105×148: Trojlístky

Mám kamarádku a ta má kamarádku – vlastně já taky, doufám. Takže jinak. Mám kamarádky. Ta první si té druhé jednou postěžovala na to, že nikdy nemůže najít čtyřlístek. Ta druhá se té první zeptala, proč hledá čtyřlístky. Vždyť jsou to vlastně nepovedené rostlinky, z výrobního hlediska jsou to zmetci. Krásné a správné jsou přece ty pravidelně rostlé trojlístky.

 

První kamarádka se hluboce zamyslela a nakonec nalezla v těch slovech pravdivou moudrost. Paradoxní ovšem je, že od té doby začala všude nacházet čtyřlístky, vyskakují před ní ze zeleně jako zajíčci z brázdy.

Už je to nějaký čas, co mi to první kamarádka vyprávěla. A mně to nejde celou tu dobu z hlavy.

Jistě, je to pravdivé a moudré. Trojlístky by prostě měly být trojlístky, čtyřlístek je vyšinutím z normálu. Ale zas na druhou stranu, kdyby byly na světě jen trojlístky, po čem bychom toužili, o co bychom usilovali, co by nám dávalo křídla a co by nás vrhalo do propasti?

A tak teď radši chodím s hlavou zpříma, nekoukám se do trávy. Vždyť vůbec nevím, co bych měla chtít najít, a už vůbec ne, co bych najít chtěla. A zda-li bych to vlastně najít směla. A kdybych to i směla najít a našla, zda by to bylo to pravé.

 

***

Děkuju svým kamarádkám za souhlas s použitím trojlístkového tématu pro 105. Rovněž jim tou cestou děkuju za pěkného brouka v podobě čtyřlístku. Velice ráda jsem se o něj s vámi podělila. 🙂

 

 

Aktualizováno: 2.11.2011 — 19:51

65 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Měl jsem kdysi takové období, že jsem sbíral čtyřlístky. Jednou jsem takový našel 1. ledna! Už nevím, v kterém roce. Měl jsem jich nasbíraných nevím kolik, snad stovku nebo víc. Mám z té doby takový poznatek, že rostou na zcela určitých lokalitách. Řekl bych, že tam, kde je v půdě nějaká anomálie. Pak stačí přijít a sbírat. Ale ne vždy, rostou v určitých obdobích. Na to jsem nepřišel, v jakých, jestli to závisí na fázích měsíce nebo na čem, nevím.
    Poslední roky mívám na jaře jinou libůstku, květy zlatice (forsythie – jmenuje se to tak?), které mají místo 4 lístků 5. velmi zřídka se vyskytuje i 6 nebo 7. Všiml jsem si, že ty pětilístky zpravidla vydrží dlouho, mnohem déle než čtyřlístky.
    A jak je to s tím štěstím?
    Samozřejmě jetelový čtyřlístek sám žádné štěstí nepřinese, alespoň jsem to nepozoroval. Nicméně mám takovou napolo vážně míněnou teorii. V jedné knížce v mládí jsem četl:
    „Milý čtenáři! Existuje zákon serie. Když se přihodí něco zlého, přidruží se k tomu vbrzku opět něco zlého, ale stejně je tomu při dobrých příhodách.“
    Ostatně je o tom i takové české přísloví. Myslíte, že na tom něco doopravdy je? Pokud ano, pak je to s tím čtyřlístkem opodstatněné: když jeho nález považujete za šťastnou věc, pak asi nastartuje tu dobrou serii.
    A uhodnete někdo, z které knížky jsem citoval? Vsadím se že ne, tu nemůžete znát (vyšla v roce 1941).

  2. Sám se potrestal. Kdo? Garuš. Ale je to moje vina. Pochopitelně, vždycky je to páníček co způsobuje psí trápení. Jedla jsem „lammkotletter“ to jest jehněčí kotlety ale nevím nakolik byly jehněčí asi spíš ovčí. Odložila jsem talíř že kosti vysypu do smetí. Zapomněla jsem, nevysypala. No jsem nepořádník nepořádnej. Garykův čuchometr je vypátral a tlama slupla. To jsem se vyděsila. Psi nesmí kosti z „far („a“ má mít slušivý kroužek skoro jako svatozář), fogel, fisk“ to je kosti ovčí, ptačí a rybí. Trnula jsem že si propíchl střeva ale snad ne. Zato se mi doma dvakrát pokadil když jsem posilovala mimo domov. A ve výkalech byly i kosti ale ne všechny. On smí jen tu Hill´s dietu i/d. Uvidíme co bude zítra. Snad bude v pořádku, trouba jeden. A ve dne mi nechce chodit ven a nebo mě vláčí strašlivým způsobem. Oni naproti ve spalovně zase děsně vyvádějí. Chudák Garyk a chudák já. Tenhle rámus tu trvá po celý jeho život, to jest 4 a půl roku, ale to předtím přistavovali. co tam pro pána krále dělají teď? Jsou to nepředstavitelné rány. Kdyby tomu mému poděšení pomohly vaše palce, hned bych o ně požádala. Ale potěšení – poděšení je už poděšení a poděšením zůstane. Řeknu vám že to není lehké. Achich ouvej!!! ;( (dog) ;(

  3. Ještě jednou všem moc děkuju a přeju dobrou noc. (h)
    A YGO (inlove) , Ty teď máš své hodně dobré dny! (y) (chuckle)

  4. Vave, smím-li se optat: Nevíš náááhodou, co ta zmiňovaná první kamarádka hledala těsně před tím, než nalezla svůj první čtyřlístek a moudrost?

    1. Eh, milá Jarko (inlove) , co už tak moje drahá kamarádka-pejskařka mohla v jatelince hledat? 8-|
      Přece ztracený aport! (chuckle)

        1. Ale ono by to snad ani tak nevadilo, milá Jarko, vždyť snář mluví jasně. (nod) A když se to podtrhne tím čtyřlístkem, je toho štěstí najednou až k neunesení. (hug)

  5. No jo, čtyřlístky… Člověk to má někdy takový pomotaný. Něco chci, nevím co, ale chci to hned 🙂
    Jdu si o tom dumat.

    A dočíst včerejšek, zrovna byly takový pěkný články 🙁

  6. OT – dotaz na gmail.
    V došlých mailech mám místo ž písmeno ľ a místo š je ą. Řekla bych, že to začalo, když jsem odklikla nabídku vyzkoušet nový vzhled. I když jsem se vrátila ke starému vzhledu, pořád se ž a š v textu neobjevují. Je ale taky možné, že to nijak nesouvisí a že jsem na něco klikla.
    Nevíte někdo, jak se vrátím k normálu?

    1. Poradit neumím, odvážně jsem to taky zkusila, ale ž a š mám správně, udělala bych to, co vždy – resetla počítač 🙂 Jen prolétám a zase odlétám, tedy odjíždím, všechny zdravím a držím palce potřebným… Snad příští týden budu mít více času (whew) .

    2. Vavílo, jen malý pokus: Máš na kartě „zobrazení“ zaškrtnutou možnost „středoevropské jazyky“?

    3. Vaví, teď mě něco napadlo – namáš nastavenou slovenskou klávesnici? Zmatení by odpovídalo 🙂

      1. Mám všude češtinu, milá Dede, koukala jsem na to včera, kdy YGA sháněla rady, a teď znovu. Vůbec nevím, čím to je – třeba č vidím normálně, ale š a ž neee. :O

    4. Stalo se mi to také, ale zasáhlo to jen část jedné delší konverzace. Ale před chvílí mi přišla nová pošta (vlákno dopis a odpověď) a je úplně v pořádku. Od začátku mám zapnuté jazykové rozhraní „český jazyk“. Návratem ke staré podobě gmailu se nic nevyřešilo, takže to přenechávám počítačovým duchům, ať si nějak poradí. Stejně s tím už nic nenadělám.

      1. Jo? Děkuju, Liko (inlove) , tak to mám naději. 🙂 Taky mám české rozhraní. Je to záhada.
        A děkuju za zprávu o kalendáři. (f)

        1. Ahoj, ahoj, právě jsem narazila na totéž a vyřešila to v Nastavení (takový to zubatý kolečko), zaškrtla jsem si úplně dole v té nabídce „odchozí zprávy kódováním Unicode“, což je totálně antiblbý a zachová i a s kolečkem, a funguje!

          Re trojlístky: máti dokáže najít čtyřlístků, že by člověk přestal věřit, že jetel má mít lístky tři. Ale já nepotřebuju věřit, já čtyřlístky jednoduše nevidím, takže ano, sbírám trojlístky. 🙂

  7. Já jsem kdysi v mládí čtyřlístky nacházela, aniž bych o to nějak zvlášť usilovala, teď už řadu let vůbec nic. No, taky ten život podle toho vypadá.
    Přání bych měla, to největší by se asi dalo splnit, ale cesta k tomu je tak složitá, že vlastně nevím, jestli si to tak moc přeju. A je fakt, že kdykoliv se mi něco v životě splnilo, tak buď pozdě, nebo se to nějak zvrtlo. Tak radši zůstanu u toho, co mám.

  8. Děkuju vám za komentáře a za myšlení nad troj a čtyřlístky a přeju vám krásný večer. (h)

  9. Já čtyřlístky hledat neumím, asi na to nemám to správné oko nebo dostatek trpělivosti- tak se musím spoléhat na to, že si ěm štěstí najde i bez nich, vždyť prý na takové sedá 🙂

  10. Posílám (h) (h) (h) (h) (pro Xerxovou i další…)
    Poskládejte si čtyřlístek pro štěstí.
    (wave)

    Vave, krásné čtení, díky

    1. Kdybych měla to štěstí a našla náruč čtyřlístků, poslala bych po kytce sluníčkové veram, medvídkovému Pů, taky urputné Rputi a ostatním potřebným.

  11. Taky mívám v peněžence čtyřlístek. Ten současný mám už nejmíň 2 roky, je zalepený v izolepě a dostala jsem ho od Juniora. Má na ně cvičené oko a tyhle odlišnosti od normálu ho tahají za oči.
    A stejně ten nejlepší čtyřlístek je nedokonalý slepenec mých nejbližších. A je úplně putna, kolik těch lístků je.

    1. Nechápu to tvrzení, že čtyřlístek v kvantu obyčejného jetele tahá za oči. Přesně tohle totiž tvrdí moje dcera. Ta je nehledá. Ona jde a dívá se na … cokoli v dáli a ohne se a má. (fubar)

      1. Ale tak to fakt je – já je taky takhle vidím. A uměl to i můj táta – ještě kdy chodil na chemo a na ozařování tak nosil čtyřlístky sestřičkám. Od tý doby, co táta není, rozdávám čtyřlístky kudy chodím… měla jsem pocit, že bych měla převzít štafetu.

      2. Moje teta takhle viděla houby. Tvrdila, že jí přitahujou oči. Když jsme s ní šli do lesa, v okruhu deseti metrů okolo ní neměl nikdo šanci.

  12. Někde jsem četla, že když nás chce Pánbůh potrestat, tak splní naše přání. S ohledem na tuto eventualitu se snažím přání promýšlet. 😉

  13. Cákra, to jsem si zaphilosophovala (rofl) !

    Ještě k těm zmetkům čtyřlístkům – jako proč zrovna hledáme to, co je vlastně špatně? Jestli to nebude tím, že lidi mají radost, když vidí, že všecko není dokonalé.

    Navíc – zmetek čtyřlístek vypadá daleko sofistikovaněji než klasicky správný trojlístek – je krásně symetrický. Takže si jeden klade otázku, jestli vlastně nebylo v záměru toho nejvyššího dělat čtyřlístky, ale později, zřejmě z důvodu úspory materiálu, přešel na trojlístky! (chuckle)

  14. Milá Vave, teď jsi mě dostala (nod) .

    Hmmm – hledat čtyřlístky nebo nehledat, či-li pídit se po něšem, co nás udělá šťastnějšími nebo nechat život běžet po svém. Když se nad tím zamyslím – je dobré hledat čtyřlístky na jetelovém poli? Vím, že tam jsou a vím, že když budu usilovně hledat a nevzdám to, nakonec jeden určitě najdu (jo – zmetky vyrábí i moudrá matka příroda a určitě ví proč). A když ho najdu, tak co teď – utrhnout nebo nechat? Když ho utrhnu, zvadne a nakonec ho stejně někde ztratím. Když ho neutrhnu, spase ho srna a tím jí vlastně udělá svým způsobem šťastnou, protože bude mít plné bříško. Takže co – jít mu naproti nebo čekat, jestli si na nás sedne samo (neb štěstí je Můůůůška jenom zlatá)? Toť dilema.

    Asi by měl být člověk připravený, a když zakopne o čtyřlístek, měl by mít po ruce knihu, do které ho založí a vylisuje a šťastně na něj zase zapomene … ale možná vnouček jednou tu knížku otevře a na něj vyjukne to vylisované býlí a on se vzpomene na člověka, který ho tam vložil. No, a když není kniha zrovna poruce, tak ho tam nechat pro jiné, lépe připravené.

  15. … a kdybych to i směla najít a našla, zda by to bylo to pravé…
    Mám zkušenost, že když si člověk OPRAVDU něco podstatného přeje, vždycky se to splní. Sice jindy a jinak, ale vždycky.
    A ehm, po Černobylu, to bylo čtyřlístků.

    1. Když si člověk opravdu něco přeje, stačí počkat. Možnosti jsou dvě, buď ho to přejde, nebo se mu to splní ovšem tak pozdě, že už vlastně ani neví co s tím.

        1. Zato máme nové hodiny!

          A furt mám přehozené „z“ a „y“ – a přitom mám dole napsáno CS (ale i to se mi furt přehazuje). Tak nevím co s tím, včerejší rady jsem zkoušela, ale nepomohly (přesto za ně děkuju).

          1. Prave tlacitko na to CS, „Nastaveni“. Co tam je uvedeno pod „Čeština (Česká Republika)? „Česká“ nebo „Česká (QWERTY)“?

  16. čtyřlístek jsem ještě nikdy v životě nenašla 🙁 … tak trochu se tvářím, že je mi to jedno, ale když jdu loukou jetelíčku, vždy se něco ve mně v hloubi pohne a já nenápadně koukám, když se nikdo nedívá tak se i shýbnu – a zase nic…

    ale vždy nějaký mám, třeba v peněžence, zásobuje mne jimi pravidelně jedna moje teta, která je snad kouzlí z rukávu nebo co

    no, s tím zde předloženým podobenstvím mám asi na dlouho o čem přemýšlet – dáky Vave (h)

  17. Milá Vave (inlove) , nesplněná přání bývají krásná právě proto, že se nesplní. Stává se, že si nepřejeme vždy to, co je pro nás dobré (o moudrosti mnoha přání se dá s úspěchem pochybovat), a ve fázi snu to aspoň neškodí 😛 No a splněná přání jsou sladká a živí naději, což k životu taky nezbytně potřebujeme. A čtyřlístky? pamatuju se, že jako dítě jsem je nacházela, protože jsem je hledala. 🙂 Tak prosté to bylo… (f)

  18. Vave, moc hezké téma, alespoň mi uklidnilo mou rozbouřenou krev, po přečtení vedlejšího článku od naší adrenalinové Ap. Jsem přesvědčena, že touhy i ty nenaplněné, jsou kořením našeho života.
    P.S. Čtyřlístek jsem našla asi jenom jedinkrát a to proto, že je nehledám. Asociace – jetel pro mne představuje chutnou krmi pro koně (chuckle) . Jsem to ale hnusná pragmatička, už mlčííím 😡 .

  19. Zvířetničky moje – a není ze všeho nejlepší takový „čtyřlístek“ jako třeba 4 kamarádky… 4 kočičky.. 4 pejskové? 🙂 to poslední je už opravdu provokační číslo… i když, třeba EvaŽ se k této metě statečně přibližuje 😛 a jinak bráno: kdyby nebylo po čem toužit, o co se snažit, co hledat, o čem snít…o čem by potom život byl? krásný slunečný podzimní den všem :-)a Terrovic smečce jedno speciální podrbáníčko za hebkými oušky, protože se z Pětikočičína včera nestihlo ani číst ani odesílat pozdravy smečce a zejména překrásné horalce!!!

    1. Mít doma čtyřkočičí čtyřlístek je samozřejmě fajn.
      Ale když my jsme hamouni a máme rovnou čtyři čtyřkočičí čtyřlístky. A řeknu vám, to je teprve něco !
      (rofl)

  20. Milá Vave, krásné zamyšlení. Opravdu potřebujeme to, po čem toužíme? A byl by život bez tužeb to pravé? (h)

  21. hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Dík, zrovna dneska mám pocit, že bych potřebovala najít čtvařlístek pro štěstí…

    1. Naše palce by nestačily? Pro jistotu přidržím, aspoň občas, jak to zvládnu.
      Dnes to bude velmi akční dovolená. Vyrážíne s holkama dohledávat bažanty na honu. Prvně se všemi třemi. Derry sice zažila kachny, ale to je něco trochu jiného. Tak uvidíme, jak se bude chovat. Ty druhé už jsou staří mazáci, ale náš pubertální jelimánek…

Napsat komentář: Vave Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN