Taky se vám stává, že pro něco někam jdete a cestou si něčeho všimnete nebo si vzpomenete na něco jiného, a tak se na výchozí místo vrátíte s úplně něčím jiným, nebo se s něčím jiným ocitnete někde úplně jinde, než kde jste měli nebo chtěli být?
V takovém případě mi nezbude než se vydat znovu na cestu a doufat, že se mi podaří udržet správnou myšlenku, směr i cíl. Čas od času ale neudržím a občas se dokonce přistihnu, jak stojím uprostřed místnosti a spolu s básníkem barev si kladu otázky Odkud přicházím? Kdo jsem? A kam vlastně, sakra, jdu a co tam chci? Na druhou otázku je snadná odpověď. Jsem, eufemisticky řečeno, roztržitá. Po pravdě řečeno jsem lehce sklerotická.
No co, utěšuju se. Skleróza mě nutí k pohybu, který bych si jinak nedopřála. Zlepším si kondici a ozdravím tělo. A jak známo, v zdravém těle sídlí zdravý duch. A zdravý duch znamená svěží paměť. Takže vlastně samy projevy sklerózy tuto chorobu pomáhají léčit. No to je neuvěřitelné, já jsem snad objevila zdravotní perpetum mobile!
Pevně doufám, že se nemýlím, že tomu tak skutečně je. Nerada bych se dočkala zklamání z toho, že už v lednu budu mít nachozeno jen v bytě 100 jarních kilometrů a na svalnatých lýtkách budu křepce bloudit z místnosti do místnosti a hledat… nevíte náhodou někdo, co to hledám a proč jsem tuto 105 vlastně psala?
Já bych asi neměla, ale snad nebudu zabita. Loučím se ráno s Bimboušem a protože jedu až za hodinku po něm stejným směrem, občas jsem sháněna abych přivezla zapomenuté. No a protože se mi to dneska moc nehodilo, informovala jsem se na stav: Zuby máš? V kapse – zněla odpověď
Hezký den vinšuji
Buďme rádi, že jsme rádi. 😉 Jsou lidi, co jsou na tom ještě líp. Třeba jeden pan profesor, co mě učil. Je opravdu hoden akademického titulu, protože on je opravdu to pravé roztržité. Úžasný člověk, ale když se nad něčím zamyslí …
Jedu takhle jednou po ulici za volantem na zelenou a najednou dupu na brzdu. No aby ne. Červený panáček nečervený panáček mašíruje si to do vozovky se zasněným výrazem pan profesor. Škoda dobrého člověka, tak sešlapuju brzdu k podlaze a stíhám zastavit (naštěstí těsně po odbočování jsem ještě dost pomalá). Tatínek na sedadle spolujezdce mi obratem dává kapky (Ty kozo, napálí to do nás zezadu ten co to neubrzdí a takovýho .ola je třeba přejet!). Já stahuju okýnko a zkouším to slušně: „Dobrý den, pane profesore, musíte si přístě počkat na zelenou …“ Pan profesor stojí a vypadá, jako kdyby se zvolna navracel zpátky do naší dimenze. Konečně je teleportace úplná a praví: „Aha, to bych to měl napravit.“ Udělá čelem vzad a mašíruje si to zpět na chodník, z kterého vyšel. Naštěstí andělíček strážníček konečně zkratuje ty správné dráty a naskakuje zelený panáček … pan profesor pokračuje v rovnoměrném přímočarém pohybu dokud nebude otázkou Kam jsem to původně šel přinucen tento stav změnit …
(chuckle) (clap) (chuckle)
Na gymplu jsem měla podobnýho (inlove) Všichni jsme ho děsně milovali… ale pravda je, že byl sobě i okolí dost nebezpečnej.
Jako bonus hodně špatně viděl 😛
(wave) ROZVERNÍČEK. (wave)
(*) Policejní kontrola. Policisté kontrolují na silnici vůz: „Co to máte na střeše?“ – „To jsou vodní lyže.“ – „Dobrá, jeďte.“ Druhý policista chvíli přemýšlí a pak říká kolegovi: „Tak si myslím, že nás vypekl. Tady máme tři jezera a ani jedno není s kopce!“ (*)
(coffee) Višuju všem přítomným klidný večer, hezké sny a hodně zdravého vzduchu. (coffee)
a ještě si z nich dělaj srandu (chuckle) (clap)
Ten je úžasnej … (rofl)
Tak na oplátku:
(*) Dva Indiáni pozorují vodního lyžaře: „Uf, bratře, proč ta motorová kanoe tak rychle uhání?“ „Ty se jí divíš? Vždyť ji honí ta bledá tvář na splašeném prkně!!!“ (*)
Též hezký večer.
(clap) (clap) (chuckle)
Jj, ve zdravém těle zdravý VZDUCH 😉 A člověk kmitá, až se potkává. Díky Vave, když se na to koukneš ty, tak je to sranda. Holka, zraješ jako víno.
skleróza nebolí, len sa človek nabehá 😀 😀
Nááhodouuu … skleróza je nejlepší nemoc: nebolí a každý den se dovídáš něco nového 😀
Přeju krásný dobrý večer a děkuju vám za přívětivé a mile přitakávající ohlasy. 🙂 (h)
Zrovna dneska odpoledne jsem byla napravit jednu svou „roztržitost“ a při organizaci dnes jsem spáchala druhou, naštěstí se dala příjemně napravit. Chjo – MaRi (inlove) má pravdu, lepší už to nebude. (nod)
Ale zas na druhou stranu: co starostí mi ubude! (chuckle)
Vave, tos popisovala mě? (wasntme) Tahle 105 mě vytáhla zpoza buku alespoń na chviličku.
Ale zase mizím, tentokrát se nořím mezi chlamydie, svrab, makuly, pustuly a jiné radosti, heč.
kuk 🙂 Kafe mááám i když v náhradních prostorách (wave)
Díky, jedu zítra, ale už na 11. na test z těch chlamydií a pak na další z očního. Čili času tak, tak… Snad se mi to povede aspoň v letním semestru.
já mám stejně zítra dovolenou – hečheč 😉
Hele, tak tfuj tfuj tfuj, ať to klapne, ty zabukistko jedna (inlove)
(blush) Díky. (h)
Taky ti dělám „TFUJTFUJTFUJ“ A neděkuj, pak to nepla. 😉
(y)
Zapomeň kdo jsi a kam jdeš,žij pouze touto chvílí.
Óóó,jak by tohle bylo příjemné, jen kdybych na to nezapomněla. (chuckle)
Lýtka zpevněná,pohled upřený v dál, výraz dementní,klíče na krku,brýle na hlavě,se dvěma psy na vodítku,osoba bledá letí tmavým ránem s myšlénkou, kam jsem sakra dala ty klíče,jasně, že je bez brýlí nenajdu, bóže , to mně tlačí nějaký nádor v hlavě asi brzo zemru. (rofl)
Vave, Vave, jak ty to děláš, že nás vždycky vyhmátneš. Díky, jsm šťastná, že v tom nejsem sama, máme to všichni. (chuckle)
Prdlačku brzo zemřeš, jsi šťastná jako blecha, že máš na vodítku dva psy. (rofl) A já jsme mladší a klíče jsem přestala hledat jen proto, že v Bubukabelce je na ně špagát. Jinak je hledám neustále už asi 10 let. (rofl)
špagát na klíče je úžasná věc. Jen člověk NIKDY nesmí ty klíče sundat (whew)
Prepáčte,blbne mi net.Prišlo to opakovane,ešteže mám lepšie sčítavanie/10+1/
Malé OT:
říkala mi Juniorka, že profesor Páč byl na plese mediků vyhlášen Akademikem roku z pohledu studentů. A vzpomněla jsem si, že jsme si na jednom Brnění vykládaly, že byl Tvůj spolužák.
Když jsem vytáhla z paměti tuto informaci, tak to se mnou nebude tak špatný…. Včera jsem hledala papír, kam jsem si napsala, co všechno bych chtěla odvézt na vánoce domů…. Papír jsem nenašla, musím si napsat nový 😀
No a o tom to je, víš? 😉
Člověk si perfektně pamatuje mraky věcí, který jsou sice milý, ale prakticky k ničemu.
Zásadní věci – jako co má zabalit, nakoupit, kde má dneska odpoledne sraz s manželem apod. – tak to ani náhodou 😛
Úplne špatné ti nie je,ale nebol môj spolužiak,ale môj učiteľ-kružkový asistent.Ale inak dobré.ja naňho nezabudnem,napísal mi na kartu ku skúške posudok:vedomosti nevelké,zájem nevalný,manuálne zručná.Profesor Poláček to nahlas prečítal,skušku mi dal-za tri,ale ostudu som mala prevelikú.
Teda Dede-Ty si nepoznala mesto Tvojich svokrovcov?/ani ja-pretože katedrálu voláme Dóm sv.Alžbety a v Košicoch-ako hovoria domáci -som bola len raz v živote.
Veve-prekrásne a presne viem,že ste moje príbuzné.Mam to samé,alebo horšie.Bojím sa,že to raz vyústi v toho Germána.Robím protiopatrenia jednaj vedecke,jednak babské.Babské:všetko si píšem a listočky stracam a o to viac nervačím.Dvakrát ročne robím dôkladné upratovanie.A TO JE RADOSTI!!!Dávno stratene veci nachádzam a vytešujem sa,.
Vedecké:Investujem 10 eu mesačne do lieku Tanakan,psychiatri tvrdia a na roznych vzorkách pacientov dokumentuju,že rapídne zlepšuje pamäť.Ja to nepozorujem.Buď užívam depotnu formu a raz sa to prejaví iskrivým intelektom, jasnou mysľou spomenutím si na všetko,alebo som to nepatrné promile,ktoré kazí výrobcovi dobré meno./neviem to odoslať,prečo?/
Verenkoooo!
Tanakan jsem dostala v létě na ušním na tinitus. Když jsem zjistila, na co se obecně doporučuje, tak jsem se malou chvíli styděla a pak děsně radovala 😉
No, mám pocit (přeju si věřit), že se ráno trochu líp probírám… ovšem geniální paměť jsem zatím nepostřehla 😛
Poslyš, ale třeba to ještě přijde (chuckle) (clap)
Teda Dede-Ty si nepoznala mesto Tvojich svokrovcov?/ani ja-pretože katedrálu voláme Dóm sv.Alžbety a v Košicoch-ako hovoria domáci -som bola len raz v živote.
Veve-prekrásne a presne viem,že ste moje príbuzné.Mam to samé,alebo horšie.Bojím sa,že to raz vyústi v toho Germána.Robím rpotiopatrenia jednaj vedecke,jednak babské.Babské:všetko si píšem a listočky stracam a o to viac nervačím.Dvakrát ročne robím dôkladné upratovanie.A TO JE RADOSTI!!!Dávno stratene veci nachádzam a vytešujem sa,.
Vedecké:Investujem 10 eu mesačne do lieku Tanakan,psychiatri tvrdia a na roznych vzorkách pacientov dokumentuju,že rapídne zlepšuje pamäť.Ja to nepozorujem.Buď užívam depotnu formu a raz sa to prejaví iskrivým intelektom, jasnou mysľou spomenutím si na všetko,alebo som to nepatrné promile,ktoré kazí výrobcovi dobré meno.
Na to, že po opuštění myšlenky pro jinou tu původní nacházím obtížně, si zvykám od mládí. Papírky s napsaným nezapomeň! obvykle někde nechám a tuhle jsem u počítače zkoumala papírek s tajemnou emailovou adresou, ke které jsme si nenapsala majitele, protože to mi přece při psaní bylo jasný, že ho nezapomenu, ale za 14 dní už mi to jasný nebylo. No, byl to můj zaměstnavatel a jeho soukromá mejlovka…. Proto tvrdím, že jsem mile roztržitá, abych nemusela připustit, že jsem úplně blbá. Jako tuhle v autoservisu, kdy se mě mechanik s pozvednutým obočím ptal, jestli to auto nepsalo na displeji něco jako OIL? A já připustila, že asi psalo, ale úplně jsem na to zapomněla a to auto s tím stejně nakonec přestalo….
Vážení přátelé!
Dovolte mi jedno nevyžádané, zato na vlastní kůži (a končetiny) ověřené doporučení.
UŽÍVEJTE SI SOUČASNOU SITUACI ve frekvenci návratů pro zapomenuté myšlenky. Lepší to rozhodně už nikdy nebude. (doh)
Děkuji za pozornost.
Co jsem to ještě chtěla připsat??? No, snad si vzpomenu…
Doplnění zásob špajzu a sklepa před zimou na chalupě probíhá takto:
– prolezou se dotyčné prostory
– zjistí se, co chybí
– zjistí se, co je nadbytečné a použilo by se v Praze
– vyhodí se prošlé či znehodnocené
– sepíše se vše na papír
– papír se připraví k odvozu do Prahy na konci dovolené či víkendu na viditelné místo, aby se nezapomněl
– papír spokojeně odpočívá na chalupě na viditelném místě
– já v Praze šílím a vzpomínám, co tam na tom papíře vlastně bylo
– nakoupím vše, co máme, co chybělo, chybí dál
– po vybalení zásob za tisíce (aby se doplnilo to, co už máme) se jede do Trutnova do Kauflandu koupit to, co bylo na tom papíře
Chichi, jsem na tom podobně. Naštěstí obvykle stačí se kousek vrátit, aby mi došlo, proč kráčím tam, kam kráčím (wasntme) Co mě ale rozčiluje mnohem víc je fakt, že kdykoliv přijdu na něco zajímavého nejsouc u počitadla, tak si udělám mentální poznámku – tohle musím dohledat! prakticky nikdy nedohledám, protože si onu poznámku vybavím až zase v prostředí, kde mě napadla – tedy v lese, v autě… (tmi) Nohy z toho nebolí, ale děsně to zdržuje!
konečně jsem se naučila k tomu používat mobil 😛
Hmmm, je to dobrý, milá příbuzná, zapadám tady do průměru. Jen jednou to bylo poněkud namáhavější – potřeboval jsem na půdě nějaké nářadí – po žebříku z půdy, po schodech do přízemí, další schody do sklepa, tam to nebylo, takže schody ven a do garáže a stejnou cestou zpátky (nezhasnul jsem v dílně ve sklepě). (rofl)
Jo,jo,skleroza nebolí,ale člověk se nalítá – znám to z vlastní zkušenosti (wait) !Když stojím mezi dveřmi např.komory a nemůžu si vzpomenout,pro co jsem tam šla,vrátím se tam,odkud jsem vyšla a fakt si vzpomenu,co chci.Napodruhé už myšlenku udržím… (chuckle)
No, že se jeden naběhá, okolí je za idiota atd. to takňák patří k věci. Znepokojuje mě fakt, že kvůli skleróze dochází k nespravedlivému obviňování bližních svých, v mém případě koček. Jéje, ty to ondyno schytaly. Spílala jsem jim ostošest, skálopevně přesvědčená, že mají drápy ve zmizení důležitého předmětu. Křivda převeliká se nebohé zvěři udála, páč inkriminovaný předmět byl druhý den nalezen na stole v práci. Achich (fubar) .
Dík za obveselení, milý modřanský sklerotiku! (inlove)
Roztomile roztržitá nebo otravně zapomětlivá.Taky se naběhám a natejrám, tady zapomenu na rukavice, tam na náhubek,případně houňopytlíky.A po baráku je schodů a schodů.Byste nevěřili co se při úklidu pokojů dá všechno zapomenout a dvě patra jinde,ale jak říkáš Vave pohyb je zdravej.
Dnes jsem nic nezapomenula.Vše šlo dle plánu navzdory sněhové nadílce.Růženka je doma,krk jak po rvačce,paní drvet vyndala cosi jako větší pecka třešňová,narostlo to viditelně od pondělní konzultace.Zvolily jsme tentokrát jiný šetrnější druh narkozy, čekaly dlouho na usnutí,takže se Růža nebudila 12 hodin po operaci, zato se prala při ní,neplakala, ale mlátila kolem sebe.Zákrok trval max 10minut,včetně šití a zastříkání obvazem.Musela být dospána.Domů jela už při vědomí a co mi povídala si za rámeček nedám.Pecka půjde na rozbor a budeme moc moc doufat.
(y) (y) (y)
No já jsem si třeba zapomněl v pondělí sebou USB kablík na stažení fotek z foťáčku (měl jsem jen kompaktík), a tak jsem nemohl fotky trochu upravit a zeptat se vás, kde že to jsem. No tak až teď 😀
Kde je jakkel ?
http://share.kubela.cz/kdejejakkel6/index.htm
po obědě přidám ještě nějaké fotky 🙂
no – už je asi zpátky doma – když už má kablík (chuckle) Ale kde byl, to tentokrát netuším (shake) Nic mi to nepřipomíná (wave)
V Jihlavě? V Nymburku? v Loučeni? nevím na jistotu – teď u compu doma, že ano 😀
Teď zrovna v Praze v práci, ale přidal jsem pár fotek 🙂
Přidej nápovědu, jinak bych tipovala Itálii?
8) že by Košice?
ano 8)
místo nápovědy jsem přidal další fotky 🙂
Myslím, že jakkel nebyl v ČR.
Pokud to někomu pomůže coby nápověda … tohle jsou pobočky Volksbank v republice: Kaplice, Brno – Palackého 38, Liberec, Brno – Eden (Purkyňova), Olomouc – Horní náměstí, Brno M-palác, Olomouc – Křížkovského, Brno – Vaňkovka, Ostrava, Brno – Panská (ul. Masarykova), Plzeň, Zlín, České Budějovice, Znojmo, Hradec Králové, Jihlava
(Prahu jsem vytridil.)
Ostrava to nejni. (chuckle) Ale ČR asi jo – podle autoprovozu a zříceniny vedle památek. 8-|
No ČR to není. Přidal jsem další fotky. Musíte asi v prohlížeči (minimálně v MSIE) dát obnovit stránku, aby se načetly i ty další.
Bukinka má pravdu.
Doplnil jsem fotky a u některých i popisy 🙂
http://share.kubela.cz/kdejejakkel6/index.htm
Poznala jsem to. Ale přišla jsem pozdě. ;(
Jojo, člověk se najednou probere uprostřed místosti a v hlavě má jenom velikej otazník „co jsem to tady, kur… kurnik, chtěla?!“
A nejhorší je, když se pekelně soustředím, protože jsem se už potřetí vrátila, že teď už to nezapomenu a myšlenku donesu na místo určení a někdo na mne promluví. A myšlenka je zase v pr… v prchu. (headbang) (fubar) :@
Vave! 😀 Zrovna tuhle jsem si libovala, jak je dobré mít malý byt, že se tak nenalítám.
to mi pripomelo situaci kdy jsem si jako student sel rano ve 12 delat parky ke snidani. Po hodince a asi 3 km po byte, se mi podarilo shromazdit vetsinu potrebnych komponent na jednom miste. Bohuzel hrnec a varic stale schazel…
Omluva za diakritiku, na telefonu je spatne dostupna.
Žeby ty párky byly ze Semtína? 😛
Velmi příhodnějsemsi vzala notes. Vave, jseš děsn (rofl) . Ty svalnatý lýtka!! Nejlíp v pohorách a tlustejch podkolenkách (chuckle) .
Jo, pak se taky říká, že stejně důležitý jako myšlenku udržet, je myšlenku opustit 😛
Tedy Zano, mám tu sklerózu dobrou, ale doma ještě v pohorách nechodím 😉 . Nejsi přepracovaná (chuckle) ?
Ale myšlenku opustit… no není to jen u sklerotiků a neschopnost tohoto je děsná. Myslím, že ti to zatím rozhodně nehrozí. Ostatně jakápak skleróza, je to přece roztomilá zapomnětlivost (inlove)
😀
SKLERÓZA = MATKA TURISTIKY!
ˇZe bych k tomu chození došla takhle 😉
A kruci, tak to na tebe prasklo… 😀
Milá Vave, bohužel tohle perpetum mobile asi nefunguje, protože to já bych musela být vzorem zdraví. Jakmile se mi zadá druhý úkol, okamžitě zapomenu na první. V práci to ještě jde díky bloku stále po ruce, ale doma!!!
Pche – jakejpak duch?! Prostě: „Když je hlava blbá, trpí celý tělo!“ Jak dobře to znám …. 😀
No, mám podobné problémy. Také zapomínám, co jsem to vlastně… A podobně jako Velká kočka to mám zpestřené schody, také bydlíme ve třech podlažích. Navíc bývám za zapomenutou věc potrestána. Tuhle jsem si zapomněla v kuchyni přes židli fleecovou bundu a ta malá bestie (Derry) mi přes noc užrala konec zipu. Ono to tak lákavě viselo dolů :@ a chudinka pejska se v noci trochu nudila.
Takže nejen zvyšuji vlastní zdraví, ale zvyšuji i obrat obchodů a zlepšuji situaci hospodářství. A pak že je pes k ničemu…
Jo a na rozdíl od tebe si nekladu otázku s básníkem (odkud přicházím a kdo jsem je mi v tu chvíli šuma fuk), ale otázky pněkud jiné a formulované poněkud nepublikovatelně.
A hele, dnes i počítač má pochopení a obvykle mám příklad, kde přičítám 1. To zvládnu! No, tak ne…
Já se taky dost našlapu a to i doma. Když jdu ze sklepa z koupelny do ložnice v prvním patře je to 27 schodů. Prý je to dobré pro srdce. Ovšem zapomenout něco v té koupelně tak je to 54 schodů nahoru a 27 dolů. Pak lze zapomenout cosi v ložnici jako třeba mobil, který tam musím mít protože mi tam telefon přestal fungovat od té doby co mám IP telefon. A tak 27 schodů sem, 27 schodů tam a já vám furt jen běhám po schodech. Tedy běhám je až příliš silné slovo, spíše jdu a někdy se i plouhám a velice často při tom funím. (chuckle) 🙂 😀
jojo – taky si občas nachodím nějaký ten metřík navíc… Ale sto lednových kiláčků není zas až tak moc… (chuckle) To většinou za měsíc v pohodě zvládáme mimo běžná venčení… (ale je pravda, že ne po bytě (wave) )
Jojo, ta skleróza – nebolí to, ale nachodíš se! Já tedy ano.
„Udržet správnou myšlenku, směr i cíl“ – jojo, to je dobrý! A technická: taky je dobrý udržet ještě moč 🙂
To je, Jarko, až další fáze (většinou). A pokud to postupuje souběžně, tak na udržení moče už nemáš ani myšlenku, cos to vlastně chtěla udržet??? (rofl)
Jo, jsou to veselé vyhlídky.
(rofl) (y)