Jdu hlubokým lesem po zdánlivě opuštěné cestě. Ten den jsem se rozhodla jezero obejít delší trasou, což znamená, že jsem beznadějně daleko od auta i od civilizačních výdobytků. Ovšem nutkavou potřebu už nebudu moct dlouho přehlížet. Se závistí se dívám na radostně pobíhající a čuchající psy – ti si starosti dělat nemusejí!
Vzdychám a hodnotím okolní les. Nikoliv jeho krásu, ale coby vhodný úkryt zajišťující soukromí. Les je studený, mokrý a převážně jehličnatý. Ach jo. Náhlá myšlenka odsune problém chladu a vlhka do pozadí – mám nebo nemám potřebné vybavení?
Rukama zvenčí přejedu kapsy u bundy, sundávám ze zad baťůžek a prohledávám ho. Ty papírové kapesníčky tady někde přece musejí být! Horečné hledání nepřináší kýžený výsledek a já si poměřuju mokrý les s novou starostí. Úkryt je možný, ale kde tam proboha najdu nějaký obstojný ekvivalent toaletního papíru?
Každý z nás se někdy nechtíc ocitne v situaci, kdy musí naléhavě vyřešit právě tento problém. Zoufalství dokáže jednoho přimět k neuvěřitelným improvizacím. Útěchou zpravidla je, že dotyčná improvizace bývá dnes v našich končinách věcí relativně vzácnou. O to víc se jeden ošívá při představě, jak se tento problém řešil v dobách více či méně minulých.
Copak Číňané, ti si vyráběli rýžový toaletní papír už v šestém století našeho letopočtu, ale když pominu umývání, používali lidé ledacos. Mnoho materiálů, jako jsou mechy, trávy a látky, nepřekvapí, ale když jsem si přečetla, že se používalo i kukuřičné šustí, tak jsem si radši další představy zakázala. O to víc mě zaujalo použití oblázků – kromě jejich snadné dostupnosti jsem mnoho dalších výhod nenašla!
Stačí takto malý mentální výlet do minulosti, aby se člověk s pohledem přetékajícím vděčností podíval do odpovídajících regálů v kterémkoliv supermarketu. Třívrstvý, voňavý a ještě v několika barvách. Ano, to jsou okamžiky, kdy člověk doopravdy miluje jednadvacáté století.
😀 „maminka mně utírá lopuchem!“ Moc pěkné, Dede! Akorát bych zde ráda apelovala na ty, které to přepadne v přírodě, a za ty, kteří mají prasopsy. Prosím pěkně, zahrabte hromádku zadníma nožkama 🙂
PŘIBYLA JSEM K PC PŘED CHVÍLÍ, PROLÍTLA DISKUZI A DOČETLA SW O PŮŠVIHU, KTERÝ PKOTKAL NAŠI SKVĚLOU STRÁŽKYNI POKLADU. PŘIDÁVÁM SE K PĚSTIDRŽIČŮ A VOLÁM, ZANO, NEDEJ SE A BOJUJ. JSI JEŠTĚ MLADÁ A I KDYŽ TO BUDE JISTĚ DELŠÍ BOJ, MUSÍŠ SE BÍT JAK LVICE A TU HNUSNOU CHOROBU PŘEVÁLCOVAT.
To je dnes ale nosné téma. Já osobně díky bohu moc zajímavých historek nemám, nejzajímavější asi, když jsem měla střevní chřipajznu, byla doma se Sebíkem, kterej se nudil, neb jsem byla značně indisponována. Seděla jsem na záchodě a sloužila mu jako žebřík. Lezl mi snad i po hlavě a já si v tu chvíli připadala jak matka údernice.
Pár zajímavých zážitků má ale můj běhací manžel. Jeho norma je tak 10-12 km za hodinu. V létě si bere s sebou do ruky jen klíč od domu a šátek do ruky, kterým si utírá čelo a obličej. No a takhle jednou doběhl domů a smutně pravil: obětoval jsem šátek (rofl)
Ono starost o blaho poutníků ( a ulevit si je někdy skutečně na rozhraní normálu a blaženosti) je i známkou vyspělosti. Byl jsem u vytržení, když při toulkách Dolomitami nad Brixenem přijedete po opuštěné cestě k zabedněné salaši a jen jediná místnůstka vás vítá s dveřmi dokořán. Důkaz najdete zde:http://my.opera.com/bbsenior/blog/2012/01/13/dolomity.
Wéwéčko nepíše- ale celkem spokojeně vegetuje a pendluje mezi Karlovarskem a Francií za vnoučaty- tak jsem se vrhnul na zpracovávání všeho až doposud zanedbávaného, včetně obnovených webovek, tady zůstávám pravidelným mlčícím čtenářem.Tolik na vysvětlenou.
Napsala jsem Frantovi vzkaz prostřednictvím sms na pevnou linku. (číslo objevila Renátka, dík. (f) )
Pozdravuju za nás zanu a že držíme palce. Nechala jsem mu tam svoje číslo, snad se ozve.
Ako som napísala nižšie na tejto stanici nemáme vždy prístup na sieť,nakukla som sem,téma od Dede je obzvlášť k zamysleniu-historky s najdením miesta na vypraázdnenie mimo standartných miestností na to určených sú výborne ex post.Ale v okamžiku keď sa dejú-je to hroza.Mám ich niekoľko,ale nepublikovateľných a v tejto chvíli sa mi ani nechce,strašne ma zronila Zana.nejak je tých zlých správ v poslednej dobe moc.Asi starneme,či čo.Udreté pozadie Xerxovej je v tejto chvíli dobrá správa.
Mám napsat ten vtip jak se chlap hlásil do klubu drsňáků, nemám napsat ten vtip jak se chlap hlásil do klubu drsňáků… Radši nee 🙂
Napííííš! Potřebuju vtip, mám depku. 🙁
(wave) Baví se zubní kartáček a toaletní papír. Zubní kartáček říká: „Hele já si myslím, že mám nejtěžší práci na světě!“ Toaletní papír říká: „Hm….“ 😡
(tmi) (rofl) Dík!
😡 Potkají se dva policajti na ulici a první říká: „Tak jsem si konečně koupil novou záchodovou štětku!“
„No a jaká je?“ ptá se ten druhý.
„Musím říct, že toaletní papír je lepší.“ 😡
😡 Přijde blázen do drogerie:
„Potřeboval bych toaletní papír.“
„Hnědý nebo bílý?“
„Raději hnědý, ten se tak rychle nezašpiní!“ 😡
Dík JoVo, nezklameš. (h)
Tak na oplátku:
😡 Napoleon se ve svém stanu strojí do bitvy. „Jean, kolik je nepřátelských vojáků a kolik jich máme my?“ „Generále, jich je 5 000 a našich 15 000.“ „Jean, obleču si svou červenou košili.“ Po vítězné bitvě se Jean ptá: „Generále, proč jste žádal červenou košili?“ „To je z psychologických důvodů. Kdybych byl zraněn, aby mí vojáci neviděli mou krev.“
Druhý den je další bitva. „Jean, kolik je nepřátelských vojáků a kolik jich máme my?“ „Generále, jich je 25 000 a našich 5 000. Mám připravit vaši červenou košili?“ „Nikoliv, Jean. Jestli jich je opravdu 25 000 a našich jen 5 000, je čas na moje hnědé kalhoty.“
😡
Jsemť starý voják , leč přesto (a právě proto)
tleskám.
(clap)
😀
Díky (sun)
a padá a padá a padá… Poprvé to u nás vypadá opravdu zimně. Jdu házet (nod) Doufám, že šikovněji než včera – to jsem sjela venkovní kamenné schody a ještě neměly sněhovou peřinku… Auauau – bolí mě velmi silně pozadí (chuckle) Naštěstí je dobře osvalené (rofl) a tak se nic vážnějšího nestalo, než že dnes raději stojím než sedím
Nu, když osvalené, tak osvalené (flex) !
Milá MaRi (inlove) – v úprku dny jsem Ti zapomněla říct, že jsem nakonec Tvou obálku minulý týden strčila do jiné obálky a prostě poslala poštou z Modřan do Modřan. (nod) Ono se to stále nějak nedařilo domluvit, takhle je to nejjistější; pošťák se do domu dostane.
Milá Dede (inlove) , bohužel jsem se nedostala za celý den k tomu, abych Ti pochválila článek. Už jsem si ho vychutnávala poslechem. 🙂
Jojo, někdy jsou to životně důležité otázky: KAM S TÍM? a následná: CO TEĎ?
Pokud se okolo nešubelí nějaké to kače – YGO!!!!! Ty´s mi dala! – tak je někdy těch možností po čertech málo. (whew)
Bohužel nemám nové zprávy o Zaně. Sháním kontakt na Frantu, nemáte někdo?
nemám, naše společné výlety jsme vždy řešily se Zanou…
Tak jsme našli dalšího psa 🙂 jestli tohle má být varianta „jak na Nový rok tak po celý rok“, tak se máme na co těšit 😛
Tentokrát to byl hnědobílý český fousek, urousaný, namrzlý, s odřenými tlapami. Asi utekl za zvěří a motal se kolem naší zahrady a já poslala Marka ať se podívá, proč naši psi tak ječí. Měl obojek, řetízek, ale bez jakéhokoliv označení, známky, nic. Marek ho nechal skočit do auta (to udělal rád a uměl to), dali jsme mu mlsku a vodítko. Potom ho Marek zavezl ke starostovi, protože jsme měli za půl hodinky odjet do Hradce a nemohla jsem ho nechat někde u nás samotného. Tak byl umístěný do vesnické „záchytky“, kotce, který je umístěný ve stodole. Dostal napít a najíst a zítra přijede vet, aby skouknul případný čip. Někdo je někde asi nešťastnej, ale pes je v teple a v bezpečí, tak se snad s pánečkem rychle najdou. Štve mě, že kdyby měl na obojku známku s telefonem, tak už mohl být doma…
Dede, dala jsem info na cz-pes.
Děkuju! 🙂
Nezoufej, Dede (inlove) , třeba se to zlepší. (nod) Podívej, Lucka V taky začínala na psech, a hele, už má tři papouchy, mangustu, králíčka …. (chuckle)
Mám takovej nepříjemnej dojem, že nejjednodušší model suchýho záchodu – čtyři klacky – v sobě obsahoval i toaleťák. Totiž ten čtvrtej klacek. V průbehu úkonu na odhánění vlků, po úkonu…
Tak si říkám, jestli to na ty vlky pak platilo líp, nebo hůř. 😛
(Neberte mě vážně, zas tvořím, tak se mi fantazie toulá po zvrhlých cestičkách…)
S tím vlkem – to je taky podle toho, kterého vlka myslíš?! (chuckle) Ten jeden jistý druh byl tím klackem spíš přivolaný (wasntme) !
Ad vlk: Po Vysočině koluje půvabná historka, několikrát knižně zpracovaná, takže to není z mého chovu: Žil byl jednou jeden sedlák, vynikající sice velkou silou, ale také špatným zažíváním. A jak se jednou takhle po obědě vydal na návštěvu do sousední dědiny, zabublalo mu ve střevech. Stáhl gatě, čupl, vykonal a než promyslel, co dál, skočil na něj zezadu vlk. Sedlák se rozhodl pro rychlou obranu: Lapl vlka za přední běhy a přetáhl je co nejvíc dopředu. Vlk mlátil zubiskama, drápal zadníma nohama, ale sedlák měl naštěstí festovní beranici a kožuch. Ale pustit ani jednu tlapu nemohl. A tak s kalhotami u kotníků, co noha nohu mine, šoural se v tom mrazu do sousední dědiny. Na návsi spustil pokřik, sousedé přiběhli a vlka zlikvidovali. Ale sedlák se stal terčem vtípků na nejbližších několik let. (A žádná verze neudávala, zdali odhalené části těla utrpěly nějaké újmy z podchlazení… (chuckle) ).
Já si myslím, že vynálezce MĚKKÉHO toaletního papíru by měl být navržen na nobelofku.
Jinak pro silné žaludky a na vlastní nebezpečí – u nás na vsi – výspa Hanáckého Slovácka – si jestě donedávna (padesát let nazad) tvrdí Slováci utírali zadel vyřazeným svetrem, kočičkou (tady se myslí to, co zbude z oloupání kukuřičného klasu – ne šuští, ale ten tvrdý šulek – jako smirglpapír), ale klasika byla káčata, kuřátka nebo housata (tady se myslí opravdu ta živá). No – já vás varovala (chuckle)
DŮLEŽITÉ OT – ZANA NUTNĚ POTŘEBUJE PALCE
Dostala jsem teď sms, že Zana je v nemocnici, srdce nebo embolie, NUTNĚ POTŘEBUJE PALCE.
(h) (y) (h) (y) (h) (y) (h)
Eh, nepoznal mě stroj. Píše Vave.
Vave, dej zprávu, až budeš vědět víc. Zatím držíme vše, co se dá (h)
Zano, moc na tebe myslím a držím palce!!! (y) (y) (y) (h)
To není možnýýýý! (h) (y) Držíme, všichni, Zano drž se !!! (h) (h) (h) (h) (h) (h) (y)
Ach jo, za oceánem se přidáváme k placům a tlapkám, moc, moc.
(h) Všichni držíme pěsti pro štěstí!!! (h) (y)
(h) držím a posílám sílu (h)
Držím (y) (h)
Na Zanu moc myslím a držím palce (y) (y) – dej se dohromady, strážkyně pokladu! (hug) (h)
Šmarjá! Držíme všechno, co máme! Palce, tlapy, ocásky (y) (y) (y) Zano, rvi se!
(h)
Špatných zpráv už bylo DOST!!! Držím (y) a posílám pozitivní energii. (h) (h)
(h) (h) (h)
(y) (h) (y) (h) (y)
(h)
Ježišmarjajozef – držím všecky pěsti, co mám!!!
Zano, prosím tě.
Držíme, já a všichni (cat)
Zanóó, držím palce, prosím, drž se, uzdrav se!!!! (h) (h) (h)
Zanoooo!!!! (h) (h) (h) (h) za mě a (h) (h) (h) (h) za Penny!!!
Zano, drž se !!! Posílám energii a sílu (h) (h)
ZANO,prosím,bojuj,držím všetko,čo možem.Zlých správ už bolo dosť
Konečne som sa dostala na net a hneď zlá správa.ZANO,prosím bojuj,budem držať každý prst!!!
Zano, prosím tě, drž se a nedělej nám starosti, myslím na tebe, držím vše co mohu!
Zano! (y) (h) (y)
Panebože!! držím moc , strašlivě hrozně moc (h) (y)
(h) Zano, vydrž! (h) (flex) (f) (h)
Zano, vydržať! (y) (h)
Hrozně moc myslím a posílám pozitivní energii, dopadne to dobře, musí!!!!!
Zano!!! (h) (h) (h) (y) (y) (y)
Zano, devce zlate, zase bude lip, urcite! Drzim palce.
Ach Bože Zanóóó. Naposledy jsem četla, že jsi šla znovu k zubaři a najednou jsi v nemocnici a vážnější diagnozou !!!! Tak to je tedy zvrat.
Tak na tebe (Fantu i syna) myslím, držím (y)(y) (y) a přeji brzký návrat domů !!!!!
Zano moc držím (y) (y) (y) (y) (y) (h)
Všichni tu moc držíme palce i drápky! (f)
Ano, taky (y) (h) (y) (h) !!!
Zano, držíme tady v Amerikově všechno, co se držet dá (y) (y) (h) (h)
držííím (y) (y) (y) (h)
Zano, držím, zažeň ty komplikace coby dup!!! (h) (y) (h) (y) (h) (y)
Zano!! (h)
(y) (y) (y) Milá Zano, myslíme na Tebe a držíme všechny palce a drápky. (y) (y) (y)
Držíme!!!!! (y) (y) (y) (y)
(h)
Pro naši milou Zanu (h) (y) (h) (y) (h)
Ach jo. Držíme (y)
Ale ne!! Držím ze všech sil (y) (h) !
(h) (y) (h)
Zani, myslím na tebe moc (h) (flex) bojuj!
Taky tak (y) (h) (y) .
(y) (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y)
(y) (y) (y)
Zano, přejeme ti všichni rychlé uzdravení, myslíme na tebe a držíme, co se dá! (y) (y) (y) (y)
Držím palce, držím. Já teď manželovi po operaci píchala injekci do břicha proti embolii. Byl to děsnej zážitek, ale furt lepší toto…
Zano, dej se do pořádku… prosím…. (h)
Držím, sice už je to docela dlouho, tak snad už je líp, ale držím (y) (y) (h)
Ach jo.
Zano, moc moc držím (y) (y) (y) (h) (h) (h)
Zano, co to děláš? Držím palce a rychlé a bezproblémové uzdravení přeju!
Připojuju se – Zano,prosím vydrž a začni se brzy uzdravovat.Držím palce,co to dá a posílám pozitivní energii (y) (y) (y) (h) (h) (h) !
Zano!! Držíme! Všichni! Tlapky, palce, všechno! (h)
Krucifix, to vážně nebude těm malérům a špatným zprávám konec??
Přečetla jsem až teď a držím! (h) (y)
držím velmi velmi velmi (h) (h) (h) a třikrát tfuj tfuj tfuj!
Přidávám se, držíme všechny palce i tlapky (h)
Já musím (rofl) ! Zdravím všechny! A protože je sníh, tak vězte, že onen papír jde skvěle nahradit uplácanou sněhovou kuličkou… (rofl)
(wave) Nebo placičkou??? (wave)
Milá Dede, tak tohle je zase pěkně nosné téma. To budou zážitky, už se těším. (chuckle)
V tomto oboru znám několi využitelných rostlin, jako kupř. lopuch,devětsil,jitrocel aj. Břečťan je malý. Někdy se hodí i obyčejná tráva bez hlíny. Ovšem malé hygienické kapesníčky jsou nezbytností. Po našem zájezdě na Ukrajinu jich tam velmi mnoho emigrovalo. (rofl)
Přes víkend jsem odčervovala psy a jak tak prohlížím výsledky léčiv, vidím červa jako kolo od vozu, kouknu blíže a hle Ája vypustila druhým koncem moji gumičku do vlasů. To jsou poměry. (chuckle)
A tady je náš nový Betlém zpracovaný venkovským naivním umělcem z padlých topolů.
(chuckle)
http://www.rajce.net/a5933863
Fotky jsem dala do složky pěkně na stojato a na rajčeti se mi zase položily, prosím o radu jak obrátit. Dík, komukoliv. (whew)
Běž zpátky na rajče, klikni na upravit album, otoč fotky pomocí šipek u každého snímku a dej uložit.
Ano, chvála onoho papíru je na místě – nikoliv bezdůvodně jsme používali s kamarády i jedno poněkud podivné přání: Kéž ti nikdy nedojde! Všichni věděli, CO nemá dojít… Při použití zelených přírodnin doporučuji především zjistit, zda tyto nemají chlupy (ostny nepřehlédnete, že ne?), protože chlupy mohou být
a) žahavé
b) působící alergii (bolševník)
c) pichlavé a snadno lámací (obtížně vytahovací)
Jinak zdravím jménem smečky všechny Zvířetníky vzdálené i blízké, blahopřeji čerstvé babí LenceS, a hlásím, že se snad teď už budeme vynořovat častěji.
Měli jsme poněkud brožované vánoce, protože MLP dohrála na Štědrý večer Rybovku, odpotácela se s kůru a konstatovala, že tu horečku nemá kvůli nemírnému pití svařáku a že je jí pěkně zle. Byl z toho 14 dnů trvající chcíp, který se odmítl bát i antibiotik, a Dáša jako totální „mrtváček“, který nebyl schopen pohybu… I když to ještě není úplně „to ono“, dnes jsme rukou společnou vypravili dítka na zimní školu v přírodě, takže budeme relaxovat – přiznávám, že oba.
Jj, nejste originální 🙁 Chcíp si pořídilo devět z deseti obyvatel této kotlinky. Měl několik mutací, ale všechny byly velmi výživné. Tak se koukejte exhumovat a ať je líp. (sun)
Chceš-li býti správným Čechem,
utírej si (_I_) mechem.
😀
Krásné téma, takové ze života, také mám ráda 21. století a spoustu kapesníčků.
K tématu bych doporučila ještě další krásnou četbu, třeba toto:
http://wewko.bloguje.cz/537318-smutny-ale-zaslouzeny-osud-sovetskeho-politbyra.php
Drobné OT, ale ne zas tak moc.
Víte že firma adidas nabízí soupravu určenou specielně na venčení psích miláčků? Ne? Tak se přesvědčte sami. 😉
http://www.zkracovatko.cz/SGamn1
(rofl) (y)
To je téma! My jsme sice lidé zvyklí neluxusnímu pobytu v přírodě, ale zrovna tenhle papír… no už je člověk choulostivý a lopuch (byť s beruškou) mě nadšením nenaplňuje.
Ostatně jeden kamarád tvrdil, že bali h..papír a ostatní drobnosti. Jiný výrok je, že na jakoukoliv výpravu člověk potřebuje peníze doklady a toal. papír. (i když… jsou i drsní hoši, jeden zvítězil v soutěži o nejúspornější balení – měl celtu a dva lahváče).
A jak říkala Inka – zahrabávat!!! Máme děvenky, které najdou i malé ..ono a u řeky sídlí bezdomáč, který hojně produkuje. Ufff. Tento způsob symbiózy se mi zdá býti poněkud nešťastným (psicím ne).
No jak říkám, to je téma!
Tak tyhle enóna ne, ale Borůvka miluje ty z kočičího záchodu (proč proboha????) a Světluška si občas venku zobne asi zaječí. Takže důsledně hlídám termíny odčervení.
Naši pejsci nejraději koňské a kravské 😀
Ach ano, zahrabávám s obsedantní (kočičí?) pečlivostí – Daník mě vycvičil (rofl)
Jinak kolem přehrady Les Království chodit se psy je tristní – rybáři za sebou nenechávají jen zbytky ryb… a nezahrabávají! (tmi)
Pokud jde o kapesníčky, tak si myslím, že je mám všude, ale občas člověk na rychlo změní bundu nebo zapomene doplnit zásoby a lopuch je tady 😀 Jinak já vozím roli třívrstvého i v autě (bývám venku často, že… 😉 )
……Ano, to jsou okamžiky, kdy člověk doopravdy miluje jednadvacáté století………..
(rofl) (rofl) (rofl) jak málo a jak tenkého stačí člověku k radosti (rofl) (rofl)
mám stále v živé paměti jeden podobný výlet za horkého letního dne, se dvěma čoklidy do polí u nás….. , taky jsem marně hledala po kapsách…. a pak pádila domů, táhla za sebou dvě černý ufuněný herky,kterýžto se předtím značně unavily poletováním v polích a kterýžto odmítaly spolupracovat a vzít na vědomí, že PROSTĚ MUSÍME DOMŮ UTÍKAT (rofl) .. . . ani bych netušila, jak velkých výkonů ve sportu a těla ovládání člověk schopen jest (rofl)
Onehdy jsme taky vlekla domů dva psy drsným tempem, protože jsem s nimi byla na poli, kde jediným porostem byla posekaná jetelina a vedle pole poměrně často jezdí vlak- a ten výhled bych cestujícím nepřála, ČD už to mají blbý i takhle… A jediný keře byly těsně u trati, takže na výběr nic….
……jako bys byla tehdá se mnou 😀 😀 jen to spalující sluníčko chybí 😀 😀 fuj rosí se mi čelo ešče tetkon. Myslim, že mě oba- jak Murphy, tak Denda tehdy dost proklínali 😀
Tak tohle mě postihlo ve Slovenském ráji. Urgentně. Nebyl čas řešit. Byla jen malá chvilička na stažení gatí a dřep. Pak dlouhý čas hrabání v ledvince, báglíku (hurá, igeliťák, ale co předtím?)… nakonec šustění okolního křoví, naštěstí s velkými hladkými listy. A najednou v tom šustění slyším: „Tady roste spousta jedinečných přírodnin.“ „Třeba tamhle ta obří pýchavka, ta s tou prasklinou uprostřed?“ „Ježíšmárjá, pojď radši honem pryč ….“ (rofl) (rofl)
Tak doufám, že aspoň někoho cizí neštěstí potěšilo. Humoru není nikdy dost, ale většinou se člověk směje až dlouho poté…
No, moc pěkné téma, MLP jednou řval jak tur, když prováděl očistu sněhovou koulí. Byli jsme na běžkách a daleko od chalupy a kapesníčky nějak došly.
Ale to na tom byl ještě docela dobře – pokud ta koule nebyla z firnu. Jemná, chladivá, a zaručeně hypoalergenní… 😀 Co by za ni člověk dal, když je třicet nad nulou a všude kolem jen spájená tráva.
No, taky jsem se mu pokoušela vysvětlit, že lepší chladivá koule sněhu na během rozpálené půlky než drsné jehličí nebo suchá tráva! Nepřesvědčila jsem ho.
Jo copak onen papír, ale někdy i to místečko.. Po letech na vodě a hlavně s Bohouškem, který si každé nalezené enóno rozpatlal po krku jsem silně přísná na trousení v přírodě. Skautíci museli vždycky s polní lopatkou, měli to dost zažité a nováčky hned naučili.
Jednou jsme jeli Lužnici za opravdu nízké vody a pod Táborem jsme prorazili loď, takže jsme museli stát na bývalém tábořišti, kde bývaly kdysi i záchodky. No teď zbýval jen les na strmém svahu. Místo bylo vyhlášené, vodáků ten rok plno. V lese pomalu nebylo kam stoupnout…. Na konci srpna se tam jel motokrosový mezinárodní závod, tak to bych bývala chtěla vidět
Milá Dede, i několika hrstmi písku- pouštního,si jde tu pr..l utřít. Jen nejsme tak šikovní,jako domorodci,pro ně je to běžné, pro nás šok…
No, to zase jó, to jó ale než na tu poušť doběhnu, tak nevím, nevím. (rofl)
Hezké 🙂
hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
To znáááám (chuckle) (chuckle) I proto ve spodní kapse výletového ruksáčku je balíček poslední záchrany – papírové kapesníčky, pár náplastí, igeliťáček, kapesník látkový a dva brufeny. A na toto vybavení (wait) se nesahá (dokud nepřijde nouze nejvyšší)
Ale taková líska – ta má listy vhodné (rofl)
Dobrý den všem!
Připomnělo mi to kloučka z filmu S tebou mě baví svět :
„maminka mně utřela lopuchem, byla na něm beruška“…
Ano,papírové kapesníky jsou vítaná pomoc v nouzi .
(whew)
mě spíš naskočil ten řev potom, co mu otec šmirgloval zadek tou smrkovou větví…
Naštěstí už dlouhá léta používám pouze papírové kapesníky a jelikož bývám „na vzduchu“ hodně usmrkaná, mívám jich po kapsách vždycky několik. A už několikrát jsem tomu byla ráda. A pokud vím, že budeme delší dobu chodit někde „necivilizovaně“, raději si do kapsy pro jistotu vezmu i několik vrstev toho voňavého správně poskládaného papíru, jelikož jsem v tomto směru nějak příliš rozmazlená.
Ovšem v mládí jsem v podobných situacích papírové kapesníky v kapsách nenosila a tak když ty nebyly, snažila jsem se alespoń přisednout poblíž nějaké větvičky s dostatečně velkými listy 😉