POVÍDKA: Novoroční…

Zasněžená pláň, mrazivé ticho, kterým se rozléhají kroky. Přichází…
 

 

„Dovolte, abych se představil: jsem… Vlastně vůbec není důležité, kdo jsem. Pro náš příběh stačí, když řeknu, že jsem – člověk. Vydal jsem se v posledním dni roku, abych se hvězd nad obzorem zeptal, co přinese nový rok… abych se podíval, jak na noční obloze září vesmírná tajemství a kdo ví, možná i lidské osudy. A snad abych viděl padat hvězdu a řekl přání… mám jen jediné, nebýt sám, nebýt ztracený ve světě plném lidí…

Šel jsem dlouho hlubokým sněhem, chvílemi trochu ztrácel dech. Zastavil jsem se. Bojoval jsem s dechem a se zklamáním. Na obloze nebyla ani jediná hvězda. Jen jednotvárná šeď visela nad obzorem. Marně jsem napínal zrak ve snaze zahlédnout aspoň střípek, odlesk hvězdné záře.

Najednou jsem u svých nohou postřehl pohyb. Pohlédl jsem dolů. Stálo u mě malé, neznámé stvoření. Vzhlédlo ke mně vzhůru a beze slov se zeptalo: Kdo jsi?

„No, já jsem člověk, to snad vidíš. Ale co nebo kdo jsi ty??“

Stvoření se zatvářilo tajemně: „Představ si – já jsem štěstí!“

Snažil jsem se, vážně jsem se snažil, aby v mé otázce pochybnost nezazněla: „Ty? Štěstí?“

Fakt jsem se snažil, ale stvoření asi mělo dobré uši.

„Ano, já jsem opravdu tvoje štěstí. Ty mi nevěříš, vy lidé si myslíte, že štěstí, to jsou ty vaše peníze, hodně peněz, auta, šperky, drahé domy, luxus, plné skříně věcí, složitá a drahá jídla, pořád nové a nové věci. Hele, člověče, že ty si tohle taky myslíš, že jo?“

Zamyslel jsem se a kývnul.

Stvoření mělo zvláštně vědoucí a trochu pobavený výraz.

„Já vím, že si to myslíš. Možná ty věci máš, ale, řekni, jsi šťastný?“

Stvoření na mě kulilo oči tak dychtivě, že jsem nedokázal mu říci, co je ti do toho? A nedokázal jsem neodpovědět… to stvoření vypadalo, že mi čte předem každou moji myšlenku.

„No, šťastný… já nevím… asi ne.“

Stvoření spokojeně pokývalo.

„Vím, že nejsi šťastný. Protože nemáš mě. Máš peníze, auto, věci a stejně tady v mrazu a sněhu hledáš ve hvězdách odpovědi na otázku, jak žít, viď?“

Mlčel jsem. Přiznat pravdu by bolelo a lhát jsem tomu stvoření nemohl.

„Ani hvězdy ti neřeknou to, co vím já. Jsem tvoje štěstí, protože mohu do tvého života vnést to, co neznáš a nemáš. Svobodomyslnost, přítulnost a hravost. Smích, protože moje hry jsou bezelstné a mají v sobě vtip, nápad, eleganci a radost, velikou radost. Mohu do tvého života vnést nepoznané blaho z důvěrného přitulení, mohu ti dát neopakovatelný půvab a krásu mého těla.

Vnesu do tvého života řád. Naučím tě nelpět na věcech… jsou to jen věci a já dovedu zbavit tě těch nepotřebných, na kterých jen zbytečně leží prach. Naučím tě uklízet věci, které pro tebe úplně nepotřebné nejsou, a chceš je zachovat pro budoucnost a byl jsi zvyklý, že kam jsi je položil, tam ležely. Já tě naučím je dávat hezky tam, kam patří. Ozdobím tvůj příbytek nejen svou přítomností, ale také svými stopami, kterými světu říkám – tady bydlím já, štěstí.

A možná se někdy stane, že něco kolem mne ti způsobí starosti a strach o mne a bezesné noci, protože ani mně, štěstí, se nevyhýbají nemoci a trápení, ale o to víc si uvědomíš, jak vzácné a šťastné jsou zdánlivě obyčejné dny, ve kterých taková trápení a strach nejsou… a tohle pochopit a uvědomit si, to je veliké štěstí.

Pozvu tě k hledání tajemství v mých očích… nikdy to tajemství nenajdeš, to je jen mé a neprozradím ho, ale pro tebe i to hledání bude znamenat mnoho.

A jako střežím své, budu i tvé tajemství střežit. Můžeš mi říci a svěřit cokoliv, vyslechnu tě a neprozradím nic. Už nikdy nebudeš sám, budeš-li mít mne, budu připravené sdílet tvou radost i tvůj žal. Dokážu poznat, jak ti je, i když nebudeš mluvit, a dokážu vejít do tvé duše a léčit v ní, co bolí. Naučím tě, abys myslel ne na sebe, ale na mě… naučím tě vidět svět jinak, naučím tě návratu z tvého zmateného, složitého světa k poznání, že pro život stačí ty nejjednodušší věci: teplé místo, kde lze ulehnout v bezpečí a jistotě, místo, kde tělo dojde nasycení, a místo, kde je někdo, kdo ti dá lásku a pohlazení. Jsem velkorysé a umím přehlédnout a odpustit i tvoje chyby, i to, že ne vždycky mi budeš rozumět. Budu žít nejen v tvém příbytku, ale hlavně v tvém srdci… a možná, možná i tebe nechám vejít do srdce mého a to pro tebe bude největší štěstí… prosté, neokázalé, tiché a proto největší.“

Stvoření se odmlčelo.

Pořád jsem se na něj díval trochu nevěřícně: „Poslyš, to, co říkáš, zní moc dobře. Ale, nejsem dnešní. Co za tolik štěstí najednou budeš chtít?“

Stvoření se zatvářilo pohoršeně, a v odpovědi trochu zdůraznilo sykavky.

„To jsssem čekalo, že sse zeptáš, vy člověkové jssste prossssstě materialisssti. Co za to, co za to. Ssssskoro nic!! Vlassstně jen to, aby tvoje území se ssstalo mým územím. Trochu jídla a vody a taky potom abys uklidil, co ze sebe vydám. A když budu potřebovat pomoci v nějakém tom trápení, tak abys nelitoval peněz a času a pomohl mi. No a taky aby ses snažil mi rozumět a nikdy nezapomněl na to, že jsem tvoje štěstí, víš?“

Začínal jsem mít pocit, že tomu stvoření podléhám víc a víc. Stvoření to nepochybně tušilo, protože spokojeně mhouřilo oči. Pokusil jsem se naposledy vzepřít jeho neodolatelnému vábení.

„Hele, ty, štěstí… a když tedy jsi takové štěstí, proč jsi tady?? Proč nejsi někde s někým… my lidi přece pořád hledáme štěstí…“

Stvoření vypadalo pobaveně.

„Proč? Protože vy lidi sice pořád hledáte štěstí, ale vidíte ho úplně jinde, než doopravdy je. A nemysli si, já nejsem samo, štěstí, nás je víc… a někteří lidé už to poznali a pochopili a mají svá štěstí doma… a ty můžeš některé poznat a najít jejich přátelství a budeš tak mít dvojnásobné štěstí! Vážně… jedno štěstí vede nevyhnutelně k dalšímu, víš? A někteří to teprve pochopí… a někteří to nepochopí nikdy a celý život budou marně čekat a své štěstí nepoznají, protože ho budou hledat tam, kde není… v penězích, autech, špercích a věcech.“

Stvoření se odmlčelo a upřelo na mě vyčkávavý pohled.

Pokrčil jsem rameny.

„Tak… když jsi štěstí, byl bych blázen tě odmítnout. Tak jdeme… jdeme domů.“

Stvoření rozsvítilo oči. Udělalo vedle mne pět krůčků a pak se zastavilo. Lekl jsem se… přece mi v poslední chvíli neuteče, štěstí?

„Co se děje? Proč nejdeš dál?“

Štěstí nepokojně přešláplo.

„No… tedy… nemohl bys mne nést? Mě totiž… dost zebou packy, víš??“

Sehnul jsem se a překvapen lehkostí, ale i pevností svého štěstí, dal jsem ho pod kabát. A vydal jsem se sněhovou plání k domovu.

Po chvilce se z kabátu ozval zvláštní zvuk. Vyděšeně jsem nahlédl do kabátu.

„Co se děje? Co ti je???“

„Co by mi bylo? Vrním, přece, člověče, to my tak děláme, když je nám dobře.“

„Aha… a naučíš mě to taky? Naučíš mě vrnět?“

„To se člověk naučit nemůže… ale neboj, naučím tě, co máš dělat, abych vrnělo co nejčastěji, to ti mohu slíbit.“

Se zvláštním pocitem jsem pokračoval v cestě domů. V polovině pláně jsem se zastavil. Otočil. Díval se.

Na obzoru zářilo hvězdné nebe. Do daleka zářící hvězdy byly velké, zářily jasným světlem a zdálo se mi, že v jejich záři vidím… oči. Spokojené, vědoucí a trochu pobavené oči.

Zdá se mi to? Jsou to oči, nebo mne klame zrak? Neměl jsem možnost dívat se dál a zjistit, jestli vidím, co myslím, že vidím.

 

Štěstí v mém kabátě se nespokojeně vrtělo, hemžilo a vydávalo zvuky, ve kterých jsem brzy rozeznal jasné sdělení: „Chvátej trochu, začíná mi být zima a mám hlad, doufám, že máš doma kus dobrého masa a trocha smetánky by taky neškodila, a sice chvátat máš, ale ne tak nadskakovat, ještě mě vytřepeš, a ať tě ani nenapadne se ještě zastavovat, pche, hvězdy, to jako nevim, k čemu, když máš teď mě, jo, člověče, teď už to nebude žádné čekání na padání hvězd, teď to bude Padá kočka, přej si něco. No, doufám, že máš doma dost pořádně vysokých skříní…“

Náhle pohyb i zvuk v kabátě přestaly. Polekaně jsem nahlédl…

Spalo. Důvěřivě stulené, spalo. A pod fousky se mu zachvíval… úsměv. Takový, jaký dokáže mít jen štěstí.

Po pěti opatrných krocích jsem se přistihl, že se usmívám také.

Šťastně.

THE END

 

 

Milí Zvířetníčci, v novém roce – hodně štěstí.

 

Lucka a jihočičská kočkosmečka

Aktualizováno: 1.1.2012 — 19:38

113 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ach Bože, to je tak krásné:-) Díky. Ať jsou šťastné všecky bytosti, chlupaté, pernaté, šupinaté aj i holé:-)

  2. Jééé, to je tak nádherný 🙂
    Měla jsem si to přečíst už včera, to bych v noci jinak promlouvala ke dvěma velkým rozvaleným štěstím v mé posteli (věřili byste, že do jediné postele se vlezou dvě mainky a jeden člověk?)

    1. Těm dvěma Mainkám bych věřil, ale kam se vejde ten člověk? Ono vedle nich ještě nějaké místo zbude? (rofl)

  3. Odpusťte, prosím, že se ozývám tak pozdě, ale ozvat se musím. Ta Vaše novoroční povídka je krásná… Děkuji Vám.
    (h) (cat) (h)

  4. OT til Webmaster. Včera v Povídce jsem měla malý příspěvek v komentářích. Před komentářem se objevila poznámka „Komentář čeká na schválení“. Nikdy dříve jsem to neviděla, žádné sprosté slovo jsem nepoužila, nikoho jsem nenapadla. Proč se to objevilo a víš co to znamená?

      1. Nebyly v tom komentari dva nebo jeste vic odkazu? Takove komentare pokud vim take prochazi schvalovanim. Pro jistotu kvuli spamu.

  5. Luci, tohle je tak krásný štěstí. Myslím, že štěstí měli úplně všichni 🙂

    A naše trojbarevné chlupaté štěstí? Dokáže tu řádit jako černá ruka, když přijdu z práce, tak mě vítá. Ovšem také mě nechce nechat najíst, že prý si přece máme hrát. A já mám sice kupu jiné práce, ale tak ráda se nechám vyprovokovat ke hrám s tím naším chlupatým štěstím. Jo, dodnes je v tom nostalgie a stýskání a i slzičky po starém černobílém štěstí, které na nás čeká za Duhou, ale touhle chlupaticí je to mnohem lepší. Na to stýskání nám nenechává moc času. Zrovna teď se postavila na zadní, opřela se o mně a kde prý to vázne. Má svůj život a doufám, že je jí s námi tak dobře jako nám s ní. Tak jí jdu hodit kuličku, aby to tak nevázlo.

  6. Luci, to je nádherné čtení o štěstí! (h)
    Mě tu teď dvě dlouhý ušatý štěstíčka spokojeně odfukujou na sedačce, dvě opeřený štěstí se mi snaží vydloubnout zobákem písmenka z klávesnice a další chlupatý štěstí mi s fanatickým zápalem myje uši, neb pro mangusty je sluch velmi důležitý. Tolik štěstí si snad ani nezasloužím 😀

  7. (wave) ROZVERNÍČEK. (wave)

    (*) Chcete-li odnaučit kočku, aby si hrála s vašimi věcmi, tvařte se, že to nejsou vaše věci, ale kočičí hračky. Chcete-li odnaučit kočku, aby zastavovala hodiny, sundejte z nich závaží, ručičky přilepte k ciferníku v poloze vaší nejoblíbenější denní doby a nadále se řiďte podle slunce. (*) (coffee)

    (coffee) Vinšuju všem přítomným v roce 2012
    co nejvíce klidu, pohody a dobrých přátel, nejen na Zvířetníku. (coffee)

  8. ježiši to je krásný (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h)

    a jsem šťastná, že i já mám dvě taková štěstíčka doma (inlove)

  9. Štěstí, štestí, tralala, to mám od jara do jara. (f) (sun)
    Lucko , moc krásně jsi to s pánprofesorem napsala. (clap)
    CD mně ochotně přiděluje jedno štěstí za druhým.Taky jsem se stala zlodějkou a zachráncem psů a jsem konečně taky šťastná. (party)
    Štěstí jsou velmi poetická a taky mokrá i hebká. Štěstí je taky když se povede odbahnění psa dočista dočista. (rofl)
    Ája II. je slonbidlo, které mi skáče po hlavě a funí jak sentinel , zároveň je něžná jako psí víla. Daník snáší vše od slečny se stoickým klidem seniora, se zvýšeným důchodem ve formě odpustků dobrůtkových a kočičí slečinky čučí s patra na to zazvěření a jako restituci dřívějšího zažitého klidu žádají za další zvíře výhradně hovězí steaky, zdá se že doživotně. (chuckle) Nadobro se přestěhovaly do mého lože i s hračkami.
    A to je to pravé rodinné štěstí. (h)

    1. Světluškové štěstí se s koncem hárání dneska setkalo s volně běžícím psem, který se na ni pokusil naskočit. Borůvka došla k názoru, že se Světluše lekla, a psa vyrazila. Pokud bude její podřízenou někdo lekat, mákne na tom sama. 🙂

    1. Jani, tyhle daně za lásku jsou strašné, když se musí zaplatit! Ale udělali jste pro Rosse co jen šlo, včetně toho milosrdenství na úplném konci (h) Teď běhá za duhovým mostem s Lordem a Rexem a všichni na vás věrně čekají (rose1)

    2. Jani, to je mi moc líto… (u) Ale třeba se u vás časem zase zabydlí nějaká domem se řítící chlupatá kulička.

    3. Milá JanoBa (inlove) , je mi to hrozně moc líto. (hug) (u) (hug) Ross byl nádherný Pan Pes. Jsi statečná, prokázala jsi mu velikou službu, tenhle poslední akt lásky moc bolí, ale je to to největší, co jsi mu mohla dát za všechny ty krásné společně strávené chvíle. (h)
      A děkuju za odkaz na starý článek, kouzelné povídání a kouzelné štěně. 🙂 Takhle si ho budeš pamatovat. (h)

    4. Jani, to jsou moc smutné konce. Znám je taky. (u) Ale víš, za čásek se CD ozve. Uvidíš. Nepropas tu chvíli. (sun)

    5. To je mi moc líto, naše Asta si tam běhá už víc jak tři roky, vyplač se, aby se ta bolest trochu obrousila a pak se určitě objeví další jiné chlupaté štěstíčko. Psí lidi to bez psa většinou nevydrží…

    6. Jano, to je mi líto! ;( Hladím tlapku. On už běhá tam někde za duhou a určitě je mu tam krásně. (h)

  10. Když jsme u těch chlupatých potěšení. Tak CD byla toho názoru, že je u nás proklatě málo koček. Dva kerrýci žádnou kočku do domu nepustili. CD nesouhlasila a tak na silvestra ráno se u nás na zahradě objevilo černé kotě. Svrchovaně odmítlo názor, že kočky se psů bojí, jako zastaralý, čímž způsobilo ve chlupatých fousatých kebulkách těch dvou našich magorů trochu zmatek a využívaje momentu překvapení zaujalo mistrně pozici u misek, aby rozhodně a asertivně dělo „Mňau, já mám hlad, a velkej“. Tak člověče starej se. Naštěstí máme kamarádku, která je kočičí a měla nějakou kotěcí konzervu a granulky. Kotě se napuclo a uvelebilo se na klíně paní domu, aby spustilo svůj kolovrátek. Falko se s tím smířil poměrně rychle, ale Efi na něj stále pohlíží jako na něco jedlého. A tak je o zábavu postaráno.
    PS.Už se jmenuje. Saze.
    PPS. Rajče: http://polj.rajce.idnes.cz/Saze/

    1. Ale to je krásné černé štěstíčko! Miluju černé kočky!
      Je to kocouří kluk nebo kočičí holčička?
      Když tak se přimlouvám za Sazíka nebo Sazinku, Saze je takové strohé na takového krásného drobka, ale drobek to rozhodně už není, je to krásné kotě.

        1. Stačí vzít živočenicha do náruče a drbkat na bříšku a pak už by to neměl být problém poznat!

          1. Tak to zatím ještě neumíme, i když vrnět a broukat už ano. Ale my se polepšíme. 😀

    2. Mně taky přijde, že je to slečna – a to slečna, která velmi dobře ví, co chce. Její pohled na druhé fotce v košíčku je výmluvný, jasně říká, že všechno je přesně tak, jak má být, a že Sazinka je navýsost spokojená se stavem světa. (h)
      Máte krásnou kočičku, Jindřichu, gratuluju vám k tak půvabnému černému štěstí. 🙂 (cat)

    3. Jindrichu! Je prekrásná – opravdu saze (chuckle) . A verím, ze cerné stestí patrí k tem nejkrásnejsím – a navíc, kerrykum cerný doplnek urcite slusí – vsak ona si kerrycí kráska nakonec zvykne. Tak Sazinko – stastný rok!

    4. Ta je krásná!!Sazička, jasně, holčička…gratuluji k štěstíčku…

      ježkovy voči…co to je??Mi to tu píše, že odesílám komentáře moc rychle po sobě…No toto?? Jak, rychle, normálně, nééé? nejsu žádnej šnek, abych komentila tempem zpomaleným, nestíhám, nestačím, chvátám, chvátám…

  11. 🙂

    tak tu sedím a usmívám se……….mám totiž štěstí 🙂

    Dík Lucko a spol. za tohle krásný čtení. Myslím, že líp to napsat nejde, nejde.

    Nemám sice štěstí, který přede, ale mám štěstí který bručí, huhlá a slintá. Dneska ráno mělo mé štěstí u déršťky dokonce aji bublinu ze slin :D. Štěstí se totiž těšilo, nejen jak po těch náročných dvanácti dnech, kdy nemělo šanci spát, protože muselo lítat a nebo žebrat a nebo se prát a nebo žužlat dárečky, pro které si chodilo do bedýnky pod stromečkem, konečně teda vyspí, když nebudem doma, ale hlavně, že si bude moci vzít odchodový dobrůtky, co tam pro něj pánčička nachystala. A tak moc se moje štěstí těšilo na ty dobrůtky až se mu déržšťky vyrobila obří bublina (rofl) .

    Přeji všem dobrý start do nového roku a hlavně štěstí, zdraví a spokojenost.

      1. 🙂

        no jo, jojojo, je, je to jasný, já mám článeček, ale… nemám fotočky. A protože vím, že jak jeden tak druhý majitel fotoaparátu, který se tehdy činil – v létě!! – nemaj čas ty fotky vyndat, tak urguju jen tak zlehýýýnka – aby se nerozplynula 😀

      2. Já cííííí taky ……..Ešuse, síííím.

        Petro minule jsme potkali nádherný ešusky,dvě. Náš psék z nich byl sám vedle sebe. Tak jsem si hned vzpoměla na náčelníka (chuckle) to by nerozdejchal. Akorát paní venčička nechápala, proč jejím psicím říkám ešusky a tlemím se u toho.

        1. Pracuji na tom, nechtěla jsem teď ani jednoho z pánů fotografů obtěžovati o svátcích, aby se mohli povalovat, tak se jim zkusím připomenouti.

          jo. jooo, dvě vižlí slečny na hromadě, to by se hošikus asi zapletl do preclíku z nadšení (rofl). Teď měl o svátcích půjčenou na chalupu Aischu-lásku největší, tak si to užíval.

        1. Drahá Vavísku, jen ve mne hrklo, když jsem četla tvou otázku. Jak je možné, že jsi v těch hektických dnech, ( svátky, práce, stránky webu, šití, vnoučátka, zvířátka)…,v tom šrumci nezapomenula na jednu ztracenou existenci. Jsi opravdu renesanční člověk s darem velké empatie. Můj velký obdiv.
          Tak se mnou je to špatné, smlouva se neobnovila, jsou tu nějaká nová kriteria, hlavně však snaha snížit počet brigádníků. To je každoroční jev. Přiznávám ale, že jsem se cítila velmi zaskočená, nechtěla jsem tomu věřit. Pro mne je totiž ztráta sebemenšího příjmu likvidační.a tak nastupuji cestu hledání jakéhokoliv výdělku, což bude velmi obtížné v současné situaci – vždy na začátku roku je snaha propouštět a nenabírat lidi.
          Je mi velmi líto, že nemám lepší zprávu,nechtěla jsem s tím teď vyjít na světlo boží a kazit tu krásnou sváteční atmosféru, která na Zvířetníku panuje. Taky nechci, aby se zpochybnil význam palcodrežení, holt neviditelná ruka trhu trochu přitlačila. Nevadí, přidržte ,prosím ,palečky občas, třeba uspěji v hledání

          1. A ještě: vůbec mi nepomahá myšlenka, že se mnou odcházejí další, to není útěcha. Ale až se trochu shrabu-chytila jsem tady na Zvířetníku rýmu jako trám,kape mi z nosu jako z kohoutku, moje věc, nemám sem pořád chodit, když vím kolik je tady „chcípů“ (chuckle) , tak vám povím, jak jsem pohřešila koncem roku mobil a jak záhadně jsem k němu zase přišla.

            1. To ke mi líto, milá Hexe. (hug) Snad to ještě změní, určitě! Určitě se něco najde – ale až pořádně vyléčíš chcípa. Na přelomu roku chodil mezi lidmi fakt moc ošklivej.

              1. I já doufala, ze se dobrá vec podarila – je mi to moc líto. Budu nadále drzet pesti, abys nasla vhodné zamestnání (y) (y)

            2. Milá Hexe, nezapomnělo nás víc – jen já mám taky ukrutnou variantu chcípa a nakukuju jen sporadicky. Je mi líto, že smlouvu neobnovili a dál držím palce – kdo ví, třeba je v únoru přejde lednové šetření (f)

              1. Kradousek už se přiznal, že ekonomika půjde o 2% (pustý optimismus), dolů. Takže honem rychle na pracák a těšit se na Drábkův totall anzatz. A všem našim ústavním činitelům přeji do Nového roku průměrný důchod jako jediný zdroj příjmů!… (a vy mě taky!) Co jste si zvolili, to máte! A bude hůř, počkejte, až se koncem roku spočítá má dáti/dal. 😛

              2. Moji milí, děkuji vám za útěšná slova i za další palcodržení, je člověku hned trochu lépe.Snažím se věřit, že bude dobře, tedˇale nevidím ani na oči a nos mi asi vybouchne. Vidím, že to tady teď taky znáte.
                Jdu brouzdat po agenturách a po pracáku.

                1. Na pracák co nejdřív, jinak přijde exekutor pro nedoplatky na zdravotním a sociálním pojištění (max. do sedmi dnů po ukončení pracovního poměru! Bohužel. A držím place, i když nejspíš zbytečně. :@

            3. Milá Hexe držím palce, aby se něco vyvrbilo. A brzy se uzdrav. Alespoň že s mobilem jsi měla štěstí.
              (y) (y) (y)

      3. Milá Hexe, taky jsem držela. A nechtěla se ptát, říkala jsem si „vyjde to ,pochlubí se“ :S Tak ať Ti vyjde něco jiného (nod)

  12. Luci, to je krása. Skoro jsem zamáčkla slzu (wasntme) Obdivuji schopnost vypsání myšlenek i když teda je diktoval pan proferor (cat) Děkuji vám oběma (handshake)

  13. Je štěstí, že ta svá mám, nikdy bych se dvakrát denně nevydala do deště na procházku, klidně bych slavila s kamarádama bouřlivě Silvestra a o půlnoci šla zvonit českým králům. Díky svým štěstím jsem dvakrát denně za jakéhokoli počasí venku, Silvestra jsem strávila nadáváním na práskaly a poté strachy z úklidu, neboť štěstí největší odmítalo vylézt na dvorek a trochu si odlehčit. V noci jsem se dělila o úzký gauč se štěstím velkým a popelnicovým, která se obě bála. Jen moje štěstíčka skříňová byla jako vždy nad věcí. Tak teda opravdu díky, fakt nemám život fádní

  14. Jj, plyšová štěstíčka, ta fungují 🙂 Krásná povídka. Nebo to je ze života? Všem chovatelům plyšových štěstíček a dalších čtyřnožců a pernatců i ploutvatců přeju hodně štěstí, zdraví a nádherné „štěstíčkové“ pohody. (inlove) (sun)

  15. Moc krásná povídka,
    takže jsem pochopila, že jsem zavalena štěstím. Když si na mě v noci mých 5 štěstí lehne, tak už se do rána ani nepohnu. :-).

  16. My máme doma 10 kočiček, jednoho psa a protože hodně z nich už je starších a Micinka přes dva roky bere prášky na ledviny, tak pro mě je štěstí, že jsme celý rok ve stejné neubývající sestavě!

    Krásný rok 2012!

  17. O.T. – Tři králové se vydali na cestu a kdo bude chybět, bude chybět hrozně moc! (nod)

    1. Zdravím všechny zvířetníky a dodatečně přeji všem jen to nejlepší,zejména zdraví a štěstí.Rok 2012 nezačal pro mě moc dobře,skolil mě nějaký zákeřný moribundus.Čtyřhohá štěstíčka jsou v pořádku a pomáhají s léčením.
      Chci se zeptat Luci co se stalo s Kašparem Vopajšlíčkem,není o něm v poslední době žádná zmínka.

      1. Kašpar Vopajšlík Skřípota si užívá nového bydlíku, kterýžto jsem mu zajistila, protože u nás byl zoufalý, neštastný a zjevně nepotěšený kocour. On si během pobytu na chalupě zvykl být venku, respektive, zvykl…objevil to, co znal jako kotě. původně ho holky donesly s historkou, že jde o kotě chované výhradně v bytě.No.Teprve, když na chalupě trávil celé dny venku a vysloveně jásal a po návratu domů, kde místo “ venku“ byl maličký vydlážděný dvoreček, začal být zoufalý, tak z holek vylezlo, že jako kotě vlastně vyrůstal převážně venku…Nešlo to. Nevyřáděný kocour přes den utrápeně spal, pak ječel, že chce ven, na dvorku ječel, že chce trávu, stromy, výběh..a v noci ječel, že je zoufalééééj! Už jsem byla taky zoufalááááá, z nevyspání. Nakonec jsem začla hledat jiný domov – Vopajšlikovi, ne sobě – a našla.Takže ted je u dvou dvounožců, jest hýčkán, milován, obdivován a má k dispozici velikou zahradu, asi deset stromů a všechny náležitosti. Je z něj veselý, rozverný a viditelně moc spokojený kocour. A v noci už binec nedělá, protože energii vydá přes den lítáním. Skřípe stále stejně, všechno komentuje a když běhá, vrká a skřípá nadšením.

        Tož tak.

    2. Lucko, Ty umíš nejen krásně psát, ale také fotit! (clap)
      Ty fotky jsou úžasné. Fotila jsem také, ale takové momentky se mi nikdy nepodaří. Tvrdím, že je to foťákem, ale není, je to mnou, prostě jsem nedouk a neumím to. Ani si ty fotky sem snad netroufnu dát!

      1. Karolínko, děkuju za pochvalu, ale…to je všechno jen dloudobou praxí.Taky se to naučíš a navíc, co jsem viděla Tvé fotky, vždyt jsou super…co se podceňuješ?? Jen je sem hezky dávej…se chceme kochat kocouřkama!

        Když se kouknu na fotky ze začátků, svých, tak si říkám, šmarjá, jak jsem TOHLE mohla považovat za dobrou fotku? Různě tomu chyběly kočičí uši či kus nohou, časté záběry malé kočky uprostřed velkého obýváku a tak.Časem si člověk yt technické návyky vypracuje…no a pak už záleží na tom, jak jsou focení modelové ochotni se předvádět. Proto mám „dlouhý“ objektiv, mohu sedět na chaloupce na zápraží a hezky fotit na dálku chlupounky, hopsající na louce.Když neví, že je fotím, je to nejlepší.

  18. Naše štěstíčko, jménem Čertík, včera večer poprvé zapředlo. Dnes ráno už si izkušebně vrklo a brouklo a od 9 ráno řádí. Lítá po bytě, všechno očuchává, osahává tlapkami, vybírá odpadkový koš a za mohutného vrnění aportuje a předkládá ,,úlovky“ ke kontrole. Takhle pracovitého kocourka jsem ještě neviděl. Navíc stále vyžaduje hlazení a mazlení. Stačí říci: pojď, pomazlíme kocourka a hned všeho nechá, přiběhne, udělá kočičí hřbítek, vrkne, ducne a pánečku snaž se! Teď si dokonce nechal pohladit i tlapky a cejšku, poprvé, co je u nás. Prostě kocourek se povedl. Do přepravky leze bez protestů, v autě nezlobí, u veta je také hodný, nechá si bez protestů líbit i nepříjemné zákroky, protě ideální domácí zvířátko. A to jsem původně už žádnou další kočičku nechtěli a pak s námi Čertík měsíc vůbec nemluvil. Teď ho mám od rána do večera za zadkem a když musím na chvíli vypadnout ven, kocourek chodí po bytě a kňourá, kam že mu to páneček zmizel.

  19. Jsou to naše štěstíčka, a jsou, a jsou a jsou! A je s nima legrace. A je s nima dojemno.
    K tomu vrnění – někde jsem slyšela, že kočky umí vrnět jen ty do velikosti asi pumy, velké kočky prý nevrní (lev, tygr…), zajímavé.
    Jinak všechny zdravím v posledním roce dle Mayského kalendáře. Já už se začínám připravovat na konec světa (flex) tím, že se postupně rozpadám. Krom pooperačních komplikací se mi na Silvestra ulomila stolička. 😛 Během vánočních svátků nám přestaly svítit celkem 4 různé žárovky (wait) a přestaly jít dvoje hodiny. (whew) Vidím v tom symbol a očekávám příchod mimozemšťanů 😀 (cz) (chuckle)

    Přeju všem krásný den!

    1. Já jsem v listopadu vyměnil všechny žárovky, tedy jak tepelné koule, tak klasické úsporky, za LED žárovky. Lustr, který papal s tepelnými koulemi 300W papá teď jen 5 W a navíc se ty LED žárovky velmi pěkně hodí ke skleněným ověskům, jak tvarem, tak provedením a barvou světla. A problém s hodinami? Stačí, (po několika letech provozu), vyměnit baterii.

        1. Blážo, žádní mimozemšťani! Vítej mezi námi čarodějnicemi. Mně stačí se na žárovku podívat aby praskla. S hodinama to zatím neumím, jsi lepší (rofl)
          Preventivně pro krakonoše: odpalování LEDek teprve trénuju (rofl)

          1. Taky se hlásím do klubu. Včera mi odešla malá zářivka nad linkou v kuchyni. Jen jsem ještě nevyluštila, jak je tam nastrčena. Každé násilí je fašismus a já netoužím mít střepy v ruce 😉

            1. Zářivka se vyndavá buď natočením, nebo odšroubováním jedné z patic. A postupovat pomalu a opatrně, trubice je z tenkého skla a uvnitř rtuť, čili nebezpečný jed! (talk)

          2. Zbytečná ztráta času. LED žárovky nebouchají, protože v nich není ani podtlak, natož vzduchoprázdno a jejich životnost je běžně kolem 100.000 (slovy: sto tisíc) hodin.

  20. Krásné povídání.
    Moje tři štěstíčka se mnou dneska spinkala až do 8.00, pak si tlapičkami vynutila čerstvou baštu. Při odchodu do kanceláře jsem nechtěně, ale drsně přišlápla Ríšovi tlapku, prostě jsem ho na té podlaze neviděla. Strašně zavřeštěl a zalezl pod postel. Tak jsem zalehla na koberec a půlkou těla se nasoukala pod tu postel a hladila a konejšila až vylezl a nechal se milostivě uchlácholit ještě v náručí. Když se rozvrněl, bylo jasné, že vše je v pořádku.

  21. Milá Luci + 2 + 4 – krásné vyznání. Děkuju.

    Člověk nikdy netuší, kde své štěstí najde – jedno jsem si koupila (a potom, že za peníze si štěstí nekoupíš!) a jedno ulovila – a těžko říct, které mne víc naplňuje. A když se nad ránem probudím tím štěstím celá zavalená (jedno leží na nohách a druhé na tom … na hrudi), tak si potichoučku říkám – tolik štěstí si snad ani nezasloužím, kousek by se mohlo přesunout i na Jendu. (nod) . Ale nakonec se ulakomím a nedám … nedám za nic na světě.

    A vím, že jednou, až mne tahle štěstí opustí, vstoupí do mého srdce černé neštěstí. Ale já se budu pilně dívat pod nohy, abych další štěstí nepřekročila či nezašlápla.

    Dlouho jsem tu nebyla, ještě ani nemám všecko dočtené, ani jsem neodpověděla na krásná přání do roku 2012 – tak si dovoluju touto cestou popřát: ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ, SPOKOJENOST A RADOST ZE ŽIVOTA (h)

    1. Na chatě jsme zimu přivítali už dávno. Pět pětilitrových flašek od stolního oleje jsem upravil na krmítka a nasypal celkem 10 kg slunečnicových semínek. Ptáčci už z loňska vědí, k čemu jsou ty obludy dobré a jakmile jsem je pověsil, byla u nich během dvou minut pěkná tlačenice.

  22. Milí Zvířetníci, výjimečně sem nakukuji dopoledne, no, tedy již skoro k polednímu.

    všechny moc zdravím v novém roce a ještě jednou přeji hodně štěstí.Zdraví.Lásky.Pohody. Tolerance.Síly zvládat dny méně dobré…

    Jinak, samozřejmě, že coby štěstí si může každý pod bundu dát to nejmilejší…psí, papouščí, veverčí, mangustí,hadí nebo třeba stračí, že, Abyt? 🙂 Je jedno, jestli to mňouká, štěká, syčí nebo pokřikuje a třepe křídly…prostě je to štěstí, ne?

  23. Moje štěstí třepou dlouhýma ušima a chrastí drápky na bílých tlapkách, ze kterých každou chvíli opadává bahno. Ale bez nich už by to nebylo ono. To už je víc jak tři roky? Nemožné!

  24. Milá Luci, jak pravila už Xerxová, panprésor bude mít z tebe radost, umíš moc hezky psát.

  25. Zana, zana, zana … to je taky takový štěstí … člověk se zmíní, že má chcípa a ona mu rovnou poradí vylepšení. Se bojím zakašlat.

    1. Chudáku, v Brně to řádí taky, ale v rodině to dostal jen zeťák IT, všichni ostatní jen kašlem. Že by profesní varianta?

    2. No vidíš, jak ti Zana dobře poradila 😛 už nemáš kašel. Ostatně, vždyť si nemusíš brát všechny rady k srdci (nojo, já vím, že tohle moc se srdcem společného nemá). Ono se toho nakecá… Ale na kašel to zjevně funguje (já tohle měla před vánoci, takže mluvím ze zkušenosti, jenže kašel vydržel a vrátil se….)
      Tak se z toho rychle dostaň

      1. Nevím, co Zana Jendovi poradila, ale musí to být nějaká hóóódně oučinná meducína, když se Zana pro Jendu převtělila ve Štěstí. (nod)

    3. Bylo mi ctí, potěšením a vepřovými hody 🙂
      A pomohlo to ne,? Nekašleš…
      Mluvím ze zkušenosti, víš. Jeden Silvestr jsem fakt tooo…. strávila na záchodě. Včetně půlnoci 😛

  26. Moje čtyř štěstí mi ráno skočila na postel a zapředla mi, že přejí krásný Nový rok, další tři chlupatá štěstí mi skočila na postel a vytáhla mne na procházku už v 5.30. Ale jsou fakt moje štěstí – každý den mi ukazují, že alespoň tady je všechno, jak má být. Krásný Nový rok, Zvířetníci.

  27. Já si myslím, že štěstí může i lítat s vyplazeným jazykem, občas na člověka skočit mokrými tlapami, blemcákem olíznout půl obličele (nejméně) a vrtět celým štěstím, když člověka po 2 minutách nepřítomnosti zase uvidí. Ty oči září stejně.
    Všem Zvířetníků přeji v tomto roce něco podobného, co psala Dede. Radujte se s dobrého a přijímejte to horší (ono je nutné obojí, protože jinak bychom si dobrého ani nevšimli). To úplně špatné ať se vám vyhne velikým obloukem. Dobrý rok 2012

    1. Chicht, milá Evo (inlove) – tvůj popis štěstí mi hodně říká! Ještě to bláznivé štěstí občas omylem způsobí samou radostí i nějaké ty škody (a modřiny), ale nikdy to tak nemyslí! (rofl)

      Milá Lucko, je to nádherné povídání a jsem moc ráda, žes nám ho poslala (inlove)

  28. Jj – jak pravdivé, jak dobře to znám! (inlove)
    Jen je má zkušenost v tomto směru maličko odlišná – moje „štěstíčka“ rozhodně nemlčela! Naopak! Řvaly jak protržený, ječely, že mít prázdný bříško je lumpárna, se kterou se musí okamžitě něco udělat, tak ať sebou koukám hodit!
    Když jsem splnila všechny příkazy, usadily se mi na klíně, ducly hlavičkou a spokojeně se rozhlédly: „Tady je to moje!“ A začaly blaženě příst….

    A největší štěstí? Asi, když tenkrát skoro o půlnoci vyblinkal Evelín ty poslední dvě škrkavky, které se ho několik týdnů snažily zabít….
    (sun)

  29. hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Podívejme (wait) , on nejenom Profesor Piškůtek umí psát. Ona to umí i jeho velká holka (nod) Asi je to nakažlivé. Profesore, máte šikovnou žačku (chuckle)

    1. Paní profesorko, prosím pěkně, on mi to pan Profesor celé diktoval a ještě vedl řeči, že píšu pomalu (cat)

  30. Dobré ránko (sun)
    Přes den se sem nedostanu, tak honem pospíchám pozdravit.
    Lucko, moc něžné povídání. Pro mě je ale téma koťat dost bolavé (že všechna „moje“ krásná koťata našla domov, že?) ;(

  31. Taky je štěstí, když člověk na prahu nového roku může číst něco tak krásného a pravdivého. (h)
    Moje tři hedvábná štěstí po ránu vyreklamovala prázdné misky na granulky – snad je nejdřív umeješ, než nám je naplníš!, pak se všechna tři nechala zastlat do postele a tu postel dočista rozvrtala, než jsem přišla z koupelny. Teď vyhlížejí svítání a v čerstvě zastlané posteli hlučně spí to velké štěstí ježaté a čeká, až půjdeme ven.
    A já piju kafe a sbírám sílu na první pracovní den nového roku. Mám pocit, že teď už ji mám o kus víc. Děkuju, Luci. (h)
    Přeju všem krásný den – a hodně sil a vykročte pravou nohou. (h)

  32. Milá Luci (h) (h) (h)

    Od tebe se něco tak kráááásnééého dalo čekat. Ťuklo mě dost brzy, kdo asi je to ŠTĚSTÍ, ale tak krásně se četl ten seznam, který štěstí nabízelo výměnou za trochu lásky a tepla domova.
    A dneska si Trixie při odpolední procházce na sklizeném bavlníkovém poli obzvláště krásně zaběhala. Cestou domů pak ze svého výnosného předního sedadla nejprve přelezla ke mně na zadní, protože sledovala míjejícího psa. Ale pak už tam zůstala, stočila se do oblouku a vyčerpaně začala pochrupávat. Zvedla se, až když jí větráky auta zavály do nosu známou vůni – blížící se doma. S manželem jsem si oba shodli, že co můžeme chtít víc, než vidět naše zvíře šťastné. A máme tu nádhernou zimní hvězdnou oblohu. Tak až asi za hodinu pro Trixie půjdu do vedlejší zahrady, aby s námi tak dvě hodiny pobyla – podívám se, jestli tam mezi tou spoustou hvězd neuvidím také nějkou „Lucčinu konstelaci štěstí“.

    Všem ještě jednou přeji krásný rok a dvanáctiměsíční potěchu s vašimi štěstíčky.

    A moc děkuji za všechna krásná PFka, která mi přiletěla do schránky.

    1. oprava. Má být „výsosného“ předního sedadla. No ale ono je i „výnosné“, protože aby z něho doma po otevření dveří auta bez zaváhání seskočila, vyžaduje za to odměnu – na tři kousky (sousta, aby toho bylo víc)rozlomenou sušenku 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN