V kabelce mi to začalo tiše bručet, tak honem sahám pro mobil. Na ten hovor čekám, takže odstupuju trochu stranou a chystám se ho přijmout. Au! Vyjeknu a vidím, že tentokrát bude muset volající počkat. Nemůžete v klidu telefonovat, když se vám ucho ježí desítkou akupunkturních jehel.
Jsou chvíle, kdy se musíte rozhodnout. Měla jsem smůlu na nespecifické potíže a kliku na lékaře. „Podívejte se, já vám můžu klidně napsat nějaké další tabletky, ale být vámi, tak to radši zkusím s některým druhem alternativní medicíny. Já si myslím, že by to mohla být cesta pro vás,“ řekla paní doktorka a čekala, co já na to.
Nejsem vyznavačem žádného z tzv. alternativních životních stylů, ale nevidím důvod, proč se nenaučit něco nového. Rozhodla jsem tedy zkusit akupunkturu. Konec konců, když něco lidé provozují 7 000 let, tak na tom něco musí být.
Pokusila jsem se nastudovat aspoň základní informace, ale zjistila jsem, že na pochopení sahající přinejmenším kousek za princip jin a jang bych potřebovala pár dalších let. Rozhodla jsem se tedy prostě uvěřit zkušenějším. Ostatně víte, že jak akupunktura, tak homeopatie se s úspěchem používají v léčbě zvířat? U těch se s nějakým placebo efektem nedá počítat, takže proč by to nemělo pomoct i mně.
V praxi to ovšem znamená, že v podstatě každý týden se musím znovu přesvědčit, že je to všechno pro moje dobro. Je, ale stejně se pokaždé k jehličkovému doktorovi plížím jako obzvlášť nedůvěřivý pes do veterinární ordinace. Ona je totiž zásada „Čím hůř, tím líp“, neboli čím víc zabolí vpich, tím je pravděpodobnější, že byl přesně zasažen cílový bod, teoreticky pochopitelná, ale v praxi to prostě bolí.
Když potom sedíme v odpočívárně jako osudu odevzdané jehelníčky, tak člověka nedokáže nenapadnout: věřila bych někdy, že se nechám dobrovolně takhle trápit a ještě za to budu vděčná? Asi nevěřila, ale právě v tom je půvab zkušenosti.
A zajímalo by mě – jaké máte zkušenosti s tzv. alternativní medicínou? Já většinou věřím naší, jak to nazvat – oficiální? – medicíně a běžně používám bylinky. Mamina měla vystudovanou přírodovědu a k tomu farmaceutický postgraduál, takže mi spoustu věcí vysvětlovala, jak a proč fungují – tedy jak hotové léky, tak bylinky. S tím problém nemám, i když to není profesionální znalost.
U tradiční čínské medicíny mám jen mlhavý pojem o tom, jak by to mohlo fungovat, o teorii skryté za homeopatií nevím veskrze nic – a možná i proto jsem ji zatím nikdy nezkusila použít. A tak bych přivítala, kdybychom mohli dnes malinko probrat vaše zkušenosti na tomto poli. 🙂
Bylinky jsou bezesporu dobrým pomocníkem, ale alergici si musí na ně dávat pozor. Akupunktura dokázala u ročního syna zlepšit krátkodobě imunitu, potvrzeno krevními testy, ale opravdu jen krátkodobě. Homeopatie nepomohla – vícero nemocí vyzkoušených v rodině, ale tam si myslím jde i o dobrou diagnostiku. Nezavrhuji žádný z alternativních způsobů léčení, přednost však má vždy klasická léčba a rozum, pokud to jde. 🙂
Jo a zapomněla jsem napsat, že u malých dětí se provádí akupunktura laserem a nebo akupresurou stlačováním konkrétních bodů tenkým předmětem 🙂
Já jsem každý den tak rozjetá že nemohu usnout. Televisi nemám a než bych se převalovala v posteli, kouknu raději na Zvířetník.
Po prvé jsem se setkala s akupunkturou když jsem měla téměř denně žlučníkové záchvaty. Představení jsem musela hrát, to jsem nemohla odřeknout těsně před začátkem. A tak moje cesty do divadla vedly přes pohotovost. Nevím co mi všechno píchali, podezřívám že to byly i opiáty a narkotika. Měla jsem totiž divné stavy kdy jsem injekce postrádala. Jistě vím že to býval atropin. To jsem pak hrála a neviděla partnery, nemohla jsem prostě zaostřit, panenky jsem měla rozšířené.
Jednou před představením jsem zase musela na pohotovost. Byli tam dva mladí lékaři a zeptali se mne jestli chci zkusit akupunkturu. Dostala jsem několik málo jehliček a bolest byla pryč v neuvěřitelně krátké době. Ten večer jsem i partnery na jevišti viděla. Některé z nich bylo možná lepší nevidět. (chuckle) (wasntme)
Tady mi akupunktura pomohla mnohokrát i když na dlouho školené lékaře jsem nikdy nenarazila. Tady jdou rehabilitační sestry na týden na dva na kurs a akupunktura se používá jen na zmírnění bolesti. Ale zaplať pánbůh za to. Na opravdovskou akupunkturu prostě nemám prostředky i když věřím že by mi jediná pomohla. Na fibromyalgii stejně nic jiného není. Po akupunktuře musí být člověk v klidu. Mám strašně ráda ten pocit že jsem „higt“.
S chemicky vyráběnými léky jsem na štíru, vedlejší účinky zažívám jako horší než nemoc samu. Zvládnu užívat takovou medicínu pár týdnů ale ne déle. A tak vlastně docela nejvíc věřím na fysické cvičení a využívat potraviny jako lék.
Jdu zalehnout, snad usnu. Nedokážu se v poslední době uvolnit.
Bylinky nepovažuju za alternativní léčbu. Bylinky jsou pro mne léky v přírodní podobě. Loni mne bylinky zachránily před odvozem do špitálu. Někteří z vás vědí. S homeopatii a akupunkturou jsem se nepotkala.
Bylinkám věřím, co jimi nejde moderní medicíně svěřím.
Homeopatika i akupunktura mne míjí. Přeju každýmu kdo se jim vydá úspěch a úlevu.
Pravidlo číslo jedna „víra tvá tě uzdravila“.
Moc nebývám. Ví někdo jak je s Veramičkou?
Palce, pěsti i tlapičky držíme na čertovským kopci všem potřebným.
RADANOVO, JEN SE ZEPTÁM: NAŠLA JSI BYLINKY A STIHLA JSI NĚCO VYROBIT? JINAK VÍM DOBŘE A NEJEN JÁ SAMA S, CO BYLINKY DOVEDOU. MÁVÁM A ZDRAVÍM DO KRAKONOŠOVA A DRBU DANÍKOVA OUŠKA.
Milá Boxíková, všechno nejlepší k narozeninám.
Ať Ti dělají kosí bratři jen radost. (inlove)
A pokud dnes ještě někdo slaví, přeji splnění všech přání a hodně zdraví. (h)s
Přeji krásný zbytek večera a brou, brou. (wave)
http://youtu.be/E-H0jvWosC8
Moc zajímavý čteníčko. Díky ! Myslím si, že když je jednomu moc ouvej, má zkusit všechno, byť by to bylo neuchopitelné a přitom všem respektovat základní lékařskou léčbu. Mám ráda možnost volby a chci aby to bylo plně ponecháno na mně , co se svým zdravím udělám a jaké léčby se zúčastním.
Většina nemocí pramení z toho, že se hádá duše s tělem. Zablokovaná záda jsou většinou následkem stresů, pokud jsme se nedopracovali k prudkému nečekanému pohybu bez tréninku. Také opotřebení oraganismu je nutno nějak zvládnout a rozhodnout se pro způsob řešení.
Milá Dede, přávidím Ti úžasné stopování a hlavně , že Ti jde ten běh, jak píše níže Xerxová, to já funím jak sentinel ale dobře mi tak, dřepím furt u kompu a byrokracii, místo abych lítala s Daníkem po lučinách. Snad se to časem změní. (h)
Hm. Zajímavý téma.O bylinkách toho moc nevím, prostě čistokrevnej pražák bez venkovskejch příbuznejch… |-(
Akupunktura: tomu drobet věřím, zejména na neurologický a ortopedický problémy (ale nejlepší je pro mne stejně masáž).
Občas (bohužel fakt jen občas) si tak dokážu zastavit kýchací záchvat.
Homeopatie – nemám zkušenosti, resp. kdysi v dávnověku jsem kupovala synkovi (to ještě neměl dva metry 😉 ) cosi jako prevenci proti chřipce. Chřipkou netrpíval, proč – to je jiná otázka.
Zaujala mne dole poznámka o reiki. To znám jen z knížek. Resp. na to se dala kdysi kolegyně a tvrdila, že jí pomáhá – ale zvonku pozerané mi to přišlo drobet praštěný. Jenže ona byla spíš smutná osamělá ženská, která si našla nějaký vyžití…
Ještě poznámka: ne že bych až tak moc důvěřovala klasický medicíně 😛 …z hlediska syndromu bílého pláště je to celkem fuk (tmi)
Dede, ať ti to pomáhá (y)
Obvykle si Vaší báječné společnosti užívám zpoza buku, ale dneska mám potřebu promluvit.
Byla jsem naprostý odpůrce čehokoli alternativního, zastánce klasické medicíny, nevěřící Tomáš. Než jsem se potkala s jednou plzeňskou doktorkou. Vnímala jsem ji jako kamarádku, ne jako doktorku. Seděly jsme vedle sebe v hospodě a ona na mě sáhla a říká, tebe bolí záda, viď. No, bolí… tady? jo, tam někde… jela mi rukou po zádech, bylo to něco mezi masírováním a pohlazením, a ta bolest před ní, věřte nevěřte, zdrhala… a ona věděla, kam za ní má jít. A zahnala ji. Nevím, jestli to bylo reiki, léčitelství, nebo kterej čert, ale víc než rok mě záda nezabolela. A když se začala bolest znovu ozývat, tak jsme zrovna rekonstruovali byt a koupili lepší postel. A od té doby dobrý. Ale před mýma očima tahle paní s kouzelnýma rukama ulevila od bolesti i člověku, kterej jí do očí říkal, že tomu nevěří. Takže… jo, jsou věci mezi nebem a zemí.
a že to před bukem není tak hrozný 😉 ?
Hm,hm, taky si myslím. Chtělo by to pomalúčku zpozabůčku. 🙂
Zajímavé čtení, díky. My jsme měli na fakultě jako jeden z volitelných předmětů něco o alternativní medicině (s krycím názvem Komplementární medicína). Byla jsem velmi ráda, že jsem si tenkrát zapsala z volitelných předmětů něco jiného a chodila tam jen na čumandu, protože se pak normálně zkoušely ty jednotlivý dráhy a body u akupunktury apod., na seštudování přímo děs a hrůza (logiky to má pro středoevropana míň než telefonní seznam) a přitom naprostá většina lidí, co tam chodili, to nikdy k ničemu nepoužila. Odnesla jsem si z toho jedinou věc, že dost různých alternativních metodik (snad s výjimkou té homeopatie) může člověka i dost vážně poškodit.
Osobně mám asi dost podobný názor jako EvaŽ – jsou případy, kdy to lidem pomůže a někdy i hodně, ale někdy to je opravdu víc byznys než medicina.
OT – jsem chlubilka, sice moc nestíhám, ale nafotila jsem náš vrh C
http://montdesoleil.rajce.idnes.cz/Vrh_C_-_treti_den/
Sladcí plyšáčci!, doufám, že to, že sis na nás našla čas, znamená, že i maminka je v pořádku a to mrtvé štěňátko byl jediný a poslední problém. (y)
Tak snad to bude dobré – hubeňouři (fakt byli dlouzí a hubení) se už kulatí, na Ellie už přišly mateřské nálady (byli jí první den dost šumák) a o prcky se vzorně stará. Dost z ní ještě odcházejí kousky krve nebo čeho, tak možná ještě skočíme za vetem na ultrazvuk, jestli v ní něco nezůstalo. No dopadlo to dobře, ale v pátek večer jsem měla nahnáno – zelený výtok a štěně kolik hodin žádné, tak jsem měla strach, jestli to nebude mrtvé všechno.
Blahopřeju, milá Ivo, jsou kouzelní a máš dokonalou fotodokumentaci vrhu (inlove) Tak ať je ještě mamina zdravá a máte samou radost (h)
Gratuluji, jsou to nádherní krtci 🙂 Mám náhodou krtky ráda, kdyby něco… pokud mi neryjou na zahradě 🙂
Hodná chlubilka, hodná (sun) Jsou nádherní. Tak hodně zdraví plyšáčkům i mamině a skvělé páníky. (h)
Tak ať jsou všichni hodně zdraví (inlove)
I z tech fotek je citit, jak moc heboucci musi byt. Tak at se jim dari a najdou dobre paniky. (h)
Jeste k te vyrobe bylinnych pripravku. Nechci tvrdit, ze jsem „odbornik“, ale moje mama pracovala dlouha leta v laboratori pro kontrolu leciv, kde zkoumali, zda nahodne sarze odpovidaji lekopisu. A to byla technicky dost slozita a presna operace a vim, ze zkoumali i bylinne vyrobky.
U tech prirodnich ci bylinnych leku bych nerekla, ze je to zrovna to same jako „alternativni“ medicina. Rada leku je zalozena na prirodnich materialech – jako napr. sveho casu tak dulezity chinin. Ruzne caje – pro mne treba caje na prudusky s dodanim medu funguji lip a efektivneji, a preventativne, nez nektere inhalatory, ktere prichazeji s padesati ruznymi varovanimi a clovek fakt nevi, co si to do tech prudusek dava. Ano, mam to doma, a kdyz potrebuju, pouziju. Nastesti je to celkem zridka. Nebo treba mast z arniky je skutecne vyborna na modriny. Muj otec apatykar a farmakolog ve fakultnim spitale s bylinkama dost experimentoval a nejake veci vyrabel pro spital – jako treba tinkturu na hojeni bercovych vredu. Hlavni prisada byla jedna bylinka, jejiz pravni status je dnes nejasny. Takze mi prijde, ze kdyz jeden tem bylinam rozumi, tak mohou vyborne doplnovat modernejsi chemickou nebo syntetickou lecbu a nepopiraji neuveritelny pokrok ve farmaceutickem prumyslu.
Souhlasím, milá Hanko. Naše mamina byla dost těžce nemocná a samozřejmě brala léky, které měly – taktéž samozřejmě – vedlejší účinky. Díky tomu, že to uměla s bylinkama (ne vírou, ale jako biolog a farmaceut opravdu věděla, o čem je řeč), tak se jí dařilo dlouho když ne eliminovat, tak hodně snižovat právě ty nežádoucí účinky nutných léků. Ani já tedy nepovažuju bylinky za alternativu k západní medicíně, ale jako její součást. 🙂
Naštěstí (ťuk ťuky ťuk) jsem v podstatě dost zdravá (až na drobné potíže kvůli alergii na kdeco, což jsme časem pomocí léků a dejchátek zkrotili na snesitelnou míru), takže jsem nepotřebovala hledat alternativní druhy léčení. Nicméně na akunkturu věřím, na bylinky (babička říkala koření) též, ale homeopatie mi ježí chlupy. Nějak si nedovedu představit, že milionkát ředěné nula nula nic učiní téměř zázrak. To je totéž, jako jdi za bezmračné noci na kopec s tou osamocenou lípou, sedni pod ni, opři záda o kmen a seď tam, než měsíc zajde. Pak třikrát obejdi lípu proti směru hodinových ručiček, dvanáctkráte udeř čelem o kmen a… pak si řekni, že jsi právě získal Zlatou naskočenku a jdi spát.
Asi jsem příliš pragmatická a naštěstí jsem žádnou alternativní léčbu nepotřebovala.
No co? Potřebujete se projít, pak si narovnat záda a odpočinout. A když vám to někdo řekne přímo tak se na to vykašlete.
Mám pocit, že to bylo v Soudných sestrách od Pratchetta, jak bábi Zlopočasná, čarodějka, poradila nějakému ševci, co ho bolely záda, aby každý den šel a hodil do určitého jezírka pár hezkých lesklých oblázků, aby potěšil víly (nebo co to bylo). A pomohlo to … on se švec jenom potřeboval zvednout z verpánku a projít 😉
Jo, tohle beru.
(jsem to četla) (chuckle)
Ale tu homeopatii pořád nee. 🙂
Ale ono je to občas právě tohle.
– Málo pijete!
– Já vim, ale když já nemam žízeň.
vs.
Takže předepíšu vám tyhle tabletky, bere se to pětkrát denně ale musíte to hodně zapít! Nejmíň tři deci pokaždé!
Stejně homeopatii neberu. Zato rituály všeho druhu, třeba i ten s procházkou za bezmračné noci, jo. On takový rituál může být i sklenice vody, jakmile otevřu oči. Nebo chůze po schodech, ačkoli výtah funguje a netrpím klaustrofobií.
Údajně prý i růžový Ibalgin funguje líp než bílý, který před časem zkoušeli vyrábět – a rychle se zas vrátili k tomu růžovému. 😉
Každopádně jak vidím, chemika nebo jinak přírodovědně vzdělaného jedince s homeopatií nikdo neoblbne, ale mé kolegy jo (přitom jsme měli z chemie zkoušek snad pět, no my hygienici víc, tak snad proto ta dezorientace všeobecných kolegů), zářný příklad je můj spolužák z ročníku, dnes velmi uznávaný veterinární homeopat (ale on byl vždycky praštěný, já vím – ale fajn praštěný, je to milý člověk).
S alternativní medicinou zkušenosti žádné nemám a ani o to nestojím. Silně totiž pochybuji, že by se akupunkturou, nebo jiným podobným způsobem dal vyléčit totální infarkt celé přední stěny, (po dvou katetrizacích zůstala funkční jen levá předsíň a levá komora), nebo HIV, či jiné podobné lahůdky.
Vsak to taky nikdo nerika. Ale jsou jiste stavy, kde akupunktura objektivne pomuze. Ja jsem toho prikladem. Ano, kdyby k tomu nekdo chtel pristoupit vedecky, tak by mohl namitnout, ze treba moje symptomy by odesly tak jako tak. Jenze leky nezabraly 3 mesice, zatimco hlavu jsem konecne otocila doleva po prvnim jehlickovem posezeni, a zavrate se elimionovaly po druhem az tretim. A kdykoliv mi zacne trnout za krkem, tak si zajdu a nejak to rozmelnime.
Každý je jen tak zdravý, jak zdravý se cítí. Kdo se cítí být nemocný, ač ve skutečnosti je jen líný, nebo se nudí, je pro něj akupunktura, nebo homeopatie opravdu lepší, než pojídání, v tomto případě zbytečně účinných medikamentů. Klasickým případem je situace, kdy člověk, kousnutý nejedovatou užovkou hladkou, (žije na stjných místech, jako zmije a je jí velmi podobná, navíc i dost agresivní), se diví, když mu podání séra proti zmijímu jedu způsobí komplikace a následně vznikne fáma, že podávání séra je v případě uštknutí zmijí zbytečné. Ono je spíš otázka, kolik případů uštknutí má opravdu na triku právě plachá zmije, která se konfliktům vyhýbá a vždy raději včas zmizí. |-(
Prvne jsem se s akupunkturou setkala jeste v Olomouci ve Fakultni nemocnici v 70. letech, kde to jeden docent provozoval tak krapet bokem pro sve zname. Tehdy to moc pomohlo memu bratrovi se zadama v dobe, kdy se neurologove doporucovali operaci. Moje sestrenice v Praze je lekarka anesteziolozka, ale cinska medicina ji vzdycky zajimala a pred mnoha lety zacala studovat akupunkturu a dnes uci i jine doktory. Takze kdyz se mi pred nekolika lety ohlasily zborcene krcni obratle, tak akupunktura pro mne byla znamy pojem. Samozrejme, ze mi neda obratle zpatky dohromady, ale mnohe symptomy osetri dobre. Specificky takove to zatuhnuti svalu, silne bolesti, a neurologicke priznaky, s kterymi si neurologove vskutku nevedeli rady. Jako treba zavrate, pocit, ze mi levou rukou projizdi elektricky proud, prsty bez citu, probouzela jsem se s levou dlani zatnutou v pest a druhou rukou jsem si prst po prstu narovnavala, protoze samo se to neotevrelo. Neurologove delali ruzne slozite studies, usoudili, ze problem mam (chuckle) , a dali mi na to prasky na zavrate. Ortoped me poslal na fyzickou terapii, ale terapeut se toho krku bal.A predepisovali mi dryaky na bolest. Takze jsem se rozhodla pro jehlicky. Doktora jsem si peclive vybirala podle referenci, znamych, vyptavala jsem se, kde a co studovali, kolik let praxe a zjevne jsem zvolila dobre. Neni tedy lekar v klasickem smyslu, ale ma 4 roky studia asi tak ekvivalentu ceskeho magisterskeho studia zamereneho na pripravu na lekarskou fakultu. Pak studoval cinskou medicinu 5 let v San Francisku a byl na dlouhe praxi v Cine. Vsechny ty pitome symptomy se ztracely az nebyly. Jiste, ma to tendenci se ozyvat, ale nikdy se to uz nerozjelo do tech proporci, ale chodim tak priblizne jednou za sest tydnu.
Cimz nevylucuju ortopedy a neurochirurgy; tenhle tyden napr. jdu na nove MRI acekam na konzultaci s odbornikem neurochirurgem na stenozu krcni michy na Duke University. Takze z meho hlediska oba ty smery v medicine se nevylucuji, ale doplnuji.
Po Evě a Vave těžko co dodávat, přestože se jedná o mé oblíbené téma.
Vždycky je to o lidech. Nedám dopustit kupř. na ortopedy, kteří mi perfektně udělanou totálkou vrátili pohyb. Ale jinak mě hodně štve nadutá neomylnost klasické medicíny (resp. některých jejích představitelů).
Věřím, že staří Indové, Číňané a mnozí další měli znalosti, které by nám i dnes mohly být velmi užitečné. Jenže chybí kontinuita a jako první se mi v souvislosti s alternativou vybaví horda nezodpovědných hlupáků, kteří si po absolvování víkendového rychlokurzu otevřeli „ordinace“ – beztrestně, mnohokrát s fatálními následky… Dobří léčitelé existují, ale je jich jako šafránu.
Krom zmiňovaného impulzu k mobilizaci sil, který je podle mě k uzdravení nezbytný (a je vcelku fuk, jakou na sebe vezme podobu) bych přidala ještě jeden podle mě důležitý faktor, a tím je zamyšlení se nad příčinami potíží. Věřím, že někdy nemoc může být upozorněním, že v našem životě není něco v pořádku a v podstatě voláním duše o pomoc.
🙂 (h)
Ano, milá Louk (inlove) , to je potřebná připomínka. Nedá se vysoušet barák, když je v něm spodní voda.
Je to i moje oblíbené téma, ale nenapsala bych nic jiného než ty a Vave. Takže se s dovolením přidám. Věřím na obrovskou roli psychiky při většině onemocnění. A věřím i na to, že někteří lidé jsou nadaní zvláštními schopnostmi, ale zdaleka, zdaleka to nejsou všichni, kteří se tím zabývají a živí. Tím se ale ani nezříkám klasické medicíny, nejlepší je podle mě uvážená kombinace obojího, podle situace a potíží. Jsem stoupencem zlaté střední cesty, neboli jak říká Dede, přiměřeně, přiměřeně. U všeho.
A akupunkturu jsem absolvovala, u lékaře, na problémy s krční páteří (ahoj, Hano W. (wave) ) a pomohla mi víc než prášky a evidentně bez vedlejších účinků. Na něco je zřejmě vhodná víc, na něco míň. S homeopatií zkušenost nemám, ale může fungovat jako placebo, proč ne?
Tak já na akupunkturu věřím, protože mi v jednom zdravotním problému pomohla, když nade mnou klasičtí doktoři zlomili hůl s tím, že už to mám nafurt. Ale zkoušela jsem pomocí ní hubnout a prd- prostě na hubnutí nefunguje nic! Pak mi jedna dietní sestra řekla, že mám organismus nastavený na svoje kila a kéž by měla takové pacienty- tak jsme se na to vykašlala…
S homeopatií nevím. Znám lidi, kterým pomohla moc. Sama s ní zkušenosti zatím velké nemám.
Připojím se k Vave. Naši předkové zbytečně nepřišli dlouhodobým pozorováním k onomu :“Věř a víra tvá Tě uzdraví!“ a jsem přesvěčen, že pod slůvkem víra se převážně neskrývala jen víra náboženská- i když, u silně věřících splňovala stejný psychologický podtext, jako u lidí (mj.i můj případ), u nichž na prvním místě je víra ve vlastní síly. Poznámka druhá- každy jedinec je samostatné neopakovatelné individium (léčený i léčitel, či lékař)- z toho vyplývá,že spíše jde o míru pravděpodobnosti, jak použitý způsob léčby bude úspěšný. Podobně z pdtextu u Dede lze vystopovat, že jde o určité volání po podpoře při vstupu na území, „kde jsou lvi“ ( a nebijou o mříže )!
Na homeopatii i akupunkturu nedám dopustit, obojí mi hodně pomohlo, když mi klasická medicína chronický stav jen zhoršovala. Používám ji i na zvířata a zabírá to. Třeba zánět v kočičím oušku s Arnica Montana je za 1 den pryč a pak jen vyčistím „bláto“ z ouška. A zabrala i v horších případech.
Lékař léčí, příroda uzdravuje. 🙂
(call) POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!! (call)
😡 Dnes maá narozeniny Boxíková, přejeme jí všechno nej, nej a k tomu přidáváme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_12_2011#Boxikovanar_2011.jpg (f)
připojuji se a přeju Boxíkové všechno nejlepčejší a krásný život s kosími bratry (h) (h) (h) (d) (^)
a chtělo by to nějakou zprávičku o kocouřících – hej hola, oslavenkyně!!!!!
Taky bysem si prosil! Všechno nejlepší Boxíkům i Kosíkům! (rose) (cat) (cat)
Všechno nejlepší, Ivko! (h) (h) (h)
Hlavně taky trošku času a klidu, aby sis užila víc kosí brášky (cat) (cat) i nás. :* (chuckle) 🙂 (f) (sun) (h)
Milá Boxíková, přeji ti krásný narozeninový den a plnou náruč štěstí. Jo, a splň si jedno tajné práníčko (h) (h) (rose1) (rose1)
juuu dekuji dekuji vsem :* i za moc mile smsky a mailiky (inlove) Kluci kosi se dnes vyprsili taky s pranim, zmlsani po delsim vikendu me odmitli pustit do prace (odkoukali praktiky Greenpeace, lehnou si pred dvere a sabotuji jakoukoli snahu o otevreni..) a nakonec jsem ve vytahu zjistila, ze si jednoho odnasim v kabelce, tedy kabele (chuckle). Kdyz jsem ho vracela s mnoha slovy (rofl) domu, jeho braska samozrejme vysublimoval smer chodba a zahajil rekognoskaci sousedcinych kaktusu na schodisti. Zaver – ono to piiichaaa (shake) Mooc se tesim na vecer, co mezitim doma pripravi za prekvapko.. (whew) Vetsinou se jim podari vymyslet pokazde nejakou originalitu, cim dal casteji zapojuji do akce i nase 4 vodni zelvuchy.. (fubar)
Boxíková Melda, Zrzík a Ríša také mávají tlapičkami (rose1)
U nás to bylo stejné, jen s tím rozdílem, že chlapečkové byli od pátečního rána do nedělního večera bez maminky, která jela zazimovávat chalupu. Sice se starala chůvička, ale bylo jim smutno v noci, protože se neměli po kom válet. Takže když jsem přijela a po nezbytné hygieně zalezla do postele, byla jsem jak sendvič a nehli se ode mne celou noc a ráno mi taky v odchodu bránili, seč mohli! V kabele jsem žádného nenesla, na to jsou příliš těžcí, ale Zrzík se uvelebil na kufříku s počítačem, Ríša s Meldou zabrali chodbičku ke dveřím!
Boxíková, přeji Ti hodně, hodně zdravíčka a štěstí a radost se zvířátky (rose1) (sun) (f) !
Užij si narozeniny, všechno nejlepší! (h)
Já bych se, Boxíková, podobné historce zasmála jako zjevně nevěrohodné – kdyby mi bejvala Babet letos na pravidelné očkování Bětulky nevlezla ve vteřině, nepostřehnuta, a úplně dozádu do přepravky – a jak já cestou hekala a klela a přehazovala bednu z ruky do ruky… abych v čekárně zjistila, že pod macatou Bětou spočívá tichounce vykulenej výletící rarach.
Bacha na tašky a další cestující předměty, pravím a podepisuji! 😀
Vazne nekecaaam 😀 netusim, kdy se tam vsypal, kabela nelezela ani chvili na zemi, byla povesena na klice u dveri… a az ve vytahu si rikam – ze by ta svaca a knizka byly tak tezky?? (rofl) Odhrnu pashminu a mzoura na me nenalozene ocko tonem „co me kurna budis???!“ (cat) A jak se Georgino povedl zhmotnit prede dvermi na chodbe a nechat si udelat z cumacku a packy jehelnicek, to taky nechapu (shake) , prece jsem do bytu jen proklouzla (think) … Houdini hadr, hezky hecujou, hovnouskove 🙂
Boxikova, to ja jsem jednou nevedomky odvezla kocoura na zadnim sedadle cestou dobrych pet km cestou do prace. Znejistela jsem, az kdyz mnouknul. Vzorne sedel uprostred sedadla, predni pacicky nasponovane v pozoru, ocasek zakrouceny a vypadal, ze se mu to moooc libi. Taky jsem si nevsimla, ze se mi tam vetrel (cat)
Milá Ivko, přeju všechno nej, zdraví, štěstí lásku a pořád nějaký důvod, aby ses mohla usmívat (inlove) (h) (party) (d) (^) (dance)
Dekuju Dede a Bubu a vsichni ostatni, diky moc (inlove). Dneska sice slavim praci, ale vikend bude divokyyy (happy). Cela rodina Stirku, kamaradi taky listopadovi, to bude neco (dance) (bat) (music) (d) (sun)
Můžu ještě taky popřát, i když už je večer a tma?
Všechno nejlepší (rose1) (rose1) (rose1)
Boxíková, všechno nejlepší! (h) (f) (^) (d)
všechno nejlepší (f) (sun) (f)
Všecko nej a pořádnej kus štěstí (rose1) (inlove) (rose1)
Všechno nejlepší k narozkám, Ivko, a bacha na výletníky 🙂 (h) (f) (sun) (^)
Ivi, že je to ještě včas? 😉 Všechno nejlepší, zdraví, štěstí, lásku a bezva kámoše a splnění tří tajných přání (inlove) (sun) (d) (^) (rose
Taky připojuju přáníčko pevného zdraví a štěstí.
To je moc zajímavé téma, milá Dede. (inlove)
Na akupunkturu věřím, i když jsem ji nikdy nepodstoupila. Stejně jako věřím na to, že dobrý léčitel dovede mnohdy (ale ne vždy) pomoci. Bylinkami, dietou, placebo efektem nebo jen „prostou“ mobilizací vnitřních sil člověka.
Na to věřím ze všeho nejvíc. Myslím, že živoucí tvorové v sobě mají neuvěřitelné rezervy, obrovské schopnosti a sílu. Pokud se je podaří probudit, je to vždycky základ úspěchu.
Myslím si také, že tyto síly může probudit či povzbudit lékař, léčitel, nějaký zdánlivě neúčinný prostředek či talisman, rodina, naše držení palců, myšlenky nebo modlitby. (h)
Eh, teď by mi ale stačilo probudit sama sebe; podle všeho jsem se začala ukládat k zimnímu spánku. 🙂
Přeju všem krásný den! (h) (na mou duši jsem původně napsala „krásný sen!“, chicht)
sem pod Vave se přilepím, protože veřím tomu, že máme obrovské vnitřní rezervy, schopnosti, potenciál, který nedovedeme využít… a pokd někdo nebo něco dovede alespoň část těchto sil probudit, může to být cesta k úspěch, ba i k uzdravení
jinak musím říct, že jsem k alternativním metodám hodně skeptická – taky jsem se k nim obrátila, když mi teklo do bot a možnosti byly jinak vyčerpány, ale nikdy mi nepomohly… tak nevím
Dedéé, to je bombové téma 🙂 Nabyla jsem výborné zkušenosti s alternativní medicínou asi před dvaceti lety v podobě homeopatických kuliček v tubičkách, vyrábí to nějaká francouzská firma. A to na veterinárním poli. Eriska mívala tak strašně naběhlé mléčné žlázy v období falešné březosti, že málem tahala vemínka po zemi. Mastisan, odporná smradlavá mast s ichtiolem, moc nezabírala, navíc se na vycházkách na ni nalepila vrstva písku, jehličí a suché trávy. No prostě pohroma. Nám některým dobře známý pan veterinář (wave) mi hned začátkem devadesátých let předepsal tři druhy těchle kuliček, nechtějte vědět jak se jmenovaly, stanovil ředění Eriska brala 3x denně 15 kuliček, to si pamatuji, rozpuštěných v kapce vody, nabraných do stříkačky a vstříknutých do tlamky. Nesmí se toho dotknout lidská ruka a nesmíte mít vyčištěné zuby pastou, což u psa není předpoklad (chuckle) . Zavánělo mi to šamanstvím, ale po třech dnech jsem se nestačila divit. Žláza klidná, studená a otoky splaskly. Tak proto jsem začala téhle medicíně věřit a nakonec došlo i na mně a já docházím k renomovanému brněnskému lékaři, který se touhle medicínou zabývá, když před tím působil na ARU a na Centrumu pro léčení bolesti. Hojně využívám i alopatickou medicínu. Prostě když je mi zle, snažím se využít vše, co mi nabízí vědění, nabyté v jakékoliv kultuře, za tisíce let. Tož tak a jdu si přečíst příspěvky přede mnou.
Moje, celý život velmi těžce nemocná maminka kdysi trpěla, kromě jiných neduhů, obrovskou zácpou. Používání různých kapiček celou věc ještě zhoršovalo, protože pak už příroda nebyla ochotná cokoliv sama řešit a spoléhala se pouze na to „postrčení“ nějakým gutallaxem apod. Dr. Karel Prusík, který byl náš velký přítel, se akupunkturou zabýval velmi dlouho a nabídl mamince tuto léčbu. Skutečně jí po několika sezeních zácpu vyléčil tak, že do své smrti neměla vůbec žádný problém. Ostatní už, bohužel, vyléčit nemohl ani nestihl. Ale mám ze svého okolí mnoho případů, kdy akupunktura zabrala a pomohla.
Odpověď ode mě, představitele „klasické medicíny“ je zdánlivě předvídatelná.
Většina alternativních medicím původních (čínská, bylinkářská…) je ryze empirická – zdůvodnění je vymyšlené o hodně později. A jako vše empirické, někdy funguje, jindy ne (ale to platí i pro klasickou medicínu). Druhá věc je, že se nese na obrovské vlně módy a dělá ji spousta podvodníků nebo zištných psychopatů (ne všichni, ale jak to poznat?). A mohou to být i Číňani (oni nemají pocit, že když prodají něco nefungujícího, e je to odvod). Poblíž funguje jeden, který prodává pilulky „tradiční čínské“ – chemici z akademie je získali (samozřejmě museli předstírat nemoc a zaplatit slušnou sumu) a zjistili, že to jsou kuličky obyčejného jílu z nedaleké tuším bývalé cihelny.
I bylinky se musí umět. Báby kořenářky věděly, kdy a kde sbírat. Teď se neumětel vypraví ven a narve kdejakou nať – může to udělat víc škody než užitku.
Takže skutečnému přírodnímu léčiteli bych se byla ochotna svěřit, ale těm, co nabízejí své služby u nás většinou ne. Ale připouštím, že mohou být opravdoví bylinkáři. Akupunkturu zkoušel kolega a kamarád provozovat. Absolvovala jsem ji 2x kvůli nějakým bolestem. Jednou zabrala, podruhé ani v nejmenším. Kolega si dělal statistiku a úspěšnost byla podle diagnózy a též typu pacienta kolem 50%.
Čemu absolutně nevěřím je homeopatie. Ta je vymyšlená před něvo málo více než 100 lety, není podložená empirií a je od začátku vedena jako komerce. Pokud byli ochotni homeopati testovat, byly buď nestandardní podmínky (alergici léčení byli testovaní v doně, kdy pyly nebyly a neléčení v plné sezóně…), nebo byly výsledky pochybné (slušně řečeno).
A k tomu, že na něčem, co je staré musí něco být?! Tohle není fér argument.
A ještě jednu poznámku. Zvíře JE na placebo efekt citlivé. Dokonce velmi citlivé. To, že když to funguje na zvíře, tak na tom musí něco být, je oblíbený mýtus. Zvíře (savec, možná i inteligentní druhy ptáků) dokáže tesknit, truchlit, ale i simulovat. Psychika zvířat byla behaviouristy nesmírně podceňovaná. Zvíře velmi pozná, kdy se o něj pečuje a chová se podle toho. Někdy stačí bolavou tlapku „rozmasírovat“, jindy pes „kulhá“ aby se vyhnul trestu (obojí znám ze zkušenosti). A zvíře dokáže „zabalit“ život a odejít stejně, jako člověk – steskem, trápením. Tak proč by nefungovat placebo efekt. VždyŤ říkáme, že zvíře „pozná, že mu chceme pomoci“.
Takže můj vztah k alternativní medicíně je ano i ne. Jak kdy, jak od koho !!! a jak co (na zlomeninu přece jen preferuji sádru 😉 ).
Omlouvám se za delší příspěvek, bohužel jsem viděla pár „úspěchů“ léčitelů. Několik na to i umřelo, proto bych byla radši opatrná – proto ty vykřičníky u „jak od koho“.
U obou příspěvků se omlouvám za chyby a překlepy. Chvátám pracovat a nečtu…
Milá Evo, obecnou nedůvěru k provozovatelům alternativní medicíny s tebou sdílím a u léčitele jsem nebyla. Když mě na akupunkturu poslala moje doktorka, hledala jsem. Našla jsem „svého pana docenta“, doktora, který pár desetiletí dělá jak neurologii, tak akupunkturu. Připadá mi důvěryhodný a tak mu (v podstatě 😛 ) věřím a mám tedy dojem, že to funguje. 🙂 Možná je to paradox, ale připadá mi bezpečnější, když se akupunktuře nebo homeopatii věnuje lékař… tak nějak si říkám, že snad ví, co riskuje 🙂
výsledky léčby u tebe já jasně vidím (nod) Když kouknu na stopařská videa, tak sice funíš, ale klušeš… (chuckle) před pár měsíci u tebe věc nevídaná (wave)
Jen tak dál, ať Berrýšku nebrzdíš v pracovním rozletu
Fakt je, že lékař aspoň opravdu riskuje. Pokud poškodí pacienta, je v průšvihu. Léčitel i když ti hodně ublíží, tak se mu nic nestane, protože „živnost“ nepodléhá stejnému trestnímu právu, jako medicína. A jak říkám, kamarád akupunkturu dělal a sám říkal, že to tak půl na půl pomáhá.
Já kupodivu nejsem zásadně proti „alternativní“ léčbě. Ona i „vědecká“ medicína má v sobě hodně empirie, pokusů, dokonce i pověr. Medicína není věda (alespoň většina z ní), hodně záleží na pozorovacím talentu (pan Novák se mi nějak nelíbí…), empatii.
Na „alternativní“ medicíně mě štve, že je to vynikající byznys. A bohužel, někteří lékaři ji dělají hlavně proto, že normální medicínou si nevydělají ani zlomek toho, co „alternativní“. Z lékařů ji dělá z přesvědčení tak čtvrtina, třetina?
Povídat hrůzy, které se člověk o různých léčitelích dozví by bylo na dlouho a někdy jsou naprosto příšerné (očistná kůra, která donutila těžkou diabetičku vysadit inzulín a mladá žena za 3 dny umřela – „léčitelka“ praktikovala ještě minimálně 5 let, pak si vydělala a přestěhovala se do nového baráku jinam a dál už o ní nevíme…)
Ale být v tvé kůži, tak bych akupunkturu také zkusila. Na své bolavé šlachy jsem zkoušela ledacos, něco úspěšně, něco neúspěšně… A korelace nebyla jednoznačně ani ve prospěch „vědecké“, ani „alternativní“ 😉
Máma je farmakolog, dnes samozřejmě v důchodu. Jestli proti něčemu vždy ostře bojovala, byla to právě homeopatie, protože ona si nejlépe dovede představit, že v milionkrát a vícekrát ředěné látce zůstane 0 0 nic a že tzv. paměť molekuly vody na to, co tam kdysi dávno bylo je přinejmenším prazvláštním vysvětlením.
Kupodivu nehoruje příliš ani pro bylinky z jednoho důvodu. Každý sběr je trochu jiný a v bylině vždy bude trochu jiné množství účinných látek, navíc vždy to bude kombinace různých látek. Tudíž nikdy se člověk netrefí do úplně přesného množství, jako při posledním míchání. Navíc se s bylinkami musí umět dobře zacházet.
Na druhou stranu máma jednou usoudila (ona farmakolog a vystudovaný lékař!!!), že těch léků bere moc, a že to její organismus nesnáší dobře. Že mají moc vedlejších účinků, že se jí blbě dýchá (některé skutečně můžou částečně působit proti sobě), že si od těch léků potřebuje odpočinout. Já nesouhlasila, ale s ní je těžká řeč. Tak si zkusmo léky vysadila. Za dva dny měla tlak až někde ve hvězdách (a to jí nikdo nezměřil tlak v očích – má totiž také zelený zákal) a pak konečně pochopila, že tudy cesta nevede a pokorně se k lékům vrátila. Aspoň že tak, protože ji drží ve slušné kondici.
Každý sběr bylinek je jiný, to je pravda. Ale jak je garantováno, že v každé průmyslově vyráběné tabletě nebo pilulce je vždy stejné množství účinné látky? Vždyť se to míchá, tvaruje, plní atd., něco je u dna, něco nahoře, něco přilepené na „vařečce“ a na stěnách „kotle“…
Garantováno je to technologií výroby a kontrolou na monžství účinné látky v každé šarži! Farmaceutická výroba není pekárenský provoz a používané technologie musí být schopné vlastnosti léků garantovat.
Kdysi jsem v Neratovické Spolaně pracoval na chladích jednotkách pro výrobnu pyrethroidů (insekticidy, vyráběné z látek, obsažených v kopretinách). Doporučuji, pokud nejste totální technický analfabet, absolvovat v takovéto výrobně exkurzi, potom snad podobné nesmysly přestanete produkovat! (Sorry). :@
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Nemám moc důvěru v alternativní medicínu. Ale že funguje – to vím. Mám svoji praktickou protekční paní doktorku (kamarádku) a její polovička (kamarád) je též doktor. On, kromě medicíny klasické má rád i „jehličky“ . Když jsem si jednou odložila dlaň na horkou plotýnku (prostě jsem zkusila, jestli je teplá (tmi) a ona byla ) a moc hezky si ji celou připekla, přijeli oba velmi rychle (taková soukromá pohotovost, co chce jedno silné kafe a jeden silný čaj) a bez nějakého ptaní mi byl z ruky nejprve vytvořen jehelníček. Ta dlaň opravdu přestala bolet – protibolestivý účinek byl okamžitý. Pravda – na převazy jsem chodila týden, ale vše bylo rychle a bez sebemenší jizvy zahojeno.
Takže od té doby se pánu doktorovi směju jen trošku
OT: AUKCE – dnes je poslední termín pro přihlášení výrobků do aukce. S velkou většinou autorů jsem v kontaktu, předem nahlášené předměty už opravdu existují. Chybí mi MaRi!
:O :O :O
Renatko, vůbec si nejsem vědoma, že bych se hlásila se svým výrobkem do aukce. :O :O :O
Tak nevím, mám ;( ;( jenom proto, že jsem tak nezručná, že se nemůžu zúčastnit, nebo i proto, že moje paměť taje jako sníh na konci jara?
MaRi,to jsi tak krásně poeticky vyjádřila (ta poslední věta) situace, kdy já jadrně, na svou už někdy padající paměť, zanadávám (rofl) .
Kdepak, milá MaRi (inlove) , nic netaje, nebuj nic. 🙂
Nebo možná taje, ale jinde. (chuckle)
Ale úplně nejspíš za to může nějaký šotek, který z Terra-san udělal Mari. 🙂
Takže výzva na dodání předmětu do aukce směřuje na Terru-san.
(RenataE dočasně bez internetu skoro v.r. 🙂 )
No bodéť – vždyť je to skoro stejné jméno (chuckle) – to lehko jeden splete.
Díky za vysvětlení. Tedy ona ta paměť juž néééni co bývala, ale docela jsem se zalekla, že by až tak…
dede vy jste statecna, ja jsem jednou byla v cekarne u doktora kde nekomu za dverma delali akupunkturu, bylo slyset jenom hrozive vykriky, au au au. s alternativni medicinou mam zkusenosti s bylinkama protoze mamka zna kazde vsechno co roste a k cemu to je dobre, a tady v anglii pouzivam homeopatii obcas. taky mam stupen mistra v usui reiki, a vim ze reiki funguje, i kdyz ne vzdy jak by clovek chtel. ale kdyz jsem nemocna a musim fungovat nebo kdyz mam v nemocnici dvojitou smenu, tak si vzdycky necham poslat reiki a opravdu to doda energii a pomuze prezit tezky den.