Na Štědrý den u nás byl Báďa s Milkou, pouštěli jsme si koledy a mluvili o vánočních písničkách a syn se mě ptal, zda znám Půlnoční, kterou zpívá Václav Neckář. No zda-li! Vždyť ji před Vánoci hráli každou chvíli v rádiu i televizi

Na oplátku jsem ptala Bádi, co od Neckáře zná on a pouštěla jsem mu na You Tube starou baladu Perla – příběh koně. I po těch letech na mě ten příběh silně zapůsobil, dojímal mě stejně jako kdysi, kdy jsem ho jako holka slyšela poprvé a pak ho poslouchala stále dokola. Ale zatímco tehdy jsem nedovedla pochopit, nesouhlasila jsem s tím, že onen jezdec dokázal odejít ze stájí, aniž by potrestal toho, kdo mu tak ublížil, dnes tomu rozumím asi mnohem lépe. A cítím obdiv k člověku, který něco takového dokáže, chce to vlastně obrovskou sílu a odvahu přijmout některé rány osudu.

A Václav Neckář tuto baladu podává naprosto věrohodně. Myslím, že to je proto, že i on sám dokázal velkou sílu a odvahu už kdysi dávno, kdy se jako jeden z mála dokázal veřejně zastat Marty Kubišové. A velkou sílu a odvahu prokazuje teď, kdy se už několik let pere s vážnými následky mrtvice, kterou prodělal. Je to vidět, je to znát i v klipu k Půlnoční, který mě na jednu stranu plní velkým smutkem a steskem, ale na druhou stranu velkým obdivem a pokorou nad silou lidského ducha a nad silou přátelství, které zpěvákovi pomáhá překonat všechny těžkosti a které mu umožňuje návrat před posluchače. Empatie a ochota pomoci druhému jsou vlastnosti, které jsou perlami mezi ostatními a bez nichž jde všechno hůř.

Myslím na všechny ty z nás, kteří se stejně statečně potýkají s vleklou nemocí nebo jinými těžkostmi.  Myslím jejich tichou odvahu a bolest, kterou často skrývají. Myslím na Veram a na Půa, na Pitrýska a na všechny další, o nichž vím, i na ty, o jejichž trápení nikdo neví. A zdaleka nejsem sama, Zvířetníci jsou silné společenství, které dokáže povzbudit a povzbudit každého, které dokáže pomoct, když vidí, že je pomoc zapotřebí. Jsem moc ráda, že jsem součástí takového společenství, nejen proto, že člověk nikdy neví, kdy on sám bude něco nebo někoho potřebovat.

Doufám ale, že v roce 2012 nebude té vzájemné pomoci příliš zapotřebí, že všichni budeme čím dál mladší, krásnější, zdravější a že budoucnost bude čím dál bystřejší.

(Perla: http://www.youtube.com/watch?v=OYDZwX0jpo8)