Omlouvám se za trochu depresivní téma, stav naší dopravy mne více a více irituje a tohle mne už chvíli straší v hlavě… Tak pro začátek: Neexistuje situace kam by člověk nemohl dorazit pozdě.
Klasik praví „Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest“, naše babičky „spěchej pomalu“. Já jsem si v životě ověřila, že opravdu není žádný důvod ku spěchu, který ohrožuje bezpečí moje či druhých. I ten v sanitce má větší šanci dovezený než nabouraný. Ale my, páni tvorstva, se nemusíme řídit logikou věky prověřenou, my se egoisticky držíme prosazování svých cílů bez ohledu na to, co a koho to stojí.
Schválně si představte různé životní situace, hodně mezní, a teď si zkuste představit, že jste přišli pozdě. Všimněte si, že nikdy není výsledkem ukončení vašeho života…. Jo ztráta práce, důvěry, kreditu, iluzí, to ano. Někoho třeba opoždění se zachrání od špatného rozhodnutí. Celá naše rodina díky neuvěřitelné spoustě sněhu například před mnoha lety dojela pozdě na dědečkův pohřeb, který kvůli nám 3x odložili. Ale nekončí to ztrátou života.
Naproti tomu hysterická zběsilá jízda abych byl někde o pět minut dříve, často stojí život jednoho či více aktérů dopravní nehody a často bohužel ne, nebo nejen toho, kdo se choval takto egoisticky. Kdyby to tak šlo zařídit spravedlivě, aby za chyby zaplatil jen jejich autor, to by bylo. Jenže za egoisty platí hlavně jiní. Kolik je dneska mašinfírů, kteří se museli koukat na blížící se auto na přejezdu a posléze na hromadu plechu, který jejich brzdící vlak roluje před sebou. Jenom proto, že nějaký, cizinec dovolí blbeček, si myslel, že to stihne?
Jezdím pomalu nejen z těchto důvodů ale i proto, že jsem nic moc řidič. Řídím 16 let denně po hlavní i okreskách svoji denní trasu do práce z práce. Plus jiné jízdy, přesto nejsem za volantem doma. Počítám s potřebou času na cestu, a pokud se přepočítám, tak holt přijedu pozdě. Já totiž vím, že mně se nic nestane, protože mi nikde nikdo za pozdní příchod hlavu neutrhne. A za mnou mi mávají ti zajíci, ježci, kočky, psi, myšky, srnky a několik šneků, kteří díky mé pomalé jízdě stačili ze silnice odejít po svých a zdraví. Možná naštvaní, možná otřesení hlukem a výpary, ale živí.
Myslete prosím na všechny okolo i za volantem. Myslete na to, že žádný okamžik našeho života se neopakuje a máloco se dá vrátit a opravit. Nespěchejte, pakliže nemusíte a pakliže musíte, tak tuplem ne. Určitě záhy zjistíte, že všeliké kvaltování toliko pro hlupce jest, neb hovado chytré nikam nespěchá…
Mimochodem, náš hlavní kapitán, tedy nejvyšší představitel vodních skautů, kdysi přišel pozdě na schůzku s panem prezidentem. Prostě byla ohromná zácpa a on to nestihl. Dodnes žije!!!
jednoho takovýho mašinfíru znám, z veselýho optimistickýho chlapa, se stal zamlklej týpek, co sice ví,že udělal všechno,co mohl….ale…
Také jsem jezdil jako fíra, než jsem si obloukovou svářečkou malinko poškodil oči, takže jsem s tím raději preventivně sekl. A za dva roky jsem stihl přejet pět blbců, kteří lezli tam, kde neměli co dělat. Byla to výhradně jejich vina, takže si kvůli nim vrásky nedělám. Scénář byl pokaždé stejný; houkačka, rychlobrzda a pak už je BUM! a bylo. Havrani posbírali zbytky, (dost se při tom naběhali), policajti to sepsali a já měl 48 hodin volno. Skutečně ošklivé to bylo jen v Kolíně, kdy jsem na háku objevil napíchnuté ženské torzo, kterému chyběly nohy od kolen dolů; bylo mi divné, že když jsem přijížděl k perónu, lidi řvou a omdlívají, tak jsem se šel podívat před mašinu… Tu ženskou jsem nejspíš nabral v Pardubicích, když jsem se rozjížděl, protože obvyklé BUM se jaksi nekonalo, ale před lokomotivou je několik desítek metrů mrtvého prostoru, do kterého není vidět a když se tam při pomalé jízdě někdo přimotá, není absolutně šance, stejně, jako když vyjedete ze zatáčky, nebo jedete k závorám a najednou vleze (vjede) do kolejí řidič, který si myslí, že to ještě stihne, nebo babka, která je pevně rozhodnutá, že tu briketu přejet nenechá. Skoro tisícitunový rychlík, jedoucí 120, nebo víc prostě na fleku zastavit nejde.
Otec pracoval jako výpravčí, historky o opilcích, co si zkracovali cestu a vlezli rovnou pod rychlík a pak je sbírali na 200 metrech, jsem měla z první ruky. Lidi jsou nepoučitelní.
pravda, on měl 3 nehody během čtvrt roku..říkal,že snad ti sebevrazi na něj čekaj… a ve finále mu pak skočila pod auto baba, když jel do práce…to byla 4 oběť..v jednom roce…já se mu ani nedivím, nikdy to nezavinil …
Chichi, to bude těžký. Co takhle se zmínit o tom, že mu nikdo nepokrade čistý ponožky, v bytě nebude rámusit podivná hudba a tak? (chuckle) Nebo mu zkus navrhnout, že si je vezmete do bytu oba, i se slečnou! 😛
Pardon, to mělo být k Zaně 🙂
Ježkovoko, co takhle trochu soucitu a porozumění :O (se mnou 😉 )
Musí vám být smutno, to chápu… (h)
Tady??? Od nás??? (rofl) (rofl) (rofl)
Jarkóóóóóóó! (y) (rofl)
Dede, ty si děláš prču, ale onehdy jsme v anglině řešili to, že si synek jedné paní nastěhoval domů slečnu a co všechno z toho vzešlo- oni dva mladí chudáci třeba nemají auto, takže byť dojde třeba toaletní papír, tak volají mamince, ať cestou koupí… jo, Zano, bez tohodle byste se asi obešli, ne? A pořízení psa nebo kočky po vyletění dítěte z hnízda je běžné- mě se onehdy kdosi ptal, jestli mi právě odešly děti z domu, že si pořizuju druhého psa 🙂
O.T. ehm… kdo poradíte, co se splíny chlapa, kterýmu se odstěhoval synek (za slečnou)?
to chce čas… (nod) Nebo mu snad chceš koupit třeba koťátko (chuckle)
Nebo rasu Pedrouška, může ho drbat za ouška. 😉
Pořídit mu mladou babu?
zajímavá myšlenka 😛 😀
To tak, a bude krást čistý ponožky Zaně! (chuckle) To by si Zana moc nepomohla, teď na zimu.
Noco, vlídné slovo může hřát celou zimu.
Eh, abysme si to ujasnily – prioritou je soucit, porozumění anebo ponožky? (wasntme)
Trochu soucitu a porozumění bych nabídnouti mohla… A strejda Gůgl zas nabídne ty http://www.hatea.cz/img_web/hatea_ponozky_1.jpg
Jazykovka, kurz sázení macešek nebo jiná aktivita. Ale aktivita, podle mě na to nepomůže nic příliš uklidňujícího.
Určitě, uštvání se lezením po kopcích taky není špatný… akorát by to mohlo mít delší účinky (whew)
No, bude to chtít nějakou akci. Díky.
Patřím k těm, co nejezděj. A dneska jsme z Krkonoš dorazili o hodinu později – na D7 (nebo co to vede z Krkonoš) těsně před Prahou „se pracuje“… teda snad někdy, občas. Patnáctikilometrová kolona, tři kilometry vedený v jednom pruhu, opuštěnej asi dvousetmetrovej úsek, kde se (zřejmě minulej tejden) opravovaly spáry…
Krkonoše vám snad tentokrát vyšly (nod) bez deště. Muselo být krásně. Alespoň tady bylo (sun)
Jo, nakonec lepší než ten červenec 😉
Tak jsem mrkla na barevnou paletu Jizerek u Xerxových. Jóó, slůňo je slůňo při takových krásných barvách. U nás už je několik dní tma tmoucí. Stromy se sice během těch pár dnů nádherně vybarvily, ale bez slunce to není ono. Jak zafouká vítr, bude to všechno pryč. Tak jsem vzala foťák a šla fotit inverze, neinverze. Fotky jsou tadyhle na Rajčeti
http://dig.rajce.net/Podzimni_inverzni_nostalgie
Nahodou to jsou moc pekne fotky. Mas pravdu – nostalgie. Ja mam podzimni mlhy rada. A tu vuni zetleleho listi.
jojo – to je krásný podzim (nod) a krásná Klérka. Troška mlhy a vlhka nevadí. I u nás to přijde… Máme víc zimy a sněhu na házení… ale inverzního (sun) máme za odměnu víc (wave)
Oboje fotky jsou krásný (y)
Na Jizerky jsem myslela, když ve čtvrtek i v pátek byla na Černý hoře mlha (spíš mrak). Ale pak se i tam roztrhlo (happy)
Milá Alex, máš fantastické fotky! (inlove)
Pro Vave, Kim a Xerxovou – moc a moc všem děkuju za odpovědi a nabídky ohledně kalendáře, myslím, že si takovou pozornost vůbec nezasloužím.
Zkusím se zeptat Štětinky.
Ráda bych byla taky užitečná – nepotřebujete někdo něco v Pardubicích třeba?
Tak i jedním malým můžu sloužit. Chybět mi nebude, byla to záloha 😉 . Emila má na mě Vave nebo Dede.
Ap, děkuju.Jsem na sebe fest naštvaná, že to řeším tak pozdě, nahonem najednou.Ujasním, si, který vlastně sháním a ozvu se, mockrát děkuju za nabídku.
Nástěnný mám přímo v Pardubicích navíc taky-jeden…
Ahoj všichni. Jen prolítám, jako poslední dobou furt. Z práce navíc nemůžu nějak psát do komentářů, jsem ráda, že si zatím můžu u svačiny alespoň číst…
Evvo a Vave, mám nástěnný kalendář navíc! Ráda ho Evvě pošlu, tak se se mnou spojte přes emila!!!
Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest! S tím se dá jedině souhlasit, ale pozor! Jezdit pomalu ještě neznamená jezdit bezpečně! Jsou případy, a není jich málo, kdy hromadnou nehodu zaviní řidič, jedoucí průměrnou rychlostí (tedy všude bez výjimky) 60 km/h s kloboukem na hlavě! Já sám neváhám jet po dálnici 140 z Prahy až do Bratislavy nonstop, ale zásadně nevlítnu rychle někam kam nevidím. Bohužel stará pravda, že myšlení bolí, platí zejména pro řidiče, 99,9% dopravních nehod začíná tím, že řidič při jízdě nemyslí.
Xerxovic maji tento tyden obzvlaste prepekne fotky. Buky zari jako zlato a balvany vypadaji tajemne. (y) Takovou prochazku bych si dala libit.
prostě to počasí bylo včera přímo ukázkové – dole mlha jak mlíko, ale hory se koupaly ve sluníčku. A buky letos září parádně (jak jsem psala – přemrzly a přitom neomokly a neorval je žádný vichr) Skály jsou tam úžasné – ale stoupání (a klesání) velmi výživné. A v závějích starého listí se místy brodí až nad kotníky…
Ja jsem zacala ridit, az mi bylo 35 let, kdyz jsem se prestehovala do Columbie, protoze zde se proste bez auta neda. Mela jsem z toho obavy, protoze od mladi do mne tata a bratr huceli, ze ja bych nikdy jezdit nemela. Moje prvni auto, dala jsem za nej celych tisic dollaru, (clap) byl 1973 Chrysler Newport vyvedeny v medove metalize. Taaakhle velike to bylo: http://www.azcarsandtrucks.com/chry6513p.html
Motor 6.3 litru a osm valcu. Predni sedadlo brokatove jak babicky sofa. Netreba dodavat, ze ac to bylo jak tank – poctiva detroitska ocel a spousta chromu- melo to odpich. Takze jsem se po prvotnich rozpacich naucila jezdit dost rychle. A jezdim neuveritelne rada a i Chet pravi, ze jezdim lip nez on, i kdyz on mel ridicak od 13 let – na traktor. Prednosta ridi, jak chodi, tzn. zvolna. Ale zas ma neuveritelne dobry orientacni smysl, narozdil ode mne. Taky na tech starych autech, co jsme puvodne meli, jsem se naucila rozumet a naslouchat motorum. Takze dodnes vychytam, ze neco na nejakem aute neni uplne v poradku, vic nez Chet. Ale mam jeden blby zvyk – rozciluji mne spatni ridici a furt brblam. A taky mam handicap – ja jsem uz od detstvi nevidela dost dobre ve tme a jak jeden starne, tak je to horsi. Takze jsem zacala omezovat nocni jizdy v mistech, kde to neznam.
Kdysi davno, jeste v Ceskoslovensku, mne okouzlila knizka od Kerouaca On the Road. Hlavne ten pocit, ze jeden muze jet cele dny, furt je ve stejne zemi, krajina se meni. O tom jsem snila. Takze nez Chetova bytost zpomalila, jsem furt organizovala dlouhe vylety spojene s kempovanim. I ted, kdybych mohla, tak bych do par hodin sbalila stan, kempingove naradicko, nalozila auto a jela jen tak nazdarbuh.
Zdravím po několika dnech – byli jsme od čtvrtka v Košicích a bylo tam fajn. Poprvé jsem tam byla na hřbitově na dušičky a nemrzla jsem 😛 Sluníčko svítilo celé dny a tak jsem mohla rozčilovat členy rodiny nucené pobývat po mokrou inverzí 🙂
Pokud jde o ježdění, tak se držím zlatého pravidla – „přiměřeně“ Jezdím přiměřeně počasí, denní době, autu, které právě řídím, ročnímu období. Protože ať jedu kamkoliv, vždy minimálně začínám na silnicích třetí třídy, mám se zvířaty na silnicích bohaté zkušenosti. Zatím jsem srazila jediného zajíce, který mi opravdu skočil před nárazník na poslední chvíli, tam se nedalo dělat vůbec nic. To za mnoho let řízení.
Pokud jde o spěch a rychlou jízdu, tak se vždy donutím zvážit možné důsledky a to, kvůli čemu spěchám. Většinou zpomalím 😀
Děkuju, moc děkuju za gratulace a Jováskům za kytičku – zvlášť, když je jedlá (chuckle) . Celou mě to dojalo, vždyť já už jsem regulérní zabukysta a to jsem nikdy nebyla žádný velký psavec. Víkendový zvířetník jsem si i s komentáři přečetla až před chvíli, neboť omladina se ještě nachází v postýlkách. Takže ještě jednou, děkuju, jsem ráda, že Vás mám (h)
Kaštánku, všechno nejlepší (inlove) (h) – a jak se mají malá kaštáňata? (angel)
Ahoj Dede, ani nevíš, jak jsem na Tebe včera vzpomínala! Dostala jsem totiž k narozeninám KindleAmazon 3.2.1. Manžel vlastní IPad, který je natolik intuitivní, že si s ním poradí každej, tak jsem tak nějak čekala, že to bude podobné. No a já si s tou čtečkou vůbec nebyla schopná promluvit (protože moje angličtina stojí za houbeles), až jsem se u toho nasupila a mrchu zavřela do pouzdra s tím, že se na ní podívám, až se na ní odurazím 😀 Nebyla jsem si ani schopná nastavit velikost písma! Stev Jobs mě teda fakt rozmazlil.
Je mi jasný, že Ty jsi čtenář, co čte Shakespeara v originálu, takže to pro Tebe asi nebyl takovej oříšek se se čtečkou popasovat. Manžel mi vyštrachal někde na netu návod v němčině, tak až budou kaštáňata v kutlouších, pustím se do studia.
A jinak děkujeme moc za optání, oba dva jsou v pořádku. Hypotonickej Sebík je teď běžcem k nezastavení a Timmíček cvičí tak, že ho mám občas problém přebalit, neb se mrská jak ryba v kýblu. Vždycky si vzpomenu na Tvý dva skvělý kluky a říkám si, kéž by to u nás dopadlo taky tak (h)
Uf, právě jsem dopadla. Všecko nejlepší, hodně radostí (inlove) (rose1)
Kaštánku, neztrácej sebevědomí, on Kindle fakt intuitivní není a jsou chvíle, kdy mi leze na nervy taky, přestože ho používám skoro denně. Ale zkus se přes to dostat (ono v tom logiku najdeš, ale někdy to dá práci 😛 ) a hlavně si pamatuj, že pod tlačítkem menu je vždy jiná nabídka podle toho, co máš zrovna otevřené v hlavním okně. Jinak je hlavním problém Kindlu ta lehkost, s jakou kupuješ knihy (rofl)
S klukama si ještě užiješ, ale když se to člověk snaží brát s nadhledem, tak je to báječný čas. Sice to je občas jako jízda na nekonečné horské dráze, ale zase se nenudíš! (inlove)
Kindle je príma na čtení, chtít po něm jiný věci asi nevede k velkýmu úspěchu. Ale na čtení je skvělej – a aspoň se člověk netrápí, kam to zase dá (chuckle)
Kaštánku, pozdě, ale … 🙂 Všechno nejlepší. (inlove) (^) (d) (sun) (rose1)
Festina lente!
Říkalo se již ve starém Římě, což sice všichni víme, ale všichni na to kašlem a řítíme se jako cvoci o zlomkrk a hlava nehlava a za každou cenu, neboť „řítit se“ je příkazem doby a kdo se neřítí, jakoby nebyl. A tak se řítíme, nevíme proč, nevíme kam a jelikož nevíme ani kudy, řítíme se prostě s houfem, tlačíme se, kde je zrovna trocha místa, popadáme dech, škobrtáme, na nic jiného už nezbývá sil, ale my se řítíme a řítíme a řítíme …. Až se zřítíme …. Protože ono to nikdy nekončí jinak …. Přijde konečná, šoupnou nás do penálu, zaklapnou víko a my se snad konečně přestaneme řítit.
Jenže to je téma tak na disertaci, ba možná i na profesuru a kdo tenhle historicko-psychologicko-sociologicko-mechanický problém vyřeší, dostane Nobelovku, jen je otázka, jestli si vůbec někdo v tom fofru všimne. Konec konců, nevšiml si 2000 let, není-liž pravda?
Rputi, vystuklas to. Nekdy si tak pripadam ja sama. 😀
Tyy jo, „vystuklas to“ (rofl) To je prosim preklep. Mela jsem na mysli, ze to vystihla. Asi jsem spechala, jak jsem to psala. (chuckle)
Hani, já pochopila …. tak nějak po smyslu …- 😀 I když jsem si pravda lámala hlavu, co za amerikanismus to může bejt! (rofl)
Nepřestaneme. Pospíchat budeme, i když už jen jako kouř, i z pece v krematoriu! (rofl)
dlouho jsem tady nebyla, o to víc všechny zdravím.
Děkuju za krásný článek, zhruba před týdnem jsem se náhodou sešla s tou krásnou větou o kvaltování – (J.A. Komenský myslím?)…Mějte se všichni hezky, jsem ráda, že jste pořád tady….
ještě – chtěla bych se zeptat – jde někde sehnat Zvířetníkový kalendář, nebo už je pozdě?
Je mi líto, evvo, sice bylo několik kalendářů navíc, ale veškerá rezerva je už pryč. Mám u sebe sice ještě několik kalendářů, ale všechny jsou už zaplacené a jen se řeší předání.
Milá Vave,děkuju za odpověď.
Hodně mě to mrzí,počítala jsem s nimi pro sebe (naše zvířata se umístila na neuvěřitelných třech fotkách) i jako vánočními dárky pro širší rodinu a kamarády , potom jsem kvůli nějakým starostem asi to pustila z hlavy.
Mám poučení – budu si zapisovat všechno, abych nezapomínala tolik , děkuju, e
Evvo, napiš mi přes Hady. Když tam máš svá zvířata, nechám Ti svůj.
Milá Vave, děkuju, jsi strašně hodná, Tvoje nabídka mi málem „vyrazila dech“.
Kalendář nemám kvůli své nedůslednosti, budu ráda, když naše zvířata budou dělat radost lidem u vás doma.
Nemůžu to přijmout, ale mockrát děkuju, e
Psala jsem Ti. Nabídka trvá. 🙂
Možná bychom se mohly domluvit tak, že si vezmeš jeden můj kalendář. Objednala jsem si 2 kousky, stále ještě jsou u Vave a chtěla bych si je vyzvednout v hospůdce po Mikulášském venčení. Jeden plánuju pro mamku a druhý byl jako záložní vánoční dárek, takže klidně může být předán někomu potřebnějšímu – to by přece byla veliká škoda, nemít možnost dívat se celý rok na svoje domácí mazlíky.
já myslím, že shání malý kalendář – tam bylo použítých hodně fotek… Ve velkém se žádný autor třikrát neopakuje – jen Kaa a Lucka dvakrát. Možná Štětince nějaké týdení kalendáříky zbyly – ale to já nevím, já měla prsty jen v tom velkém měsíčním. A ty opravdu už nejsou
Aha, dík za připomínku, Xerxová. (inlove) Tak pokud jde o malý kalendář, tak ten nemám, zkus Štětinku.
Xerxová, Betíček je prima (chudák Betynka! (chuckle) ) a fotky jsou úžasné. (y)
Spěch a nedostatek času – nad tím často přemýšlím. Kolik pomůcek a přístrojů, které šetří čas, máme oproti našim předkům, a kde ten ušetřený čas je? Například kuchyně, kde je ve starých kuchařkách pokyn „třeme pilně půl hodiny“, tam dnes udělá šlehač všššt, a je to. Domácnost, zahrada, dílna.., mohla bych pokračovat.
A ohledně spěchu v autě – kdysi jsme se známými zkusili ověřit oba druhy jízdy, několikrát a několika auty. Rozdíl na trase Znojmo – Vysoké Tatry byl vždycky plus minus čtvrt hodiny. Přičemž řidič byl při jízdě na čas úplně vyplivanej psychicky. To bylo sice před mnoha lety a při jiném provozu, ale i dnes se mi stává, že mě někde za Kamenným přívozem zběsile někdo předjede a pak v Jesenici na semaforech stojí tak čtyři auta přede mnou. Takže tak.
Proboha, kolik asi je 5+7?
Ali, můj tatínek před více jak čtyřiceti lety říkával, když bho někdo riskantně předjížděl:“Sejdeme se u šraňků!“ A fakticky to fungovalo, tak jako ty Tvoje semafory (chuckle) .
Mě se běžně stává, že Mrcedes, či Toyota, (ženu je, jak kojota), mne během cesty do OStravy předjíždějí i čtyřikrát; vždy hrozným fofrem, pak někam zmizí a za slabých 40 minut mi znovu funí na záda! (dávám si pozor na čísla). Takže ono není kumšt jet rychle, ale spíš pravidelně, jenže na to je potřeba praxe a cit.
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Nezapomeňte si posunout všechny (o) letní čas je minulostí…
a náš Kvílík má asi něco společného s Dede. Jen dojel za Louži, už tam měli v té oblasti nezvykle silné zemětřesení, po týdnu na tu oblast neobvyklý hurikán a teď mají největší sněhovou řijnovou bouři za více než sto let… Budou dneska stavět sněhuláky (chuckle) – a to mi slibovali krásné babí léto vhodné na výlety. Uvidíme…
Hele, nepomlouvej Kvilíka 😀 To je kvůli tobě, aby sis mohla zaházet sníh i v Americe – vždyť jsi profesionál a ti přece obvykle míří do americké ligy čehokoliv, ne? (chuckle)
hele – neprovokuj – já tam nechci házet sníh – já měla slíbený barevný ukázkový podzim 😉 . A hlavně nechci kvůli počasí změny v letovém provozu. Ono se mi to nějak rychle blíží – a tak si říkám, už to bude… anglicky nemluvím, sama samotinká… (tmi) (chuckle)
Ale nejhorší je smrt z vyděšení – a to u mě snad nehrozí. Ono to nějak přežiju. V týdnu moc času na bání se nebude – 4x učím do šesti večer… v pátek v půl sedmý večer doma padnu a ráno letím
Neboj, když musíš, tak to zvládneš. A anglický slovník dnes můžeš mít i v telefonu. Nakonec jsi zkušený cestovatel a lítání letadlem znamená především nekonečné fronty kdekoliv, a v tom není nic těžkého. Když si necháš na letiště dostatek času, dočteš se všude – další výhoda letišť…
Držím palce, ať je výlet v pohodě. Když s tebou nepoletím já, tak by to mělo vyjít 😛
Autem jezdím víc než hodně a často fakt pospíchám, ale snažím se vždycky jet tak, abych nikoho neohrozila. Neříkám, že jedu vždycky úplně předpisově, ale nesnáším takové ty pány silnic, co se přiřítí s rozsvícenými světly člověku těsně za nárazník a snaží se ho za každou cenu předjet. To se ve mě budí temné pudy (devil)
Tenhle týden pendluju mezi domovem, Dubčí a Lysou n.Labem, kde máme expozici na výstavě Živá exotika. Už trochu padáme na nos všichni, zajišťovat zároveň výstavu a Dubeč je ve čtyřech lidech hodně náročné. Dneska jsem tam měla mangustičky – byly za absolutní hvězdy! Rikki a Tavinka se vůbec nebáli, nádherně si hráli a s každým kamarádili. Tikki, kterého se kvůli oslabené imunitě bojím dát z ruky, po mě celou dobu šplhal, hrál si s knoflíky na košili a tahal mě za uši. No a když za mnou dorazil Miloš s Péťou, mohl se prcek zbláznit radostí, s jakou je vítal (h)
No a mě bolí v krku, protože během těch pěti hodin, co jsem tam mangusty měla, jsem zodpověděla tak neuvěřitelné množství dotazů, že se divím, že ještě vůbec mluvím 😀
Milí Zvířetníci, trochu OT: děkuji Vám všem za podporu projektu Světlušky v Českých Budějovicích. Vede na celé čáře a tím pádem se určitě podaří získat finanční prostředky na dobudování centra pro děti s různým postižením z ČB a širokého okolí. Moc jste jí pomohli, rozdíl téměř 2 tisíc hlasů svědčí o tom, že dobrá věc se podařila. Světluška sní o realizaci projektu SNOEZELEN, s tím jí ráda pomůžu, hlavně, že budou mít na realizaci a budou si moci pořídit spoustu důležitého vybavení. Díky moc!
Milá Karolíno, Světlušku podpořil i můj syn a vůbec jsem ho nemusela přemlouvat. Okamžitě mu sdělím jak jsme se my dva hlásky 😉 😉 přidali k 1998 převažujícím hlasům. Dobrá věc se podařila! 🙂 (h) 🙂
přispěla jsem hodněkrát, tak snad i můj podíl pomohl… výsledek mi skoro vyrazil dech, ale když si přečtete náplň druhého v pořadí (a dalších projektů), myslím že to lze pochopit a hlavně je to dobře (h) (y)
buééé, i v zimním čase jsem to já!
Nevím, zda to tu někde již nezaznělo, ale Váš projekt v posledním týdnu mohutně podpořili lidé, kteří chodí na stránky D-Fense. Je to úplně jiná liga, nezajímají se o zvířátka, spíš o autíčka a tak 🙂 , ale D-Fens napsal tento článek: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011102701
a na jeho podkladě hlasovala spousta lidí.
Gratuluji, myslím si, že se to podařilo a věřím, že pro potřebné lidi uděláte víc než nějaký cyklo-eko-nevládkář.
S některými body Důvodové zprávy velmi souhlasím. Na druhou stranu o schopnostech uchazeče v programu „Rok jinak“ vypovídá i to, kolik hlasů a jakým způsobem si dokáže sehnat. Světluška to zjevně chytila za ten lepší konec 🙂 (y)
Já myslím, že Světluška o této aktivitě ani nevěděla, proto to sem píšu. Je vidět, že i dnes dokáží slušní lidé z různých front podpořit dobrou věc.
O hlasy pro Světlušku jsem zde Zvířetníky prosila já, protože místní poměry, vedení Světlušky a celý projekt velmi dobře znám. V začátcích Světlušky jsem se na něm také podílela. Jsem proto velmi ráda, že to takhle dopadlo i s naším přičiněním, které jistě malé nebylo, někteří hlasovali opravdu ze všech počítačů, které měli k dispozici. Je jedno, odkud přišlo více hlasů, hlavně, že se to povedlo. Všem děkuji a D-Fense určitě navštívím.
tak tedy Betí týdeníček:
http://www.drporkert.com/dogy/images/beta/1011/index.html
A Beta pěkně kecá – nervózní nejsem už od minulé neděle – to bylo jasné, že jí nic „hrozného“ není – neboť do schodů už chodila. Ale za piškot, večer a pomaličku… že tam chrápe i přes den objevil páník ve středu… A na procházky chodila každý den – jen ten lesopark ona (a páník) nepočítají, neboť to prý nestojí za řeč…
Dnešní fotky z Oldřichova mají úžasné barvy. Aby se takhle buky zabarvily, potřebují přemrznout. Někdy je hned poté orve vichr nebo první mokrý sníh a takto zlaté hory nebývají. Letos to vyšlo (nod)
Jezdila jsem autem víc, teď zase míň a na jednu věc nevěřím. Na „ hloupé spěchání pro nic za nic“
Nevěřím, že někdo jede na doraz bez opravdového důvodu. A nemusím ani vědět, co za důvod to je. A zpoždění, které nakonec končí ztrátou zaměstnání může být koncem života, ne že ne.
Pro nás, kteří si jezdíme denně tu svou trasu, patnáct minut tam, patnáct sem, okreskami a čas od času nás rozčílí rychlé auto to je takové uklidňující, vědět, že jedu pěkně pomalu, ohleduplně, dávám pozor a nezajíždím kočky ani zajíce. Ale je spousta lidí, kteří jezdí daleko. Ať už je důvod jakýkoli, musí jet, musí dojet včas (nebo aspoň v reálném čase) a jedou tu trasu poprvé. Z navigace se dočtou, že cesta trvá tři hodiny. Dají si pro jistotu hodinu navíc? Možná. A potom támhle je uzavírka a dvacet minut se stojí. Za rohem se frézuje a další úsek se projíždí kyvadlově třicítkou. Tu mimochodem silničáři zapomněli ukončit. Dál? Božínku, zasekly se šraňky. Tak čtvrt hoďky postojíme, vždyť to naženeme na dálnici. A kruci, dálnice stojí …
Byla by to psina, kdyby to nebylo denně. To není náhoda, že každý den je na D1 nějaký malér. To jen statistika dokazuje, že těch silnic je málo, jsou v žalostném stavu a prostě nestačí. Otevřete si silniční mapu Evropy a podívejte se na celou naráz. Vidíte to?
Nejsme horší řidiči, než jiní. Jen nemáme kudy jet, ani kudy objet malér. A žádné ujišťování, že příčinou je spěch, rychlost, námraza, hloupost českých řidičů to nezmění.
Všimli jste si, že nejhorší havárie jsou ve čtyři ráno, při návratu z diskoték? To fakt není spěch, co je působí.
Trochu souhlas, trochu ne. V článku jsem si hlavně přečetl, že opravdových důvodů ke spěchu je míň, než se v tu chvíli domníváme. A nejde nutně jen o to, jestli někoho nebo sebe přímo zabiju nebo ne, jde o to, že člověk sám sebe zbytečně nervuje a připravuje o klid a posléze o zdraví.
Osobně mám ale dojem, že rychlá jízda je daleko častěji věc nějakého špatného odhadu o tom, co je bezpečné a co ne, než nějakého akutního spěchu.
O sobě jsem zjistil, že jezdím subjektivně stále stejně bezpečně, ale někdy je to sto, někdy sto dvacet. Na té samé dálnici, pochopitelně. Podle počasí, provozu, „nálady“… neplánuju to, prostě tak jedu.
Přeju všem, aby veškeré debaty o nehodách zůstaly teoretickými.
Je mi upřímně líto, že Inku postihla v rodině tragická událost. (rose1) Přesto si myslím, že by bylo škoda se zavřít doma a svůj pohyb omezit na těch několik kilometrů kam dojdu pěšky nebo na kole.
Já jsem měla to štěstí, že nikdo z mé rodiny neměl tragickou nehodu. Ale za celý život jsem se naučila, že spěchem se nic nevyřeší.
Inko, máš pravdu. Po smrti už nemusíš spěchat nikam. Těm uspěchaným neukázněným řidičům není rady ani pomoci. Když to slyším co se zase přihodilo,je mi bezmezně líto zbytku rodiny, čím vším musí projít. Zažila jsem to s kolegyní. Na silnici příčinou druhé osoby přišla o tatínka,synovečka a švagra najednou, bylo to otřesné protože si dvě sestry vzaly dva bratry, takže tragedie.
Jezděte prosím všichni opatrně a pokud v tento dušičkový čas nikam nemusíte, raději volte procházku, podívejte se na čupr děvče Xerxovou, jak jí to jde k duhu. 🙂
Jinak souhlasím z klasikem. Kam ten spěch až dospěje?.
(call) POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!! (call)
😡 Dnes má narozeniny Kaštan. Posíláme kytičku a přejeme všechno nej. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_12_2011#Kastannar_2011.jpg (f)
všechno nejlepší (f)
Kaštánku, krásný narozeniny a splnění všech přání !!!! (h) (d)
Hlavně žádnou klíněnku . (rofl)
Kaštánku (inlove) , všechno nejlepší!
(h) (sun) (f) (sun) (h)
všechno nejlepší (sun) (rose1)
Všechno nejlepší a v zoo vám to oběma mooooc slušelo! (h) (rose1)
v Zoo, byla Kačer, ne, 😉
pro Kaštan vše nej (y) (h) (d)
Kaštan přeju všechno nejvíc nejlepší! 🙂 (sun) (f)
Tady byl úžasný (sun) den – pravé Babí léto. Máme tu návštěvu, takže byly pochopitelně na pořadu dne Jizerky – úplně zlaté – bučiny mají teď tu nejlepší barvu. Pod horama se válela mlha, ale na kopečkách už od rána (sun)
Ano, téma je aktuální, vidíme každý den v TV!!!
Ale jak psala Inka, je to o době, nesmyslně uhnané, hystericky zahleděné do rychlosti, výkonnosti, nerozbytnosti. Při tom biologicky je organismus člověka stále stejný, jako před sto lety. Jenom my si namlouváme, že jsme „lepší“ než naši pra-, pra- !
Ano, ano, milá Alex, proto šetřme naše lesy ať se jednou v budoucnu můžeme vrátit do korun stromů, než nás zase někdo setřepe. :))
OT – zdravím všechny přítomné a hlásím, že jsme snad dorodili (whew) . Byl to snad větší horor než s Fleur – první štěně v jednu v noci, za pár minut mrtvolka (asi ne čerstvá), pak během hodiny další dvě a nic. Po pěti hodinách další mrně..Náš vet „samozřejmě“ není od včerejška na příjmu a já blbec jsem u něj zapomněla oxytocin, takže do Přerova k jinému vetovi, mezitím se narodilo další štěně a po injekci snad poslední, které nemohla vytlačit. Takže máme čtyři živé holky, dva kluky a jednu mrtvolku (whew) (whew) . A aby toho nebylo málo, tak nám začala hárat Aira…
Ivo (inlove) , máš za sebou hororovou noc. Hlavně, že to nakonec dobře dopadlo a mamina i mrňousci jsou v pořádku. Jak jsem četla, moc jsem se bála, co bude následovat za mrtvolkou, ale naštěstí už to bylo v pořádku. (clap)
Držím palce mrňouskům a hlavně mamině, aby se rychle vzpamatovala z takového náporu. 🙂 (h) (y)
Ivo, gratuluju matičce i tobě 🙂 Teď si udělej něco dobrého k pití a ulehněte s maminou obě (sun) Zasloužíte si to.
Ivo, gratulujeme, držte se !!! Pohlaď za nás pejsinku a štěníky. (h)
tak snad bude vše O.k. (inlove)
Tak mrňata jsou na světě a až na jeden křížek v pořádku… tak si odpočiň:)
Milá Ivo, nahlédla jsem a zjistila jsem 🙂 Blahopřeju k tomu nadělení a držím palce, aby byla mamina i mrňata v pořádku. Měli jste tedy nervy… a už dopředu se těším na fotky (inlove)
(clap)
Hmmm, řídím rok. Zuřivě dodržuju všechny povolené rychlosti, i když jsem pak často na silnici nejpomalejší. Ale vždycky si říkám, že to tam kvůli něčemu je.
Pokud jde o pozdní příchody- učím angličtinu a moje hodina je od-do. Zpozdím se v jedné a potáhne se to až do večera. Proto se snažím nechodit pozdě, ovšem je to o to větší záhul na plánování- musím mít dostatek času na nutné přejezdy z jedné hodiny do druhé, musím vědět, jak je to daleko a jaký je tam provoz- jsem sama sobě manažerem:)Ale hloupé spěchání pro nic za nic- och, kolik takových na silnici vídám….
Ono je to tam proto, aby se jezdilo tak o 20km/h víc. Přinejmenším v Nehvizdech ta čtyřicítka, říkal to starosta do rádia, já ho slyšel.
Čímž nechci říct „jezděte o dvacet víc“ a jsem dalek tvrzení, že kdo jezdí pomalu, způsobuje nehody, protože musí být předjížděn. Protože pozor – ono to značení je proklatě nedůsledné, někde je ten limit málem nedosažitelný (R7 těsně za Prahou, třeba), ale už se mi tuším Trutnově stalo, že jsem jel na třicítce málem sedmdesát a moje stará zbabělá matka (ve skutečnosti skvělá paní, ale co by člověk pro vyznění textu neudělal, že?) se otázala, proč že jedu tak pomalu.
u nás ve vesnici taky někteří chtěli na starostovi, aby tu byla 30, že pak budou lidi těch 50 jezdit, teď že jezdí rychle.
A v tom je ta zásadní chyba. Místo toho, aby chtěli důsledné dodržování předpisů, chtějí předpisy značně přitvrdit, aby se všichni lekli a jeli tak, jak by se mělo i normálně. A co když z nějakého důvodu bude ta 30 nutná? to tam máme dát 10? Nehledě na to, že když v obci nařídíme povinných 30 (značkou, ne všeobecně) a to zcela zbytečně, protože chceme, aby se jezdilo 50, tak je to jen lákadlo pro jistý typ policie, aby tam vybírala a řidiči mají jen o důvod víc si myslet, že omezení rychlosti je tu jen kvůli burezeci, ne kvůli bezpečnosti. 🙁
Výborný článek, milá Inko. (inlove)
Musím se přiznat, že někdy jedu rychleji, než se má. Ale někdy zase pomaleji. Vždycky říkám, že kdyby jezdili lidi s rozumem a citem, se sebekritickým odhadem a s ohledem na počasí i okolní řidiče, mohla by být třetina dopravních značek, třetina předpisů a třetina dopravních nehod.
Taky říkám (říkala jsem synovi, když se učil jezdit), že člověk na silnici musí myslet za druhé. Když to budeme dělat všichni, sníží se riziko nehody na minimu, když bude myslet jen jeden, je to cesta o nervy, a když nebude myslet ani jeden, je havárka jistá. Tolik k jedné rovině Tvého článku.
A ta druhá rovina … čas se zrychluje, jak jsem jen byla hloupá, že jsem tomu nerozuměla kdysi dávno u svých babiček! A protože čas je tak rychlý, je hloupost ho ještě předbíhat. Vždyť spoustu krásných věcí a zážitků nejlíp dohoníme tak, že si na ně počkáme. 🙂
Přeju všem krásný den. (h)
Svätá pravda, ponáhľaj sa pomaly, kór keď si za volantom. Dopravná nehoda je nič moc teda, aj malá. Dnes už sa len odveziem ale boli časy, keď ani trebárs Dubrovník nebol problém. No ale starneme, čo už? Idem v tento čas spomínať na tých čo sú za dúhovým mostom, aj počasie tomu praje. (rose2)
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Já jsem ten barbar, kterému řidičák leží už roky hezky uklizen… Nejezdím, vozím se. Když se nevozím – chodím pěšky…
Tak tak milá Xerxová, i já se vozím ovšem jen v autobusech (jezdí každou půlhodinu, spěch je v tom případě jen k smíchu) a tramvajích. Bohužel je v Götebořicích strašný chaos, autobusy, tramvaje, auta, motocykly a kola a mezi tím vším se chodci snaží urvat své. Takže se každou chvíli stane neštěstí (bylo jich tu v poslední době příliš mnoho) a pak už se neposunuje žádný vehikl a stojí všechno co má kola a nebo jede po kolejích. Nikoli ti co mají nohy, ti se pohybují dál, někteří třeba už jen pomalu ale pohybují.
Včas musím přijít k lékaři a k rehabilitačním sestrám či na vodní gymnastiku. Jinak zaplatím poplatek i když jsem nemohla být pro svůj pozdní příchod ošetřena. A protože to je moje činnost „na plný úvazek“ snažím se docházet včas, pokud mi ovšem veřejná doprava vyjde vstříc. Abych se každý den sichrovala a pokaždé vyjížděla o dvě hodiny dřív mi přijde jako plýtvání času. A mně už toho času moc nezbývá. (wave) 🙁 😉
Joj! – Jak aktuální téma!
Nesouhlasím tak zcela – ale to, co bych k tomu napsala by bylo poněkud delší. Snad se k tomu dnes dostanu.
Rputinko, moc bych si přála, aby ses dostala. Hlavní nebyla ani takta neutěšená situace na silnicích, ale opravdu to neustálé honění moderní doby. Ať už je to i o dovolené – možnost ukázat všem kde jsem byl a co jsem tam holt kvůli spěchu neviděl?
Žádnej anonym