Tento, kdysi přísně tajný recept získal můj děda kdysi dávno tak, že ho vyhrál v kartách na dvorním kuchaři císaře Františka Josefa, známého v Čechách pod přezdívkou Starej Procházka. Kdo a jestli ho nějak získal i někdo jiný mi není známo. Vzhledem k tomu, že případný copyright už je dávno prošlý, je možno tento recept libovolně šířit.
Suroviny:
1 kg vepřového mozečku, (původně telecí, ale ten dnes neseženete kvůli BSE) ½ kg libového telecího, jedna malá cibulka, polévkové koření, máslo, sůl, sardelová pasta, ¼ kg sýra (nejlépe blaťácké zlato), strouhanka, hrst hrubé mouky a 2 dcl smetany.
Příprava:
Vepřový mozeček odblaníme (je to příšerná, ale nutná práce) a nakrájíme na malé kousky. Na co nejmenší kousky nakrájíme i telecí.
Na pánvičce zpěníme na másle cibulku (POZOR! Nesmí zhnědnout.) Zesklovatělou cibulku s máslem přendáme do hrnce, přidáme maso a pod pokličkou podusíme doměkka. K podušenému masu přidáme mozeček a za stálého míchání vaříme, až směs zešedne. Směs okořeníme polévkovým kořením a sardelovou pastou podle chuti. Za stálého míchání přidáme mouku, smetanu a směs ještě 10 min. vaříme. Po 10 minutách odstavíme směs z ohně a necháme v chladu ztuhnout.
Na konečnou etapu potřebujeme buď skořápky mušlí hřebenatek (originální provedení) nebo keramické varné misky. Hřebenatky jsou u nás k vidění maximálně na reklamách SHELL, (pozor na suvenýry ze zájezdů, bývají lakované a tudíž nepoužitelné!), takže budeme brát v úvahu náhradní řešení.
Keramické misky vymažeme máslem a vysypeme strouhankou. Do misek napatláme vychladlou směs tak, aby vytvořila max. 1 cm vysokou vrstvu. Na povrch nasypeme strouhanku a nastrouhaný sýr a misky vložíme na plech, posypaný vrstvou soli. Plech s miskami vložíme do vyhřáté trouby a pečeme asi 15 až 30 min. až se sýr rozteče a směs se zbarví do zlatorůžova.
Důležité upozornění!!
konzumace pro žaludeční a žlučníkové diety se preventivně nedoporučuje. Všem ostatním DOBROU CHUŤ !
Uvařený základ vydrží v mrazáku bez úhony i rok, takže je možno vyrobit pochoutku do zásoby, adjustovat do obalů odpovídajích množstevně jedné akci a při vhodné příležitosti dávku rozmrazit a realizovat pouze konečnou etapu.
hřebenatky-jen skořápky,prodává Globus – mají to u chlazených ryb….ty se na pečení hodí….(a mlíčí místo mozečku ,je taky super)
Tak bych řekla, že tenhle mlsotník by mohl být konečně pro mne. Odměnou za úžasnou večeři by mš pokousal žlučník a byla bych řádně potrestána 😉
Vážení, pokud se moje přáníčko k vám nedostalo, tak se, prosím, koukněte sem : http://zdenabp.rajce.idnes.cz/Betlem_a_snih/#P1070980.jpg
Jen tady čtu o šnekách a dělá se mi nedobře, všelijaké plže, mlže nepozřu, leda bych o tom nevěděla. Tady takové havěti celé léto otravuje. 😉 Až jsem z toho nespočítala 5+9 správně
Jak tady ten recept čtu, tak mi z toho vyplývá, že ty mušle, tedy přesněji řečeno, jejich skořápky, fungují pouze jako nádobí, takže proč ten odpor, když náplň nemá s plži a mlži vůbec nic společného?
Mušle jen jako servírovací nádobí- no proti tomu nic nenamítám. Ale šnečí ulity ne, to vyvolává rúzné představy a tak rozjedená zase nejsem. Dneska to nemůžu napsat jinak. No, prostě jsem z vesnice, za humny jsou ještě tři kopky hnoje a pak dlouho nic jen konec světa.
Zajímavý recept (nod) , ale bohužel nic pro mě. Použitou surovinou počínaje, pracností pokračuje a žlučníkem konče. (whew) (wasntme)
Každopádně vás mezi námi vítám, pane Jiří 🙂 (wave) , a doufám, že Vaše další recepty nebudou pro mě tak nebezpečné. 😉 (chuckle)
Šiš Vave, já myslela do teď, že to psala Jarka F (doh) (doh) (doh)
Panu Jiřímu se omlouvám (handshake)
Recept vypadá zajímavě, velmi.
Hihi, milá Akden (inlove) , Jarka má v oblibě úúúúplně jiné recepty – mrkni do našeho Mlsotníku pro Fefe, chicht. (chuckle)
No právě, že vím (wait) tak mě to překvapilo (chuckle) Mám číst pořádně (nod)
To Vave: Děkuji Ti, náčelníku, že ses mě zastal!
Akden, Akden, kazíš mi imádž 🙁
No tak teda sorry (inlove) (inlove)
Ale stejně to je asi tak, jako kdyby Louk šila piškvorky (mm) (mm)
No cococo, háčkuje snad hezky, ne? (chuckle) (clap)
LOUK! NENÍ TO VÝZVA???
Tak hlavně aby mě nezmlátily obě (flex) (flex)
Ahojky a hezké svátky. (chuckle) (wave)
I Tobě a Tvým hlodavcům 🙂
Kdyz jsem dneska brzy rano koukala na iDnesu na televizni prenos, tak jsem si vsimla, jaka je u vas zima. Mne vcera rozkvetlo nekolik kvetu na popinave ruzi, kamelie jsou v plnem kvetu a opet vykvetl takovy ker, co se mu rika tea olive. Ty kvety skoro nejsou videt, ale maji omamnou citronovou vuni. Po devate rano jsem vyrazila do mesta obstarat rybu a krevety (a pri te prilezitosti jsem narazila na prave brambory rohlicky na salat). Jela jsem v sandalech, sortkach a tricku. Vypada to tak divne. Domy nazdobene coby zimni pohadka. Kratce po poledni je 25 stupnu. To je i na nas neobvykle. Teda ne, ze bych vam chtela kazit naladu nebo se chlubit; (chuckle) naopak, mne se ta zima k vanocum libi. Ovsem zas na druhou stranu, ona ta udalost v Betleme se asi taky neodehrala na snehu.
Jojo, vaše nezvykle vysoké teploty potvrzuji… Mládežníci jsou v Karolíně a moc si pochvalují, že se dá chodit v tričku s krátkým rukávem. Pečení cukroví s třemi prťavci prý nemá chybku (chuckle)
Když jsem jela domů (kolem páté), teploměry u metra ukazovaly DEVĚT stupňů :O
Teda potřebuju, aby mi na balkoně nezmrzla polívka, ale začínám mít strach, aby spíš nezkysla 😛
Páááni, mňam (happy) . Mozeček jsem mívala moc ráda v dobách, kdy ho odblaňovala babička (chuckle) . Pak nějakej čas nebyla a dneska bych to asi už ani neuměla – a přišlo by mi, že když něco cítím jen na půlce pusy, tak je to škoda práce…
Zní to moc dobře (y)
Šneky máme zítra ke svátečnímu obědu po bílé skandinávské rybí polévce s krevetami. Protože nerada kapra, tak ke klasickému salátu máme steak z tuňáka.
Co se šneků týče, koupila jsem „na alsasský způsob“ už hotové zmražené nadité ulity, jen se vloží do trouby na 15-20 min. a k nim se přidá toast z bílého chleba. Je to úžasně lahodné. Prodává MAKRO nebo LIDL.
Jsem zvědavá, co na to MLP, který to nikdy nejedl a spíš si to ekloval, letos se nějak zázračně nechal přesvědčit, že by to teda jako taky zkusil.
Občas v prodejnách LIDL prodávají mušle, jsou skvělé a po vyjedení obsahu zůstanou, takže jich mám zásobu a lze je kdykoliv použít. Tenhle recept zní velmi zajímavě.
A mozeček? Tak ten miluju na jakýkoliv způsob. Jen ta piplačka s tím odblaňováním.
Prosím prosím, je někde recept na tu skandinávskou bílou rybí polévku? Kdysi se dala koupit mražená ve Frionoru a byla mňam.
A co tak zeptat se strejdy googla 😉 ?
To sice můžu, ale Karolína nejspíš už někdy sem ten recept psala a zdejší šikulkové ho umějí najít 🙂 a přece jenom, vyzkoušený recept je vyzkoušený recept.
dá se okolo vánoc koupit i v Lidlu nebo když je italskej tejden – mají ji v mrazáku,v takovém pytli..cca za 100,-
Jéje – tak já narozdíl od předřečnic mám mozeček ráda (jenom to odblaňování je hnusná piplačka). Já ho dělám klasicky s vajíčkem a fakt to nemá chybu.
Kdysi, když bývalo prasátko a domácí zabijačka, tak byl mozeček první pochoutkou – spolu s vařenými játry – které nám bráveček či sviňka poskytli. Ještě teď se olizuju až za ušima, i když tam byl poměr mozeček:vajíčko asi 1:3 (měřeno v žičkách).
A protože mořské potvůrky opravdu nemusím, tak tato varianta se mi moc líbí a určitě ji někdy zkusím (až narazím na to telecí).
Tedy co se mozecku tyce, neee, nemusim. Nejak ty mozkove zavity coby potrava mne nikdy nerajcovaly. Ale ten mozecek s vajickem, jak pise YGA, to bylo jedno legendarni misto v Columbii, kdyz jsem se sem pristehovala. takova docela hnusna restaurace hned naproti Capitolu, vtipne pojmenovana Capitol Restaurant, a bejvavala otevrena dlouho do noci. A tam se schazeli nasi podnikavejsi zakonodarci a lobbyste, po tom, co parili nekde jinde vecer v lepsich mistech a bud pozde vecer nebo rano, aby si vylecili opici, si davali mozecek s vejci. Pak nastal velky skandal s uplatky, tyhle parby mestem na ocich verejnosti se nejak zatrhly, no a tak skoncil i Capitol Restaurant a historie mozecku s vejci v Columbia, South Carolina.
jemine, to je pěkná historka (clap) … netušená souvislost politiky s mozečkem 😀
Ta souvislost už zanikla (rofl)
Taky mě to napadlo 😛
Když je v hlavě málo, musí se doplňovat přes žaludek. A politik s normálně fungujícím mozkem je tvor na hranici vyhynutí. 😛
Jéje, tohle se u nás dělávalo. I já, za bezdětna určitě a možná i později. Jen si nějak nepamatuji, že v receptu bylo telecí maso. Možná, že se přeskakovalo, neb s dostupností to bylo tenkrát všelijaké 😉 . Dokonce si myslím, že vím, kde v kuchyni mám ukryté ty lastury 🙂 (po babičce). Že bych…?
Já se nějak neumím popasovat s mozečkem. Tuhle jsem ho viděla prodávat u řezníka v krabičkách, ale při pohledu na něj jsem nějaké vášnivé chutě nedostala, jako dostávám třeba při pohledu na pěknou kotletu. Asi by mi to musel někdo vyrobit, abych mohla ochutnat 🙂
Těžko se zase popasuji s telecím, připadá mi to maso z mláďátek dost divné. (tmi)
Když už si mám vybrat, tak raději mláďátko, než nějakou zasloužilou krávu, ze které musíte guláš vařit několik hodin a pořád je to jak podešev! A navíc mladé maso není prosyceno různými enzymy, antibiotiky a dalšími svinstvy, kterými se dne dobytek krmí.
A vida, mušle-nemušle. Tohle teda zkoušet nebudu i když to vypadá zajímavě. Jak nemám předsudky vůči mušlím, tak vůči mozečku ano (a nemá to co dělat s BSE).
K snídani si dám čerstvou vánočku. Z trouby jsem ji tahala až po půlnoci, nějak mi letos nechtěla kynout.
Mozeček v trojobalu a smažený na způsob řízku, pěkně na sádle (čili ,,ve vlastní šťávě“)? Absolutně nemá chybu; kdo neochutnal, neví, co je dobrého! Moji synové kdysi odmítli vařený uzený hovězí jazyk, prý: ,,nebudu jíst něco, co měla kráva v držce“! Jenže když po cca půl roce přišli na návštěvu, dostali ho s bramborovou kašičkou a špenátem a (doslova) žrali, až se jim dělaly za ušima boule. Je zajímavé, že od té doby si ho dávají i sami doma. Na montážích jsem ochutnal ledasco: Polévku z vran, veverku, psa, kočku a bůhvíco dalšího, (co auto přejelo a silnice dalal), takže i když tyto pochutiny na jídelníčku běžně nemívám, rozhodně nehodlám prohlašovat, že to, či ono neee, pokud jsem napřed neochutnal.
Právě jsem dohotovila neobyčejně zdlouhavý jedlý vánoční dárek (doba výroby cca 9 hodin, ale ten výsledek) a ejhle, mušle – nemušle. Přivedlo mě to k úvaze, jestli měl císařpán zapotřebí škudlit na mušlích. Pravda, ví se o něm, že byl velmi šetrný 🙂
Taky mi to připomnělo tradiční vánoční šneky, které podávala moje pratchýně (tedy babička mého chotě). Narozdíl od mušlí-nemušlí byli v ulitách opravdu šneci, byť v poměru asi tak jeden šnek na pět deka „míšeninky“. Zajímavé je, že šneky u nás bylo možné koupit hluboko před revolucí. Vyráběla je Mykoprodukta a byla to konzervička šnečího masíčka plus asi 12 očištěných ulit. Chodila jsem pro ně do „francouzské“ prodejny. A taky jsem si jako malá holka sběrem šneků přivydělávala. Sbírali jsme je s dědou v kopřivách farské a školní zahrady v HavlBrodě a děda je pak prodával v nějaké výkupně.
Ale zpátky k mušlím – lastury hřebenatek lze koupit např. v Makru v oddělení ryb. Pěkně očištěné v pytlíčku, tuším že po 4-6 kusech podle velikosti. Je to hezký vánoční dárek za pár korun – ale s nádechem prvorepublikového luxusu.
A tady je to původní povídání nejen o hlemýždích http://neviditelnypes.lidovky.cz/cloveciny-u-dedecka-na-chalupe-2-dz9-/p_zviretnik.asp?c=A090401_093735_p_zviretnik_dru
„šneci“ – tedy jejich ulity naplněné nádivkou z kapřího masa jsou tady štědrovečerním předkrmem. Ulitky se pak vyvaří, vysuší a na rok schovají do krabičky. Už zítra budou 😛
To vypadá zajímavě, dala bys recept? 😛
Babicka prazska taky delala sneky na vanoce. Byla tam nejaka nadivka, ale uz fakt nevim jaka, ale slo tam sherry nebo konak. A uplne na konci sneci ulity bylo neco uzeneho – tusim, ze to byl uzeny veprovy jazyk. A k tomu mela takove dlouhe uzoulinke vidlicky, aby se to maso mohlo vysprajcnouut. Ale protoze jsem na vanoce vzdycky byla v Olomouci, tak jsem ten proces zas tak moc nesledovala. Ovsem vzdycky mi nejake schovala. Moje sestrenice to dela kazdy rok.