostě v polích, no. A v tuhle dobu naše polní aktivitky vycházej jen na víkendy. To si to ale zpravidla hodně vynahradíme a s pánčičkou cáráme venku dlouho. A nejdýl, nejdýl sme spolu venku v období vaječňáku!! Jak nastane období vaječňáku, vim, že se blíží příjemnýčasy, kdy venku budem furt a hlavně dlouho a hlaaavně, hláááávně hodně často budem výletit a budem venku všichni tři.

A co že je to, to období vaječňáku??? To je doba, kdy pánčička do batůžku krom mých krámů přibalí ešče do kapsičky malou lahvičku, do který naleje domácí vaječňák a do druhý kapsičky přibalí cukroví. A jdeme. A jdeme a jdeme, až dojdeme k rybníčku takovýmu malýmu, kam se v létě chodím koupat a v zimě, když mrzne, se klouzat. A nebo taky se koupat. To když nemrzne.

Pánčička se tam vždycky usadí na kus dřeva, vytáhne ten vaječňák, cukroví a děláme piknik. Já teda dělám bordel hlavně, ale piknik taky trochu. I když bez vaječňáku, já piknikuju jen to cukroví, páč kdybych piknikoval i ten vaječňák, dělal bych prej bordel ešče vjetší než nejvjetší. Stačí prej to, co dělám normálně. Nemůžu ale za to, že musim štěkat, páč vona je tak pomalá. A hází pomalu. A tak nešikovná – hází blbě. A taky škodolibá, páč hází škodolibě a sválně mě mate.

Udělá výpad nalevo, já vyrazím a vona se obratem votočí a mrskne to doprava. A do vysoký trávy. Abych měl víc práce. Ale… popravdě… tam mě to baví stejnak hledat nejvíc. Šmejdím, rejdím, nasávám, ocásek se mi mele, jak úporně pracuju. Ešče lepčí je, když při tom hodu trefuje ty zajíce – letos zas! Hodí Pana Stehna a břink! Zajíc to koupí do makovice! Paráda. Vyrazí, já vyrazim taky. A panička taky vyrazí – ten svůj hvizd z píšťalky. To, aby mě sválně zastavila! To vod ní nejni hezký ale, ani trochu. Tak se zastavim, vrátim a dostanu vodměnu. A pak si aspoň můžu vočuchat to místo, kde ležel ten břinknutej zajíc.

 

 

Jak řikám, období vaječňáku je děsně fajn. I proto, že výletíme všichni tři, jezdíme do lesů, na skály a tak. Loni jsem objevil dokonalou zábavu. Nepotřebujete k ní mnoho. Jen jednu strž a něco co se dá házet. Čím je strž hlubočejší, tím je lepčejší. Páč pánčička, nebo pánik (… mnoo.. lepčí pánik, to dá rozum, páč von to zpravidla mrskne dál a líp) mrsknou něco na druhou stranu strže a tetkon přijde moje chvíle. Vyrazim, jak dělová gula vpřed, zřítim se po hlavě dolů vysokou vrstvou napadanýho listí. Dole se zapíchnu hlavou do potoka, páč to obvykle nedobrzdim a už se sápu nahoru. Hledám, hledám… najdu! Popadnu!

A už se zase řítim po hlavě dolů vysokou vrstvou napadanýho listí, zapíchnu se do potoka a už se sápu nahoru. Tam voba utikaj a křičej, protože sem za á) jako to prasca a za bé) mám-li v hubě pořádnej klacek, vítězoslavně s nim třepu do všech světovejch stran. A nic nedbám na varování že: „Esli mě, ty jelito, trefíš tim sochorem do kolena, tak tě rozporcuju!“ Takovej sochor, to je v podstatě něco jako dálkovej ovladač. Když ho mám v hubě, tak s nim pániky na dálku dost ovládám : D

Letos sem si tuhle stržovitou zábavičku vyšperkoval. Našel sem si poleno jak trám. Jako že fakt hodně veliký. Musel sem si vodklopit hubu skorem přes hlavu, abych ho moch popadnout. A to pak celá atrakce nabrala dokonalé grády. Páč jednak – i pánčička s tím polenem dokázala mrsknout na značnou vzdálenost, ale hlavně! Hlavně!! Ono poleno docílilo mého značného zrychlení. Tedy při cestě dolů, páč mě strhlo takovou silou, že sem za sebou ryl v tom listí brázdy a v potoce rovnou dělal stojky, jak sem se do něj dole zapíchnul. Pak byla dobrá šichta drásat se s tim nahoru. Celkem slušná posilovačka, vám řeknu. Lítal sem prostorem jak zátka vod šampáňa. A pak přišla ta obří větev. Ulomená. Visela do cesty, vypadlo to, že by mohla na někoho žuchnout. Tak se pánik rozhodl, jí z toho stromu sundat. Jééénže ouha, ona nehodlala opustit své stanoviště. Pánik se tam s tim mordoval a mordoval, ale bez úspěchu.

A pak mě začal poňoukat… že ať si jí vezmu… Šel sem na to, ovšem ona jaksi visela zcela nedisciplinovaně mimo můj dosah. Skákal sem tam do vejšky jak pitomeček asi půl hodiny. A to vám mě tak, ale tak rozčílilo, že sem se na milou větev rozeřval. Z plna hrdla. Já sem jinak poměrně tichej tvor (Dobře, dobře, tak trohu huhlám, trochu mumlám, trochu brblám, kapek bručim, vobčas řeknu rum, někdy pískám a někdy trochu řvu, ale jen malinko. Si tak myslim.), ale tohle to, to už bylo moc a tak sem řval a řval a řval. A nic sem nedbal na to, že mi řikaj, že sem padlej na hlavu, ani že už toho mám nechat, dokonce ani povel Ticho! mě nedokázal utišit.

Byl sem vopravdu navýsost rozčilen. Pak pánčička prohlásila, že sem fakt magor a ať koukám jít k noze a jdeme. Páč prej v lese má bejt ticho! No byla to šichta, se urvat, ale teda šel sem. Ešče několikrát sem se votočil a řek tý starý větvi (nééé, ne, pánčičku tim nemyslim, aby nedošlo k vomylu ;-D ), co si vo ní myslim. Aby jako věděla. No a poleno už sem tam v tom rozčílení zapomněl. Ale neva, pánčička měla v bundě Pana Stehna, takže když jsme vyšli z lesa na louku, bylo o zábavu postaráno.

 

 

No nedivíte se už, že mám rád období vaječňáku, že ne?? A ešče pro jednu věc, pro jednu velmi důležitou věc, mám tohle období rád. Sválně esli uhádnete??? No???? Tak já vám napovim…. jak se tak začne chodit o víkendu na vaječňákový pikniky, vim, že brzo přijde ta chvíle. Chvíle krabic! Maji zvláštní vůni tydle krabice. Je v nich spousta starejch vůní. Jakoby za každej rok jedna. Sou to zdobítkový krabice. Vždycky když je pánčička vytáhne, je celá taková natetelená.

Tahá ty krabice bytem, vytahuje z nich různý zdobítka a cingrlátka, různě je rozmísťuje bytem, zavěšuje, bedlivým zrakem zkoumá uměleckou hodnotu zavěšení. Do toho zapomene na plotně purpuru, takže ta sice zpočátku tiše a ochotně voní, ale pak už ukrutně smrdí a plápolá, takže pánčička zahodí zdobítka, vyrazí k plotně, zamotá se do cingrlátek… už vám svítá, co se chystá??? Ne! Ne! Špatně, nejni to hasičskej bál, i když to tak může vypadat, páč oheň vzplanul a hasiči už sou na cestě!

Tak ešče kapek napovim. V tuhle dobu se taky doma zjevujou tajemný tašky! Vždycky když se nějaká zjeví, ozve se volání: „Nekoukat!“…hm no, na to já tak dám, na to já tak dám! Právě když se nikdo nekouká, du se já kouknout, co je v tašce. Takže tuhle sem tam vykoukal novou Krysu Vasilisu! Jenže pánčička má voči fšade, vydrampsla mi jí z huby a mlela cosi vo Lotrovi Babinským. Nesla Krysu do skříňky a tu přišla moje chvíle. Vykoukal sem si z tašky ešče plyšovou Mičudku!!

Sem tvor nezáludný, takže sem se s ní šel rovnou pánčičce pochlubit. Jak moc je pěkná. Asi byla pěkná moc, páč mi jí pánčička čórla a poslala jí obratem za Vasilisou a zabuchla dvířka. A řekla, že sem Hroznejš. Hroznejš Nehroznejš, chodil sem pak ke skříňce stát na Vasilisu s Mičudkou frontu a diplomaticky s významnými pohledy jsem se dožadoval jejich navrácení. Marně. Pánik už to asi ví, že co skříňka schvátí, hned tak nenavrátí, tak tam, kde jsou věci z tajemných tašek, radši ani nestojí. Už víte? Už vám svítá, co se chystá? A kdo neví, tomu snad poslední indicie napoví!

 

 

Je takový jedno kouzlo, který zachrání všechny ty věci z tajemných tašek, co schvátila ta nenažraná skříňka. Potřebujete k němu stromek. Speciální stromek, to nemůžete domů přitáhnout vrbu! Musí to mít jehličí. A ten stromek musíte nazdobit. Tak nejlíp, jak to umíte. Letos si pánčička užila zdobeníčka. Podařilo se jí zřejmě sehnat něco speciálního. Přitáhla domů několik mnoho balíčků a ve všech byly černý kouličky takový. Skorem jako ty co sehnala loni, ale menší. Tak byla celá radostná, jak jí to bude ladit.

Mně samotnýmu je celkem fuk, co na stromku visí, jen aby kouzlo fungovalo, ale Babina řikala, že pánčička s pánikem jsou švihlý. Prej ničemu nerozumí, odrazila její útok pánčička. A těšila se na zdobení. Večer si pustila koledy, zažehnutí purpury pro tentokrát raději vynechala, uvařila si grog a dala se do toho. Spokojeně si pobrukovala a rozmísťovala po stromku kouličky.

Když skončila s černejma, pustila se do červenejch (růžový zahrabala dospod zdobící krabice…, to jen kdyby se někdo zajímal). A pak k nim ještě přidala pár stříbrnejch. Posléze si to spokojeně odsouhlasila a šla nandat stříbrnej a černej řetěz. Teprve potom směl přijít pánik. Já naproti tomu jsem byl od počátku přizván coby nezávislý pozorovatel a sledoval celou tu dobu zrod nejkrásnější sosny pod sluncem. Pánik pravil, že pánčička je nejšikovnější na světě.

 

 

Bylo to jasný, kouzlo musí, musí zafungovat a skříňka tak musí vrátit všechno, co už spolkla. Co sem si tak dobře pamatoval, spolkla třeba taky ešče obří kost, kterou jsem měl v tajemný tašce od Pavlínky, a taky hodně moc kousacích bůvolích tyčinek, z tý tajemný tašky ze Zveráče… a určitě mi něco uniklo, ta skříňka je vážně nenažraná, furt něco polyká, kdoví co tam ještě bude! Nemoch sem se vůbec dočkat, až kouzlo začne působit. Pořád jsem chodil kolem stromečku a vyčihoval, kontroloval, abych něco nepropásnul. A málem sem tak propásnul jednu návštěvu za druhou.

A všechny ty návštěvy mi přinesly dárečky!! Třeba od pánčičky Alího, mého maďarského soukmenovce jsem obdržel plyšového zajíce. Jakožto pes lovecký jsem nemohl ovšem ponechat zajíce jen tak zajícem a trochu sem mu upravil fazónku. První mi na něm vadily uši a pak sem se nutně potřeboval podivat, esli má v pořádku zažívání a kapek sem ho rozpáral, pak asi 100x zabil a … no… prostě zajíc halt švestek už nedožije. A od Petra s Monikou jsem dostal náádhernou plyšovou velkou fotbalovou mičudu! Je krásná, trochu si jí šetřim, takže je trochu upravená, ale švestku možná uvidí.

A návštěvy nejen, že mi vždycky něco daly, ale taky ještě daly něco pod ten stromek. Asi jako návnadu na to kouzlo, aby mělo nápovědu, co má udělat. ŽE UŽ KONEČNĚ MÁ VYDAT TY VĚCI ZE SKŘÍŇKY, sakriš!! Jooo ticho! Já vim! Ticho, v tudle dobu má bejt ticho. Nesmí se řvát. Dobře bude ticho. Ale tak kruci, kdy už bude to kouzlo? Možná třeba zapomnělo??? Třeba to kouzlo zapomnělo, co má udělat?? Psíbože, to by byl průser!!

 

 

Tak sem si ke stromku sed a čekal na to kouzlo, že kdyby potřebovalo, napovim mu. Pánčička se smála, že sem sám vo sobě pěknej dáreček. Což sem jako nepochopil teda. A kouzlo furt nikde!! Chodil sem nervózně kolem nejkrásnější sosny pod sluncem, až mě napadlo, že teda začnu už s tou nápovědou. Popadnul sem jeden ten balíček a donesl ho pánčičce ke stolu (ani sem ho náhodou moc nevoslintal, jen drobítek), pánčička se začla smát a pravila, že sem horší, než čtvrtodenní zimnice a ať to koukám dát pěkně zpátky.

Zklamaně jsem se odplouhal k sosně a vyplivnul to na zem. Pánčička v kůchni hučela něco o tom, že ale dárečky se zjevujou jen těm hodnejm. Jen těm, co byli hodný. No a co? Kde by jako měl bejt zádrhel?? Šak já SEM PŘECE HODNÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉJ! Sem ten nejhodnější z hodnejch. Všichni to vědi, i kouzlo to přece musí vědět. Až sem z toho samou nervozitou začal pískat. Nenechám se jen tak odbýt! Zas sem popadnul jeden balíček a laškovným krokem přibaletil zpátky do kůchně. Všechny sem sice rozesmál, ale kouzlo furt nikde.

A ani večeře!! Pro samý hlídání sosny a kouzla sem zapomněl na večeři!! To se mi teda nestalo ešče nikdá. Je zle! Nejen že se mi ztratilo kouzlo, ale ešče taky zemru na hlad. Zcela jasně sem slyšel, jak hubnu. Šel sem k misce, ale tu sem si uvědomil, že když budu tam, nemůžu bejt u sosny. A když nebudu u sosny, propásnu třeba kouzlo a vono nebude vědít co má dělat! Hrnul sem se zpátky, ale v cestě mi stál pánik s plnou náručí krámů nějakejch a nešlo se přes něj prodrat.

Von je v blokování dost zdatnej, to už sem zjistil. Pak pánik zavřel dveře z kůchně, se slovy, že by to ten jeliman celý rozhrabošil a já už se k sosně, kvůli jelimanovi jakémusi, nemohl dostat. Když tam šla pánčička, taky mě vyblokovala a už sem nedostal sebemenší šanci. Ani psí voči moje bolestný nepomohly. Baset by se nekoukal smutnějš, ale nezabralo to na ty cyniky.

Aspoň, že tu večeři mi dali, ale taky si s ní dali na čas!! Žádná moje obvyklá hodinka, nic. Prej až fšichni najednou. A fšade tolik vůní!! A aby to ešče udělali napínavější, tak prej že: „Jde se k Danušce! Musíme se fšichni sejít jako každej rok!“ Nevim proč jsme se neslezli jako vždycky na chodbě, ale nahemovali jsme se k Danušce do nejmenšího bytu na patře. I Kačenka s pánčičkou přišla.

Fajn to bylo, jen mě pánčička nemusela tak komandovat. Nemůžu za to, že Danušku miluju. Pánčička nechce abych skákal po lidech, ale Danušce to nevadí, tak jí dycky vyskočim k hlavě, dám jí packy kolem krku a vona mi špitá do uchouch a já jí funim do voka. A pak si jí vodvedu ke skříňce. Ta její skříňka není tak lakotná jako ta naše, co polyká tajemný tašky, tadle dycky něco vydá. Takže sem se krapet zasytil a nemusel zmírat hlady, než mi pánčička laskavě flákne něco do misky.

 

 

A že to tentokrát stálo za to, krásná libová flákota a zeleninovej mišuňk. Konečně dlábes aspoň. Pěkně jsme se naládovali a všichni si pochvalovali, jak se po tom hladovým dni konečně najedli. Umyl sem si misku dočista dočista a vzpomněl sem si na kouzlo! Copak asi dělá? Ví, že sem byl nejhodnější z nejhodnějších? Že být víc hodnej, už to nejde?? Někdo by mu to měl říct! Seděl sem u dveří a pískal.

Pánčička, cynik, předstírala, že buď neslyší, a nebo jí píská v nose a neudělala vůbec nic a ešče se mi potutelně smála. Pánik je ale kámoš, a tak nenápadně pootevřel dveře. Tak nenápadně, že sem si toho původně nevšimnul ani já. Leč ledva sem to objevil vtrhnul sem radostně dovnitř k sosně, která už byla celá rozsvícená a pod ní byla hromada balíčků.

Vyvrchlení celýho období vaječňáku bylo tady!!! Už to víte??? Štědrej večír přece!! Kouzlo nezapomnělo!!! Vyrvalo spolknutý balíčky ze spárů nenažraný skříňky a nadělilo je tomu nejhodnějšímu z nejhodnějších!!! Takovejch balíčkůch tam bylo a vpředu, vpředu byly ty nejzajímavější. Některý úplně strašlivě krásně voněly, na ty sem se vrhnul jako na první. Rozsápal sem papír a vdechnul buřty (trošku i s papírem, ale tak celulóza neuškodí).

V dalším kole sem objevil obří kost od Pavlínky, pak kousací tyčinky z bůvolí kůže… jestlipak skříňka vydala i Vasilisu?? Hrabošil jsem v balíčkách, až se sosna třepala v základech… a byla tam!! I Mičudka tam byla. Huráááá! Rval sem papíry z balíčků, co to šlo. Rvaní papírů je někdy na dárečkách to nejlepčejší. Děsně mě to baví. Rozmetelim papíry po celý místnosti, obsah v některých případech není až tak důležitej.

Takže pánik usoudil, že to už stačilo a teď, že budou zase chvíli rozbalovat voni. Sed sem si mezi ně a kibicoval. A nenápadně se poposedávací lstí přibližoval k sosně, že abych se zase zapojil. Maj ale dobrej pozorovací talent, takže už sem se jaksi tento, nezapojil. Ale pánčička je taky kámoš, takže, páč ví o mojí rozbalovací vášni, některý věci zase zabalila a dala mi je k dispozici.

Nádhera! Po tak dlouhý době čekání sem moch vypustit páru a rozbaloval a rozbaloval. A voni taky rozbalovali a radovali se a děkovali si a volali do krabičky Pavlince, Ríšovi a všem. A pak pánčička vyběhla na balkon a volala: „Děěěkujeme Jéééžišku!“

Tak už víte, proč miluju období vaječňáku?? Pro tohle všechno dohromady a hlavně proto, že v období vaječňáku vždycky dostanu dárek největšejší z největších – dostanu spoustu společného času s pánčičkou a pánikem. A to vám musím říct, že jak sem malej Nedožera, jak mi říkává pánčička, tak tenle časovej dárek, je mnohem lepčejší i než ty buřtový. Hodně zdraví, štěstí, pohody a buřtů a času stráveného s vašimi nejbližšími v novým roce vám všem přeju.

 

Váš Ešus

 

 

Aktualizováno: 16.1.2012 — 21:39

121 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Tak koukám, že máte Pana Preclíka a Pana Stehna 🙂 , my jsme svého času měli doma Paní Činku a Paní Fusku, teď jedem Paní Kačenku a Paní Lišku 🙂

  2. Ešusku promiň, ještě jsem tě nečetla, ale jdu se sem pochlubt. Jak se jedna nepochválí sama, znáš to…
    Zrovna jsem se vrátila z Práhy a heč heč, mám letošní první zkoušku (whew) , a dokonce za 2 a to z práva vodního a hospodářství vodního a teď jdu upadnout do spací polohy, neb mimouch je dnes celé nějaké divoké.
    Ale neboj, tebe si ujít nenechám, už teď se těším, jak si zahýkám a budu utírat monitor

    1. Velká gratulace – jak to dokážete zvládnout? Spinkejte, přeji sladké sny-
      Ešuse si užijete, o tom žádná…

  3. Moc pěkný zážitky, moc pěkný Vánoce!
    A Ešusek ty tajemný balíčky pod stromkem dokonce vystavoval! Hošíček jeden snaživej! (h) (rofl)

  4. Lidičkové zlatí všichni, děkuji vám převelice za snahu pmoci a tolik rozmanitých nápadů. Odpovídám teprve nyní, jelikož dnes se v celém domě pracovalo na zateplování vnitřků, všude byl neskutečný a opravdu veliký , soustavný a celodenní rámus, takže jsem lítala s Hokinem raději venku, i když je u nás od rána dost mrazivo a nasněženo. Hokin měl z toho všeho obrovský děs. Vrtalo se, bušilo se kladivy. vyhrávala tu skoro od půl osmé ráno až do 17. hodiny hřmotná muzika a Hoki se vyděšeně potuloval bytem jak bludný holanďan a třásl se jak osika.Raději jsme šli mrznout na zahradu, jinak by to asi nevydržel.zkrátka od té příhody s dělbuchem hozeným přímo za zadní tlapičky, jsme ten děs z rámusu nedokázali utlumit. zítra zas budou pokračovat, takže další den stresu a mrznutí nás čeká. ještě jednou děkuji všem za nápady, jak se k papírovým fotkám dopracovat. Jen na okraj podotknu, že bydlíme v nmístě , kde lišk dávaj dobrou noc a jakýkoliv fotograf je od nás cca hodinu cesty vlakem a žádné adresy, kam bych mail poslala neznám. „flešku“ mám doma a je prázdná, v pc mám „windous“. Jem fakt děsný neumětel. to víte. bbláznivá babka musí mít svoje první vnoučátko stále nadosah a aspoň na papírové fotce, když k němu zatím nesmí osobně. Dnes přišo hlášení, že maličká mírně zežloutla novorozeneckou žloutenkou,m takže holky domů zatím nepustili, i když je to už tři dny od porodu.Zdravím a ještě jednou děkuji všem, kdo mi pomáhali a pomáhají.

      1. RENÁTO, DÍKY. TAK ZROVNA S TÍMHLE U NAŠICH VITNAMSKÝ PRODEJCŮ BOHUŽEL NEUSPĚJU. V OKOLÍ TO JE TOTÉŽ, TAKŽE ZBÝVÁ CESTA JEN DO DOMAŽLIC. NĚJK SE MI VÁŽNĚ N JEZSIT NECHCE. AŽ BUD MÍT PLNOU „FLEŠKU“ BUDE TO O NĚČEM JINÉM. ALE STEJNĚ DĚKUJU ZA SNAHU POMOCI. ZAPOMÍNÁŠ, V JAKÉ DÍŘE PO GRANÁTU MY ŽIJEM. JE ZNÁT, ŽE PRO PRŽÁKY JE VŠE NORMÁLNÍ. PRO VENKOVANY VŠAK VŮBEC NIC NORMÁLNÍHO NENÍ. NEZÁVIDÍM NIKOMU ŽIVOT V PRAZE, JEN MUSEJ MĚSTŠTÍ CHÁPAT , ŽE NA VSÍCH TO CHODÍ TROŠKU JINAK, I KDYŽ NE VŠUDE.

  5. Lidičkové zlatí všichni, děkuji vám převelice za snahu pmoci a tolik milých nápadů. Odpovídám teprve nyní, jelikož dnes se v celém domě pracovalo na zateplování vnitřků, všude byl neskutečný a opravdu veliký , soustavný a celodenní rámus, takže jsem lítala s Hokinem raději venku, i když je u nás od rána dost mrazivo a nasněženo. Hokin měl z toho všeho obrovský děs. Vrtalo se, bušilo se kladivy. vyhrávala tu skoro od půl osmé ráno až do 17. hodiny hřmotná muzika a Hoki se vyděšeně potuloval bytem jak bludný holanďan a třásl se jak osika.Raději jsme šli mrznout na zahradu, jinak by to asi nevydržel.zkrátka od té příhody s dělbuchem hozeným přímo za zadní tlapičky, jsme ten děs z rámusu nedokázali utlumit. zítra zas budou pokračovat, takže další den stresu a mrznutí nás čeká. ještě jednou děkuji všem za nápady, jak se k papírovým fotkám dopracovat. Jen na okraj podotknu, že bydlíme v nmístě , kde lišk dávaj dobrou noc a jakýkoliv fotograf je od nás cca hodinu cesty vlakem a žádné adresy, kam bych mail poslala neznám. „flešku“ mám doma a je prázdná, v pc mám „windous“. Jem fakt děsný neumětel. to víte. bbláznivá babka musí mít svoje první vnoučátko stále nadosah a aspoň na papírové fotce, když k němu zatím nesmí osobně. Dnes přišo hlášení, že maličká mírně zežloutla novorozeneckou žloutenkou,m takže holky domů zatím nepustili, i když je to už tři dny od porodu.Zdravím a ještě jednou děkuji všem, kdo mi pomáhali a pomáhají.

  6. Ešusku, tak ani nevím, jestli je lepší fotka „borec s klandrem“ nebo „Ešus, ohař vánoční“. (y) (chuckle)
    Moc hezky si ten čas vaječňáku vychutnáváte. (h) Parádní čtení, Petro. (y)
    Jen ty nebohý odstrčený růžový kouličky jsou takovou temnou skvrnou na vánoční idylce. (chuckle)

    1. Borec s klackem je Máčofkus Obecnikus Nebezpečnus 😀

      a růžový kouličky si nic jinýho než dno bedny nezasloužej 😀

    1. jééé hurá! Jenny už se mi to otevřelo! Ty jsou krásně bezvadňácký, a jak kdo a kdy k vám dom přišel?

  7. Teda Ešusi, jak vánoce nemám ráda, tak ve tvým podání jsou bezkonkurenční. 😀
    Ze všeho nejlepší je hamižná žrací skříň. 😀
    Ale byla učekána! Vivat! 😀

  8. Kdepak, já věděla, že si mám Ešusí nechat na odpoledne jako mňamku ke kafi. Teda, já to kafe radši odložila už u toho příšernýho koháku, protože bych to taky nemusela dočíst 😀 😀 😀

  9. Pro Xerxovou – vy, že máte v Liberci krásně bílo? Teď jsem se odtamtud vrátila. Žádný bílý sníh, jen špinavá šedohnědá břečka, ale ráno, to jsi se asi pěkně nadřela. Já také, a špatně se přes Ještěd jelo.
    Petro – stromek krásnej, Ešus úžasnej a vaječák bez vajec asi taky výbornej, jste zkrátka skvělá smečka !

    1. my máme krásně bílo – Před chvilkou jsem byla doma – paráda, teď kouknu ve škole z okna – krásně bílo, čistě protaženo, nenasoleno…

      Do centra nechodím (chuckle) Silniční tahy nevyhledávám (chuckle) takže fakt bílo a čisto (nod)

      1. Byla jsem tam ,,z donucení“ v Klášteře, sněhu hafo, ale takový ten městský, obchoďáky a centrum nevyhledávám. Ale občas se do toho krajského musí. Ulice nasolené, chodníky neuklizené. To vím, že od vejšky až k vám je moc hezky. Ale tady už zase od odpoledne do toho prší (chuckle). Letošní pozdrav zní: zdravím od mokrejch a špinavejch psů.

        1. cestování ve slané břečce nezávidím. Alespoň doufám, že jsi v Klášteře dobře dopadla…
          Já byla ještě v podvečer na vernisáži výtvarných děl a na módní přehlídce našich mladičkých návrhářů – bylo to fajn. Domů jsem dorazila před chvilkou a čtu bakalářské práce… Nestíííhááám čím dál víííc (wave)
          Betka byla uplacena hovězí kostí, takže je spokojená

  10. Ešusku, ještě že vás máme (tebe (h) a pánčičku (h) ), do dnešního dne jste i mně umožnili dobrý start.
    Prosím tě, jak to ta pánčička dělá, že se umí trefovat do zajochů? Že ona to někde tajně trénuje?
    Dnes jsem měla docela dobrý reflex, takže jsem si neosprchovala pracoviště bílým kafem, jež jsem nesla k ústům, ale zavčas položila. Díky větě: „Ešče několikrát sem se votočil a řek tý starý větvi (nééé, ne, pánčičku tim nemyslim, aby nedošlo k vomylu“ jsem měla opravdu namále.
    A co Kosťa?

    1. Milá MaRi, nevím, zda jsi zachytila můj včerejší vzkaz, tak ho sem zkopíruju:
      Milá MaRi – v úprku dny jsem Ti zapomněla říct, že jsem nakonec Tvou obálku minulý týden strčila do jiné obálky a prostě poslala poštou z Modřan do Modřan. Ono se to stále nějak nedařilo domluvit, takhle je to nejjistější; pošťák se do domu dostane.

    2. S Kosťou jsem zase po sto letech začla trošku trénovati s tím zvonečkem, tak uvidíme, on je matla, tak nám vždycky výdž moc nevydrží ani jednomu 😀

  11. OT – jelikoz docítám se spozdením a jeste napreskácku, tak to tady shrnu:
    – jsem moc ráda, ze se zana zacíná zotavovat, ale stále na ni myslím a drzím palce (h) (y) (hug)
    – porád myslím na veram a kazdý vecer ji po hvezdickách posílám pevné obejmutí, at se jí zdravícko navrátí (h) (y) (hug)
    – taktez se v myslenkách vracím k Puovi a verím, ze jeho rekonvalescence probíhá tak, jak má a ze si brzy prectu nejaké tajemnosti (h) (y) (hug)
    – a nakonec – mám velkánskou radost z malého Adámka – milá babi a dedi, to je opravdu statné vykrocení do letosního roku. (h) (rose1) (h) (rose1)
    – jo, abych nezapomela, Esus opet potesil, díky.

  12. Byla jsem doteď mimo internet. Zprávy o zaně bohužel nemám, zkusím večer zavolat Frantovi na pevnou. Kdoví, jak zafungovala sms tam zanechaná.
    Články si musím nechat na později.

    Přeju všem krásný den! (h)

  13. Jo a jedno rychlé O.T. kdybyste věděli o někom slušném a spolehlivém,kdo hledá pronájem bytu v Prahé, tak zde:

    Jedná se o pronájem mého bytu v Praze na adrese Na Rokytce 8 v Praze Libni. Je to velký světlý 2 + KK okolo 55 metrů čtverečních ve zvýšeném přízemí. Nachází se v činžovním domě, dostupnost metra je 1 minuta na stanici Palmovka. Z bytu je výhled na Libeňský zámeček, tzn. v létě do zeleně. Celková rekonstrukce včetně oken a podlah proběhla v roce 2005. Není problém domluvit prohlídku u stávající nájemnice. K nastěhování byt bude od března 2012 a to nejdůležitější: cena je 9500 Kč/měsíc + spotřeby – vlastní měřiče.

    S pozdravem Eva Joštová. (kontakt jostova@o2active.cz nebo 602802261)

          1. Tak jojo, já zkusím najít tu Tvojí někde v adresáři, jinak katyp50uzenáčseznamtečkacézet

  14. Krása krásná, Pipo.
    Vaječňákový období musí bejt prima. Já nikdy v životě domácí vaječňák neměla, chudák já! Zeťák je na fotkách výbornej a hlavně ta fotka s tím klacíčkem, mně velmi pobavila. Takový si tahala do auta nebožka Bamba.
    No, už aby tu ty vánoce byly zas! 🙂

    1. Nažďáár Kačere, domácího vaječňáka vyrobíš v cuku letu. Letos jsem zkusila ségřinej recept a je mnohem lepší, než ten co jsem dělala dopoSud – (z tatry a Salka, vždycky to na mě bylo moc „tlustý“ takový). Nedělám tedy z vajíček neb hrozba Salmonelózy Hounózy jest pro mě veliká. Uvařím vanilkový puding – mléčka dám trochu vícero než na normoš puding, aby to nebylo tak moc hustý, ke konci varu přileju šlehajdu (neušlehanou, tekutou), nechám projít varem – a za občasného míchání nechám zchladnout, frknu do robota, tento zapnu a přilívám mého přítele ruma. MŃÁÁÁÁM.

      Zeťák nám už prošedivěl – říkáme mu Šedej More (rofl) , celejch sedum pryč mu je, ale rozum jaksi se nedostavil, tuhle kládu tahal po poli sem a tam a ohrožoval kolemjdoucí – tedy mě 😀

  15. AHOJKY, EŠUSKU, POBAVILA JSEM SE PŘEVELICE PŘI TVÉM VYPRÁVĚNÍ . A KDYŽ JSEM SE ZDÁRNĚ PORBOJOVALA AŽ K ZÁVĚRU, CHCI NEJEN PODĚKOVAT ZA DOBROU NÝÁLADU, ALE ZÁROVĚŇ SE VEŘEJNĚ VŠECH PC ZNALÝCH ZVÍŘETNÍKŮ NA ZEPTAT NA NĚKOLIK RAD, TEDY OT . SMUTNĚ KOUKÁM A VELICE PROSÍM VŠECHNY ZDEJŠÍ ODBORNÍKY A PC VLÁDNOCÍ LIDIČKY O RADY. KONEČNĚ MI VČERA DORAZILY PRVNÍ FOTEČKY NAŠÍ MALINKÉ VNUČKY ADÉLKY. SKOROZE´T SE SNAD VYHRABAL Z OPILECKÉHO RAUŠE BUJARÝCH OSLAV, PŘETÁHL FOTKY (JEŠTĚ NA PORODNÍM SÁLE NAFOCENÉ) DO PC A URÁČIL SE JIMI POCTÍT A ZEJMÉNA OBŠŤASTNIT NEDOČKAVOU BÁBU S DĚDKEM. VELICE BYCH TOUŽILA PO TOM, , ABYCH I JAKKOLI DOKÁZALA FOTKY Z MAILU VYTÁHNOUT A RÁDA BYCH JE, POKUD TO PŮJDE, I ULOŽILA NA CD NEBO DVD, ABYCH SI Z NICH MOHLA NECHAT VYHOTOVIT FOTKY PAPÍROVÉ. NETUŠÍM, JAK BY SE TOHLE MOHLO UDĚLAT A ZDA TO VŮBEC Z MAILOVÝCH PŘÍLOH NĚJAK UDĚLAT LZE. PROSÍM, PROSÍM, PORAĎTE MI. ALE POKUD PORADÍTE, PŘEDPOKLÁDEJTE, ŽE RADA MUSÍ BÝT V PŘESNĚ VYLÍČENÝCH KROCÍCH POSTUPU A PRO ZCELA NEUMĚTELSKÉ INDIVIDUUM, ABYCH TO OPRAVDU DOVEDLA PROVÉST. JSEM V PRÁCI S PC VÁŽNĚ ÚB(= ÚPLNÝ BLB) A POKUD BUDETE RADIT, PROSILA BYCH NÁVOD RADĚJI POSLAT NA lenka53 na centrum český. DĚKUJI PŘEDEM VŠEM SNAŽIVÝM PORADCŮM A ZAS ZALÉZÁM ZA BUK. OMLOUVÁM SE VŠEM, ALE BEZ SVOLENÍ ADÉLČINÝCH RODIČŮ FOTKY NEZVEŘEJNÍM. DÍTKO JSEM JEŠTĚ NA VLASTNÍ OČI NEVIDĚLA, BO VĚRČA ZAKÁZALA JAKÉKOLIV NÁVŠTĚVY KOMUKOLIV Z PŘÍBUZNÝCH, TAKŽE BYCH SE PŘES ZÁKAZ STEJNĚ K MALÉ VNUČCE PROBOJOVAT NEMOHLA . VZTAH MEZI MNOU A SKOPROZETĚM IDEÁLNÍ NENÍ A NIKDY NEBUDE, TAKŽE NERISKUJI DALŠÍ ZHORŠENÍ.

    1. Poslal prosím někdo návod? Ať se jich zbytečně nesejde 10, ale zároveň aby Lenčina prosba neupadla v zapomnění s tím, že „to určitě někdo poslal“.

      Gratuluji (rose1)

      1. Asi před 10 minutami jsem napsala Lence, že pokud jí nikdo zatím neposlal ten návod, ať mi dá vědět, že se jí pokusím pomoci.

        1. Vypalovačka není třeba, stačí flash disk, případně poslat fotky do fotostudia mailem.

        2. Bez vypalovačky by šlo jedině mejly přeposlat nějaké ochotné důvěryhodné osobě, která by vypálila a poslala Lence CD, případně i hotové fotky.
          Pokud má Lenka vypalovačku, jistě to zvládne. Nechám tedy pomoc na Judith Saebel, ať se v dobré víře nemotáme jeden druhému.

        3. Napsala jsem Lence, že fleška by byla lepší. Mají velkou kapacitu, a jsou velmi skladné. Navíc, nepotřebují nic extra (např. vypalovačku).

    2. LENKO, VIDÍM, ŽE UŽ TI JUDITH SAEBEL NAPSALA, TAK SNAD FOTEČKY BUDEŠ MÍT. DOUFÁM, ŽE KRÁSNOU VNUČKU BRZY UVIDÍŠ I NA VLASTNÍ OČI. MRZÍ MĚ, ŽE SITUACE U VÁS DOMA ASI NENÍ ÚPLNĚ IDEÁLNÍ, JINAK SI NEUMÍM VYSVĚTLIT, PROČ TVÁ VĚRKA NECHCE MALOU ZATÍM UKÁZAT. MOC DOUFÁM, ŽE ZA TÍM JE JEN ÚNAVA Z VELKÉHO VÝKONU A PŘEJI, ABY SE VŠE V DOBRÉ OBRÁTILO.

    3. LENKO, TŘEBA DO FOTOLABU MŮŽEŠ FOTKY ZADAT ELEKTRONICKY, JE TO VELMI SNADNÉ. A POKUD JSI NEDOSTALA NÁVOD NA ULOŽENÍ FOTEK V PC, TAK SE OZVI, JE TO VELMI JEDNODUCHÉ, NEMÁŠ SE ČEHO BÁT.

  16. Konečně se můžu hlásit na značce (wave) Ešuska si nechám na večer, jen prolétávám. Co si to Zana usmyslela??? Držíme palce a tlapy (y) (y) (y)

      1. Jj, stěhování. Myslím, že o tom sesmolím nějaké pojednání. Co Zrzínkova prdelka? Snad byla jen drobně natržená ze suchých enono? Taky vám držím palce!

        1. To byl Ríša!
          Ano, zřejmě snědl nějakou granulku, kterou špatně rozkousal – jak spěchá, aby náhodou někdo nebyl rychlejší, tak se to klidně mohlo stát. To mu trochu natrhlo konečník nebo má hemeroid, to by také bylo možné.
          Prdelku má čisťoučkou, u hovínek žádná krev, pozoruju to bedlivě!
          Od doby, co má zase zpátky svojí mističku s vodou, tak pije o hodně víc, on se té fontánky asi bál, Sharka si myslí, že třeba někde spadl do potoka, když se toulal a teď té tekoucí vodě nedůvěřuje.
          Je veselý, hravý, žravý, je to prostě kulička Ríšánek.

          1. Ona ta krev mohla být i z pindíka, jestli málo pil. Nám se to stalo s Jamieim – zapomněli jsme mu ráno dolít vodu, nebyli jsme celý den doma a večer byly vidět v silikagelu krvavé krystaly. Spravilo se to po asi třech dnech, kastrovaní kocourci jsou na záněty močových cest dost hákliví.

            1. No, i toto by mohlo být vysvětlení, ale bylo to z toho konečníku. Když jsem mu utírala prdelku, byly na tamponku také krvavé skvrny. Takový krvavý hlen.
              Teď pije, baští, prdelku má čisťounkou, myslím, že je v pořádku. Hlídám a bedlivě pozoruju!

  17. Petróó ! Díky, právě jsem dočetla a jsem celá naměkko a usmívám se od ucha po ucho. Krásná atmosféra Vánoc na mně zase vydýchla.
    Ešusek (inlove) si našel dárečky,je vidět,že umí krásně po lovecku dohledávat. Máte krásnej stromek a terasu, jak živýýý. (h)
    Naši pesi ,tedy Ája II. a Daník se radují ze sněhu, valíme se domů jako tři sněhové koule. (rofl)
    Po vycházce vaříme doma medovinu,taky moc dobrýýý a zahřeje. (d)

    Mezi svátky tradičně jdeme vycházku k pramenům Odry, je to ve vojenském prostoru, kousek od nás. Cukrovíčko a slivovička se nese. (wave)

    1. Jo, jo, Vánoce jsou moc fajn. Jen by mohly být jeeeště o fous delší :D, Vánoc není nikdy dost :D.
      Výlet k pramenu Odry musí být fajn- taky koukám nosíte potřebné zásoby důležité proti vysílení (rofl)

      Jenny – můžeš sem ještě jednou hodit odkaz na rajče na Tvoje psáky? Minule mi to nešlo vůbec otevřít, takže jsem neviděla.

      Hmmmm a teplá medovina po prochajdě… to taky nezní vůbec dobře. (y)

    2. JENNY, POSÍLALA JSEM DNES NA SEZNAM MAILÍK. VRÁTIL SE MI JAKO NEDORUČITELNÝ.NEMÁŠ UCPANOU SCHRÁNKU?

  18. Ešusku, ty jsi krásný dáreček. Moc jsi mě pobavil.
    By mě zajímalo, jak to ti čoklíni poznají, který dáreček je pro ně, a to to není buřt ani kost.
    Baruška dostala mimo jiné nový uzlík a dožil se přesně Silvestra. To jsem posbírala potupné zbytky nitek a bavlnek a vyhodila do popelnice.

  19. Naše holky plyšáky nedostávají, neb jsou děsný trhanky. Co do švestek, ani týden jim nevydrží plyšové hračky! Když byl poblíž sekáč, nakupovala jsem tam. Dvacku na 3 dny ještě ochotná vydat jsem (aspoň občas). Takže holčičky dostávají pod stromeček hlavně sušené maso (moc velký mls) a bílou čokoládu (čokloládu). Letos jsem ještě přihodila uzel. Jinak jako hračky jim stačí zauzlené hadry (nejlepší jsou staré šály) – není to tak estetické (alespoň první den – druhý den už rozervaná a oslintaná hračka estetická není také), ale funguje to. Oblíbená i jsou polínka z tvrdšího dřeva (ideální švestka nebo třešeň) vhodného průměru (třísky zametu a vysbírám). Gumové pískací – no jednou jsme dostali kuře. Děs! Umíte si představit, když na to v noci cestou na záchod šlápnete?! To je na infarkt. V tomto případě jsem technicko trhačskou aktivitu ocenila. Sice to Áje trvalo skoro měsíc, ale kuře pískat přestalo! Údajně nerozbitná a trvanlivá hračka! Pche. To by na tu naše potvory musela být pancéřovaná!
    Takže jsem krkna a hračky nekupuji. Ony děti občas někde něco zapomenou… a je to zabaveno a postupně zničeno.
    Takže Ešus netrhač se má (h)

    1. Mno, Ešus netrhač…. ono už to moc tak neplatí, loni na táboře na Pecce zjistil, že když začne demolovat, jest obdivován Fajfčí pánčičkou a tak se před ní začal producírovat no a dneska – převážně v přítomnosti návštěv se dává na dráhu drbana – to aby se právě zase předvedl. Takže jak do loňského roku měl hračky ještě z dob pomalu štěněcích, tak zásoby se tenčí, páč co návštěva, to jedna mrtvola.

    2. Tak u nás je to s hračkami podobné – koupila jsem taky jakousi latexovou kačenu, prý vydrží…No vydržela – celých dvacet minut – no nekup to za 160 kaček (headbang) . Takže u nás se hračky taky nekupují, občas nám ty potvory ukradnou koště na sníh, to už tedy není dále k použití, tenisáky koupené ve slevě v Tescu taky docházejí, u nás by asi vydržely hračky vytesané z kamene, ale nejspíš by přišly na to, že je můžou pustit z výšky 😉

      1. Babička měla kdysi též psisko, které zničilo všechny možné i nemožné hračky… Až jednou jsme při vyhazování smetí našli v popelnici basketbalový míč – a ten byl opravdu takřka nezničitelný 😉 Psovi vydržel rekordně dlouho 🙂

  20. Petroooo!!!!! no to aje ale krásný článek dneska (h) (h) (h) … jak se vždycky u Ešuska chechtám, tak tentokrát jsem se spíš tak zněžněle usmívala, protože i já mám Vánoce moc ráda (i bez vaječňáku)… i když teda nenažraná skříňka a některé další špeky mě rozesmály, to zas ne že ne

    zdá se mi, že si Vánoce užíváte všichni tři a toi je fajn, to je skvělé, to je úžasné – a já vám to moc přeju (clap) (dance) (h)

    už jsem tu psala, že já měla letos taky moc moc šťastné Vánoce – u mladých a zároveň s kočenkami, které se tam přesunuly se mnou (inlove) … tak pár obrázků k tomu ještě 😉 (blush)

    http://meda-beda.rajce.idnes.cz/Vanoce_2011/

  21. Ešusku, jseš zdatný rozbalovač a vůbec šťastný pejsek. A obdarován jsi celoročně, pánčičku a páníka sis vybral zřejmě opravdu s rozmyslem. 😀
    Akorát pánčička už to s tou růžovou fakt přehání! Zahrabává i růžový kouličky.

    1. On s rozmyslem?? To u něj, myslím, nehrozí, jeho jediná mozková buňka musela v tu dobu makat co to šlo, musel lítat sem a tam, rvát se s tkaničkama, drápat se po ostatních a…… do mě prostě narazil (rofl) , tak se rovnou snažil prorvat do klína, kde bylo obsazeno, když jsem si ho vzala do ruky, oblemtnul mi gezicht a dal mi štípanou do ucha a ……. zmizel (rofl) , už tehdy mi mělo být jasný, že je to poděs kříženej s magorem (rofl)
      Hamba růůůůžovýýý! (rofl)

        1. Já jsem ho pak hledala v tom klubku a nic, tak jsem popadla další štěně, to předvedlo stejný pozdrav, tak jsem si říkala, že bráškové budou asi podobní a vzala si ho zvlášť od ostatních, abych si testla, jak se tak chová. Jevil se jako jedinec tak trochu nezávislý na člověčenstvu, tak se šlo mezi divou zvěř znovu a vytáhla se ta zrzavá hrouda, kterážto provozovala furt to stejný co prve, narvat se na člověka, vožužlat, hop dolů, narvat , ožužlat….. a už mu to zůstalo

  22. OT – omlouvám se

    teprvá budu číst, ale pořád na to myslím – jsou nějaké zprávy o zaně???? (h) (h) (h) (h)

    a něco nového o veram? (h) (h) (h) (h)

  23. OT – Esusku clanek si necham po obidku jako dezert :*

    Zana dekuje za palce, vsechny vas pozdravuje, uz je trochu lip 🙂 ted hlavne potrebuje klid a odpocivat (y)

    1. super!!!!! díky za zprávičku – palce dál držím (clap) (clap) (clap) (clap) (y) (y) (y) (y) (h) (h) (h) (h)

    2. Boxíková – díky moc za zprávu, díky.

      A ZANOOOOOOOOOOO DRŽÍM VŠECHNO CO JDE (h) odpočívej.

      1. Mám radost, že se někdo zeptal dřív než já na Zanu. A hlavně, že jsou zprávy příznivé (h)
        To už bude dobré, ale nepřestáváme držet. (h)

    3. V to jsem včera doufala když moje příspěvky nebyly přijímány. Že prý neumím počítat, lež jako věž.

      Milá zano, posílám ti všechny síly co mám abys měla k zotavení a držíme dál palce, tlapky, drápky. (h) (y) (h) (y) (h)

    4. Zaně držíme pěsti už od včerejška a jen tak nepustíme! To by bylo, aby to nezabralo. Odpočívat a poslouchat doktory (y)

    5. Hurááá!
      Eftě držíme – a pokud jí někdo budete psát, pozdravujte ji od nás, jo? (h)

    6. No sláva, díky za zprávy. Mně se dnes v noci o Zaně zdálo. Přišla někam (asi na pražení) a říkala: „Co blbnete, já jsem byla jenom přetažená, to asi z toho chystání svatby.“
      Takže Zano, na svatbu se už vykašli, prosím tě.

  24. Krysu Vasilisu a Mičudku Krejgovi taky nadělil Ježucha, ale von je vzal na milost až po těch voňavejch uších, který si pod stromečkem našel a měl radost při jejich rozbalování (wasntme) Máváme všema tlapkama Ešusákovi (wave)

    1. Asi psali hošíčci Jéžiškovi podobný dopisy o dárečky, koukám :D.
      U nás nejdřív přišly na řadu ty buřty, pak si vybalil žvejkací dárečky, ty odhodil (takže jsem mu je pak mohla opakovaně zabalit 😀 ) a šel dál brakovat, Krysu Vasilisu ihned zabil a Mičudce obratem oderval takovou tu cedulku s návodem jak prát a kdo vyrobil.

  25. DEDE – jsi tu někde? Nebyla by nějaká fotka toho českého fouska?
    Hodila bych to na lovku v nouzi. Dáš pak, prosím vědět, zda se našlo tetování / čip? zkusila bych nějak oslovit klub.

    1. Volala jsem starostovi, ale je momentálně na jednání, tak nevím, jestli dorazil vet s čtečkou na čipy – možná bude mít i tetování. Jsme pitomí, že jsme ho včera nevyfotili, ale já měla jet do Hradce a musela to být rychlá akce. navíc do toho řval Kazan s Berry, protože jsme vzali do NAŠEHO auta CIZÍHO psa 🙂 Dám vědět, jak budu něco vědět.
      Jinak je to (asi – dost pravděpodobně) český fousek, pes, hnědo-bílý, má dost dlouhou drsnou srst. Na krku má řetízkový obojek bez známky. Musel být na výletě už nějakou dobu, tlapy měl odřené od sněhu. Jinak zraněný nebyl, jen vypadal hodně unaveně a zmateně. Našli jsme ho asi o půl druhé, teď je v obecním kotci obce Doubravice u Dvora králové.

      1. Jasně v poho, jak něco bude, dej zprávu a kdyby se podařila ta fotka, bylo by to ideální. Je mi jasný, že to v danou chvíli nešlo, tak jestli by oni nemohli třeba nějakou vyrobit. Ono to nemusí být český fousek, může to být němec.

        1. Je to český fousek, když se pes zklidnil, tak se podařilo rozluštit tetování a právě si pro něj jede majitel 🙂

          1. JUHŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮ (y) (y) (y)

            Dede díky (dance)

  26. Zdvořilé a roztomilé žádosti o dárek, jako to umí Ešus, našemu Renymu bohužel nic neříkají. Ten, jakmile byly přineseny jeho dárkové tašky pod stromeček, si k nim stoupnul a hulákal na nás, ať mu dary okamžitě vydáme. Zbaběle jsem jeden dárek vydala, ale hluk neustával, takže tašky byly zlobivému hošíčkovy opět odneseny, čímž se tento hošíček stal nejsmutnějším pejskem pod sluncem a musely být po chvíli zase navráceny. Když nastala konečně ta šťastná štědrá večerní chvíle, oddechli jsme si myslím oba a kdo rozbaloval první, je jasné.:)

    1. áááááááááááááá Renie, je taky hlučivec?? (rofl)
      zajímalo by mě, jak oni poznají, co že to pro ně je. Teď teda nemyslím, balíčky voňavé-buřtozní, žvýkací a podobné,tam je to daný, snad je pes se ztrátou čichu by se netrefil. Ale ty s plyšákama a jinýma hračkama. Jak je možný, že to vědí a neomylně vytáhnou?? Jsem schopná pochopit to, že Ešus jde, strčí hlavu do papírový tašky z Ikey a se stoprocentní jistotou vytáhne VAsilisu – tam je možno si to zdůvodnit tím,že prostě čas od času ty Vasilisy dostává, takže pak každá další je zákonitě jeho. I tu Mičudku plyšovou…. je to kulatý, je to balonek…. není blbej, jasně, je to pro něj. Ale jak prostě pozná, že má vytáhnout balíček s hračkou nějakou plyšovou (kterou nevidí, je to zabalené) a nevytáhnout balíček s fleesovou mikinou třeba? no?

      1. Hošíček v posledním roce značně rozšířil repertoár hlasových projevů od fňukání po dotčené vyřvávání, ať okamžitě nastoupíme a poskytneme požadovanou službu. Nad tím, jak psi poznají nejedlé dárky jsem nikdy nedumala, protože se v našem případě vždycky nacházely ve společnosti těch jedlých, takže to bylo jasné:-)

        1. hmmmm, řekla bych že asi budou příbuný, hošíčci uřvaný, páč u nás je to stejný. Dřívávějc hlučel, dneska už řve 😀

  27. Ten první snímek je taky u vás? To je jak na zámku!
    Jinak Ešusovo vyprávění nezklame. Ještě že pánčička bere malou lahvičku vaječnáku (zblblík, četla jsem vaječníku!) jinak by chodák psék musel dělat ještě psa vodicího. (rofl)
    Předse jen je teplé období lepčí. Tmu já nerad.

    1. Myslíš tu fotku se stromkem? No, jo je, to je v „džunglovým koutě“ – je tam kus stromu a po něm se pnou kytky, aby se prostor zvětšil, hodili jsme tam tehdy tapetu, kdy prostor jakoby pokračuje do terasy. Místo toho vánočního stromku jsou tam normálně kytky, takže to celý splývá a vypadá to celkem reálně.
      Jojo, vaječňák na vánočních procházkách musí být. A když nás jde víc, berou se zpravidla termosky s gročíkem.

    1. Jo, jo, jak jde o dárečky to on je radostnej až na půdu. Jak jde o žrádýlko, je radostnej až na půdu, jak jde o výlety, je radostnej až na půdu…….. je vlastně radostnej pořád 😀

  28. „zcela jasně jsem slyšel jak hubnu“…….
    Ešusíííííí ty mně zabiješ.
    Klidně bych lehce ohluchla, kdyby to bylo slyšet, ale nic furt neslyším.

    1. No jo, to náhodou vůůůbec není žádná legrace, to je vážná věc, takhle rychle hubnout 😀 (rofl)

  29. Vzhledem k tomu, že jsem právě v polovině auditu Tesca tak Ti Ešusku moc děkuji. To jsem si honem přečetla páč jsem věděla, že mne to dozajista postaví na nohy. Takhle kdybyste s panprófesorem byli pracovitější, to by bylo

  30. Ešuskovo krásný povídání (nod) (inlove) ,krásnej stromek,ale nejhezčí je Ešus (y) !
    A že někdy huláká? Přeci není němej,jako ryba (happy)

    1. Ahojky Fallowo – ne němej, němej teda fakt on určo není, je všechno jen ne němej 😀 :D, uřvanec jeden zrzavej :-). Včera jsme se učili s klikrem nový trik – zaseknul se a předstíral, že vůbec neví co se po něm chce, místo toho, aby zvedal levou přední, stál a huhlal si rumrumrumrůůůůůůůůůmrumrumrum (být to v hospodě, tak se nedoplatím 😀 ) a pak se co? Pak se rozeřval.

      1. Horsí by bylo, kdyby se posr … potentockoval a ty bys nemela po ruce ten strategický papír, jak o nem vcera vdecne psala Dede (wasntme) (wasntme)

  31. Zdravíme z manévrů v domě… někdo říká leden, mrzne, až to praští, tak budeme mít zimní klid a relax, no a náš páník říká leden, období klidu, jdem předělávat dlažbu na chodbách v domě.
    Ešusi, období vaječňáku je za náma, taky ho mám ráda, my máme období budovatelské, páč na jaře nastane období modelářské a šermířské, tudíž se nedají dělat drobné prácičky, které v tuto dobu dělá zbytek lidstva.

    1. Matyldo – epidemie pravděpodobně nějaká vysoce nakažlivá dlaždičská bude ve vzduchu :D, páč co?? Páč u nás se taky bude předělávat dlažba. V kůchni… a když už se bude předělávat dlažba, předělá se aji linka…. obklady… vymaluje se, udělají se nový poličky na květenu…. TAK MINIMÁLNĚ MĚSÍC BUDU BEZ KŮŮŮŮCHNĚ! Nebude se vařit. JUCHÉÉÉ, bude se místo toho venku (y)

  32. hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Betku z vánočních příprav osloví jen pečení cukroví a tvorba vánoček… (chuckle)

    Venku je překrásně – všude mocmoc sněhu, bílo, čisto a padá a padá. Házím a házím…

    1. U nás už je taky konečně sníh!! Trochek zatim jen, pár číslíček, ale je. HURRRRRÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!! křupe to pod nohama, červená mi nos, konečně ZIMÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ (dance) .

      Ešusák je rád obdarovávaný, od štěněte už. No a za ty roky si asi pospojoval, co že se tak tenhle den děje, takže tak třetím rokem?? nebo tak nějak, už jasně ví, cože to obnáší. A letos to s tím přinášením dárků – který i coby kovaný ohařisko nějakou dobu pod tím stromkem VYSTAVOVAL – předpisově se zvednutou tlapkou (rofl) (rofl) – fakt dovedl k dokonalosti. Jeho výraz byl naprosto, fakt naprosto dokonalej (rofl)

  33. Ešus, nedej se! Mám pro tebe plné pochopení! Prostě máme oba dva od přírody zvučnej hlas, s tím se nedá nic dělat. A když ještě stoupne adrenalin …. že jo? Co ti budu vykládat!

    Mě taky tuhle všichni říkali, že nesmím u toho jednání tak řvát, až se třesou okenní tabulky, páč by se státní ouřada moh leknout. A marně jsem vykládala, že vůbec neřvu, prostě se jen můj zvučný hlas nese místností, až tabulky drnčej.
    Protože kdybych opravdu, ale opravdu zařvala, tak jim ty okna rovnou vyskákaj z pantů!
    Takže se vlastně docela krotím!
    😀

    1. No ještě ho v tom podporuj, holomka (rofl) . No já taky nejsem z nejtišších (ač se taky snažím krotit-jak se rozhorlím, je to katastrooooof, řvu jak prorvaný Slapy 😀 ), ale na něj nemám. Poslední dobou si svůj hlas nějak moc oblíbil a rád se poslouchá (rofl)

    1. Nejni zač Hexe, jak jsem článek slibovala, tak aji ho i mám, leč nemám k němu ešče ty obrázky, tak jsem – abych nebyla za slibotechnu – sepsala nový povídání.

Napsat komentář: Velká kočka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN