Moje psaní o veverkách na webu naší záchranné stanice pro veverky – a vlastně i v občasných příspěvcích tady na Zvířetníku – je obvykle optimistické, rok co rok se ale setkáváme i s veverčími osudy, kterým ten opravdový hollywoodský „happy end“ schází. Takový je i příběh tmavě rezavé samičky Játrovky, kterou jsme si ve věku necelých tří týdnů přivezli na jaře z Podkrkonoší, mezi prvními z letošních 98 nalezených mláďat.
Zprvu bezproblémové mládě poprvé onemocnělo ve věku jednoho měsíce, pouhé dva dny po otevření očí. Vyšetření bohužel přineslo ten nejhorší možný verdikt – ukázalo se, že samička má vrozené (a neléčitelné) poškození jater. Nefunkční játra v takovém případě nedokážou odfiltrovat z krve škodlivé látky, ty se v těle hromadí a spouštějí řetězovou reakci v podobě poškození nervových buněk, epileptických záchvatů a postupné destrukce dalších orgánů.
Malou Játrovku (dostala jméno podle své nemoci) jsme z prvního kolapsu „vytáhli“ s pomocí antibiotik a speciální péče, kdy jsme ji museli – takřka paralyzovanou – krmit doslova po kapkách. Stabilizovanou jsme ji pak přestěhovali do voliéry ve „veverčí místnosti“ uvnitř domu, kde s ní v sousedních voliérách žijí další 2 postižené veverky, retardovaná Jane a slepá Líza.
Následoval relativně bezproblémový měsíc Játrovčina života, po něm první silný epileptický záchvat a pak v několikatýdenních intervalech záchvaty další. Každý z epileptických záchvatů měl na Játrovku bohužel i nový destrukční účinek – nejprve oslepla na jedno oko, později na druhé a po dalším ohluchla. Změny na Játrovčině vzhledu jsou viditelné i na snímcích. Na prvním je těsně po přijetí k nám, na druhém před prvním záchvatem a na třetím snímku jsou již zřetelně vidět zakalené slepé oči…
Slepá a hluchá Játrovka se ale i s těmito limity dokáže nejen pohybovat po voliéře, ale i po celé veverčí místnosti, kam ji každý den na několik hodin pouštíme. K běhání po závěsných „mostech“ pod stropem využívá pachové stopy vytvořené dalšími dvěma veverkami a po místnosti se již naučila pohybovat s takovou jistotou, že by její postižení nikdo nepoznal. Přítomnost někoho dalšího v její blízkosti ale rozezná až na poslední chvíli, podle závanu vzduchu z pohybující se ruky či podle pachu.
Játrovka
I když by si leckdo jistě řekl, že pro slepou a hluchou Játrovku nemá vlastně život s těmito limity žádný smysl, ve skutečnosti je ze všech tří handicapovaných veverek, s nimiž veverčí místnost společně obývá, nejsebevědomější a nejzarputilejší. Bez sebemenších skrupulí „vybrakuje“ pochoutky, poschovávané v místnosti ostatními veverkami a díky výborně vyvinutému čichu před ní neobstojí ani sebelépe ukrytý oříšek. A běda veverce, která by se s ořechem v tlamce ocitla v její blízkosti! Neomylně uhání s čeníškem u země po jejích stopách jako stopující bloodhound a prchající soukmenovkyni nepomůže ani sebelépe provedený vzdušný manévr.
O odhodlanosti a prohnanosti Játrovky se tak nesčetnějkrát přesvědčila druhá ze slepých veverek, samička Líza, s kterou bývá Játrovka ve veverčí místnosti nejčastěji společně puštěná a v jejíchž stopách Játrovka tak vytrvale „funí“, až povahou mírnější a naivnější Líza ořech raději upustí. Játrovka si ho pak s blaženým výrazem odnáší schroupat na některý ze závěsných mostů a i při chroupání nepřestává v pravidelných intervalech čeřit citlivým čeníškem vzduch, aby včas zachytila přítomnost další oběti.
Ačkoliv Játrovku podle prognózy lékařů nijak dlouhý život nečeká a každý další záchvat může být v jejím zvláštním životě „v tichu a temnotě“ tím posledním, i tak jsme rádi, že se k nám dostala a že jsme boj o její život nevzdali. Vždyť krátký čas, který jí osud nadělil, dokáže využít s takovou radostí a nadšením, jaké by jí mohl závidět kdejaký člověk. Ostatně – co my víme. Možná se stejnou zarputilou odhodlaností, s jakou teď dobíhá kamarádku Lízu, doběhne i svůj osud a ještě alespoň rok se bude domem ozývat staccato její tlapek, cválajících za vysněným oříškem…
Záchranná stanice pro veverky Pinky
http://veveratka.cz
http://www.facebook.com/pages/Veveraci-zachranna-stanice-pro-veverky-Pinky-veverka-na-Facebooku/324452131978?ref=ts
Katka
Můj obdiv Játrovčině nezdolnosti. A poděkování Veverkovu. Že jsou.
Diky za vasi uzasnou praci, preji moc dobrych koncu.
Milá Katko, děkuju, že jsi jaká jsi (inlove) (h) Jednou budeš za Duhovým mostem čestnou veverkou (blush)
Ptala jsem se po okolí po oříškách a spol, ale u nás je to zlé – tady na severu byly květnové mrazy moc silné a v ten nejhorší čas, takže co nemají lidé od loňska, to nemají…
Uvidíme, co půjde vymyslet 🙂
Držím Játrovce všechny palce, ať se co nejlépe drží a ať je hodně dlouho v pohodě. Mayslím, že v jejím případě je každý den dobrý jsem ráda, že je v pohodě a v bezpečí. Tak doufám, že se dožije té venkovní voliéry. Venkovní vzdoušek má jinou vůni, pro zvířátko mnohem omamnější.
Milá Katko, je neskutečné, jak si tihle handicapovaní tvorečci umí poradit a radovat se z každého dalšího dne života! A je krásné, že jsou lidi jako Vy, kteří ten zdánlivě předem prohraný boj nevzdávají (h) Pozdravujte játrovku od mangusťáčka Tikkiho, který si těch svých teď už osm týdnů života taky musel tvrdě vybojovat, ale o to víc se z něj dovede radovat!
Dobrý den,
díky všem za slova povzbuzení. Játrovce jsem vše vyřídila. Poslední záchvat měla koncem září a tak tiše doufám, že se jí další bude po nějakou dobu vyhýbat. Plánujeme totiž postavit Játrovce, Líze i retardované Jane krásné venkovní voliéry, ve kterých by mohly i tyto postižené veverky být aspoň „na léto“ a užít si tak dosyta sluníčka a vůní zahrady. Tak jestli to Játrovka se svou zarputilostí dokáže „dotáhnout“ až do jara, čeká ji od nás překvapení.
Kde by svět byl bez bojovníků Játrovčina ražení. Ať jí ořechny ještě dlouho chutnají (y) (y) .
Katko, ať se daří (inlove) .
Moc jí držím palce, Játrovce jedné (h)
Poslala jsem krabičku s ořechovými jádry. Ale než jsem stihla do ní přidat psaníčko pro Vás, tak už ji přičinlivé ručičky mé prodavačky odeslaly. Došla a bylo to k něčemu???
Ještě nějaká jádra mám v mrazáku na chalupě, takže je můžu poslat a myslím, že mám zdroj na celé ořechy, byly mi nabídnuty, tak pokud to ještě trvá, odešlu je také.
Díky, Játrovce to vyřídím. 🙂 Oříšky „z mrazáku“ dorazily v pořádku. Už jsou dávno spotřebované, využila jsem je hned následující den po doručení na jedno z našich výpustných míst a během týdne je veverky poctivě snědly. Na výpustných místech máme speciální veveří krmítka, do kterých se nikdo jiný než veverka nedostane, takže na 100% přišly do těch správných tlamiček. 🙂 Jestli máte možnost zaslat ořechy letošní, tak budeme určitě rádi. Každopádně za ty předešlé děkujeme.
Tak to jsem opravdu ráda!
Zabalím ty zbývající, moc toho není, asi tak stejná porce, ale pak se spojím na ty další, nevyloupané!
Díky Vám za tak záslužnou činnost.
Katko, já moc díky za další vyprávění z veverčí reality a držím Játrovce palce, ať má v sobě hodně moc zarputilosti se s osudem servat a vybojovat tak pro sebe další a další oříšky.
Děkuju, Katko. (h)
Játrovce (mimochodem, povedené jméno) držím palce, ať se jí další záchvat dlouho vyhne, a obdivuju, jak si dokáže užívat přidělený čas (h) (h) (h)
Bedo, podepisuju (h) Čas využívá skvěle, Játrovka jedna povedená (y)
Játrovka měla kliku, že se dostala k vám. Přeju jí, ať další záchvat přijde až za hodně dlouho.
Játrovka je hezká veverka. Ze života si užije, co bude moci- naštěstí se dostala k vám, a tak má tu možnost.
O Játrovce jsem si už četla na stránkách Pinky. Jsem ráda, že je Játří takový bojovník a že se snaži ze svého života utrhnout, co se dá. I když ve tmě a tichu, ale v teple a s plným bříškem – i to se počítá. A je krásná.
Katko, prosím, zkoušela jsem poslat mail na adresu ze stránek, můžete mi dát jiný kontakt?
inusanka@seznam.cz nebo přes Hady
Držím Játrovce palečky – zaslouží si to, holka statečná! (y) (h)
Játrovka Urputná je statečná veveruška. (h) Můžete mi říct, proč tu zase brečím???? ;(
Ano, ta zarputilost, se kterou visí na životě, je znakem pravé bojovnice. Přeju Játrovce, ať se jí další záchvaty co nejdéle vyhýbají. (h)